ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97b6ee30-7594-11dc-8986-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 37 celkem · entity: place 84, person 84, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
st05 jotitin
3 masthead
1e loss e
4 masthead
porr n
5 masthead
tevelronehmo
6 masthead
V Praze, v sobotu 15. února 1908
Praha
7 masthead
mež abte n
8 masthead
oenso
9 masthead
sT lme
10 masthead
o vdo an
11 masthead
Číslo 45.
12 article
Nn ranní a odpol. tisty přadp lací i svi v Praze v sdminlsirnei a měsde n čvt lta. . . . 6 Ko— s dvojí donáškou 5o . . .: 7 K 50k va Olialkách na měsie . . Poštok : sdrojí zásilkos
Praha
13 article Nová kapitola o balkánských drahách.
Nová kapitola o balkánských drahách. Hospodářské a dopravní plány ministra věcí vnějších bar. Aehrenthala, založené na XXV. čl. berlínské smlouvy a vyznačené jím samým jakožto nejvážnější, protože nejkratší spojení střední Evropy na Soluň do moře egejského, Egypta a Iudie, narazily, jak známo, nejen v Rusku ale i ve Franciia Anglii na hlučný odpor a vytýkáno jim nejen, že směřují proti rusko-rakouské dohodě v Mürzstegu r. 1903 uzavřené, jíž se zabez pečuje posavadní stav v zemích balkánských. ale že spolu ohrožuje rovnováhu sil v tam- ních končinách. Ač záležitost ta byla spolu uváděna ve spojení s politikou německou, daly říšsko-německé časopisy dosti dlouho čekati na své názory a teprve nyní počínají se ozývati v Německu jednotlivé hlasy, kteréž jednak stanovisko bar. Aehrenthala podpo- rují, jednak se snaží konejšiti veřejné mí nění, že záměry ony nepovedou k vážnějším komplikacím. Tak praví berlínský »Tagblatt« že věci na Balkáně zůstancu ve stavu klidu že zejména v Anglii nebudou překážeti ho- spodářskému rozpjetí Rakousko-Uherska, jež zvláště v Německu bude uvítáno s potěše- ním, protože tam dle slov bar. Aehrenthala mají na tom »vynikající zájem, aby Rakousk bylo silnou velmocí.« »Voss. Ztg.« prohlašuje, že Rakousko- Uhersko, opřené o spolek s Německem, může své zájmy na Balkáně důrazně zastupo vati, aniž by zjevné neb utajené soupeřstv jiných mocností mu bylo nepřekonatelnou překážkou.
Rakousk Voss Evropa Soluň Egypt Rusko Anglie Mürzsteg Německo Balkán RakouskoUhersko
14 article
Těmito a podobnými hlasy potvrzuje se tedy domněnka, že zejména rychlé svolen sultánovo, aby se zřídila smíšená rakousko- turecká komise, jež v měsíci březnu má za- hájiti průpravné práce ke stavbě zamýšle- ných drah, jest spolu výsledkem vlivu, jejž německá diplomacie nyní v Cařihrade vy- konává, Dále vyšlo na jevo, že prohlášení bar Aehrenthala, jakoby o svých plánech s ostat ními velmocemi nebyl vyjednával, rozumět sluší tak, že jim plány své prostě ozná mil, což se dle uherských listů stalo ně kolik neděl před tím, než bar. Aehrenthalv delegacích o své balkánské politice výklad podal; dle zpráv fřancouzských však dosl sdělení o zamýšlených stavbách drah do Pa- říže dne 24. ledna, tedy ne několik neděl ale pouze několik dní před tím, než bylo prosloveno exposé o politice zahraničné. Tím ovšem by bylo s dostatek vysvě tleno, proč se nevyjednávalo s velmocemí tato kapitola teprve nadchází. Soudíme tal především dle nejnovějšího článku diplomati ckého orgánu francouzského »Temps«, kterýz sice ve formě velmi jemné ale ve věci pevně trvá na všem, co dříve o povaze záměrů bar. Aehreňíhala napsal. Pravíť: Vyslovil jsme, že stavbou dráhy na Mitrovice by Ra kousko-Uhersko svůj vliv na Balkáné značne sesílilo, což je poklonou jeho diplomacii. Dodal jsme, že by i Německo mělo veliký prospěch ze spojení Vídeň Sarajevo - Mitrovice - Solun tu potvrzuje správnost našeho názoru cho vání se časopisů německých. Rovněž nelze vy- vrátiti naše tvrzení, že výstavbou dráhy oné se změní posavadní stav. I italské časopisy souhlasí v tom s námi, že jest ohrožen stav posavadní. Může se však proto říci, že rů znící se zájmy nedají se vyrovnati? To by byla chyba. Jestiť zvláštností poměrů na
