ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 970a26c0-7731-11dc-bd8b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 161, org 11, place 49, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
25. září 1908. Císlo 265
4 article
Schůze opět zahájena- Za trvající vřavy vstoupil nejvyšší maršálek zemský o 11. bod. 55 min, opět na místo předsednické a vyblašuje zahajuji znovu sehůzi a uděluji slov zpravodají posl. dru. Škardovi. (Opětný bouilivý odpor u Němců.) Zpravodaj přísedici z. v. dr. V. Škarda (povstav) Navrhují znova, by zpráva, o klerou jde přikázána byla 15členné komisi, volen kuriemi po pěti členech. (Usedá. — Nov bouilivý odpor mezi poslanci německými. Posl. Maresch, Slrache, Sehrsiter a j. buší zá suvkami a závěrnými prkny stolců do svých lavie (Ohlušující bouře kymácí celým válem.)
Škarda Němec doktor V Škarda Posl Sehrsiter
6 article
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k hlasování. Žádám pány, kteří s návrhen souhlasl, by zvedli rukul Hlasuje se za ohlušující vřavy Němců. Prvn pozvedají roku poslanci češlí, mar šálka obklopující, hned za nimi všichn ostatní poslanci čeští a někteří po slanci velkostatkářětí. (Výborně ! Na zdar- Bouřlivý, německou vřavu překonávající, dlouho trva jící potlesk poslanců českých. Sesílený odpor mez Němci) Posl. Iro: Jenom počkejte, zaplatíte, te draho! My vám váš sněm již z apálímel Hlasy mezi Němci proti Čechům: Styďte se (Bouře německů trvá nezměněna dále.) Posl. Iro: Vy chcete být avobodomyslnou stranou) (Další ohlušující lomoz na lavicích německých.) Posl. Woli: Pane maršálku, vy jste přísahal na jednací řád a teď jej porušujeté!rernl Hlasy mezi Němci: Fuj! Fuj! Jiné hlasy německé: Konec! Konecl Druhý předmět jednacího pořadu vyřízen Nejvyšší matšálek zemský: Prohlašuji, ž návzh je přijat. (Opětný výbuch na lavicích něme- ckých, bouřiivý, trvalý odpor mezi Němci.) Hlasy s lavic německých: To odpykáte! Toje skandál! Posl. Iro: To byla poslední schůz sněmu, to si pamatujíe! (Další hluk mezi Némci Posl. Ingrisch: B die jisti, zde se nebude pra covat! (Německý odpor trvá.) Posl. Iro: To je násilí ! To má být sezení sněmu ? To je skandál! (Opětné projevy odporu mez Němel) Posl. Wolí: To je přísaha maršálkova! Toje přísaha Lobkovicova! (Bouřlivé volání: Fuj! mezi Němci.
Němec Posl Čecho Lobkovicův
7 article
Posl. Iro: To je vslupní řeč maršálkova, to je slíbená jeho objektivnost! (Hluk trvá dále.) Třetí předmět jednacího pořadu Nejvyšší maršálek zemský (za ohlušující vřav Němců): přejdeme ke třetímu předmětu jednacího pořadu, ke zprávě zemského vý- boru, kterou se předkládá osnova novéh zůkona o okresních hospodářských záložnách a kontribučenských Ton dech peněžních. Zpravodajem je přl- sedící zem. výboru p. dr. Skarda. (Bouř- livý odpor německých poslanců Irvá dále.) Posl. šl. Slransky: Fuj! fuj! (K nejvyš. maršál kovi): Styďte se ! Vy jste aristokrat Poslanec Kasper: Dřívější maršálek byl lepší byl spravedlivější Posl. Iro: To je český Abrahamowicz ! To je druhý lex Falkenhayn! Zavolejte si k tomu ještě uherské Slovákyl Poslanec Hüller: To dovedou vaši ostrostřelei také Posl. Iro: Není ještě vyřízen první bod jednacího pořadu! (Další ohlušující vřava mezi Němci. Vol se : Foj! fuj l) Hlasy z lavic německých: Konec ! konee Řeč dra. V. Škardy. Zpravodaj posl. dr. V. Škarda (nedbaje vřavy pronesl svůj výklad. Za bouře ni na okamžik ne ustávající, mluvil takto): Slavný sněme ! Okresní zá- ložny hospodářské, jež povstaly ze záložen, ztíze- ných z kontribučenských obilních fondů, rozvíjely se od r. 1882 tou měrou, že bylo po řadu let přistupo- vati k novým reformám těchto ústavů, v nichž ulo- ženo je značné národní jmění. Kmenové jmění činilo koncem r. 1906 17 mil., reservní a jiné fondy přes 51/2 mil. kor.; vkladů mají záložny ty 12 mil. K.
