2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28, června 1913. Číslo 175.
4
article
ského svazu, nač je třeba rozšíření svazu bal-
kánského, když je Turecko povaleno a proti
komu hrot tohoto svazu je namířen. Odpovědi
nedal, ale dodal, že se vnucuje sama sebou
Tu lze namitnout, že není dokonce třeba, by
balkánský čtyřspolek byl namířen proti naší
monarchii. Neklame-li nás naše pamět, byla
chvíle, kdy tento čtyřspolek byl chystán pod
protektorátem Rakouska.
Za velké pozornosti odpověděl m.-p. br
Stürgkh na výklady jak hr. Czernina tak
knížete Schwarzenberga v příčíně situace
království Českém. Repliku svou, která vy-
zněla v důležité projevy o česko-německén
vyrovnání a mimořádné akci vládou chystano
k finančním opatřením nečetl. Mluvil ji hnec
s patra. Pročetl pouze poslední odstavec řeč
své, který mu byl dodán ministrem zahranič
ních záležitostí hr. Berchtoldem a který způ
sobil ve sněmovně a způsobí také zajisté mi
mo ni velký dojem pouze proto, že dnešní vy
jádření hr. Berchtolda bylo vůči slovanským
státům balkánským sympatičtějším nežli do
savadní osvědčení jeho na jiných forech, je-
dině proto, že není tam nic jiného, leč pouho-
pouhé zjištění reálnosti ethnografické, záleže
jící v tom, že Rakousko má mnoho milionů
Slovanů a že zahraniční politika, zejména vůč
státům slovanským, jest povinna míti zřete
také na ně.
Chef vlády pojednal klidně, věcně napro
sto objektivně a korrektně o česko-německém
vyrovnání, míně naproti hlasům pessimisti
ckým, že je úplně pochováno, že je toliko za-
staveno, že však bude obnoveno, poněvadi
idea smíru národního v Čechách je sílná dost
aby vždy zase procitla. Stran zamýšleného
opatření pro případ, že by autonomní správu
v království Českém byla zastavena, ujišťo
val, že bude proniknuto duchem naproste
nestrannosti a blahovůle k veškerému obyva-
telstvu v zemi bez rozdílu národnosti.
Stürgkh
Czernin
Schwarzenberg
Berchtold
Turecko
Rakousko
Čechy
ský svaz
5
article
Dr. Baernreither, který si zachoval
a osvědčuje ve všech věcech svou samostat-
nost, vyznal se upřímně, že je přítelem auto-
nomie, minil však, že je záhodno provésti re-
formu její zejména v ten rozum, aby nebyl
závislou finančně na státu. Vyslovil spokoje-
nost s dnešním výrokem hr. Stürgkha, jenž je
ve skutečnosti výrokem hr. Berchtolda, že
Rakousko-Uhersko věnovati chce stejnou
blahovůli balkánským národům
všem, žádal však, aby, nezasahuje-li Rakou-
sko-Uhersko do vnitřních poměrů balkánských
států, nečinil tak ani žádný stát jiný — roz-
uměj Rusko — a na druhé straně aby balkán-
ské státy samy politicky a hospodářsky ne-
obracely se proti monarchii naší a zejména
aby došlo buď k normální dohodě se Srbskem
nebo ke zjevnému rozkolu se státem tím. Vy-
slovil přesvědčení, že na Balkáně v době nej-
bližší nastane veliký hospodářský rozmach.
Pokládá revisi našeho obchodního systému
vůči balkánským státům a národům prostřed
kem nejvhodnějším, aby Rakousko na půdě
balkánské náležitě se zakotvílo. Zabývaje se
důkladně řečí, kterou promluvil o zahranič-
ních poměrech v uherské dolní sněmovně
m.-p. hr. Tisza, vzýval dr. Baermreither Ma-
dary, aby umožnili příznivé rozřešení celo
otázky jihoslovanské.
Hr. Lützow, který si liboval, že styky
rakousko-italské se zlepšily — o čemž si do-
volujeme opravdově pochybovati! — zakonči
svou řeč přáním, aby k míru zahraničním
přidružil se také mír vnitřní.
doktor
Baernreither
Stürgkh
Berchtold
Lützow
RakouskoUhersko
Srbsko
Balkán
Rakousko
Baermreithry Ma
Hradec
dolní sněmovna
Tisza
RakaskýUhersko
6
article
Markýzi Bacquehemovi, předsedov
správního soudu, patrně se stýská velmi po
delegacích, kde je 10 let již stálým zpravoda-
jem o zahraničním rozpočtu a zahraniční poli-
tice. V panské sněmovně promluvil, pokud se
pamatujeme, dnes poprvé. Jen o zahraniční
politice, nikoli pouze o nynější okamžíté ak-
tuální, naopak. Podal jakousi historii politiky
rakousko-uherské v posledních letech na
Balkáně. Učinil tak svým poutavým způso-
bem, proplétaje výklady své častými, vesměs
však nevinnými vtipy. Jediný křen jeho
dnešní řeči scházel: neměl proti komu mluvit
a následkem toho nebyl jeho dnešní výkon
velmi rozsáhlý, polemicky přiostřen, jak bývá
pravidelně v delegacích, což jí dedává nej-
většího zájmu. Celkem markýz Bacquchen
vystoupil jako advokát ex offo nejen pro hr
Berchtolda, nýbrž také pro hr. Aehrenthala
jako velebitel trojspolku, jako oslavovate
věrnosti Německa k Rakousku a jako nadše-
bývá stotožňováno s úvěrem, úvěr však ne-
znamená než mít důvěru, věřit. A kde miz
tato víra, mizí také hodnota věcí. Pojem bo-
hatství není tedy dnes již materialistický, ale
je otázka, nabyl-li tím mravní hodnoty. Je
nutno ptáti se, proč toužíme po bohatství..
