ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 98572d50-78eb-11dc-a922-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 34, org 6, person 70, work 5
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 14. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 191.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předelácí set v Praze v adminislraci a nll- na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí čonáškou mle . . . : 7k9oi ve šlialkácht sa něike . . . . . . 2 K 30h Pošton: a měsíe z dtrrt kis . . . . 9 K 60 s drojí zbsilken na nlasfe . . . . na dt lala . . . k
Praha Pošton
5 article Stíny.
Stíny. Pešťské komor- obchodní, ve které vídeň- ské listy zřely s překvapující vytrvalostí hlavní oporu jednotného celního území a jednoty ob- chodní obou polovin říše, přijala tedy velikou většinou projev, kterým se staví v řady odpůreů jednoty a žádá za provedení obchodní a celn rozluky. Nemůže býti lepšího a výmluvnějšího dokladu pro jednotnost názorů v Uhrách na otázku tuto. Projev sám pak jest tím význač- nější, že padá v dobu, kdy snad více než kdy jindy pociťují Uhry výhod společně cedulove banky. Zpětný příliv uherských hodnot a malá loňská sklizeň nahromadily značné úvěrní a pe- něžní potřeby. Cizina, která je vždy ochotna k nedůvěře po úvěrní stránce a jejíž sympati a tedy i víry snaží se nyní uheršti vůdcové úsi- lovně získati, zbavovala se ochotně držby cen- ných papírů uherských, zatím co uherským ban- kám vzcházela povinnost infervencemi alespon z části udržovati kurs dosavadní. Příliš značné stlačení záznamů jest právě znamením slabosti. V této situaci vykonala rakousko-uherská banka Uhrám služby neocenitelné, vybovujíc ochotně vzrostlým potřebám, bez jakékoli pochybnosti nebo s nedůvěrou. Nehledě, ani k tomu, že tímto postupem usnadněn Uhrám východ z tísně, by přechodné, tato benevolence cedulové banky přispěla značně k zpevnění důvěry ve věci uher- ské a urevnala cestu dnešní parlamentní vět- šině pešťské k vítězství. Hospodářskými pře- chodnými rušnými momenty, kterých využito na př. tak intensivně Vídní proti nám a na kter patrně počítáno i v boji proti Maďarům, uherský boj o známě požadavky vojenské neutrpěl an v nejmenším. Projev komory pešťské to zřejmě dokládá.
Uher Maďar Uhry Vídeň uherský banka
6 article
Současně ale zračí se v Uhrách momen další. Ještě nikdy snad nebyla průmyslová pol tika uherská tak rušnou jako právě nyní. Uher- ská města předstihují se přímo ve skytání vý- hod novostavbám továrním, slevami daní státními dodávkami vábí se podnikatelé do země, zatím co výkonnost uherského průmyslu zřejmě a značně roste. Stačí poukázati na to, že vývoz našeho průmyslu bavlnářského loni dosti značně co do množství klesnul, ačkoli vzrostlý vývoz vlněných tovarů do Uher naprosto nesvědčí o zmenšené kupnosti tamní; pouze výkonnost domácího bavlnářského průmyslu tedy stoupla. Vedle textilního průmyslu zvláště chemický těší se značné pozornosti. Byť snad otázka rozluky není vzhledem k novým obchod- ním smlouvám do té míry akutní, jak se tua tam hlásá, patrno jest, že se Uhry všemi pro- středky připravují, aby v dané chvíli byly při- praveny. A býti připravenu, znamená eventuálně již i zvítěziti. V této době rušných a silných příprav uherských, které svědčí, jaké je v Uhrách po- rozumění pro činy, vyzněl závěr parlamentu vídeňského znamením obratu v dopravní a tím i hospodářské politice naší poloviny říšské Vláda Gautschova ohlašuje ústy svého před- sedy energický postátňovací program železniční kárá způsobem málo obvyklým na minister- ských lavicích nepřístojnosti dosavadní správy státních drah a rozevírá vyhlídku v obrat.
