ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 971b5e30-66b1-11dc-b4ab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 90, place 90, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22 října 1900 Číslo 292
4 article
tice Vilémově. Také anglo-německá úmluva, zdá se, souviseti bude úzce s demissí kníž. Hohenloha ba po našem mínění náhlost jej úplně vysvětluje. Úmluvu ujednal s Lon- dýnem nepochybně hr. Bülow. Kdyby byla dí- lem kn. Hohenloha, byl by tento — datovánat jest teprve ze 16. t. m. — nepochybně dal ji publikovati dříve, aby publikována byla s je ho podpisem a aby zakončil karriéru svou tak ří- kaje slavněji tímto aktem historickým. Nepochybně ale jako tolik aktův, mezi Vi- lémem II. a Bülovem smluvených, o nichž kanelé Hohenlohe, nejvyšší úřadník říše, teprv z novin zvěděl, vyjednáván byl i tento akt bez přímého spolupůsobení Hohenloha, a tento byl pak nopochybně povolán do Homburku jen, aby jej schválil. Snad uráželo to hrdost jeho, snad vzpíral se tomu i jeho tradiční politický směn Rusku přátelský, aby schválil úmluvu, jež svým účelem i svým podezříváním musí v Rusku vzbuditi jen trpkost. Odepřel as formou více méně určitou úmluvu schváliti, i dostal pak ne- pochybně šetrný, ale přece jasný po- kyn, aby odstoupil. Smlouvu pak publi- koval jeho nástupee.
Lon Bülow Bülov Vilémov Hohenlohe Homburk Rusko
5 article
Konservativní listy německé snaží se siee zastříti, že hrot úmluvy namířen jest proti Rusku, liberální listy německé ale, jež vždy stály proti Rusku, částečně to doznávají. Dl »K ö1n. Ztgu«, blizkého zahraničnímu úřadu německému — list ten také nejprv ohlásil pád Hohenlohův i povýšení Bülowa — má býti dokonce úmluva jakousi nepřimou od ve- tou Rusku za to, že nepodponov alo poslední akci Německa v Číně Ovšem to povídá, tento »dobrovolný« orgán ně- mecké diplomacie dosti zaobaleně. Praví: úmluva má významtím větší, neboť se jí podává podruhé důkaz, že Německo jest s to žíti s Anglií zrovna tak dobře ve shodě vzájem ným pokojným se dorozumívánlí jeho s Ruskem. Slovem, Německo chtělo ukázati Rusku, že má dvě železa v ohni a že dovede dnes třeba kvčerejšímu spojenci obrátiti se zády, ale k vůli pozejtřku přece i pak se po něm dále otáčeti .. . Bude-li to upřímné politice Ruska, jež počílá obyčejně jen buď s přímou podporou a s přímým odporem, ale nikdy s úškokem »přátel« — konečně jednou dostatečným po- učením o spolehlivosti přátelství německého? Pravda, oficiální kruhy německé dle obvyků diplomatiekých budou to vše popírati. Protože však Francie, Italie, Rakousko -Uhersko i Uni té chvíle nemohou ani usilovati o anexi území čínského, a protože Rusko jediné dnes má sa- mostatně v moci své rozsáhlé lány území čin- ského, jen politické děti by se mohly klamati tom, komu ujištění angloněmecké úmluvy opříti se zálusku »jiné moci« platí, a jedině platiti muže v mysli a duchu podpisovatelův smlouvy.
Bülow Uni Rusko Německo Čína Anglie Francie RakouskoUhersko
6 article
O nic menší nebyl zajisté zálusk anglieký a německý na to, by usadili se jako Rusko Mandžursku i ony v bohatém poříčí Jancekianu Ale byly by se musily Anglie a Německo o tulo část Činy servati samy mezi sebou, neboť ob- chodní zájmy jejieh (obrat anglického obchodu v Číně činí 237 mill., německého 85 millionů taelů) jsou tam v nejostřejší soutěži, a nadto v územi, jimi vyhlédnutém, interesovány jsou silně i Francie, Unie a jině státy. Hrozny byly zde tedy kysely. Za to proti ruské okupaci Mandžurska ostatní státy, Francie, Unie atd vlastně ničeho ani nenamítají a v Berlíně Londýně podezírají, že by také snad Japonsko důsledkem nějaké tajné úmluvy rusko- japonské proti anexi Mandžurska Rusy nic nenamítalo Byly by tedy kynuly Rusku skutečně cenne territorialní výhody v samém sousedství Pečil ska a Pekina, kdežto Anglie a Německo měly vyjíti na prázdno. Tomuto nemilému pro ně vý sledku čínské zápletky má ale předejíti se právě nynější smlouvou. Nad to má býti řečeno Ru- sku, že nadál nemůže spoléhati se na nedoroz- umění anglo německé, naopak že oba státy jsou vždy hotový připraviti je, Rusko, o kořist jeho čínské polítiky. Právě tak jako když Bismark vháněl sice nepřímo ruské státníky v r. 187 do války s Tureckem, aby pak, když z ní mělo cenných výhod získati, jemu náhle nohu nasta- vil. Opakuje se prosté tedy stará intrika něme- ekého »přítele«. Ukáži-li se ostatně ruští stát- níci energickými, mohou pojistiti si výhody territorialní pro budouenost bez formální anexe Mandžurska, proti kleréž jedině a formáln ě mi řiti může nynější úmluva anglo- německá.
