Ročník XXXXIX.

V Praze, ve středu 24. listopadu 1909.

Číslo 324.

Ha ranní avečerní listy předplácí se- V Praze v administracit pa měsic. . . . . . 2 K na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K ni2h ve filiálkách na měsic. . . . . . 2 K 30 Poštou na měsle. na čtvrt leta . . . . 9 K o0 s dvoji zásilkou na měsie Ba čevrt lota : . . . 1I K c,

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ku včerejšímu usnesení Slovanské jednoly. Z Vídně, 24 listopadu. Úkolem včerejšího usnesení Slovanské jednoty, které jak již bylo oznámeno, nestalo se jednomyslně, bylo ukázati veřejnosti nelovální a podloudné chování se ně- meckých stran tak zvaných svobodomyslných zjistiti, že jen ony samy a jedině ve své snaze zachovat nynější systém a nynější proti- český kabinet maří dohodu o rekonstrukci vlády. maři dohodu pro pracovní program parlamentu a maři tím konečně parlament a parlamentarism. Návrh dra. Kramáře neprošel ve Slovanské jednotě bez dlouhého a tuhého boje. Neprošel také jednohlasně, nýbrž jenom většinou hlasů, čili, jak se to po latinsku řiká, per majora. Byla proti němu veliká menšina. Byly před tím učiněny také jiné odehylné návrhy v ten rozum, aby se zastavila obstrukce zatím proti prv- nímu čtení rozpočtového provisoria a kdyby pak předloha ta dostala se do výboru, podniknout tam pokus poraziti ve výboru rozpočtovém jak zatímní rozpočet, tak vládu a kdyby se to ne- pudařilo, podati nové pilné návrhy a zmařiti druhé čtení zatímního rozpočtu. Pověděli jsme již také, že včerejším usne sením Slovanské jednoty vyjedná ván mezi nl a kolem polským není za- staveno. Ještě včera večer sešli se v soukromé místnosti někteří členové Slovanské jednoty někteří členové parlamentní komise kola pol- ského k nezávazné rozpravě, ve které s bude dnes pokračovat. Dr. G'abrňski usnesení Slovanské jednoty dnes dodá ně me- ckým stranám a bude na nich žá- dati, aby učinily nový výklad k po- slednímu usnesení. Dovídáme se však, že byla ve Slovanské jednotě jednomyslnost o tom, že tou dobou pilné návrhy odstraniti se ne mohou a že také v tomto smyslu bude uči- něno prohlášení na konferenci zástupců všech stran, která koná se dnes o polednách.

Stanovisko křesťanských sociálů a německých stran pokrokových. Z Vidně, 24. listopadu. (K. k.) Německo- nacionální korespondence uveřejňuje tuto zpra- vu: V dopolední společně poradě předsednictva křesťansko-sociálního sdružení a předsedů né- mecko-pokrokových stran bylo jednomyslně uči- něno toto usnesení: Němeeké strany trvají na úplném uvolnění jedna cího pořadu pro projednání rozpo- čtového provisoria a chražují se proti jakémukoli jinému výkladu svého usnesení. Interpelace ve věci Langhammerově. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) V dnešní schůzi poslanecké sněmovny podají poslanci šl. Stransky a soudr. dotaz na ministra vyučování po sproštění místa c. k. okresního školního in- spektora Langhammera ve Znojmě, což ozna- čeno je v dotazu jako protizákonné a naprosto své volné. Interpelanti se táží, je-li ministr ocho ten toto potrestání profesora Langhammera ne prodleně odvolati. Nazývají toto opatření polí- čkem nejen proti právu, nýbrž i proti škole prohlašují, že v připadě Langhammerově ne- běží c strannicko-politické potrestání. Permanence výboru pro sociální pojištění. Z Vídně, 24. listopadu. (K. k.) »Wr. Ztge oznamuje: Cisař schválil rozhodnutím ze dne 21. listopadu t. r. souhlasné usnesení obou sněmoven řišské rady o použití zákona z 30. července 1867 ř. z. č. 104 o postupu při ob- sáhlých zákonech v říšské radě na zákonnou osnovu o sociálním pojištění, jakož i usnesení poslanecké sněmovny, aby vý bor pro so- ciální pojištění prohlášen by stálým.

