Načítám náhled…
Chunky — 28 celkem
· entity: person 73, place 65, org 6, work 2
1
masthead
Ročník XXXXV.
2
masthead
VPraze, v ponděli dne I7. července 1905.
3
masthead
Číslo 194.
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předplácí nen
v Praze v administrnni
ss čtvet leta . . . . 6 K —
s dvojí čonšškou
na čivst leta . . . . 7 K 50 h
ve flialkách: 2K 3oh
sa noě ate .
Peštout
a ntěsíe
nk čivit leia
s drojí ziallkor
na mě-
nla . . . .Kek
Kek
Praha
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Uherská krise.
Z Pešti, 17. července. Výkonný výbor
koalice poslal nutný telegram hr. Juliu An-
drassovi, ve kterém jej požádal, aby se
zůčastnil dnešní porady. Hr. An-
drassy, který se nezúčastnil sobotní porady.
což zavdalo příčinu k různým domněnkám, při-
slíbil, že přijede. Rozvážní živlové ve vý-
konném výboru koalice chovají obavy, že hr.
Apponyi, jehož chování jest stále
nesmířitelnější, s úspěchem podnikne
pokus, přinutiti majoritu k usnesením, j ež
mohou míli neblahé následky.
Z Pešti, 17. července. V sobolní poradě
výkonného výboru stran koalič-
ních, ve které nebylo přijato žádné usne-
sení, bude se dnes v pondělí pokračo-
vati. Výsledek této porady očekává se s nej-
větším napjetím. Schůze télo zúčastn
se také hr. Apponyi a Julius Andra s sy.
kteří v sobotní schůzi nebyli a bez nichž ne-
chce výkonný výbor učiniti žádného rozhodnéh
opatření.
Julius Ana
Apponyi
Julius Andr
Pešť
Hradec
stran koalič
6
article
Z Komárna, 17. července. Včera konal
se zde ustavující schůze klubu strany ne-
odvislosti s hostinou, na které hr. Ap po-
nyi, dostaviv se k ni provázen 10 opposičními
poslanci, měl sensační řeč, v níž akcen-
toval své nesmiřitelné stanovisko
v příčině maďarské velicí a služební řeči. Řeč
byla přijata bouřlivým polleskem.
Z Pešti, 16. července. (C.-B.) Hr. Tis z
polemisuje v dnešním čísle časopisu »Az Ujság-
proti návrhu, jejž učinil baron Banffy v zá-
ležitosti plukovního jazyka a dokazuje,
že dle opatření, jež korunou ve příčině vzdělá-
vání důstojníků již povolena byla, dů-
slojnický sbor uherských pluk
v krátké době úplně sestávat
bude z členů maďarsky mluvících.
Dále bude maďarsky mluvící mužstvo,
i když je mateřský jeho jazyk jiný než ma-
darský, za maďarské považovánoa
maďarsky vzděláváno. Následkem za-
řízení těchto bude veškerou obcovací řečí mezi
důstojníky a mužstvem uherských pluků za
krátko jenom jazyk madarský. Vzhledem
k tomu jest prý zajistě dovolena otázka, zdali
tyto již dosažené výsledky nejsou důležitější.
než madarská řeč velecí a služební?
Z Vídně, 16. července. (C.-B) Uherský
říšský poslanec baron Banffy příjel sem dnes
ráno z Pešti.
Banff
Komárno
Pešť
Hradec
Vídeň
Aza Ujság
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Deroulěde do Vídně.
Z Vídně, 16. července. Zpráva, že
Deroulěde sem k delšímu pobytu přijede, způ-
sobila ve zdejších novinách velkou sensaci. De-
roulědův bratr, kterýž je setníkem, pojal za
manželku slečnu z Liebenbergů, a k bratrovi
této paní, ke dvornímu radovi šl. Liebenbergovi,
přijede Deroulěde na návštěvu. Derouléde roz-
hodl se pro pobyt ve Vídni následkem anti-
semitského rázu města Vídně.
Svolání krajských zastupitelstev v Srbsku.
Z Bělehradu, 16. července. (Zvl. tel. »N.
L.«) Královým úkazem dnes uveřejněným na-
řízeny volby do krajských samo-
správných zastupitelstev. Dle zá-
kona o krajské samosprávě, jejž vypracovaly
předešlá vláda a skupština, trvá mandát kraj-
ských zástupců čtyři roky. Řečeným úkazem
svolávají se zastupitelstva k za-
sedání ve hlavním městě každého
kraje ke dní 3. září.
