2
masthead
V Praze, v pondělř 4. října 1909.
Praha
4
article
la ranni a večerní listy
předpláci se
V Praze v administracit
na měsle, . . . ..
na čtvt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na čvt jcta . . . . 7 K esk
ve filíálkáchí
na měslo. . . . 2 K 30h
P'oštou:
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K. o
s dvojí zásilkou
Ba měajn
na čtvrt leta
Praha
P ' ošta
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Svolání říšské rady.
Z Vídně, 4. října. Císařským patentem vče-
ra daným svolává se řišská rada k no-
vému XX. zasedání na středu 20. října.
Patent bude vyhlášen ve dnech nejbližších,
snad již zejtra.
Jak se vláda barona Bienertha zařizuje.
Z Vídně, 4. října. 51/4 hediny trvala sobotní
ministerská rada. Takové neobyčejně dlouhé
konference konají toliko kabinety, které jsou
buď blízky svému konci, nebo zařizují se, ja-
koby byly pro věčnost. Vláda bar. Bienertha čino
disposice na celou parlamentní kampaň 1909 až
1910. Činí je za větrem uherské krise.
Řádný rozpočet na rok 1910 a nový finanční
plán nejsou mezi disposicemi těmi. Obě tyto
vládní předlohy nedospěly ještě k takovému sta-
vu hotovosti, aby mohly býti podány minister-
ské radě. Ministr financí dr. ryt. Biliňski ostatne
dnes odjede do Lvova, aby zúčastnil se jednáni
sněmu zemského. Byl původně úmysl vybudo-
vati rozpočet na rok příští na novém finančním
pláně, obsahujícím také postátněnou a zruše-
nou daň z piva. Protože tento finanční plán ne-
přišel vhod a protože ministr financí dr. ryt.
Biliňski, byv opuštěn všemi členy kabinetu, byl
nucen upustiti od postátněné a zvý-
šené daně pivní vůbec a odhodlati s
k novému finančnímu plánu, který se teprve při-
pravuje, bylo tudíž nutno vystaviti řád ny
rozpočet na rok 1910 bez podkladu
finančnho plánu a také bez ohledu na
možnost zvýšiti příjmy státu z daně lihové. Ná-
sledkem toho budou as výdaje v rozpočtu
tom, zvláště pak náklady na účely plodné,
zejména kulturní, důkladně při
střiženy.
Bienerth
doktor
Vídeň
Lvov
6
article
Ministr dr. Bráf churav.
Z Vídně, 4. října. Ministr orby dr. Albín
Bráf musil ulehnouti. V sobotu dostavila se
u něho horečka. Trpí katarem.
Nové jednání o dělnost českého sněmu.
Z Vídně, 4. října. Ministr dr. Žáček jest
zase na cestě do Prahy. Odejel tam dnes ranním
rychlikem dráhy cís. Frant. Josefa. Ještě dnes
Počne jednati se zemskými poslan-
ci českými onovém pokusu pro děl-
nost sněmu království českého. Mi-
nistr zůstane v Praze 2—3 dny podle potřeby.
Obnovená aféra Wahrmundova.
Z Vídně, 4. října. „Sonn- u. Montagsztg.“
oznamuje a horlí: „Neschválení před-
nášky, ohlášené prof. Wahrmunde m,
pro zimní semestr na německé pražské univer-
sitě v Praze, s titulem: „Soustava církevního
práva“, způsobilo největší sensaci. Faktum, že
vláda při zákazu tom obstarává nepokrytě zá-
jmy klerikálů, znepokojuje a rozhořčuje hluboee
všechny svobodomyslné kruhy. Jde při tomto
činu jen a jedině o zcela bezdůvodné oživení
aféry Wahrmundovy a zasáhnutí do svobody vy-
učovací na universitách jedině z ohledů na kle-
rikály, které však svobodomyslné učitelstvo
studentstvo sotva strpí.
Zákon Kolískův-Axmannův nebude schválen.
Z Vídně, 4. října. „Sonn- u. Montagsztg.
oznamuje: Zákon Kolískův-Axmannův, dolno
rakouským sněmem usnesený, nebude císař
k sankci předložen. K vysvětlení vlastních mo-
tivů, jež byly při tomto pokusu pro vládu roz-
hodujícími, nedostačuje odkázati na článek 19
zákl. zák. st. Nemůže býti nižádné pochyby, že
vláda je přesvědčena, že sankce osnovy té způ-
sobila by velké zostření národního sporu a byla
by nepokrytým vypovězením války proti Če-
chům.