Bacquehem
Bacquchen
Berchtold
Balkán
Německo
Rakousko
7
article
Jsou tři stupně této touhy: nejnižší řídís
požitkem, ukojením smyslů. Na druhém stupni
je touha po moci, „vášnivá a bezradostná“
Prvá je výrazem sobectví, jež hledí jen k sobě
druhá sobectvím, jež je nuceno všímatis
druhých. Na třetím stupni touha po bohatství
bezděčně se dává do služeb na prospěch
ostatních. Autor uvádí miliony, jež vydal
Rockfeller na university, Carnegie na kniho-
vny, snahy nesčetných institucí, organisujících
úspory malých jednotlivců v bohatství, slou-
žící šlechetným účelům a zmírňující peklo so-
ciální bídy, a vidí v tom symptomy budoucíh
vyrovnání mezi kapitálem a prací: „Bohatstv
stane se méně žádoucím, ale bude ho lép
užíváno, nebude žádáno samo o sobě, ale jako
prostřede, sloužící účelům vyšším.“ Bohat
ství hmotne, bohatství práce a bohatství víry
je provázeno touhou po požitku, touhou po
moci, touhou po službě lidskosti, a politická
ekonomie stoupá po těchto stupních od ma
terialismu k idealismu.
8
article
Přecházím přes Wagnerovu studii o ma-
terialismu mravním dnešní doby, jenž se jev
v touze po zevním zdání, a v bezstarostnosti
která je známkou otrockého ducha, jenž způ-
sobuje postupný úpadek poesie, oslabuje naše
duše a naše mravy a vede ku pohrdání vírou.
snižuje člověka. Je příliš moralisující tato zá-
věrečná studie, ač ani jí neschází upřímná
snaha, pronikající všemi různorodými články
celé knihy: obrátit pozornost lidí od pouhého
vykořisťování přejatého životního názoru k
vědomí vlastní vnitrné síly — a vlastní zod-
povědnosti.
nec pro spolek rakousko-italský. Slovanům
adresoval výtku, že zásada „Balkán balkán-
ským národům“, která nebyla vydána Ra-
kouskem, nýbrž Slovany balkánskými, a že
poněvadž nemůže přestati tam, kde přestává
proud slovanský, musí míti platnost též pro
Albanii. Mluvil též o chování se Anglie přá-
telském k Rakousku a Francie nepřátelském.
při čemž učinil několik žertů o mstivosti p.
Izvolského. Radoval se, že za nynější krise
balkánské trojspolek je obnoven a že vystou-
pil jako jednolitý celek na konferenci londýn-
ské. Přímlouval se za dobré styky Rakouska
s Ruskem a za řešení balkánské krise shodou
obou těchto států, chválil oficielní politiku
Ruska, chválil Sazonova, pozastaviv se všal
nad telegramem carovým, zaslaným králi bul-
harskému a srbskému, vyslovil souhlas s dr
Baernreithrem v přání, aby velké hospodář-
ské škody, které utrpěla monarchie na Balká-
ně, odčiněny byly účelnou obchodní poli-
tikou.
Wagnerův
Sazonov
Balkán
Albánie
Anglie
Rakousko
Francie
Rusko
9
article
Sněmovna panská byla dnes velmi hojně
navštívena — bylo zajímavo pozorovati, kte-
rak hr. Stürgkha poslouchají tři býval
ministerští předsedové: bar. Gautsch, bar
Beck a bar. Bienerth — a nejen poslou-
chala exposé markýza Bacquehema, nýbrž
provázela je hojnou veselostí a na konec jed-
nomyslným potleskem.
Dlouhý byl epilog, který pronesl zpravo-
daj rozpočtového výboru, býv. poslanec z
chebskou obchodní komoru a býv. ministr fi-
nancí v kabinetě Windischgrätzově dr. Ar-
nošt Plener. Způsobil veliký rozruch, nad-
hodiv otázku, chce-li zemská správní komise
v Čechách zavésti postupem mimo sněmovnu
a mimo zákon zvýšení přirážky zemské, chce-l
obnoviti stejným postupem zemskou dávku
pívní, proč neprovádí se hned zároveň úpra-
va národních a jazykových poměrů.
O posledním česko-německém vyrovná-
vacím pokusu vyslovil osobní názor, že byl
pochyben, vyšed ze dvou území jazykových.
českého a německého, kdežto podle jeho
soudu by se bylo doporučovalo přijati území
tři: české, německé a smíšené, čímž do něme-
ckého území dostaly se některé příměsky, ná-
ležející vlastně do území jazykového, což za-
vdalo mu podnět vysloviti názor, že němečti
poslanci dostali se proto na scestí, ve kterém
se nyní nalézají.