Rus Pekin Bismark Rusko Anglie Německo Čína Francie Berlín Londýn Japonsko Turecko Unia
7 article
Potřebují jen následovati příkladu Rakousk neb i Anglie samotné. Rakousko zůstalo pánem Bosny, aniž ji anektovale, Anglie jest podne pánem Egypta, aniž jej formálně k říši své při pojila. Příklad to pro Rusy lákavý a vzor osvěd čený! Třeba k němu ovšem jen trochu mén slovanské měkkosti a více germánské troufalosti Dik oddanosti nynější své vlády dreyfusardské k Německu i Anglii pochodila nejhůře při úmluvě této — Francie. »Duševnís její přátelé v Londýně a v Berlíně pokládali ji při svém diplomatickém dorozumívání za »quan- tité negligeable«. Toť výsledek náramně chytré politiky pana Delcanséa, kterouž hleděl se za- lichotiti Bülowu i Salisburyovi, kteréž jeho po- slové byli v posledních týdnech navšlívili, ze cenu odloučení se od Ruska v politice čínské. Když jsme tento nový směr francouzské politiky nedávno zde charakterisovali, narazilo se na odpor. Mnozí dali se mýliti několika povrehními pozornůstkami, jimiž chtěla vláda Waldeck- Rousseauova způsobiti v zájmu vnitřní své poli- tiky návštěvu carovu na své výstavě světové.
Diké Delcansé Salisbury Rousseauův Anglie Rakousko Bosna Egypt Německo Francie Londýn Berlín Rusko Waldeck
8 article
Včera ale již poukazovaly i ně které nacionalistické listy paříž- ské k tomu, že Francie v čínšké otázce opustila politiku shod s Ruskem. Výsledek této ochoty Loubeta, Waldeek-Rousseaua, Deleasséa a spol. k Michlo i a John Bullovi, ochoty, kteráž jevila se i v po- čínání býv. I. frásisty francouzské sněmovny, ny- nějšího vyslance francouzského v Pekině Pichona oproti Lichunčanovi i v pomahání francouzských čet při odvetné výpravé anglo-německé proti Paotinu — výsledek ten jeví se, opa- kujeme, v anglo-německé úmluvě, kterouž jest Francie dnes v čín ské otázce isolována na dobro. Snad nyní velebitelé páně Delcasséovy diplo matické zehytralosti nebudou váhati satisfake pro náš dávný už názor na jeho schopnosti počínání. Jak mohla tedy úmluva anglo-německá v Paříži působiti? Aby nevzniklo mínění, že dojem ten upravujeme si dle svého stanoviska, zaznamenáváme o tom pařížskou depeši žurnali- stického přítele dreyfusardské vlády. Pařížský dopisovatel »Berl. Tagblattu« telegrafnje: »Dnes publikovaná anglo-německá úmluva nekomentuje se dnes ještě listy francouzskými, pozoruje se ale jisté zaražení, ano rozhoř- čení veřejného mínění nad novin- kou tou.« Pochopujemel
Waldeek Rousseau Deleassé Bulla Lichunčan Delcasséův Berl Francie Rusko Paříž
9 article
Proti dynastii. Čoakitun, místokrál kantonský, vydal pro- klamaci, v níž ospravedlňuje své opatření prot reformám hnutí. Zabavené dokumenty dokazují — praví se v proklamaci — že účelem »refor- márské společnosti« jest, aby s jinými tajnými jednotami způsobila pád dynast e mandžurské a aby z jiho- vých od- ních a středních provineil čínských zřídila samostatnou říši poď vla- stní čínskou dynastií. žsi T elegramy,nonelo Z Berlína, 21. října. (C.-B.) »Wolffo a kancelář« oznamuje z Tjencina, že německý vyslanec Mumm do Pekinu odčestoval. Z Nov. Yorku, dne 21. října. (C. -B. »Reuterova kancelář« oznamuje z Tjencinu Dle zpráv z Paotingfu shledalo smíšené vojsko spojenců, že bylo město jli ž dne 15. t. m. samostatným francouzkým oddílem obsazeno. Francouzové tvrdili že byl tento jejich oddíl skutečně jenom před- ním vojem spojenců, avšak Anglič ané Němci jsou přece velmi rozmrz e ni že jim úspěch takto byl zabaven Činští běhouni ujišťují, že Němci a Francou- zové cestou mnoho osaď svévolně a zbytečně pobourali. Proslýchá se, že chtějí N ě m Paonťingfu silnou německou po sádkou obsadit, čímž prý asi zamýšle- nému sbourání města bude zabráněno.
