2
masthead
V Praze, v úterý dne 22. října 190.
Praha
4
article
Na ranní s odpol. listy
U přilohami („Naučný Obzor“ v
středu a „Literární Hlidka
v pátok) předpláeí sei
Praze v administraei
2 K —
ua měate
SR —
na čtvst leta . . . . .
s dvojí denáškeu
s něsde
čtvi jet . . -
ve fiisikách:
na měsíe . . . . .
Poštont
a něsle,
Praha
SR
U přilohy
6
article
na čivrt lela! . ..
s dvojí zásilkou
na měsl
ns čtvríi lit
8
article
Amerika Američanům.
Amerika Američanům.
Den 21. října 1901 může se státi pro
obě polokoule světa historicky památným;
zdaříli se totiž druhý všeamerický sjez
v Mexiku, obeslaný zástupci všech ameri-
ckých státův, vyjma dvou (Hondurasua
Santa Daminga), lépe nežli prvý zasedavší
druhdy půl roku ve Washingtoně od
2. října 1889 až do 19. dubna 1890. Oba
tyto sjezdy vzníkly z podnětu státníků se-
vero-amerických, kteří sice podnes cti odkaz
moudrosti Washingtonovy (farewell address),
že hlavním pravidlem republiky vůči cizím
narodům jest při rozšiřování obchodních po-
měrův míti s nimi co nejméně politických
svazkův a vyhýbati se stálým alliancím
s kteroukoliv částí cizozemska, ale kleří zá-
roveň vřele touzí vzhledem k Americe
uskutečnit zásadu, vyslovenou presidentem
Jamesem Monroem r. 1823, tedy po uznání
neodvislosti Ameriky španělské, že Amerika
patří tolíko Američanům, pročež budou Spo-
jené státy každý pokus mocností evropských
o zabrání kterékoliv části Ameriky považovati
za nebezpečný míru i budoucností své i oprou
se mu nasazením veškerých sil svých. Tato
»zásada Monroeova« došla v Americe vše-
obecného schválení a tvořila se zásadami
adresy Jiřího Wasbingtona, stálý program
zahraničné politiky Unie. Avšak během let
obrovský vzrůst významu a moci Spojených
státův přirozeně vzbudil v severo amerických
státnících ctižádost a sobectví protektorův.
Ma-li býti Unie povolána a povinna chrániti
slabší a za časté mezi sebou nesvorné
sesterské republiky ve Střední a Jižní Ame-
rice, zdaž nemá za tuto povinnost svou míi
i práva prvenství nad nimi, zdaž nemá o to
usilovati, aby ony vděčně kolem ní se se-
skupily a vroucným přátelským svazkem
zpevnily vzájemnost a pospolitost hospodář-
ských zájmův veškeré Ameriky proti cizině
asijské a evropské.
Američan
Washingtonův
James Monroe
Monroeův
Wasbington
Amerika
Mexiko
Washington
Ma
Hondurasua Santo Daminga
9
article
To bylo účelem prvního kongressu vše
amerického, na kterémž myšlénku panameri
kanismu s velikým úspěchem rozvinul presi
dent Harrison, jakož i státní sekretář Blaine.
předloživ jmenem vlády washingtonské těchto
sedm bodů k projednání: 1. Všeobecná opa-
tření ku prospěchu blahobytu amerických
národův a k obraně proti evropskému vlivu
zvláště monarchií starého světa. 2. Zřízení
pospolité celní jednoty. 3. Rozhojnění drák
mezi státy. 4. Změna trvajícího celního sy
stému. 5. Dohoda o jednodušší zákony ob-
chodní, o společnou ochranu patentůva
vzorků- 6. Společné mincovnictví a zaveden
jednotné mince pro celou Ameriku. 7. Zří
zení společného rozhodčího soudu pro rov
nání sporů mezi státy americkými vzniklých.
Avšak již tehda počínala ozývati se mez
sesterskými republikami středo- a jiho-ameri-
ckými podzíravost a nedůvěra, strachující se.
aby z té krásné všeamerické federace a jed
noly obranné proti úkladům cíziny nevyvi-
nula se na konec nadvláda hospodářská
jako politická Spojených států severo-ameri-
ckých nad nimi slabšími a v častých svárech
spolu utkanými, aby zejmena z té instituce
společného rozhodčího soudu mezi státy ne
vylíhl se drak, který by časem zadávil ne
odvislost republik středo a jiho amerických.
Zvláště zárlivými byly Mexiko a Chile
jich vinou či zásluhou stalo se, že první vše-
americký kongres přes půlletní své trváni
neskončil hrubě žádným valným výsledkem.
ač nechceme-li takým uznati zřízení společné
všeamerické kanceláře pro statistiku a zpravo
dajství.
Harrison
Blain
Amerika
spojený stát severo
Mexiko
Chile
10
article
Nedošlo ani za těch dvanáct let k usku
tečnění projektované tehda dráhy všeamerické
kteráž měla jíti celou pevninou od severu a
k jihu, délkou 16.400 kilometrů — od Nového
Yorku na Buenos-Aires.
