ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 97281410-8ea0-11dc-9aa6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 83, work 4, person 107
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
V Praze, v pondělř 4. října 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 274.
4 article
la ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administracit na měsle, . . . .. na čtvt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na čvt jcta . . . . 7 K esk ve filíálkáchí na měslo. . . . 2 K 30h P'oštou: na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K. o s dvojí zásilkou Ba měajn na čtvrt leta
Praha P ' ošta
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Svolání říšské rady. Z Vídně, 4. října. Císařským patentem vče- ra daným svolává se řišská rada k no- vému XX. zasedání na středu 20. října. Patent bude vyhlášen ve dnech nejbližších, snad již zejtra. Jak se vláda barona Bienertha zařizuje. Z Vídně, 4. října. 51/4 hediny trvala sobotní ministerská rada. Takové neobyčejně dlouhé konference konají toliko kabinety, které jsou buď blízky svému konci, nebo zařizují se, ja- koby byly pro věčnost. Vláda bar. Bienertha čino disposice na celou parlamentní kampaň 1909 až 1910. Činí je za větrem uherské krise. Řádný rozpočet na rok 1910 a nový finanční plán nejsou mezi disposicemi těmi. Obě tyto vládní předlohy nedospěly ještě k takovému sta- vu hotovosti, aby mohly býti podány minister- ské radě. Ministr financí dr. ryt. Biliňski ostatne dnes odjede do Lvova, aby zúčastnil se jednáni sněmu zemského. Byl původně úmysl vybudo- vati rozpočet na rok příští na novém finančním pláně, obsahujícím také postátněnou a zruše- nou daň z piva. Protože tento finanční plán ne- přišel vhod a protože ministr financí dr. ryt. Biliňski, byv opuštěn všemi členy kabinetu, byl nucen upustiti od postátněné a zvý- šené daně pivní vůbec a odhodlati s k novému finančnímu plánu, který se teprve při- pravuje, bylo tudíž nutno vystaviti řád ny rozpočet na rok 1910 bez podkladu finančnho plánu a také bez ohledu na možnost zvýšiti příjmy státu z daně lihové. Ná- sledkem toho budou as výdaje v rozpočtu tom, zvláště pak náklady na účely plodné, zejména kulturní, důkladně při střiženy.
Bienerth doktor Vídeň Lvov
6 article
Ministr dr. Bráf churav. Z Vídně, 4. října. Ministr orby dr. Albín Bráf musil ulehnouti. V sobotu dostavila se u něho horečka. Trpí katarem. Nové jednání o dělnost českého sněmu. Z Vídně, 4. října. Ministr dr. Žáček jest zase na cestě do Prahy. Odejel tam dnes ranním rychlikem dráhy cís. Frant. Josefa. Ještě dnes Počne jednati se zemskými poslan- ci českými onovém pokusu pro děl- nost sněmu království českého. Mi- nistr zůstane v Praze 2—3 dny podle potřeby. Obnovená aféra Wahrmundova. Z Vídně, 4. října. „Sonn- u. Montagsztg.“ oznamuje a horlí: „Neschválení před- nášky, ohlášené prof. Wahrmunde m, pro zimní semestr na německé pražské univer- sitě v Praze, s titulem: „Soustava církevního práva“, způsobilo největší sensaci. Faktum, že vláda při zákazu tom obstarává nepokrytě zá- jmy klerikálů, znepokojuje a rozhořčuje hluboee všechny svobodomyslné kruhy. Jde při tomto činu jen a jedině o zcela bezdůvodné oživení aféry Wahrmundovy a zasáhnutí do svobody vy- učovací na universitách jedině z ohledů na kle- rikály, které však svobodomyslné učitelstvo studentstvo sotva strpí. Zákon Kolískův-Axmannův nebude schválen. Z Vídně, 4. října. „Sonn- u. Montagsztg. oznamuje: Zákon Kolískův-Axmannův, dolno rakouským sněmem usnesený, nebude císař k sankci předložen. K vysvětlení vlastních mo- tivů, jež byly při tomto pokusu pro vládu roz- hodujícími, nedostačuje odkázati na článek 19 zákl. zák. st. Nemůže býti nižádné pochyby, že vláda je přesvědčena, že sankce osnovy té způ- sobila by velké zostření národního sporu a byla by nepokrytým vypovězením války proti Če- chům.