Stürgkh
Gautsch
Beck
Bienerth
Bacquehem
Dlouhý
Windischgrätzův
Ara
Plener
Čechy
10
article
Prospekt do nejbližší budoucnosti, který
zakončil bar. Plener svůj doslov, jest velmi
ponurý. Vidí několik nebezpečí: první v ne-
hotovosti Albanska, zejména v nehotovost
severních jeho hranic a v úplné stagnací ce-
lého problému albanského již od minulého
roku; druhé nebezpečí vidí v Srbsku, které
raději pro svůj vývoz voli nevýhudnou cestu
z nenávisti proti Rakousku, nežli nejvýhod-
nější cestu přes Zemun; třetí ve faktu, ž
Srbsko, které bylo dříve toliko svízelným sou-
sedem, stalo se nepřítelem říše, což podle
dojmu bar. Plenera v dozírné době se ne zlepš
a čtvrté, hlavní nebezpečí pozoruje v rosfou-
cím napětí mezi Rakouskem a Ruskem. Shrnu-
je tyto své starosti oproti optimismu s jiných
stran tlumočenému pravil, že celkový stav
sice nebudí okamžitou obavu, že však jes
vážný tak, že by politikové měli se mu vě-
novat docela.
Sněmovna, schválivší provisorium rozpo-
čtové, odebrala se na několikaměsíční prá-
zdeň. Ve vnitřní politice, pokud jedná se
parlament, nastal úplný klid, ale máme dojem
že mimo parlament nastane brzy ruch ve dvou
nejdůležitějších královstvích tohoto státu vel-
mi čilý, ba kritický.
Plener
Srbsko
Rakousko
Zemun
Rusko
11
article
Z Vídně, 27. června. (K. k)
Mistopředseda kn. Fürstenberg zahajuje
schůzí v 11.20 hod. K návrhu knížete Karla Schwar-
zenberga byl dán zákon o úřadnících statků, k ná-
vrhu svob. p. Plenera novela k zákonu o bytové
pěči na jednaci pořad dnešní schůze.
Přikročuje se pak k jednacímu pořadu a po-
kračuje se především
v projednávání reformy trestního práva.
Návrh hr. Piniňského, aby předlohy byly
vráceny výboru, se zamítá a sněmov-
na se usnáší, aby zahájena byla po-
drobná rozprava. Předloha o trestním
zákonu se pak schvaluje s pozměňo-
vacím návrhem svob. pána Glanze
vyzvědačství, jakož i s pozměňova-
cím návrhem, který podal dr. Mattuš
ku § 226. a který týká se rozšíření de-
finice veřejných cenných papírů take
na dlužní úpisy některého ústavu pe-
něžního. Než zahájena byla podrobná rozprava
o uvozovacím zákonu k trestnímu řá-
du soudnímu, prohlásil hr. Pininský jmé-
nem některých členů panské sněmovny, kteří hla-
sovali pro to, aby předlohy byly vráceny výboru:
kn
Fürstenberg
Schwar
Plener
Mattuš
Vídeň
panská sněmovna
12
article
Se zřetelem na veliký význam rcformy trest-
ního práva nechceme nikterak překážeti nebo
zmařiti další průběh a skoncování debaty. Proto
nezúčastním se podrobné rozpravy a nepodám také
žádných pozměňovacích návrhů a nebudu je odů-
vodňovati. Také nechceme svým votem zmařiti po-
třebnou dvoutřetinovou většinu a uskutečnění zá-
kona nějak oddáliti. (Výborně!) Naopak usnadníme
svým votem provedení reformy, ale vyhražujeme
si, že v tom případě, kdyby následkem změnv
druhé sněmovně dostal se tento zákon opětně do
panské sněmovny, projevíme opětně své odchylné
názory v komisi, po případě v plenu panské sně-
movny. (Hlučná pochvala.] Ostatní předlohy se
rovněž schvalují, načež schvaluje se
všech šest předleh. týkajících se re-
formy trestního práva také ve třetím čtení. Na to
sehvalují se v druhém a třetím čtení předloh
o hospodářských úřadnících a o byto-
vé péči, které byly vyřízeny poslaneckou sně-
movnou a cestou pilnosti dostaly se na jednací po-
řad dnešní schůze.
Svob. pán Plene r referuje pak
o prozatímním rozpočtu.
panská sněmovna
13
article
Lituje, že ani letos nedošlo k normálnímu roz-
počtu a finančnímu zákonu. Podává přehled zvý-
šených vydání letos nutných a poukazuje na to,
že na vojenská opatření, nutná na severních nebe
jižních hranicích říše za příčinou krise balkánské
je do konce června potřeba 1801/4 mílionu. Bylo
možno opatřiti tuto velikou sumu z pokladních
hotovostí bez jakékoliv úvěrní operace. Poukazuje
na nastávající účinky hospodářské deprese a na
kontrahování velikých dluhů pro státní dráhy
Všeobecná vážnost finanční situace nesmí býti
iánorována. Tak zv. malý finanční plán bude miti
pro státní finance velmi nepatrný, ba skoro žádný
význam. Účinkem soustavy, kterou referent osob-
ně nemůže schvalovati, připadne zvýšení kořaleční
daně skoro úplně zemím. Také zvýšení osobní daně
z přijmů jest už předem vázáno výlohami na zlep-
šení situace státních zřízenců. Ostatní malé daně
vynesou tak nepatrné sumy, že nepadají na váhu
pro trvalé zlepšení státních fínancí. Následkem
nynějších poměrů ve většině poslanecké sněmovny
jest vláda mnohdy nucena povoliti naléhavým po-
žadavkům jednotlivých skupin. Referent na konec
doporučuje, aby zahájena byla podrobná debata
o prozatímním rozpočtu. (Hlučná pochvala.j
14
article
Debata o vnitřní a zahraníční politice.
Debata o vnitřní a zahraníční politice.