Bráf
doktor
Albín Bráf
Žáček
František
Josef
Wahrmundův
Montagsztg
Wahrmunde
Kolískův
Axmannův
Vídeň
Praha
7
article
Uherská krise.
Z Vídně, 4. října. „Montagsrovue“ ozna-
muje, že rozhodnuto, že koruna nedá souhlasu
ani Wekerlovu, ani Košutovu plánu na rozřešení
krise, nýbrž pověří Lukácse úkclem
definitivního svého důvěrníka.
Koruna považuje volební reformu tou dobou z
jedinou záležitost, o které dlužno disputovat
za její provedení nedají se ústupky za žádných
poměrů. ae
nelgsnr
0 ml
a Bosenská ústava. 1e
Z Vídně, 4. října. Podobá se, že zprávy
„Reichspostu“ a jiných listů, také dnešníh
„Sonn. u. Montagsztgu.“, že sankce ústavy bo-
sensko-hercegovské a volebního řádu pro zem-
ský sněm bosensko-hercegovský jest zcela blíz-
kou a že volby do sněmu toho vykonají se již
v listopadu a jeho ustavení ještě před Novým
rokem, jsou předčasny. Společná mini-
sterská rada nedávno konaná vyřídila ob
tyto věci a vykonala na volebním řádě ně-
které změny, obě vlády však dosud k nim sou-
hlasu nedaly. Projednávají je. Ministerský před
seda bar. Bienerth převzal úkol referovati o změ-
nách, jež byly učiněny na původní osnově vo
lebního řádu v ministerské radě. Tolikéž navzá-
jem dr. Wekerle. Ale v Uhrách žádné vlády
vlustně není. Ve společné ministerské radě dr.
Wekerle jak při projednávání společného roz-
počtu na rok 1910, tak při projednávání ústavy
a volebního řádu pro země — zejtra bude tomu
právě rok — anektované počínál si jako chel
vlády delinitivní v úřadě se nalézající. Odte
doby však maďarský kabinet obnovil svoji žá-
dest za propuštěnou, nalézá se ve slatu demisio-
nis, byv pověřen jenom zatímní a dočasnou
správou státních záložitostí uherských. Dokud
nebudé jmenováno řádné a definitivní minister-
stva, nemůže a nechce přijímati závazků za vlá-
du a pro vládu ještě nedosazenou, o níž neví
zdali by dědictví převzala bez výhrady a bez
Wekerlův
Košutův
Lukács
Montagsztg
Bienerth
doktor
Wekerle
Vídeň
Uhry
ml
8
article
odporu. Proto — podle našich informací — po-
čátek ústavnosti v Bosně a Hercegovině nebude
možno zavésti dotud, dokud nebude parlament-
ní a kabinetní uherská krise rozřešena ve věci
i v osobách.
Bavorský prine Ludvík o poslavení rakouských
Němců a jejich pošilhávání za hranice.
Z Víropurku, 3. října. (K. k.) V Helm-
stadtu byl dnes odhalen pomník na pamět po-
ranění prince Ludvíka r. 1866. Slavnosti
zúčastnil se prine Ludvík, který v delší řeči
vyznačil, že porážka Bavorů v tehdejším boji
byla zaviněna špatnou výzbrojí a nedostatečným
výcvikem. Příčinou války v roce 1866
byla velkoněmecká idea. Chtěli jsme
spolek na federativním podkladě. Válka rozhodla
proti nám. Co bylo následkem této porážky?
Velkoněmecká idea ve prospěch říšských Němců.
Dík obětavosti německých knížat, která dokonce
obětovala mnohá práva, dostalo se německému
lidu skvělé přitomnosti více než kdykoli před
tím. Tím hůře však utvářil se osud
Němců v Rakousku, našem to sousedním
mocnářství. Odtrženi jsouce násilím od Německa,
k němuž patřili od doby, pokud jsou německé
dějiny, nebyli Němci rakouští s to,
aby udrželi si vůděl postave ni.
které měli v celém Rakousku. Ztratili nejdřive
Uhry a byli zatlačeni v různých královstvích
říše. Tam, kde nalezali se v zemi a velkým
počtem cizojazyčného obyvatelstva, byli zatlačo-
váni z jednoho místa do druhého.
