ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 971ac430-8fd6-11dd-b5d3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 42, place 37, org 6, work 2
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
28, června 1913. Číslo 175.
4 article
ského svazu, nač je třeba rozšíření svazu bal- kánského, když je Turecko povaleno a proti komu hrot tohoto svazu je namířen. Odpovědi nedal, ale dodal, že se vnucuje sama sebou Tu lze namitnout, že není dokonce třeba, by balkánský čtyřspolek byl namířen proti naší monarchii. Neklame-li nás naše pamět, byla chvíle, kdy tento čtyřspolek byl chystán pod protektorátem Rakouska. Za velké pozornosti odpověděl m.-p. br Stürgkh na výklady jak hr. Czernina tak knížete Schwarzenberga v příčíně situace království Českém. Repliku svou, která vy- zněla v důležité projevy o česko-německén vyrovnání a mimořádné akci vládou chystano k finančním opatřením nečetl. Mluvil ji hnec s patra. Pročetl pouze poslední odstavec řeč své, který mu byl dodán ministrem zahranič ních záležitostí hr. Berchtoldem a který způ sobil ve sněmovně a způsobí také zajisté mi mo ni velký dojem pouze proto, že dnešní vy jádření hr. Berchtolda bylo vůči slovanským státům balkánským sympatičtějším nežli do savadní osvědčení jeho na jiných forech, je- dině proto, že není tam nic jiného, leč pouho- pouhé zjištění reálnosti ethnografické, záleže jící v tom, že Rakousko má mnoho milionů Slovanů a že zahraniční politika, zejména vůč státům slovanským, jest povinna míti zřete také na ně. Chef vlády pojednal klidně, věcně napro sto objektivně a korrektně o česko-německém vyrovnání, míně naproti hlasům pessimisti ckým, že je úplně pochováno, že je toliko za- staveno, že však bude obnoveno, poněvadi idea smíru národního v Čechách je sílná dost aby vždy zase procitla. Stran zamýšleného opatření pro případ, že by autonomní správu v království Českém byla zastavena, ujišťo val, že bude proniknuto duchem naproste nestrannosti a blahovůle k veškerému obyva- telstvu v zemi bez rozdílu národnosti.
Stürgkh Czernin Schwarzenberg Berchtold Turecko Rakousko Čechy ský svaz
5 article
Dr. Baernreither, který si zachoval a osvědčuje ve všech věcech svou samostat- nost, vyznal se upřímně, že je přítelem auto- nomie, minil však, že je záhodno provésti re- formu její zejména v ten rozum, aby nebyl závislou finančně na státu. Vyslovil spokoje- nost s dnešním výrokem hr. Stürgkha, jenž je ve skutečnosti výrokem hr. Berchtolda, že Rakousko-Uhersko věnovati chce stejnou blahovůli balkánským národům všem, žádal však, aby, nezasahuje-li Rakou- sko-Uhersko do vnitřních poměrů balkánských států, nečinil tak ani žádný stát jiný — roz- uměj Rusko — a na druhé straně aby balkán- ské státy samy politicky a hospodářsky ne- obracely se proti monarchii naší a zejména aby došlo buď k normální dohodě se Srbskem nebo ke zjevnému rozkolu se státem tím. Vy- slovil přesvědčení, že na Balkáně v době nej- bližší nastane veliký hospodářský rozmach. Pokládá revisi našeho obchodního systému vůči balkánským státům a národům prostřed kem nejvhodnějším, aby Rakousko na půdě balkánské náležitě se zakotvílo. Zabývaje se důkladně řečí, kterou promluvil o zahranič- ních poměrech v uherské dolní sněmovně m.-p. hr. Tisza, vzýval dr. Baermreither Ma- dary, aby umožnili příznivé rozřešení celo otázky jihoslovanské. Hr. Lützow, který si liboval, že styky rakousko-italské se zlepšily — o čemž si do- volujeme opravdově pochybovati! — zakonči svou řeč přáním, aby k míru zahraničním přidružil se také mír vnitřní.
doktor Baernreither Stürgkh Berchtold Lützow RakouskoUhersko Srbsko Balkán Rakousko Baermreithry Ma Hradec dolní sněmovna Tisza RakaskýUhersko
6 article
Markýzi Bacquehemovi, předsedov správního soudu, patrně se stýská velmi po delegacích, kde je 10 let již stálým zpravoda- jem o zahraničním rozpočtu a zahraniční poli- tice. V panské sněmovně promluvil, pokud se pamatujeme, dnes poprvé. Jen o zahraniční politice, nikoli pouze o nynější okamžíté ak- tuální, naopak. Podal jakousi historii politiky rakousko-uherské v posledních letech na Balkáně. Učinil tak svým poutavým způso- bem, proplétaje výklady své častými, vesměs však nevinnými vtipy. Jediný křen jeho dnešní řeči scházel: neměl proti komu mluvit a následkem toho nebyl jeho dnešní výkon velmi rozsáhlý, polemicky přiostřen, jak bývá pravidelně v delegacích, což jí dedává nej- většího zájmu. Celkem markýz Bacquchen vystoupil jako advokát ex offo nejen pro hr Berchtolda, nýbrž také pro hr. Aehrenthala jako velebitel trojspolku, jako oslavovate věrnosti Německa k Rakousku a jako nadše- bývá stotožňováno s úvěrem, úvěr však ne- znamená než mít důvěru, věřit. A kde miz tato víra, mizí také hodnota věcí. Pojem bo- hatství není tedy dnes již materialistický, ale je otázka, nabyl-li tím mravní hodnoty. Je nutno ptáti se, proč toužíme po bohatství..
