3
masthead
25. září 1908. Císlo 265
4
article
Schůze opět zahájena-
Za trvající vřavy vstoupil
nejvyšší maršálek zemský o 11. bod.
55 min, opět na místo předsednické a vyblašuje
zahajuji znovu sehůzi a uděluji slov
zpravodají posl. dru. Škardovi. (Opětný
bouilivý odpor u Němců.)
Zpravodaj přísedici z. v. dr. V. Škarda (povstav)
Navrhují znova, by zpráva, o klerou jde
přikázána byla 15členné komisi, volen
kuriemi po pěti členech. (Usedá. — Nov
bouilivý odpor mezi poslanci německými.
Posl. Maresch, Slrache, Sehrsiter a j. buší zá
suvkami a závěrnými prkny stolců do svých lavie
(Ohlušující bouře kymácí celým válem.)
Škarda
Němec
doktor
V Škarda
Posl
Sehrsiter
6
article
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k
hlasování. Žádám pány, kteří s návrhen
souhlasl, by zvedli rukul
Hlasuje se za ohlušující vřavy Němců. Prvn
pozvedají roku poslanci češlí, mar
šálka obklopující, hned za nimi všichn
ostatní poslanci čeští a někteří po
slanci velkostatkářětí. (Výborně ! Na zdar-
Bouřlivý, německou vřavu překonávající, dlouho trva
jící potlesk poslanců českých. Sesílený odpor mez
Němci)
Posl. Iro: Jenom počkejte, zaplatíte, te
draho! My vám váš sněm již z apálímel
Hlasy mezi Němci proti Čechům: Styďte se
(Bouře německů trvá nezměněna dále.)
Posl. Iro: Vy chcete být avobodomyslnou stranou)
(Další ohlušující lomoz na lavicích německých.)
Posl. Woli: Pane maršálku, vy jste přísahal na
jednací řád a teď jej porušujeté!rernl
Hlasy mezi Němci: Fuj! Fuj!
Jiné hlasy německé: Konec! Konecl
Druhý předmět jednacího pořadu
vyřízen
Nejvyšší matšálek zemský: Prohlašuji, ž
návzh je přijat. (Opětný výbuch na lavicích něme-
ckých, bouřiivý, trvalý odpor mezi Němci.)
Hlasy s lavic německých: To odpykáte! Toje
skandál!
Posl. Iro: To byla poslední schůz
sněmu, to si pamatujíe! (Další hluk mezi Némci
Posl. Ingrisch: B die jisti, zde se nebude pra
covat! (Německý odpor trvá.)
Posl. Iro: To je násilí ! To má být sezení
sněmu ? To je skandál! (Opětné projevy odporu mez
Němel)
Posl. Wolí: To je přísaha maršálkova! Toje
přísaha Lobkovicova! (Bouřlivé volání: Fuj! mezi
Němci.
Němec
Posl
Čecho
Lobkovicův
7
article
Posl. Iro: To je vslupní řeč maršálkova, to je
slíbená jeho objektivnost! (Hluk trvá dále.)
Třetí předmět jednacího pořadu
Nejvyšší maršálek zemský (za ohlušující vřav
Němců): přejdeme ke třetímu předmětu
jednacího pořadu, ke zprávě zemského vý-
boru, kterou se předkládá osnova novéh
zůkona o okresních hospodářských
záložnách a kontribučenských Ton
dech peněžních. Zpravodajem je přl-
sedící zem. výboru p. dr. Skarda. (Bouř-
livý odpor německých poslanců Irvá dále.)
Posl. šl. Slransky: Fuj! fuj! (K nejvyš. maršál
kovi): Styďte se ! Vy jste aristokrat
Poslanec Kasper: Dřívější maršálek byl lepší
byl spravedlivější
Posl. Iro: To je český Abrahamowicz ! To je
druhý lex Falkenhayn! Zavolejte si k tomu ještě
uherské Slovákyl
Poslanec Hüller: To dovedou vaši ostrostřelei
také
Posl. Iro: Není ještě vyřízen první bod jednacího
pořadu! (Další ohlušující vřava mezi Němci. Vol
se : Foj! fuj l)
Hlasy z lavic německých: Konec ! konee
Řeč dra. V. Škardy.
Zpravodaj posl. dr. V. Škarda (nedbaje vřavy
pronesl svůj výklad. Za bouře ni na okamžik ne
ustávající, mluvil takto): Slavný sněme ! Okresní zá-
ložny hospodářské, jež povstaly ze záložen, ztíze-
ných z kontribučenských obilních fondů, rozvíjely se
od r. 1882 tou měrou, že bylo po řadu let přistupo-
vati k novým reformám těchto ústavů, v nichž ulo-
ženo je značné národní jmění. Kmenové jmění činilo
koncem r. 1906 17 mil., reservní a jiné fondy přes
51/2 mil. kor.; vkladů mají záložny ty 12 mil. K.
Posl
Němec
doktor
Skard
Irvá
Kasper
Hüller
Foj
V Škarda
8
article
Vešketé dosavadní reformy těchto ústavů nesly
ze tím směrem, aby jednak rozšířena byla je-
jich působnost, jednak aby byl do nich zave-
den náležilý pořádek, aby ústavy ty, podle-
hajicí dozoru příslušných okresních výborů a výboru
zemského, staly se vzornými. Toholo cíle do-
sáhlo se zavedením pravídelných re
visí zemských, které se výborně osvěd-
čily a jimiž zlepšeno ůčetnictví, zříze-
na vzorná kontrola správy atd, tak že
závady dnes se vyskytující jsou většinou povahy
pouze formální.