Wolffo Reuterův Francouz Němec Berlín Peking York T elegrama
10 article
Z Petrohradu, 21. října. (C.-B.) »Pravi- tělstvennyj Věstník« praví: Ve vládním sdělení, jež svého času uveřejněno bylo, uvedeny zá sady, jimiž se císařská vláda řídila, když ru- ského vyslance a celý vyslanecký porsonál z Pe- kinu odvolala. Ježto císařská vláda žádnéhoji ného cítu nesleduje, než aby co nejrychleji pra videlně poměry v Čině byly obnoveny, prohlá sila lohda, že jakmile zákonná vláda činská ustanoví zástupce, kteří dostatečnou plnou moci k vyjednávání s velmocemi opatřeni budou, také ruská vláda po úradě s cizími vládami vyšle své zástupce s přesnými pokyny k zahájení na- vrženého jednání. Ediktem bokdachána byl v Číně meškající hodnostové Lichunčan a prine Čin delegáty čínské vlády jmenováni a plnými mocemi pro přímý styk s cizími vládami opa- třeni. Následkem toho bylo ruskému vyslanci v Pekinu uloženo, aby do sídelního města se vrátil a co možná brzy společně se zástupei velmocí s čínskými plnomocníky jednání zabájil.
Petrohrad Čína Peking Prav
11 article
Státní rada Giers oznámil dne 15. října telegraficky, že do Pekinu se odebral. Z Washingtonu, 20. října. (C. - B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Obs ah anglo německé smlouvy nebyl jeste státnímu departementu úřadně předložen, avšak proto přece vzbudila ona shoda ve Washingtoně obecné uspokojen Ježto se anglo-německá shoda s programem vlády Spojených států docela shoduje, přistoupí k ní vláda s plnou ochotou. Podaří-li se přiměti ruskou vládu, aby ustanovení oně shody také pro sebe za závazná uznala, bude tím dle soudu vlády Spojených států učiněn značný krok ku konečněmu odklizení nepokojů. Z Nového Yorku, 21. října. (C. - B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Pekin a ze dne 19. října: Hrabě Waldersee pro- hlásil, že považujo válečnou vý pravu za skončenu a že očekáv svého brzkého odvolání. Z Nového Yorku, 21. října. (C. - B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Pekin a ze dne 19. října: Cizí vyslanci nehodlají se zejtra již sejíti s Lichunčanem a princem Činem. Schůze bude tedy nejspíše odročena.
Peking Washington spojený stát Nový York Waldersee rada Gier Reuterův
12 article
Z Nového Yorku, 21. října. (C.-B.) Státní sekrelář Hay doporučuje ve své odpo- vědi na poslední francouzskou notu, aby bylo vyjednávání o mír v Pekině zahájeno společným projevem mocností, v němž by bylo jednak dáno zaručení territorialního vlastnictví čínské říše a jednak položen požadavek svobodného obchodu pro všechny národy. Z Paříže, 20. října. (C.-B.) »Tem pse pronáší se co nejostřeji o sděle- nich, jež učinili prine Čing a Li- chunčan zástupcům velmocí. Na- bídky čínských vyjednavačů zabíhají prý až do cynismu a jsou naprosto nepřípu st ny obsahtem i formou. Jest prý nezbytně po- třebí, ukázati Číně, že jde o její trván a že velmoci od čínských vyjedna- vačů šáliti se nedají. V návrhu, aby ungli-jamen, kterýž tlupou vrahů byl a barona Kettelera do pasti vlákal, zase v činnost byl uveden, lze prý spatřiti jenom politování hodnou nestoudnost. Co pak se lýče navrženého příměří. nechť prý prine Čing a Lichunčan na hraběte Walderseea se obráti a jemu krásy svého sy- stému vyloží. O celé věci nelze prý vážně mluvit, ona jest prý toliko žalostnou známkou, v jakém rozpoložení mysli se čínští vyjednavači nalezají Z Paříže, 21. října. (C.-B.) »Agence Havas« oznamuje z Pekina ze dne 21. října: Město Paotin bylo Baillouxovou kolonnou obsazeno dřive, než smí- šený mezinárodní sbor tam při- razil. Naše vojsko vedlo si vzorně, Fran- couzské vojsko, jež v postupu mezinárodního sboru se zúčastnilo, bylo od obyvatelstva všud velmi přátelsky vítáno. Obyvatelstvo toto naří- kalo si na drancování. Na četných místech vztý- čeny francouzské prapory. Čočevu, jež bylo ob- sazeno asi 200 vojáky Lichunčanovými, bylo n prosté vyzvání francouzského kapitána vyklizeno.