Cařihrad Mitrovice Německo Vídeň Sarajevo Soluna Aehrenthal Ra kouskýUhersko
15 article
: 2 K 60
16 article
Balkáně, že se dají upravovati kompro- misy, a nepochybujeme, že se dospěje k dohodě i o dráze mitrovické. Rovnováha se neporuší, když se na obě misky váhy dá stejné závaží. Jsme přesvědčeni, že se dá nalézti náhrada pro Rusko, a domníváme se, že jest nám známo, že se již dnes vy jednává mezi rakousko uherskou a ruskou diplomacií o způsob dorozumění. I baron Aehrenthal jest asi přesvědčen, že jest nutna dohoda v tomto smyslu, aby byla zachovánn rovnováha velmocí na východě. Proto vyroz- uměl velmoci o svých záměrech. Avšak kvap. s jakým dal své plány do veřejnosti, zavini všechno nedorozumění. Dohodl se zajisté na před s vládou italskou o zájmech na západě tureckém, a této methody nutno taktéž užiti aby i Rusko dalo svůj souhlas k jeho zá měrům.
Aehrenthal Balkán Rusko
17 article
Zatím došly z Paříže další zprávy o tom že dopravní záměry bar: Aehrenthala ocitly se ve stadiu mezinárodní otázky. Ruská diplomacie prý uvedla na přetřes projekt nové příční dráhy balkánské, jez by šta od břehu Dunaje až k adriatickému moři. Stará-li se Rakousko- Uhersko o své hospodářské zájmy na Balkáně, učiní tak ostatní mocnosti, a proto hodlají společně vymoci svolení sultanovo ke stavbě dráhy jež by vyšla asi od Radujevce přes Srbsko turecké území a Černou Horu až ke břehům Adrie, a končila by buď v Baru aneb v Ulcině. I všecky západní velmoci, zejmena Italie, přejí tomuto projektu, jenž by zvláště Srbsku zjednal spojení s mořem, jenž by by vhod Rumunsku i Černé Hoře, a kterýž by tudíž měl takovou silnou oporu mezinárodní že by Turecko nemohlo činiti nijakých ob tíží. Má se za to, že diplomat ruský Čarikov akci pro tento návrh připravil na západě zejmena v Paříži, půdu, a že v nejbližšícl dnech bude sdělen velmocem jakožto pro středek, jímž by se zjednala rovnováha dráze vedoucí přes Mitrovice na Soluň a prospíva- jící hlavně hospodářským zájmům středo evropským Oba tyto projekty železniční budou ovšem východiskem nové kapitoly politiky východní.
Adrie Paříž Dunaj RakouskoUhersko Balkán Srbsko Černá Hora Rumunsko Turecko Mitrovice Soluň Italia
18 article
Mohou se státi základem nové hospo- dářské a politické rovnováhy na Balkáně mírné soutěže jak střední tak západní Evropy a ovšem i Ruska v evropském Turecku podaříli se totiž dociliti o nich dohody, jal o ní mluví pařížský »Temps« Mohou však státi se i kamenem úrazu a dalšího přiostření poměrů mezinárodních kdyby se dorozumění nedocílilo. Přímé překážky by mohly vzniknout především z lůna vlády turecké, kdyby ode příti chtěla koncesi ke stavbě příční dráhy balkánské, pokud by šla územím tureckým Pokud se týče Rakousko Uherska, mohlo by se projektu příční dráhy balkánské opřít potud, pokud půjde územím černohorským Obsahujeť berlínská smlouva ve svém XXIX čl následující ustanovení: »Černá Hora nechat se dorozumí s Rakousko Uherskem ve pří- čině práva, stavěti a udržovati silnici a dráhu železnou na novém území černohorském.« Dle vídeňského »Frmdbl.«, kterýž bývá tlumočníkem zahraničného úřadu, nedá se dosud ve Vídni zjistiti, pokud jsou správné zprávy o příčné dráze balkánské, ale bylo by prý mylné, kdyby se předpokládalo, že by uskutečnění tohoto projektu mohlo způ- sobiti nevůli. Jako má prospěti hospodář- ským zájmům prodloužení dráhy bosenské až do Soluně, tak by mohla býti stavba jakékoliv jiné dráhy v těchto dosud málo dostupných končinách ku prospěchu rakousko- uherského vývozu. Mimo to by se podporou dopravy těmto zemím nejdříve dopomohlo ke vnitřnímu uspořádání a k uklidnění. Naproti tomu tvrdí »N. Fr. Pr.«, že projev tento jest pouhou diplomatickou opatr ností, aby se uklidnilo veřejné mínění. Uvi díme!