Bráf doktor Albín Bráf Žáček František Josef Wahrmundův Montagsztg Wahrmunde Kolískův Axmannův Vídeň Praha
7 article
Uherská krise. Z Vídně, 4. října. „Montagsrovue“ ozna- muje, že rozhodnuto, že koruna nedá souhlasu ani Wekerlovu, ani Košutovu plánu na rozřešení krise, nýbrž pověří Lukácse úkclem definitivního svého důvěrníka. Koruna považuje volební reformu tou dobou z jedinou záležitost, o které dlužno disputovat za její provedení nedají se ústupky za žádných poměrů. ae nelgsnr 0 ml a Bosenská ústava. 1e Z Vídně, 4. října. Podobá se, že zprávy „Reichspostu“ a jiných listů, také dnešníh „Sonn. u. Montagsztgu.“, že sankce ústavy bo- sensko-hercegovské a volebního řádu pro zem- ský sněm bosensko-hercegovský jest zcela blíz- kou a že volby do sněmu toho vykonají se již v listopadu a jeho ustavení ještě před Novým rokem, jsou předčasny. Společná mini- sterská rada nedávno konaná vyřídila ob tyto věci a vykonala na volebním řádě ně- které změny, obě vlády však dosud k nim sou- hlasu nedaly. Projednávají je. Ministerský před seda bar. Bienerth převzal úkol referovati o změ- nách, jež byly učiněny na původní osnově vo lebního řádu v ministerské radě. Tolikéž navzá- jem dr. Wekerle. Ale v Uhrách žádné vlády vlustně není. Ve společné ministerské radě dr. Wekerle jak při projednávání společného roz- počtu na rok 1910, tak při projednávání ústavy a volebního řádu pro země — zejtra bude tomu právě rok — anektované počínál si jako chel vlády delinitivní v úřadě se nalézající. Odte doby však maďarský kabinet obnovil svoji žá- dest za propuštěnou, nalézá se ve slatu demisio- nis, byv pověřen jenom zatímní a dočasnou správou státních záložitostí uherských. Dokud nebudé jmenováno řádné a definitivní minister- stva, nemůže a nechce přijímati závazků za vlá- du a pro vládu ještě nedosazenou, o níž neví zdali by dědictví převzala bez výhrady a bez
Wekerlův Košutův Lukács Montagsztg Bienerth doktor Wekerle Vídeň Uhry ml
8 article
odporu. Proto — podle našich informací — po- čátek ústavnosti v Bosně a Hercegovině nebude možno zavésti dotud, dokud nebude parlament- ní a kabinetní uherská krise rozřešena ve věci i v osobách. Bavorský prine Ludvík o poslavení rakouských Němců a jejich pošilhávání za hranice. Z Víropurku, 3. října. (K. k.) V Helm- stadtu byl dnes odhalen pomník na pamět po- ranění prince Ludvíka r. 1866. Slavnosti zúčastnil se prine Ludvík, který v delší řeči vyznačil, že porážka Bavorů v tehdejším boji byla zaviněna špatnou výzbrojí a nedostatečným výcvikem. Příčinou války v roce 1866 byla velkoněmecká idea. Chtěli jsme spolek na federativním podkladě. Válka rozhodla proti nám. Co bylo následkem této porážky? Velkoněmecká idea ve prospěch říšských Němců. Dík obětavosti německých knížat, která dokonce obětovala mnohá práva, dostalo se německému lidu skvělé přitomnosti více než kdykoli před tím. Tím hůře však utvářil se osud Němců v Rakousku, našem to sousedním mocnářství. Odtrženi jsouce násilím od Německa, k němuž patřili od doby, pokud jsou německé dějiny, nebyli Němci rakouští s to, aby udrželi si vůděl postave ni. které měli v celém Rakousku. Ztratili nejdřive Uhry a byli zatlačeni v různých královstvích říše. Tam, kde nalezali se v zemi a velkým počtem cizojazyčného obyvatelstva, byli zatlačo- váni z jednoho místa do druhého.