Ludvík
Němec
Bavor
Boseň a Hercegovina
Helm
Rakousko
Německo
Uhry
9
article
Dokonce i v ryze německých zemích do-
stali se do slabého postavení. Bylo to zcela
přirozeno, neboť když Rakousko-Uhersko po tolik
staletí, co minulo desítileti od bitvy u Helm-
stadtu — totiž po 400 let od r. 1437, kdy
císař Albrecht II. nastoupil na trůn — s krát-
kými přestávkami stálo v čele Němectva, mu-
silo násilné vyloučení Rakousko-
Uherska z Německa podvázati
tepnu Němectva v Rakousko-Uher-
sku. Neustále Rakousko posilující německá
krev nepřišla do Rakousko-Uherska a Němei
tím dostali se do těžké, mohlo by se říci, bez-
útěšné situace. Co jest tu činiti? Dle mého ml-
nění nezbývá Němcům v našem sousedním moc-
nářství nic jiného, než to, co všem, kteři nejsou
v německé říši a jsou pohromadě s jinými ná-
rodnostmi: totiž, aby drželi k sobě, byli svorni.
aby upustili od sporů a vzájemně se snášeli
Chtěl bych k tomu ještě něco jiného připojiti
musí se snažiti býti věrnými státními občanya
řádnými, vynikajícími muži. Pak se jim opět
podaří dobýti mísla, jež jim náleží. Ale něco
nesmějí činiti: nesmějí vůbec pošil-
hávati přes hranice. To je vele-
zráda a poškozování všech dobrých, státu
věrných Němců v Rakousko-Uhersku.
Albrecht II
Němec
RakouskoUhersko
Helm
Rakousko
Uhersko
Německo
Uhry
10
article
Nelze také připustiti, aby se
strany Německa zasahováno bylo
do vnitřních záležitostí soused-
ního mocnářství, rovněž tak jako my
si zapovídáme, aby cizina nemisila se do na-
šich záležitostí, má také Rakousko- Uhersko právo
si zapověděti, abychom starali se o jeho vnitřní
záležitosti. Opakuji výrok krále Ludvika I.
který učinil při otevření síně svobody před 50
roky po bitvě u Lipska a který před 2 měsíci
vyslovil jsem v čele bavorských tělocvičných
spolků: »Nechť Němci nikdy nezapomenou, pro
byly nutnými osvobozovaci války a čím zvítě-
zili!« Slova ta platí zejména nyní. pro poměr
mezi Německem a Rakousko-Uherskem. Osvo-
bozovací válka stala se nutnou proto, že Němei
byli vzájemně na se žárliví a nesvorní. Kéž
nikdy nic podobného se nestane mezi oběma
velikými sousedními říšemi! Německo zvitězilo
svorností. A co zmůže svornost, viděli jsme
právě v posledních letech.
Svorností Německa a Rakousko-Uherska za-
bráněno bylo oběma říším hrozici válce a za-
chován byl mír. Pouze dík opětně zjednanému
dobrému poměru mezi Německem a Rakousko-
Uherskem bylo možno, že dobyto bylo r. 1870
tak krásného a rychlého vílězství. Tím, že dik
snaze knížete Bismarka Prusko nežádalo v r.
1866 ani pídě země od Rakouska, bylo umož-
něno, že jižní státy se připojily. Tím vidíme
ve střední Evropě trojspolek, který trvá od let
a kéž i po dlouhá léta potrvá ke cti národů,
již jsou v něm zastoupeni a k zachování míru.
Jest pozoruhodno, že tento trojspolek zaujímá
téměř celé ono území, které zaujímala svatá
římská říše německého národa. Málo pokoje
bylo dopřáno německému národu, tím více však
nynějšímu spolku. Prine Ludvík zakončil svoji
řeč provoláním »Slávy« princi vladaři.
Ludvik I
Němec
Němei
Ludvík
Německo
RakouskoUhersko
Lipsko
Rakousko
Uhersko
Prusko
Evropa
11
article
Spor v srbském ministerstvu financí.
Z Bělehradu, 3. října. (K. k.) Sekční šeí
v ministerstvu financí Nikolič a první účetní
téhož ministerstva Kristič byli dáni do vý-
služby. Toto pensinování vzbuzuje rozruch již
proto, že Nikolič v červenci tohoto roku měl
se zúčastniti jako druhý delegát vlády jednání
o půjěku v Paříži. Nikolič prohlásil jistému
žurnalistovi, že dostal se do rozporu s mini-
strem financi Protičem, protože bájil zájmy
srbského státu proti pařížskému bankéři Navi-
lovi, jehož ministr vzal v ochranu.
ve
Z uherského úřadního věstníku.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) Uherská tel
kor. kancel. oznamuje: Úřadní list uveřejňuje
tento Nejvyšší vlastnoruční list: K návrhu Svého
správou ministerstva spravedlnosti pověřeného
předsedy ministerstva jmenují bývalého ministra
spravedlnosti Antonína Günthera presidentem
Své kurie. Ve Vídni, 25. září 1909. Františel
Josef v. r. Alexander Wekerle v. r.
in
Izvolský na Krym.