Balkán Evropa Rusko Turecko Rakousko Uhersko Rakousko Uhersko Vídeň Soluň Francie
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. února. (Sněmovní vol by.) Letošní volby do zemských sněmů, jichž činnost vypršela neb byla násilně zkrácena, za- počaly v Tyrolsku. Jak „W. Abendp.“ sděluje tyrolská prelátská kurie, jež tam nahražuje fidei komisní velkostatky, zvolila již za své poslanc probošty Waltra, Weissteinra a China a opata Zachra. Všichni jsou Němei až na China, jenž je Vlach. V Praze, 14. února. (Německé son ručenství.) Na zprávu, že se ve Vídni má zříditi samostatná vlašská právnická fakulta, dán byl v jednom vídeňském listě podnět, aby se sešel společný 12členný výbor obou hlavních německých taborů a vyslovil se o tomto návrhu Se strany němeeko-nacionálné však namítnuto že 12členný výbor se nemůže sejíti, poněvadž byl zřízen pouze pro uhenské vyrovnání, a ježto tato otazka jest už vyřízena, pozbyl své právo platnosti a přestal existovati. Není také nikoho kdo by jej mohl svolati. Křesťanskusociálná korespondence „Au stria“ staví se proti takovému názoru. Anti- semité prý nezavinili, že se dosud nemohli vy sloviti o projektované vlašské fakultě, poněvadž se jich nikdo nezeptal. Vznikla z toho mezi anti- semity nevůle, ale nemusilo jí býti, kdyby se byl dodržel způsob, smluvený na počátku zase dáni říšské rady, dle něhož se všechny německé strany měly dorozumivati o podobných otázkách.
W Abendp Waltr Weissteinr China Zachr Vlach Praha Tyrolsko China Vídeň
20 article
Vzhledem k tomu, že vyřizování národních otá zek jest důležito pro všechny rakouské Němce měly by německo-liberálné strany pokládati za svou povinnost, udržovati stálý styk s největší německou stranou, s křesťanskými sociály. Kře sťanšti sociálové budou prý vždy ochotně spolu- působiti s ostatními německými stranami, kdy- koli půjde o hájení zájmů rakouských Němců V Praze, 14. února. (Chorvatské vol by.) Hned po bánově návratu z Vídně bude v úřadních novinách uveřejněn reskript, svolá- vající nový chorvatský sněm na 12. března a současně budou vypsány volby, jež se dle zprá- vy „Bud. Tagbl.“ vykonají současně v celém Chorvatsku v některý z posledních dnů únoro- vých. Volby, které si v Udbině vyžádaly již krva- vou oběť, budou velice pohnuté, neboť o man dáty 88 volebních okresů uchází se deset růz ných politických stran, takže není okresu, aby v něm nebyli aspoň tři kandidáti, jsou však okresy s pěti i šesti kandidáty. Vedle čtyř stran. sloučených v chorv.-srbské koalici, totiž chor- vatské strany práva, strany pokrokově, skupiny Kulmerovy a srbské strany samostatné, ucházej se o mandáty starčevičovci, srbští radikálové Radičova selská strana, sociální demokraté ústavní strana bar. Raucha a několik divokých Koalice postavila kandidáty v 84 okresích (stra na práva v 36, pokrokovci v 12, Kulmnerova skupina v 9 a samostatní Srbové v 22, při čemž někleří kandidáti kandidují ve dvou okresích) starčevičevci mají 58 kandidátů, selská strann 21, sociální demokraté 11 v 17 okresích, radi- kální Srbové 22, Rauchova ústavní strana 13 Mezi divokými kandidáty jest býv. bán hr. Peja- čevič, býv. ministr dr. Tomašič atd.