Uher Gautschův Uhry
7 article
Protože již dříve projevena ochota ku plnému provádění vodních staveb, přijímá se vládní ohlášení velmi sympaticky a zapomíná se, že ani tentokráte ministerský předseda se neobešel bez klausulování tak význačného pre jeho ve- škery projevy. Vláda oznamuje jasně a bez frásí svůj úmysl, sestátniti veliké soukromé dráhy v zemích českých, ale dokládá výslovně, že na nevě získaných tratích bude dbáti všech národních ohledů. To bylo — vedle neurčitých vývodů o budoucí tarifní politice na nově po- státněných drahách, které musil dodatečně vládní „Fremdenblatt“ doplniti ujištěním, že se nepomýšlí na zvýšení tarifů na drahách stát ních, jak by se bylo ze slov ministerského před- sedy zdálo — snad jedmné nejasné místo v řeč ministerského přodsedy. O nějaký výklad ko- nečně také není nouze. Byly však s české strany pro případ sestátňování činěny nějaké národní požadavky? Přání, aby nebyly dráhy prostřed- kem germanisačním, jak tomu na př. u severnt dráhy císaře Ferdinanda na Moravě, bylo je- diným při úplně hospodářském posuzován
Ferdinand na Morava
8 article
otázky této, jejíž ohlášené řešení připravováno dosti dlouho v zátiší kuloárů. Ale již tehdy, kdy nebylo zřejmo, vyvolá-li úsilí postátňovací, jak je parlament projevoval, ochotu k činu tomuto i u vlády, došla přes Berlín sdělení, která spe- ciálně nyní zasluhují značné pozornosti. Když diskutována možnost eventuálního postátnění dráhy severozápadní a společnosti státní dráhy, objevil se v berlínském B. C., kam s jistou chutí se uchylují polovládní korrespondence ví- deňské, dopis vídeňský, ve kterém sdělováno že případné sestátnění těchto drah bude prová- zeno zřízením zvláštního, nového dopravního ře- ditelství státních drah pro německé kraje se- veru Čech v Liberci. Sdělení znělo velmi určitě a bylo také německými listy této říše vděčně kvitováno. Baron Gautsch ve svém postátňova- cím proslovu momentu toho se nedotknul, uvá- děl ale, že vláda připravuje změny ve správě vedení drah, jak toho vyžadují dané poměry- Není tím míněno i zřízení nových ředitelstev? Jest přece nápadno, že německé listy, kter přímo se rozčilují při vyslovení slova „národn ohledy“ i při sebe nepatrnějším zdání, že užito ho bylo vzhledem k národům neněmeckým, přešly klidně přes tento passus, nevěnovavše m ani hrubě pozornosti. A tak vtirá se myšlenka, nebyl-li souhlas Němců k sestátnění drab, prot němuž se přece mezi nimi stavěly silné sku- piny právě z ohledů národních, vykoupen sli- bem oventuálného zřízení nového německého dopravního ředitelství v Čechách.
B C Baron Gautsch Němec Berlín Čechy Liberec
9 article
Domněnka tato sesilována jest momenty dalšími. Baron Gautsch uvedl se sice jako mini- sterský předseda, jehož vláda si vyhražuje samostatnou iniciativu a samostatnost rozhodo- vání. Výrok tento čelil zřejmě proti rozhodují- címu diktátu Němců, jímž tak ochotně se řídil dr. Körber. Podal p. baron Gautsch za své vlády dokladů, že chce se také slovem svým říditi? Prohlášení o zřízení moravské univer- sity české praví výslovně, že nesmějí se státi university prostředkem národních zápasů a bojů (ten obrat vypůjčen od Němců, kteří jím pra- cují proti zřízení české university v Brně), uve- dení vnitřní úřadní řeči učiněno závislým na legislativním upravení otázky této, jinými slovy, parlament vídeňský proklamován vrchní instaneí v této záležitosti. Ovšem: prohlášení minister- ského přodsedy Gautsche o úpravě jazykové u státních úřadů uznalo, že dané poměry v tom směru neodpovídají principu rovnoprávnosti, leč téměř současně připravena správcem minister- stva spravedlnosti akce, kterou mě se opatřo- vati německý dorost soudcovský tak, aby bylo lze obsazovati místa v zněmčeném území vý- hradně německými úřadníky. Dosud platí po zákonu v celém království českém rovnopráv- nost obou jazyků zemských — nebude toto umělé opatřování německého dorostu soudcov- ského silným průlomem via faeti do plalných zákonů? Nebyly germanisační choutky plzen- ského ředitelství státních drah, proti kterým ne- dávno byli jsme nuceni vystoupiti, dokladem téhož systému, který na venek halí se pěknými slovy, který ale uvnitř připravuje stav, který by