Během let lásky a důvěry mezi republi
kami jiho-americkými k Unii věru nepřibylo
zejmena poslední léta zahraničné výbojne
politiky americké vůči Kubáncům a Filipin-
cům velmi podstatně ochladila zápal Jiho
američanů pro vejití v tužší hospodářskou
obchodní a vojenskou jednotu s mohutnou
Unil, rozpínající již nepokrytě svá křídla orl
ku povzletu za výbojem a uchvacováním kořist
v šíř a dál.
Tak uškodila imperialistická politika mi
nulých let vlády Mac Kinleyovy myšlence
jednoty všeamerické, zvláště u Mexičanů do
té míry, že probudila v nich sympatie pro
své někdejší podmanitele Španěly a způso-
bila i možnost iberského kongresu, na němz
španělsko americké republiky netajily svého
soucitu s nešťastným národem španělským.
Kubánec
Mac Kinleyův
Mexičan
Španěl
Nový York
BuenosAires
Filipíny
11
article
Třebas událost ta minula bez následků, vý-
znamnou pro smýšlení obyvatelů Mexika a
střední Ameriky, kteří jsou jiného náboženství
a jiného jazyka, než většina občanstva Unie
americké, zůstává vždy. Proto také neubíral
se státníci a zástupci Spojených států minu-
lého téhodne na druhý všeamerický kongres
s nadějemi příliš vysokoletnými a troufalými.
Výkonný výbor svazu amerických republik
položil sice jako první bod na program kon-
gresu záležitosti, o nichž jednáno na kon
gresu prvním, a na další pořádek tyto před-
měty: zřízení mezinárodního stálého soudu
pro rovnání sporů mezi americkými republi
kami, dále prostředky k ochraně obchodu.
průmyslu a orby, zvelebení komunikace mezi
všemi americkými státy, soustavné prováděn
průplavů a staveb přístavních, jakož i vzá-
jemné upravení celních sazeb. Program to
zajisté rozsáhlý, avšak o politické a vojenské
federaci, jak viděti, není v něm ani potuchy.
Mexiko
střední Amerika
spojený stát
svaz americký republika
12
article
Severoameričaně se moudře uskrovňují, hle-
díce raději opatrně krok za krokém získá-
vati důvěru středních a jižních republik, než
aby je odkrytím svých konečných tužeba
cílů udeřili v čelo a odradili od hvězdného
praporu na dobu nedozírnou. Nicméně, ba
právě proto může se včera zahájený kongres
všeamerický státi na konec události politickou
prvého řadu a pro Evropu dosti nemilou.
Neboť za tím ryze národohospodářským
obchodním programem kongresu tají se ne
toliko myšlenka celní jednoty všeamerické
vůči Evropě, ale i plán konečného zřízen
průplavu panamského výhradně Američany
samými, za naprostého vyloučení všeho vlivu
a kapitálu evropského. sAmerika patří Ame-
ričanům« a proto chtějí býti Američané se-
verní jako střední výhradnými pány budou-
cího světového průplavu toho, spojujícího
oba oceány středem americké pevniny. Nen
pochybnosti, že by sobě Spojené státy při
ústí průplavu toho zřídily svůj Gibraltara
že by zdar této pospolité práce kulturní za
nedlouho vítězně uspíšil k uzrání myšlenku
všeamerickou i v ohledu státoprávním. Ka-
ždým způsobem má Evropa příčiny, aby
s největší pozorností sledovala jednání tohoto
druhého sjezdu všeamerického, na němž za-
stoupeni jsou nejbystřejší politikové severo-
američti, sledující veliké cíle federace Wa-
shingtonovy rovněž vytrvale jako zchytrale
Američan
ame
jižní republika
Evropa
spojený stát
Ka
Wa
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. října. (Körbrovo po
slání do Pešti a Szellova odpověd.
Po včerejší programové řeči dra. Körbra vy-
žádal si stálý zpravodají »Pester Lloydu« roz-
mluvu »se státníkem, podrobně zasvěceným
úmysly dra. Körbra« a obsah rozmluvy otiskuje
v peštském listě. O poměru rakousko- uherském
vyslovil se tázaný státník v podstatě takto: Ra-
kouské vládě záleží jak v zájmu říše, tak iv
zájmu obou států na tom, aby hospodářský
poměr k Uhrám byl zachován a jest jejím- přá
ním, aby se ve všech společných otázkách do-
eílilo jasnosti a dohody. Rakouská vláda jes
ochotna loyálním způsobem o těchto otázkách
s Uhrami vyjednávati o snažiti se, aby dosáhla
dorozumění s vládou uherskou, při čemž, ježto
ujednání musí býti schváleno také parlamentem
musi dbáti nálady a přání rakouského parla
mentu, jako uherská vláda dbá přání parla-
mentu uherského. V Uhrách právem si stěžo-
vali, že se nedostává dohody s rakouským
parlamentem, jak ji předpokládá vyrovnání z r.