Ale dosavadními změnami zákona nedosa
ženo rozšíření působností okresníeh
záložen, jak by bylo žádoucno. Ústavý tyto mu
sejí v posledních letech ostře soutěžiti s ji-
nými úvěrními ústavy, které nad n
vyníkají značnou měrou volnosti. Ze
jmena tísnivě jest tu p eiťována soutěž Re ilí-
eisenek, které se přehojně zřizejí.
To vše vyžadoje, aby okresním zálež-
nám propůjčena byla větší volno s.
9
article
Také okolnost, že pro okresní záložny platí tři zá-
kony, a že tudíž není žádoucího přehledu zákonnýcl
ustanovení, přimlouvá se za to, aby všecka ustano
vení byla sbrnuta a podrobena důkladné re-
visi. Nejvíce působí tu nápadný zjev, že n
v celku se okresní záložny rozvíje jí skvěle.
v jednotlivých případech je st roz vo
jejich nedostatečný, tak že se mluví do
konce o ztrnulosti takových zálol en.
Zákonem z roku 1882 dána byla ještě možnos
okresní hospodářskou záložnu v takovém případ
zrušiti, jmění její přikázati jiné záložně anebo účelo
obecně průspěšnému. Ale možnost tato byla vylou
čena zákonem z roku 1896, takže záložna takov
není ani schopna života, ani smrti.
Veškeré tyto poměry pohnuly sněm, že roku
1905 uložil zemskému výhoru, aby vypracoval osnov
zákona o okresních. záložnách. Z mskému výboru
bylo uloženo, aby uvažoval léž o zákonné změně.
týkající se kontribučenských fondů. Zemský výbor
vyžádal dobtá zdání četných ústavů, načež vypra-
coval osnovu, kterou nyní slavnému sněmu před-
kládá . . ..
10
article
Ukončení schůze.
Za této řeči posl. dra. Škardy dostoupilo napjetí
svého vrcholu. Bouřlivý hluk německých poslanců
trval pořád, odpor jejich se stupňoval do nejzazš
krajnosti, a nebezpeči bylo tím vělší, ježlo poslane
čeští i němečtí byli sražení v neproniknutelném
tlumu.
Poslanci Meyer a dr. Herold vyskočili pojednou
na stůl stenografů, patrné proto, by se vrhli na dra
Škardu. V okamžiku byli však českými poslanci po
staveni opět na zem. Za nimi drali se němečtí po-
slanci ryt. Kriegslstein a šl. Stransky. Sněmovní
tiskepisy lítaly vzduchem, házeny rozkacenými
Němči.
Poslanci Marssch, Schreiter, Strache atd. tloukli
ze všech sil o své stolce zásuvkami a závěsnými
prkny stolními, jini ulámali ohrádky stolů pod pre-
sidiem a hnali jimi útokem na presidium.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil v tom
okamžiku, že skončl schůzj.
Posl. dr. Közner (zadržuje jej): To nemůžele
učinit !el
Posl. dr. Zimmer (uchopiv maršálka za ramena):
Já vás odtud nepustím, poněvadž je konec, jestliže
odejdelel
Najv maršálek prine Ferd. Lobkovie: Pane po-
slanče, pusťie mne; nechci, aby za mého předsed-
nictví povstala ve sněmě rvačka, a tak to už
beo
začiná.
Po lěchto slovech vytrhl se nejvyšší maršálek
z rukou posl. dra. Zimmra a chvatně odešel ze za-
sedací síně. (Dle sněmovní korespondence, jež pro
vedla dnes zpravodajský výkon, plného uznáni hodný
»čeští poslanci obklopivší tribunu žádal
aby nejvyšší maršálek neukončoval sch ůz.
Škarda
Meyer
doktor
Herold
Marssch
Schreiter
Strach
Posl
Közner
Zimmer
11
article
Ja aby schůze trvala dále. Na to odpověděl ma
šálek, že je stav českého sněmu nedůstojný a že
nemůže pokračovati ve schůzi.«)
Konče schůzi nejv. maršálek zemský
prohlásil, ze.
příští schůze
bude zejtra o 11. hod. dopol. s jednacím pořa
dem schůze dnešní. (Hlučné »Na zdar« z kruhů če-
ských poslanců.)
Posl. Iro: Nejen schůze je skončena, také sněm
je uzavřen.
Hlasy z řad českých: Také říšská rada!
Po schůzi
zůstali poslanci ještě drahnou dobu pohromadě v za-
sedací síni. Bouře Němců trvala ještě, ač zřejměji
ubývalo. Za to rozmnožily se ostré hádky mezi po-
slanci německými i českými.
Posl. dr. Štemberka (k Němcům): Počkejte,
na vás přijdeme — jak vy ulečete
Posl. dr. Maly: Ano, ano, ovšem! Držle hubu
My budem před vámi utikat? Nebuďte tak hloupý
Posl. Schreiler: Také před vaším terrorem n
ule eme, i kdybyste všecku svou massu proti nám
postavili! My se nebojíme
Posl. dr. Maly: Na to se podívámel
Ponl. Walters: Maršálek je povinen zachovávat
jednací řád, více nežádáme a za neobratnost ne
můžeme.
Posl. dr. Štembárka: Nebudeme-li my mít sněm
nebudele vy mit tíšškou radu!