Deroulěde
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
8
article
Velevyslanecké jubilenm.
Z Cařihradu, 15. července. Rakousko-
uherský velevyslanec baron Calice sla vil
dnes vzácné jubileum: jest tomu
právě 25 let, co jmenován byl vele-
vyslancem v Cařihradě. Ve slavnost
zúčastnily se nejvyšší úřadní kruhy turecké,
celý diplomatický sbor, rakousko-uherská kolonie
cařihradská, zdejší časopisy atd. Jnbilantovi do-
stalo se umělecky cenných dárků a došlo ho veliké
množství písemných i telegrafických pozdravů.
Sultán zaslal mu dlouhý, lichotivý blahopřejný
telegram a kromě toho vyslal ještě vrchního
ceremonáře Ibrahima pašu, aby oslavenci jeho
jmenem ústně blahopřál a skvostný dar ode-
vzdal.
Krětské povstání.
Z Londýna, 16. července. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Caney : Konsulové
velmocí měli dne 15. t. m. nedaleko Caney
schůzku s náčelníky povstalců. Odevzdali jim
proklamaci, ve které velmoci jednomyslně uvá-
dějí, že politický status ostrova měniti nelze,
že však vnitřní opravy musí býti zavedeny
V proklamaci dává se povstalcům 15denní lhůta
ke složení zbraní. Všem, kdož v těto doběse
podrobí, slibuje se úplná amnestie, vyjma deser-
téry od cetnictva a zločince. Nepodrobí-li se
povstalci, prohlášen bude stav obleženl.
Calic
Ibrahim paša
Cařihrad
Londýn
Reut
uherský kolonie
9
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
K jednání o mir.
M. Z Kodaně, 16. července. (Zvl. tel. » N. L.«)
Ve zdejších dvorních kruzích známý ruský žur
nalista dovídá se co nejurčitěji, že císař Mikuláš
na důtklivé žádosti mocných evropských panov-
níků udělil předevčírem panu Wittoví roz-
sáhlou plnou moc, obsahující po případě
takové ústupky Japonsku, že uzavřen
míru bezpečně lze očekávat. Can
pravil při tom: v»Přičiňte se o brzké
uzavření čestného míru, aby se
také do Ruska klid navrátil«ja ruská
diplomacie v evropských záležito-
stech zase nabyla volnosti!« . .
Řečený žurnalista ujišťuje co nejurčitěji, že
Rusko na příběhy v Paříži nečinně
se nedívalo a že naopak svržení ministra
Deleasséa jakož i Rouvierovo přivolení k obe-
slání marocké konference ruským do-
poručením bylo urychleno.
Z Berlína, 16. července. »Local. Anzeigere
oznamuje, že president Roosevelt, když
dostal první zprávu o jmenování Witta ruským
plnomocníkem, vyslovil své uspokojení.
Z Magdeburku, 16. července. »Magdeburg
Zeitung« oznamuje z Petrohradu : Ministr
Witte, hr. Rozen a prof. státního práva
Martens odeberou se v sobotu, nejpozději ve
čtvrtek do Ameriky. V úterý koná se za před-
sednictví cara ministerská rada, ve které dána
jim bude plná moc. V Petrohradě se myslí, že
japonské podminky míru jsou v podstatě tyto:
Odstoupení Sachalinu, odklizení pevnůstek vladi-
vostockých, vrácení Man džurska Číně kromě
poloostrova lisotunského, který má zůstati
majetku Japonska, jakož i zaplacení válečné
nábrady 3000 mill. franků.
Mikuláš
Wittový
Deleassé
Local
Anzeiger
Roosevelt
Witt
Rozen
profesor
státní
Martens
Kodaň
Japonsko
Can
Rusko
Paříž
Berlín
Magdeburk
Petrohrad
Amerika
Sachalin
Čína
Magdeburk Zeitung
10
article
Z bojiště.
Z Gundžulina se sděluje, že zemřel tam
ve věku 44 let inspektor nemocnice, gen.-major
V. M. Timofějev na rány, jež dostal př
odstupu od Mukdenu.
Sachalin. — Milost Bougouinovi.
Z Tokia, 16. července. (Reuter.) Vítězstv
Japonců zabezpečuje úplně obsazení jihu ostrova
sachalinského; bylo 80 Rusů zajato
4 polní děla, strojní puška a skladiště s munie
dobyto. Rusové ztratili 160, Japonci asi 70
mužů. Přodseda ministerstva z nařízení císařova
podepsal dnes milost udělenou Bougouinovi
jeho tlumočníku Makiovi.
