ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 98eadc10-6777-11dc-afeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 17 celkem · entity: person 47, place 41, org 8, work 4
1 article
jel královský povoz do zámku, tázal se generál Ponzia Vaglia: »Kde jest vrah?« Ne- známý odvětil: »Nemají ho« a zmizel pak. Na mostě, sousedícím s místem, kde se stal útok, byl nalezen dělnický kabát, který patrně měl posloužiti útočníku ku převlečení. Z toho se dá souditi, že společníci Bressovi chtěl umožniti útěk Z Monzy, 7. srpna. (G.-B.) Královšt manželé odjeli odtud o 9. hod. večer. epdnbor aší s oboo. B0je v Cině, Z Berlína, 8. srpna. »Hamburger Cor- respondenze přináší s výhradou zprávu svého petrohradského dopisovatele, že car dal po- v oilenlí, aby německé vojsko smělo blýtidopráveno Ruskem po dráze do východní Asie. Diplomatické vyjedná- vání otomto předmětě bylo prý bezvýsledné ale kdýž pak záslal císař Vilém vlastnoruční list cařovi, došla prý hned na druhý den příz- nivá odpověd lisběn se ši všni ybZ Brusselu, 8. srpna. (C.-B.) Ministn zahraničních dzáležitostí obdržel od belgického vyslanesA telegram, datovaný v Pekině dne 2. srpna následujícího obsahu: O d 4. do 16. červencéhäjili jsme s o slm i ra- kolu sko-uherškými námo řními vo jiiny haševyslanectví, ale marně.
Ponzio Vaglius Bress Vilém Monza B 0 Berlín Rusko Asie ybZ Brusel Cora
2 article
Vyslaneckébudovy Rakousko- Uherska, Holandska a Italie byly spláleny. Vyslamecký hotel Fran- ce leží v ssutinách. Všichni ci zinci nalezají se na anglickém vy slanectvl, kdež jsou čínským voj- n i skemgb'leháni O d20. června až do dneešního dhe máme 58 mrtvých a 70 raněných námořních vojáků a dobrovolníků. Od 19. července útoky přestaly Potraviny máme už téměř vyčer- plány. Doufáme, že budeme v nej bližších dnech osvobozeni. Vši ehni Belgičané, kteři bydlí v Pe- kině, anebo tam uprchli, jsou bez pohromy. Chování sekretářů Mer- gelynxe a Meltotta zasluhuje ve- škerou chválu. Prosíme Vás, aby- ste o tom zpravil rodiny. ZLondýna, 8. srpna. (Č.-B.) Do Wol- wichu došel rozkaz, aby bylo připraveno velké množství střeliva. Člen dolní sněmovny Richárd Morgan požádal telegraficky Lichunčana, aby za účelem zabránění válce vymohl svým vlivem vpuštění evropského vojska do Pekina a dopravení tamějších cizínců do Tiencinu, odkud, by se dále vyjednávalo. L- chunčan odpověděl, že to nem' o ž no. Budou-li spojenci postupovati, musf Číňané bojovati.
Belgičan Richárd Morgan Lichunčan L chunčan Číňan RakouskoUhersko Holandsko Wol Tiencin Vyslamecký hotel Fran dolní sněmovna Italia
3 article
že se odhodlal; snad nikdy netančil s takovou chutí, jako právě teď; aspoň v jeho očích celé hymny bylo lze čísti, jež bohyni tance věno vány byly. Přetančil polku a sotva že první akordy následující tanec oznamovaly, spěchal, všecek jsa rozjařen pro jinou Charitku. Žil zase jednou jako veselý student. Díval se na vše s upřímnou radostí, ssál do sebe kouzlo nelíče- ného společenského života, jež zahalilo mu ve- škeré prázdno života a neslo ho lehkým křídlem přese všechno. Bylo mu tak blze. Tančil znov a znova. Najednou slyší: »Doktůrek solo«a než se nadál, byl v kole se svou dámou sám. Veselý smích a tleskot ozýval se sálem. Měl solo, usmíval se na všechny naň povykujícía hádal, který as mládenec mu to spískal. »Tak co, jak sels vytančil,« skádlil ho »Znamenitě, rozkošně,« dosvědčoval dok- tůrek, »takové pocty se nemůže dostati tomu, kdo má rheuma. A nevíš, kdo to udělal? Možná, že bych uhodl. Nebyl to snad pan ad- junkt anebo pan assistent K. ? Bratr se jen usmál. Patrně hádanka roz luštěn Příjemně, bohužel však příliš brzy, uplynul šťastní dnové prázdnin a za několik dní psal náš doktůrek na Moravu, že státnici šťastně od- byl, ale že mu nelze zapomenouti. Denně sníval o svých prázdninách, denně o tom vyprávěl jak se bavil, vzpomínal: dnes týden, dnes čtrnáct dní, dnes měsíc — a vše tak uteklo. Byl tam tak šťasten. Měl vše: svůj klid, své studiumi zábavu a tolik nelíčených, srdečných okamžik prožil tam, že netoužil po jiném, než aby s blahě ty chvfle vrátily ještě jednou.