Posl Němec doktor Skard Irvá Kasper Hüller Foj V Škarda
8 article
Vešketé dosavadní reformy těchto ústavů nesly ze tím směrem, aby jednak rozšířena byla je- jich působnost, jednak aby byl do nich zave- den náležilý pořádek, aby ústavy ty, podle- hajicí dozoru příslušných okresních výborů a výboru zemského, staly se vzornými. Toholo cíle do- sáhlo se zavedením pravídelných re visí zemských, které se výborně osvěd- čily a jimiž zlepšeno ůčetnictví, zříze- na vzorná kontrola správy atd, tak že závady dnes se vyskytující jsou většinou povahy pouze formální. Ale dosavadními změnami zákona nedosa ženo rozšíření působností okresníeh záložen, jak by bylo žádoucno. Ústavý tyto mu sejí v posledních letech ostře soutěžiti s ji- nými úvěrními ústavy, které nad n vyníkají značnou měrou volnosti. Ze jmena tísnivě jest tu p eiťována soutěž Re ilí- eisenek, které se přehojně zřizejí. To vše vyžadoje, aby okresním zálež- nám propůjčena byla větší volno s.
9 article
Také okolnost, že pro okresní záložny platí tři zá- kony, a že tudíž není žádoucího přehledu zákonnýcl ustanovení, přimlouvá se za to, aby všecka ustano vení byla sbrnuta a podrobena důkladné re- visi. Nejvíce působí tu nápadný zjev, že n v celku se okresní záložny rozvíje jí skvěle. v jednotlivých případech je st roz vo jejich nedostatečný, tak že se mluví do konce o ztrnulosti takových zálol en. Zákonem z roku 1882 dána byla ještě možnos okresní hospodářskou záložnu v takovém případ zrušiti, jmění její přikázati jiné záložně anebo účelo obecně průspěšnému. Ale možnost tato byla vylou čena zákonem z roku 1896, takže záložna takov není ani schopna života, ani smrti. Veškeré tyto poměry pohnuly sněm, že roku 1905 uložil zemskému výhoru, aby vypracoval osnov zákona o okresních. záložnách. Z mskému výboru bylo uloženo, aby uvažoval léž o zákonné změně. týkající se kontribučenských fondů. Zemský výbor vyžádal dobtá zdání četných ústavů, načež vypra- coval osnovu, kterou nyní slavnému sněmu před- kládá . . ..
10 article
Ukončení schůze. Za této řeči posl. dra. Škardy dostoupilo napjetí svého vrcholu. Bouřlivý hluk německých poslanců trval pořád, odpor jejich se stupňoval do nejzazš krajnosti, a nebezpeči bylo tím vělší, ježlo poslane čeští i němečtí byli sražení v neproniknutelném tlumu. Poslanci Meyer a dr. Herold vyskočili pojednou na stůl stenografů, patrné proto, by se vrhli na dra Škardu. V okamžiku byli však českými poslanci po staveni opět na zem. Za nimi drali se němečtí po- slanci ryt. Kriegslstein a šl. Stransky. Sněmovní tiskepisy lítaly vzduchem, házeny rozkacenými Němči. Poslanci Marssch, Schreiter, Strache atd. tloukli ze všech sil o své stolce zásuvkami a závěsnými prkny stolními, jini ulámali ohrádky stolů pod pre- sidiem a hnali jimi útokem na presidium. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil v tom okamžiku, že skončl schůzj. Posl. dr. Közner (zadržuje jej): To nemůžele učinit !el Posl. dr. Zimmer (uchopiv maršálka za ramena): Já vás odtud nepustím, poněvadž je konec, jestliže odejdelel Najv maršálek prine Ferd. Lobkovie: Pane po- slanče, pusťie mne; nechci, aby za mého předsed- nictví povstala ve sněmě rvačka, a tak to už beo začiná. Po lěchto slovech vytrhl se nejvyšší maršálek z rukou posl. dra. Zimmra a chvatně odešel ze za- sedací síně. (Dle sněmovní korespondence, jež pro vedla dnes zpravodajský výkon, plného uznáni hodný »čeští poslanci obklopivší tribunu žádal aby nejvyšší maršálek neukončoval sch ůz.