Ketteler Waldersee Havas Lichunčanový Nový York Paříž Tema Čína Paotin
13 article
Z Petrohradu, 21. října. (C.-B.) Dle zprávy generálního štáhu postoupil dne 4. zář generál Volkov ze Šanhajkvanu do Zinčou podél železniční trati. Generál Volkov mě rozkaz vystřidati část vojska generála Zerpi- ckého, který už dva dny před tím odešel, aby obsadil Zinčou a pokud možno rychle ochránil celou železniční trať před eventuálním poškozením se strany boxerů nebo čínských vo- jáků. Za týmž účelem učinil viceadmirál A le- xejev opatření, aby pevnostní velitel z Inkou obsadil Livochetlupe a zmocnil se veškerého železničního materiálu. Dne 6. října byla za- brána stanice Ninčvan. Dne 21. září obsadil jízdecký oddíl gene- rála Rennenkampfa město Krančenzi. Zde obdržel zprávu, že čínské vojsko postupuje k městu Girinu. Proto se rozhodl generál Rennenkampf zmoeniti se Girinu. Zanechal v Krančenzi posádku, vyslal jednu setninu do Dačiče a postoupil sám s dvěma setninami k Girinu. V Sundančunu srazil se s nepřítelem. 20 verst od Girinu setkal se asi s 500 muži čínské pěchoty, kteří se chtěli vrátiti do Mukdenu Číňané byli překvapeni, odzbrojení a jejieh pušky spáleny. 3 pno
Volkov Zerpi Inka Livochetlupe Rennenkampf Krančenzi Girin Číňan Petrohrad Ninčvany Girin Dačič Mukden
14 article
Dne 23. ráno přibyl ganerál Rennenkampí uraziv každého dne 120 verst, ke Girinu. O parlamentáře, který mu vstřic vyslán byl, žádal aby se svou kolonou uveden byl k paláci ge nerálního guvernera. Při pochodu ulicemi města byli odzhrojeni všichni vojáci, s nimiž se Ru sové setkali. Konečně dorazilo vojsko k paláci Generál Rennenkampť dal jej obklíčiti, Dzan dziun byl odzbrojen a jeho zbraně vházeny do řeky Sungaru. Vypravena k Omossu obhlidka aby se docililo styku s generálem Ajgustonem Dne 23. a 24. září byli všichni čínšti vojáei odzbrojeni a tvrze, továrna na patrony jakož mincovny obsazeny. V Girinu bylo odzbrojen 2500 mužů čínské pěchoty, jež vyslána byla ku práci na dráze. Z okolních tvrzí byly dvě bez odporu obsazeny. 6s dnku s
Rennenkampť Dzan Ajguston
15 article
V jodné z nich nalezeno pět, ve druhe sedm Kruppových ocelových děl. Praporčík Va- silěv a sotník Nikolajev, kteři k zabrání třelí tvrze vysláni byli, uvítáni palbou z děl. Na konec byla také tato tvrz dobyta a ukořistěna tam tři Kruppova děla polní a lodní děla vel kého kalibru. Ukořistěno celkem 61 děl, mezi nimi 26 kulometů a krom toho dvě lodní děla velkého kalibru na dělové lodiei. Dne 24. září byla při obhlídce štábního rytmistra Volkona a sotníka Kabanova od sboru generála Ajgu- stona po tuhém boji obsazena továrna na ná- boje, již 200 Číňanů hájilo. Také jedna min- covna byla bez boje obsazena. Dne 26. září opustil generál Rennenkamp s dvěma setninami Girin, do něhož pak jako posádka vjely z Osmossa oddil jízdy generál Kryžanovského se 4. škadronami přímořského pluku dragounů a jedna zabajkalská horská ba- terie kozácká. Generál Rennenkampf odrazil se svým oddilem do Mukdenu, aby se setkal spojil s vojskem přicházejícím od Juku. Z Tokia, 18. října. (C.-B.) Ve své od- povědi ze dne 9. října na list císaře činského radí tomuto císař japonský v zájmu dosažen míru, aby vydal nařízení, jímž by byly v še- chny osoby pobožnůstkářské a zpá- tečnické z úřadů odstraněny a místo nich povolány jen schopné dobýti si vážnosti jak v Číně, tak i v cizině. Na ten způsob musila by se sestaviti úplně nová vláda. Dále že by bylo záhodno, aby se císař činský vrátil do Pekina a nešel do Šensi, poněvadž by se tím uklidnily mysli jeho poddaných. Za takových okolnost pak prý by se nevzpírala zajisté žádná moe- nost míru.