Boj o rozpočet v Anglii. Z Londýna, 23. listopadu. (K. k.) [Horn sněmovna.] Za četné návštěvy ve sněmovně po kračováno bylo v projednávání finanční předlohy- Lord Cromer prohlásil, že nebude hla- sovati. Nemůže hlasovati pro řesoluci Lansdow- novu a kdyby hlasoval proti ni, považovalo by se to za souhlas s předlohou, kterou zamitá. Ačkoliv Anglie nyní na štěstí žije s celým svě- tem v míru, nedá se říci, že všeobecná situace v Evropě je taková, že by nebylo třeba ničeho se báti. Vnitřní rozpory v Anglii ochromily by zemi, kdyby se oetla v nebezpečenství. Zamítnutí rozpočtu spůsobilo by asi dlouhotrvající prudké boje. Nebot donutilo by také umírněné liberály aby se neuspokojíli dříve, dokud by nebylo po- změněno nejen složení, nýbrž také pravomoc horní sněmovny. Ač zasloužila by finanční před- loha vládní zamítnuti, nemožno ji zamitnouti aniž by nebyla zaviněna jiná strašlivější nebez- pečenstvl. Za vládu promluvil lord Pentland který prohlásil, že vláda svorně zasazuje s o rozpočet. Popírá, že vláda je ve sporu úto- čníkem. Lord Lansdowne přece dobře ví, že se vláda nikdy nemůže súčastniti kroku, který by mohl vzbuditi i jen nepatrné zdání, že mají býti otřeseny privileje dolní sněmovny. Zamitnuie finančního zákona bylo by ochromením exeku- tivy a vzniklo by z toho uváznutí státních zále- žitostí. Dává na uváženou, zdali lordové mus učiniti tento krok, který by se nedal odvolati neboť jakmile by se to stalo, nemohl by se ob novití stav, jaký byl dříve. (Pochvala u stou penců ministerstva) Mluvilo ješté několik řečníků z části pro z části proti předloze, načež bylo rokování o ročeno na zlířek. Ke hlasování dojde asi 25. listopadu.

Stávka dětí ve Francii. Z Paříže, 24. listopadu. (K. k.) Z Gronoblu se sděluje, že v La Murette zastavily děti ná- vštěvu školy, poněvadž učitel používal nadále učebnice, zakázané biskupem. Mohamedáni v odváděcích komisích bulhar- ských. Ze Soluna, 23. listopadu. (K. k) Se zře telem k protizákonnému jednání vojenského úřadu při odváděcích formalitách usnesli se pře- dáci všech nemohamedánských obcl, že se na tak dlouho budou vzdatovali odváděcí komise, do kud neuznají úřady doklady o narození dle zá- pisů křesťanských a židovských náboženských obcí. Místokrál v Cili propuštěn Z Pekina, 23. listopadu. (Reuter.) Dnes hy vydán císařský edikt, kterým se propouští místo král v Čili. Z Pekina, 23. listopadu. (K. k.) Nást up cem. Tuaníanga, dosavadního čilského místokrále, byl jmenován Chen-K ueilung, místo- král v Hukuanu (z rodu Mandžu). Guvernén v Kiansu, Chen-Chi-Tai, který rovněž je Mandžu. jmenován byl náměstkem místokrále v Hukuanu Jej vystřídal v úřadě guvernér hankauský. Jme- nování Chen-Kueilunga nebylo přijato s vše- obecným potěšením, poněvadž jeho služebn zdatnost necení se vysoko a je vykřičen, že je nepřitelem cizinců. Ani u Číňanů není obliben. Svatá válka v Marokku. Z Londýna, 24. listopadu. (K. k.) „Daily Mail“ sděluje z Tangeru, že vojsko sultá- novo bylo s těžkými ztrátami stou- penci Muleje Kebira odraženo Mulej Kebir, bratr Muleje Hafida, který skore před pěti měsíci prchl z Rabatu, a když zkla- malo povstání Zemourů, probil se zemí Berbero ko kmenům Riata na východě od Fezu, pro- hlásí, jak se za to má, s úspěchem svatou válku.

