1
article
jel královský povoz do zámku, tázal se generál
Ponzia Vaglia: »Kde jest vrah?« Ne-
známý odvětil: »Nemají ho« a zmizel pak. Na
mostě, sousedícím s místem, kde se stal útok,
byl nalezen dělnický kabát, který patrně měl
posloužiti útočníku ku převlečení. Z toho se
dá souditi, že společníci Bressovi chtěl
umožniti útěk
Z Monzy, 7. srpna. (G.-B.) Královšt
manželé odjeli odtud o 9. hod. večer.
epdnbor aší s
oboo. B0je v Cině,
Z Berlína, 8. srpna. »Hamburger Cor-
respondenze přináší s výhradou zprávu svého
petrohradského dopisovatele, že car dal po-
v oilenlí, aby německé vojsko smělo
blýtidopráveno Ruskem po dráze
do východní Asie. Diplomatické vyjedná-
vání otomto předmětě bylo prý bezvýsledné
ale kdýž pak záslal císař Vilém vlastnoruční
list cařovi, došla prý hned na druhý den příz-
nivá odpověd lisběn se ši všni
ybZ Brusselu, 8. srpna. (C.-B.) Ministn
zahraničních dzáležitostí obdržel od belgického
vyslanesA telegram, datovaný v Pekině dne
2. srpna následujícího obsahu: O d 4. do 16.
červencéhäjili jsme s o slm i ra-
kolu sko-uherškými námo řními vo
jiiny haševyslanectví, ale marně.
Ponzio Vaglius
Bress
Vilém
Monza
B 0
Berlín
Rusko
Asie
ybZ Brusel
Cora
2
article
Vyslaneckébudovy Rakousko-
Uherska, Holandska a Italie byly
spláleny. Vyslamecký hotel Fran-
ce leží v ssutinách. Všichni ci
zinci nalezají se na anglickém vy
slanectvl, kdež jsou čínským voj-
n i
skemgb'leháni
O d20. června až do dneešního
dhe máme 58 mrtvých a 70 raněných
námořních vojáků a dobrovolníků.
Od 19. července útoky přestaly
Potraviny máme už téměř vyčer-
plány. Doufáme, že budeme v nej
bližších dnech osvobozeni. Vši
ehni Belgičané, kteři bydlí v Pe-
kině, anebo tam uprchli, jsou bez
pohromy. Chování sekretářů Mer-
gelynxe a Meltotta zasluhuje ve-
škerou chválu. Prosíme Vás, aby-
ste o tom zpravil rodiny.
ZLondýna, 8. srpna. (Č.-B.) Do Wol-
wichu došel rozkaz, aby bylo připraveno velké
množství střeliva. Člen dolní sněmovny Richárd
Morgan požádal telegraficky Lichunčana,
aby za účelem zabránění válce vymohl svým
vlivem vpuštění evropského vojska
do Pekina a dopravení tamějších cizínců do
Tiencinu, odkud, by se dále vyjednávalo. L-
chunčan odpověděl, že to nem' o ž no.
Budou-li spojenci postupovati,
musf Číňané bojovati.
Belgičan
Richárd Morgan
Lichunčan
L chunčan
Číňan
RakouskoUhersko
Holandsko
Wol
Tiencin
Vyslamecký hotel Fran
dolní sněmovna
Italia
3
article
že se odhodlal; snad nikdy netančil s takovou
chutí, jako právě teď; aspoň v jeho očích celé
hymny bylo lze čísti, jež bohyni tance věno
vány byly. Přetančil polku a sotva že první
akordy následující tanec oznamovaly, spěchal,
všecek jsa rozjařen pro jinou Charitku. Žil zase
jednou jako veselý student. Díval se na vše
s upřímnou radostí, ssál do sebe kouzlo nelíče-
ného společenského života, jež zahalilo mu ve-
škeré prázdno života a neslo ho lehkým křídlem
přese všechno. Bylo mu tak blze. Tančil znov
a znova. Najednou slyší: »Doktůrek solo«a
než se nadál, byl v kole se svou dámou sám.
Veselý smích a tleskot ozýval se sálem. Měl
solo, usmíval se na všechny naň povykujícía
hádal, který as mládenec mu to spískal.
»Tak co, jak sels vytančil,« skádlil ho
»Znamenitě, rozkošně,« dosvědčoval dok-
tůrek, »takové pocty se nemůže dostati tomu,
kdo má rheuma. A nevíš, kdo to udělal?