Bacquehem Bacquchen Berchtold Balkán Německo Rakousko
7 article
Jsou tři stupně této touhy: nejnižší řídís požitkem, ukojením smyslů. Na druhém stupni je touha po moci, „vášnivá a bezradostná“ Prvá je výrazem sobectví, jež hledí jen k sobě druhá sobectvím, jež je nuceno všímatis druhých. Na třetím stupni touha po bohatství bezděčně se dává do služeb na prospěch ostatních. Autor uvádí miliony, jež vydal Rockfeller na university, Carnegie na kniho- vny, snahy nesčetných institucí, organisujících úspory malých jednotlivců v bohatství, slou- žící šlechetným účelům a zmírňující peklo so- ciální bídy, a vidí v tom symptomy budoucíh vyrovnání mezi kapitálem a prací: „Bohatstv stane se méně žádoucím, ale bude ho lép užíváno, nebude žádáno samo o sobě, ale jako prostřede, sloužící účelům vyšším.“ Bohat ství hmotne, bohatství práce a bohatství víry je provázeno touhou po požitku, touhou po moci, touhou po službě lidskosti, a politická ekonomie stoupá po těchto stupních od ma terialismu k idealismu.
8 article
Přecházím přes Wagnerovu studii o ma- terialismu mravním dnešní doby, jenž se jev v touze po zevním zdání, a v bezstarostnosti která je známkou otrockého ducha, jenž způ- sobuje postupný úpadek poesie, oslabuje naše duše a naše mravy a vede ku pohrdání vírou. snižuje člověka. Je příliš moralisující tato zá- věrečná studie, ač ani jí neschází upřímná snaha, pronikající všemi různorodými články celé knihy: obrátit pozornost lidí od pouhého vykořisťování přejatého životního názoru k vědomí vlastní vnitrné síly — a vlastní zod- povědnosti. nec pro spolek rakousko-italský. Slovanům adresoval výtku, že zásada „Balkán balkán- ským národům“, která nebyla vydána Ra- kouskem, nýbrž Slovany balkánskými, a že poněvadž nemůže přestati tam, kde přestává proud slovanský, musí míti platnost též pro Albanii. Mluvil též o chování se Anglie přá- telském k Rakousku a Francie nepřátelském. při čemž učinil několik žertů o mstivosti p. Izvolského. Radoval se, že za nynější krise balkánské trojspolek je obnoven a že vystou- pil jako jednolitý celek na konferenci londýn- ské. Přímlouval se za dobré styky Rakouska s Ruskem a za řešení balkánské krise shodou obou těchto států, chválil oficielní politiku Ruska, chválil Sazonova, pozastaviv se všal nad telegramem carovým, zaslaným králi bul- harskému a srbskému, vyslovil souhlas s dr Baernreithrem v přání, aby velké hospodář- ské škody, které utrpěla monarchie na Balká- ně, odčiněny byly účelnou obchodní poli- tikou.
Wagnerův Sazonov Balkán Albánie Anglie Rakousko Francie Rusko
9 article
Sněmovna panská byla dnes velmi hojně navštívena — bylo zajímavo pozorovati, kte- rak hr. Stürgkha poslouchají tři býval ministerští předsedové: bar. Gautsch, bar Beck a bar. Bienerth — a nejen poslou- chala exposé markýza Bacquehema, nýbrž provázela je hojnou veselostí a na konec jed- nomyslným potleskem. Dlouhý byl epilog, který pronesl zpravo- daj rozpočtového výboru, býv. poslanec z chebskou obchodní komoru a býv. ministr fi- nancí v kabinetě Windischgrätzově dr. Ar- nošt Plener. Způsobil veliký rozruch, nad- hodiv otázku, chce-li zemská správní komise v Čechách zavésti postupem mimo sněmovnu a mimo zákon zvýšení přirážky zemské, chce-l obnoviti stejným postupem zemskou dávku pívní, proč neprovádí se hned zároveň úpra- va národních a jazykových poměrů. O posledním česko-německém vyrovná- vacím pokusu vyslovil osobní názor, že byl pochyben, vyšed ze dvou území jazykových. českého a německého, kdežto podle jeho soudu by se bylo doporučovalo přijati území tři: české, německé a smíšené, čímž do něme- ckého území dostaly se některé příměsky, ná- ležející vlastně do území jazykového, což za- vdalo mu podnět vysloviti názor, že němečti poslanci dostali se proto na scestí, ve kterém se nyní nalézají.