Timofějev
Japonec
Rus
Maki
Mukden
Sachalin
Tokio
Reuter
11
article
Události ruské.
Události ruské.
Z Petrohradu, 16. července. (Spb. Ag.
Dosavadní inspektor dělostřelectva velkokníže
Sergěj Michajlovič obdržel hodnost
Sergěj Michajlovič
Petrohrad
12
article
gen. inspektora dělostřelectva; místo inspektora
bylo zrušeno.
Nový ruský ministr vnitra?
Z Petrohradu, 17. července. (Pův. zpráva.
Odstoupí-li nyní ministr vnitra Bulygin, stane
prý se gen. guhernátor D. F. Trepov miní-
strem vnitra.
Srážka v Lodi.
Z Berlína, 16. července. »Local-Anzeiger
oznamuje z Lodi: V ulici Kamenské došl
včera večer k opětně srážce. Několik opilých
kozáků ji zavinilo. Když se shromáždil větš
počet lidí, kteří zaujali nepřátelské stanovisko
vůči kozákům, tito jali se stříleti a usmrtili 150
osob. Lid po tvrdošijném boji je přemohl a ně-
kolik jich zabil.
K nynějším poměrům.
Zabraniční zpravodajové dlle
v Petrohradě odjeli do Moskvy se zřetelem k oče-
kávaným velkým projevům na Rusi odtud, zvláště
svolání lidového zastupitelstva.
Sjezd zástupců průmyslu bude
v Moskvě, ale neslibuje se mnoho od něho.
Admirá! Rožestvenský po ná-
vratu svém stane se prý náměstkem námořního
ministra.
Gen. pobočník E. J. Alexěje v úplně za-
nechá státní službu a odjede za hranice k léčení.
Značný počet lékařů má býti nyní po-
volán k doplnění řad lékařských na bojišti.
Přístavní dělníci kronštatští jsou
se zvýšením platů svých nyní spokojeni a upu-
stili od práce přes čas, dobu tu chtějí věnovat-
svému vzdělání.
Zahraniční německý tisk sděluje z Ruska
od německých cestujících, že ve velké část
Ruska nelze vůbec mluviti o váz-
nutí obchodu, nejistota panuje jen o udá-
lostech nejbližších týdnů, nenastane-li v Petro-
hradě jasný a pevný směr iniciativní.
Anzeiger
Kamenský
Admirat
Alexěj
Petrohrad
Berlín
Local
Moskva
Rus
Rusko
Petra
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 16. července. (Bar. d'Elver
o politic« Gautschovč.) Na Moravě
maji Němci, jak známo, svou vlastní vládu. Z
dra. Körbra tato domácí vláda rozhodovala o mo-
ravských věcech neobmezeně, neboť dr. Körber
se poslušně podroboval všem jejím příkazům.
Jak se k ní zachová baron Gautsch, až dojde
ne řešení palčivých otázel moravských, není
ovšem známo; zatím dovolil si prohlásiti, že ny-
nější vláda má také své vlastní názory o politi-
ekých olázkách a jím již na sebe uvalil hněv
demácí německé všády moravské. Mluvčí této
domácí vlády, bar. d'Elvert, projevuje proto
bar. Gautschovi v dnešní „N. Fr. Pr.“ svoa ne-
libost. Němci — praví bar. d'Elvert — hlaso-
vali dosud pro všechny návrhy vládní, ježlo
předpokládali, že baron Gautsch se pečlivě vy-
varuje všeho, co by mohlo vzbuditi odpor
Němců. Ale v tomto očekávání Němci se zkla-
mali. Ministerský předseda nedovedl se spro-
stiti oněch politických doktrin, v jichž znamen
započal (za Taaffa) svou státnickou dráhu. Pro-
slulé de ut des chce povýšiti za vládní zásadu.
d ' Elver
Němec
Körber
Gautsch
Elvert
Taaff
Praha
Morava
Francie
Gautschovč
14
article
Kdežto Němci bez jakýchkoli nároků hlasoval
pro vládní předlohy, Čechům bylo v každém jed-
notlivém připadě zabezpečeno (?) zvláštní vý-
kupné z národního fondu německého (!!). A bar.
Gautsch šel tak daleko, že, kdyby se Čechové ne-
mohli s Němci dohodnouti o rozřešení někte-
rých národně politických otázek, ponechal si
učiniti v těch věcech samostatné rozhodnutí.
V Rakousku dle názorů domácí vlády moravské
může o všem rozhodovati jen vůle Němců.