Nikolič
Kristič
Protič
Antonín Günther
Josef
Alexander Wekerle
Bělehrad
Paříž
Pešť
Vídeň
Krym
12
article
Z Petrohradu, 3. října (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí Izvolský odjel dnes odpo
ee
ledne do Livadie.
ronust
President Palliěres.
Z Pařiže, 3. října. (K. k.) President Fa
liěres odebral se dnes ráno do Marmonde, aby
zúčastnil se odhalení pomníku bývalému mini
stru Fayeovi. Presidentu byly uchystány oby-
vatelstvem hlučně ovace. Za slavnosti nahnula
se poněkud čestná tribuna, což vzbudilo znepo-
kojení mezi účastníky. Nikdo nebyl poraněn.
Odpoledne odebere se president do Mesinu
Z Paříže, 3. října. (K. k.) President Fallie-
res odejel dnes večer do departementu Lote
G aronne.
Z francouzské finanční politiky.
Z Bloisu, 3. října. (K. k.) Při bankelu
který uspořádán byl při rozdílení cen společ
nostmi pro přípravy k vojenskému vyzbrojení
země, pronesl ministr finanel Cochery řeč, v niž
vyložil finanční program vlády a odůvodňova
náklad 281 milionů pro národní obranu země
Ministr prohlásil, že jest nutno, aby od nynějški
schodek 200 milionů hražen byl dávkami, které
bohužel, postihují získané jmění.
Palliěres
Fallie
Lot
Cocher
Petrohrad
Marmonde
Paříž
13
article
Hrabě Pourtales.
Z Petrohradu, 3. října. (K. k.) Německý
velvyslanec hrabě Pourtales nastoupil dnes v po
ledne cestu do ciziny.
Řecký parlament.
Z Athén, 3. řijna. (K. k.) Dnes bylo slav
nostně zahějeno zasedání sněmovny. Předsede
ministerstva přečetl svolávací dekret. P'řed sen
dle stáři oznámil, že sněmovna bude konat
přiští schůzi ve čtvrtek, aby zvolila předsedu
sněmovní úřad, na to byla schůze v klidu skon-
čena. Schůzi byli na tribunách přítomni čeln-
důstojníci.
Lupiči s pumami
Ze Simferopole, 3. října. (K. k.) Včere
večer vnikli dva ozbrojení mužové do městských
jatek a uloupili pokladnu s 300 rubly. Když
byli pronásledováni, hodil jeden pumu,
jejímž výbuchem býlo jisté děvče raněno. Drohý
byl, klada při zatčení odpor, zastřelen. Daes
při prohlidce místa této události vybuchl
puma, kterou tam loupežníci zanechali. Vý
buchem byl policejní důstojnlk
usmrcen, dva policejní úřadní e
a dva vojáci rančni těžce a tr
dělnlci lehce.
Pourtales
Petrohrad
Atény
Simferopol
14
article
Egypt je částí Turecka.
Z Cařihradu, 3. ríjna. (K. k.) Dle »Ikda-
mu« prohlásil anglický státní tajemník minister
stva záležitosti zahraničních sir Grey v písem-
ném sdělení Portě ve příčině rokování mlado
egyptského kongresu v Ženevě, že Anglie po
tvrzuje, že Egypt je neoddělitelnou částí Tu
recka.
Rychlopalná horská děla v Turecku
Z Cařihradu, 3. října. (K. k) Dle »Ikda-
mu« konají se v Cařihradě pokusy ve střelhě
z rychlopalných horských děl. Dosud zúčastnil
se těchto pokusů firma Kruppova, Gebhardt
Škodova, Saint Chamond a Shneiderova. Jiné
továrny byly vyzvány zaslati až do 14. řijna
děla na zkoušku. Lhůta pokusů byla prodlou-
žena až do 23. října.
Černohorští revolucionáři nesmějí do Turecka
Z Cařihradu, 3. října. (K. k) Dle Osman-
ského Lloydu slíbila Porta na žádost černohor
ské vlády, že nepřipustí, aby revolucionáři.
kleři byli zúčastněni na posledních nepokojíeh
na Černé Hoře. překročili hranice.
Španělové v Marokku.