Možná, že bych uhodl. Nebyl to snad pan ad-
junkt anebo pan assistent K. ?
Bratr se jen usmál. Patrně hádanka roz
luštěn
Příjemně, bohužel však příliš brzy, uplynul
šťastní dnové prázdnin a za několik dní psal
náš doktůrek na Moravu, že státnici šťastně od-
byl, ale že mu nelze zapomenouti. Denně sníval
o svých prázdninách, denně o tom vyprávěl jak
se bavil, vzpomínal: dnes týden, dnes čtrnáct
dní, dnes měsíc — a vše tak uteklo. Byl tam
tak šťasten. Měl vše: svůj klid, své studiumi
zábavu a tolik nelíčených, srdečných okamžik
prožil tam, že netoužil po jiném, než aby s
blahě ty chvfle vrátily ještě jednou.
Morava
8
article
Ze Šanchaje se oznamuje, že vyslanci
a všichni cizinci vydali se dne 2. srpna
za ochrany vojenské na cestu z Pekina
do Tjencina.
Ze Šanchaje, 7. srpna. (C.-B.), Japon-
ský konsul obdržel dnes telegram následujícího
obsahu: Vyslanci byli dne 1. t. m.
bez pohromy. Očekává se však
jistě nový útok. Jest už jen zá-
soba po 25 patronách na mužea
potravin na šest dnů. Sekretář ja-
ponského vyslanectví podlehl
svým ranám.
Zpráva tato dřívějším odporuje.
Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje královskou vyhlášku, jíž se, po-
čínaje dneškem, zakazuje vývoz zbraní a ná-
bojů do Číny
Z Washingtonu, 7. srpna. (C.-B.) O
generála Gaffea došel následující telegram
datovaný dne 3. t. m. z Tjencina: Dnes bylo
na poradě usneseno utkati se v neděli s Či-
ňany v bitvě. Číňané jsou opevnění v Pei-
cangu a na západ a na východ odtamtud.
Zbytek jich jest kryt zatopeným krajem a nelze
skutečně na něj podniknouti útok. Žaponci
Angličané a Američané, počtem asi 10.000
mužů, napadli pravé křídlg Čínanů západně od
řeky a Francouzové a Rusové asi 4000 mužů
silní postoupili z opáčné strany mezi řeku a
Postavení Číňanů jest asi silné. Činské
vojsko prý o 30.000 m. jest mezi Pejcanem
Jancunem. Cílem vojska jest Jancun. Ame-
řické vojsko čítá asi 2000 mužů s jednou bat-
terií. 6. pluk jízdy zůstane v Tjencinu k ochraně
města až dojdou koně. Cizí vyslan i
v Pekinu byli dne 28. července
bez pohromy
trat.
Gaffe
Číňan
Angličan
Američan
Francouz
Rus
Pekina
Tjencina
Šanchaj
Londýn
Čína
Washington
Pei
Peking
Japon
9
article
dolavodnd Denní zprávy.
i K dnešnímu číslu přiložen jest konec
románu anglického spisovatele Halla Caina
Křesťant, str. 649—652.
Zejtřejším dnem začneme uveřejňovati vy-
soce zajímavý a poutavý hisťorický román
Hall Cain Křesťant
anglický spisovatel
10
article
Chouani,
Chouani,
son B M l oi
9žno iri
12
article
Bretoňsko v roce 1799,
jejž sepsal slavný francouzský romanopisec Ho
noré de Balzac.
— Poměry moravské a slezské. Dl
dnešního telegramu zvítězili v Kunčicích při vol-
bách do obecního zastupitelstva Čechové, tím že
prorazili se sedmi svými kandidáty, kdežto Němci
jich prosadili pouze pět. Jak ale možný je takový
výsledek v obci, v níž Čechů je patnáctkrát
tolik co Němců? Tam, kde usedlý lid rolnický,
jenž pánem své půdy a jen poněkud uvědomělý,
cos podobného státi se nemůže, jinak ale v onom
velkém průmyslovém distriktu, jenž rozkládá se
v severní Moravě a odtamtud táhne se do Slez-
ska a jejž tvoří nepřehledná souvislá řada uhel-
ných dolů, obrovských železářských a jiných
továrních závodů. V kraji tom žije dnes deset-
krát tolik lidí jako před třiceti lety a neustále
jich přibývá. Obce, mezi nimi mnohé rázu
městského, rostou tam téměř jako z vody.