Baron Gautsch Němec Körber Gautsch český univerzita v Brno
10 article
plně vyhověl diktátu německému? I otázkya pochybnosti vnucují se samy, srovnáme-li pěkná slova pana barona Gautseho s tendencí jeho činů. Jest tomu málo dnů, co zdejší „Bohemia“, uvažujíc o bilanci skončeného zasedání rady říšské v tom zřela hlavní úspěch německý, že přes to, že se zdařilo české obstrukci poraziti dvě ministerstva a dociliti od vlády slibů — ovšem málo zaručených — co do moravské uni- vorsity a uživání češtiny ve vnitřní službě úřa- dů, nebyl poslodními boji ani v nej- menším otřesen onen systém vlád- ní, který triumíoval zároveň s ví- tězstvím německé obstrukce. Usi. luje vláda o to, aby opodstatnila úplně tato slova a nutila českou politiku opět ke krajnímu od- poru? Či chce baron Gautsch znovu nás pře- svědčiti o pravdě slov Denisových, že příliš- ná víra ve Vídeňbyla vždy základ- níchybou české politiky? Dnešní stav aspoň ukazuje, že pan baron Gautsch jest zrovna tak pod diktátem Němců jako Körber. Buď jak buď: zatím co Uhry mocně zbrojí i po hospodářské stránce a chystají se vším úsi- lím k rozhodnému boji, množí se u nás známky. že dle názorů vídeňských vlád má býti uvolnění vztahů obou říšských polovin provázeno stu- žováním systému, který byl východiskem dua- lismu. Ale právě tím zvýšuje se nedůvěra ke slovům ministerským, která nad te příliš nesla pečeť ochoty ad hoc projevené. Stojí-li za nim vůle k činu, toho nepodán důkaz zatím žádný. A tento fakt nutí český národ k obezřetnosti tím větší. Letní prázdeň podává takto i nám mocné podněty k úvaze.
Gautse Gautsch Denisův Němec Körber Uher Bohemia
11 article Ještě o zoologii na české universitě.
Ještě o zoologii na české universitě. Ve sporu o zoologii bylo v »Nár. Listeche 11. července t. r. uvedeno mé jméno v takové souvislosti, jako bych byl jednou z osobnostl. »jež stojí v popředí neblahého tohoto hnutí, jichž však dále již nebude šetřeno«. A také již mne tu není šetřeno. Pan prof. Vejdovský praví tu přímo, že v měm článku v »Časopis lékařů českýche »nutno hledati východište osobního a strannického zájmu«, jemuž přičitá »štvaní a hany kydání se strany »súčastněnýche (»Nár. Listy« 1. července). Pan Vejdovský jest na omylu; nepráven vrhá na mne tak silnými slovy svá podezření stejným neprávem, jak již jednou se toho opo- vážil »Zaslánem« v »Národních Listech« dne 4. července 1901. Nejsem »zakukleným hano- bitelem«. Všechny věcné výtky, jež jsem kdy proti výkonům pana Vejdovského pronesl, odd- vodnil a podepsal jsem; nepovznesl jsem jieh z osobního a strannického zájmu — osoba pana Vejdovského mi docela nic nepřekáží — nýbrž z věcných a prokázaných důvodů. Pan Vejdov- ský zakrývá jen věci škraboškou osob, hle dá-li osobní motivy ve všem, co včeného se mu vytýká. Tak i v tomto »neblahém hnutí«. Toto hnutí vzniklo z jeho vlastního jednání, jímž do- ellil proti professorskému sboru filosofické fakulty sloučení ústavu pro srovnávací ana to- mii a embryologii se zcela rozdílným ústavem pro zonlogii v ústav jeden. Z středu studentstva ozval se odpor. proti tomu na universitní schůzi dne 29. června (ref »Nár. Listů« 30 června); věc byla dále roz vádéna v »České Politice«, v »Přehledu« a ve »Slovu«. Všeho toho byl jsem dalek.