Morava
5 article
běz te
6 article
dovn Doi
7 article
d tuvdlo bot
8 article
Ze Šanchaje se oznamuje, že vyslanci a všichni cizinci vydali se dne 2. srpna za ochrany vojenské na cestu z Pekina do Tjencina. Ze Šanchaje, 7. srpna. (C.-B.), Japon- ský konsul obdržel dnes telegram následujícího obsahu: Vyslanci byli dne 1. t. m. bez pohromy. Očekává se však jistě nový útok. Jest už jen zá- soba po 25 patronách na mužea potravin na šest dnů. Sekretář ja- ponského vyslanectví podlehl svým ranám. Zpráva tato dřívějším odporuje. Z Londýna, 7. srpna. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje královskou vyhlášku, jíž se, po- čínaje dneškem, zakazuje vývoz zbraní a ná- bojů do Číny Z Washingtonu, 7. srpna. (C.-B.) O generála Gaffea došel následující telegram datovaný dne 3. t. m. z Tjencina: Dnes bylo na poradě usneseno utkati se v neděli s Či- ňany v bitvě. Číňané jsou opevnění v Pei- cangu a na západ a na východ odtamtud. Zbytek jich jest kryt zatopeným krajem a nelze skutečně na něj podniknouti útok. Žaponci Angličané a Američané, počtem asi 10.000 mužů, napadli pravé křídlg Čínanů západně od řeky a Francouzové a Rusové asi 4000 mužů silní postoupili z opáčné strany mezi řeku a Postavení Číňanů jest asi silné. Činské vojsko prý o 30.000 m. jest mezi Pejcanem Jancunem. Cílem vojska jest Jancun. Ame- řické vojsko čítá asi 2000 mužů s jednou bat- terií. 6. pluk jízdy zůstane v Tjencinu k ochraně města až dojdou koně. Cizí vyslan i v Pekinu byli dne 28. července bez pohromy trat.
Gaffe Číňan Angličan Američan Francouz Rus Pekina Tjencina Šanchaj Londýn Čína Washington Pei Peking Japon
9 article
dolavodnd Denní zprávy. i K dnešnímu číslu přiložen jest konec románu anglického spisovatele Halla Caina Křesťant, str. 649—652. Zejtřejším dnem začneme uveřejňovati vy- soce zajímavý a poutavý hisťorický román
Hall Cain Křesťant anglický spisovatel
10 article Chouani,
Chouani, son B M l oi 9žno iri
12 article
Bretoňsko v roce 1799, jejž sepsal slavný francouzský romanopisec Ho noré de Balzac. — Poměry moravské a slezské. Dl dnešního telegramu zvítězili v Kunčicích při vol- bách do obecního zastupitelstva Čechové, tím že prorazili se sedmi svými kandidáty, kdežto Němci jich prosadili pouze pět. Jak ale možný je takový výsledek v obci, v níž Čechů je patnáctkrát tolik co Němců? Tam, kde usedlý lid rolnický, jenž pánem své půdy a jen poněkud uvědomělý, cos podobného státi se nemůže, jinak ale v onom velkém průmyslovém distriktu, jenž rozkládá se v severní Moravě a odtamtud táhne se do Slez- ska a jejž tvoří nepřehledná souvislá řada uhel- ných dolů, obrovských železářských a jiných továrních závodů. V kraji tom žije dnes deset- krát tolik lidí jako před třiceti lety a neustále jich přibývá. Obce, mezi nimi mnohé rázu městského, rostou tam téměř jako z vody. V těchto distriktech, jež obydleny jsou samým dělnictvem a živnostníky, kteří pečují o po- třeby tam sehnaných tisíců, je navzdor mohutníci se sociální demokracii stále, ještě mocný, pán ředitel, správce dolů, inžený i tovární mistr. A tito lidé — český úřad- ník tam dnes bílou vránou — jsou všickni nej- horlivější zákopníci germanisace. Jedni činí tak přímo z rozkazů svých pánů, druzí s tichým jejich souhlasem, třetí o své vůli, však všichni namáhají se se stejnou horlivostí o poněmčení tohoto ryze slovanského kraje.