Ludvík Němec Bavor Boseň a Hercegovina Helm Rakousko Německo Uhry
9 article
Dokonce i v ryze německých zemích do- stali se do slabého postavení. Bylo to zcela přirozeno, neboť když Rakousko-Uhersko po tolik staletí, co minulo desítileti od bitvy u Helm- stadtu — totiž po 400 let od r. 1437, kdy císař Albrecht II. nastoupil na trůn — s krát- kými přestávkami stálo v čele Němectva, mu- silo násilné vyloučení Rakousko- Uherska z Německa podvázati tepnu Němectva v Rakousko-Uher- sku. Neustále Rakousko posilující německá krev nepřišla do Rakousko-Uherska a Němei tím dostali se do těžké, mohlo by se říci, bez- útěšné situace. Co jest tu činiti? Dle mého ml- nění nezbývá Němcům v našem sousedním moc- nářství nic jiného, než to, co všem, kteři nejsou v německé říši a jsou pohromadě s jinými ná- rodnostmi: totiž, aby drželi k sobě, byli svorni. aby upustili od sporů a vzájemně se snášeli Chtěl bych k tomu ještě něco jiného připojiti musí se snažiti býti věrnými státními občanya řádnými, vynikajícími muži. Pak se jim opět podaří dobýti mísla, jež jim náleží. Ale něco nesmějí činiti: nesmějí vůbec pošil- hávati přes hranice. To je vele- zráda a poškozování všech dobrých, státu věrných Němců v Rakousko-Uhersku.
Albrecht II Němec RakouskoUhersko Helm Rakousko Uhersko Německo Uhry
10 article
Nelze také připustiti, aby se strany Německa zasahováno bylo do vnitřních záležitostí soused- ního mocnářství, rovněž tak jako my si zapovídáme, aby cizina nemisila se do na- šich záležitostí, má také Rakousko- Uhersko právo si zapověděti, abychom starali se o jeho vnitřní záležitosti. Opakuji výrok krále Ludvika I. který učinil při otevření síně svobody před 50 roky po bitvě u Lipska a který před 2 měsíci vyslovil jsem v čele bavorských tělocvičných spolků: »Nechť Němci nikdy nezapomenou, pro byly nutnými osvobozovaci války a čím zvítě- zili!« Slova ta platí zejména nyní. pro poměr mezi Německem a Rakousko-Uherskem. Osvo- bozovací válka stala se nutnou proto, že Němei byli vzájemně na se žárliví a nesvorní. Kéž nikdy nic podobného se nestane mezi oběma velikými sousedními říšemi! Německo zvitězilo svorností. A co zmůže svornost, viděli jsme právě v posledních letech. Svorností Německa a Rakousko-Uherska za- bráněno bylo oběma říším hrozici válce a za- chován byl mír. Pouze dík opětně zjednanému dobrému poměru mezi Německem a Rakousko- Uherskem bylo možno, že dobyto bylo r. 1870 tak krásného a rychlého vílězství. Tím, že dik snaze knížete Bismarka Prusko nežádalo v r. 1866 ani pídě země od Rakouska, bylo umož- něno, že jižní státy se připojily. Tím vidíme ve střední Evropě trojspolek, který trvá od let a kéž i po dlouhá léta potrvá ke cti národů, již jsou v něm zastoupeni a k zachování míru. Jest pozoruhodno, že tento trojspolek zaujímá téměř celé ono území, které zaujímala svatá římská říše německého národa. Málo pokoje bylo dopřáno německému národu, tím více však nynějšímu spolku. Prine Ludvík zakončil svoji řeč provoláním »Slávy« princi vladaři.
Ludvik I Němec Němei Ludvík Německo RakouskoUhersko Lipsko Rakousko Uhersko Prusko Evropa
11 article
Spor v srbském ministerstvu financí. Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Sekční šeí v ministerstvu financí Nikolič a první účetní téhož ministerstva Kristič byli dáni do vý- služby. Toto pensinování vzbuzuje rozruch již proto, že Nikolič v červenci tohoto roku měl se zúčastniti jako druhý delegát vlády jednání o půjěku v Paříži. Nikolič prohlásil jistému žurnalistovi, že dostal se do rozporu s mini- strem financi Protičem, protože bájil zájmy srbského státu proti pařížskému bankéři Navi- lovi, jehož ministr vzal v ochranu. ve Z uherského úřadního věstníku. Z Pešti, 3. října. (K. k.) Uherská tel kor. kancel. oznamuje: Úřadní list uveřejňuje tento Nejvyšší vlastnoruční list: K návrhu Svého správou ministerstva spravedlnosti pověřeného předsedy ministerstva jmenují bývalého ministra spravedlnosti Antonína Günthera presidentem Své kurie. Ve Vídni, 25. září 1909. Františel Josef v. r. Alexander Wekerle v. r. in Izvolský na Krym.