Szellův
Lloyd
Praha
Pešť
Uhry
14
article
1867. Vzhledem k tomu, že nyní i v rakou-
ském parlamentě počinají klidné a spořádané
poměry, bude možno časem odstraniti i tento
nedostatek. Nyní se výjednává o autonomní
celní tarif. Jest naděje, že tolo jednání bude
v brzku skončeno k obapolné spokojenosti
Ještě během tohoto roku započne jednání s uher
skou vládou o celních a obchodních smlouvách
jež za dobré vůle na obou stranách také snad
bude ukončeno způsobem uspokojivým. Pakse
celní tarif i obchodní smlouvy předloží sou-
časně parlamentu; tím bude podána možnost,
uvěsti v pořádek všechny sporné otázky mezi
Rakouskem a Uhrami a celý jich komplex po-
drobiti parlamentnímu projednání. Při tom, aby
mohly býli oběma parlamenty přijaty, budou
vpraveny do takové formy, jaké vyžaduje vy
rovnací zákon a na klerou Uhry mají nárok
K závěrku dodal tázaný státník, že v Rakousku
vzhledem k celé této akci panuje nejlepší vůle
a projevil naději, že taktéž benevolentně přijde
se i s uherské strany vstříc, tak že přes
všechny vyskytující se obtíže možno se nadi
zdaru v tomto velikém díle.
Uher
Paks
Rakousko
Uhry
15
article
Současně plše Szellův »Budap. Hirlape
o včerejší řeči Körbrově: »Rozřešení vyrovnae
otázky nelze očekávati od. národů a od stran,
nýbrž jen od vedoucích státníků. Vyrovnaei
program jest tak upraven, že jej dva chytr
lidé mohou rozřešiti za půl hodiny. Rakouský
průmysl nemá na celém světě jiného odbytiště,
než Uhry. Pravdu tuto neporuší žádné zaklá-
dání průmyslových podniků v Uhrách. Průmysl
vyvíjí se v Uhrách tak, jako zemědělství v R
kousku. Rozvojem uherského průmyslu Rakousko
neztrati vic, než Uhry rozvojem rakouského
zemědělství. Rozdil spočívá leda v tom, že
Uhry rozvojem svého průmyslu budou za slo
nebo za dvě stě let s to, aby své potřeby
hradily svou vlastní výrobou, kdežto Rakousko
i když se rozvije jeho zemědělství, nikdy ne-
spotřebuje samo svá sukna, plátna a kartouny
Ale to, že Uhry snad za sto let budou svou
průmyslovou výrobou hraditi svou potřebu, nen
důvod, aby si rakouský průmysl již nyn
zavazoval uherský trh. Ostatně Uhry nikdy ne
budou moci postrádati rakouského průmyslu
Rakousku pak vždy bude záležeti na zachování
společného celního území s Uhrami. Nevyloží-li
to rakouští státníci svým národům dnes, budou
nuceni učiniti to později. Čím dále odkládají
tento akt vystřízlivění, tím větších obětí bude
je ono vystřízlivění státi později. Říšská rada
jest nejvhodnější místo, kde by se tyto ideje
měly objasniti. Ovšem jest třeba schopného
muže, aby svedené obyvatelstvo uvedl opět na
pravou dráhu.«
Z Krakova, 20. října. ( Michal Balu-
cký stíhán i po smrti.) Tragická smrt
proslulého polského humoristy, satyrika a diva-
delního spisovatele, autora i v Čechách oblíbe-
ných her »Husy a husičky«, »Těžké ryby«, jakož
i nepřeložených dosud komedií »Dom otwarty«,
Uher
Michal Bala
Hus
Uhry
Rakousko
Krakov
Čechy
Dom
16
article
»Radcy pana radey«, »Klub kawalerówr« a j.,
zasáhla těžkou ranou veškeru polskou intelligenci
přes to, že Balucký byl čistokrevný krakovský
demokrat, rozhodný nepřítel klerikálů a aristo-
kratů, jichž vady a přehmaty tak často bičoval
ve svých komediích a satyrách. Všichni mu po
smrti odpustili čelné, z pravidla ovšem zaslou-
žené šlehy, jen kněžstvo s knížetem biskupem
Puzynou v čele neodpustilo. Jeho pohřeb, ko-
naný v neděli odpoledne, byl jediný svěho druhu
v Krakově. Řady Sokolů, jichž byl Balucký
prvým předsedou, dobrovolných hasičů, všech
cechů, všeho divadelního personálu, zástupet
šlechty i nejkonservativnější, spousty věnců a na
dvacet tisíc obyvatelů krakovských, samýchto
etitelů muzy Baluckého — ale ani je diný
katolický kněz. Pouze kříž, jejž v čelo
průvodu nesl zřízenec pohřebního ústavu, uka
zoval, že člověk, jejž celý Krakov provází ke
hrobu, byl členem církve katolické. Balucký se
zastřelil a proto mu biskup Puzyna odepřel kře
sťanský pohřeb. Marně se u biskupa přimlouval
nynější maršálek hr. Ondřej Potocký a hr. Ant
Wodický, sami rozhodní konservativci, marněs
pro zemřelého doprošoval milosti bývalý spola
žák Baluckého prelát Křemieňský — biskup zů
stal neúprosným. Ba nedovolil ani, aby se za
duši zesnulého sloužily zádušní mše. Tato tvrdo-
šijnost biskupova, jež tak špatně odpovídá zása-
dám křesťanské lásky a milosrdenství, budí na-
obyčejné pohoršení, ba i rozhořčení v celén
městě, tak že jesť se obávati i násilných projevo
rozhořčení proti kleru.