Hr. Ot. Czernín poukazuje na kontakt mezi po-
litikou vnitřní a zahraniční. Dnes nestojíme u kon-
ce zmatků balkánských, neboť tam dole je přece
konstelace, která nás vlastně každou hodinu může
postaviti před situaci zcela novou, a nehledě k to-
mu, soudím, že otázka albanská sama nám
ještě způsobí mnoho práce a velice mnoho lámání
hlavy. Ale my stojíme přece u bodu, s něhož je
nám možno se ohlédnouti a zkoumati, čeho jsme
vlastně v této diplomatické kampan
dosáhli anebo také nedosáhli. Četní kri-
tikové, které v poslední době bylo lze slyšeti, ne-
četné souhlasné a značně četnější odsuzující směry
dopouštějí se jedné a téže chyby, že totiž užívaj
superlativu a přestřelují. Není tak dobře, jak prav
jedni, a nemusí býti tak zle, jak tvrdí druzi. Tisl
nakloněný ministerstvu záležitostí zahraničních byi
tu a tam poněkud podivný. Byl nadšen stejně tak
zachováním statu quo na Balkáně, jako upuštěním
od tohoto stanoviska. Byl dokonce nadšen
činností londýnské koníerence vele-
vyslanecké, k čemuž je přece třeba dosti
silné dávky schopnosti k nadšení
(živá veselost.)
Co nalezl hr. Berchtold, ujav se úřadu? Vedle
naprosto nerozřešené otázky jihoslovan-
ské. Balkán odevzdáním Novopazarska podstatně
sesilený? Teprve odevzdáním Novopazarska stala
se srbsko-černohorská aliance, čím skutečně je.
Otakar
Berchtold
Hradec
Balkán
15
article
Celý proces by měl jiný průběh, kdybychom byli
měli Novopazarsko. Druhou okolností jest, že mez
monarchií a Italií jest uzavřena smlouva ve příčině
Albanie, která ministerstvu zahraničných věcí vnu-
tila úplně vymezenou cestu. Co jsme nyní zažili.
je pouhým následkem balkánské politiky několika
dosítiletí. Kdysi mohli jsme buďto podniknouti
útek, Srbsko a Černou Horu anektovatí a je se
svými Jihoslovany spojiti, a tak svou jihoslovan-
skou otázku rozřešiti, nebo měli jsme, jestliže jsme
nechtěli jiti touto cestou násilí — a nechtěli jsme
jí jíti — druhou cestu, totiž Srbsko a Černou Horu
národohospodářsky posíliti, hospodářsky a obchod-
ně-politicky k sobě připoutati a tak si zjednati
sousedy, s nimiž jest možno žíti. Nebyla však na-
stoupena žádná z obou těchto cest. Nezabránili
jsme jejich vojenskému sesílení, ale dohnali jsme je
hospodářsky a obchodně-politicky politikou drá-
ždění k zoufalství. Uzavřeli jsme jim své hranice
a tak jsme dosáhli, že jsou silni, nás nenávidí
přece se neboji.
Kn. Karel Schwarzenberg odůvodňoval, pro
jeho strana chce přispěti, aby aspoň zatím aý
rozpočet byl parlamentně vyřízen.
Stále hlasitěji zaznívá toto volání ze zemí, které
přece vlastně jsou základem státu,
Jihoslovan
Schwarzenberg
Albánie
Srbsko
Černá Hora
Italia
16
article
volání po sanací,
17
article
a to nejen po sanaci ve smyslu ucpání několika
rezpočtových děr, nýbrž po stěžejní sanaci, po od-
pomoci a odstranění příčin, kteřé třeba hledati ne-
jen ve všedním národním sporu, ale částečně také
v celé organisaci naší autonomie a v zemských ří-
zeních, a které zároveň jsou důvodem, že poměry
a hospodářství zemí právě nejsou takové, jako b
měly být.
Ačkoli se řečník přiznává za autonomistu, ne-
váhá doznati, autonomie tak, jak je u nás organi-
sována, a se vyvinula, pohříchu, nevyhovuje poža-
davkům, které se na ni kladou. Přes to však ne-
může se od autonomie upustiti. Pře-
svědčení to sevšeobecnělo snad též u centralistů
K těmto úvahám zavdávají podnět v prvé řadé po-
měry, jak se vyvinuly v Čechách, ale též poměry
ve většině zemí
Čechy
18
article
Poměry v Čechách
Poměry v Čechách
dají se už nyní sotva sanovati prostředečky, kte-
rých se tam nyní používá. Protože vyrovnání nebylo
uskutečněno, musí se též upustit od naděje, že
zemský sněm bude moci sám se vytáhnouti z pro-
padliště. Avšak nesmi se upustiti od nadějea
vláda se též nevyhne povinnosti, k věci přikročiti
a energicky zasáhnouti. Při další akcí nesmí se
úzkoprse lpěti při tomto programu vyrovnacím.