Z Madridu, 3 řijna. (K. k.) Ministerská
rada usnesla se k žádosti generála Mariny o vy-
slání nových posil, nutných k roz
šíření polního tažení, aby byl
ihned odeslána nová divise, aniž by
tím, jak zároveň předseda ministerstva Marera
po skončení ministerské rady prohlásil, pomýšlel
se na rozšíření již dříve pevně stanoveného
plánu válečného tažení.
Zmařený atentát na presidenta Tafta.
Z Portlandu (Oregon), 2. řijna. (K. k.
V okamžiku, kdy president Taft vstupoval do
automobilu, aby zúčastnil se přehlidky, byi
zatčen jeden muž, který se zoufale pokoušel
dostati se k presidentu za záminkou, že chce
učiniti si novou fotografiekou snímku. U zatče-
ného byl nalezen revolver a několik náboja.
Kruppův
Gebhardt Škodův
Shneiderův
Osman
Lloyd
Port
Španěl
Taft
Egypt
Turecko
Cařihrad
Ženeva
Anglie
Černá hoře
Maroko
Madrid
Portland
Oregon
Saint Chamond
15
article
Ze zemských sněmů.
Ze zemských sněmů.
Záhřebský proces na sněmu
je
dalmatském.
l s
Ze Zadru, 3. října. (K. k. )
Ve včerejší schůzi zemského sněmu bylo podáno
několik dotazů, načež odůvodňoval posl. Tresič-
Pavičič svůj resoluční návrh, kterým vyslo-
vuje se rozhořčení nad obžalovacím
spisem procesu pro velezrádu v Záhře-
bě a sice nad výtkou účasti velezrádné velkosrbské
propagandy, která učiněna byla Dalmacii a protestuje
se proti pronásledování Srbů v Chorvatsku. ŘŘtečník
označuje proces jako následek utvoření se chorvat-
sko-srbské koalice na základě resolucí rěcké a za-
derské, jakož i za následek imperialismu Němců
Maďarů, směřujícího k zničení chorvatského národa.
K procesu došlo jen z té příčiny, aby ospravedlněna
byla annexe Bosny a Hercegoviny, ja-
kož aby rozbita byla chorvatsko- srb.
ská koalice. Žádá zemský sněm, aby hlasoval
pro přijetí resolučního návrhu a tím odmítl úplně
neodůvodněné podezření z velezrády, které záhřeb
ské státní zastupitelství vzneslo v obžalovacím spisu
proti Dalmacii.
Posl. dr. Mitrovič (Srb) prohlašuje, že proces
pro velezrádu byl způsoben jen z té příčiny, protože
rakousko-uhěrští diplomaté potřebo-
vali záminky k annexi Bosny a Herce-
goviny, načež podrobuje kritice vedení procesu
Posl. Biankini (chorv. str.) protestoval prot
tomu, že záhřebské stální zastupitelství uvedlo také
Dalmacii ve spojení s tímto procesem, který jest
jen výsledkem nenasytné imperialistické politiky
uherské vlády a vyslovil pak své politování nad jím.
Pavičič
Srba
Němec
Maďar
Posl
doktor
Mitrovič
Srb
Zadr
Záhře
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
Dalmacie
16
article
že také poslanci chorvatské strany práva nepodepsal
resoluční návrh.
Na to prohlásil posl. dr. Drinkovič jménem
chorvatské strany práva, že tato nepodepsala reso-
luční návrh většiny z toho důvodu, protože si přála.
aby dříve byl projednáván adresní návrh a dále, pro-
tože resoluční návrh směřuje proti placenému zá-
hřebskému státnímu zastupitelství a ne proti oněm
činitelům, jichž jwénem státní zastu-
pitelství jedná a kteří udržují nynější
Chorvatům nepřátelský systém v Chor-
vatsku a ve všech zemích, obývaných Chorvaty.
Podává proto resoluční návrh, kterým dalmat-
ský zemský sněm jako podstotná součást zem-
ského chorvatského sněmu vyslovuje svoji
nelibost nad tím, že proces koná se
Záhřebě, jakožto středisku Chorvatska a protestuje
se co nejrozhodněji proti nehumannímu vede-
ní procesu, jakož i proti použilí šibenice a žalále
v politickém boji. Proces jest jen výsledkem ci-
zího, Chorvatům nepřátelského systě-
mu v okou polovinách říše, kterémužto sy-
stému od staletí padlo mnoho vynikajících chorvat-
ských vlastenců jako velezrádci za obět.
doktor
Drinkovič
Chorvat
Záhřeb
Chorvatsko
17
article
Mistodržitel Nardelli prohlašuje, že vláda ne-
může a nechce jednání o této záležitosti, protože, jak
již dříve bylo vytčeno, slojí na stanovisku, že nepo-
važuje zemský sněm za povolaného činitele, aby jed-
nal o procesu, vedeném soudními úřady v jiné zemi
Lituje, že při tomto jednání napadeny byly orgány
a úřady jiné země, které nejsou přítomny a zde za-
stoupeny. Odmítá rozhodně tylo útoky.