Němec Udbina Kulmerův Radičův Rauch Kulmnerův Srba Rauchův Pejo Tomašič Praha Vídeň Buda Chorvatsko
21 article
O výsledku voleb těžko říci něco určitého. Jedno však zdá se býti jasným: že vládní stra- na Rauchova nenabývá v Chorvatsku půdy,a provedou-li se volby jen trochu poctivě, čeká největší porážka ji. Tyto dni představoval se ve Vukovaru odb. přednosta osvěty Mixič jak vládní kandidát, ale na schůzi přišli skoro vý- hradně přivrženci koalice, kteří jeho řeč pře křičeli voláním „Abcůg Rauch!“ „Abeúg Mi xič!“ Na konec počaly se ze shromáždění n řečníka sypati párky uzenek a touto neočekáva neu ovací schůze skončena. Schůze měla pk dohru před okresním soudem, který 14 účast- níků odsoudil k různým trestům od 7 do 10 dní Posice vládního kandidáta se tím ovšem jer zhoršila, takže zvolení koaličníka dra. Palečka pokládá se v onom okrese za jisté. Ze Lvova, 11. února. (Anatol Vachňa nin t.) Dnes zemřel zde ve věku 67 let bývaly růský říšský poslanec, Anatol Vachňanin Zesnulý, jenž býval gymnasijním profesorem byl od počátku let sedmdesátých jedním z hlav ních sloupů u krajínského ruchu mezi haličský. mi Malorusy, byl prvým předsedou lidovéh osvětového spolku „Prosvita“ a redaktorem ča sopisů „Pravda“. Jako poslanec náležel k on bývalé skupině ruských poslanců, která udržo vala přátelské styky s Poláky a zvláště jich pod porou bývala volena. V posledních letechv straně ukrajínské nabyl převahy směr radikálný stejně nepřátelský Polákům, jako Velkorusům prof. Vachňanin pozbyl svého dávného vlivu n mlndší pokolení a zemřel opodál politického ru chu téměř zapomenut.
Rauchův Abcůg Rauch Paleček Vachňa Vachňanin Polák Chorvatsko Vukovar Lvov okresní soud
22 article
Z Lublaně, 12. února. (Ve prospěc slovinského úřadování.) Neustávajíc štvanice německo-nacionálních spolků proti slo- vinskému jazyku nezůstávají bohužel bez ohlasu ani v ústředních úřadech a v poslední době čin se i v Kraňsku pokusy, aby se slovinštině odňa zas ten kousek půdy, který si po dlouhých b jich vymohla. Nedávno zemské presidium krai- ské dalo zemskému soudu lublaňskému pokyn. aby se neodvažoval lublaňskému magistrátu do pisovati slovinsky. Ve včerejší schůzi obecníhe zastupitelstva dr. Triller ukázal na tuto n vou potupu slovinského jazyka a hlavního městi Lublaně a po jadrném odůvodnění navrhl res- luci, v níž se praví: Starosta jako předseda městského magistrátu se žádá, aby 1. bez pro dlení vyzval presidium c. k. zemského soudu v Lublani, by rozkázalo všem podřízeným sou dům, aby městskému magistrátu dopisovaly vý hradně slevinsky; 2. aby odpověď výše uvede ného presidia předložil v nejbližší schůzi obe: nímu zastupitelstvu, které v případě potřeby učiní další kroky; 3. aby každý německý přípi kteréhokoli soudu ve slovinském kraji předloži také hned obecnímu zastupitelstvu. Trillerův ná vrh byl jednomyslně schválen
doktor Triller Trillerův Lublaň Kraňsko
23 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Význam rakousko-uherských železnic na B l nrosnoy káně. Někteří naši politikové příliš snadno se smi řují s Aehrenthalovým projektem železnodražno sítě na Balkáně, domnívajíce se, že z ní kyn habsburské říši bůh ví jaký hospodářský pro spěch. Kdyby nebylo falešného obejití ruského spojence, ani mnozí z našich rusofilů by neměl námitek. Úvahám naší veřejnosti o této otázce zajisté prospěje, co píše v „Novém Vremeni inženýr Taburno, Srb z království, jenž se osvědčil jako zpravodaj z mandžurského bojište a po válce se v Rusku aklimatisoval. Tento znalec věci nevidí žádného prospěchu kterého by se Rakousko z uskutečnění projektu