Posl. Choe: Na říšskou radu se . . . ..
Posl. Iro: Vše to byla pražská roura
Hlasy z řad německých (jazykum českým): Praž
ské roury I. Pražské roury !
Posl. Iro: Ti se nazývají svobodomyslnou
stranouí
Posl. Hüller: Ter orismus je to, ne svobodo-
myslnost
Posl. šl. Stransky: Staré časy již minuly ! Te
si to od vás libit nedáme
Posl. Schreiner: Nejvyšší maršálek dává si radí
od rady Haasze, který teprve onehdy byl vyzna-
menán řádem železné koruny.
Posl. dr. Zimmer: To je německá kultural
Hlasy z řad německých: Fuj Haasz! Co pak
dělá nahoře Haasz?
Posl
Němec
doktor
Štemberk
Malo
Walters
Maršálek
Štembárka
Hüller
Haasz
Zimmer
Choe
12
article
Jiný hlas: To je nový předseda! (Posl. dr-
Zimmer, jenž stál u předsednické tribuny, jeví se
někomu podobným sněmovnímu sekretaři dru.
Haaszoví; němečtí poslanci omylem považovali posl.
dra. Zimmra za sněm. sekretáře dra. Haasze.)
Když posl. dr. Zimmer sestupoval s tribuny
volali Němci : Nejvyšší maršálek Zimmnesl
Posl. Iro: To je pěkná svobodomyslnost! T
jste se patrně naučili od revolucionářských Fran-
couzů? (Smíchi mezi Němci.)
Posl. dr. Štemberka: Je lepší učit se od Fran
couzů než od vásl
Posl. šl. Stransky (k dru. Štemberkovi): Jakse
vlastně jmenujete? Ať aspoů víme, s kým se ba-
víme. Ať se nám představí!
Posl. P. Walters: Hledte na tu sprostolu, jak
mne jeden z nich sspravil«. (Posl. Waiters byl na
tváři potřísněn inkoustem, a domníval se patrně, že
jej potřísnil některý poslanec český. — Rud.) To je
sprostota! Já ho znám, ale nevím, jak se jmenuje.
Kdybych ho byl hned chytil, byl bych mu vrazil
facku! A jakoul
Posl. dr. Sobotka: To je německá koltural
Posl. šl. Stransky: Kultura ! Kultura ! Dnes veče
na Václavském náměstí budete zase vy ukazoval kul-
turu svonl
Posl. Choc (proti dru. Hiéroldovi): Něco takovéh
jsme dosud nezažili!
Posl. dr. Harold: Ale milý p. kolego, co pak to
bylo na říšské radě?
Posl. Choc: Ramusit taky doveďeme, ale tako
vého něco nel
Posl. dr. Sobotka: Vy sami zneužíváte svobody.
Posl. dr. Herold: Svoboda může obsláti pouze
když se zachovavají zákony, ale nikoli při takovem
znásilnění.
Posl. šl. Stransky: Násilí proli násilit
Za podobných projevů a různých kontraversí
se poslanci rozebázeli vesměs rozčileni.
Posl
Zimmer
Haasz
doktor
Němec
Zimmnesl Posl
Štemberk
Fran
P Walters
Hledte
Waiters
Sobotka
Choc
Harold
Herold
Svoboda
Václavský náměstí
Hiérold
13
article
Klub sněmovňích poslanců národní strany svo-
hodomyslné kenal dnes před sezením sněmu schůzi
za předsednictví dra. Škandy, jenž sdělil výsledel
voleb do sněmovních komisí, při kteréžto příležitost
jednomyslně vzdány díky povstáním posl. dru. Foř-
tovi a dru. Pippichovi za dosavadní pilnou činnos
v komisi rozpočtové. Predseda dr. Škarda vyslov
dálo politování, že nemohlo býti vyhověno žádost
poslanců z měst venkovských, jako Kuchynkovi, Mer
tovi a jiným, kteři se hlásili do živnostenské komise
protože klubu byl vykázán malý počet míst. Do ko
mise pro vybudování obou jubilejních fondů, poně-
vadž v nich bude se jednali především o živnostni-
ctvo, navrženi posl. dr. Schuster a Kuchynka. Schvá-
leny dolazy: posl. Krejčího k místodržileli o nedo-
statku a nešetření ronoprávnosti jazykově v celnici
pilný dotaz dra. Körneraa místodržituli v záležitos
osnovy nového disciplinárnílo řádu učileiského; ná-
vrh dra. Körnera, aby změněny byly předpisy zem-
ského zřízení, týkající se organisace, řízení a jedna-
cího řádu sněmu království českého. Na sjezd na
Škanda
Pippich
Kuchynka
doktor
Schuster
Körneraa
Körner
14
article
ochranu památek delegováni byli klubem posl. Laub
dr. Podlipný a dr. Zimmer, na sjezd měst dr. Pol-
lipný, dr. Šubrt, Kuchynka a Pavlíček, na V. zem-
skou konferenci učitelskou posl. Anýž, na II. kon
ferenci učitelskou v Teplicích posl. Krejčík. Klub po
rokovav o otázce jmenavání aktuára sněmovního,
způsobené Němci, usnesl se, vzdáti díky a projevit
souhlas dru. Škardovi, Adámkovi a dru. Pinkasovi
za jejich enorgické jednání a hlasování v zemském
výboru, Dále usnoseno, že klub nezúčastní se na-
dálo za tohoto stavu věci schůzí předsedů jednotli-
vých klubů, polýdaných za příčinou stanovení jed-
nacího pořadu. Usneseno, svolati na středu schůzí
poslanců zemských i říšských za tou příčinou, aby
mohlo býti porokováno o politické silusci. Debnly
zúčastnili se poslanci:Kuchynka, dr. Šubrt,dr
Schauer, dr. Podlipný, dr. Körner, dr. Pinkas, Adá-
mak, Laup, Pacák, dr. Kaftan a Anýž.od n
Laub
doktor
Podlipná
Zimmer
Pol
Šubrt
Kuchynka
Pavlíček
Anýž
Krejčík
Němec
Škarda
Adámek
Pinkas
Schauer
Körner
Adat
Laup
Pacák
Kaftan
Teplice
východ klub
15
article
*. *do anlnog se i
Pro kolio se Němci dali do boje? Všeobecné je
mínění, že Němci, zahájivše boj o německého aklu-
šra, měli na myslí vicesekreláře dra. Pankratze.