Nikolič Kristič Protič Antonín Günther Josef Alexander Wekerle Bělehrad Paříž Pešť Vídeň Krym
12 article
Z Petrohradu, 3. října (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí Izvolský odjel dnes odpo ee ledne do Livadie. ronust President Palliěres. Z Pařiže, 3. října. (K. k.) President Fa liěres odebral se dnes ráno do Marmonde, aby zúčastnil se odhalení pomníku bývalému mini stru Fayeovi. Presidentu byly uchystány oby- vatelstvem hlučně ovace. Za slavnosti nahnula se poněkud čestná tribuna, což vzbudilo znepo- kojení mezi účastníky. Nikdo nebyl poraněn. Odpoledne odebere se president do Mesinu Z Paříže, 3. října. (K. k.) President Fallie- res odejel dnes večer do departementu Lote G aronne. Z francouzské finanční politiky. Z Bloisu, 3. října. (K. k.) Při bankelu který uspořádán byl při rozdílení cen společ nostmi pro přípravy k vojenskému vyzbrojení země, pronesl ministr finanel Cochery řeč, v niž vyložil finanční program vlády a odůvodňova náklad 281 milionů pro národní obranu země Ministr prohlásil, že jest nutno, aby od nynějški schodek 200 milionů hražen byl dávkami, které bohužel, postihují získané jmění.
Palliěres Fallie Lot Cocher Petrohrad Marmonde Paříž
13 article
Hrabě Pourtales. Z Petrohradu, 3. října. (K. k.) Německý velvyslanec hrabě Pourtales nastoupil dnes v po ledne cestu do ciziny. Řecký parlament. Z Athén, 3. řijna. (K. k.) Dnes bylo slav nostně zahějeno zasedání sněmovny. Předsede ministerstva přečetl svolávací dekret. P'řed sen dle stáři oznámil, že sněmovna bude konat přiští schůzi ve čtvrtek, aby zvolila předsedu sněmovní úřad, na to byla schůze v klidu skon- čena. Schůzi byli na tribunách přítomni čeln- důstojníci. Lupiči s pumami Ze Simferopole, 3. října. (K. k.) Včere večer vnikli dva ozbrojení mužové do městských jatek a uloupili pokladnu s 300 rubly. Když byli pronásledováni, hodil jeden pumu, jejímž výbuchem býlo jisté děvče raněno. Drohý byl, klada při zatčení odpor, zastřelen. Daes při prohlidce místa této události vybuchl puma, kterou tam loupežníci zanechali. Vý buchem byl policejní důstojnlk usmrcen, dva policejní úřadní e a dva vojáci rančni těžce a tr dělnlci lehce.
Pourtales Petrohrad Atény Simferopol
14 article
Egypt je částí Turecka. Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Dle »Ikda- mu« prohlásil anglický státní tajemník minister stva záležitosti zahraničních sir Grey v písem- ném sdělení Portě ve příčině rokování mlado egyptského kongresu v Ženevě, že Anglie po tvrzuje, že Egypt je neoddělitelnou částí Tu recka. Rychlopalná horská děla v Turecku Z Cařihradu, 3. října. (K. k) Dle »Ikda- mu« konají se v Cařihradě pokusy ve střelhě z rychlopalných horských děl. Dosud zúčastnil se těchto pokusů firma Kruppova, Gebhardt Škodova, Saint Chamond a Shneiderova. Jiné továrny byly vyzvány zaslati až do 14. řijna děla na zkoušku. Lhůta pokusů byla prodlou- žena až do 23. října. Černohorští revolucionáři nesmějí do Turecka Z Cařihradu, 3. října. (K. k) Dle Osman- ského Lloydu slíbila Porta na žádost černohor ské vlády, že nepřipustí, aby revolucionáři. kleři byli zúčastněni na posledních nepokojíeh na Černé Hoře. překročili hranice. Španělové v Marokku. Z Madridu, 3 řijna. (K. k.) Ministerská rada usnesla se k žádosti generála Mariny o vy- slání nových posil, nutných k roz šíření polního tažení, aby byl ihned odeslána nová divise, aniž by tím, jak zároveň předseda ministerstva Marera po skončení ministerské rady prohlásil, pomýšlel se na rozšíření již dříve pevně stanoveného plánu válečného tažení. Zmařený atentát na presidenta Tafta. Z Portlandu (Oregon), 2. řijna. (K. k. V okamžiku, kdy president Taft vstupoval do automobilu, aby zúčastnil se přehlidky, byi zatčen jeden muž, který se zoufale pokoušel dostati se k presidentu za záminkou, že chce učiniti si novou fotografiekou snímku. U zatče- ného byl nalezen revolver a několik náboja.