Aehrenthalův Srb Balkán Nový Vremit Rusko Rakousko
24 article
V drobném pkodcji: za s anní čáslo o nobt odpolední . . . . . . . za 2 b Va flialkách na venkovš- zanní čisl, 10 h vdpolodní . . . . . . . . 4i Inserát platí se hotevě zapře Přeěplacení a laserty přijíná zdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nachávejí se ték redalee tiskárna a ekpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se aovracsjí
25 article
bonrt o
26 article
Aehrenthalova mohlo nadíti, a soudí, že hospo- dářský prospěch je zde obyvatelstvu pouze před- stírán, aby se maskoval pravý účel, jenž je po- litický a směřuje k oslabení slavismu na Balkáně. Piše Železné dráhy, které chce postaviti Rekou- sko, v podstatě nemají pro ně ani strategického, ani hospodářského významu. Po stránce strate- gické jsou neprospěšny proto, že převoz vojsk na vzdálenost 100 kilom. po železnici má malou přednost před pochodovým pohybem těchto vojsk; a k vůli dopravě vojenských nákladů pyto by vždycky možno takou železničku velmi brz vystavět. Ilospodářský význam jest ještě menší Rakousko nebude vyvážeti své tovary z Bosny přes Solun, protože jeho zájmem jest vyvážeti přeš rakouské přístavy na Adrii. Právě tak nen v prospěchu Rakouska připustit ke konkurene se svými tovary v Bosně tovary srbské nebo ma- kedonské, protože se postará, aby z těchto zemí do Bosny nie dováženo nebylo. Transitového vý- znamu tato dráha také míti nemůže, protože bosenské dráhy jsou úzkokolejné (0.75 m.). Pa- trno tedy, že jediným účelem tu jest, aby Ra- kousko mělo záminku ke zjevnému vmíšení vpřípadě slovanské války proti Tu- recku, kdyby válečné štěstí bylo na strané Slovanů. Všimněme si, že Ra- kousko ruší obě dohody s Ruskem ve chvíri, kdy Turecko zachvacuje perské území, aby pohodlněji mohlo na- padnouti na naši hranici. Shoda tato zajisté není nahodilá, jestliže Turecko skutečně myslí, že mu nadešel příhodný moment, a b se pomstilo Rusku za své dřívější porážky. V Turecku je silná strana, snící o takové odvetě. Turecko počítá, ž e za koncesi, danou Rakousku, Rakou- sko zabrání slovanským státům na Balkáně býti ruskými spojenei ve válce s Tureckem.
Adrie Balkán Reka Rakousko Bosna Boseň Rusko Turecko
27 article
Všechny komplikace jak v evropském Tu- recku, tak i na naší kavkazské hranici a rovněži v Persii řídi, o tom není pochyby, Německo Páni na Sprévě ovšem se k tomu nepřiznajía není zapotřebí, když mají jiné, kdo za ně ru- kama vylirabávají kaštany z ohně. Má-li p. Taburno pravdu, bylo by záhodno, aby v otázkách balkánských slovanské svědomí neustupovalo ani o píd. Po kralovraždě v Lissabonu. V Berlině rozšířeny byly včera večer po- věsti o n vém atentátu v Lissabonu. Udály prý se i výbuchy petard. Na konec o známe no, že objeveno veliké skladiště zbraní střelných a že u mnohých bylo zjišténo, že z nich bylo stříleno. Proslýchá se, že král Manuel chce jmeno- vati svého bývalého učitele, plukovníka Antonia da Costazu, svým osobním tojemníkem. miles
Páňa Manuel Antonius Persie Německo Spréva Berlín Taburno pravda
28 article
V Praze, 14. února.