Uherská krise. Jednání o podminkách slíbených ústupků. Z Vídně, 24. listopadu. Na zdejších infor movaných mistech prohlašují, že kyno u Ma darům úspěchy podstatné, avšak budou jim povoleny toliko za určitých podminek. Co se týče placení hotovým zlatem, trvá koruna na stanovisku, že může za- vésti se jenom: 1. současně s prodloužením privileje banky Rakousko-uherské, 2. jenom se souhlasem vídeňské vlády a rakouského parla- mentu. Pokud jde pak o záležitosti v- jenské, koruna žádá, aby uherský parlament napřed povolil vše chi ny předlohy vojenskě, klerými zvyšuje se kontingent nováčků a kterým zavádějí se ješte jiné novoty a teprve, stane-li se tak může Maďarům dostati se národně- vojen- ských ústupků. Taková jest formule. Na základě tom se vyjednává a zde chovají naděje, že podaří se na této basi dospěti k dorozumění Placení hotovým zlatem. Z Pešti, 23. listopadu. (K. k.) Obchodní živnostenská komora schválila návrh na placení hotovým zlatem. Také v Uhrách zatím jenom rozpočtové provisorium. Z Pešti, 24. listopadu. »Pesti Hirlap « ozna muje: Panovník vyslovil prání, aby kabinst bez dohody s korunou pokusil se vymoci na, parla- mentu rozpočtové provisorium, což bylo b zkouškou, zdali vláda dovede v parlamentě uplatniti svoji vůli. Teprve kdyby zkouškat se podařila, chce panovník vyjednávat s vládou dále. Návrat ministrů z Vídně. Z Pešti, 23. listopadu. (K. k.) »Uh. tel. kor. kane.« oznamuje: Členové uherského ka- binetu přibyli sem v 9 hod. 5 min. večer. Košat jako škarohlíd. Z Pešti, 24. listopadu. Za jizdy z Vídně pozval Košut k sobě žurnalisty, kterým za při- tomnosti hr. Apponya sdělil o korunní radě včerejší toto: »Pokud se týče nové situace může býti tato věc posuzována individuálné Moje dojmy nejsou příznivy: Posu z uj situsci velmi nepříznivě.«

Konference klubovních předseiů Z Vídně, 24. listopadu. Dnešní porada před sedů všech klubů byla parlamentem ve zdrob nělém vydání. Rokovalo se tam jenom politicky Bylo to v podstatě pokračováním trans akcí, zahájených předsedou klubu polského drem. Glabiňským. Tón řečí byl na všech stra- nách hodně stlumený. Očividná byla snaha zmírniti protivy. Pozoruhodným byle prohlášení dra. Sylvestra, že německ strany jsou ochotny k vyjednávání ve příčině pracovního programu, ale také ve příčině pod- mínek jeho uskutečnitelnosti. Pokud se týče těchto podmínck, bylo nám praveno „Vyjednává se dále na tomto podkladě: n- bude se žádati od Slovanské jednoty, aby pro- hlásila, že zastavuje obstrukci nejen proto, že takový projev nemá praktické ceny, jelikož ob- strukce může býti každou chvíli zase obnovena. nýbrž proto, že Slovanská jednota do- sud nikdy a ničím nepřiznala, ž obstrukcl provozuje. Nebude se na- vzájem žádat od německých stran, aby veřejně prohlásily, že budou vyjedná v at o rekonstrukci kabinetu. Jak vidno, jest podklad, na kterém pokračovati chce dr. Glabinski, jenom negativní, prostě zákonný. Do- dává se, že jakmile zahájeno bude budoucí tý- den první čtení zatímního vozpočtu, stejným krokem bude se jednat o rekonstrukci kabinetu V českém a polském klubu referovali předsedove o nynějším stavu věcí. Dále tam jednání nedo- spělo.

dlání Z Vídně, 24. listopadu. (K. k) Za před- sednictví presidenta dra. Patla e konala se dnes konference předsedů, které zúčastnili se také mi- nisterský předseda bar. Bienerth, ministn financí dr. Biliňski, ministr obchodu dr- Weiskirchner a ministr ryt. Dulemba. Předseda dr. Paltai prohlašuje, že mluvi asi z duše všem, vysloví li dík poslanci dru- Glombinskému za jeho úsili, třebaže dosud ne- vedlo ke konečnému výsledku. (Hlučná pochvala Pak ptá se předseda zástupců Slovanské jednoty, budou li pilné návrhy Slovanské jednoty odvo- lány, anebo trvá-li se na jich projednávání. Posl. dr. Šusteršič prohlašuje, že Slovan- ská jednota zmocnila slé doby hned po sejití se poslanecké sněmovny své kluby, aby podaly návrhy, jichž pilné projednání bylo a jest zá- stupci těchto klubů považováno za nutné. Nyní bylo po přání polského kola rokováno ve Slo- vanské jednotě o tom, mělo-li by se doporúčiti sdruženým klubům, aby tyto pilné návrhy od- volaly. Slovanská jednota nemohla však ve vče- rejší schůzi dospěti k tomuto usnesení. Je známa o tom zpráva, uveřejněná v dnešních novinách a trvá se na tom, aby dle jednacího řádu v dnešní schůzi zahájeno bylo rokování o prvním pilném návrhu.