profesor Vejdovský Vejdov
12 article
Avšak pan Vejdovský vzal si záminku, aby mne označil jako původ tohoto proň neblahého hnutí a charakterisoval je jakožto vyplynulé z osobního a strannického zájmu, z toho, že »Slovo« připomenulo můj článek v »Časopise lékařů českých«, ve kterém, jak praví pan Vej dovský, jest obvíňován ze »zrušení« zoolo- gického ústavu. Zde jest příslušné místo onoho »pověstného« článku; jednalo se o organisa přednášek o všeobeené biologii na lékař ské fakultě, dle nového studijního řádu. »Organisace ta je (však) naléhavě potřebná přednášky ty nejsou dosud úplné a nedosta čují. Odbývá je na filosofické lakultě po jeder semestr prof. Vejdovský, professor srovnávae anatomie a embryologie, který se stal též jaště professorem zoologie a jest honorovaným docentem z0ologie na technice. Tomuto přelíže nému učebnímu příkazu nemůže jeden člověk do- státi; buď trpí studující filosofické fakulty v oboru srovnávací anatomie a embryologie, jakož i zoologie; anebo trpí studující lékařství v oboru všeobecné biologie. Seznam přednášek lohoto semestru (v říjnu 1903) vystavuje tyto nedostatky na slr. 25. zoologický ústav vede se, zdá se, už jen v seznamu ústavů. Posluchačí lékařství učí se »všeobecné biologii« ze »Všeobecné zoologie« téhož professora, kde nenaleznou lékaři potřebného pochopení všeobecných zjevů životních. Usázal jsem kritikou tohoto spisu ve Věstníku České akademie r. 1838, že jest plu fysiologických omylo a nepřesností; mohu dodati, že některé oddlly toho spisu jsou opsány, což by nebyla velká chyba pro naše poměry, kdyby byly opsány dobře.
Vejdovský Vej profesor Český akademie
13 article
Dokumenty budou předvedeny na požádání.« (Ča- sopis lékařů českých, 1903, str. 1107.) »Slovo« připomenulo tento můj článek. psaný dávno před »neblahým timto hnutím« poněvadž p. Vejdovský vylýkal, že jeho odpůre »štíti se podpis na své hany kydání připojiti« Neboť skutečně nereagoval na onen můj článek. podepsaný a uveřejněný ve vědeckém časopise. Nepožadoval dokumentů, které by byly bývaly ihned předloženy na přiměřeném místě, na př. v Král. společnosti nauk, jejíž sekretán II. třídy má zvláštní moc uveřejňovati doku- menty mnohem povážlivější. Neresgoval na pode- psaný článek ve vědeckém časopise, teprve když mu ho připomenul nepodepsaný článek v listě veřejném, kterému však zase vytýká anony mitu. I vysvětluje, že »nemohl na pověstný článek v Časopise lékařů českých reagovati, vidě v něm pouze osobní nájezd autora, který zájmům zoologických bádání sotva rozumí«. Tak skrývaji se věci za škrabošky osobní.
Čo Vejdovský Král
14 article
»Slovo« mýlilo se v tom, že bych by učebnici zoologie prof. Vejdovského ne- zvratně dokázal četné plagiáty; k tomu nedošlo- Kromě toho nesepsal p. Vejdovský učebnici zoologie nýbrž »Všeobecnou zoologii«, obsahu- jící velmi mnoho ze všecbecné fvsiol - gie; dokázal jsem četně nesprávnosti této knize v oboru fysiologie. Brožura professora Vejdovského »Příspěvek k české literatuře biolo- gické«, které se dovolává jako důkazu »fakty přímo odstrašujícími«, že nejsem autoritou přírodních vědách vůbec a v zoolo- gii zvláště, nevyvrátila ani jedině z výtek, učiněných »Všeobecné zoologii« v obor Iysiologie; právě naopak, jest »ťaktem přimo odstrašujícím« v oboru »hany kydání«, a dokazuje naprostou desorientaci svého autora v oboru fysiologie. Proto nestála mi za odpověď; ale na požádání jsem ochoten de- monstrovati, co pravím, na příslušném místě, na př. král. české Společnosti na uk. Nikdy neosobil jsem si kritiky professor Vejdovského v oboru srovnávací anatomie, embryologie nebo zoologie, nýbrž jen v oboru fysiologie. Neupírám uznání jeho »poctivé práci« v oněch oborech. Také »Slovo « uznalo jej za výborného učence, ano za nejlepšího ze současných zoologů rakouských. Tu třeba ovšem podřídit se úsudku znalců. Ale jde o ji ne věci: výtečnost v oboru zrání a rýhování vajíčka neopravňuje k chybování v oboru fysiologie ani ke hromadění učebních příkazů z oboru srovnávací anatomie, embryologie, zoologie, všeobecné biologie, ani ke spojování různých ústavů v jeden, ani konečně k hanění a tupení vědecké autority toho, kdo všemu tomu odporuje, a ku podezřívání ho »z osobního a strannického zájmu«. A zvláště ne k hlásání toho v denním listu široké veřej nosti, kde nelze podávati průkazů. V PRAZE, 13. července 1905.