O tomto, nyní německém úřadníkovi kolovaly dnet
po sněmovně tyto zvěstí: dr. Pankratz je syn ně-
meckého olce a české matky. Za dětství neuměl vů-
bec německy, gymnasium i universilu sludoval če-
skou, byl podporován Husovým fondem, který o
podperovaných žádá a dostává bezvýminečné prohlá-
šení, že jsou Čechy. Takové prohlášení dal prý též dr
Pankratz. Za choť pojal. Češku, která německy ne-
umí a jeho dítky neuměly prý zprvu německy
Dr. Punkratz býval také členem České jednoty práv-
nické. Poněmčil prý se zvlášté vlivem přísedíciho
z. r. dra. Werunského, obdržev slib dobré kariéry.
Pňi zemském výboru bylo mu přáno. Pracoval v
translature a byl za lyto práce zvlášť honorován
nebylo hleděno na to, že je majilelem domu na Vy-
šchradě. Poněvadž byl v translature, nebyl přibrán
mezi kandidáty aktuárství. Ježto se vzdal translatury
pro chorobu — z translatury unikli již všichni ně-
mečtí úřadníci — byly mu přikázány jiné úkony, se
zvlášlními příjmy spojeně. Z toho je vidno, jak zby-
téčný a malicherný byl celý akluárský rozběh po
kňj
slanců německých.
Němec
Pankratz
Husův
Češka
Punkratz
doktor
Werunski
Čechy
Český jednota právnický
17
article
anobdtv
Svaz německýcli poslanců měl dnes po sezen
snčmu schůzi za předsednictvi posl. Pachra. Schůze
zůčastnili se také tři zástupcové ústavověrného vel
koslatku Svaz usnesl se vydati provolání k něme
ckému lidu, v němž dovozuje, že události sněmovní
zavnil nejv. maršálek, zneuživ jednncího řádu; mimo
to prý se jedná a útisk německého živlu a něme
ckého jazyku ve správě zemské. Poslanci žádají li
by je podporoval. V těmže smyslu podají němečtí po
slanci zejtra ve sněmovně protest, Dále bylo usne
seno, požádati telegraficky ministra krajana Prada
aby vymohl neprodleně odročení sněmu.
Po sežení sněmu měl nejv. maršálek prine Lob-
kovic dlouhou rozpravu s místodržitelem hr. Cou-
donhovem. — Na zejtřek pozván byl Svaz něme-
ckých poslanců na poradu k min. předsedovi bar
Beckovi do Víčně, nevyhověl však pozvání, ježlo
zejtra je zase schůze sněmu.
Proč se Němol rozöilovali ? Po sněmovní schůz
tázal se posl. dr. Zimmer posl. Schreitera, proč jsou
tak rozčileni? Posl. Sebreiter odpověděl : Strpěli by
Čechové, aby Němci měli tři aktuáry ? Posl, dr
Zimmer odvětil: Kdyby se na tom v zemském vy
boru usuesti bez námitky čeští přísedíci, že by
poslanci čeští pak nic nenamítali. Na to posl. Schreite
nemohl nic odpověděti.
la olole oe pI
Ndohle
O politcké silngci poradí se svobodomyslní
poslanci čeští, zemštl i íššti, na společné poradě
kterou poslanci dr, Pacák a dr. Šubrt svolávají na
středu 30. t. m.
Beck
Němol
doktor
Zimmer
Posl
Čecho
Němec
Ndohle
Pacák
Šubrt
Sebreiter
Prado
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 24. září.
Německá odpověď na notu francouzsko-
dšpanělskou. so ol.
Všeobecně se uznává, že odpověď německ
na notu francouzsko-španělskou je pronesen
v duchu smířlivém a že v ní jeví se snaha pro
odstranění všech neshod. Vysvitá z ní touha
rychlého odstranění vzájemné nedůvěry panujíeí
dosud mezi Německem a Francil. Oba státy
zdůrazňují, že nesledují v Marokku zvláštní po
litiku a že se podřizují všeobecným zájmům
evropským. S německé strany s uspokojenímse
vílá, že Francie netrvá na svém »evropském
mandátu« a že svoluje, aby dalšl jednání byl
odevzdáno diplomatiekému sboru v Tangeru
Celkem dalo Německo souhlas požadavkům fran-
couzským, na nichž nevidí již nic přepjatého.
co by vybočovalo z hráňic společných zájmů
Německo nenamltá též ničeho v otázce
náhrady za výpravu do Casablanky
prohlašuje, že je to právo Francie a Španělska,
aby si daly zaplatit své výlohy Marokkem, pouz
projevuje pochybnosti o účelnosti ostrého zakro-
čení. O odvolání francouzského voj-
ska z Marokka není vůbec řeči,
v Německu doufají, že Francie uzná loyální
postup vlády německé. Francie neslevila nicz
svého slanoviska, pouze zmírnila tón, jímž há-
jila své zájmy. Nelze mluvit o nějakém cou-
vnutí francouzské diplomacie, uím méně o její
porážce, o které mluví některé nacionalistické
listy.
