2
masthead
V Praze, v pátek dne 14. července 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předelácí set
v Praze v adminislraci
a nll-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí čonáškou
mle
. . . : 7k9oi
ve šlialkácht
sa něike . . . . . . 2 K 30h
Pošton:
a měsíe
z dtrrt kis . . . . 9 K 60
s drojí zbsilken
na nlasfe . . . .
na dt lala . . . k
Praha
Pošton
5
article
Stíny.
Stíny.
Pešťské komor- obchodní, ve které vídeň-
ské listy zřely s překvapující vytrvalostí hlavní
oporu jednotného celního území a jednoty ob-
chodní obou polovin říše, přijala tedy velikou
většinou projev, kterým se staví v řady odpůreů
jednoty a žádá za provedení obchodní a celn
rozluky. Nemůže býti lepšího a výmluvnějšího
dokladu pro jednotnost názorů v Uhrách na
otázku tuto. Projev sám pak jest tím význač-
nější, že padá v dobu, kdy snad více než kdy
jindy pociťují Uhry výhod společně cedulove
banky. Zpětný příliv uherských hodnot a malá
loňská sklizeň nahromadily značné úvěrní a pe-
něžní potřeby. Cizina, která je vždy ochotna
k nedůvěře po úvěrní stránce a jejíž sympati
a tedy i víry snaží se nyní uheršti vůdcové úsi-
lovně získati, zbavovala se ochotně držby cen-
ných papírů uherských, zatím co uherským ban-
kám vzcházela povinnost infervencemi alespon
z části udržovati kurs dosavadní. Příliš značné
stlačení záznamů jest právě znamením slabosti.
V této situaci vykonala rakousko-uherská banka
Uhrám služby neocenitelné, vybovujíc ochotně
vzrostlým potřebám, bez jakékoli pochybnosti
nebo s nedůvěrou. Nehledě, ani k tomu, že tímto
postupem usnadněn Uhrám východ z tísně, by
přechodné, tato benevolence cedulové banky
přispěla značně k zpevnění důvěry ve věci uher-
ské a urevnala cestu dnešní parlamentní vět-
šině pešťské k vítězství. Hospodářskými pře-
chodnými rušnými momenty, kterých využito
na př. tak intensivně Vídní proti nám a na kter
patrně počítáno i v boji proti Maďarům, uherský
boj o známě požadavky vojenské neutrpěl an
v nejmenším. Projev komory pešťské to zřejmě
dokládá.
Uher
Maďar
Uhry
Vídeň
uherský banka
6
article
Současně ale zračí se v Uhrách momen
další. Ještě nikdy snad nebyla průmyslová pol
tika uherská tak rušnou jako právě nyní. Uher-
ská města předstihují se přímo ve skytání vý-
hod novostavbám továrním, slevami daní
státními dodávkami vábí se podnikatelé do
země, zatím co výkonnost uherského průmyslu
zřejmě a značně roste. Stačí poukázati na to,
že vývoz našeho průmyslu bavlnářského loni
dosti značně co do množství klesnul, ačkoli
vzrostlý vývoz vlněných tovarů do Uher naprosto
nesvědčí o zmenšené kupnosti tamní; pouze
výkonnost domácího bavlnářského průmyslu
tedy stoupla. Vedle textilního průmyslu zvláště
chemický těší se značné pozornosti. Byť snad
otázka rozluky není vzhledem k novým obchod-
ním smlouvám do té míry akutní, jak se tua
tam hlásá, patrno jest, že se Uhry všemi pro-
středky připravují, aby v dané chvíli byly při-
praveny. A býti připravenu, znamená eventuálně
již i zvítěziti.
V této době rušných a silných příprav
uherských, které svědčí, jaké je v Uhrách po-
rozumění pro činy, vyzněl závěr parlamentu
vídeňského znamením obratu v dopravní a tím
i hospodářské politice naší poloviny říšské
Vláda Gautschova ohlašuje ústy svého před-
sedy energický postátňovací program železniční
kárá způsobem málo obvyklým na minister-
ských lavicích nepřístojnosti dosavadní správy
státních drah a rozevírá vyhlídku v obrat.