Balzac Čecho Němec Morava
13 article
Při tom ale nespokojí se pouhým vykořistěním svého postavení a spojenou s ním mocí, ani váhou svého slova, nýbrž používají i nejhrub- šího násilí v zájmu německém. Ničí bez milosti existenci a rodinné svazy těch, kteří se svou paží a se silou v ní uloženou, zdráhají se pánu prodati též svou národnost. »Buď dopustíš se prorady na své národnosti, nebo půjdeš !« Tak zní inženýrský povel. A co učiniti má chudák, jenž mnohdy pět, šest krků má živiti, jenž neví, kudy kam? A co nejzajímavější: ve sporech tohoto rázu jsou vládní orgánové vždy na straně německých inženýrův. Divná to raisona státní, která němectví podporuje na místě nejchoulosti- vějším a to ve zbytku starého Slezska, do něhož již nyní vší silou se dere německý proud z
Slezsko
14 article
Pruska. Na místě, aby úřadové pomáhali če- skému a polskému obyvatelstvu stavět ochranné národní hráze proti cizímu přívalu — pomáhají je bořit. — Němečtí učitelové. Je známo, co cen- tralistické hospodářství ponechalo v ohledu škol- ském autonomii? Platit. Shánět milliony na vydržování škol. A německým pánům učitelům, kteří těchto dnů pořádali sjezd v Ústí n. L. i to je mnoho, co zemím, pokud jde o školu, ponecháno. V nezkrotné zášti naproti sněmům dovolávají se, aby zrušen byl discipli- nární řád pro učitele a sice záko- nodárstvím říšským. Jaký duch ostatně vane v německých kruzích učitelských, o tom docházejí nás podivné zprávy. Nejoblíbenější písní v shromážděních učitelských, v hospodách a jinde byla »Die Wacht am Rheine, aby však své prušáctví drobet nahoru maskovali, přípojíli pokaždé k této válečné písni vítězného borussismu — hymnu rakouskou. Velice tklivé bylo prý též bratříčkování se německých učitelů zdejších se soudruhy, již dostavili se na uvíta- nou ze sousedního Německa. Jeden z učiteli horoval v závěrečné schůzi o barvách černo- červeno-zlatých, jimiž Ústí naď L. bylo výzdo- beno a slíboval slavně, že chtějí se učitelé němečtí odvěčití za to tím, že vychováváti bu- dou mládež jim svěřenou v duchu něme- c ko-naci onálním a v lásce k vlasti, ku německému jazyku a ku německému lidu. A ku nenávisti oproti lidu českému měl dodati.