Posl. Srzentič (Srb) ohražuje se proti obvi-
nění srbského lidu z velezrády, který nikdy nezůsta
za jinými v plnění svých povinností vůči trůnu a stá-
tu. — Na to promluvil ještě posl. Lupis a Mili
(chorv. str.) pro resoluční návrh, načež pak prohlási
posl. dr. Ghiglianovich (Ital), že také i talšt
poslanci budou hlasovati pro resoluč
ní návrh, protože stejně jako Chorvate
a Srbové odsuzují nehumanní veden
procesu a litují, že podobný proces jes
vůbec ještě možným ve 20. století a ve
středu Evropv.
Po závěrečném slovu navrhovatele posl. Tre
šič-Pavičice prohlásil předseda, že připustí
jen hlasování o návrhu posl. Tresič-Pa-
vičiče, kdežto návrh posl. Drinkoviče
musí odmítnouti jako nepřípustný, pro
ti čemuž posl. Prodan (chorv, str. práva) hlučně
protestuje. Posl. Prodan a pět jeho přívr-
zenců opouštějí zasedací síň. Resolučn
návrh posl. Tresič-Pavičiče přijímá se pal
jednomyslně při hlasování dle jmen.
Příští schůze v úterý.
Posl
Srb
doktor
Ghiglianovich
Ital
Chorvat
Srba
Pavičič
Tresič
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. října. (Nové vyjedná
vání) Vídeňské listy mají některé nové po
drobnosti z porad bar. Bieneriha s maršálkem
kn. Lobkovicem, místodržitelem hr. Couden-
hovem a zástupci velkostatkářské kurie br
Clam-Martinicem a Ervinem Nosticem. Má se
zahájiti iřeti vyjednávání mezi Čechy a Něme
na základě nového kompromisního návrhu.
týkajícího se jednacího pořadu sněmovního-
Vláda prý doufá, že, vyjdou-li si ob a národní
tábory jen trochu vstříe, bude přece možno ve
treti předsednické konferenci dohodnouti se n
základě nového kompromisního návrhu o při-
jatelný jednaci pořad. Poslanci hr. Ervin. Nostie
a hr. Clam-Martinie podporují prý úsilovně akci
bar. Bienertha. Oba lito zástupci velkostatků
vstoupí ihned ve styk s předsedy obou národ-
ních táborů a sděli jim nové sprostředkovaci
návrhy, smluvené s vládou. Objeví-li se při
těchto konferencích známky smířlivější nálady,
zemský maršálek svolá třet! předsednickou
konferenci. Parlamentní komise klubu mlado-
českého a agrárního byla již svolána na úterý
ke konferenci drem. Václavem Škardou.
Lobkovic
Martinic
Nostic
Ervin
Nostie
Martinius
Bienerth
Škarda
Praha
Čechy
19
article
»N. W. Tegbl.« poznamenává k těmto zprávám
Prozatím nedá se určiti, jakou naději mají tyto
nejnovější dohodovací pokusy, avšak je ne-
pochybno, že bude třeba mnohem větš
ústupnosti na české straně (l), než
dosud, aby se umožnil zdar této nové akce
Bar. Bienerth netajil se však v rozmluvě
s hrabaty Nosticem a Clam-Martinicem, že vláda
klade největší váhu na dělnost českého sněmu
proto, že v ní vidí klíč k dělnosti parlamentu.
Bar. Bienerth lim nepřiznává nie nového
Vime dávno, že by se o dělnost českého
sněmu vůbec nestaral, kdyby pro finančn
plány hr. Aehrenthala nepotřeboval jako sol
dělného parlamentu. Jest však nepravda, že
dělnost parlamentu jsme povinni »zvýšeným
ústupky« vykoupiti my Čechové. Český sněm
nerozbili jsme my, nejsme tedy povinni konat
pokání za hřichy, jichž jsme se nedopustili.
Potřebuje-li bar. Bienerth nezbytně parlamentu,
ať se obráti především k Němcům z Čech.
kteří zatarasili cestu k němu. My na Němcích
nežádáme nijakých ústupků, chceme jen, aby
zákon, který je závazný pro nás, uznali zá
vazným také pro sebe. Nadpráví nijakého ne
žádáme, také nijského nadpráví nemáme a prot
nemáme z čeho ustupovati.