Kruppův Gebhardt Škodův Shneiderův Osman Lloyd Port Španěl Taft Egypt Turecko Cařihrad Ženeva Anglie Černá hoře Maroko Madrid Portland Oregon Saint Chamond
15 article Ze zemských sněmů.
Ze zemských sněmů. Záhřebský proces na sněmu je dalmatském. l s Ze Zadru, 3. října. (K. k. ) Ve včerejší schůzi zemského sněmu bylo podáno několik dotazů, načež odůvodňoval posl. Tresič- Pavičič svůj resoluční návrh, kterým vyslo- vuje se rozhořčení nad obžalovacím spisem procesu pro velezrádu v Záhře- bě a sice nad výtkou účasti velezrádné velkosrbské propagandy, která učiněna byla Dalmacii a protestuje se proti pronásledování Srbů v Chorvatsku. ŘŘtečník označuje proces jako následek utvoření se chorvat- sko-srbské koalice na základě resolucí rěcké a za- derské, jakož i za následek imperialismu Němců Maďarů, směřujícího k zničení chorvatského národa. K procesu došlo jen z té příčiny, aby ospravedlněna byla annexe Bosny a Hercegoviny, ja- kož aby rozbita byla chorvatsko- srb. ská koalice. Žádá zemský sněm, aby hlasoval pro přijetí resolučního návrhu a tím odmítl úplně neodůvodněné podezření z velezrády, které záhřeb ské státní zastupitelství vzneslo v obžalovacím spisu proti Dalmacii. Posl. dr. Mitrovič (Srb) prohlašuje, že proces pro velezrádu byl způsoben jen z té příčiny, protože rakousko-uhěrští diplomaté potřebo- vali záminky k annexi Bosny a Herce- goviny, načež podrobuje kritice vedení procesu Posl. Biankini (chorv. str.) protestoval prot tomu, že záhřebské stální zastupitelství uvedlo také Dalmacii ve spojení s tímto procesem, který jest jen výsledkem nenasytné imperialistické politiky uherské vlády a vyslovil pak své politování nad jím.
Pavičič Srba Němec Maďar Posl doktor Mitrovič Srb Zadr Záhře Chorvatsko Bosna a Hercegovina Dalmacie
16 article
že také poslanci chorvatské strany práva nepodepsal resoluční návrh. Na to prohlásil posl. dr. Drinkovič jménem chorvatské strany práva, že tato nepodepsala reso- luční návrh většiny z toho důvodu, protože si přála. aby dříve byl projednáván adresní návrh a dále, pro- tože resoluční návrh směřuje proti placenému zá- hřebskému státnímu zastupitelství a ne proti oněm činitelům, jichž jwénem státní zastu- pitelství jedná a kteří udržují nynější Chorvatům nepřátelský systém v Chor- vatsku a ve všech zemích, obývaných Chorvaty. Podává proto resoluční návrh, kterým dalmat- ský zemský sněm jako podstotná součást zem- ského chorvatského sněmu vyslovuje svoji nelibost nad tím, že proces koná se Záhřebě, jakožto středisku Chorvatska a protestuje se co nejrozhodněji proti nehumannímu vede- ní procesu, jakož i proti použilí šibenice a žalále v politickém boji. Proces jest jen výsledkem ci- zího, Chorvatům nepřátelského systě- mu v okou polovinách říše, kterémužto sy- stému od staletí padlo mnoho vynikajících chorvat- ských vlastenců jako velezrádci za obět.