V těchto distriktech, jež obydleny jsou samým
dělnictvem a živnostníky, kteří pečují o po-
třeby tam sehnaných tisíců, je navzdor
mohutníci se sociální demokracii stále, ještě
mocný, pán ředitel, správce dolů, inžený
i tovární mistr. A tito lidé — český úřad-
ník tam dnes bílou vránou — jsou všickni nej-
horlivější zákopníci germanisace. Jedni činí tak
přímo z rozkazů svých pánů, druzí s tichým
jejich souhlasem, třetí o své vůli, však
všichni namáhají se se stejnou horlivostí o
poněmčení tohoto ryze slovanského kraje.
Balzac
Čecho
Němec
Morava
13
article
Při tom ale nespokojí se pouhým vykořistěním
svého postavení a spojenou s ním mocí, ani
váhou svého slova, nýbrž používají i nejhrub-
šího násilí v zájmu německém. Ničí bez milosti
existenci a rodinné svazy těch, kteří se svou
paží a se silou v ní uloženou, zdráhají se pánu
prodati též svou národnost. »Buď dopustíš se
prorady na své národnosti, nebo půjdeš !« Tak
zní inženýrský povel. A co učiniti má chudák,
jenž mnohdy pět, šest krků má živiti, jenž neví,
kudy kam? A co nejzajímavější: ve sporech
tohoto rázu jsou vládní orgánové vždy na straně
německých inženýrův. Divná to raisona státní,
která němectví podporuje na místě nejchoulosti-
vějším a to ve zbytku starého Slezska, do něhož
již nyní vší silou se dere německý proud z
Slezsko
14
article
Pruska. Na místě, aby úřadové pomáhali če-
skému a polskému obyvatelstvu stavět ochranné
národní hráze proti cizímu přívalu — pomáhají
je bořit.
— Němečtí učitelové. Je známo, co cen-
tralistické hospodářství ponechalo v ohledu škol-
ském autonomii? Platit. Shánět milliony na
vydržování škol. A německým pánům učitelům,
kteří těchto dnů pořádali sjezd v Ústí n. L.
i to je mnoho, co zemím, pokud jde o školu,
ponecháno. V nezkrotné zášti naproti sněmům
dovolávají se, aby zrušen byl discipli-
nární řád pro učitele a sice záko-
nodárstvím říšským. Jaký duch ostatně
vane v německých kruzích učitelských, o tom
docházejí nás podivné zprávy. Nejoblíbenější
písní v shromážděních učitelských, v hospodách
a jinde byla »Die Wacht am Rheine, aby však
své prušáctví drobet nahoru maskovali, přípojíli
pokaždé k této válečné písni vítězného
borussismu — hymnu rakouskou. Velice tklivé
bylo prý též bratříčkování se německých učitelů
zdejších se soudruhy, již dostavili se na uvíta-
nou ze sousedního Německa. Jeden z učiteli
horoval v závěrečné schůzi o barvách černo-
červeno-zlatých, jimiž Ústí naď L. bylo výzdo-
beno a slíboval slavně, že chtějí se učitelé
němečtí odvěčití za to tím, že vychováváti bu-
dou mládež jim svěřenou v duchu něme-
c ko-naci onálním a v lásce k vlasti, ku
německému jazyku a ku německému lidu.
A ku nenávisti oproti lidu českému měl
dodati.
Prusko
Ústí
Německo
15
article
— Tábor lidu na Žížkově poli u Přiby-
slavi jest úřadně povolen na den 12. t. m.
V pořadatelstvu tábora zastoupeny jsou okresy:
haberský, hlinecký, humpolecký, chotěbořský,
ledečský, německobrodský, polenský a přiby-
slavský v království a bistřický, jihlavský, novo-
městský, velkomeziříčský a žďárecký v mar-
krabství. Vzhledem k vážnosti doby a k okol-
nosti, že tábor konán bude na místě, kde
velkolepý pomník označuje úmrtní místo nej-
většího proslaveného válečníka českého Jana
Žižky z Trocnova a poblíž rodiště Karla Ha-
vlíčka Borovského, očekává se veliké úča-
stenství. O pohodli obecenstva jak V městě
Přibyslavi tak na tábořišti bude dostatečně po-
staráno. Dráha Německý Brod—Žďár vypraví
v den tábora do Přibyšlaví a nazpět několik
zvláštních vlaků. Nádraží přibyslavské polozeno
jest těsně u města, odkud na tábořiště 13 km.
dobré cesty.