Uher
Gautschův
Uhry
7
article
Protože již dříve projevena ochota ku plnému
provádění vodních staveb, přijímá se vládní
ohlášení velmi sympaticky a zapomíná se, že
ani tentokráte ministerský předseda se neobešel
bez klausulování tak význačného pre jeho ve-
škery projevy. Vláda oznamuje jasně a bez frásí
svůj úmysl, sestátniti veliké soukromé dráhy
v zemích českých, ale dokládá výslovně, že na
nevě získaných tratích bude dbáti všech
národních ohledů. To bylo — vedle neurčitých
vývodů o budoucí tarifní politice na nově po-
státněných drahách, které musil dodatečně
vládní „Fremdenblatt“ doplniti ujištěním, že se
nepomýšlí na zvýšení tarifů na drahách stát
ních, jak by se bylo ze slov ministerského před-
sedy zdálo — snad jedmné nejasné místo v řeč
ministerského přodsedy. O nějaký výklad ko-
nečně také není nouze. Byly však s české strany
pro případ sestátňování činěny nějaké národní
požadavky? Přání, aby nebyly dráhy prostřed-
kem germanisačním, jak tomu na př. u severnt
dráhy císaře Ferdinanda na Moravě, bylo je-
diným při úplně hospodářském posuzován
Ferdinand na Morava
8
article
otázky této, jejíž ohlášené řešení připravováno
dosti dlouho v zátiší kuloárů. Ale již tehdy, kdy
nebylo zřejmo, vyvolá-li úsilí postátňovací, jak
je parlament projevoval, ochotu k činu tomuto
i u vlády, došla přes Berlín sdělení, která spe-
ciálně nyní zasluhují značné pozornosti. Když
diskutována možnost eventuálního postátnění
dráhy severozápadní a společnosti státní dráhy,
objevil se v berlínském B. C., kam s jistou
chutí se uchylují polovládní korrespondence ví-
deňské, dopis vídeňský, ve kterém sdělováno
že případné sestátnění těchto drah bude prová-
zeno zřízením zvláštního, nového dopravního ře-
ditelství státních drah pro německé kraje se-
veru Čech v Liberci. Sdělení znělo velmi určitě
a bylo také německými listy této říše vděčně
kvitováno. Baron Gautsch ve svém postátňova-
cím proslovu momentu toho se nedotknul, uvá-
děl ale, že vláda připravuje změny ve správě
vedení drah, jak toho vyžadují dané poměry-
Není tím míněno i zřízení nových ředitelstev?
Jest přece nápadno, že německé listy, kter
přímo se rozčilují při vyslovení slova „národn
ohledy“ i při sebe nepatrnějším zdání, že užito
ho bylo vzhledem k národům neněmeckým,
přešly klidně přes tento passus, nevěnovavše m
ani hrubě pozornosti. A tak vtirá se myšlenka,
nebyl-li souhlas Němců k sestátnění drab, prot
němuž se přece mezi nimi stavěly silné sku-
piny právě z ohledů národních, vykoupen sli-
bem oventuálného zřízení nového německého
dopravního ředitelství v Čechách.
B C
Baron Gautsch
Němec
Berlín
Čechy
Liberec
9
article
Domněnka tato sesilována jest momenty
dalšími. Baron Gautsch uvedl se sice jako mini-
sterský předseda, jehož vláda si vyhražuje
samostatnou iniciativu a samostatnost rozhodo-
vání. Výrok tento čelil zřejmě proti rozhodují-
címu diktátu Němců, jímž tak ochotně se řídil
dr. Körber. Podal p. baron Gautsch za své
vlády dokladů, že chce se také slovem svým
říditi? Prohlášení o zřízení moravské univer-
sity české praví výslovně, že nesmějí se státi
university prostředkem národních zápasů a bojů
(ten obrat vypůjčen od Němců, kteří jím pra-
cují proti zřízení české university v Brně), uve-
dení vnitřní úřadní řeči učiněno závislým na
legislativním upravení otázky této, jinými slovy,
parlament vídeňský proklamován vrchní instaneí
v této záležitosti. Ovšem: prohlášení minister-
ského přodsedy Gautsche o úpravě jazykové
u státních úřadů uznalo, že dané poměry v tom
směru neodpovídají principu rovnoprávnosti, leč
téměř současně připravena správcem minister-
stva spravedlnosti akce, kterou mě se opatřo-
vati německý dorost soudcovský tak, aby bylo
lze obsazovati místa v zněmčeném území vý-
hradně německými úřadníky. Dosud platí po
zákonu v celém království českém rovnopráv-
nost obou jazyků zemských — nebude toto
umělé opatřování německého dorostu soudcov-
ského silným průlomem via faeti do plalných
zákonů? Nebyly germanisační choutky plzen-
ského ředitelství státních drah, proti kterým ne-
dávno byli jsme nuceni vystoupiti, dokladem
téhož systému, který na venek halí se pěknými
slovy, který ale uvnitř připravuje stav, který by
Baron Gautsch
Němec
Körber
Gautsch
český univerzita v Brno
10
article
plně vyhověl diktátu německému? I otázkya
pochybnosti vnucují se samy, srovnáme-li pěkná
slova pana barona Gautseho s tendencí jeho
činů. Jest tomu málo dnů, co zdejší „Bohemia“,
uvažujíc o bilanci skončeného zasedání rady
říšské v tom zřela hlavní úspěch německý, že
přes to, že se zdařilo české obstrukci poraziti
dvě ministerstva a dociliti od vlády slibů —
ovšem málo zaručených — co do moravské uni-
vorsity a uživání češtiny ve vnitřní službě úřa-
dů, nebyl poslodními boji ani v nej-
menším otřesen onen systém vlád-
ní, který triumíoval zároveň s ví-
tězstvím německé obstrukce. Usi.