profesor Vejdovský jítmonstrovat Praha profesor Vejdovský
15 article
Dr. F. Mareš, professor fysiologie
doktor F Mareš
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. července. (Ú čto v án s bar. Gautschem.) Z úvah o letním za- sedání říšské rady sluší zminiti se ještě o stat orgánu polských lidovců, „Kur. Lwowského“ Pisatel stati konstatuje, že vláda obdržela od parlamentu vše, čeho potřebuje na pravideln vedení státního hospodářství. „Splněny všechny podmínky — píše — vyhověno všem nárokům státu, kabinetu Gautschovu nečiněno obtížía dán souhlas ke všemu, co vláda vymáhala pro stát. Navzájem parlamentní kluby obdržely různé sliby, které mají býti splněny ještě za této periody sněmovní. Proto podzimní zase- dání parlamentní bude velmi zajímavé. Změní se úlohy obou hlavních činitelů parlamentních, neboť kdežto dosud s požadavky vystupovala vláda a parlament se jim podvoloval, příště bude poslanecká sněmovna formulovati poža- davky, nadějíc se, že vláda je uzná a bude pod- porovati. Nejbližší budoucnost ukáže, ne- zklame-li se ve svém očekávání jak celá sně- movna, tak i jednotlivé kluby. V Rakousku vů- bec na vládní sliby málo možno spolehati, poně- vadž kabinety, nemluvě o jich dobré vůli, často se mění a s každou změnou kabinetu pozbývají platnosti úmluvy a kompromissy s různými stra- nami. 1 Gautschův kabinet jest zatímný a právě toto vědomí své dočasnosti může kabinet snadno věsti k tomu, aby okamžité nesnáze obešel laci- nými sliby, o jichž splnění vůbec ani nepo- mýšlí. Baron Gautsch umi nad to své sliby po- dávati ve formě tak všeobecné, že i když jeho provisorní kabinet potrvá delší dobu, nezpůsob mu zvláštních obtíží. Takového všeobecného
Gautsch Gautschův Baron Gautsch Praha Rakousko
17 article
V drebném prodajit ranní číslo o sobě . . . za 9b odpoladní . . . . za 1 Ve flislkích na venkovů ranní čislo. . . . . . oůpolešní. Inserá t plalí se hetevě kapřed Piadplacení a isterty přijímá zdnlni- strace v Harinnské ulici č.a. TTam pacházejí se též rrdskes tiskárns a eapečice „Nárednich Listl“ Rukopiry se pevrsesji
Nárednich Listl Harinnský ulice
18 article
rázu jsou sliby, týkající se sestátnění drah, prů- plavů, škol vyšších atd. Nutno tedy vyčkati, vy- hoví-li splnění oněch slibů oprávněnému oče- kávání.“ V Praze, 13. července. (Připuštění absolventů vyšších průmyslových škol na techniku.) Ministr osvěty dr. Harter rozeslal všem zemským školním ra- dám nařízení ze dne 24. června, jež stanoví podmínky, za kterých se absolventům vyšších průmyslových škol a jiných, jim rovných ústavů umožňuje vstoupiti na vysoké školy technické. Za tím účelem budou povinni podrobuti se na reálkách doplňovací zkouš ce, matu- ritní. Těm absolventům vyšších průmyslových škol, kteří mají maturitní vysvědčení ze svého ústavu, odpouští se při doplňovací maturitní zkoušce na reálce zkouška z jazyka vyučova- cího, ze zeměpisu, dějepisu, chemie, fysikya kreslení. Ústní zkouška z mathematiky, je-li pl- semná práce kandidátova aspoň dostatečná, má se omeziti sferickou trigonometrii a po případě analytickou geometrií o rovině. Zkoušce z geometrie deseriptivné mají se podrobiti pouze absolventi chemicko-technického oddělení prů- myslových škol a i tu odpadá zkouška ústní,
Harter Praha
19 article
byla-li písemná práce aspoň dostatečná. Všecky tyto úlevy platí pro ony kandidáty, kteří mají na vysvědčení zralosti ze školy průmyslové aspoň známky „dobré“. Ve všem ostatním plat pro absolventy průmyslových škol předpisy, tý- kající se externích kandidátů při maturitách na reálných školách. Nařízení toto nabývá platnosti počátkem školního roku 1905/6. Tím se absol- ventům vyšších průmyslových škol otvírá mož- nest, dáti se zapsati na vysoké školy technické jako posluchači řádní a dalšími zkouškami nabýti práv absolventů vysokých škol technl- ckých. V Praze, 13. července. (Bar. Gautseh v Išlu) měl dnes o 11. hod. dopol. slyšení u panovníka, načež pozván k rodinnému obědu. V 9 hodin večer vrátil se do Vídně. V Praze, 13. července. (Hr. Tisza o si- tuaci.) Býv. ministerský předseda hr. Štěpán Tisza dovozuje v „Az Ujságu“, že koalice se dopustila osudné chyby tím, že poslanci, kteří ještě před několika měsíci varovali před nebez- pečnými následky, spojenými s požadavkem ma- darského velení, nyní požadavek ten schvalují, čímž napomáhají k ještě tužšímu zauzlení krise.