Praha
29 article
K aféře Schnitzerově. »Berl. Tagblatt« oznamuje, že Schnilzer sám zažádal za dovolenou, aby přednášky jeho na universitě mnichovské nezavdávaly podnét k dalším demonstracím, jež prý i jemu osobné nejsou po mysli. Omluvil žádost svou nervosní poruehou srdce. Účel smlouvy o Severním a Baltickém moři. »Nederlandsche Stemmen«, list, klerýž má důvěrné styky s diplomatickým světem, tvrdí, že účelem vyjednávání o obě moře tato jest za- brániti, aby státy, kteréž nehra ni č na moře ta, nezjednaly si uhelných stanic, ani oporv době války n
Schnitzerův Berl Schnilzer Nederlandsche Stemmen
30 title
FEUILLETON.
31 article
neo V Praze, 14. února 1908. II. (Hrdina revoluce) Když u Bel linzony nebo Pontebby přestupujeme hranice italské, vjíždíme do kraje nad jiné krásného požehnaného. Od té doby, co je Italie osvo bozená a spojená, je obrozená a vzkřisení k novému životu, jenž ji učinil velkou a silnou, obnovil její polilickou vážnost. Průmyslový roz- mach moderní Italie je neobyčejný a překvapuje cizince vyjiždějícího z Alp do ladných rovin lombardských. Ještě před půl stoletím nebylo zbědovanější a schátralejší země nad Italii, která dvakráte se pozvedla nad veškeré lidstvo svou mocí anti ckého Říma a svou kulturou rennaissance. Ože- bračená tyrany, sestupidnělá papeži válela se hrdá Iialie jako lazzaron na prahu svých se- šlých paláců, na schodištích pyšných chrámů. vztahujicí ruku po almužně cizinců. Nebylo možno představiti si hlubší, žalnější úpadek. Hrůzovláda rakouských profousů a husarů všechny přišernosti středověké zatemnělostia náboženského fanatismu papežského Říma, ty- ranie malých králiků, nespolských Bourbonů. věvodů modenských, toskánských, ponížily, de- gradovaly, ožebračily vlásť nejjasnější kultury. nejzářivějšího umění. Iialie i v dobách svého nejskvělejšího rozkvětu v cinqnecentu byla vy- dána na pospas rozmarů a vyděračství papežů a tyranů. Ale tito papežové i když upevňovali svou moc a rozmnožovali své bo atství vraž dami, travičstvím a loupežemi jako Alexandr VI. když udržovali vše kolem sebe v désu svou kru tostí jako Julius II., měli fantasii, ducha a vkus a zanechali památky nehynouci krásy, vytvořené geniálními umělci. A tyrani, odvážní a zpupní dubrodruzi členové starých rodů i zbohatli kupci, Sforzové. Viscontiově, Malatestové a Medicejští učinili s Iialie jeviště nejen svých krvavých orgil, ale
Bela Pontebby Bourbon Alexandr VI Julius Sforza Malatesta Medicejský Praha Alpy Řím
32 article
nejnádhernějších slavností krásy, v nichž nej výše se povznesl genij italský v té závratné epoše Michel Angela, Leonarda, Cellinia. V té divoké době zběsilých vášní a tvůrčích opojení byla Italie vznešená a mohutná, ač byla ne svorná a rozervána, v každém městě vlád tyran nebo condotiere, silný, bezohledný chlap jenž brutálností a lstí se vyšinul, neboť tehdu vítězily silácké individuality a panovala morálku nadlidí. První polovice 19. stoleti byla obrazem nejtrudnější dekadence skvoucí země. Cizinec ji drsně ujařmil. Domácí tyranové a Řím byl urážkou lidské důstojnosti, hanbou země nejbo- batší kultury. Inkvisice dusila všechen život du- ševní. Pověra a násilí, mnich a žoldák udržoval lid v děsu a hlupotě.