Stürgkh Gautsch Beck Bienerth Bacquehem Dlouhý Windischgrätzův Ara Plener Čechy
10 article
Prospekt do nejbližší budoucnosti, který zakončil bar. Plener svůj doslov, jest velmi ponurý. Vidí několik nebezpečí: první v ne- hotovosti Albanska, zejména v nehotovost severních jeho hranic a v úplné stagnací ce- lého problému albanského již od minulého roku; druhé nebezpečí vidí v Srbsku, které raději pro svůj vývoz voli nevýhudnou cestu z nenávisti proti Rakousku, nežli nejvýhod- nější cestu přes Zemun; třetí ve faktu, ž Srbsko, které bylo dříve toliko svízelným sou- sedem, stalo se nepřítelem říše, což podle dojmu bar. Plenera v dozírné době se ne zlepš a čtvrté, hlavní nebezpečí pozoruje v rosfou- cím napětí mezi Rakouskem a Ruskem. Shrnu- je tyto své starosti oproti optimismu s jiných stran tlumočenému pravil, že celkový stav sice nebudí okamžitou obavu, že však jes vážný tak, že by politikové měli se mu vě- novat docela. Sněmovna, schválivší provisorium rozpo- čtové, odebrala se na několikaměsíční prá- zdeň. Ve vnitřní politice, pokud jedná se parlament, nastal úplný klid, ale máme dojem že mimo parlament nastane brzy ruch ve dvou nejdůležitějších královstvích tohoto státu vel- mi čilý, ba kritický.
Plener Srbsko Rakousko Zemun Rusko
11 article
Z Vídně, 27. června. (K. k) Mistopředseda kn. Fürstenberg zahajuje schůzí v 11.20 hod. K návrhu knížete Karla Schwar- zenberga byl dán zákon o úřadnících statků, k ná- vrhu svob. p. Plenera novela k zákonu o bytové pěči na jednaci pořad dnešní schůze. Přikročuje se pak k jednacímu pořadu a po- kračuje se především v projednávání reformy trestního práva. Návrh hr. Piniňského, aby předlohy byly vráceny výboru, se zamítá a sněmov- na se usnáší, aby zahájena byla po- drobná rozprava. Předloha o trestním zákonu se pak schvaluje s pozměňo- vacím návrhem svob. pána Glanze vyzvědačství, jakož i s pozměňova- cím návrhem, který podal dr. Mattuš ku § 226. a který týká se rozšíření de- finice veřejných cenných papírů take na dlužní úpisy některého ústavu pe- něžního. Než zahájena byla podrobná rozprava o uvozovacím zákonu k trestnímu řá- du soudnímu, prohlásil hr. Pininský jmé- nem některých členů panské sněmovny, kteří hla- sovali pro to, aby předlohy byly vráceny výboru:
kn Fürstenberg Schwar Plener Mattuš Vídeň panská sněmovna
12 article
Se zřetelem na veliký význam rcformy trest- ního práva nechceme nikterak překážeti nebo zmařiti další průběh a skoncování debaty. Proto nezúčastním se podrobné rozpravy a nepodám také žádných pozměňovacích návrhů a nebudu je odů- vodňovati. Také nechceme svým votem zmařiti po- třebnou dvoutřetinovou většinu a uskutečnění zá- kona nějak oddáliti. (Výborně!) Naopak usnadníme svým votem provedení reformy, ale vyhražujeme si, že v tom případě, kdyby následkem změnv druhé sněmovně dostal se tento zákon opětně do panské sněmovny, projevíme opětně své odchylné názory v komisi, po případě v plenu panské sně- movny. (Hlučná pochvala.] Ostatní předlohy se rovněž schvalují, načež schvaluje se všech šest předleh. týkajících se re- formy trestního práva také ve třetím čtení. Na to sehvalují se v druhém a třetím čtení předloh o hospodářských úřadnících a o byto- vé péči, které byly vyřízeny poslaneckou sně- movnou a cestou pilnosti dostaly se na jednací po- řad dnešní schůze. Svob. pán Plene r referuje pak o prozatímním rozpočtu.
panská sněmovna
13 article
Lituje, že ani letos nedošlo k normálnímu roz- počtu a finančnímu zákonu. Podává přehled zvý- šených vydání letos nutných a poukazuje na to, že na vojenská opatření, nutná na severních nebe jižních hranicích říše za příčinou krise balkánské je do konce června potřeba 1801/4 mílionu. Bylo možno opatřiti tuto velikou sumu z pokladních hotovostí bez jakékoliv úvěrní operace. Poukazuje na nastávající účinky hospodářské deprese a na kontrahování velikých dluhů pro státní dráhy Všeobecná vážnost finanční situace nesmí býti iánorována. Tak zv. malý finanční plán bude miti pro státní finance velmi nepatrný, ba skoro žádný význam. Účinkem soustavy, kterou referent osob- ně nemůže schvalovati, připadne zvýšení kořaleční daně skoro úplně zemím. Také zvýšení osobní daně z přijmů jest už předem vázáno výlohami na zlep- šení situace státních zřízenců. Ostatní malé daně vynesou tak nepatrné sumy, že nepadají na váhu pro trvalé zlepšení státních fínancí. Následkem nynějších poměrů ve většině poslanecké sněmovny jest vláda mnohdy nucena povoliti naléhavým po- žadavkům jednotlivých skupin. Referent na konec doporučuje, aby zahájena byla podrobná debata o prozatímním rozpočtu. (Hlučná pochvala.j
14 article Debata o vnitřní a zahraníční politice.