Kruppův Nikolajev Volkon Ajg Číňan Rennenkamp Girin Kryžanovský Rennenkampf Virginie Mukden Tokio Čína
16 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. ZLaurenco Marqnezu, 20. Híjna. (C. B. President Krüger odcestoval na palubě »Gel derlandu«- Z Durbanu, 20. října. (C.-B.) Generá Buller odjel na lodi »Hawarden Castle« do Anglie. Z Johannesburgu, 20. října. (C. B. Silný oddíl vojska odešel odtud směrem do Bo- zenu a Klipriverbergu, kdež se objevily silné čety nepřátelské.
Krüger Gel Durban Anglie Johannesburg Bo ZLaurenco Marqneza Hawarden Castle
17 article
Poprava vraha Kolana. Z Terezína, 22. října. (Zvláštní telefonická zpráva »Národ. Listů«.) Dnes ráno po 7. hodině provedena zde byla po prava vojáka Ferdinanda Kolana, který — jak známo — v návalu hněvu postřelil službu konajícího desát níka, jenž jej udal pro jakýsi přestupek, zastřeliv ještě jiného vojáka. Odsouzenec Kolan pochází ze Smrkova. Popravu vykonal pražský kat Woblseb läger na dvoře tak zvaných malých kasáren, kde již včera vztýčen byl popravní sloup se schůdky. Přístup po nádvoří, kde poprava vykonána, dovolen by! pouze důstojníkům a několika málo osobám stavu občan- ského. Popravu Hídil přednosta garnisonního soudu major auditor Brejcha. Poslední útěchu poskytl od- souzenci vojenský kurát P. Loberschiener. Prostranný dvůr, kde Kolan byl popraven, ob sazen byl praporem 92. pěšího pluku a četou 42 pěšího pluku. Smutný průvod popravní hnul se po 7. hodině ranní, maje uprostřed mezí oběma kato vými pomocníky odsouzence, provázeného vdp. ku rátem P. Loberschienerem. Před popravištěm průvod stanul a major anditor Brejcha odevzdal delinkventa katovi. V následující minutě již houpalo se tělo od- souzeného na sloupě. Kat prohlásil, že Kolan je mrtev. a když plukovní lékař dr. Marek smit zjistil, pronesl — po třech minutách po provedené popravě — kurát vdp. P. Loberschiener ke přítomným německou řeč v níž sdělil, že odsouzenec svého činu litoval s Bohem se úplně smířil. Po půl hodině byla mrtvola sňata se sloupu a dodána k pitvě do vojenské ne- mocnice,
Kolan Smrkův major auditor Brejcha P Loberschiener doktor smit Terezín Klan
18 article Bouřlivě kontrolní shromáždění v Hořicích.
Bouřlivě kontrolní shromáždění v Hořicích. Č. 609 praes. Ctěné redakci »Národních Listů« v Praze Na základě § 19. tiskového zákona z roku 1865 žádám za zařadění následující opravy článku »Bouřlivé kontrolní shromáždění v Hořiefch« uveřejněného v odpoledním vydání ze dne 19 října b. r. číslo 289 na tomtéž místě a těmitéž literami: »Není pravda, že by byl při kontrol- ním shromáždění pan MUDr. August. Erban volán pouze slovem Erban a také není pravda, že by byl volán bez titulu jemu patřícího- Pravdou jest, že pan dr. Erban volán byl o selníka Müllera, který kontrolní shromáždění řídil, jemu příslušící šarží »zástupce assistenčního lékaře« a že tento vzdor danému napomenutía rozkazu neuposlechl a předepsané hlášení ne pronesl, nýbrž jen rameny pokrčil. Taktéž není pravda, že tajemníka okresního hejtmanstv někdo z davu udeřil pěstí do tváře, nýbrž pravdou jest, že od někoho z davu zákeřnicky ze zadu pěstí do týla udeřen byl. V Hradci Králové, dne 20. října 1900. C. k. místodr- žitelský rada : Steinfold.
MUDr August Erban doktor Müller Hořice Č . 609 prae Praha Hradec Králové
19 article Volební ruch.
Volební ruch. Schůze měšťanskořemeslnicko dělnické v Krakově (v hotelu Kleinově). Z Krakov a, 19 října. Přítomni byli posl. dr. Weigel, prof. Rotter. Daszyňski, též kandidát V. kurie Wegrzynka a Mi- kolajski. Schůze z počátku bouřlivá skončila dosti svorným sloučením strany lidovců a sociálních de- mokratů. Řečníci všech středních vrstev prohlašovali se proti dosavadnímu zřízení »kola polskéhos i žádali důtklivě za změnu jeho stanov na prospěch volnost slova a mínění, aneb pro utvoření novébo »kola« se zbarvením ryze demokratickým. Padln mnohá ostrá slova proti šlechtě a duchoven- stvu a tenorem schůze byl odpor proti centrálnímu výboru volebnímu a protí dosavadnímu poslanei Aug. Sokolovskému. Poukazováno na Čechy i jieh hrdinný boj proti germanisaci, slavěno je z vzor Polákům a př ljat s nadšením návrl na tuhé přátelství s Čechy. Posl. Da szynski konstatoval svornost mezi řemeslnictvem měsťanstvem i dělníky a dovozoval, že sociální de- mokracie polská jest stranou spravedlivou a že chce brániti práva všech národností. Zástupcové všech stran politických usilovali o zachování vzorného po řádku, což se jim po několika expedicích podařilo Přítomno bylo asi 300 voličů třidy řemestnické.