V rozmnožení přísedicích vvýboru zemského na
čtrnáct, jež bylo projektováno, ve „čtrnácti po-
mocnících“, kteří byli získáni (Veselost), není pravý
prostředek, aby se ulehčilo zemským financím,
aby správa země byla zjednodušena. Vyrovnac
materiál bude snad cennou pomůckou; k dosažen
vydntné a důkladné sanace poměrů bude všal
nutno jíti dál. Sanace musí býti důkladná, a bude
se zajisté musit pohybovati při hranici suspendo-
vání jistých zemských zákonů, má-li býti skutečn
vydatnou a postačující. Kdyby se použilo všeobe-
ného rovného práva volebního jako prostředku l
sanaci autonomních sborů, udělali by kozla za-
hradníkem. Všeobecné právo voleb n
není prostředkem, jenž by byl s to, zemské financ
sanovati. Nebezpečí pro státní hospodářství ne-
spečívá v rozpočtu, nebezpečí otřesu financí hroz
spíše ze zemí. Okolnost, že mimořádné požadavky.
způsobené posledními událostmi, byly hrazeny be
úvěru, vyvolá asi nejen náš zájem, ale i zájem ci-
ziny. Na tom si můžeme něco zakládati a proto s
též v cizině bude postavení naše jeviti příznivějším
Řečník mluvil pak
Čechy
19
article
o zahraničné politice.
20
article
Konservativní politika není totéž, jako poli-
tika slabosti. Zahraniční politika směřovala k tomu
aby při ochraně našich tak zv., ale dosud nedeli-
novaných životních zájmů, zdržovala se každého
vmísení do rozvoje balkánských států a aby za-
chovala mír. Tento cil byl dosud dosažen, mír byl
zachován. Jest pouze otázkou, za jakou cenuv
ohledu hospodářském a politickém? Nynější vý-
sledky naší zahraničné politiky zdají se býti
dlouhodobými směnkami, spíše theoretickým uzná-
ním našich, velmi skrovně projevených požadavků
Albanie dosud ncexistuje jako slát, ze Skadru
Černohorci dosud nejsou venku a Srbové zatím jen
opustili břehy Jaderského moře. Konference
lodní demonstrace ve velké a velmi čestné spo-
lečnosti ukázaly se většínou jako překážka našeho
volného pohybu a daly za pravdu hraběti Aehren-
thalovi, jenž vždy se bránil proti tomu, jíti na kon-
ferenci, když již předem nebyl si jist většinou pro
své požadavky.
Srba
Albánie
jaderský moře
21
title
Min. p. hr. Stürgkh:
Stürgkh
22
article
Slavná sněmovno! Hodlaje rokování o nynějši
Slavná sněmovno! Hodlaje rokování o nynějši
předloze doprovoditi několika slovy se svého sta-
noviska, chtěl bych především zmíniti se o skuteč-
nosti, že pan zpravodnj tak jako poslední řečník
s politováním pozorovali faktum, že sněmovna ani
tentokráte neprojednává definitivný
zpravodnj
24
article
nýbrž opět rozpočet zatímný. Neváhám s našeho
stanoviska přidati se živě k tomuto politování, ne-
boť, jak nepotřebuji zajísté zdůrazňovati, byla by
zvlášť výhodnou vládě systematická kontrola.
kdyby prováděla se zvláště tím způsobem, na který
p. zpravodaj narážel a osvícenými muži této sně-
movny vykonávána.
Jestliže několika slovy musím poukázati na
polehčující okolnosti, chtěl bych — pokud jdeo
loňsko — připomenouti, že parlament loni v době
pro budžetovou rozpravu příslušně neobyčejným
napětím sil při projednávání a usnesení branné
reformy absolvoval a že též následující doba, které
mohlo býti snad využitkováno pro rozpočet letoš-
ního roku, tedy částečně podzim a zíma, vyplněny
byly velmi naléhavými a pohotovosti monarchi
sloužícími přípravnými akty a předlohami, částečně
také podrobným projednáním finanční reformy
II. sněmovně.
25
article
Jestliže smím chvíli promluviti o technice ro-
kování zvláště ve druhé sněmovně, jest přirozeno
že při velikém počtu členů sněmovny a při velikém
rozmnožení členů výboru, zvláště rozpočtového vý-
boru, příbylo poněkud těžkopádnosti a kdyby byla
zdůvodněnou naděje, že projednávání rozpočtu na-
bude rychlejšího tempa, musilo by to býti uve-
deno dojista ve spojení se změnou jednací techniky.
jež jest u vysoké míře věcí autonomie dotyčných
sněmoven. Nehledě k tomu — a na to může vláda
míti vliv pouze naprosto nepřímo — přece se vláda
vynasnažila — přikládám tomu velkou cenu, že
mohu to sděliti s tohoto místa — učiniti taková
opatření, jež rokovací techniku rozpočtu, pokuds
týče rozdělení doby, ulehčují, a proto také mohou
uvésti definitivní zkoncování rozpočtu opět do nor-
málních kolejí. Po dohodě s královskou uherskou
vládou po smyslu přání, jež nedávno byla vyslo-
vena a po smyslu resoluce, jež před několika lety
v poslanecké sněmovně byla usnesena, rozhodli
jsme se
přeložití nynější rozpočtovou periodu
Od 1. ledna do 31. prosince na dobu od 1. čer-
vence do 30. června. Domníváme se, že jsou s tím
spojeny různé výhody, jež jednak opírají se o to.