Debata o vnitřní a zahraníční politice. Hr. Ot. Czernín poukazuje na kontakt mezi po- litikou vnitřní a zahraniční. Dnes nestojíme u kon- ce zmatků balkánských, neboť tam dole je přece konstelace, která nás vlastně každou hodinu může postaviti před situaci zcela novou, a nehledě k to- mu, soudím, že otázka albanská sama nám ještě způsobí mnoho práce a velice mnoho lámání hlavy. Ale my stojíme přece u bodu, s něhož je nám možno se ohlédnouti a zkoumati, čeho jsme vlastně v této diplomatické kampan dosáhli anebo také nedosáhli. Četní kri- tikové, které v poslední době bylo lze slyšeti, ne- četné souhlasné a značně četnější odsuzující směry dopouštějí se jedné a téže chyby, že totiž užívaj superlativu a přestřelují. Není tak dobře, jak prav jedni, a nemusí býti tak zle, jak tvrdí druzi. Tisl nakloněný ministerstvu záležitostí zahraničních byi tu a tam poněkud podivný. Byl nadšen stejně tak zachováním statu quo na Balkáně, jako upuštěním od tohoto stanoviska. Byl dokonce nadšen činností londýnské koníerence vele- vyslanecké, k čemuž je přece třeba dosti silné dávky schopnosti k nadšení (živá veselost.) Co nalezl hr. Berchtold, ujav se úřadu? Vedle naprosto nerozřešené otázky jihoslovan- ské. Balkán odevzdáním Novopazarska podstatně sesilený? Teprve odevzdáním Novopazarska stala se srbsko-černohorská aliance, čím skutečně je.
Otakar Berchtold Hradec Balkán
15 article
Celý proces by měl jiný průběh, kdybychom byli měli Novopazarsko. Druhou okolností jest, že mez monarchií a Italií jest uzavřena smlouva ve příčině Albanie, která ministerstvu zahraničných věcí vnu- tila úplně vymezenou cestu. Co jsme nyní zažili. je pouhým následkem balkánské politiky několika dosítiletí. Kdysi mohli jsme buďto podniknouti útek, Srbsko a Černou Horu anektovatí a je se svými Jihoslovany spojiti, a tak svou jihoslovan- skou otázku rozřešiti, nebo měli jsme, jestliže jsme nechtěli jiti touto cestou násilí — a nechtěli jsme jí jíti — druhou cestu, totiž Srbsko a Černou Horu národohospodářsky posíliti, hospodářsky a obchod- ně-politicky k sobě připoutati a tak si zjednati sousedy, s nimiž jest možno žíti. Nebyla však na- stoupena žádná z obou těchto cest. Nezabránili jsme jejich vojenskému sesílení, ale dohnali jsme je hospodářsky a obchodně-politicky politikou drá- ždění k zoufalství. Uzavřeli jsme jim své hranice a tak jsme dosáhli, že jsou silni, nás nenávidí přece se neboji. Kn. Karel Schwarzenberg odůvodňoval, pro jeho strana chce přispěti, aby aspoň zatím aý rozpočet byl parlamentně vyřízen. Stále hlasitěji zaznívá toto volání ze zemí, které přece vlastně jsou základem státu,
Jihoslovan Schwarzenberg Albánie Srbsko Černá Hora Italia
16 article
volání po sanací,
17 article
a to nejen po sanaci ve smyslu ucpání několika rezpočtových děr, nýbrž po stěžejní sanaci, po od- pomoci a odstranění příčin, kteřé třeba hledati ne- jen ve všedním národním sporu, ale částečně také v celé organisaci naší autonomie a v zemských ří- zeních, a které zároveň jsou důvodem, že poměry a hospodářství zemí právě nejsou takové, jako b měly být. Ačkoli se řečník přiznává za autonomistu, ne- váhá doznati, autonomie tak, jak je u nás organi- sována, a se vyvinula, pohříchu, nevyhovuje poža- davkům, které se na ni kladou. Přes to však ne- může se od autonomie upustiti. Pře- svědčení to sevšeobecnělo snad též u centralistů K těmto úvahám zavdávají podnět v prvé řadé po- měry, jak se vyvinuly v Čechách, ale též poměry ve většině zemí
Čechy
18 article Poměry v Čechách
Poměry v Čechách dají se už nyní sotva sanovati prostředečky, kte- rých se tam nyní používá. Protože vyrovnání nebylo uskutečněno, musí se též upustit od naděje, že zemský sněm bude moci sám se vytáhnouti z pro- padliště. Avšak nesmi se upustiti od nadějea vláda se též nevyhne povinnosti, k věci přikročiti a energicky zasáhnouti. Při další akcí nesmí se úzkoprse lpěti při tomto programu vyrovnacím. V rozmnožení přísedicích vvýboru zemského na čtrnáct, jež bylo projektováno, ve „čtrnácti po- mocnících“, kteří byli získáni (Veselost), není pravý prostředek, aby se ulehčilo zemským financím, aby správa země byla zjednodušena. Vyrovnac materiál bude snad cennou pomůckou; k dosažen vydntné a důkladné sanace poměrů bude všal nutno jíti dál. Sanace musí býti důkladná, a bude se zajisté musit pohybovati při hranici suspendo- vání jistých zemských zákonů, má-li býti skutečn vydatnou a postačující. Kdyby se použilo všeobe- ného rovného práva volebního jako prostředku l sanaci autonomních sborů, udělali by kozla za- hradníkem. Všeobecné právo voleb n není prostředkem, jenž by byl s to, zemské financ sanovati. Nebezpečí pro státní hospodářství ne- spečívá v rozpočtu, nebezpečí otřesu financí hroz spíše ze zemí. Okolnost, že mimořádné požadavky. způsobené posledními událostmi, byly hrazeny be úvěru, vyvolá asi nejen náš zájem, ale i zájem ci- ziny. Na tom si můžeme něco zakládati a proto s též v cizině bude postavení naše jeviti příznivějším Řečník mluvil pak
Čechy
19 article
o zahraničné politice.