Tisza Štěpán Tisza Praha Išlu Vídeň Hradec Aza Ujság
20 article
Obrat ve smýšlení oněch politiků způsobil, že nebylo dosud možno sestaviti parlamentní ka- binet a že se mímo to po zemi rozšířila nálada, která přímo žene ke konfliktu. Nabyl-li poža- davek maďarského velení půdy po veliké části země, sluší to připsati té ckolnosti, že v zápase nynějším hrají vůdčí úlohy lidé, kteří bývali dříve věrnými přívrženci vyrovnání a ukazovali národu nebezpečné následky tohoto zápasu. Z Pešti, 12. července. (K volbě lip- tovské.) Statkář Géza Moesáry (jehož ne- sluší směšovati se známým přítelem nemadar- ských národností Ludvíkem Mocsáryem. Pezn. red.) nepřijal kandidatury v Lipt. sv. Mi- kuláši, nabídnuté mu stranou neodvislosti proto jmenován protikandidátem Slodolovým ad. vokát Tom. Thuránszky. Kortešovat pro Thu- ránszkého přijeli do sv. Mikuláše posl. Szwia- lavszky a Josef Horvath a přijedou ještě Fr. Košut a hr. Apponyi. O volbách ve sv. Mikuláši bude tedy opět živo. Hr. Apponyi tvrdí, že kandidát národnostní nesm. býti do sněmu vyslán. Pokud se týče ministra spravedlnosti Bar tol. Lánye, jeden z hrabat Esterházů, který ho dříve vyzval, aby v Liptově opět kandidoval, napsal mu nyní, aby se kandidatury vzdal, poně- vadž liptovští Maďaři už mají jiného maďarského kandidáta proti dru. Stodolovi. Čeká se, že Lányi od kandidatury skutečně ustoupl.
Géza Moesára Mocsáry Slodolův Tom posl Horvath Košut svatý . Mikuláš bar Lány Esterház Maďar Stodola Lányi Pešť Hradec Liptov
21 title
Politické zprávy zahraničné.
22 article
V Praze, 13. července.
Praha
23 article
Příčiny svělových bouří. V »Novém Vremeni« vychází serie článků Vandamových, jenž je znalec Dálného Východu a zasvěcen v mnohé zákulisní tajnosti událostí, které se tam odehrávají. O Anglii je známo, že je spojencem Japonska proti Rusku. Pan Vandam tvrdí a dokazuje to i o Spojených státech
Vandamový Vandam Nový Vremit východ Anglie Japonsko Rusko spojený stát
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. července 1905.