Kleinův doktor Weigel profesor Rotter Wegrzynka jítmokrat Aug Sokolovský Polák Posl Krakov 19 říjen Čechy
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nepřátelé dvojjazyčnosti. »Nechcem a nebudeme se učiti česky! Nemáme toho jednak zapotřebí, poněvadž se bez tohoto ja- zyka, jenž nestačí člověku rychlíkom ani ne výlet, obejdeme, poněvadž to jazyk, jenž působ Němci nepřekonatelné obtíže, takže dříve než češtině, přiučil by se dvěma jazykům světovým!« Tak hučí nám neustále kolem uší, tak jakoby kdo Němce násilím k tomu přiměti chtěl, aby naučili se jazyku našemu. Jsme snad stoupenei oné příkré dvojjazvěnosti, kteří by nejraději slil Němce v Čechách a na Moravě s Čechy v jediný dvojjazýčný národ, my ale netoužíme nijnk po tom, státi se takovouto ethnograflekou nel stvůrou a chceme zůstati čím jsme a dopřát to také Němcům. Nutiti někoho k lásce, jeto poslední, a domnivajíli se horlitelé pro obli gátní vyučování zemským jazykům, že by sle to po tom lépe než nyní, je to klam. Češtině v pravdě na středních skolách německých obli- gátně se učí a čemu se naučí žák za 7—8 dlouhých let a v nekonečném počtu hodin ? Tolik.
Němec Čechy Morava
21 article
co právě stačí, aby rok po maturitě to zapo- mněl. A příčina toho ? Je pravda, že jednak do- čela pochybena kantorská nepraktická soustava vyučovací, která dnes také nikoho nenaučí la- tinsky neb řécky, však hlavně onen vnitřní od- por proti druhému jazyku, jenž už v dě tech se jeví. Jazyku druhému, tak tvrdíme dovede se naučiti jen ten, kdo vážně tomu chce, jinými slovy, kdo se mu pro život naučiti musí. A k těm troufáme si připočist též veřejné úřadníky v zemích českých. Aby se stal úřadnikem, nikdo nění nucen. Kdo chce, má cestu olevřenu, ovšem že splniti mus nezbytně podmínky, jež předepsati má dojista právo stát. Třeba-li, aby uměl úřadník v Če- chách česky, je otázka, na niž záporně odpo- věděti může jen fanatik, neb kdo by měl tolik odvahy tvrditi, že úřadník nemusí uměti konečně ani číst a psát. I úřadnik v německém kraji má češtiny nezbytně zapotřebí. Neboť hospo- dářské, obchodní, ba 1 rodinné styky obyra lélstva obou národnosti v této zemi jsou dosu tak čilé a četné, že žádný úřadník bez znalosti jazyka druhého v praxi by se neobešel. Jen blázen by to mohl popříti, jen člověk se spleteným mozkem by to za příkoří Němeům mohl pokládnti.