Jakékoli samostatné rozhodnutí vlády
Gautschovy musí tedy dle německé logiky býti
pokládáno za „výkupné, vzaté z národního fon-
du německého“, a toho ovšem Němci nestrpl.
A proto bar. d'Elvert varuje bar. Gautsche ještě
v čas: „Vládní prohlášení přinutí Němce, aby
vytáhli ze své zbrojnice opět nejostřejší zbraně,
jestliže baron Gautsch ještě v čas nesezná, že
Němci za žádných podmínek nedají o svých
nejdůležitějších národních zá-
jmech rozhodovati bez svého souhlasu.““ Aby
Němec
Čecho
Gautsch
Gautschův
Elvert
Rakousko
15
article
pak nikdo nebyl v pochybnostech, které zájmy
jsou pro moravské Němce nejdůležitější, uvádí
je opět po řadě. Zájmy německé se poškodí, vy-
řídí-li český úřadník podání české strany v Če-
chách neb na Moravě (c Slezsku vůbec není za-
tím řeči!) česky a zřídí-li se pro sta a sta morav-
ských a slovinských studujících nezbytně po-
třebné české a slov. vys. školy v Brně a v Lubla-
ni. Všechny tyto otázky jsou prý neobyčejně dů-
ležity pro všechny Němce v Rakouskua
jestliže se baron Gautech odváží otázky ty roz-
řešiti bez dovolení Němců, musí býti připraven
na svorný odpol všeho rakouského Němectva.
Baron Gautsch vi tedy nyní, nač se má připravo-
vati u karlovarského vřídla.
V Praze, 16. července. (Hr. Appcny
o situaci uherské.) Zpravodaj „Pester
Lloydu“ rozmlouval v Lipt. sv. Mikuláší s hr.
Němec
Gauty
Baron Gautsch
Lloyd
svatý . Mikulášet
Morava
Brno
Lubl
Praha
Hradec
16
article
Apponyem o nynější situaci a hr. Apponyi pro-
hlásil opětně, že koalice nemůže přijati nijakého
kompromissu, jímž by se vzdala služební a ve-
licí řeči maďarské v uherském vojsku. Tyto věci
staly se životní otázkou pro posílení jednotného
maďarského národa. Odmitavé chování koruny
znamená negaci suverenního uher-
ského státu, nad nějž se staví jakési říš-
ské právo. Každý kompromis na takovém
základě byl by pokořením uherského státu, jenž
by se jím sám a dobrovolně mediatisoval. K rál
uherský nemůže ani ničeho takového žádati;
pouze císař rakouský může býti od-
půrcem právních a zákonem odůvodněných po-
žadavků uherského národa. Proto započatý boj
musí se vésti dále, až bude dobojován.
Z Pešli, 16. července. (Passivní od-
por.) Pro passivní odpor proti vládě Fejérvárově
vyslovilo se již 25 stolic a 17 samosprávných
měst. Posl. hr. Zichy prohlásil dnes v kruhu
přátel, že jest hotov deponovati million ko-
run, z nichž by se vyplácelo služné úřadníkům
stolice stolično-bělehradské, kdyby je vláda pro
vykonávání passivního odporu chtěla suspen-
dovati.
Posl
Zich
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Švédsko a Norsko.
Švédsko
Norsko
18
article
Olázka rozluky skandinavské unie rozřešt
se, jak se zdá, záhy a sice ve smyslu Norsku
přiznivém, ve kterémž směru, dle všeho, použi
svého vlivu i císař Vilém za své schůzky s krá-
lem Oskarem. Norské časopisy aspoň s veškerou
bezpečností ujišťují, že císař Vilém doporučoval
při ní Švědsku brzké smírné vyřízeni sporu
švédsko-norského, jenž skončiti může jedině uzná-
ním samostatnosti Norska. V tomto se doufá, že
nyní si ve Švédsku pospíší s uznáním zrušení
unie obou států a napovídá se, že Norsko, kdyby
se tak nestalo, na odpověď Švédska ani čekati
nebude a zařídi si věci dle svého. — Ze Štok-
holmu se oznamuje, že švédský výbor, dosazený
ku projednání otázky švédsko-norské, své práce
již dokončil a předložil je v sobotu večer říš-
skému sněmu v důvěrných schůzích obou sně-
moven. Soudí se, že program říšského sněmu
bude od programu vlády odchylný a že ná-
sledkem toho dojde k částečné nebo k celkové
krisi ministerské. — Z Lubeku, odkud dánský král
po svém návratu z Gmundenu v sobotu na
jachtě »Daneborg« odplul s princem Valdemarem
do Kodaně, se sděluje, že stále udržuje se po-
věsť, že náhlé přerušení králova pobytu v Gmun-
denu a spěšný jeho návrat do Dánska, souvisí
s otázkou následnictví na trůnu norském.