doktor Drinkovič Chorvat Záhřeb Chorvatsko
17 article
Mistodržitel Nardelli prohlašuje, že vláda ne- může a nechce jednání o této záležitosti, protože, jak již dříve bylo vytčeno, slojí na stanovisku, že nepo- važuje zemský sněm za povolaného činitele, aby jed- nal o procesu, vedeném soudními úřady v jiné zemi Lituje, že při tomto jednání napadeny byly orgány a úřady jiné země, které nejsou přítomny a zde za- stoupeny. Odmítá rozhodně tylo útoky. Posl. Srzentič (Srb) ohražuje se proti obvi- nění srbského lidu z velezrády, který nikdy nezůsta za jinými v plnění svých povinností vůči trůnu a stá- tu. — Na to promluvil ještě posl. Lupis a Mili (chorv. str.) pro resoluční návrh, načež pak prohlási posl. dr. Ghiglianovich (Ital), že také i talšt poslanci budou hlasovati pro resoluč ní návrh, protože stejně jako Chorvate a Srbové odsuzují nehumanní veden procesu a litují, že podobný proces jes vůbec ještě možným ve 20. století a ve středu Evropv. Po závěrečném slovu navrhovatele posl. Tre šič-Pavičice prohlásil předseda, že připustí jen hlasování o návrhu posl. Tresič-Pa- vičiče, kdežto návrh posl. Drinkoviče musí odmítnouti jako nepřípustný, pro ti čemuž posl. Prodan (chorv, str. práva) hlučně protestuje. Posl. Prodan a pět jeho přívr- zenců opouštějí zasedací síň. Resolučn návrh posl. Tresič-Pavičiče přijímá se pal jednomyslně při hlasování dle jmen. Příští schůze v úterý.
Posl Srb doktor Ghiglianovich Ital Chorvat Srba Pavičič Tresič
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. října. (Nové vyjedná vání) Vídeňské listy mají některé nové po drobnosti z porad bar. Bieneriha s maršálkem kn. Lobkovicem, místodržitelem hr. Couden- hovem a zástupci velkostatkářské kurie br Clam-Martinicem a Ervinem Nosticem. Má se zahájiti iřeti vyjednávání mezi Čechy a Něme na základě nového kompromisního návrhu. týkajícího se jednacího pořadu sněmovního- Vláda prý doufá, že, vyjdou-li si ob a národní tábory jen trochu vstříe, bude přece možno ve treti předsednické konferenci dohodnouti se n základě nového kompromisního návrhu o při- jatelný jednaci pořad. Poslanci hr. Ervin. Nostie a hr. Clam-Martinie podporují prý úsilovně akci bar. Bienertha. Oba lito zástupci velkostatků vstoupí ihned ve styk s předsedy obou národ- ních táborů a sděli jim nové sprostředkovaci návrhy, smluvené s vládou. Objeví-li se při těchto konferencích známky smířlivější nálady, zemský maršálek svolá třet! předsednickou konferenci. Parlamentní komise klubu mlado- českého a agrárního byla již svolána na úterý ke konferenci drem. Václavem Škardou.
Lobkovic Martinic Nostic Ervin Nostie Martinius Bienerth Škarda Praha Čechy
19 article
»N. W. Tegbl.« poznamenává k těmto zprávám Prozatím nedá se určiti, jakou naději mají tyto nejnovější dohodovací pokusy, avšak je ne- pochybno, že bude třeba mnohem větš ústupnosti na české straně (l), než dosud, aby se umožnil zdar této nové akce Bar. Bienerth netajil se však v rozmluvě s hrabaty Nosticem a Clam-Martinicem, že vláda klade největší váhu na dělnost českého sněmu proto, že v ní vidí klíč k dělnosti parlamentu. Bar. Bienerth lim nepřiznává nie nového Vime dávno, že by se o dělnost českého sněmu vůbec nestaral, kdyby pro finančn plány hr. Aehrenthala nepotřeboval jako sol dělného parlamentu. Jest však nepravda, že dělnost parlamentu jsme povinni »zvýšeným ústupky« vykoupiti my Čechové. Český sněm nerozbili jsme my, nejsme tedy povinni konat pokání za hřichy, jichž jsme se nedopustili. Potřebuje-li bar. Bienerth nezbytně parlamentu, ať se obráti především k Němcům z Čech. kteří zatarasili cestu k němu. My na Němcích nežádáme nijakých ústupků, chceme jen, aby zákon, který je závazný pro nás, uznali zá vazným také pro sebe. Nadpráví nijakého ne žádáme, také nijského nadpráví nemáme a prot nemáme z čeho ustupovati. V Praze, 3. října. (Po Košutově s ly šení.) Celé dvě hodiny strávil včera ministr obchodu Frt. Košut ve slyšení u panovníka, ale novinářům, kteří jej oslovili po slyšení, ne- uměl pověděti nic jiného, než že panovník by k němu laskav. Hovornějším byl teprve, když ve vlaku u Prešpurku přijel na půdu uherskou.