22 article
kdyby stát na tom trval, aby, kdo do jeho služel v zemích českých vstoupiti ches, byi nucen pro- kázati se znalostí jazyka českého. Ejhle, ně- meckou zpupnost, která za křivdu prohlašuje co ed nás žádá již po věky a žáduti nepřestan a která dekretuje, že Čech v Čechá c jako úřadnik německy uměti muse to že jeho povinnosti, však Němee. že česky uměti nemusí, to že by by útisk, kdyby se to mělo žádati. Úlisk. Vizme přece jak titéž, kteří dvojjazyě- nost na kříž přibijí, pokud jde o služ b státní, ihned ji žádají kdy jde službu soukromou, neb i v něme- ckých ůřadech autonomních. C státu povoliti nechtějí, sami žádají. Úřadnik státní — to by byl útisk — v německém kraji s Čechem dorozuměti se nesmí, ale sami ne- přijmou jako továrníci, kupci, purkmistři, velko- statkáři aíd. do služeb člověka, na němž by nežádali znalosti — druhého jazyka. Ro zevřme na př. »Bohemii« a čeho se tam dočteme? , je velice poučna četba inserátů v tomito liste
Čecho Čechy Bohemia
23 article
Velký mlynář německý hledál skladníka, všal podmínka — znalost jazyka českého Pro obchod v německém kraji hledá se německý účetní, avšak uměti musí č e s ky a sice slovem i písmem. V německém městě na jihu přijme se do služby solicitátor, avšak jen pod tou podmínkou, prokáže-li, že umí če- sky psát a mluvit tak dobře, jako něme- cky. Na panství kladrubském, tedy v něme- ckém kraji, hledá se adjunkt. Však pod- mínka: znalost obou jazyků. A slyšte:v Mostě hledá pan purkmistr Poh nler policejního inspektora, toť se ví, že Němce, al týž vykázati se musí, že je znalým o bo jazyků zemských. A což vrchlab s ká spořitelna? Hledá účetního a dává mu 1700 zl. Však podmínka úplná znalost ja- zyka českého ve slově i v písmě. Ba »Německý spolek záloženský« v Krumlově, germánský skrz na skrz, i ten nucen je žádati od svých kompetentů znalost češtiny! — A s tím srovnejte tirady německých listů o německé ryzosti »uzavřeného území«, U všech všudy, kde vzali se pojednou ti Češi, s nimiž obchodníci, záložny, spořitelny, mlýny atd. jsou tam ve spojení? Drátenici a světem jdoucí muzikanti snad to nejsou?
Němec Čech Most Krumlov
24 article
Rozevřete každý den »Bohemii« a »Pragen Tagblatt« a naleznete v nich poučení, jakýt švindl jejich »uzavřené území« a jaká to fi volnost, vzpírati se proti tomu, aby stát měl právo žádati od svého úřadnietva to, co žádá od svých působících úřadníků v německém kraji každý obchodník a živnostník. — Rozhodnutí c. k. místodržitelství král. českého v záležitosti potvrzování četnických knížek obecními starosty. Roz- hodnutím ze dne 6. října 1900 čís. 73737 za- mítnuta byla c. k. místodržitelstvím král. če- ského odvolání pp. obecních starostův podaná na výměr c. k. okresního hejtmanství v Jičíně ze dne 20. ledna 1900 čís. 1959, kterým uznáno bylo, že obecní starostové povinni jsou služebaí knížky četnické potvrzovati. V trojím ohledu je rozhodnutí zajímavé a sice: 1. že odkazuje pouze k důvodům stolice první, aniž by se obíralo věeným odůvodněním odvolání, 2. že odkazuje s dalším odvolánímu k mini- sterstvu zemské obrany, tedy k instanci, která v odporu se zněním § 13. zákona ze dne 25. prosince 1894 č. 1. z. ř. vyslovila vykonávacím nařízením ze dne 20. března 1895 č. 43. z. ř. povinnosť obecních starostův,
Jičín Bohemia Pragen Tagblatt
25 article
služební knížky četníků potvrzovati, která tedy od tohoto svého nařízení neupustí, klerá však je nekompelentní o věci rozhodovati, ježto v záležitostech přenesené působnosti obee v další stolici, po místodržitelství, příslušným k roz- hodnutí je c. k. ministerstvo vni traia, a 3. že ztratilo se v uvedeném mí- stodržitelském rozhodnutí krá- lovství české, ježto rozhodnutí vydáno je sc. k. místodržitelstvím v Čechách«. Starostové obecní zajisté podají odvolání další a to ne- jenom k ministerstvu zemské obrany, nýbrž i k ministerstvu vnitra a budou se zajisté do- máhati i rozhodnutí správního soudu, ježto po- vinnost obecních starostův, knížky četnické po- tvrzovati, není vyslovena zákonem a nařízení pana ministra Welsersheima není pro obce zá- vazným. Poslanci naši zajisté že při nejbližš příležitosti zeptají se pana místodržitelo, z ja- kého důvodu a s kterým oprávněním zákonný titul »království české« v místodržitelských vy- neseních důsledně se vynechává.
Welsersheim Čechy
26 article
— Němčina a nic než němčina. O vydání nového zákona o všeobecné dani výděl- kové předkládala se komisím veškerá akta, se- psaná pro české okresy jazykem českým. Nýni však za úřadování nového vicepresidenta zem- ského finančního ředitelství bezl ohledu na platný zákon vnucuje se němčina všady, kde jen fo poněkud jde. Tak byla nejnověji oblažena komise III. třídy pro daň výdělkovou okresů příbramského a dobříšského německým nařízením zemského finaněního ředitelství v Praze, aby doplnila dobrozdání při odvoláních několika po- platníky podané, vzdor tomu, že veškerá akt v té příčině jsou česká Členové komise se- znavše, oč vlastně jde, že totiž nejedná seo věc, neboť členové komise mohou jednati jen o tom, co jest jim předloženo v řeči srozumi- telné, nýbrž že se hlavní váha klade na za- vedeni němčiny, prohlásili jednohlasně, žeo nařízenich, která nejsou sepsána jazykem če- ským, jednati nemohou proto, že se tím zbavují práva zákonem jim zaručeného. Nepřistoupili ani na návrh pana předsedy, c. k. finančního inspektora, jenž chtěl nařízení přeložiti. O tom sepsán protokol s výhradou podání stížnosti přímo c. k. zemskému finančnímu ředitelství.