luje vláda o to, aby opodstatnila úplně tato slova
a nutila českou politiku opět ke krajnímu od-
poru? Či chce baron Gautsch znovu nás pře-
svědčiti o pravdě slov Denisových, že příliš-
ná víra ve Vídeňbyla vždy základ-
níchybou české politiky? Dnešní stav
aspoň ukazuje, že pan baron Gautsch jest zrovna
tak pod diktátem Němců jako Körber.
Buď jak buď: zatím co Uhry mocně zbrojí
i po hospodářské stránce a chystají se vším úsi-
lím k rozhodnému boji, množí se u nás známky.
že dle názorů vídeňských vlád má býti uvolnění
vztahů obou říšských polovin provázeno stu-
žováním systému, který byl východiskem dua-
lismu. Ale právě tím zvýšuje se nedůvěra ke
slovům ministerským, která nad te příliš nesla
pečeť ochoty ad hoc projevené. Stojí-li za nim
vůle k činu, toho nepodán důkaz zatím žádný.
A tento fakt nutí český národ k obezřetnosti tím
větší. Letní prázdeň podává takto i nám mocné
podněty k úvaze.
Gautse
Gautsch
Denisův
Němec
Körber
Uher
Bohemia
11
article
Ještě o zoologii na české universitě.
Ještě o zoologii na české universitě.
Ve sporu o zoologii bylo v »Nár. Listeche
11. července t. r. uvedeno mé jméno v takové
souvislosti, jako bych byl jednou z osobnostl.
»jež stojí v popředí neblahého tohoto hnutí, jichž
však dále již nebude šetřeno«. A také již mne
tu není šetřeno. Pan prof. Vejdovský praví
tu přímo, že v měm článku v »Časopis
lékařů českýche »nutno hledati východište
osobního a strannického zájmu«, jemuž přičitá
»štvaní a hany kydání se strany »súčastněnýche
(»Nár. Listy« 1. července).
Pan Vejdovský jest na omylu; nepráven
vrhá na mne tak silnými slovy svá podezření
stejným neprávem, jak již jednou se toho opo-
vážil »Zaslánem« v »Národních Listech« dne
4. července 1901. Nejsem »zakukleným hano-
bitelem«. Všechny věcné výtky, jež jsem kdy
proti výkonům pana Vejdovského pronesl, odd-
vodnil a podepsal jsem; nepovznesl jsem jieh
z osobního a strannického zájmu — osoba pana
Vejdovského mi docela nic nepřekáží — nýbrž
z věcných a prokázaných důvodů. Pan Vejdov-
ský zakrývá jen věci škraboškou osob, hle
dá-li osobní motivy ve všem, co včeného se mu
vytýká. Tak i v tomto »neblahém hnutí«. Toto
hnutí vzniklo z jeho vlastního jednání, jímž do-
ellil proti professorskému sboru filosofické fakulty
sloučení ústavu pro srovnávací ana to-
mii a embryologii se zcela rozdílným
ústavem pro zonlogii v ústav jeden. Z
středu studentstva ozval se odpor. proti
tomu na universitní schůzi dne 29. června (ref
»Nár. Listů« 30 června); věc byla dále roz
vádéna v »České Politice«, v »Přehledu« a ve
»Slovu«. Všeho toho byl jsem dalek.
profesor
Vejdovský
Vejdov
12
article
Avšak pan Vejdovský vzal si záminku, aby
mne označil jako původ tohoto proň neblahého
hnutí a charakterisoval je jakožto vyplynulé
z osobního a strannického zájmu, z toho, že
»Slovo« připomenulo můj článek v »Časopise
lékařů českých«, ve kterém, jak praví pan Vej
dovský, jest obvíňován ze »zrušení« zoolo-
gického ústavu. Zde jest příslušné místo onoho
»pověstného« článku; jednalo se o organisa
přednášek o všeobeené biologii na lékař
ské fakultě, dle nového studijního řádu.