— Osobní. Zemský a říšský poslanec, vrchní
zdravotní rada p. MUDr. Jan Dvořák odjel již po
třetí, tentokráte jakožto delegát nejvyšší zdravotní
rady k hygienickému kongressu do Paříže. Pan dr.
Dvořák je také, jak známo, členem hlavní výstavní
poroty.
— Úmrtí. Dne 6. srpna zemřel v Čáslavi pan
Jindřich Reeger, právník, po krátké nemoci ve
věku 22 let. Tělesná schránka zesnulého bude do
Kutné Hory převezena a tam ve středu dne 8. srpna
t. r. v 5 hod. odpol. z kostela Všech Svatých k věč-
nému spánku uložena.
— Nové vyšetřování. Proti redaktoru »Obrany
lidu« p. Fr. J. Hruškovi zavedeno bylo vyšetřování
pro přestupek § 10. tiskového zákona.
Přib
Žižek
Karel ha
Borovski
MUDr
Dvořák
doktor
Reeger
J Hruška
Trocnov
Přibyslav
německý Brod
Žďár
Paříž
Čáslav
Kutná Hora
Svatá
Francie
km
16
article
Dočasné nevycházení listů. »Obrana
lidu českoslovanského« a »Hořícký Státoprávník« po
dobu, kdy redaktor pan Fr, J. Hruška bude se na-
cházeti na vojně, nevyjdou.
— Konfiskace. »Lidové Noviny« ze dne
8. t. m. propadly konfiskaci. 7o
— Z české techniky v Brně. Rektorem pro
školní rok 1900—1901 zvolen opětně prof. dr. Karel
Zahradník, prorektorem prof. dr. J. J. Jahn,
děkanem stavitelství inženýrského opětně prof.J.
Sobotka, a děkanem odboru pro stavbu strojů
přof. Mich. Ursiny.
J Hruška
profesor
doktor
Zahradník
Jahn
J Sobotka
Ursiny
Francie
Brno
17
article
— Ve prospěch pohořelých v Mýtě a
Kařezu sbírkou uspořádanou městskon radou v Hum-
polči sebráno 252 K 40 h. Obnos ten zaslán byl
svému účelu. Sbírku provedli pp. Barták Dom.
Hruška Jos. ml., Jokl Jan, Josífek Jan ml., Kocian
Fr., Smrčka Jos.
Studující rožmitálští darovali z čistého
výtěžku zábavy uspořádané dne 4. srpna v Panském
domě 10 K 4 h jako příspěvek na zakoupení školních
potřeb pro žactvo měšťanských škol, začež ředitelství
týchž škol vzdává dárcům povinné díky.
Supplentská místa. Na c. k. českém gym-
nasiuv Kroměříži obsadí se počátkem školního roku
1900—1901 dvě místa suppl. učitelů klassické, po
případě moderní filologie, Žádosti buďtež podány do
konce srpna ředitelství.
Ferialní výlet českých studentů do
Krakova vrátí se v neděli o 4. hodině 35 minutách
odpoledne zvláštním vlakem státní dráhy do Prahy.
— Z českých feriálních osad. Kolonisté
z Mezříče u Tábora vráti se do Prahy v pátek dne
10. t. m. vlakem o 11. hod. dop. na nádraží cís.
Frant. Josefa přijíždějícím.
— Plzeňští pěvci v Národním divadle.
Zmínili jsme se, že chef opery Národního divadla
p. Kovařovic požádal odbor plzeňského »Hlaholu«,
aby uspořádal dne 11. t. m. koncert v Nár. divadle.
Jak se sděluje, nemůže odbor v tak krátké době
koncert uspořádati, poněvadž někteří jeho členovéa
sice pp. Bohdan Beneš a prof. Kubeš dlí dosud ve
Barták
Hruška
Jokl
Jan
Josífek Jan ml
Kocian
Smrčka
František
Josef
Kovařovic
Beneš
profesor
Kubeš
Mýto
Huma
Francie
Kroměříž
Krakov
Praha
Mezříč u Tábor
panský dům
národní divadlo
národní divadlo p
Hlahol