Škarda Meyer doktor Herold Marssch Schreiter Strach Posl Közner Zimmer
11 article
Ja aby schůze trvala dále. Na to odpověděl ma šálek, že je stav českého sněmu nedůstojný a že nemůže pokračovati ve schůzi.«) Konče schůzi nejv. maršálek zemský prohlásil, ze. příští schůze bude zejtra o 11. hod. dopol. s jednacím pořa dem schůze dnešní. (Hlučné »Na zdar« z kruhů če- ských poslanců.) Posl. Iro: Nejen schůze je skončena, také sněm je uzavřen. Hlasy z řad českých: Také říšská rada! Po schůzi zůstali poslanci ještě drahnou dobu pohromadě v za- sedací síni. Bouře Němců trvala ještě, ač zřejměji ubývalo. Za to rozmnožily se ostré hádky mezi po- slanci německými i českými. Posl. dr. Štemberka (k Němcům): Počkejte, na vás přijdeme — jak vy ulečete Posl. dr. Maly: Ano, ano, ovšem! Držle hubu My budem před vámi utikat? Nebuďte tak hloupý Posl. Schreiler: Také před vaším terrorem n ule eme, i kdybyste všecku svou massu proti nám postavili! My se nebojíme Posl. dr. Maly: Na to se podívámel Ponl. Walters: Maršálek je povinen zachovávat jednací řád, více nežádáme a za neobratnost ne můžeme. Posl. dr. Štembárka: Nebudeme-li my mít sněm nebudele vy mit tíšškou radu! Posl. Choe: Na říšskou radu se . . . .. Posl. Iro: Vše to byla pražská roura Hlasy z řad německých (jazykum českým): Praž ské roury I. Pražské roury ! Posl. Iro: Ti se nazývají svobodomyslnou stranouí Posl. Hüller: Ter orismus je to, ne svobodo- myslnost Posl. šl. Stransky: Staré časy již minuly ! Te si to od vás libit nedáme Posl. Schreiner: Nejvyšší maršálek dává si radí od rady Haasze, který teprve onehdy byl vyzna- menán řádem železné koruny. Posl. dr. Zimmer: To je německá kultural Hlasy z řad německých: Fuj Haasz! Co pak dělá nahoře Haasz?
Posl Němec doktor Štemberk Malo Walters Maršálek Štembárka Hüller Haasz Zimmer Choe
12 article
Jiný hlas: To je nový předseda! (Posl. dr- Zimmer, jenž stál u předsednické tribuny, jeví se někomu podobným sněmovnímu sekretaři dru. Haaszoví; němečtí poslanci omylem považovali posl. dra. Zimmra za sněm. sekretáře dra. Haasze.) Když posl. dr. Zimmer sestupoval s tribuny volali Němci : Nejvyšší maršálek Zimmnesl Posl. Iro: To je pěkná svobodomyslnost! T jste se patrně naučili od revolucionářských Fran- couzů? (Smíchi mezi Němci.) Posl. dr. Štemberka: Je lepší učit se od Fran couzů než od vásl Posl. šl. Stransky (k dru. Štemberkovi): Jakse vlastně jmenujete? Ať aspoů víme, s kým se ba- víme. Ať se nám představí! Posl. P. Walters: Hledte na tu sprostolu, jak mne jeden z nich sspravil«. (Posl. Waiters byl na tváři potřísněn inkoustem, a domníval se patrně, že jej potřísnil některý poslanec český. — Rud.) To je sprostota! Já ho znám, ale nevím, jak se jmenuje. Kdybych ho byl hned chytil, byl bych mu vrazil facku! A jakoul Posl. dr. Sobotka: To je německá koltural Posl. šl. Stransky: Kultura ! Kultura ! Dnes veče na Václavském náměstí budete zase vy ukazoval kul- turu svonl Posl. Choc (proti dru. Hiéroldovi): Něco takovéh jsme dosud nezažili! Posl. dr. Harold: Ale milý p. kolego, co pak to bylo na říšské radě? Posl. Choc: Ramusit taky doveďeme, ale tako vého něco nel Posl. dr. Sobotka: Vy sami zneužíváte svobody. Posl. dr. Herold: Svoboda může obsláti pouze když se zachovavají zákony, ale nikoli při takovem znásilnění. Posl. šl. Stransky: Násilí proli násilit Za podobných projevů a různých kontraversí se poslanci rozebázeli vesměs rozčileni.