»Organisace ta je (však) naléhavě potřebná
přednášky ty nejsou dosud úplné a nedosta
čují. Odbývá je na filosofické lakultě po jeder
semestr prof. Vejdovský, professor srovnávae
anatomie a embryologie, který se stal též
jaště professorem zoologie a jest honorovaným
docentem z0ologie na technice. Tomuto přelíže
nému učebnímu příkazu nemůže jeden člověk do-
státi; buď trpí studující filosofické fakulty v oboru
srovnávací anatomie a embryologie, jakož i zoologie;
anebo trpí studující lékařství v oboru všeobecné
biologie. Seznam přednášek lohoto semestru (v říjnu
1903) vystavuje tyto nedostatky na slr. 25.
zoologický ústav vede se, zdá se, už jen
v seznamu ústavů. Posluchačí lékařství učí se
»všeobecné biologii« ze »Všeobecné zoologie« téhož
professora, kde nenaleznou lékaři potřebného
pochopení všeobecných zjevů životních. Usázal
jsem kritikou tohoto spisu ve Věstníku České
akademie r. 1838, že jest plu fysiologických omylo
a nepřesností; mohu dodati, že některé oddlly
toho spisu jsou opsány, což by nebyla velká chyba
pro naše poměry, kdyby byly opsány dobře.
Vejdovský
Vej
profesor
Český akademie
13
article
Dokumenty budou předvedeny na požádání.« (Ča-
sopis lékařů českých, 1903, str. 1107.)
»Slovo« připomenulo tento můj článek.
psaný dávno před »neblahým timto hnutím«
poněvadž p. Vejdovský vylýkal, že jeho odpůre
»štíti se podpis na své hany kydání připojiti«
Neboť skutečně nereagoval na onen můj článek.
podepsaný a uveřejněný ve vědeckém časopise.
Nepožadoval dokumentů, které by byly bývaly
ihned předloženy na přiměřeném místě, na př.
v Král. společnosti nauk, jejíž sekretán
II. třídy má zvláštní moc uveřejňovati doku-
menty mnohem povážlivější. Neresgoval na pode-
psaný článek ve vědeckém časopise, teprve když
mu ho připomenul nepodepsaný článek v listě
veřejném, kterému však zase vytýká anony mitu.
I vysvětluje, že »nemohl na pověstný článek
v Časopise lékařů českých reagovati, vidě v něm
pouze osobní nájezd autora, který zájmům
zoologických bádání sotva rozumí«. Tak skrývaji
se věci za škrabošky osobní.
Čo
Vejdovský
Král
14
article
»Slovo« mýlilo se v tom, že bych by
učebnici zoologie prof. Vejdovského ne-
zvratně dokázal četné plagiáty; k tomu nedošlo-
Kromě toho nesepsal p. Vejdovský učebnici zoologie
nýbrž »Všeobecnou zoologii«, obsahu-
jící velmi mnoho ze všecbecné fvsiol -
gie; dokázal jsem četně nesprávnosti této knize
v oboru fysiologie. Brožura professora
Vejdovského »Příspěvek k české literatuře biolo-
gické«, které se dovolává jako důkazu »fakty
přímo odstrašujícími«, že nejsem autoritou
přírodních vědách vůbec a v zoolo-
gii zvláště, nevyvrátila ani jedině z výtek,
učiněných »Všeobecné zoologii« v obor
Iysiologie; právě naopak, jest »ťaktem
přimo odstrašujícím« v oboru »hany kydání«,
a dokazuje naprostou desorientaci svého autora
v oboru fysiologie. Proto nestála mi za
odpověď; ale na požádání jsem ochoten de-
monstrovati, co pravím, na příslušném
místě, na př. král. české Společnosti
na uk.
Nikdy neosobil jsem si kritiky professor
Vejdovského v oboru srovnávací anatomie,
embryologie nebo zoologie, nýbrž jen v oboru
fysiologie. Neupírám uznání jeho »poctivé
práci« v oněch oborech. Také »Slovo « uznalo
jej za výborného učence, ano za nejlepšího ze
současných zoologů rakouských. Tu třeba ovšem
podřídit se úsudku znalců. Ale jde o ji ne
věci: výtečnost v oboru zrání a rýhování
vajíčka neopravňuje k chybování v oboru
fysiologie ani ke hromadění učebních příkazů
z oboru srovnávací anatomie, embryologie,
zoologie, všeobecné biologie, ani ke spojování
různých ústavů v jeden, ani konečně k hanění
a tupení vědecké autority toho, kdo
všemu tomu odporuje, a ku podezřívání ho
»z osobního a strannického zájmu«. A zvláště
ne k hlásání toho v denním listu široké veřej
nosti, kde nelze podávati průkazů.