Balucká
Sokol
Balucký
Puzyna
Potocká
Antonín
Wodický
Křemieňský
Krakov
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. řijna.
Po výletě bosenských kupců do
Pešti.
Bosenští výletníci vrátili se z Pešti a z pes
ských banketů. Vypravují, co tam zažili, viděl
a slyšeli, mezi jiným také tuto zajímavou věe
Ministerský předseda Szell pravil jím: Až
se vrátite do Bosny, zmocňuji vás, abyste od
mne každému pověděli, že nynější poměr Bosny
a Hercegoviny k rakousko-uherskému mocnářství
není pomíjivý, nýbrž trvalý.
Ale výrok tento z neznámé příčiny byl přee
veřejnosti zatajen.
Výletníkům z Bosny bylo nápadno, že ne-
bylo o žádném banketě připito Kallayovi, ba an
jeho jmena vzpomenuto. Vidno, že ho Madaři už
považují za padlého.
Výletníků bylo 126, mezi nimi 84 přistě
hovalců a ti byli až na dva až tři sami židé
jak dostatečně osvěděují jmeňa jejich: Josu
Salom, Markus Alkalsi, Sadik Fincy, Herman
Tausk, Isidor Israel, Sabetai Finey, Eliáš Baruch.
Abrahám Izák Papo, Davíd Eichhorn, Abrahan
Löwy, David Chajm Fincy, Sigmund Diamant
Isidor Herzler, Rafael Pesach, Juda Pesach, Chajn
zim Abinum atd. atd.
Těmto Bosňákům daří se za okupace
dobře, o tom nebylo pochybnosti a není an
třeba zahraničnými výlety dokumentovati.
Kallay
Salom
Alkalsi
Sadik Fincy
Herman Tausk
Isidor Izrael
Sabetai
Eliáš Baruch
Abrahám
Izák
Papa
Davíd Eichhorn
Abrahan Löw
Fincy
Diamant
Herzler
Rafael pesach
Juda pesach
Chajn
Praha
Pešť
Bosna
Hercegovina
18
article
Podmínky ruského přátelství
Podmínky ruského přátelství
k Německu.
Protože Německo je na cestě z Petrohradu
do Francie, car Mikuláš jeda na návštěvu k
svým spojencům, nemohl nezavadit o Německ
a německého císaře. To Němcům dostačilo, ab
se officiosně chlubili, jak jsou ruskému srde
drazí; Némci a Rusové jsou prý nejpřirozenějš
spojenci, nikde si nepřekážejíce.
K této otřepané frási odpovídá »IIpano
Cai BocTOrB«: V Rusku mají právo žádat
od Německa, aby mu nepřekáželo v prováděn
své vlastní národní politiky, aby neútočilona
ruské zájmy na pravoslavném východé, aby ne
pomáhalo Rakousku, posouvajícímu se na Balkán
ský poloostrov a neozbrojovalo proti Rusku Tu
recko. Zřekne-li se Německo všeho toho, nabude
sily výrok berlinského officiosa o tom, že zájm
Ruska a Německa nikde si neodporují. Jinal
nelze nejen mluvit, nýbrž ani myslit o dlouhém
zachování evropského míru.
Dosud žádný německý list neprohlásils
pro podminky ruského přátelstvl.
Mikuláš
Němec
Rus
Boctorb
Německo
Petrohrad
Francie
Rusko
Rakousko
Balkán
19
article
Politické důsledky chystané velke
stávky horníků franconzských.
Očekává se, že právě konaná schůze fran
couzského ústředního výboru hornického v St
Etiennu shromážděná usnese se na všeobecno
stávce. »Figaro« a jiné listy podávají zprávy
z Monceau a jiných míst a líči poměry tamn
velmi chmurnými barvami. Listy ty ohlašují
dokonce brzké propuknuti pravé občansko
války, jelikož rozvášněnost mezi oběma děl
nickými stranami v Monceau, mezi »rudými
a mezi ředitelstvům dolů oddanými »žlutými«,
dostoupila stupně tak vysokého, že se obě
strany ozbrojily puškami a revolvery. Vláda
hledí případné bitky zameziti konfiskováním
zbraní těch a zákazem jich prodeje. Ředitele
dolů Corta dává pak na jeho vyjíždkách slřežiti
jízdními četníky. V této rubrice upozorňujeme
na chystanou velikou stávku proto jen, že bude
ji nepochybně i postavení ministerstva Waldeck-
Rousseauova silně ohroženo. Příčina jest zjevna
Ministerstvo toto drželo se až posud hlasy so-
cialistickými, v otázce stávky sotva bude ale
chtiti těmto vyhověti, jakož již také odmítlo
všeliký pokus, zavésti v dolech mzdy minimální.
ponechávajíc věc tu jedině tak zv. »svobodné
dohodě mezi horníky a zaměstnavately. I může
se snadno státi, že v určitých případech, stávky
se týkajících, socialisté budou obavou o popu
lárnost i stanoviskem zásadním nuceni postavit
se proti vládě a že tuto — třeba i prot
své vůli, jelikož jim v boji s klerikalismem
úplně hověla — svrhnou.