Praha
Německo
Francil
Maroko
Francie
Tanger
Casablanca
Španělsko
19
article
Hlavní rysy německé odpovědi byly ihned
telegrafovány do Paříže berlínským vyslancem
Cambonem. Doslovné znění odpovědi bylo za
sláno zvláštním kurýrem do Praříže.
Některé francouzské listy jsou nespokojeny
odpovědí německou. »Temps« vidí v ní zá
ruku, že se najde půda pro dorozumění
»Tempss konstatuje, že odpověď přes jisté své
námitky je rozhodně smítlivá. »Agence. Havase
prohlašuje poloútadně: »Nevidime nijakých ob
tíží mezi oběma vládami,« »Figaro« soudí
že forma německých námitek dovoluje francouz
ské vládě, aby je pozorně a ochotně zkoumala.
V rozpravách bude se moci klidně a taktn
pokračovati. Nebylo by správné, kdyby Franci
neuznala snabu po smířlivosti, jevící se v ně-
mecké odpovědi. Německá odpověď dává podně
— ke kritice, ale je taková, že Franeouze ne-
může ani uraziti, ani překvapiti. »Figaro« při-
pomíná řeč kaneléře Bülowa, pronesenou na
sjezdu žurnalistů a dodává, že přáním prozíra-
vých mužů v Německu a Francii je, aby na
základě vzájemných ústupků mohli žíti jako
dobři sousedé. V podobném smyslu uznávaji
též jiné listy francouzské smiřlivost německé
odpovědi.
Cambon
Havas
Figaro
Franek
Bülow
Paříž
Německo
Francie
20
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Výstava oživena byla včera statnými junáky
a dívkami slovácké výpravy, která byla ovšem
předmětem nejsrdečnější pozornosti. Zájem o Slo-
váky vyvrcholil mezi výsťavním obucenstvém,
když na podiu před Rychtou podali několk
ukázek svého tanečního umění, k nimž jim hrála
jejich hudba.
Jinak však i přes krásnou pohodu bylo n
výstavě neveselo a návštěva až nezaslouženě
malá.
*. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena de
12. hod. noční. Pořad: Promenádní koncerty od 4
do 10 hodin večer před průmyslovým paláčem kapely
Sokola žižkovského p. Hermanna, v dolením hud
pavilonu kapely pěš. pluku č. 91. O 1/27. hod. več
populární koncert výstavního orchestru v koncertní
síní. Řídí p. Jan Elsnic. Pořad: 1. Hřímalý: Ouver
tura k op. »Zakletý prmcs. 2. Lehár: Valčík »Čer-
vené růže« dle opt. »Muž tří žen«. 3. Drigo: Serenata,
4. Berlioz: a) Menuet bludiček, b) Tanec víl, e)
Uherský pochod z »Prokletí Fausta«. 5 Dvořák
Ouvertura k op. »Vanda«. 6. Wagner: Fantasie na
op. »Lohengrin«. — Od 9 do 1/210. hod. slavnostní
osvětlení.
Hermann
Elsnic
Lehár
Berlioz
Faust
Dvořák
Vanda
Wagner
Lohengrin
Sokol žižkovský p
Ouver tur
21
article
.. Svatováclavské posvícení na výstavě. Ve
dnech svatováclavských koná se na výstavišti velká
pouť a posvícenská zábava, které poskytnou ná
vštěvníkům příležitost k veselí. Lidová slavnost tato
nezadá zajisté svatoanenskému dnu, ježto vykazuje
progtam stejně pestrý a bohatý, jehož podrobnost
budou ještě uveřejněny. Nebude také scházeti lidový
tanec jak na volných prostranstvích, tak v kon-
certní síni.
. Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá s
n firmy A. Eichler, Praha, palác Generali
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný
. Rodlnný dům firmy Jiudřich Röhrs na vý
stavě. Dolnorakouský živnostenský spolek, který
právě dli v Praze za příčinou problídky výstavy,
prohlížel ve středu důkladně rodinný dům Röhrsův.
Všichni pánové vyslovili nejůplnější uznání a obdiv
gratulovali majiteli firmy cls. rad. Sieburgerov
k tomuto dokonalému dílu, jakého v tomto rozsahu
a uměleckém pojetí a provedení neměla dosud vůbee
žádná výstava. Při tétu příležitosti oznamujeme, že
firma Röhrsova ode dneška osvětluje elektricky tento
skvostný objekt od 6—8 hod. večer, aby poskytla
obecenstvu příležitost, jeho prostory shlédnouti také
ve vysoce zajímavém osvětlení. Pozvánky možn
kdykoli obdržeti v kancelářích firmy na Perštýně
čís. 12.