V PRAZE, 13. července 1905.
profesor
Vejdovský
jítmonstrovat
Praha
profesor Vejdovský
15
article
Dr. F. Mareš,
professor fysiologie
doktor
F Mareš
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. července. (Ú čto v án
s bar. Gautschem.) Z úvah o letním za-
sedání říšské rady sluší zminiti se ještě o stat
orgánu polských lidovců, „Kur. Lwowského“
Pisatel stati konstatuje, že vláda obdržela od
parlamentu vše, čeho potřebuje na pravideln
vedení státního hospodářství. „Splněny všechny
podmínky — píše — vyhověno všem nárokům
státu, kabinetu Gautschovu nečiněno obtížía
dán souhlas ke všemu, co vláda vymáhala pro
stát. Navzájem parlamentní kluby obdržely
různé sliby, které mají býti splněny ještě za
této periody sněmovní. Proto podzimní zase-
dání parlamentní bude velmi zajímavé. Změní
se úlohy obou hlavních činitelů parlamentních,
neboť kdežto dosud s požadavky vystupovala
vláda a parlament se jim podvoloval, příště
bude poslanecká sněmovna formulovati poža-
davky, nadějíc se, že vláda je uzná a bude pod-
porovati. Nejbližší budoucnost ukáže, ne-
zklame-li se ve svém očekávání jak celá sně-
movna, tak i jednotlivé kluby. V Rakousku vů-
bec na vládní sliby málo možno spolehati, poně-
vadž kabinety, nemluvě o jich dobré vůli, často
se mění a s každou změnou kabinetu pozbývají
platnosti úmluvy a kompromissy s různými stra-
nami. 1 Gautschův kabinet jest zatímný a právě
toto vědomí své dočasnosti může kabinet snadno
věsti k tomu, aby okamžité nesnáze obešel laci-
nými sliby, o jichž splnění vůbec ani nepo-
mýšlí. Baron Gautsch umi nad to své sliby po-
dávati ve formě tak všeobecné, že i když jeho
provisorní kabinet potrvá delší dobu, nezpůsob
mu zvláštních obtíží. Takového všeobecného
Gautsch
Gautschův
Baron Gautsch
Praha
Rakousko
17
article
V drebném prodajit
ranní číslo o sobě . . . za 9b
odpoladní
. . . . za 1
Ve flislkích na venkovů
ranní čislo. . . . . .
oůpolešní.
Inserá t
plalí se hetevě kapřed
Piadplacení a isterty přijímá zdnlni-
strace v Harinnské ulici č.a.
TTam pacházejí se též rrdskes
tiskárns a eapečice „Nárednich Listl“
Rukopiry se pevrsesji
Nárednich Listl
Harinnský ulice
18
article
rázu jsou sliby, týkající se sestátnění drah, prů-
plavů, škol vyšších atd. Nutno tedy vyčkati, vy-
hoví-li splnění oněch slibů oprávněnému oče-
kávání.“
V Praze, 13. července. (Připuštění
absolventů vyšších průmyslových
škol na techniku.) Ministr osvěty dr.
Harter rozeslal všem zemským školním ra-
dám nařízení ze dne 24. června, jež stanoví
podmínky, za kterých se absolventům vyšších
průmyslových škol a jiných, jim rovných ústavů
umožňuje vstoupiti na vysoké školy technické.
Za tím účelem budou povinni podrobuti se na
reálkách doplňovací zkouš ce, matu-
ritní. Těm absolventům vyšších průmyslových
škol, kteří mají maturitní vysvědčení ze svého
ústavu, odpouští se při doplňovací maturitní
zkoušce na reálce zkouška z jazyka vyučova-
cího, ze zeměpisu, dějepisu, chemie, fysikya
kreslení. Ústní zkouška z mathematiky, je-li pl-
semná práce kandidátova aspoň dostatečná, má
se omeziti sferickou trigonometrii a po případě
analytickou geometrií o rovině. Zkoušce z
geometrie deseriptivné mají se podrobiti pouze
absolventi chemicko-technického oddělení prů-
myslových škol a i tu odpadá zkouška ústní,
Harter
Praha
19
article
byla-li písemná práce aspoň dostatečná. Všecky
tyto úlevy platí pro ony kandidáty, kteří mají
na vysvědčení zralosti ze školy průmyslové
aspoň známky „dobré“. Ve všem ostatním plat
pro absolventy průmyslových škol předpisy, tý-
kající se externích kandidátů při maturitách na
reálných školách. Nařízení toto nabývá platnosti
počátkem školního roku 1905/6. Tím se absol-
ventům vyšších průmyslových škol otvírá mož-
nest, dáti se zapsati na vysoké školy technické
jako posluchači řádní a dalšími zkouškami
nabýti práv absolventů vysokých škol technl-
ckých.