Figaro
Cort
Rousseauův
Monceau
ministerstvo Waldeck
20
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera ke IV. mimořádně schůzi, aby pro
jednal předměty, které ponechány v X. řádné schůzi
nevyřízeny.
Nejpozoruhodnějším a prvým z nich byl návrh
městské rady na zřízení vyšehradsko-podol-
ské silnice s tune lem vyšehradsko
skalou, o kterém rozpředla ze dlouhá, přes pů
3. hodiny trvající debata, jejímž výsledkemn bylo, že
stavba silnice tunelu potřebnou kvalifikovanou větši
nou schválena
Předmět tento přilákal do lože a na galerii opě
velice četné posluchačstvo, mezi nímž pozorovati
bylo i členy obecních zastupitelstev z Podola, Bra
nka a Hodkoviček.
Z ostatních předmětů, jež včera vyřízeny, z
vdaly podnět k debatám ješlě reklamace, podané
příčině volebního práva do sboru a návrh n
výměnu kolejnic na Karlově mostě.
Starosta pan dr. Vladimír Seb sdělil na počátk
schůze, že farát P. Fr. Eckert vzdal se pro chorobu
funkce obecního staršího, a vytkl jeho práci v ko-
misi školské a patronátní. K jeho žádosti projevený
odstupujícímu díky povstáním.
Po sdělení, že pan MUDr. Lenz věnoval z
příčinou úmrtí probošta dra. Lenze 200 korun praž-
ským chudým, přechází se k jednacímu pořadu.
Městská rada navrhla, aby zřídila se síln i c
vyšehradsko-podolská nákladem 785.000 k
kterýž náklad by uhradil se zvláštní obecní výpůjčkou
a na nové silnici by vybíralo se mýtné.
Obecní starší pan rytíř Pštros přimlouvá se
za provedení tunelu; dovozuje jeho důtežitost pr
Prahu a praví, že komunikace vyšehradskou skalou
bude pro obec aktivním podnikem.
doktor
Vladimíra Seba
Eckert
MUDr
Lenz
Praha
Podol
Hodkovičky
Karlov most
21
article
Obecní starší pan dr. Holubovský upozo
ňuje, že obec má výpůjček a bypotekárních dluhů
v obnosu 79 míllionů, že musí řešiti otázku asa-
nační a pitné vody, stavěti elektrickou dráhu na
Hradčany, vystavěti nábřeží od Palackého mostu.
vybudovati několik středních škol, rozšiřiti ulice, vy-
stavěti most z asanačního obvodu atd. a že nemůže
se tedy pouštěti do nových, nákladných podniků
Zemské a školské přirážky obnášejí 98 pet. a mě
by někdo ještě svědomí, je zvýšiti.
Otevřením tunelu zvýši se cena pozemků z
Vyšehradem, ale majitelé jejich na jeho stavbu ničii
nepřispějí.
Zpráva jest ostatně neúplna, protože není vní
pojat náklad, který vyžadovati bude zakoupení
stržení domů na Vyšehradě. Šířka tunelu 9 metrů s
nedoporučuje, výhodnější jest šířka 12 metrů. Je-li
v říšském rozpočtu uveden pro Prahu příspěvek
16 millionů K, není ještě jisto, zda-li ho Praha do-
stane; uzákoní-li se položka tato, bude obec potře-
bovati k provedení nutných prací ještě dalších dvacet
millionů K. Vyšehradský tunel nechť ponechá s
prověsti někomu jinému. Řečník navrhuje, by s
návrh městské rady zamítnul.
Obecní slarší pan Zikan praví, že zásadně
proti stavbě tunelu není. Ostatně není to návrh
městské rady, která předkládá jen projekt, by o něm
sbor rozhodl. Pro vnitřní pražské město něvidi řečník
v tunelu žádné výhody. Přednější pro ně jest otázk
asanační, mostu pod Letnou, kanalisace atd. Řečníi
poukazuje, že na komunikaci dala obec pražská již
velké milliony a navrhuje, by se návrh městské rady
zamitl.
Slarosta pan dr. Srb prohlašuje, že se městská
rada 10 hlasy ze 17 usnesla, doporučiti sboru
projekt tunelu ke schválení.
doktor
Holubovský
Zikan
Srb
Hradčany
Palacký most
Vyšehrad
Praha
Letná
22
article
Obecní starší p. Matěj Novák praví, že zá
slupci Starého města, Josefova a Malé strany nejsou
tak úzkoprsí, by nepřáli rozkvětu města a zlepšen
jeho kommunikací. Nežli však se ke stavbě přikročí
třeba zvěděti také náklad na vykoupení domů n
Vyšehradě a na stavbu silnice na obou stra náci
tunelu. Navrhuje, by se stavba tunelu odročila do
doby, až znám bude celý náklad úpravy ulice Libu-
šiny od domu »U pěli králů«,
Obecní starší p. Vaníček zastává se stavby
tunelu a praví, že jeho provedením zdraží se i po-
zemky obce pražské, které má nad Vyšehradem
sice vodárnu a vápenici. (Výborně! v loži a n
galerii.)