Vilém
Oskar
Valdemar
Norsko
Švédsko
Lubek
Gmunden
Kodaň
Gmun
Dánsko
19
article
Otázka aminestie ve Francii.
Poslanec Lasies prohlásil na otázky
žurnalistů, že své poslední řeči ve sněmovně
při projednávání předlohy o amnestii, o které
jsme se též zmínili, nikterak nelituje, poněvadž
jeho přátelé se do Francie vrátiti mohou. Lituje
však, že mu bylo znemožněno, aby svou řeč
dokončil. Chtěl zasaditi se o smiření, kterým
dociliti se mělo naprosté dorozuméní. Lituje ne-
přátelství, v němž důstojníci za neustálého
udavačství žijí a rád by zjednal mezi nimi
sjednocenost. Za tímto účelem chtěl ve své řeči
požádati důstojníky, kteří se učinili nenávidě-
Lasies
Francie
20
article
V drebném prodejt:
raoní číclo o zobě . . . za B
o dpoladi
. . . na ž
Ve úlislkách na venkově-
ranní čtsle. . . . .
sspolední.
. . . . . . . 5k
Inserát
plati se hotevě zapřed.
Předplseení a inserty přijímná vdmíni-
straee v Marisuské ulici č. s.
Tam nasházejí se tež ročakee
tlskárna a sapedice „Kárednich Listě“
Rukopisy se novraosji.
Marisuský ulice
21
article
nými, by se obrátili na své soudruhy, doznali
své chyby a požádali je za odpušténí. Chtěl
pak požádati ministra vojenství, aby všechno
zlo, jež natropeno, dle možnosti napravil, proti
čemuž by ministr nemohl ničeho namítati. Lasies
skončil rozmluvu slovy: Nebylo mi dovoleno,
bych sdělil své zásady, následkem čehož mi
nezbývá, nežli abych se s nynějším stavem věci
spřátelil.«
Ministerská krise ve Španělsku.
Křeslo španělského ministra financí, uprázd-
něné odstoupením ministra Urzaiza, nezů-
stalo dlouho neobsazené, neboť, jak se sděluje,
nabídnuto bylo králem Jos. Echegaray o vi,
který je příjal.
José Echegaray narodil sa v r. 1835 v Madrid
a r. 1858 jmenován byl již professorem matematiky
a fysiky na madridské odborné škole inženýrské, kde
zjednal si jmeno předního matematika španělského.
Vydal též četné matematické spisy. Revoluce r. 1868
svedla učence na dráhu činné politiky. Zvolen byv
do kortesů, převzal r. 1873 Echegeray ministerstvo
obchodu a r. 1874 poprvé ministerstvo financí, kdy
zároveň z malematika a státníka slal se také zname-
nitý dramalický spisovatel. Od roku 1874 napsal
vydal Echegaray přes 50 dramatických cenných prací,
z nichž některé do češtiny přeložií Jarosl. Vrchlický
(»Světec či blázen«, »Veliký Galeoto«, »Marianae).
S provencalským básníkem Mistralem obdržel Eche-
garay poslední literární cenu Nobelovu.
Lasies
Urzaiza
Echegaray
Vrchlický
Mistral
Ech
Nobelův
Španělsko
Madrid
Echegeray ministerstvo obchod
Jarosl
22
article
Amnestie ve Francii.
Na cestě ze San Sebastianu ve Španělsku
do Vídně již se nalezající Pavel Déroulěde pro-
hlásil na dotaz, proč nepřijal svolení k návratu
do Francie: »Nechci se v tomto okamžiku vrá-
liti do Francie; také zde nemohu zůstati, nebot
nemám zde žádného domova více. Půjdu jinam,
do Vídně. To jest rozhodnuto. V sobotu (dne
15, t. m.) večer odcestuji. Důvody měho roz-
hodnutí jsou tyto: Býval bych mohl jednoho dne
říci, že udělení milosti k návralu přijímám a že
se zavazuji svým odpůrcům, kteří mne odsou-
dili. Tehdy však jsem se domníval, že bych
mohl své vlasti prospěti. Od doby té se zahra-
niční politika Francie změnila. Kdybych dnes
milosť příjal a vrátil se do Francie, nemohl
bych své vlasti prokázati žádné služby, nýbrž
mohl bych býti jen sobě prospěšným, což však
není pro mne žádným dostatečným důvodem,
abych se rozhodl přijati milost, kterou mi vláda
nabízí. Jako amnestovaný byl bych se rád navrátil
do své vlasti, ale s udělením milosti dříve ne-
příjdu zpět, dokud mne okolnosti nezavolají, bych
vlasti sloužil. Oznamte to, jest to upřímná, po-
ctivá pravda. Všem, kteři mi chtěli návrat do
vlasti ulebčiti a kteří zasazovali se o amnestii,
zachovám však nejvřelejší vděčnost.