V Praze, 13. července. (Bar. Gautseh
v Išlu) měl dnes o 11. hod. dopol. slyšení
u panovníka, načež pozván k rodinnému obědu.
V 9 hodin večer vrátil se do Vídně.
V Praze, 13. července. (Hr. Tisza o si-
tuaci.) Býv. ministerský předseda hr. Štěpán
Tisza dovozuje v „Az Ujságu“, že koalice se
dopustila osudné chyby tím, že poslanci, kteří
ještě před několika měsíci varovali před nebez-
pečnými následky, spojenými s požadavkem ma-
darského velení, nyní požadavek ten schvalují,
čímž napomáhají k ještě tužšímu zauzlení krise.
Tisza
Štěpán Tisza
Praha
Išlu
Vídeň
Hradec
Aza Ujság
20
article
Obrat ve smýšlení oněch politiků způsobil, že
nebylo dosud možno sestaviti parlamentní ka-
binet a že se mímo to po zemi rozšířila nálada,
která přímo žene ke konfliktu. Nabyl-li poža-
davek maďarského velení půdy po veliké části
země, sluší to připsati té ckolnosti, že v zápase
nynějším hrají vůdčí úlohy lidé, kteří bývali
dříve věrnými přívrženci vyrovnání a ukazovali
národu nebezpečné následky tohoto zápasu.
Z Pešti, 12. července. (K volbě lip-
tovské.) Statkář Géza Moesáry (jehož ne-
sluší směšovati se známým přítelem nemadar-
ských národností Ludvíkem Mocsáryem.
Pezn. red.) nepřijal kandidatury v Lipt. sv. Mi-
kuláši, nabídnuté mu stranou neodvislosti
proto jmenován protikandidátem Slodolovým ad.
vokát Tom. Thuránszky. Kortešovat pro Thu-
ránszkého přijeli do sv. Mikuláše posl. Szwia-
lavszky a Josef Horvath a přijedou ještě Fr.
Košut a hr. Apponyi. O volbách ve sv.
Mikuláši bude tedy opět živo. Hr. Apponyi tvrdí,
že kandidát národnostní nesm. býti do sněmu
vyslán. Pokud se týče ministra spravedlnosti
Bar tol. Lánye, jeden z hrabat Esterházů, který
ho dříve vyzval, aby v Liptově opět kandidoval,
napsal mu nyní, aby se kandidatury vzdal, poně-
vadž liptovští Maďaři už mají jiného maďarského
kandidáta proti dru. Stodolovi. Čeká se, že
Lányi od kandidatury skutečně ustoupl.
Géza Moesára
Mocsáry
Slodolův
Tom
posl
Horvath
Košut
svatý . Mikuláš
bar
Lány
Esterház
Maďar
Stodola
Lányi
Pešť
Hradec
Liptov
21
title
Politické zprávy zahraničné.
22
article
V Praze, 13. července.
Praha
23
article
Příčiny svělových bouří.
V »Novém Vremeni« vychází serie článků
Vandamových, jenž je znalec Dálného Východu
a zasvěcen v mnohé zákulisní tajnosti událostí,
které se tam odehrávají. O Anglii je známo, že
je spojencem Japonska proti Rusku. Pan Vandam
tvrdí a dokazuje to i o Spojených státech
Vandamový
Vandam
Nový Vremit
východ
Anglie
Japonsko
Rusko
spojený stát
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. července 1905.