Navržená kommunikace přinese prospěch i vnitř-
nímu městu a kdyby se s ní čekalo, až provedou
se zmíněné podníky, nedočkali bychom se jí.
Stoupnouli v ceně pozemky nad Vyšehradem
zvýší se cena pozemků i na Vyšehradě. Řeklo-li se
že postavením nové jedné silnice Praha se odlidní
třeba litovati, že s náhledém tímto nevytasil se nikdo
když jednalo se o zbourání hradeb. Tyto měly s
tedy ještě zvýšiti a brány zavříti a obecenstvo z Prahy
mělo se jimi pouštěti jen na »passe partout«. (Ve-
selost a potlesk.) Dokázáno jest, že města nežijí ze
sebe, nýbrž z přílivu venkova.
Novák
Vaníček
Josefov
Liba
Vyšehrad
Praha
dom můj Vyšehrad
23
article
Tunel nenškodí ani stavebnímu ruchu v assa-
naci, neboť kdo v této chce stavěti, musí stavěti
palác a co dělal by s ním v Podole? (Výborně!)
Rečník dovozuje, že mýtné na nové silnici vy
nese více, nežli rozpočteno, a žádá, by schválil se
návrh městské rady. (Pochvala a potlesk, jež ozývají
se i z lože a galerie.)
Ohecní starší p. Portík prohlašuje, že př
rozdělání neodkladných prací obce není možné, b
se Praha ku stavbě tunelu odhodlala; dokud nebud
zajištěna stální subvence pro zaopatření pitné vody
nelze na stavbu tunelu pomýšleti. Zádá, by stavba
jeho odročila se na dobu pozdější
Obecní starší p. Březnovský uvádí, že zří
zení tunelu jest životní otázkou Podskali a kdyby
jej zřídil někdo jiný, že vydělal by si peníze. Žadá
by schválil se návrh městské rady.
Obecní starší p. Urbánek si přeje, by dříve
aspoň částečně ukončily se započatě, velice důležité
věci a pak teprve stavěl se vyšehradský tunel. By
se smýšlení v příčině jeho ukázalo v pravém světle
navrhuje, by se o návzhu městské rady hlasovalo
kuličkami.
Obecní starší arch. p. Pasovský prohlašuje.
že kdo tvrdí, že projekt není propracován a hotov,ž
spal na 30 roků. (Vaselost.) Již r. 1884 se na něm pilně
pracovalo a od doby té provedeno celé technické
řízení, až nyní jest projekt ukončen a nadešla doba
by byl uskutečněn.
Celý elaborat jest s technického stanovisk
správně sboru předložen.
Řečník líčí komunikační výhody tunelu a žádá
by se schválením návrhu zaopatřila lidu práce na
zimu (Souhlas) a navrhuje, by hlasovalo se o něm
dle jmen.
Obec. st. p. Frt. Sokol zastává se též zřízen
tunelu a podotýká, že Vyšehrad pozvedne se jen po
jeho výstavbě.
K návrhu p. Kasalického přijímá se kone
debaty. K slovu přihlášeno ještě několik řečníků.
Březnovská
Urbánek
Pasovský
Frt
Sokol
Podol
Praha
24
article
Obecní st. p. Tereba poukazuje, že sklady
dřiví musí při stavbě nábřeží přijíti do Podola
Braníka. Kdyby musilo se dříví voziti do Prahy
kolem přes Vyšehrad, značně by se zdražilo a sice
tak, že za zvýšení jeho ceny by se navržený tune
snad vystavěl. Za Vyšehrad odstěhují se lidé, kteři
pro drahotu bytů v Praze bydlí v nedostatečných
bytech a v podnájmu a bude to tedy prospěšno pro
Prahu i ze zájmu zdravotního. Řečník přimlouvá se
za návrh městské rady.
Obecní st. p. dr. Novák jest pro stavbu tunelu
ale nemůže souhlasiti se způsobem, kterým se tato
otázka řeší. Silnicí touto utrpěti má náš velabnýa
posvátný Výšehrad. Když v r. 1873 jednalo se
o stavbu silnice z Vyšehradu do Podola, ozvali s
proti tomu Hálek i Zeyer. Hálek napsal ve svých
»Kvělech« článek: »Zachraňte svatý Vyšehirad
z něhož řečník delší část předčítá.
Cekal že »patentovaná společnost na ochranu
staré Prahy, jak praví, přihlásí se ku slovu, by há-
jila tuto nejstarší památku národa, ale nedočkal se
toho; jest ovšem před volbami do sborů. Když jed-
nalo se o židovský hřbitov, slyšeti bylo ve sboru
dilhyramby, dovoláváno se básníků, ač zrušiti s
měly jen dvě pěšiny a skladiště přenesených
pomníků. Slejně rozbouřilo se mínění, když za
příčinou osvětleni má se vésti přes Karlův most
drát.
Dobrozdání geologů nepodává zároky, zdali p
zřízení tunelu skála vyšehradská nespadne.
V drobném prodejin
ranní číalo o sobě . . . za sh
odpolední
. . . za 2h
ve fillalkách na venkovš
ranní čhlo. . . . . . . . 10h
o4poledaí . . . . . . . . 5h
Inserá ty
plalí ss hstové nspřei
Přešplacení a inserty přšjímá adninl-
strate v Marianské ulici č. a.