Prátelé Déroulědovi chválí pevnost vůle
svého vůdce, že nechce od vlády, proti které se
staví, přijímati žádné milosti. Do Vidně přijede
Dérouléde teprve za několik dní, proto že není
jisto, kterým směrem popluje první loď, kterou
v Barceloně stihne, zda do Janova, nebo do
Terstu.
Pavel Déroulěde
Francie
San Sebastian
Španělsko
Vídeň
Barcelona
Janov
Terst
23
article
Sokolstvo ohroženému území.
Sokolstvo ohroženému území.
Po sedmé nastoupily včera čacké čety našebo
Sokolstva pouť na výstaviště, kde uspořádán širší
veřejnosti z let minulých již známý Sokolský
den ve prospěch menšinového základu České obce
sokolské, ku podpoře obroženého území. Sokolstvo
obracejíc zřetel svůj k menšinám pohraničním, má
na mysli nejen morální, nýbrž i hmotnou podporu,
jaké nezbytně k zápasům národnostním a k ochraně
menšiny před nátiskem německým třeba Slavnosti,
pořádané za tím účelem, těší se přirozeně hojné na-
vštěvě všech uvědomělých Čechů. Jako tomu bylo
za let minulých, tak bylo i včera.
Za čarokrásné pohody odpolední scházely s
zástupy návštěvníků k památné bráně výstavní,
okrášlené v barvách národních a heslem »Sokolstvo
ohroženému území«, Hlavní příliv ovšem nastal,
když o 3. hodině odpolední došel výstaviště mo-
hutný průvod sokolský s drem. Scheinerem,
br. Vaníčkem a drem. Urbanem v čele. zú-
častnily se ho všechny pražské, předměstské a okolni
Čecho
Scheiner
Vaníček
Urban
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dvůr bagdadský.
Z Filonových „Nouvelles narrations frangaises“ pře-
ložila Boža Jůno va.
Mansul, kalif bagdadský, měl jediného
syna, Moti Zillaha, jehož vychování svěřil mou-
drému Aliburovi; Zillah žil z nařízení otcova na
venkově, vzdálen všech nebezpečí dvora a ná-
strah pochlebenství. — Když dokončoval své
vzdělání, maje sotva dvacet let věku, stihla je,
zpráva o smrti otcově. Duše Zillahova byla do-
sud docela čista; neznal ctižádosti a zaplakal
proto upřímně při truchlivé zprávě, nevzpo-
nenuv r , že bude mu nyní nastoupiti místo
otcovo. Když první žal minul, odebral se se
svý vychovatelem do Bagdadu; přibyl tam
v noci, následován jen nepatrnou družinou.
Druhého dne, za svítání již, rozlétla se
zpráva o příjezdu nového kalifa po celém městě,
vzbudivši všude zvědavost a ctižádost. Mansul,
jehož tělesné ostatky sotva vychladly, byl za-
pemenut a každý myslil pouze na to, zalibiti se
mladému jeho nástupei. V zemích Orientu, kde
moc panovníkova není omezena ani státním zří-
zením, ani mravy, jediný pohled monarchy sni-
žuje nebo zvyšuje přízeň a jmění jednotlivce
mění zákony státní. Velmoži bagdadští odebrali
se tudíž k Aliburovi, aby vyptali se na zvyky
povahu nového svého velitele.
Starý vychovatel rozhodl se rozmnožiti zku-
šenosti svého žáka příkladem, jenž zůstal po-
tom na vždy v jeho paměti. Velkému imamovi, )
muži nejpřísnějších mravů, namluvil, že jediná
) imam neb iman = kněz mohamedánský, take
zultán. Cozn. překl)
Filonův
Nouvelles
Zillah
Bagdád
25
article
chyba mladého kalifa je nezřízené pití vína.