Posl. dr. Glombiňski: Lituji velice, že n- můžeme ještě přejíti k jednacímu pořadu. Dle obsahu včerejšího komuniké a dnešního prohlá- šení zástupce Slovanské jednoty musím všsk tlumočiti naději, že ješté v přlštlm týdnu dostaneme se k jednaclmu pořadu. Soudím, že stanoviska stran, s nimiž jsem jměnem Polského klubu vyjednával, se k sobě dosti přibližila a že je možno docíliti úplné dohody. Myslím, že přijdeme k projedná vá ní prozatimního rozpočtu a že na ně budeme moci navázati známé vyjednávění mezi stranami, abychom se dohodli o věcný pracovní program a o podminkách jeho proveditelnosti, Máme jenom velmi tenkou stěnu a bylo by skutečně velmi litovati, kdyby nebylo docileno jednoty, která přece spočívá v zájmu parlamentu, v zájmu státu a v zájmu národů. Chce se zdržeti ja- kéhokoliv apelu, doufá však, že při dobré vůli, kterou spatřuje u všech. bude snad možn již v nejbližšich dnech dospět k pravidelné práci v parlamientě Posl. dr. Sylvester: Mohu prohlásiti, že německé strany od jakživa a tské dnes jsou rozhodnými odpůrci höspodaření parsgrafem 14. a že učiní vše možné k nalezení nějaké formy, aby prozatímní rozpočet byl parlamentné pro- jednán. Nejsme tudiž také v zás a d proti vyjednávání se Slovansko jednotou. Musíme však trvali na stanovisku. aby jednací pořad úplně byl uvol- něn pro rozpočtové provisorium Tím rozumime, aby Slovanská jednota prohlá sia: Vzdáváme se bezpodmísečně ob strukce.

Posl. dr. Lueger: Nemohu, než prohlásiti že si co nejtoužebněji přeji, aby se přikročilo k řádnému vyřízení zvláště rozpočtového provi soria. To je v zájmu všech stran, též obstruk čních a nejenom těch, které chtějí ministerstvo povaliti, nýbrž všech, protože je v zájmu parla mentarismu, aby bylo vyvarováno paragrafu 14 Soudím, že Slovanská jednota by si ne zadala, kuyby, pokud jde o rozpočtové proviso- rium, úplně a bez podminky od obstrukce upu stila. Jak budou strany hlasovati, jest jejich věcí, avšak rozpočet má býti vyřízen parla- mentně. Posl. dr. Hruban poukazuje na prohlá šení poslance dra. Šusteršiče, z něhož je pa- trno, že vlastně nejde o obstrukei. Dle toho není možno mluviti o bezpodmínečném upuštění od obstrukce — jeden pilný návrh byl již vyřízen, o kterém nikdo nemůže tvrditi. že byl návrhem obstrukčním Pravidelně nahro- madí se po několikaměsíční parlamentní pře stávce předměty, jejichž pilné projednání v par- lamentě pokládá se za nutné. V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5 k Inseráty platí se hotové napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nachůzejí na táž redakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se novraosjl.