. Z oliciny Pegasovy. Druhý svazek »Výstav-
ního Pegasa« obsahuje mimo illostrace, výstavn
satiry a epigramy též »Odu k chvále dámy výstavní
č. 71«, která vztabuje se k erotickým záchvěvům,
nesoucím se prostorami habešské vesnice a jde mez
návštěvníky výstavy na dračku. Cena svazku 40 hal
Objednávky z venkova 1 knihkupecké vyřizuje prot
zaslání obnosu Al. Srdce, knihkupec v Praze Il.
A Eichler
Pegasův
Al
Praha
Perštýn
Generali Václavský náměstí
Jiudřich Röhr
Röhrsov
22
article
Spálená ul. Pranýř a kiosk Pegasův oblehány jsou
denně obecenstvem, které projevuje souhlas s prav-
dami pod rouškou satiry skrytými.
„ Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu če-
ské školy Národní jednoty pošumavské sebráno bylo
dne 23. září 24.758 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud
570.040 dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili
dále: Úterní společnost »labužníků« v Libní v
Štrasburku 10 K. Zřízenci poštovního úřadu v Praze
(nádraží cís. Františka Josefa) 14 K 20 h. C. k. po-
štovní úřadníci v Kutné Hoře 10 K. Společnost
»Milionářů« v hostinci p. V. Uzla v Blovicích 10
6 hal. Personál, berního referátu na Smíchové 23 K
(dva sloupce). Úřadníci c. k. berního úřadu v Kar-
líně 11 K 80 h (na 2. sloupec). Hádavý stůl v ho-
stinci su Ortů« v Podmoklicích u Semil 10 korun
(6. sloupec). Hosté u Vágnerů v Poplzí u Libochovie
10 K 6 h. Filkáři v hostiuci »u Vlasty« na Smíchově,
Karlova ulice, 10 K. Kuželkářská partie »radů za
plentou«, hotel Moravec, Kutná Hora 20 korun (dv
sloupce).
Včera navštívilo výstavu 5809 platících
osob: čelková návátáva činí tudíž 2.119.074 osob,
Pegasův
František Josef
V Uzel
Ort
Vágner
Vlasta
Libeň
Štrasburk
Kutná hoře
Blovice
Kara
Podmoklice
Semily
Poplza u Libochovie
Smíchov
Karlov ulice
Kutná Hora
poštovní úřad v Praga
hotel Moravec
23
article
Po bouřích lublaňských.
Po bouřích lublaňských.
Německý tisk netěší, že v Lublani na
stalo zevní uklidnění. Rád by nové bouře, aby
vytoužený výminečný stay sněsti se mohl na
bilou Lublaň. Proto rozšlapává, znovu ohřívá
divokými fantasiemi »očitých svědků« doplůuje
stará a nepravdivá svá líčení, jnterviewuje kde
jakého předáka německého a konečně uveře
ňuje i »soukromé«, ale vlastně pro německou
veřejnost psané dopisy, jako onen biskupský
Jegličův nebo přísedíelho zemského výbor
hr. Barba.
Ve své snaze po ostrých, protíslovanských
výrocích německých pohlavárů dopouští se při-
rozeně lží a klade je i do úst svých ministrů,
kteří — ne že by snad jinak smýšleli — l
že jsou příliš opatrnými, než by tak se pro-
nesli — jsou nucení svůj vlastní tisk demen
tovati. Na jiném místě uvádíme »sensačn
výroky Pradovy o excesích lublaňských«; pen
danlem k nim po čerlech nepříjemným pro
pravdomluvnost německého tisku však je tok
poloúřadní dementi:
Z Vídně, 24. září. (K. k.) »Fremdenblatte
píše: Jistý zdejší ranní list uveřejňuje rozmluvu
s ministrem Jindřichem Pradem, která ob
sahuje některé ostré kritické poznámky o udá
lostoch v Lublani a o všeobecné politickési
luaci. Jsme z povolané strany zmocnění prohlá-
sili se vší určitostí, že se zde jedná o soukro-
mou rozmluvu, která nebyla určena pro
veřejnost a že mimo to četné proje v
ministrovy, v interviewu mu pri
pisovaně, neodpovídají obsäh
zminěné rozmluvy.
Jindřich Prado
Lublaň
Vídeň
Fremdenblatte
24
article
Slyšeli jsme dnes hlasy, dle kterých udá-
losti poslední doby, jež odehrály se jak v království
českém, tak ve Štyrsku a v Lublani ne-
zůstanou bez účinku na stav věe
vparlamentě. Tam potřebuje vláďa dvě věcio
zatímní rozpočet a definitivní smlo u v
rakousko-srbskou, poněvadž provisorium
smlouvy té vyprší 31. prosince t. r. Ku pro-
jednání věcí těch bude míti však vídeňský par-
lament kampaň velice krátkou, která bude ješt
zkrácena jednak prodlouženou kampaní dele-
gační, jinak pilnými návrhy, kterých zajisté se-
sype se počátkem podzimního zasedání celý děst.
Štyrsko
Lublaň
25
article
Vláda je si vědoma, že zatímní rozpočet
a smlouvu rakousko-srbskou nelze dostati vzhle
dem k tomu na jednací pořaď jinak, než opě
pilnými návrhy. Za všeobecné nespokojenost
jak Čechů, tak Němců, tak Slovinců jest
těžko říci, která strana by se propůjčila
ku podání návrhů takových. Kdyby pak na krásně
byly podány, není zajištěno nikterak jejich při-
jetí, poněvadž ministerstvo sežene stěží tento-
kráte potřebnuu dvoutřetinovou většinu ku přijeu
pilnosti.