„Vím dobře,“ pravil Alibur, „že je to zrádný
nápoj, jejž koran zakazuje. Ale co chcete? Již
od útlého mládí pil skrytě a obávám se, že jed-
neho dne ani na trůně se nezdrží.“ — „Budeme
hleděti jej napraviti,“ pravil vzdychnuv si sluha
Mohamedův. — Velký vezír, muž sestárlý ve
svědomitém vykonávání povinnosti, dověděl se,
trna při tom hrůzou, že Moti Zillah nemyslí na
jiného, než na svoji toilettu. „Jsem ztracen,
řekl si a odcházel, přemýšleje, jak zachovati se
k novému svému pánu. — Náčelník vojska,
udatný muž, jenž ztrávil život na bojištích a jenž
u mladého knížete předpokládal lásku ke zbrani
a touhu po slávě, zděsil se, když mu Alibur
řekl: „Válka nahání měmu svěřenci největší
hrůzu a děs; on bledne při pohledu na obna-
žený meč. Tanec a hudba, toť jeho potěšení a
nejmilejší zábava.“ — A eunuch“) mohl málem
ztratiti vědomí při sdělení, že mladý kalif nezná
nic jiného mimo zbraně. „Bitky jsou mu nej-
milejším zaměstnáním,“ pravil mu Alibur.
Nadešel den představování; mladý kalif po-
sadil se poprvé na trůn a poručil uvésti velmože
státu. Velký vezír předstoupil prvý. Moti Zillah
očekával uzříti jednoho z oněch mužů, kteří
žijí toliko svým povinnostem, muže zevnějšku
snad zanedbaného, ale vážného ducha. Jaké ale
bylo jeho překvapení, když uzřel před sebou
drobného starce, jenž nutil se k úsměvu a krá-
čel zženštile, s jistou koketerií. Na jeho oděvu.
tkaném ze zlata a purpuru, bylo viděti, že vyšel
právě z rukou krejčího; široké, kašmírové ru-
kávy vlály mu na ramenou a prsty jeho obtěž-
kány byly nejdrahocennějšími diamanty. „Pro-
sím za prominutí,“ pravil, padnuv před tím tři
1) eunuch = dozorce harému. (Pozn. přell)
Alibur
Mohamedův
Zillah
26
article
kráte na tvář a klaně se hluboce, „prosím za
prominutí nové slunce, jež září nad naším kra-
jem, že předstupuji před ně v zevnějšku tak
málo se hodícím: všechen můj čas zabrán je
státními záležitostmi tak, že dnes na příklad
mohl jsem jenom dvě hodiny svému zevnějšku
věnovati.“ Potom, poobrátiv se, aby urovnal zá-
hyby svého šatu, řekl si s úsměvem zadostuči-
nění: „Myslím, že můj debut dopadl dobře a že
Jeho Výsost bude se mnou spokojena; ale na
kalifa, jenž tolik miluje lesk a okázalost, je
oděn hodně jednoduše.“ — Kalif s úžasem po-
zoroval chůzi a zevnějšek velkého vezíra. „Jste
udiven, velký kníže,“ pravil mu tento, „že jsem
tak jednoduše oděn; ale ztrpení...“ — „Jak
že!“ zvolal Moti Zillah, „vždyť máte na sobě
roční důchod celé jedné provincie; deset chu-
dých rodin bagdadských žilo by po celý rok
z diamantu, jimž ozdoben je váš malíček! Ale
nejde o toilettu: nemáte mi sděliti podrobnosti
státních záležitostí našich?“ — „Ano, kníže;
pozoroval jsem, že většina vašich poddaných
dovolovala si objevovati se ve veřejnosti v oděvu
nevkusném a špatném: je to zlořád, jejž nutno
vymýtiti.“ — „Cože, vezíre! To že jest vý-
sledkem vašeho pozorování?“ — „Shledávám
též, že málo lidí umi nositi turbany: je to druhá
věc, již nutno napraviti a já začal již o tomto
předmětu psáti zajímavou práci.“ — „O umění
nositi turban?... Ten člověk ztratit rozum o
smrti mého otce.
Mezitím, co mladý kníže činil pro sebe
tuto poznámku, blížil se trůnu, polo tanče, polo
zpívaje, náčelník vojska. „Kdo jest tento muž?
tázal se ihned kalif, mysle, že je to šašek, jenž
vioudil se do sálu, aniž toho stráže zpozorovaly.