Praha
25
article
H. (Zákon muže a právo ženy
V nejlepší společnosti, ve světě uhlazeném
distingovaném, činicím dojem jemné vychovanost
a tvořicím představu vyvrcholené civilisace.
setkáte se s gentlemany velmi korrektního
zevnějšku, kteří mají o ženách a manželstv
názory mužické a pašovské. Jsou snad směšn
a odporní, ale nesmíme je hned a zeela odsu-
zovati. Jejich primitivní mozky, ovládané něko-
lika nejzákladnějšími pojmy, neschopné jakého-
koli vzletu, esprilu neb jemnosti, znající pouze
všední ideály požitkn a blahobytu, utkvěly svou
důvěřivou, jednoduchou logikou na jistých po-
učkách, paragrafech a formulkách, které hlásá
církev, hájí zákon, jež vytvořily předsudky. Není
divu, že takový gentleman ve své prostotě na-
zírá na ženu jako negr nebo mužik a po jejich
málo elegantních způsobech dovede jí dáti na
jevo svou převahu. Jsou to strašné zjevy, ovšem
ojedinělé, skoro nepravděpodobné a nemožné ve
společnosti vzdělané, ale vyskytují se přece.
Ať potupi, poníží ženu brutální tyranie
muže v brlohu proletáře, v pařeništi bídy
alkoholu nebo v hedvábím potažené ložnici, jde
tu o tentýž věčný a každodenní boj, který musí
skončit vysvobozením ženy. V naší době reforem,
myšlenek emancipačních a humanitního hnutí,
která si slaví hrdé ideály svobody, pokrokua
dobra, bude nutno konečně vybojovati tento
Zákon muž a práv žena
26
article
zápas a sbořiti ta poslední a nejtrudnější hráz
barbarství. Otázka ženská vždy více vzrušuje
mysli lidstva. Revoltujíeí žena se vzdorems
staví proti nadvládě muže.
Paul Hervieu tlumočil výmluvně žalobu
protest moderní ženy ve svém dramatě »Zákon
muže«. Je drsný a absurdní ten zákon, jenž
utvořil mezi ženou a mužem poměr příčící se
lásce, lidskosti a rozumu. Myslitelové a básníci,
ti, kteří jdou v čele lidstva jako apoštolové
bojovníci nových pravd, kteří razí cestu revo-
lucím a reformám, vykouzlují v duších lidských
nové ideály, útočí na zákon muže svou vášni-
vou výmluvností nebo svým posměchem
ironií a všichni, ať Stnart Mill nebo Ibsen, El-
liotová nebo Anatole Francc, Tolstoj nebo Bebel,
volají po svobodě a rovnoprávnosti ženy.
O těchto problémech poměru muže s
ženou se zajímavě jednalo v komisi pro opravu
francouzského zákonníka občanského. Paříž je
město světla. Ze skvělé metropole zasvitl opět
první paprsek nového poznání. Moderní muži,
právníci, učenci, spisovatelé demolují právě po-
slední zbytky té barbarské hráze, kterou je so-
becký a krutý »Zákon muže«.
Dokonce i slovo »láska« bylo zavedeno do
suchých textů Code civile. Když jsem o této
revoluci v paragrafech nedávno mluvil, poznal
jsem, že věc vzbuzuje jakousi pozornost a proto
vracím se dnes k sujetu stále časovému, stále
nás zaměstnávajícímu.
Komise pro opravu zákonníka vedle poněku
paradoxálního uzákonění lásky navrhuje jinou
opravu. Škrtá článek o bezpodmíněné poslušnost
Hervieu
Ibsen
Francc
Tolstoj
Bebel
Stnart Mill
Paříž
El
27
article
ženy a prohlašuje: »Les époux sont égaux er
droits« — manželé jsou rovnoprávni. O této rov-
nosti práv manželů bude asi mnoho právnicky
diskutováno. Ale ve vlasti, kde byla před 120
léty prohlášena práva lidská, nezvítězí zpátečnický
duch, stavící se proti právu žen. Jinou mocnou
trhlinu v »zákonu muže« způsobí pollačení
článku 214 této věty: »Žena je povinována
bydleti s mužem a jej následovati všude, kde
chce dlíti«. Místo toho má zniti prostě: »man-
želé bydli společně«. Dosud, když napadlo muže
založiti si novou existenci v Transvaalu nebo
když byl poslán do nejvzdálenější kolonie, mu-
sila jej žena následováti podle francouzského
zákonníka občanského, a nemohla odporovati
ani z důvodů zdravotních ani z ohledu na
zdraví svých déti. A ovšem nesměla ani pro-
nésti slovo námitky proti životu po boku svého
muže v okolnostech a místech, přičieích se
její potřebám, jeji chuti a názorům. Nechtěla-li
poslechnouti, byl povolán četník, aby v ní
vzbudil úctu k přikázání božímu a zákonu mu-
žovu. Od nynějška však ve Francii nebude mio
četník takové sprostředkovaci poslání mezi man-
želi, kteří se nemohou dohodnouti. Sídlo man-
želů bude ustanoveno dle vzájemné úmluvy.