Kdyby bar. Beck s obchodní smlouvou
rakousko-arbskou v parlamentě nepochodil, byl
by sečleni nejen dnové jeho, nýbrž (aké dnova
parlamentu. Odepření souhlasu smlouvě, která
je uzavřena společnou vládou a která podepsána
je oběma panovníky, mělo by v zápětí roz-
puštění parlamentu, areiže kabinelem jiným
který by zatimní rozpočet a smlouvu rakousko-
srbskou uvedl v platnost postupem mimoparla-
mentním. Ministerstvo palrně doufá,
počítá, ba spoléhá, že strach poslane
před novými volbami je přiměje
v poslední chvílí ku povolností — —- —
Jiným a strannické zpravodajst
tiskové kanceláře vídeňské charakterisu-
jícím zjevem je zpráva télo kanceláře, vysvětlu-
jící poplašné zprávy o povolání celé h
pěšího pluku čís. 17 z Celovce do
Lublaně. Ve zprávě této se uvádí, že pluk
celovecký, povolán byl do Lublaně (majíci 3000
mužů posádky !) pruto, »aby zdejšímu (lublan-
skému) vojsku, jež bylo namáhavou služ-
bou za minulých dnů velmi unaveno,
dostalo se odpočinku.« Zvláště pluk
č. 27 si ho zasloužil!
Čecho
Němec
Beck
Celovec
Lublaň
26
article
Z projevů »soustrasti« a »povzbuzení«
jichž se lublaňským Němcům dostalo, kromě
pražského »Deutsch. Vereinu« z
povšimnutí stoji projev d'Elvertů v z Brna,
v němž vyslovuje se hluboké a nejhluba
rozhořčení nad úžasným i násilnostmi.
spáchanými na Němeích v Lublani a ve kterém
se zároveň jim projevuje nejvrelejší sympatie,
Útěk pornčíka Majera z Lublaně.
Smutně proslulý hrdina, 21letý poručík 27
pěšího pluku, Mayer, který dal. stříleti d
ustupujícího lidu, prehl v noci na včerejšek
z Lublaně do Štyrského Hradee.
Ačkoliv útěk jeho byl úzkostlivě tajen, sešlo se
k půlnočnímu vlaku množství lidu na peronu
a před nádražím. Četnictvo obsadilo nádraží
Přibyli tam také všichni členové pořadatelského
výboru a namáhali se lid uklidniti. Krátce před
odjezdem vlaku přijel v krytém voze poručík
Mayer, doprovázen důstojníky. Když měl vstou-
piti do vlaku, bylo naň voláno: »Fuj, vrahu !e
Četnictvem a pořadatelstvem byl lid o
vlaku zatlačen. Když vlak odjel, obrátil se lid
proti důstojníkům, kteří pod ochranou četnictva
opětné odebrali se do města.
List ministru války Schönaichovi.
Z Vídně. 24. září. Říšský poslanec a člen
delégací dr. Šusteršič poslal ministru
války bar. Sehönaichovi list, v němž
ukazuje na neoprávněné jednání poručík
Mayera, který bez objektivní příčiny dal roz-
kaz střileti na demonstranty a pak ještě do
prchajících zástupů poručil jednotlivě páliti.
Němec
Deutsch
Elvert
Majer
Mayer
doktor
Šusteršič
Brno
Lublaň
Štyrský Hradee
Vídeň
27
article
Dr. Šusteršič žádá vyšetření téte
záležitosti a zejména se přimlouvá za vy-
slechnutí také civilních osob, které byly při
výjevech těch přítomni a mohou podati ne-
stranné vylíčení.
Chorvatské projevy Slovineům.
Ze Záhřeba, 24. září. Posl. Štěpán Ra dič
svolal sem na včerejšek schůzi, ve které bylo
jednáno o událostech lublaňských. Bylo pří-
tomno asi 800 osob. Byla přijata resoluce, ve
které se vyslovují Slovincům plné
sympatie a vyzývajl se, aby vy-
trvali v bojích proti Němeům.
Projev českých zemských poslanců
sněmu moravského.
Z Brna, 24. září. (K. k.) Před dnešní
schůzí moravského zemského sněmu měli po-
slanci české kurie společnou poradu, na níž
byla schválena jednohlasně tato resoluce:
»Češti poslanei na zemském sně-
mu markrabství moravského proje-
vují jménem českého lidu na Mo-
ravě slovinskému národu v této těžké chvíli
své sympatie a ujišťují jej svon soli-
dárnostlv boji proti křivdlě a bez-
právi. Dr. Žáčsk, dr. Stránský a Staněk.«
Projev tento byl zaslán telegraficky do Lublaně.
Šusteršič
Posl
Štěpán Ra
Slovinec
doktor
Žáčsk
Stránský
Staněk
Záhřeb
Brno
Lublaň
28
article
Run a boykot.
Z Lublaně, 24. záři. V runu na krajinskou
spořitelnu německou se pokračuje. Ačkoliv do-
posud vyzdvihují vklady výhradně městšti vklada-
telé, činí výše vyzvednulých vklad
800.000 až 1,000 000 korun. Němečtn
živnostníci stěžují si, že boy ko
proti nim vyhlášený již značně po-
ciťují. Dnes byla zde zřízena t. zv. infor
mační kancelář, která sbírá vaškeren materiál
o posledních událostech a zjišťuje svědky. Dále
bylo dnes vydáno provolání ke kupeům a ob-
chodníkům, ve klerém se upozorňuje na ne-
bezpečné následky, které by mohlo míti opětné
vyvěšování německých firem. Zejíra budou h-
stince a kavárny otevřeny zase zcela normálně.