„Je to emír, nejudatnější váš bojovník, slou
vaší říše,“ odvětil velký vezír. — „Dovolte,
Zillah
27
article
abych poznamenal,“ řekl emír a zkoušel při tom
nemotorně otočiti se na podpatku, „jeden z va-
šich nejlepších tanečníků.“ — „Je-li možná,“
divil se kalif, „vy že jste onen vůdce tak moudrý
a strašlivý ve válce?“ — „Ve válce jsema lvem,
přiznávám to; ale v míru odpočívám v klinu
krásných umění; a je-li Vaše Výsost, jež mne
právě viděla tančiti, zvědava poznati mé na-
dáni hudební, nechť poslechne a soudí.“ Po
těch slovech odložil svůj palaš,3) chystaje se
rozvířiti zvuky nádherné loutny, již nelenil
s sebou přiněsti. V tom však vstupoval cheí
harému, s helmou na hlavě, v oděvu bojovníka;
hlavu nesl pyšně, mirné oči jeho sálaly bojov-
ncu odvahu; ruka jeho máchala obnaženým pa-
lašem, kterým by byl bezmála zranil kalifa,
skládaje mu svoji úctu. Po krátké řeči, v níž
velebil starého i mladého kalifa, zvolal mocným
hlasem: „Žiji ve stínu harému, ale toužím le-
těti v oheň boje. Třeste se, nepřátelé, třeste se:
slabý beránek stane se žravým vlkem.“ —
„Oh, oh!“ řekl si Moti Zillah, směje se mimo-
volně této neočekávané horlivosti, „hleďme, jak
bojovného eunucha máme, právě tak bojovného,
jak mírumilovného máme emíra! Je to vše
snem, anebo všichni ztratili hlavu? Kdo vy-
světlí mi tuto hádanku? Velký imam snad, jejž
vidím přicházoti: je to ctihodný stařec, jehož
moudrost roste s léty.“ Kněz Mohamedův bližil
se nejistým krokem a novému panovníku složil
setva povinnou úetu. „U proroka!“ řekl si Moti
Zillah, jehož podivení dostoupilo vrcholu, „eo
značí toto nové divadlo?“ Nahlas pak dodal-
„Kdybych neznal imama jako muže, povýšenéh
nade všechny vášně světské, byl bych v poku-
šení mysliti, že má malou špičku.“ — „A kdyby
Zillah
Mohamedův
28
article
1 širokou křivou šavli tureckou. (Pozn. překl)
tomu tak bylo,“ odvětil imam, jenž myslil, že
přízeň jeho u knížete stoupne, sniží-li svatost
svého úřadu, „vznešená vaše spravedlnost ne-
vykládala by mně to zajisté ve zločin!““ —
„Víno je však, zdá se mi, zapovězeným ná-
pojem.“ — „Račte vyslechnouti, vznešený
kníže: požívání vína je sice zákonem zakázáno,
vnikneme-li však dobře ve smysl tohoto zákona,
peznáme, že byl dán jenom k zamezení všeho
zneužívání a že když požitek omezujeme, zá-
kazu nerušíme.“ — „Vida, vida,“ usmál se
kalif, „toť výklad, jehož ani zdaleka jsem ne-
čekal.“ Potom, pozoruje tyto čtyři před ním sto-
jící osohy, jichž pohybování se, oděv i řeči tak
málo se shodovaly s jich úřady, měl co dělati,
aby zadržel výbuch smíchu.
Co se pak jich samých týče, bylo nemožno
poznati z jicn tváří, co si myslili jeden o dru-
hém; neboť dvořané znají umění hleděti na sebe
beze smíchu i když dějí se před jejich zraky
věci nejpodivnější. Ostatně každý z nich byl
svojí vlastní úlohou zaměstnán tak, že o ostatn
se ani nestaral.
Scény tyto byly by se ještě prodloužily,
kdyby Alibur nebyl vstoupil do přijímacího sálu.
Když jej Moti Zillah uzřel, propustil výkvět svého
státu a když s Aliburem osaměl, otázal se ho
dychtivě: „Můžete mi vysvětliti komedii, jež se
přede mnou právě odehrála?“ Vychovatel usmál
se údivu mladého kalifa a sděliv mu, co byl
učinil, dodal:
„Odpusťte mi lesť, jíž jsem užil; v oka-
mžiku, kdy stal jste se pánem lidí, chtěl jsem
vám ukázati, ce dokáže pochlebenství. Kéž máte
pevždy na mysli tento příklad a nechť jsou jaké-
koli masky, jež si dvořané vaši v budoucnu na-
sadí, milujte a hledejte vždy jenom pravdu!
Alibur
Mot