20 article
Konservativní politika není totéž, jako poli- tika slabosti. Zahraniční politika směřovala k tomu aby při ochraně našich tak zv., ale dosud nedeli- novaných životních zájmů, zdržovala se každého vmísení do rozvoje balkánských států a aby za- chovala mír. Tento cil byl dosud dosažen, mír byl zachován. Jest pouze otázkou, za jakou cenuv ohledu hospodářském a politickém? Nynější vý- sledky naší zahraničné politiky zdají se býti dlouhodobými směnkami, spíše theoretickým uzná- ním našich, velmi skrovně projevených požadavků Albanie dosud ncexistuje jako slát, ze Skadru Černohorci dosud nejsou venku a Srbové zatím jen opustili břehy Jaderského moře. Konference lodní demonstrace ve velké a velmi čestné spo- lečnosti ukázaly se většínou jako překážka našeho volného pohybu a daly za pravdu hraběti Aehren- thalovi, jenž vždy se bránil proti tomu, jíti na kon- ferenci, když již předem nebyl si jist většinou pro své požadavky.
Srba Albánie jaderský moře
21 title
Min. p. hr. Stürgkh:
Stürgkh
22 article Slavná sněmovno! Hodlaje rokování o nynějši
Slavná sněmovno! Hodlaje rokování o nynějši předloze doprovoditi několika slovy se svého sta- noviska, chtěl bych především zmíniti se o skuteč- nosti, že pan zpravodnj tak jako poslední řečník s politováním pozorovali faktum, že sněmovna ani tentokráte neprojednává definitivný
zpravodnj
24 article
nýbrž opět rozpočet zatímný. Neváhám s našeho stanoviska přidati se živě k tomuto politování, ne- boť, jak nepotřebuji zajísté zdůrazňovati, byla by zvlášť výhodnou vládě systematická kontrola. kdyby prováděla se zvláště tím způsobem, na který p. zpravodaj narážel a osvícenými muži této sně- movny vykonávána. Jestliže několika slovy musím poukázati na polehčující okolnosti, chtěl bych — pokud jdeo loňsko — připomenouti, že parlament loni v době pro budžetovou rozpravu příslušně neobyčejným napětím sil při projednávání a usnesení branné reformy absolvoval a že též následující doba, které mohlo býti snad využitkováno pro rozpočet letoš- ního roku, tedy částečně podzim a zíma, vyplněny byly velmi naléhavými a pohotovosti monarchi sloužícími přípravnými akty a předlohami, částečně také podrobným projednáním finanční reformy II. sněmovně.
25 article
Jestliže smím chvíli promluviti o technice ro- kování zvláště ve druhé sněmovně, jest přirozeno že při velikém počtu členů sněmovny a při velikém rozmnožení členů výboru, zvláště rozpočtového vý- boru, příbylo poněkud těžkopádnosti a kdyby byla zdůvodněnou naděje, že projednávání rozpočtu na- bude rychlejšího tempa, musilo by to býti uve- deno dojista ve spojení se změnou jednací techniky. jež jest u vysoké míře věcí autonomie dotyčných sněmoven. Nehledě k tomu — a na to může vláda míti vliv pouze naprosto nepřímo — přece se vláda vynasnažila — přikládám tomu velkou cenu, že mohu to sděliti s tohoto místa — učiniti taková opatření, jež rokovací techniku rozpočtu, pokuds týče rozdělení doby, ulehčují, a proto také mohou uvésti definitivní zkoncování rozpočtu opět do nor- málních kolejí. Po dohodě s královskou uherskou vládou po smyslu přání, jež nedávno byla vyslo- vena a po smyslu resoluce, jež před několika lety v poslanecké sněmovně byla usnesena, rozhodli jsme se přeložití nynější rozpočtovou periodu Od 1. ledna do 31. prosince na dobu od 1. čer- vence do 30. června. Domníváme se, že jsou s tím spojeny různé výhody, jež jednak opírají se o to. že vláda sama lehčeji a pronikavěji může prová- děti nutné dosti rozsáhlé interní předporady a před- běžná vyjednávání, která k uskutečnění rozpočtu třeba konati mezi jednotlivými resorty a kompe- tentním ministerstvem financí a jež přece též nyní se konají svědomitě a s celou horlivostí, která však přece jsou tím jaksi stěžována, že připadají zpra- vidla na léto, tedy vlastně do doby dovolených velkého počtu funkcionářů, tedy do doby, jež pro
poslanecký sněmovna
26 article