že vláda sama lehčeji a pronikavěji může prová-
děti nutné dosti rozsáhlé interní předporady a před-
běžná vyjednávání, která k uskutečnění rozpočtu
třeba konati mezi jednotlivými resorty a kompe-
tentním ministerstvem financí a jež přece též nyní
se konají svědomitě a s celou horlivostí, která však
přece jsou tím jaksi stěžována, že připadají zpra-
vidla na léto, tedy vlastně do doby dovolených
velkého počtu funkcionářů, tedy do doby, jež pro
poslanecký sněmovna
26
article
Pan zpravodaj neopomenul při kritice rozpočtu
poukázati k tomu, že při výsledcích rozpočtového
rokování uplatňují se jisté nutnosti, jež vznikajíz
parlamentního projednávání rozpočtu. Nechci nyní
zapírati, že takové nutnosti místy projevují se těž
v rozpočtu. Byl bych — a J. E. byl tak laskav, že
nazval tento zjev samozřejmým a vyplývajícímz
povahy věci — tuto skutečnest se stanoviskat vlády
pokládal pouze tehdy za přímou výtku, kdybych
musil předpokládati, že takové nulnosti, takové
dohody, jež projevují se jakýmsi způsobem v roz-
počtu, týkají se věcí, které se stanoviska věcné
nutnosti, potřeby anebo financí, nemohly by býti
zodpovídány. V takovém případě ovšem musila by
z toho dovozována býti výtka. Ohlédnu-li se však
zvláště na poslední fáse zněmovního projednávání
rozpočtu, zdá se mi, že vláda takové výlce nen
vystavena, protože, abych uvedl jednu okolnost
kterou J. E. zdůraznil, prohlášení vlády ve prospěeh
postupného zlepšení platů železničních zaměst-
nanců
není snad výsledkem okamžikové parlameniní si-
tuace. Toto prohlášení, jež má býti v nejbližších
letech uskutečněno, učiněno bylo spíše v konsek-
ventním provádění dobře uváženého a předem pro-
jednaného rozhodnutí vlády z minulého roku, jež
v § 4. zatímného rozpočtu za minulý půlrok —
byl schválen také panskou sněmovnou — je pro-
jeveno.
Předchozí řečník, pokud dotkl se oboru vnitř-
ní politiky, přirozeně neopomenul při probíráni na-
šich vnitropolitických poměrů vzpomenouti přede-
vším situace země, která mu je blízká a také vládě
pro svůj význam, svou cenu pro říši, pro svou důle-
žitost pro monarchii velmi leží na srdci. Mluvi
27
article
o sítuací v Čechách
a stěžoval si, že Čechy politicky a finančně jsou
nyní v takové situaci, která svádí k sobě zvlášíní
pozornost — politicky a finaněně. V poli-
tických poměrech, které dlouhou dobu byly v
znamení pokusu urovnati národně-politické dife-
rence, došlo v poslední době k nejživějšímu poli-
tování vlády k přerušení, které jistými polítickými
stranami apodiktickou formou nazváno jest ukon-
čením oněch vyjednávání. Přiznávám zcela ote-
vřeně, že vláda nemůže klidně přihližeti k tako-
vému spodiktickému pojmenování tohoto stadi
věcí a že se domníváme, že, i když toto přerušení
bohužel musíme připustiti, nechceme mluvit
o ukončcní vyrovnání, o vzdání se mož-
nesti dalšího dohodování proto, že vyrovnávaci
myšlenka tak prudce vyvěrá z vnitřní nutgosti po-
měrů v království, že i když pro chvíli se zatem-
nila, ustoupila do pozadí anebo vybledla, v ž d
opět z nejvnitřnější povahy vývoj
věcí musí se vynořiti. (Souhlas.) Avšak jest
úplně správno, že dostavivší se přerušení v poli-
tickém směru, že politická siluace v zemském ho-
spodářství království Českého, která od delši doby
budí jisté obavy, nyní utvářila se akutněji.
Čechy
28
article
Mohu snad poukázatí k tomu, že vláda uzná-
vajíe skutečnost, že takovému finančnímu stísně í
musí se odpomoci, neopomenula ještě v 11. hodině
učiniti pokus, aby v tomto finančním oboru návr-
hem na interimni zasedání zemského sné-
mu se zatímním finančním programem zabránila
dalšímu zostření situace. Aniž bych kritisoval, ome-
zim se zde na konstatování skutečnosti, že bohužel
v oné době nebylo možno tento návrh
realisovati u že situace v dalším prúběhu
přirozeně se zostřila. Předřečník appeloval v tomto
směru na vládu, aby vůči těmto poměrům nestála
rouze citově nikoliv lhostejně, nýbrž aby také.
pokud se činu týče, učinila svoji povinnost, aby
nenechala bez svojí ingerence nemožné poměry.
které ani dále vyvijeti se nemohou. Dovolují si zdů-
razniti jediné: Nepochybuji naprosto, že v okruhu
úkolů a okruhu zodpovědnosti vlády může býti.
aby v určitém okamžiku tak zakročila, aby snad
od obyvatelstva odvrácena byla hrozící nebezpeč
anebo poškození, jež mohla by vzniknouti z ohro-
žení kontinuity řádné správy. Domnívám se však
že okamžik, v němž vláda může být
povinna, ale také jen oprávněna t
učiniti, že tento okamžik přesuě a
svědomitě musí býti vyčkán a že nut-
no ho posuzovati ze dvou stanovísek
resp. že jsou to dva momenty, o něž se zde jadná-
dovoluji si říci snad jeden formální a jeden mate-
rielní moment. Formální moment na tolik, že sto-
jíme proti skutečnosti, že autonomní správa krá-
lovství Českého dle zemské ústavy, dle zemskéh
zřízení nejprve primérně odevzdala zodpovědnost
za vedení zemského hospodářství zemskémmu výbor
a že by to znamenalo jaksi poplésti zodpovědnost
tedy také okruh povinností a snad současně okru
práva, kdyby při nynějším stavu této zodpověd-
nosti a dokud stav tento trvá, zasaženo bylo stětn
správou.