Praha
25 article
H. (Zákon muže a právo ženy V nejlepší společnosti, ve světě uhlazeném distingovaném, činicím dojem jemné vychovanost a tvořicím představu vyvrcholené civilisace. setkáte se s gentlemany velmi korrektního zevnějšku, kteří mají o ženách a manželstv názory mužické a pašovské. Jsou snad směšn a odporní, ale nesmíme je hned a zeela odsu- zovati. Jejich primitivní mozky, ovládané něko- lika nejzákladnějšími pojmy, neschopné jakého- koli vzletu, esprilu neb jemnosti, znající pouze všední ideály požitkn a blahobytu, utkvěly svou důvěřivou, jednoduchou logikou na jistých po- učkách, paragrafech a formulkách, které hlásá církev, hájí zákon, jež vytvořily předsudky. Není divu, že takový gentleman ve své prostotě na- zírá na ženu jako negr nebo mužik a po jejich málo elegantních způsobech dovede jí dáti na jevo svou převahu. Jsou to strašné zjevy, ovšem ojedinělé, skoro nepravděpodobné a nemožné ve společnosti vzdělané, ale vyskytují se přece. Ať potupi, poníží ženu brutální tyranie muže v brlohu proletáře, v pařeništi bídy alkoholu nebo v hedvábím potažené ložnici, jde tu o tentýž věčný a každodenní boj, který musí skončit vysvobozením ženy. V naší době reforem, myšlenek emancipačních a humanitního hnutí, která si slaví hrdé ideály svobody, pokrokua dobra, bude nutno konečně vybojovati tento
Zákon muž a práv žena
26 article
zápas a sbořiti ta poslední a nejtrudnější hráz barbarství. Otázka ženská vždy více vzrušuje mysli lidstva. Revoltujíeí žena se vzdorems staví proti nadvládě muže. Paul Hervieu tlumočil výmluvně žalobu protest moderní ženy ve svém dramatě »Zákon muže«. Je drsný a absurdní ten zákon, jenž utvořil mezi ženou a mužem poměr příčící se lásce, lidskosti a rozumu. Myslitelové a básníci, ti, kteří jdou v čele lidstva jako apoštolové bojovníci nových pravd, kteří razí cestu revo- lucím a reformám, vykouzlují v duších lidských nové ideály, útočí na zákon muže svou vášni- vou výmluvností nebo svým posměchem ironií a všichni, ať Stnart Mill nebo Ibsen, El- liotová nebo Anatole Francc, Tolstoj nebo Bebel, volají po svobodě a rovnoprávnosti ženy. O těchto problémech poměru muže s ženou se zajímavě jednalo v komisi pro opravu francouzského zákonníka občanského. Paříž je město světla. Ze skvělé metropole zasvitl opět první paprsek nového poznání. Moderní muži, právníci, učenci, spisovatelé demolují právě po- slední zbytky té barbarské hráze, kterou je so- becký a krutý »Zákon muže«. Dokonce i slovo »láska« bylo zavedeno do suchých textů Code civile. Když jsem o této revoluci v paragrafech nedávno mluvil, poznal jsem, že věc vzbuzuje jakousi pozornost a proto vracím se dnes k sujetu stále časovému, stále nás zaměstnávajícímu. Komise pro opravu zákonníka vedle poněku paradoxálního uzákonění lásky navrhuje jinou opravu. Škrtá článek o bezpodmíněné poslušnost
Hervieu Ibsen Francc Tolstoj Bebel Stnart Mill Paříž El
27 article
ženy a prohlašuje: »Les époux sont égaux er droits« — manželé jsou rovnoprávni. O této rov- nosti práv manželů bude asi mnoho právnicky diskutováno. Ale ve vlasti, kde byla před 120 léty prohlášena práva lidská, nezvítězí zpátečnický duch, stavící se proti právu žen. Jinou mocnou trhlinu v »zákonu muže« způsobí pollačení článku 214 této věty: »Žena je povinována bydleti s mužem a jej následovati všude, kde chce dlíti«. Místo toho má zniti prostě: »man- želé bydli společně«. Dosud, když napadlo muže založiti si novou existenci v Transvaalu nebo když byl poslán do nejvzdálenější kolonie, mu- sila jej žena následováti podle francouzského zákonníka občanského, a nemohla odporovati ani z důvodů zdravotních ani z ohledu na zdraví svých déti. A ovšem nesměla ani pro- nésti slovo námitky proti životu po boku svého muže v okolnostech a místech, přičieích se její potřebám, jeji chuti a názorům. Nechtěla-li poslechnouti, byl povolán