Pan zpravodaj neopomenul při kritice rozpočtu poukázati k tomu, že při výsledcích rozpočtového rokování uplatňují se jisté nutnosti, jež vznikajíz parlamentního projednávání rozpočtu. Nechci nyní zapírati, že takové nutnosti místy projevují se těž v rozpočtu. Byl bych — a J. E. byl tak laskav, že nazval tento zjev samozřejmým a vyplývajícímz povahy věci — tuto skutečnest se stanoviskat vlády pokládal pouze tehdy za přímou výtku, kdybych musil předpokládati, že takové nulnosti, takové dohody, jež projevují se jakýmsi způsobem v roz- počtu, týkají se věcí, které se stanoviska věcné nutnosti, potřeby anebo financí, nemohly by býti zodpovídány. V takovém případě ovšem musila by z toho dovozována býti výtka. Ohlédnu-li se však zvláště na poslední fáse zněmovního projednávání rozpočtu, zdá se mi, že vláda takové výlce nen vystavena, protože, abych uvedl jednu okolnost kterou J. E. zdůraznil, prohlášení vlády ve prospěeh postupného zlepšení platů železničních zaměst- nanců není snad výsledkem okamžikové parlameniní si- tuace. Toto prohlášení, jež má býti v nejbližších letech uskutečněno, učiněno bylo spíše v konsek- ventním provádění dobře uváženého a předem pro- jednaného rozhodnutí vlády z minulého roku, jež v § 4. zatímného rozpočtu za minulý půlrok — byl schválen také panskou sněmovnou — je pro- jeveno. Předchozí řečník, pokud dotkl se oboru vnitř- ní politiky, přirozeně neopomenul při probíráni na- šich vnitropolitických poměrů vzpomenouti přede- vším situace země, která mu je blízká a také vládě pro svůj význam, svou cenu pro říši, pro svou důle- žitost pro monarchii velmi leží na srdci. Mluvi
27 article
o sítuací v Čechách a stěžoval si, že Čechy politicky a finančně jsou nyní v takové situaci, která svádí k sobě zvlášíní pozornost — politicky a finaněně. V poli- tických poměrech, které dlouhou dobu byly v znamení pokusu urovnati národně-politické dife- rence, došlo v poslední době k nejživějšímu poli- tování vlády k přerušení, které jistými polítickými stranami apodiktickou formou nazváno jest ukon- čením oněch vyjednávání. Přiznávám zcela ote- vřeně, že vláda nemůže klidně přihližeti k tako- vému spodiktickému pojmenování tohoto stadi věcí a že se domníváme, že, i když toto přerušení bohužel musíme připustiti, nechceme mluvit o ukončcní vyrovnání, o vzdání se mož- nesti dalšího dohodování proto, že vyrovnávaci myšlenka tak prudce vyvěrá z vnitřní nutgosti po- měrů v království, že i když pro chvíli se zatem- nila, ustoupila do pozadí anebo vybledla, v ž d opět z nejvnitřnější povahy vývoj věcí musí se vynořiti. (Souhlas.) Avšak jest úplně správno, že dostavivší se přerušení v poli- tickém směru, že politická siluace v zemském ho- spodářství království Českého, která od delši doby budí jisté obavy, nyní utvářila se akutněji.
Čechy
28 article
Mohu snad poukázatí k tomu, že vláda uzná- vajíe skutečnost, že takovému finančnímu stísně í musí se odpomoci, neopomenula ještě v 11. hodině učiniti pokus, aby v tomto finančním oboru návr- hem na interimni zasedání zemského sné- mu se zatímním finančním programem zabránila dalšímu zostření situace. Aniž bych kritisoval, ome- zim se zde na konstatování skutečnosti, že bohužel v oné době nebylo možno tento návrh realisovati u že situace v dalším prúběhu přirozeně se zostřila. Předřečník appeloval v tomto směru na vládu, aby vůči těmto poměrům nestála rouze citově nikoliv lhostejně, nýbrž aby také. pokud se činu týče, učinila svoji povinnost, aby nenechala bez svojí ingerence nemožné poměry. které ani dále vyvijeti se nemohou. Dovolují si zdů- razniti jediné: Nepochybuji naprosto, že v okruhu úkolů a okruhu zodpovědnosti vlády může býti. aby v určitém okamžiku tak zakročila, aby snad od obyvatelstva odvrácena byla hrozící nebezpeč anebo poškození, jež mohla by vzniknouti z ohro- žení kontinuity řádné správy. Domnívám se však že okamžik, v němž vláda může být povinna, ale také jen oprávněna t učiniti, že tento okamžik přesuě a svědomitě musí býti vyčkán a že nut- no ho posuzovati ze dvou stanovísek resp. že jsou to dva momenty, o něž se zde jadná- dovoluji si říci snad jeden formální a jeden mate- rielní moment. Formální moment na tolik, že sto- jíme proti skutečnosti, že autonomní správa krá- lovství Českého dle zemské ústavy, dle zemskéh zřízení nejprve primérně odevzdala zodpovědnost za vedení zemského hospodářství zemskémmu výbor a že by to znamenalo jaksi poplésti zodpovědnost tedy také okruh povinností a snad současně okru práva, kdyby při nynějším stavu této zodpověd- nosti a dokud stav tento trvá, zasaženo bylo stětn správou.