Tam nachíraií se těži rešsbee
tiskárna a orpedlte „Národsich Liste“,
Rukopisy se nevracsji.
Tereba
doktor
Novák
Hálek
Zeyer
svatá Vyšehirad
Podol Braník
Praha
Vyšehrad
Podol
Karlův most
25
article
Řečník navrhuje, by vyžádalo se napřed do-
brozdání ankety, k níž povolání by byli geolo gové
historikově, esthetikově i zástupci klubu staré
Prahy.
Obecní starší Švagrovský praví, že na Vy-
šehradě byla Praha zanedbána. Kdyby byl Vyšehrad
finančně mohl, byl by se o tunel postaral sám.
Nestaloli se tak, jest nyní povinnosti Prahy, aby
zjednala novou komunikaci, jež přivodí Vyšehradu
nový život. Krajina, která se tunelem otevře, má
všechny životní podmínky, Praha jest povinna,
zjednati lepší přístup těm, kteří ji zásobují. Tunel
jest životní otázkou obeí za vyšehradskou skalou,
jak nasvědčuje tomu četné účastenství z nich
v loži a na galerii. Přimlouvá se za projekt. (Potlesk
na galerii.)
Olecní starší p. dr. Iolubovský polemisuje
s p arch. Pasovským
Obec. star. p. Vaníček diví se vehementnímu
odporu proti tunelu. Praví li se, že stavba jeho musí
se odložiti, by se ukázalo, že sbor umí se svěřenými
penězi hospodařiti, ale má-li se provésti o tom
důkaz, musí se postaviti navržená silnice. Za to, co
se prodělalo při koupi koňské tramwaye, postavily
by se silnice dvě. (Výborně ! Potlesk).
Obec. star. p. dr. Podlipný potvrzuje tvrzení
p. Zikana, že městská rada usnesla se předložiti
sboru projekt. Vystupuje proti politice dle částí města
a uvádí, jak stlačena byla poplatní síla Starého
města; Vyšehrad byl zanedbán, ale k povznesení
jeho třeba jest především zbavení hradeb.
doktor
Iolubovský
Vaníček
Podlipná
Zikan
Praha
Vyšehrad
26
article
Ke konci prohlašuje řečník, že proli tunelu hla-
sovati nebude
Obecní starší p. prof. dr. Slavík odpovídá p
dru. Novákovi, že nezná čísla patentu společnosti
Slaré Prahy. Jedná se o to, by Praha nebyla starým
městem, nýbrž moderním, při čemž dba se, by z-
chovaly se jí staré památky
Na Vyšehradě jedná se o skálu. Dovolával-li se
p. dr. Novák Hálka, Nerudy a Zeyera, třeba konsta
tovati, že tenkráte jednalo se o to, abý vedla se
kolem skály široká ulice, a žádali, by se skála pro-
vrlala. (Výborněl)
Řečník jako geolog ohradil se v zastoupení Umě-
lecké besedy proti 12metrové šířce tunelu, protoze
skála jest na povrchu zvětralá a by otvor nebyl
příliš velký a nepadl tak »do oka«. Archeologové
nejsou tak zpozdili, aby neviděli, že život žádá své
a co jest mrtvo, že zachovati se může jen částečně
a pokud jest to možno. (Výborně ! Potlesk.)
Po poznámce p. dra. Nováka přikročen
k hlasování.
Slarosta prohlašuje, že žádost, by hlasovalos
kuličkami, vyslovena byla jen jediným členem sboru,
což nepostačuje, a že tedy dá hlasovati dle jmen.
profesor
doktor
Slavík
Novák
Novák Hálek
Neruda
Zeyer
Praha
Uma
Slarý Praha
27
article
Odročovací návrhy všechny zamítnoty a návrh
městské rady schválen při hlasování dle jmen 6
hlasy proti 13, tudíž kvalifikovanou většínou, cot
uvítáno zejmena v loži a na galerii potleskem a pro-
voláváním zdaru.
Jednalo se o odvolání z vyřízných rekla-
mací, podaných proti listinám voličským pro do-
plňovací volby do obecního zastupi-
telstva král. hlav. města Prahy, z nichž
četné vyřízeny dle návrhu městské rady bez debaly.
K této zavdalo podnět 5 reklamací v I. sboru na
král. Vyšehradě. Nejprvé jednalo se o volební právo
p. Josefa Atla, povozníka na Pankráci a maj. domu
na král. Vyšehradě. Pan Nablíček podal stižnost proti
zanesení jeho do volební listiny, uváděje, že bydl
na Pankráci. Vyšetřováním okresního dozorce zji-
štěno, že p. Atl má rodinu na Pankráci, ale sám že
má v domě č. 112 na král. Výšehradě od 22. března
1901 od pí. Holubovské ve svém domě najatý pokoj.
ve kterém dle jejího udání zdržuje se od 11. hodiny
v noci do 4. hod. ráno. (Veselost.) Nábytek v pokoji
jest paní Kohoutové. Jelikož p. Atl má byt na král.