Posl. dr. Adler: Moje strana je zásadně proti tomu, aby byla parlamentní práce zamezo- vána obstrukcí a soudí, že není žádným vhod- ným a správným parlamentním prostředkem, prosazovati pouze jistou politiku, nebe porážeti ministerstvo, proti kterému také my bojujeme, tim, že parlamentní práce se ochromují. Ob- strukce jest dle našeho přesvědčení nejkrajněj- ším prostředkem, a její používání může se ospravedlniti tehdy, jde-li buď národu nebo ur- čité třídě skutečně o živol. Obstrukce však není prostředkem normální parlamentní oposice. Řečník poukazuje na to, že jeho strana naléhala, aby parlamentní práce nebyla přerušována. Konečně však nutno je při- pustiti, že toto přerušení bylo do jisté míry dobré, poněvadž je jisto, že podobná výměna názorů jako dnes nebyla by pravděpodobně mož- ná v této formě před třemi týdny. Jest možno proto pokládati to za pokrok a za nalezení ote- vřené cesty, po které možno dále kráčeti. Jinak nutno však co nejvíce litovati, když se zahajuje diskuse o slovech, na místě, aby byly do po- předí postaveny věci, a když do popředí staví se malicherná otázka. Páni ze Slovanské jednoty a z německé strany pravili, že na obou stra- nách je živé přání, aby parlament pracoval. Jeho strana nemůže než k tomuto přání se co nej- rozhodněji připojiti. Musí však při tom podo- tknouti, že vláda při tomto sporu stojí stranou a že několikráte v okamžicích, kdy sblížení a

cesta byly možny, stížila vkročení na tuto cestu nevhodným jednáním nebo nějakým opomenu- tim. Může obžalobu tu vznésti jenom v této ne- určité formě, protože pohříchu při tomto ne- jasném způsobu, jak se věci nyní projednávají, není nic konkretního. Je-li na všech stranách sněmevny vůle, aby parlament žil, jest potřebí tedy pouze ještě ruky, která by tuto vůli také prakticky vyjádřila. Tato vůle se však pohře- šuje a vyvolán jest dojem, že je přání žíti ne ze schopnosti, ale z neschopnosti parlamentu. Soudí, že Slovanská jednota nejlépe poslouží oposici, kterou chce prováděti proti vládě, vstou- pí-li do reelního politického boje. Kdyby páni ze Slovanské jednoty tvrdili, že nemají ob- strukční tendence, musilo by býti to vyjádřeno ve způsobu praktického projednávání těchto pilných návrhů. Ostatně sezná se již ve velmi krátké době, zda jest tu vůle, projednati tyto návrhy a přijíti tak k jednacímu pořadu, anebo trvá-li snaha, návrhy tyto prodlužovati. Jsme v nejrozhodnější oposici proti vláděa velice si přejeme vyložiti ve sněmovně důvody této oposice. Chceme tuto oposici provádětia k tomu zdá se nám, že jest nejvhodnější mo- ment rozpočtové provisorium, a litujeme pouze, že tate bojechtivost není sdílena ani Slovanskou jednotou, ani vládou. Mohli bychom nyní klidně návrhy projednati, a snad podaří se snahám po- slanců dra. Glabiňského, jemuž přísluší díky přivoditi v krátké době vyřízení těchto návrhů.

Posl. dr. Lueger pokládá výtky, učiněné po- slancem drem. Adlerem vládě, za neospravedl- něné. Vláda přece nemůže se vměšovati do vnitř- ních záležitostí v parlamentě. Bylo by mnohom účelnějším, kdyby sněmovna sama uspořádala své záležitosti, aniž by k tomu potřebovala vždy nějakého poručníka. Navrhuje, aby roz- počtové provisorium, které dnes bude podáno, bylo dáno na jednací pořa příští schůze jako prvý předmět. Pak se také ukáže, je-li pravda, že je možno dojiti k jednacímu pořadu, či ne. Rád se domnívá, žo to, co dr. Hruban řekl, také skutečně vážně myslí. Žádá jej však, aby působil k tomu, b také ostatní slovanské strany uvol- nily konečně jednací pořa d. Předseda ministerstva svob. pá Bienerth soudí, že není zajisté nutným teprve doka- zovati, že vláda nemůže se pokládati za třetího. kurého se netýká spor mezi oběma stranami. Neche rozhodovati, zda jest úplně odůvodněno učiniti úsu- dek dle vrčitých zevnějších známek. Neví také, jal mohlo by býti možným, aby vláda vyjednávalas stranami, které slavnostním způsobem zamítly po- dobné vyjednávání s vládou. Proti jedné výčitce must

FEUILLETON. Elsaske.