Praha
27 article
Stižnost podána byla ihned a zní následovně Veleslavné c. k. zemské finanční ředitelství v Praze. V úctě podepsaným členům komise pro všeobecnou daň výdělkovou III. třidy okresu přibramského a dobříšského (následují jmena členů komise) bylo dne 19. října 1900 před- loženo nařízení ku doplnění dobrého zdánío odvolání poplatníků (poplatníci jsou jmenováni). Nařízení to bylou velesl. c. k. zemského fi- nančního ředitelství sepsáno jazykem německým, všem členům komise nesrozumitel- ným, proto nemolli členové kumise svého práva dle zákona ze dne 25. října 1896 jim příslušicího použiti, aby veškerá akta zkoumali a svědomité udání učiniti mohli. Z té přičiny podávají v úctě podepsaní na onu nešetrnos ku českémnu jazyku se strany některých orgánů velesl. c. k. zemskéhov finančního ředitelstv stížnost a prohlašují, že di na dále nemohou jednati o jiných nařízeních nežli těch, která jazykem českým všem členům komise srozumi- telným sepsána budou a že se ani s nějakým překladem nespokojí, neboť jsou sobě vědomi, že není v této říši zákona, kterým by němčina mohla býti někomu vnucována, rovněž není v zákoně ze dne 25. října 1896 žádného usta- novení, že členové komisí mimo jiné též ně- mecky uměti musí. Taktéž jest v úctě pode- psaným známo rozhodnutí nejvyššího soudního dvoru, který uznal, že pro celé české královatvi jest dle majestátu J. M. krále Ferdinanda v. z roku 1848. v celém českém království němčina jen rovnoprávnou s řečí českou, s řečí oby- vatelů, již jméno tomuto slavnému královstv dali a kteří tvoří převážnou většinou obyvatelstva v zemi.
král Ferdinand Praha vysoký soudní dvůr
28 article
— Mimořádná valná hromada Společ- nosti Národního divadla konala se včera v Měšťanské besedě po 9. hod. dopol. za při- tomnosti více než polovice členů. Předseda Spo- lečnosti pan Al. Wiesner, uvítav přítomné, přednesl zprávu o dosavadní činnosti správy Národního divadla. Jednomyslně byla zpráva tato schválena; rovněž tak schváleny smlouvy, uzavřené s ředitelem G. Schmoranzem a che- fem opery K. Kovařovicem. — Rodinné zprávy. Slečna Jindřiška Cédlova z Kněževsi a pan Oldřich Stěpá- nek, učitel ze Semic, slaviti budou svůj sňatek dne 27. října o 10. hod. dopol. v chrámu sv. Jindři- cha v Praze. — Promoce. Pan MUC. Václav Šamánek z Liberce v Čechách, syn zemského poslance pana MUDra. V. Šamánka, lékaře v Liberci, bude v úterý dne 23. října 1900 o 12. hodině polední na českém vysokém učení Karlo-Ferdinandově v Praze prohlášen doktorem veškerého lékařství. — Úmrtí. V Sarajevě zemřel dne 18. října krajan náš pan František Herda, vrchní inženýr pří stavbě dráhy v Ravně v Hercegovině, po králké nemoei v 52. roce věku svého. Zesnulý byl muž bystrého ducha, výborný praktik a horlivý národovec. Před krátkou dobou meškal v Praze v záležitostach úřad- ních i soukromých, zdráv a silen. Pohřben byl v so- botu na římsko-katolickém hřbitově v Koševě. — V Rychnově n. Kn. zemřel dne 20. října t. r. pan Petr Kalenský, řídíci učitel ve výslužbě, člen okresního zastupitelstva a okresní školní rady ve věku 60 let po dlouhé nemoci zánětem plic. Veške- rou životní činnost věnoval vlasti, mládeži a rodině. Pohřeb konán bude v úterý dne 23. t. m. o 4. hod. odpol. z domu smutku č. 310 v Rychnově nad Kn. na místní hřbitov. — V Plzni zemřela dne 20. října
Al Wiesner G Schmoranz K Kovařovic Jindřišek Cédlův Oldřich Stěpý svatý . Jindr Šamánek Mudra V Šamánek Herda Kalenský spo Kněževes Semice Praha Liberec Čechy Sarajevo Hercegovina Rychnov můj Kněžná Rychnov nad Kněžná Plzeň národní divadlo vysoký učený KarlaFerdinandov