Proti biskupu Jegličovl.
Z Lublaně, 24 září. Známý list knížel
biskupa dra. Jegliče proti Slovincům v Lu-
blani, způsobil mezi slovinskými klerikály trapné
překvapení. Strana klerikálně-lidová j est prý
odhodlána biskupa desavouovat
a prohlašuje, že kníže biskup psal tento list
patrně dťive než znal skutečný stav věci.
Předseda »Schulvereinu« vyšetřuje
škody.
Z Vídně, 24. záři. Posl. dr. Gross, před
seda německého »Schulvereinu«, odebral se dne
do Lublaně, aby tam vyšetřoval prý škody,
které Němci utrpěli při známých událostech
aby zahájil kroky za účelem poskytnutí ná-
hrady
K dohodě mezi slovinskými
stranami.
Z Lublaně, 24. záři. Jednání za účelem
dohody mezi slovinskými stranami bylo posileno
posledními událostmi tak, že se dnes konala
společná schůze delegátů strany svobodomyslné
a klerikálně lidové. Myslí se, že dojde také k
spolučinnosti slovinské strany hospodářské, jakož
i sociálních demokratů za účelem svorného po-
stupu v otázkách národních.
Jegličovl
Slovinec
Posl
doktor
Gross
Němec
Lublaň
Vídeň
29
title
Slováci v Praze.
Slovák
Praha
30
article
Na radnici staroměstské.
Na radnici staroměstské.
0 Včerejšího dne o 1/410. bod. dopolední do-
stavila se výprava uherských Slováků, sesílená
20 účastníky, kteří na hranicích uherských byli
zadrženi, za vůdeovství poslance dra. Pavla
Blaha na radnici staroměstskou, kdež ve velké
síni pozdravení byli starostou panem drem. K.
Grošem u přílomnosti náměsíka p. Jirouska
a některých črenů rady městské a sboru obecních
starších.
Starosta p. dr. K. Groš v úvodu svého ve-
lice srdečného oslovení vzpomněl toho, že na
radnici staroměstské provedena byla volba Jiřika
z Poděbrad za krále českél,o, jejž samostatný
národ na trůn předků povolal. „Před radnicí
staroměstskou uzřite“ — pravil řečník —
„místo, na němž v roce 1621 vykrvácely šlo-
chetné hlavy 27 českých pánů a známo jest
vám, jaké pronásledování bylo potom drahému
našemu národu údělem. Jedíně lid selský na
venkově zachoval nám v té době drahý rodný
jazyk. Počátkem předešlého století hrstka šle-
chetných buditelů národa podjala se práce znovu
vzkřísiti lid a dnes, po více než stu letech, vi-
díte zde u nás výsledky této jejich činnosti,
zříte velké krásné město, jež jest české a slo-
vanské. (Pochvala.) Nalézáte se na radnici, která
jest střediskom a tepnou národního života. V této
síní vítali jsme letos zástupce různých spřátele-
ných národů, vítali jsme zde Angličany, Fran-
couze a zejména městskou radu pařížskou, zá-
stupce to nejkulturnějšího a největšího města
na poli vzdělanosti. Zde tato drahocenná vása
nejlépe dokazuje vám, jak dovede Paříž vážiti
si přátelství města Prahy. Nu těchto mistech ko-
nala se letos též světodějná událost zahájen
přípravného všeslovanského sjezdu a když před-
seda sjezdu, vítaje všechny kmeny Velké Slavie,
sděloval, že jen ten nejutlačovanější, ale záro-
veň nejmilovanější kmen Slávský, vy bratří
Slovák
Pavel Blaha
K Groš
Jirousek
Angličan
Fran
Poděbrady
Paříž
Praha
Slavia
31
article
Slováci, nemohli, nesměli jste se
ke sjezdu dostaviti, nezůstalo ani
jedno oko nezaroseno
Tím srdečněji a vřeleji vítáme vás dnes,
kdy přece přišli jste, neboť víme dobře, jak ob-
tížno jest vám konati povinnosti národní a vlaste-
necké. Vaše statné postavy, vaše tváře, planoucí
nadšením, jsou nám zřejmým důkazem toho, že
váš kmen jest zdravou, mohntnou baluzí kmene
slovanského a jsme přesvědčeni, že váš boj za
práva Slovače a za zdar vaší drahé Slovenčiny
musí skončit úplným vítězstvím. Tomu provolá-
vám „Na zdar!“ (Bouřlivá pochvala.)
Na toto vřelé přijetí, působící tak mocným
dojmem, že hosté pohnutím slzeli, odpověděl po-
slanec uherské sněmovny dr. Pavel Blaho, který
pravil, že všichni účastnáci výpravy odnesou
domů dojmy nezapomenutelná. Naše návštěva —
ujišťoval řečník — není nikterak rázu demon-
strativního. Přišli jsme jen jako utiskovan, bral
k vám, neboť víme, že nás milujete a že nám
v našem boji pomoci chcete. Citíme dobře, ž
Češi jsou naši bratří a že u Čechů jest jediná
naše opora a naděje. Chtěli jsm také viděti,
jaký pokrok iste učinili a můžemo vám dosvěd-
Slovák
Slovenčin
doktor
Pavel Blaha
Čech
Čecho