V Praze, 3. října. (Po Košutově s ly
šení.) Celé dvě hodiny strávil včera ministr
obchodu Frt. Košut ve slyšení u panovníka,
ale novinářům, kteří jej oslovili po slyšení, ne-
uměl pověděti nic jiného, než že panovník by
k němu laskav. Hovornějším byl teprve, když
ve vlaku u Prešpurku přijel na půdu uherskou.
N W Tegbl
Bienerth
Nostic
Martinic
Aehrenthal
Čecho
Němec
Košutův
Košut
Čechy
Praha
Prešpurk
20
article
Tam přisedl k němu do vozu hr. Apponyi
když v Nových Zámeích opustil vlak, sdělil na
základě rozmluvy s Košutem, že situace jest
stejně vážná, jako byla dříve a nutno ji posu-
zovati pořád stejně pessimisticky.
Zpravodaji »N. P. Journ.«, jehož přijal
také cestou do Pešti, pravil Košut: Dojem,
který mám o situsci, je velice vážný. Ačkoli
nenastalo ještě konečné rozhodnutí, vidím přec
už před sebou neobyčejně mnoho obtíží. Víte
— pravil dále Košut — že se umím vysloviti
stručně. Z neobyčejné délky mého slyšení mů-
žete posouditi, že se mluvilo o velmi mnohých
otázkách. Košut si dále stěžoval do agitace vl-
deňských křesťanských sociálů, kteří. pracují
nyní proli proudům, jež se začínaji nyní
Uhrách uplatňovati, totiž proti snaze, vyloučit
na čas všechny státoprávní otázky.
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . za 6h
večerní
. . . za 4h
Va filiálkách na venkově
ranní cislo . . . . . . . 10
večerní
. . . . . . . 5h
lnseráty
plati ne hotově napřed.
Předplacení a inserty přijími
administrace v Marianské ul., B
Tam nachánejí se těi
redakcn, tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl.
Journ
Košut
Nová Zámee
Pešť
Uhry
Virginie
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Ochladnuti mezi Rakouskem a Německem.
N. Vr., dopis z Vídně.
Nového německému kaneléři, když přijel
do Vídně, představiti se císaři Františku Jose-
fovi a obnoviti známost s hr. Aehrenthalem, do-
stalo se vřelého přijetí, jak se dalo očekávati.
Jak při dvoře tak ve všech oficiálných kruzích
Vídně byla Bethmannu-Hollwegovi věnována po-
zornost, která značně převyšovala normu přede
psaného v podobných případech ceremonialu
Postačí ukázati na to, že na parádném obědé,
daném při dvoře na počest nového německého
kancléře, císař František Josef objevil se v pru-
ské uniformě a že mu císař udělil anticipando
jeho příští činnosti význaky velkého kříže řádu
sv. Štěpána. Souhlasně s touto úřadní náladou
všechen vídeňský tisk uvítal německého kanelé-
ře nejen přívětivě, nýbrž nadšeně.
Na jevišti, jak vidíme, sehrálo se všecko
nejlépe, ale za kulisami nebylo to tak skvělé.
V dobře zpravených politických kruzích víden-
ských nepřestávají si šeptat, že německá diplo-
macie začíná podezřivě pohlížeti na hr. Aehren-
thala od té doby, co rakouský zahraničný mi-
nistr začal koketovati s Anglií, načež napjatost
anglorakouských poměrů zmizela.
Rakousko-anglické sblížení tak pobouřilo
německou diplomacii, že „Hamburger Nachr.
a „Tägl. Rundschau“ učinily rakouské diplo-
macii výtku zrady, načež „Fremdenbl.“ odpo-
veděl, ukázav na Bismarka, uzavřevšího své
doby obranný spolek s Ruskem, nehledě na
spolek Německa s Rakouskem. Avšak novinová
polemika, z toho vzešlá, nepřekročila hraniee
akademických úvah.