četník, aby v ní vzbudil úctu k přikázání božímu a zákonu mu- žovu. Od nynějška však ve Francii nebude mio četník takové sprostředkovaci poslání mezi man- želi, kteří se nemohou dohodnouti. Sídlo man- želů bude ustanoveno dle vzájemné úmluvy. Literatura promluvila rozhodné slovo do nejdůležitější otázky společenské a pomáhá pře- tvořiti, zvelebiti, zlepšiti zákony o manželství. Vyplňuje své vznešené poslání. Tvrdí se, že moderní literatura podceňuje, ponižuje, ničí man- želství, hlásá frivolnost, nezvedenost mravů, anarchii a volnou lásku. Zdá se, že je opek pravdou. Literatuna moderní zajisté stojí proti manželství, jež dává
Transvaal Francie
28 article
muži právo, ženu otročit a trýznit. Chce vypudit ze společnosti poslední sledy stupidních, tupýeh předsudků, jež dávaly mužské brutálnosti a so- bectví neobmezené panství nad ženou. Tato lite- ratura, která tak vážně zabývá se otázkami sociálního zlepšení, která chce lidstvu podat světlo i lék, naopak povznáší manželství, při- znává mu vyšší poslání, vyšší mravnost a vyšší ušlechtilost v tom vzájemném, rovném poměru ženy a muže, jimž má býti svrchovanosti lásky, přátelství, vzájemné úcty a pomoci. Ibsenova Nora, jež bouchne svému muži před nosem dveřmi a jde svou cestou, neuráží manželství, pouze ve vášni své rozbolestněné duše divoce a vzdorně manifestuje své sklamání. Dumas syn měl bravurní nápady, dovedl lehce a ironicky filosofovat jako »Přitel žen« i křičet své brutální a nespravedlivé »zab jil« proti ženě Claudově. ale jako moralista chtěl ozdravění, zušlechtění zidealisování poměru muže a ženy, ač byi v těchto otázkách pessimistou jako Schopenhauer, Stendhal ve své knize »L'Amour« vykládá s poněkud blaseovaným sarkasmem romantického dandyho, jenž však je schopen velmi dvorného nadšení, učení o lásce, v němž je celkem málo úcty a pochopení pro manželství, což je pocho- pitelno u tohoto příliš náruživého ctitele milán- ských baletů, žáka skeptického světáka Cham- forta a odchovance veselé, hýřivé Italie z po- čátku 19. století. Jeho literatura není nezdravá ve své lehkomyslné roztomilosti. Rovněž není nezdravá literatura, jež pohlíží na tytéž otázky zcela opačně, prudký, zdivočilý pamíletista Strind- berg, ani hlasatelka nového feminismu Ellen Kejová. A ostatně, jak praví Paul Bouretg kdesi,
Ibsenův Dumas Claudův Schopenhauer Stendhal Kejová Bouretg Cham L ' Amour
29 article
žádná literatura není nezdravá, pouze společnost je nezdravá. A je véru velmi nezdravá společnost, hono- sící se, že stoji na výši civilisace a kultury, kde žena vlastně je potlačena, slabá, vydana na mi- lost a nemilost rozmarů manžela, který se může buď otrocky plaziti před její krásou, nebo ji může terrorisovat a ponížovat, omezovat v jeje svobodě, urážet v její důstojnosti. Ptal jsem se kdysi na plesu, proč nepřišl paní X, známá svou roztomilosti a krásou. »Má zakázanou dekoletáž. Bylo by přiliš vidět modřiny, které jí uštědřil její něžný pan manžel«, zněla odpověd. Hrůzou nás naplňují jisté episody ze života nejnižších a nejzanedbanějších tříd, ze života hrdin Zelova »L'Assomoiru« a některých nej- chmurnějších románů Dostojevského, kde žena, dělnice, proletářka je malomocnou oběll, sná- šející otrocky rány. Ale že podobná episoda z naturalistického románu se může odehráti v tak zvané lepší společnosti, přesahuje, dle našeho zdání, meze možnosti. A je přece známo, že se podobné věci dějí i v kruzích nejvyšších. Princezna Matylda, jedna z nejduchaplnějších žen z rodu Bonapartů, nedávno zesnulá, příšla na dvorní ples petrohradský zahalená v šál. Sla přímo k carovi a rozhalila šál. Její ramena byla zhyzděna podlitinami a modřinamni. Její chot kniže Demidov nakládal s ní jako opilý mužík. Až do takových krajností, podle jeho aristokra- tických názorů, mohla jiti práva, daná mu »zá- konem muže«.
Hrůza Zelův Matylda Bonaparte Dostojevský