Angel Leonard Cellinio Řím
33 article
Italie procitla z této agonie. Setřásla jho ciziny, vypráskala tyrany a skrotila Vatikán. Loni oslavovala sté výročí narozenin jednoho ze svých vysvoboditelů. Velkolepě uctila památku Garibaldovu. Jméno slavného bojovníka za svo- bodu italskou patří do Pantheonu, který vděčne lidstvo buduje ve svěm srdci těm, kteří pracoval a bojovali za jeho práva a za jeho volnost. Blíží se dny, které osvěží památku na jar roku 1848. Mezi hrdiny této revoluce roman- tické, v níž Evropa omládla a vzplanula pro idešly, jichž více neopustila, bude vzpomínáno zejména na Garibalda, který je nejvýraznějším zosobněním romanliky, ideálů i illusí Revoluce Karel Tůma napsal obšírný spis o Garibal dovi, jejž nazývá »bohatýrem svobody. *) Nikdo jiný nemohl nám napsati životopis korsara z bojů jihoamerických republik a generála v červené košili, nežli náš znamenitý publicista, jehož pére přes čtyři desetiletí ohnivě a neunavně slouž myšlence svobody a ideálu vlasti. Karel Tůma. který tak vzletně a výmluvně vylíčil život, boje a utrpení heroů a mučedníků svobody, Mazzina *) Karel Tůma: Garibaldi, bohatýr svo- body. Nakladatelství J. R. Vilimka. Dosud vyšl 10 sešitů.
Italia Garibaldův Tůma Garibal Garibaldi Vilimek Vatikán Evropa jihoamerický republika
34 article
Manina, Havlíčka, byl nad jiné povolán, aby na psal české dílo o Giuseppe Garibaldovi. A napsal je, jak můžeme soudit z dosu vyšlé části, s nadšením spisovatele, zaujatého pro vznešené sny a tužby svobody i se svědo milostí horlivého historika. Populárním, přístup- ným tonem vyprávuje Tůma velkolepé drame života vlastence a revolucionáře Garibalda. Auto dává se uchvacovati svým enthusiasmem a jeho styl temperamentní přesvědčuje vznětlivějšího čte náře a strhuje ho též. Tůmova kniha o Garibaldovi je upřímným výlevem ušlechtilých cítů lidskosti a láský k vlasti a bude dobrým naučením našemu obe- censtvu, zejména mládeži. V čelo položil spiso vatel krásný úryvek z dopisu, který psali roku 1420 hüsitšti Pražané Benátčanům: »Od jak- živa lidé mysli šlechetné milovali v l as svoji a včestném boji krev i živo svůj za vlasť, jako za nejdražš statek svůj obětovali, pročež jím také po smrti slavná jména jejich památka u po- tomků zachovává.« Na mnoha pak místech trefně porovnává autor válečníckou bystrost odvážnou mysl Garibaldovu s Janem Žižkou z Trocnova. Byli oba hrdiny svého národa. osvoboditeli své vlasti, bojovníky velké myšlenky. kteří vltězně poráželi nepřitele mnohokráte sil- nějšího.
Manin Havlíček Giuseppe Garibald Tůma Garibald Tůmův Pražan Benátčan Garibaldův Žižka Trocnov
35 article
Garibaldi uviděl uskutečněný svůj sen Ilalia una! Starý válečník odešel na svůj statei jako muž z antické doby, jeho poslání byl dovršeno, jeho osvobozená a sjednocená vlast počala žltis ve vzkříšení a omládnutí všech svých sil. Jako dobrodružný román čtou se Tůmovy stránky, líčící mládi Garibaldovo, jeho vstoupen do revolučních šiků »Mladé Italie«, zburcovaných z porobené, smutné Italie magiekou silou ener- gického a výmluvného Mazzinia, jeho útěk když odvážná výprava byla zmařena a jméno Garibaldovo oetlo se mezi stoupenci »Mladé Halie«, odsouzenými k smrti a jeho několikalelé potloukání se v jižní Americe. Mladý námořník jenž nabyl. v nové vlasti zkušenosti na četnýeh plavbách jako kapitán obchodní lodi, stals odvážným vebtelem chatrného loďstva mlade republiky Rio Grando, jež zápasila za srou ohroženou samostatnost. Garibaldi ostal bojov níkem svobody a revoluce. Se šilenou odvahou obklopený hrstkou italských emigrantů, vrhal se do nejnebezpečnějších válečných podniků ne moři i na souši. Do té doby spadlá též jeho setkání se s krásnou Kreolkou Anitou, která se stala jeho věrnou družkou i spolubojovnicí, která se zůčastnila jeho výprav a byla často zobra- zena, jak na palubě lodi mává šavlí a pobádí střelce ku palbě, nebo jak sama se cháp pušky. Jeji bytost je obestřena celým legendárním kouzlem revoluční romantiky a jeji smrt mí tragickou úchvatnost. Zahynula v lialií, když její muž prchal s několika nejvěrnějšími pře pronásledujícími ho Rukušany. Vlekl ji ssebou nemoenou, těhotnou a statečná žena skonala v opuštěné chaté, uštvaná, umořená útrapam útěku, vysílena nemoci a hladem.