Jose
Aehrenthal
František Josef
svatý . Štěpán
Bismark
Rakousko
Německo
Vídeň
Anglie
Rusko
22
article
Německo, aby zjednalo protiváhu ke sblí-
žení Rakousko-Uherska s Anglií, začalo si nad-
cházeti Rusko, ale německým politikům libilo
se tuto věc představiti tak, jakoby Rusko, zne-
pokojené anglorakouským sblížením, začalo st
nadcházeti Německo, na důkaz čehož uspořá-
dána byla schůzka Izvolského s novým něme-
ckým kancléřem v ruském vyslanectví v Ber-
Vše to se událo do příjezdu Bethmanna-
Hollwega do Vídně a možno říci, že nový něme-
cký kancléř již po prvých pokusech. novinové
srážky dovedl ocenit mazanost rakouského ře-
ditele zahraničné politiky
Za svého přebývání ve Vídni německý
kaneléř začal koketovati s Maďary a v rozmluvě
s- dopisovatelem uherské zpravodajské kanceláře
vyslovil se o Uhrách jak o samostatném králov-
ství, spojeném s Rakouskem pouze personálnou
unii. Na to Bethmann-Hollweg dostal dost ostrou
odpověď v „Zeitu“.
Dlužno zaznamenati, že rozmluva německé-
ho kaneléře o Uhrách způsobila ve vídeňských
vládních kruzích velmi nepříjemný dojem, jenž
vystoupil tím vypoukleji, že po odjezdu kanelé-
řově německý vyslanec při rakousko-uherském
dvoře Čirský na několik dní odjel do Pešti, aby
tím způsobem osvědčil zvláštní pozornost něme-
cké politiky k Uhrám v době nejprudčí krise
a v předvečer otevřeného boje maďarské strany
neodvislosti s korunou.
Všecky tyto události způsobily ochladnut
rakousko-německého přátelství, do nedávna tak
vřelého, že se Rakousko se svým spojencem
téměř ztotožňovalo. A chvíle ochladnutí, jakse
povídá, Aehrenthal chce užiti k tomu, aby vy-
klouzl z odvislosti od Němec.
líně.
Izvolský
Maďar
Němec
Německo
Rakousko
Uhersko
Anglie
Rusko
Vídeň
Uhry
Pešť
BethmannHollweg
23
article
Okresni výstava v Českém Brodě.
Za překrásné včerejší pohody byla česko-
brodská okresní výstava přeplněna obecenstvem,
zejména z okolí. Z Prahy podniklo výpravu do
Českého Brodu takové množství obecenstva, že
ranní vlak opozdil se přes půl hodiny a byl tak
přeplněn, že i plošiny vagonů byly obsazeny.
Odpoledne konal se na náměstí Komenského
lábor dorostu agrárního, jehož účastníky uvítal
jménem města starosta pan Weidenhofer. Posla-
nec Špaček promluvil o národohospodářských po-
měrech venkova, poslanec dr. Velich o pronásle-
dování českých menšin, dále sl. Jandejskova z
Kšel a pan Beran.
Po 1. hodině odpolední panovalo na výsta-
višti radostné vzrušení, neboť 10.000 vstupně za-
plativší návštěvník prošel výstavní branou. Ná-
hoda přispěla, že los padl na příslušnici slaběho
pohlaví. Dělnice Josefa Chaberová z Tuchoraze
nemálo se podivila, když ji za výstavní branou
zadrželi a zvěstovali jí, že dostane zlatý prsten,
naušnice a brož. Když se z leknuti vzpamatovala,
byla ovšem potěšena.
Komenský
Weidenhofer
Posl
špaček
doktor
Velich
Jandejskův
Beran
Chaberová
Český Brod
Praha
Tuchoraz
24
article
Hasičstvo, sdružené v hasičské župě
Podlipanské seřadilo se po 9. hodině dopolední
u okresní nemocnice v průvod, jehož súčastnili
se členové všech sborů v župě sdružených. Na
výstavišti přivítáni byli předsedou výstavního
výboru p. Formánkem, statkářem z Bílan.
Týž v proslovu svém poukázal na humannía
národní činnost českého hasičstva a projevil
upřímnou radost nad uznáním, kleré hasičstvo
české hromadnou účasti výstavě projevilo. Na
to odpověděl předseda hasičské župy podlipan-
ské pan Jan Horák z Přišimas, načež ode-
brali se hostě na prostranství u Sokolny,
kdež řídící učitel pan Kafka z Břiství pro-
mluvil o úkolech hasičstva a jeho čin-
nosti ve směru humanním, kulturním a národ-
V tutéž dobu zasedla v zasedací síni okres-
ního zastupitelstva k slavnostnímu sezení
»Pražská veleobec českých baráč-
níků«, na programu jejíhož rokování byla
přednáška pana Beneše z Prahy »O men-
šinové činnosti českého baráčni-
ctva« a založení VI. baráčnické župy podli-
panské. Zde uvítáni byli účastníci schůze před-
ním.
Formánek
Horák
Kafka
Beneš
Bílany
Přišimas
Praha