N W Tegbl Bienerth Nostic Martinic Aehrenthal Čecho Němec Košutův Košut Čechy Praha Prešpurk
20 article
Tam přisedl k němu do vozu hr. Apponyi když v Nových Zámeích opustil vlak, sdělil na základě rozmluvy s Košutem, že situace jest stejně vážná, jako byla dříve a nutno ji posu- zovati pořád stejně pessimisticky. Zpravodaji »N. P. Journ.«, jehož přijal také cestou do Pešti, pravil Košut: Dojem, který mám o situsci, je velice vážný. Ačkoli nenastalo ještě konečné rozhodnutí, vidím přec už před sebou neobyčejně mnoho obtíží. Víte — pravil dále Košut — že se umím vysloviti stručně. Z neobyčejné délky mého slyšení mů- žete posouditi, že se mluvilo o velmi mnohých otázkách. Košut si dále stěžoval do agitace vl- deňských křesťanských sociálů, kteří. pracují nyní proli proudům, jež se začínaji nyní Uhrách uplatňovati, totiž proti snaze, vyloučit na čas všechny státoprávní otázky. V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 6h večerní . . . za 4h Va filiálkách na venkově ranní cislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . 5h lnseráty plati ne hotově napřed. Předplacení a inserty přijími administrace v Marianské ul., B Tam nachánejí se těi redakcn, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.
Journ Košut Nová Zámee Pešť Uhry Virginie
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Ochladnuti mezi Rakouskem a Německem. N. Vr., dopis z Vídně. Nového německému kaneléři, když přijel do Vídně, představiti se císaři Františku Jose- fovi a obnoviti známost s hr. Aehrenthalem, do- stalo se vřelého přijetí, jak se dalo očekávati. Jak při dvoře tak ve všech oficiálných kruzích Vídně byla Bethmannu-Hollwegovi věnována po- zornost, která značně převyšovala normu přede psaného v podobných případech ceremonialu Postačí ukázati na to, že na parádném obědé, daném při dvoře na počest nového německého kancléře, císař František Josef objevil se v pru- ské uniformě a že mu císař udělil anticipando jeho příští činnosti význaky velkého kříže řádu sv. Štěpána. Souhlasně s touto úřadní náladou všechen vídeňský tisk uvítal německého kanelé- ře nejen přívětivě, nýbrž nadšeně. Na jevišti, jak vidíme, sehrálo se všecko nejlépe, ale za kulisami nebylo to tak skvělé. V dobře zpravených politických kruzích víden- ských nepřestávají si šeptat, že německá diplo- macie začíná podezřivě pohlížeti na hr. Aehren- thala od té doby, co rakouský zahraničný mi- nistr začal koketovati s Anglií, načež napjatost anglorakouských poměrů zmizela. Rakousko-anglické sblížení tak pobouřilo německou diplomacii, že „Hamburger Nachr. a „Tägl. Rundschau“ učinily rakouské diplo- macii výtku zrady, načež „Fremdenbl.“ odpo- veděl, ukázav na Bismarka, uzavřevšího své doby obranný spolek s Ruskem, nehledě na spolek Německa s Rakouskem. Avšak novinová polemika, z toho vzešlá, nepřekročila hraniee akademických úvah.