29 article
Jestliže to je spíše formálně-právní moment je materiální moment podmíněn tím, že musí býti usuzováno, zda a jak daleko jestdána sku- tečnost, že linanění tisní, resp. finanč- ní nemožností dotčeny by byly zájm obyvatelstva království Českého, to obyvatelstva tohoto království bez rozdílu ná- rodnosti v hospodářském a kulturním směru. Ne- ní třeba, abych promlouval o tom, jaké důsledky vyplynouti by mohly z finančního selhání tak ve- likého správního obvodu, jakým jest autonomn správa Čech, pro nejrůznější a daleko rozvětvené zájmy obyvatelstva. Stačí, poukážu-li na to po- všechně a odvodím-li z toho, že může zde nastati chvíle, kdy pro vládu vůči obyvatelstvu tohot království, ale také se stanoviska dojmu na venek jenž z eventuality takové události mohl by být odvozován, mohla by vzniknouti povinnost, aby zakročila. Musím dnes upustiti, abych mluvil o podrob- nostech, jak snad v dané době a za oněch před- pokladů, jež jsem si dovolil zde uvésti, mohla by se utvářeti ingerence státní správy. Mohu s snad obmeziti na to, abych zdůraznil, že při tom zásadně se stanoviska vlády musil by býti vzat v úvahu moment, že, kdyby již za mimořádných okolností k takové akci došlo, že tato ake mohla by také býti pouze tím ospra- vedlněna, jestliže by princip auto- nomie pokud možno byl zachován nestrannost správy udržena, a že ko- nečně ve finančním směru nejprve uvolně- ny by byly pomocné prameny země, tře- ba že i při nejmenším pro zatímní po- řádek v zemském hospodářství, po- mocné prameny země, které ne z vnitrohospodář- ských, nýbrž z politických důvodů zatím jsou z- sypány.
Čechy
30 article
Avšak nerad bych opustil tento předmět, anii bych doložil, že cokoliv příměřeného tlaku okol- ností a situaci vládou v tomto směru bude sna učiněno, že všechno, co učiněno býti b mohlo, je diktováno předně pocite objektivního nestranného smýšlen vůči oběma kmenům, zemi obývají- cím, a nejblahovolnějšími a nejpřá- telštějšími pokyny všem činitelům kteří mohli by býti pověření obtíž- ným úkolem, udržeti kontinuitu v ho- spodářství zemském. To jest, slavná sně- movno, ale také v tomto případě, jestliže by ne lehkým srdcem a s nutnou opatrností musila vlá- da přikročiti k uspořádání věci, vždy jen zřízení pořádku v jistém obmezeném rozsahu ve finanč- ním oboru a provisorním, abych neřekl nouzovým způsobem, který přirozeně naprosto neumož- ňuje úplnou sanaci situace. Tedy nebyl by to ani ve finančním směru definitivní a úplně uspokojující stav, ani nebyl by kruh toho, co snad dle pořádku a dle, pokud možno, svorné úpravy se žádá, tím také ani v nejmenším opsán, nebot vedle finaněního momentu jsou to vlastní poli- tické momenty, které jsou vlastně těžiskem, kde třeba začíti, aby z jich úpravy všechno, co týká se zájmo království, uvedeno bylo ve skut eč- ný pořádek.
31 article
Dovolte, pánové, abych projevil naději, že, jak jsem si již dovolil říci, myšlenka, že jednou ku pořádku dojíti musí i přes dočasné zakalení, tak silně žije v hlavách a srdcích osvícených a vynikajících mužů obou národností, že i přas do- časné potemnění tato myšlenka nemůže vyhas- nouti, a že snad, kdyby se zdařilo nalézti jistý bod klidu v jednom oboru, dalo by se snad docí- liti opětné navázání styků v oboru druhém, v o- boru politickém, které nyní v této chvíli jest ztí- ženo. Jak mohu ujistiti, nebudou scházeti mocné popudy vlády a stálá snaha při tom inicia tivněa účinně spolupracovati. [Souhlas.) Slavná sněmovno! Z úzkého rámce vnitřních záležitosti přešla tato debata dnes — a mohu hned prvního řečníka citovati, ale též p. předsedu pravice — jak nebylo ani jinak očekávati na obo politíky zahraniční. Zvláště vzhledem na světodějné události, jichž svědky jsme byli od té doby, kdy sněmovna opět zahájila svou činnost. Je přece zjevem fen až pří- liš přirozeným, že s výhradou zvláštní kompe- tence korporací, které jsou především povolány ústavně projednávati a usnášeti se o zahranič- ních záležitostech, při nejživějším zájmu ve přž- čině účinku, který ony zahraniční události vyko- návaly též na naše vnitřní poměry, kdekoli se scházejí parlamentníci k velkým parlamentním debatám, nemohou tyto zahraniční události zůstati neprojednávány. Ani já nechci se na tomto ml- stě této rozpravě vyhnouti, už proto ne, že bych nechtěl opemenouti uznat legitimaci právě této sněmovny, která je zvláště povolána jasným a u- zrálým úsudkem posuzovati tyto obtížné a chou- lostivé otázky, protože je zde dáno stejně dů- stojné jako povolané forum pro úvahy o nich.