Přítomnost Po annexi roku 1871 poskytlo Elsasko Lotrinsko světu podivuhodný pohled, jenž do- byvatele naplnil úžasem. Ve své bolesti, že bylo urváno Francii, nechtělo uznati mír, který je od ní odloučil, protestovalo ze všech sil proti sloučení s Německem, uzavřelo se do hrdé pohrdavé osamělosti, odmitajíe účastenství na veřejných záležitostech, odmitajíc dokonce po léta i obchodní styky svého velkého průmyslu s německým odběratelstvem. A nejen to, jeho obyvatelstvo se hromadně stěhovalo. Počítá se, že za dvacet let 290.000 Elsasanů a Lotrinčanů opustilo svou zemi, tedy pětina obyvatelstva. Většina usadila se ve Francii nebo v Alžírsku, aby zůstali Francouzi. Ti, kteří nemohli odejíti, poznali všechny bolesti toho, že jsou proti své vůli pode jhem německým. Čechům netřeba vykládati, co trpěli tito podmanění. Do Elsaska poslali spoustu pru- šáckých úřadníků, jejichž drsnost, hrubost, ne- dostatek civilisace a nepěkné mravy budily stejný úděs jako odpor. Elsasané se uzavřeli do žár- livé samoty, odmítli rozhodně všeliké jiné styky s Němci kromě nezbytných styků správních. Nepřekročitelná propast se rozevřela mezi oběma aárody, kleré nazývají bratrskými a jež k sobě shov jí nepřekonal-lnou nenávist kodráždění a rozhořčeni timto chováním,

pronášeli vítězové krutá slova, která ještě roz- šířila propast. »Ať nás nenávidí, jen když se nás bojí!« napsal jednou oficiální žurnál pruský »Strassburger Post«. A roku 1874 Bismark ve své proslulé řeči prohlásil o Elsasku, že není nic jiného než »předhradbí říše«. Jak se nakládalo s tímto vzdorným obyva telstvem, mohou si Čechové snadno představiti Po 31 let se tam udržovala diktatura, která dovolovala vládě vypuditi ve 24 hodinách ty. kdož se jí nelíbili, přes to, že byli annektova- nými německými poddanými. Po 31 let mohla libovolně donutiti Elsasana, aby opustil do dru- hého dne svou zemi, svou rodinu, svůj maje- tek, aniž uznáno za dobré dáti mu slovem vy světlení. Namíine se, že toholo opatření nebylo po užíváno často. Je to pravda, ale stalo se tak několikráte a to stačilo, aby nadl celou provinci se vznášela atmosféra hrůzy a úzkosti. Diktatura byla konečně zrušena roku 1902. když byli Elsasané po dlouhá leta marně zá- dali o její odstranéní. Asi od roku 1898 vzdali se elsaští po- slanci pouhého protestování. Přestavše doufsti v blizkou válku a osvobození, rozhodli se, než nadejdou lepší doby, bojovati o dosažení auto- nomie. Postavili se na půdu legální oposice vyložili své stížnosti a své požadavky a bojo- vali, aby dosáhli trochu více svobody a trochu více vážnosti ke svým právům. Co od té doby žádali, nebylo jim dáno podnes. Je to přede- vším: volba do provinciálního sněmu všeobee- ným hlasováním, svoboda tisku, přístup domá- cích občanů k veřejným úřadům, vyučován frančině na školách obecných atd. Od té doby, co diktatura byla zrušena, v

skytuje se ještě jiný druh oposice, totiž satyra Elsasané měli povždy význačný sklon k posměš- nému a duchaplnému škádlení, jehož Něme neznají. Mělo-li Německo v XVI. stoleti tr velké salyrické básníky, jimiž se rádo chlub — jsou to, tušíme, jediní v jeho literární bi storii — byli tito tři básníci, Sebestián Brandt Tomáš Murrner a Fischart ze Štrasburku. Psal německy, ale byli úplně proniknuti stejným ge- niem franeouzským, gallským, který oživova jejich mistra Rabelaisa. Vůči německým úliskům se satyrický dueh elsaský opět probudil. V posledních letech bylo viděti množicí se posměšné publikace, kresby. knihy, alba a nesčetné novinářské články. v nichž byli uchvatitelé činění směšnými. Ne dávno teprve měly tři procesy za následek přísná odsouzení. Mylhůzský kresliř Henri Zislin byl odsouzen na 8 měsíců do vězení pro několik poněkud zlomyslných kreseb, kolmarský uměle J. J. Waliz pokutován 500 markami pro po- dobný delikt a minulý měsíc byl poslanec řiš- ského sněmu, jeden z nejvíce vynikajících nejvlastenečtějších poslanců elsaských, E. Wet- terlé, odsouzen na dva měsíce do vězení pro novinářské články, v nichž shledána urážka ředitele gymnasia, který jej provokoval první hrubým způsobem. Tyto procesy a odsouzení zvýšily ještě ne- přátelství Elsasanů, které jen vzrostlo za posled- ních lel. Ještě jiné okolnosti přispivají k všeobecné nespokojenosti, zejmena finanční stav. Před ro- kem 1870 Elaasko velmi zkvétalo; počítalos k nejbohatším zemím na světě. Jeho průmysl strojnictví, chemické produkty, zvláště pak přá delnictvi, tkalcovství a tisk bavlněných látek byí