Literatura promluvila rozhodné slovo do
nejdůležitější otázky společenské a pomáhá pře-
tvořiti, zvelebiti, zlepšiti zákony o manželství.
Vyplňuje své vznešené poslání. Tvrdí se, že
moderní literatura podceňuje, ponižuje, ničí man-
želství, hlásá frivolnost, nezvedenost mravů,
anarchii a volnou lásku.
Zdá se, že je opek pravdou. Literatuna
moderní zajisté stojí proti manželství, jež dává
Transvaal
Francie
28
article
muži právo, ženu otročit a trýznit. Chce vypudit
ze společnosti poslední sledy stupidních, tupýeh
předsudků, jež dávaly mužské brutálnosti a so-
bectví neobmezené panství nad ženou. Tato lite-
ratura, která tak vážně zabývá se otázkami
sociálního zlepšení, která chce lidstvu podat
světlo i lék, naopak povznáší manželství, při-
znává mu vyšší poslání, vyšší mravnost a vyšší
ušlechtilost v tom vzájemném, rovném poměru
ženy a muže, jimž má býti svrchovanosti lásky,
přátelství, vzájemné úcty a pomoci. Ibsenova
Nora, jež bouchne svému muži před nosem
dveřmi a jde svou cestou, neuráží manželství,
pouze ve vášni své rozbolestněné duše divoce
a vzdorně manifestuje své sklamání. Dumas syn
měl bravurní nápady, dovedl lehce a ironicky
filosofovat jako »Přitel žen« i křičet své brutální
a nespravedlivé »zab jil« proti ženě Claudově.
ale jako moralista chtěl ozdravění, zušlechtění
zidealisování poměru muže a ženy, ač byi
v těchto otázkách pessimistou jako Schopenhauer,
Stendhal ve své knize »L'Amour« vykládá
s poněkud blaseovaným sarkasmem romantického
dandyho, jenž však je schopen velmi dvorného
nadšení, učení o lásce, v němž je celkem málo
úcty a pochopení pro manželství, což je pocho-
pitelno u tohoto příliš náruživého ctitele milán-
ských baletů, žáka skeptického světáka Cham-
forta a odchovance veselé, hýřivé Italie z po-
čátku 19. století. Jeho literatura není nezdravá
ve své lehkomyslné roztomilosti. Rovněž není
nezdravá literatura, jež pohlíží na tytéž otázky
zcela opačně, prudký, zdivočilý pamíletista Strind-
berg, ani hlasatelka nového feminismu Ellen
Kejová. A ostatně, jak praví Paul Bouretg kdesi,
Ibsenův
Dumas
Claudův
Schopenhauer
Stendhal
Kejová
Bouretg
Cham
L ' Amour
29
article
žádná literatura není nezdravá, pouze společnost
je nezdravá.
A je véru velmi nezdravá společnost, hono-
sící se, že stoji na výši civilisace a kultury, kde
žena vlastně je potlačena, slabá, vydana na mi-
lost a nemilost rozmarů manžela, který se může
buď otrocky plaziti před její krásou, nebo ji
může terrorisovat a ponížovat, omezovat v jeje
svobodě, urážet v její důstojnosti.
Ptal jsem se kdysi na plesu, proč nepřišl
paní X, známá svou roztomilosti a krásou.
»Má zakázanou dekoletáž. Bylo by přiliš vidět
modřiny, které jí uštědřil její něžný pan manžel«,
zněla odpověd.
Hrůzou nás naplňují jisté episody ze života
nejnižších a nejzanedbanějších tříd, ze života
hrdin Zelova »L'Assomoiru« a některých nej-
chmurnějších románů Dostojevského, kde žena,
dělnice, proletářka je malomocnou oběll, sná-
šející otrocky rány. Ale že podobná episoda
z naturalistického románu se může odehráti v tak
zvané lepší společnosti, přesahuje, dle našeho
zdání, meze možnosti. A je přece známo, že
se podobné věci dějí i v kruzích nejvyšších.
Princezna Matylda, jedna z nejduchaplnějších
žen z rodu Bonapartů, nedávno zesnulá, příšla
na dvorní ples petrohradský zahalená v šál. Sla
přímo k carovi a rozhalila šál. Její ramena byla
zhyzděna podlitinami a modřinamni. Její chot
kniže Demidov nakládal s ní jako opilý mužík.
Až do takových krajností, podle jeho aristokra-
tických názorů, mohla jiti práva, daná mu »zá-
konem muže«.
Hrůza
Zelův
Matylda
Bonaparte
Dostojevský