32 article
Jestliže si přece musím odepříti zabývati se po- drobnastmi, a snad s pohledem nazpět podatí pře- hled celé zahraničné situace a spojiti s tím jisté úvahy, ať mně to sl. sněmovna připíše k dobru, tím spíše, že soudím, že tato situace ve svém rychlém toku a ve svých měnících se obrazich ne- může býti definitivně posouzena. Posouzení to se svými konklusemi bude moci býti snadnější dele- Zacím za pozdního podzimu nežli nyní sněmovněv tomto okamžiku. S druhé strany však nechci si odepřiti, když již ne odbšírnější vylíčení, tedy při nejmenším sktu- elní vylíčení a proto v dohodě s těmi činiteli. kteří v prvé řadě povoláni jsou prováděti naše zahraniční záležitosti, dovoluji si slavné sněmovně přednésti toto: Nebezpečné přioslřeni rozporů, jež nedávno bylo lze pozo- rovati mezi balkánskými spojenei pokud se týče rozdělení dobytých území, potěšitelně ztratilo na ostro- sti, ježto se zdá, že balkánští národové rozhodli se chopiti se prostředků k pokojné mu dohodnutt. Tento rozvoj jako všude, tak zvlášt v této monarchii uvítán byl se živým povděkem. Jakým způsobem dospěji spojenci k dohodě, nelze v této chvíli ještě s určitostí před- vídati: avšak dojista bude naší povinnosti, zaujmouti k dotyčným výsledkům stanovisko s hlediska našich zájmů.
33 article
Samozřejmo, že tato naše ingerence na konečnou úpravu balkánských územních poměrů vedena bude týmž, balkánským národům přitel- ským duchem, který projevovali jsme také po dobu trváni války. Toto smý- šleni chováme ke všem balkánským na- rodům bez rozdílu. Dojista není třeba zvlá- ště zdůrazňovati, že v této říši s četným slovan- ským obyvatelstvem, které v rámci tohoto stálu a jeho silami dospělo k největšímu kulturnímu roz- voji, nejsou úspěchy slovanských balkánských ná- rodů sledovány se stejnou sympatií jako ony ná- rodů neslovanských, kterým dojista všichní ná- rodové této říše z plna srdce přeji všeho blaha a zdaru. Jestliže všichni balkánšti ná- rodové chtějí se věnovati velkým úkolům, které je čekají v oboru jich vnitřního rozvoje, uplatní faké nejlépe v politickém směru svoje poslání v evrop- ském systému rovnováhy, jehož otřesení v prvé řadě musilo by ohroziti jich vlastní úspěšný rozvoj- Takovému otřesu zabrániti, jest nej- vznešenějším úkolem mírové politi- kyrakousko-uherské řiše a monarchie věnuje se tomuto úkolu, jak činila to v minulosti tak také v další budouc- nosti. Na konci svých vývodů dovoluji -si p. předřeč- níkovi projevili nejzávažnější dík za blahovolné a přátelské smýšlení vůči vládě, jemuž dal průchod při začátku svých vývodů a dovoluji si vás zátdati. byste v zatímním rozpočtu pro II. půlletí dali sou- hlas této slavné sněmovny. [Hlučný souhlas potlesk.) Dále promluvili ještě dr. šl. Baernrelth er hr. Lützow. Smolka, markýz Bacquehem na jejichž vývody poukázáno obšírně již v povšech- ném rozhledu, načež po doslovu šl. Plenera byl zatímný rozpoče! schválen a schůze skon- čena.
Lützow Smolek Bacquehem Plener
34 title
Politický přehled.
35 title
Země české.
36 article O českém osvědčení o zmaru dorozumívací akce,
O českém osvědčení o zmaru dorozumívací akce, společném díle stran agrární a svobodomysl- né, prohlásila včera „Národní Politika“, že jest enunciací stejně vážnou, jako důležitou, a to obsahem i dobou, ve které byl tento pro- jev učiněn. „Nár. Politika“ upozorňuje pak na nejvýznamnější oddíly čtvrtečního osvěd- čeni, a stať svou končí touto větou: „Celý projev obou dvou stran je tak vážný a ob- sažný, že jsme za něj upřímně povděčnía přesvědčeni, že celý národ jej ve hlavní jeho podstatě provází svým souhlasem.) O řešení polítícké krise v král. Českém poskytl včerejšek jen docela málo zpráv. Hlavně dlužno zaznamenati sdělení včerej- šího večerního »Prager Tagblattu«, že — prý — německé kruhy politické jsou velmi rozladěny nynějším vládním projektem pro zjednání pořádku v Čechách; tato nespoko- jenost projeví — prý — se v usneseních, jež 3. července učiní schůze svazu německých poslanců na sněmě českém. Vicepresident zemského finančního ředi- telství pražského dr. ryt. Tersch byl po- volán do Vídně dle mínění a tvrzení něme- ckého proto, že mu připadne zvláštní důle- žitý úkol při řešení finanční krise zemské v době, kdy nebude sněmu. Zatím co v kruzích německých se nyní řeší hlavně otázka, zda po resignaci nyněj- šího výboru, najisto očekávané, bude na jeho místo dosazen jmenovaný zemský výbor nebo správní komise ryze úřadnická nebo smíšená, část českého tisku neví nic jiného, než pode- zřívat a pomlouvat nemilé mu- české strany
doktor Tersch Čechy Vídeň