Garibaldi Tůmův Garibaldův Anita jižní Amerika Rio Grando Mladá Italia Mladá Halie Ilalia uno
36 article
Garibaldův pobyt v jižní Americe je jedi ným řetězem krvavých episod válečných, kor sarských rejdů na moři v bojích proti diktato- rovi argentinskému Rosasovi, jejichž heroismu a střeštěnost Karel Tůma popisuje velmi zají- mavě. Garibaldi jeví se tu jako muž obdivu hodných vlastnosti. Byl chrabrým vojákem námořníkem a zeela nezištným idealistou. Ne- využitkoval nikdy přiležitosti, aby nashroma ždii sebe skrovnější majetek. Žil zcela chud. B velkomyslný k svým nepřátelům a mezi těm zuřivými šilenci jihoamerickými, mezi gauč z pamp a divochy ukrutného Rosasa, kde ne- bylo lidskosti a slitování, kde zajatci byli mu čeni a pobíjeni, objevil se italský prostý ná mořník jako urozený zjev antické civilisace. Když r. 1848 pozvedla se znovu Ilalie k zoufalému boji za svobodu, vrátil se Garibald do své vlasti. Bojoval proti Rakušanům a spěcha do Řima, když Pius IX. prchl a lid prohlási republiku. President francouzské republiky Ludvík Napoleon, jenž byl již připraven k tygřímu skoku na svobodu Francie, zatím se osvědčil svou římskou výpravou, kterou utlumil v zárodku republiku římskou a přivedl zpět papeže. Byla to vzrušující a nešťastná doba Garibaldova, jenž velel vojsku stalečnému, ale nečetnému, sváděl bitvy heroické, ale bezúspěšné. Přesila zvítězila.
Garibaldův Rosas Tůma Garibaldi Garibald Rakušan Pius Ludvík Napoleon jižní Amerika Francie
37 article
Maršálek Oudmnot, velitel francouzské armády, vyslovil obdiv udatnosti a bystroduchosli voje- vůdce efemerní řimské republiky Giuseppe Garibalda. V dalších kapitolách posud vyšlých sešita ličí autor zonfalé boje Garibalda s bourbonskými rakouskými armádami. Byl poražen Rskušany jeho mužstvo rozptýleno, jeho nejlepší spolu bojovníci a důstojníci pobíti a on s několika nejoddanějšími a se svou Anitou byl hladov žizniv štván zbědovaným krajem Romagně. Tam udála se nejtragičtější událost jeho zmítaného života: smrť Anity Po hrozných útrapách dostal se Garibald na pobřeží ligurské a na rybářské kocábce pře plavil se na Elbu. Přes měsíc trvalo jeho blou déní a prchání před nepřítelem. A velký bojov nik revoluce italské, generál římské republiky jako chudý psanec ulekl do sev. Ameriky, kde v Rhodes Islandu se stal mydlářským pomocní kem. Brzo však se vrátil na moře ke svěmu povolání a stal se kapitánem obchodní lodí novo- yorské. R. 1855 vrátil se Garibaldi do své vlasti a usadil se na Capreře, chtěje se věnovati rol- nictví. Ale dlouho neostal v klidu. Na jeviště dějinných událostí vstoupili noví muži. Mladý Viktor Emanuel II. stal se králem sardinským. Jeho státník Cavour zahájil již svou chytrou intensivní akci. Pod Napoleonem III. třaskla puma Orsiniova. Nastal nový vzmach Italie k jejímů elli, ke svobodě a jednotě. V dalších sešitech díla českého spisovatele najdeme historii tohoto zápasu, dovršeného vílěz- stvím a uskutečním ideálu: Ilalia una! Nebot Garibaldi byl zosobněním celé té historie, kon- čící pádem papežského Říma a osvobozením Italie. ol odj se ne ne to bon mn o a odz tot la c
Oudmnot Giuseppe Garibald Anita Garibald Garibaldi Viktor Emanuel II Cavour Elba severní . Amerika Rhodes Island Řím Italia Ilalia uno