ve velkém rozkvětu. Bylo postoupeno Německu bez dluhů. Město Štrasburk mělo dokonce mi lion úspor. Dnes, po 38 letech annexe, má 56 milionů marek dluhů. Všeobecný dluh pro vincie, dluhy okresů, velkých měst i malýci obcí jsou ve stejném poměru. Němci podnikají všude velké a nákladné práce a nutí města i vesnice, aby je podnikaly. Následek toho jest, že daně vzrůstají do ohromné výše, Poněvadž kromě toho je živobytí nesmírně drahé — dražší než v Paříži — neví se již jak čeliti rostoucím břemenům. Za svého ne- dávného pobytu v Elsasku slyšeli jsme trpké stížnosti ve všech třídách obyvatelstva. Slyšel jsme lidi poměrně bohaté mluviti velmi vážně o nutnosti, změniti způsob života a obmeziti své pohodlí vzhledem ke všeobecnému zdra- žování.

Jedno ještě sluší připomenouti, totižže největší nepřátelství proti Němcům chovají právě mladí Elsasané, kteři studovali na německých školách, gymnasífch i universitách, kteří sloužili v pruských plucích a často ztrávili dlouhá leta za Rýnem. Nejen že se neasimilovali, pocítil ještě živěji, co je děli od této nepřátelské racy a cítí se jako kouzlem vábeni k té Francii. kterou mnozí z nich ani neznají. Když přes to, že konali stejná studia, vídí, že stále se dává Němcům přednost v jakémkoli veřejném posta- vení a že se jim uzavírá kariera ve správě vlastní země, zvyšuje to jen jejich rozhořčení. Půda tedy byla dobře připravena pro vel kolepou manifestaci, která se konala ve Wissem- burgu dne 17. října minulého roku. Elsasané se rozhodli zbudovati pomník francouzským vo- jínům, padlým na tomto posunutém bodě staré Francie — nyní annektovaném — kdež oa Ludvíka XIV. Francouzové a Němci stále se utkávali v krvavých bitvách. Ne bez obtižía protivenství se strany Němců vymohli si povo- lení. Ale Němci, kteří Elsasany nikdy nepocho- pili a neznají hloubi jejich srdce, netušili, eo se stane.

Dne 17. října sešlo se ve Wissemburgu 30000 osob, Elsasanů a Francouzů. Vynikající osobnosti elsaské, poslanci Delsor, Wetterlé, Preiss a j. pronesli řeči naprosto důstojné, ale v nichž každé slovo prozrazovalo nezmařitelnou příchylnost k Francii. Byli odměněni bouřlivým potleskem. Ale nadšení neznalo již mezi, když hudba zahrála marseillaisu. Ten ohromný dav počal pěti jedním hlasem a jednou vášní ná- rodní hymnu francouzshou, tak dlouho zapově- zenou v Elsasku. Když pak trojbarevné prapory vysloužileckých spolků francouzských defilovaly před pomníkem, tu propuklo-delirium, frenetické výkřiky: »Vive la France!« trýskaly nezadrží- telně ze srdce těchto podmaněných, povždy uti- skovaných, kteří vztahovali ruce láskou ke své staré vlasti. A Němci překvapeni, dojati nebo rozzu- řeni, viděli a vidí, že jejich úsilí skoro čtyřiceti- leté bylo marno, že Elsasko je francouzské jako prvního dne — snad ještě více — že vše musí počíti znova a že ostatně, ať činí cokoli, nezger- manisují nikdy tento gallský lid, stejně jako nezgermanisují Čechy. Jedině vyhubení, které hlásají Všeněmci, mohlo by zdolati tyto odbojné národy. Jeanne a Frédéric Régamer.