Atl
Nablíček
Holubovský
Praha
Vyšehrad
Pankrác
28
article
Vyšehradě na policii řádně zanesený, navrhla městská
rada, by se stížnost p. Náhlička zamítia. K návrhu
p. dra. Kühna, který poukázal, že v případě tomt
i v ostatních čtyřech případech jedná se o volební
manévr, bylo stížnosti vyhoveno
Stejně stalo se k návrhu p. dra. Kühna s vo-
lebním právem p. Jana Kaliby, zámečníka n
Pankráci a majitele domu na Vyšehradě, o němž
vyšetřeno, že rodinu má na Pankráci, ale sám že
od 14. května přiblásil svůj byt v domě na Vyše-
hradě, ale že v něm prodiel jen málo dní, s vo-
lebním právem p. Jana Černoborského, o němž vy-
šetřeno, že bydlel v čís. 1449—1I, ale od 16. zátí
že přihlášen jest jako podnájemník svého bratra
v čís. 54 na král. Vyšehradě a s volebním právem
hostinského p. Ant. Koppa, který má byt v domě
čís. 412—II., ale od 19. září přihlásil byt v domě
čís. 128—VI., což stalo se, jak pravi zpráva okrus-
ního dozorce, za příčinou volby do sboru.
Ferdinanda Palouše, který bydlel v domě čís
1417—II., ale od 16. srpna má přihlášený byť
domě čís. 121—VI., ve kterém zdržel se však pře
noc jedině poslední soboty. Druhý dozorce vyšetřil.
že byt p. Palouše v Praze jest stále uzamčen, ale že
p. Palouš z bytu svého v Praze výpovědi nedal, a
bydlí s rodinou nyní na Vyšehradě. Po delší debatě
které se zúčastnili pp. Prášek, Sokol, Hamáček, dr.
Kühn
Kalibos
Černoborský
Kopp
Palouš
Prášek
Hamáček
Pankrác
Vyšehrad
Praha
Vyšhradit
Sokol
29
article
Scharí a Červený, bylo p. Paloušovi volební právo
v I. sboru na Vyšehradě ponecháno.
K návrhu městské rady byla dozorkyni útulen
pí. Dorotě Hálkové, vdově po básníku Vítězslavu
Hálkovi udělena stříbrná a řidícím pěstounkám slč
Elišce Jelínkové, Anně Šindelářové a B. Sludničkové
bronzová medaille král, hl, města Prahy,
Schvalují se návrhy na pronájem villy v zahradě
Kinského radě Národopisného musea českoslovan-
ského a národopisné společnosti českoslovanské
k umístění sbírek musea národopisného; návrh na
zřízení nové studny na Stároměstském náměstí, blíže
marianského sloupu a rozvedení pitné vody z této
studny do nádržek rozpočteným nákladem 25.565 K
10 h; návrh na svedení dolejších pramenů v zahradě
Kinského a na položení vodovodu na vodu říční pro
tuto zahradu a povolení k tomu potřebných nákladů.
na obec pražskou vycházejících, ve výší asi 8600 K
a 4575 K a návrh, aby pro obecní náplavky k do-
bývání písku bylo objednáno parní rýpadlo (bagger)
za 90.000 K od firmy Breitfeld, Daněk a spol
Městská rada navrhla, aby vyměnily se chatrn
koleje od ulice Křižovnické přes Karlův most.
Obecní slarší p. Hamáček praví, že výměna
kolejí státi se má proto, že správa elektrických pod-
niků má jich takový nadbytek, že neví s nimi ši co
počíti a musí je tudíž za každou cenu někam dáti.
Palouš
Hálek
Jelínek
Šindelář
Kinský
Daněk
Hamáček
Vyšehrad
Praha
Stároměstský náměstí
Karlův most
národopisný muzeum
Breitfeld
městský rada
30
article
Roku 1899 objednáno jich bylo pd pražské železářské
společnosti 37 kilometrů po 23 60 K za metr kolejnic
rovných a 24.20 K kolejnic křivých. Jelikož dosud
odebráno jich jen 271/2 kilometru, zbývá jich ode-
brati ještě 91/2 ktlometru, což státi se mélo již do
konce roku 1900. Jelikož odebrány nebyly, musí
správní rada letos platiti úroky z prodlení. Kromě
toho dostaly by se dnes kolejnice ony po 10 K
Z toho viděti, že správní rada velice nepěkně ho-
spodařila.
Řečník táže se chef inženýra Pelikána, zda jest
tolik kolejníc třeba a zda mohou se za rok spolře-
bovati.
Chef-inženýr p. Pelikán potvrzuje, že skutečně
byla správní radou uzavřena dodávka 37 km. ko-
lejnic a že odebráno jich 271/2 km.
Obec starší p. Hamáček lituje, že se tak
špatně počítalo, čímž obec poškozena.
Obec. starší p. dr. Vlček táže se, zda obe
vázána jest odebrati zbývající ještě kolejnice. Kdyby
nebylo této objednávky, nebylo by se stavělo tolik
pussivních dráh.
Schvaluje se návrh městské rady a správě
hi podníků uloženo, by podala zprávu
objednaných kolejnic, o jejich zásodach,
o zen6, kterou ubec jejich zakoupením utrpěla.
ele
Pelikán
Hamáček
doktor
Vlček
km