Jose Aehrenthal František Josef svatý . Štěpán Bismark Rakousko Německo Vídeň Anglie Rusko
22 article
Německo, aby zjednalo protiváhu ke sblí- žení Rakousko-Uherska s Anglií, začalo si nad- cházeti Rusko, ale německým politikům libilo se tuto věc představiti tak, jakoby Rusko, zne- pokojené anglorakouským sblížením, začalo st nadcházeti Německo, na důkaz čehož uspořá- dána byla schůzka Izvolského s novým něme- ckým kancléřem v ruském vyslanectví v Ber- Vše to se událo do příjezdu Bethmanna- Hollwega do Vídně a možno říci, že nový něme- cký kancléř již po prvých pokusech. novinové srážky dovedl ocenit mazanost rakouského ře- ditele zahraničné politiky Za svého přebývání ve Vídni německý kaneléř začal koketovati s Maďary a v rozmluvě s- dopisovatelem uherské zpravodajské kanceláře vyslovil se o Uhrách jak o samostatném králov- ství, spojeném s Rakouskem pouze personálnou unii. Na to Bethmann-Hollweg dostal dost ostrou odpověď v „Zeitu“. Dlužno zaznamenati, že rozmluva německé- ho kaneléře o Uhrách způsobila ve vídeňských vládních kruzích velmi nepříjemný dojem, jenž vystoupil tím vypoukleji, že po odjezdu kanelé- řově německý vyslanec při rakousko-uherském dvoře Čirský na několik dní odjel do Pešti, aby tím způsobem osvědčil zvláštní pozornost něme- cké politiky k Uhrám v době nejprudčí krise a v předvečer otevřeného boje maďarské strany neodvislosti s korunou. Všecky tyto události způsobily ochladnut rakousko-německého přátelství, do nedávna tak vřelého, že se Rakousko se svým spojencem téměř ztotožňovalo. A chvíle ochladnutí, jakse povídá, Aehrenthal chce užiti k tomu, aby vy- klouzl z odvislosti od Němec. líně.
Izvolský Maďar Němec Německo Rakousko Uhersko Anglie Rusko Vídeň Uhry Pešť BethmannHollweg
23 article
Okresni výstava v Českém Brodě. Za překrásné včerejší pohody byla česko- brodská okresní výstava přeplněna obecenstvem, zejména z okolí. Z Prahy podniklo výpravu do Českého Brodu takové množství obecenstva, že ranní vlak opozdil se přes půl hodiny a byl tak přeplněn, že i plošiny vagonů byly obsazeny. Odpoledne konal se na náměstí Komenského lábor dorostu agrárního, jehož účastníky uvítal jménem města starosta pan Weidenhofer. Posla- nec Špaček promluvil o národohospodářských po- měrech venkova, poslanec dr. Velich o pronásle- dování českých menšin, dále sl. Jandejskova z Kšel a pan Beran. Po 1. hodině odpolední panovalo na výsta- višti radostné vzrušení, neboť 10.000 vstupně za- plativší návštěvník prošel výstavní branou. Ná- hoda přispěla, že los padl na příslušnici slaběho pohlaví. Dělnice Josefa Chaberová z Tuchoraze nemálo se podivila, když ji za výstavní branou zadrželi a zvěstovali jí, že dostane zlatý prsten, naušnice a brož. Když se z leknuti vzpamatovala, byla ovšem potěšena.
Komenský Weidenhofer Posl špaček doktor Velich Jandejskův Beran Chaberová Český Brod Praha Tuchoraz
24 article
Hasičstvo, sdružené v hasičské župě Podlipanské seřadilo se po 9. hodině dopolední u okresní nemocnice v průvod, jehož súčastnili se členové všech sborů v župě sdružených. Na výstavišti přivítáni byli předsedou výstavního výboru p. Formánkem, statkářem z Bílan. Týž v proslovu svém poukázal na humannía národní činnost českého hasičstva a projevil upřímnou radost nad uznáním, kleré hasičstvo české hromadnou účasti výstavě projevilo. Na to odpověděl předseda hasičské župy podlipan- ské pan Jan Horák z Přišimas, načež ode- brali se hostě na prostranství u Sokolny, kdež řídící učitel pan Kafka z Břiství pro- mluvil o úkolech hasičstva a jeho čin- nosti ve směru humanním, kulturním a národ- V tutéž dobu zasedla v zasedací síni okres- ního zastupitelstva k slavnostnímu sezení »Pražská veleobec českých baráč- níků«, na programu jejíhož rokování byla přednáška pana Beneše z Prahy »O men- šinové činnosti českého baráčni- ctva« a založení VI. baráčnické župy podli- panské. Zde uvítáni byli účastníci schůze před- ním.
Formánek Horák Kafka Beneš Bílany Přišimas Praha