29
article
Jestliže to je spíše formálně-právní moment
je materiální moment podmíněn tím, že musí býti
usuzováno, zda a jak daleko jestdána sku-
tečnost, že linanění tisní, resp. finanč-
ní nemožností dotčeny by byly zájm
obyvatelstva království Českého,
to obyvatelstva tohoto království bez rozdílu ná-
rodnosti v hospodářském a kulturním směru. Ne-
ní třeba, abych promlouval o tom, jaké důsledky
vyplynouti by mohly z finančního selhání tak ve-
likého správního obvodu, jakým jest autonomn
správa Čech, pro nejrůznější a daleko rozvětvené
zájmy obyvatelstva. Stačí, poukážu-li na to po-
všechně a odvodím-li z toho, že může zde nastati
chvíle, kdy pro vládu vůči obyvatelstvu tohot
království, ale také se stanoviska dojmu na venek
jenž z eventuality takové události mohl by být
odvozován, mohla by vzniknouti povinnost, aby
zakročila.
Musím dnes upustiti, abych mluvil o podrob-
nostech, jak snad v dané době a za oněch před-
pokladů, jež jsem si dovolil zde uvésti, mohla by
se utvářeti ingerence státní správy. Mohu s
snad obmeziti na to, abych zdůraznil, že při tom
zásadně se stanoviska vlády musil by býti vzat
v úvahu moment, že, kdyby již za mimořádných
okolností k takové akci došlo, že tato ake
mohla by také býti pouze tím ospra-
vedlněna, jestliže by princip auto-
nomie pokud možno byl zachován
nestrannost správy udržena, a že ko-
nečně ve finančním směru nejprve uvolně-
ny by byly pomocné prameny země, tře-
ba že i při nejmenším pro zatímní po-
řádek v zemském hospodářství, po-
mocné prameny země, které ne z vnitrohospodář-
ských, nýbrž z politických důvodů zatím jsou z-
sypány.
Čechy
30
article
Avšak nerad bych opustil tento předmět, anii
bych doložil, že cokoliv příměřeného tlaku okol-
ností a situaci vládou v tomto směru bude sna
učiněno, že všechno, co učiněno býti b
mohlo, je diktováno předně pocite
objektivního nestranného smýšlen
vůči oběma kmenům, zemi obývají-
cím, a nejblahovolnějšími a nejpřá-
telštějšími pokyny všem činitelům
kteří mohli by býti pověření obtíž-
ným úkolem, udržeti kontinuitu v ho-
spodářství zemském. To jest, slavná sně-
movno, ale také v tomto případě, jestliže by ne
lehkým srdcem a s nutnou opatrností musila vlá-
da přikročiti k uspořádání věci, vždy jen zřízení
pořádku v jistém obmezeném rozsahu ve finanč-
ním oboru a provisorním, abych neřekl nouzovým
způsobem, který přirozeně naprosto neumož-
ňuje úplnou sanaci situace. Tedy nebyl
by to ani ve finančním směru definitivní a úplně
uspokojující stav, ani nebyl by kruh toho, co snad
dle pořádku a dle, pokud možno, svorné úpravy
se žádá, tím také ani v nejmenším opsán, nebot
vedle finaněního momentu jsou to vlastní poli-
tické momenty, které jsou vlastně
těžiskem, kde třeba začíti, aby z jich
úpravy všechno, co týká se zájmo
království, uvedeno bylo ve skut eč-
ný pořádek.
31
article
Dovolte, pánové, abych projevil naději, že,
jak jsem si již dovolil říci, myšlenka, že jednou
ku pořádku dojíti musí i přes dočasné zakalení,
tak silně žije v hlavách a srdcích osvícených a
vynikajících mužů obou národností, že i přas do-
časné potemnění tato myšlenka nemůže vyhas-
nouti, a že snad, kdyby se zdařilo nalézti jistý
bod klidu v jednom oboru, dalo by se snad docí-
liti opětné navázání styků v oboru druhém, v o-
boru politickém, které nyní v této chvíli jest ztí-
ženo. Jak mohu ujistiti, nebudou scházeti mocné
popudy vlády a stálá snaha při tom inicia tivněa
účinně spolupracovati. [Souhlas.)
Slavná sněmovno! Z úzkého rámce vnitřních
záležitosti přešla tato debata dnes — a mohu
hned prvního řečníka citovati, ale též p. předsedu
pravice — jak nebylo ani jinak očekávati na obo
politíky zahraniční.
Zvláště vzhledem na světodějné události, jichž
svědky jsme byli od té doby, kdy sněmovna opět
zahájila svou činnost. Je přece zjevem fen až pří-
liš přirozeným, že s výhradou zvláštní kompe-
tence korporací, které jsou především povolány
ústavně projednávati a usnášeti se o zahranič-
ních záležitostech, při nejživějším zájmu ve přž-
čině účinku, který ony zahraniční události vyko-
návaly též na naše vnitřní poměry, kdekoli se
scházejí parlamentníci k velkým parlamentním
debatám, nemohou tyto zahraniční události zůstati
neprojednávány. Ani já nechci se na tomto ml-
stě této rozpravě vyhnouti, už proto ne, že bych
nechtěl opemenouti uznat legitimaci právě této
sněmovny, která je zvláště povolána jasným a u-
zrálým úsudkem posuzovati tyto obtížné a chou-
lostivé otázky, protože je zde dáno stejně dů-
stojné jako povolané forum pro úvahy o nich.