Prusko Ústí Německo
15 article
— Tábor lidu na Žížkově poli u Přiby- slavi jest úřadně povolen na den 12. t. m. V pořadatelstvu tábora zastoupeny jsou okresy: haberský, hlinecký, humpolecký, chotěbořský, ledečský, německobrodský, polenský a přiby- slavský v království a bistřický, jihlavský, novo- městský, velkomeziříčský a žďárecký v mar- krabství. Vzhledem k vážnosti doby a k okol- nosti, že tábor konán bude na místě, kde velkolepý pomník označuje úmrtní místo nej- většího proslaveného válečníka českého Jana Žižky z Trocnova a poblíž rodiště Karla Ha- vlíčka Borovského, očekává se veliké úča- stenství. O pohodli obecenstva jak V městě Přibyslavi tak na tábořišti bude dostatečně po- staráno. Dráha Německý Brod—Žďár vypraví v den tábora do Přibyšlaví a nazpět několik zvláštních vlaků. Nádraží přibyslavské polozeno jest těsně u města, odkud na tábořiště 13 km. dobré cesty. — Osobní. Zemský a říšský poslanec, vrchní zdravotní rada p. MUDr. Jan Dvořák odjel již po třetí, tentokráte jakožto delegát nejvyšší zdravotní rady k hygienickému kongressu do Paříže. Pan dr. Dvořák je také, jak známo, členem hlavní výstavní poroty. — Úmrtí. Dne 6. srpna zemřel v Čáslavi pan Jindřich Reeger, právník, po krátké nemoci ve věku 22 let. Tělesná schránka zesnulého bude do Kutné Hory převezena a tam ve středu dne 8. srpna t. r. v 5 hod. odpol. z kostela Všech Svatých k věč- nému spánku uložena. — Nové vyšetřování. Proti redaktoru »Obrany lidu« p. Fr. J. Hruškovi zavedeno bylo vyšetřování pro přestupek § 10. tiskového zákona.
Přib Žižek Karel ha Borovski MUDr Dvořák doktor Reeger J Hruška Trocnov Přibyslav německý Brod Žďár Paříž Čáslav Kutná Hora Svatá Francie km
16 article
Dočasné nevycházení listů. »Obrana lidu českoslovanského« a »Hořícký Státoprávník« po dobu, kdy redaktor pan Fr, J. Hruška bude se na- cházeti na vojně, nevyjdou. — Konfiskace. »Lidové Noviny« ze dne 8. t. m. propadly konfiskaci. 7o — Z české techniky v Brně. Rektorem pro školní rok 1900—1901 zvolen opětně prof. dr. Karel Zahradník, prorektorem prof. dr. J. J. Jahn, děkanem stavitelství inženýrského opětně prof.J. Sobotka, a děkanem odboru pro stavbu strojů přof. Mich. Ursiny.
J Hruška profesor doktor Zahradník Jahn J Sobotka Ursiny Francie Brno
17 article
— Ve prospěch pohořelých v Mýtě a Kařezu sbírkou uspořádanou městskon radou v Hum- polči sebráno 252 K 40 h. Obnos ten zaslán byl svému účelu. Sbírku provedli pp. Barták Dom. Hruška Jos. ml., Jokl Jan, Josífek Jan ml., Kocian Fr., Smrčka Jos. Studující rožmitálští darovali z čistého výtěžku zábavy uspořádané dne 4. srpna v Panském domě 10 K 4 h jako příspěvek na zakoupení školních potřeb pro žactvo měšťanských škol, začež ředitelství týchž škol vzdává dárcům povinné díky. Supplentská místa. Na c. k. českém gym- nasiuv Kroměříži obsadí se počátkem školního roku 1900—1901 dvě místa suppl. učitelů klassické, po případě moderní filologie, Žádosti buďtež podány do konce srpna ředitelství. Ferialní výlet českých studentů do Krakova vrátí se v neděli o 4. hodině 35 minutách odpoledne zvláštním vlakem státní dráhy do Prahy. — Z českých feriálních osad. Kolonisté z Mezříče u Tábora vráti se do Prahy v pátek dne 10. t. m. vlakem o 11. hod. dop. na nádraží cís. Frant. Josefa přijíždějícím. — Plzeňští pěvci v Národním divadle. Zmínili jsme se, že chef opery Národního divadla p. Kovařovic požádal odbor plzeňského »Hlaholu«, aby uspořádal dne 11. t. m. koncert v Nár. divadle. Jak se sděluje, nemůže odbor v tak krátké době koncert uspořádati, poněvadž někteří jeho členovéa sice pp. Bohdan Beneš a prof. Kubeš dlí dosud ve
Barták Hruška Jokl Jan Josífek Jan ml Kocian Smrčka František Josef Kovařovic Beneš profesor Kubeš Mýto Huma Francie Kroměříž Krakov Praha Mezříč u Tábor panský dům národní divadlo národní divadlo p Hlahol