32
article
Jestliže si přece musím odepříti zabývati se po-
drobnastmi, a snad s pohledem nazpět podatí pře-
hled celé zahraničné situace a spojiti s tím jisté
úvahy, ať mně to sl. sněmovna připíše k dobru,
tím spíše, že soudím, že tato situace ve svém
rychlém toku a ve svých měnících se obrazich ne-
může býti definitivně posouzena. Posouzení to se
svými konklusemi bude moci býti snadnější dele-
Zacím za pozdního podzimu nežli nyní sněmovněv
tomto okamžiku.
S druhé strany však nechci si odepřiti, když
již ne odbšírnější vylíčení, tedy při nejmenším sktu-
elní vylíčení a proto v dohodě s těmi činiteli.
kteří v prvé řadě povoláni jsou prováděti naše
zahraniční záležitosti, dovoluji si slavné sněmovně
přednésti toto: Nebezpečné přioslřeni
rozporů, jež nedávno bylo lze pozo-
rovati mezi balkánskými spojenei
pokud se týče rozdělení dobytých
území, potěšitelně ztratilo na ostro-
sti, ježto se zdá, že balkánští národové rozhodli
se chopiti se prostředků k pokojné mu
dohodnutt. Tento rozvoj jako všude, tak zvlášt
v této monarchii uvítán byl se živým
povděkem. Jakým způsobem dospěji spojenci
k dohodě, nelze v této chvíli ještě s určitostí před-
vídati: avšak dojista bude naší povinnosti,
zaujmouti k dotyčným výsledkům
stanovisko s hlediska našich zájmů.
33
article
Samozřejmo, že tato naše ingerence na konečnou
úpravu balkánských územních poměrů vedena bude
týmž, balkánským národům přitel-
ským duchem, který projevovali jsme
také po dobu trváni války. Toto smý-
šleni chováme ke všem balkánským na-
rodům bez rozdílu. Dojista není třeba zvlá-
ště zdůrazňovati, že v této říši s četným slovan-
ským obyvatelstvem, které v rámci tohoto stálu
a jeho silami dospělo k největšímu kulturnímu roz-
voji, nejsou úspěchy slovanských balkánských ná-
rodů sledovány se stejnou sympatií jako ony ná-
rodů neslovanských, kterým dojista všichní ná-
rodové této říše z plna srdce přeji všeho
blaha a zdaru. Jestliže všichni balkánšti ná-
rodové chtějí se věnovati velkým úkolům, které je
čekají v oboru jich vnitřního rozvoje, uplatní faké
nejlépe v politickém směru svoje poslání v evrop-
ském systému rovnováhy, jehož otřesení v prvé
řadě musilo by ohroziti jich vlastní úspěšný rozvoj-
Takovému otřesu zabrániti, jest nej-
vznešenějším úkolem mírové politi-
kyrakousko-uherské řiše a monarchie
věnuje se tomuto úkolu, jak činila to
v minulosti tak také v další budouc-
nosti.
Na konci svých vývodů dovoluji -si p. předřeč-
níkovi projevili nejzávažnější dík za blahovolné a
přátelské smýšlení vůči vládě, jemuž dal průchod
při začátku svých vývodů a dovoluji si vás zátdati.
byste v zatímním rozpočtu pro II. půlletí dali sou-
hlas této slavné sněmovny. [Hlučný souhlas
potlesk.)
Dále promluvili ještě dr. šl. Baernrelth er
hr. Lützow. Smolka, markýz Bacquehem
na jejichž vývody poukázáno obšírně již v povšech-
ném rozhledu, načež po doslovu šl. Plenera byl
zatímný rozpoče! schválen a schůze skon-
čena.
Lützow
Smolek
Bacquehem
Plener
34
title
Politický přehled.
36
article
O českém osvědčení o zmaru dorozumívací
akce,
O českém osvědčení o zmaru dorozumívací
akce,
společném díle stran agrární a svobodomysl-
né, prohlásila včera „Národní Politika“, že
jest enunciací stejně vážnou, jako důležitou,
a to obsahem i dobou, ve které byl tento pro-
jev učiněn. „Nár. Politika“ upozorňuje pak
na nejvýznamnější oddíly čtvrtečního osvěd-
čeni, a stať svou končí touto větou: „Celý
projev obou dvou stran je tak vážný a ob-
sažný, že jsme za něj upřímně povděčnía
přesvědčeni, že celý národ jej ve hlavní jeho
podstatě provází svým souhlasem.)
O řešení polítícké krise v král. Českém
poskytl včerejšek jen docela málo zpráv.
Hlavně dlužno zaznamenati sdělení včerej-
šího večerního »Prager Tagblattu«, že —
prý — německé kruhy politické jsou velmi
rozladěny nynějším vládním projektem pro
zjednání pořádku v Čechách; tato nespoko-
jenost projeví — prý — se v usneseních, jež
3. července učiní schůze svazu německých
poslanců na sněmě českém.
Vicepresident zemského finančního ředi-
telství pražského dr. ryt. Tersch byl po-
volán do Vídně dle mínění a tvrzení něme-
ckého proto, že mu připadne zvláštní důle-
žitý úkol při řešení finanční krise zemské
v době, kdy nebude sněmu.
Zatím co v kruzích německých se nyní
řeší hlavně otázka, zda po resignaci nyněj-
šího výboru, najisto očekávané, bude na jeho
místo dosazen jmenovaný zemský výbor nebo
správní komise ryze úřadnická nebo smíšená,
část českého tisku neví nic jiného, než pode-
zřívat a pomlouvat nemilé mu- české strany
doktor
Tersch
Čechy
Vídeň