Posl Zimmer Haasz doktor Němec Zimmnesl Posl Štemberk Fran P Walters Hledte Waiters Sobotka Choc Harold Herold Svoboda Václavský náměstí Hiérold
13 article
Klub sněmovňích poslanců národní strany svo- hodomyslné kenal dnes před sezením sněmu schůzi za předsednictví dra. Škandy, jenž sdělil výsledel voleb do sněmovních komisí, při kteréžto příležitost jednomyslně vzdány díky povstáním posl. dru. Foř- tovi a dru. Pippichovi za dosavadní pilnou činnos v komisi rozpočtové. Predseda dr. Škarda vyslov dálo politování, že nemohlo býti vyhověno žádost poslanců z měst venkovských, jako Kuchynkovi, Mer tovi a jiným, kteři se hlásili do živnostenské komise protože klubu byl vykázán malý počet míst. Do ko mise pro vybudování obou jubilejních fondů, poně- vadž v nich bude se jednali především o živnostni- ctvo, navrženi posl. dr. Schuster a Kuchynka. Schvá- leny dolazy: posl. Krejčího k místodržileli o nedo- statku a nešetření ronoprávnosti jazykově v celnici pilný dotaz dra. Körneraa místodržituli v záležitos osnovy nového disciplinárnílo řádu učileiského; ná- vrh dra. Körnera, aby změněny byly předpisy zem- ského zřízení, týkající se organisace, řízení a jedna- cího řádu sněmu království českého. Na sjezd na
Škanda Pippich Kuchynka doktor Schuster Körneraa Körner
14 article
ochranu památek delegováni byli klubem posl. Laub dr. Podlipný a dr. Zimmer, na sjezd měst dr. Pol- lipný, dr. Šubrt, Kuchynka a Pavlíček, na V. zem- skou konferenci učitelskou posl. Anýž, na II. kon ferenci učitelskou v Teplicích posl. Krejčík. Klub po rokovav o otázce jmenavání aktuára sněmovního, způsobené Němci, usnesl se, vzdáti díky a projevit souhlas dru. Škardovi, Adámkovi a dru. Pinkasovi za jejich enorgické jednání a hlasování v zemském výboru, Dále usnoseno, že klub nezúčastní se na- dálo za tohoto stavu věci schůzí předsedů jednotli- vých klubů, polýdaných za příčinou stanovení jed- nacího pořadu. Usneseno, svolati na středu schůzí poslanců zemských i říšských za tou příčinou, aby mohlo býti porokováno o politické silusci. Debnly zúčastnili se poslanci:Kuchynka, dr. Šubrt,dr Schauer, dr. Podlipný, dr. Körner, dr. Pinkas, Adá- mak, Laup, Pacák, dr. Kaftan a Anýž.od n
Laub doktor Podlipná Zimmer Pol Šubrt Kuchynka Pavlíček Anýž Krejčík Němec Škarda Adámek Pinkas Schauer Körner Adat Laup Pacák Kaftan Teplice východ klub
15 article
*. *do anlnog se i Pro kolio se Němci dali do boje? Všeobecné je mínění, že Němci, zahájivše boj o německého aklu- šra, měli na myslí vicesekreláře dra. Pankratze. O tomto, nyní německém úřadníkovi kolovaly dnet po sněmovně tyto zvěstí: dr. Pankratz je syn ně- meckého olce a české matky. Za dětství neuměl vů- bec německy, gymnasium i universilu sludoval če- skou, byl podporován Husovým fondem, který o podperovaných žádá a dostává bezvýminečné prohlá- šení, že jsou Čechy. Takové prohlášení dal prý též dr Pankratz. Za choť pojal. Češku, která německy ne- umí a jeho dítky neuměly prý zprvu německy Dr. Punkratz býval také členem České jednoty práv- nické. Poněmčil prý se zvlášté vlivem přísedíciho z. r. dra. Werunského, obdržev slib dobré kariéry. Pňi zemském výboru bylo mu přáno. Pracoval v translature a byl za lyto práce zvlášť honorován nebylo hleděno na to, že je majilelem domu na Vy- šchradě. Poněvadž byl v translature, nebyl přibrán mezi kandidáty aktuárství. Ježto se vzdal translatury pro chorobu — z translatury unikli již všichni ně- mečtí úřadníci — byly mu přikázány jiné úkony, se zvlášlními příjmy spojeně. Z toho je vidno, jak zby- téčný a malicherný byl celý akluárský rozběh po kňj slanců německých.
Němec Pankratz Husův Češka Punkratz doktor Werunski Čechy Český jednota právnický
16 article
Pe mPo mlnčan
17 article
anobdtv Svaz německýcli poslanců měl dnes po sezen snčmu schůzi za předsednictvi posl. Pachra. Schůze zůčastnili se také tři zástupcové ústavověrného vel koslatku Svaz usnesl se vydati provolání k něme ckému lidu, v němž dovozuje, že události sněmovní zavnil nejv. maršálek, zneuživ jednncího řádu; mimo to prý se jedná a útisk německého živlu a něme ckého jazyku ve správě zemské. Poslanci žádají li by je podporoval. V těmže smyslu podají němečtí po slanci zejtra ve sněmovně protest, Dále bylo usne seno, požádati telegraficky ministra krajana Prada aby vymohl neprodleně odročení sněmu. Po sežení sněmu měl nejv. maršálek prine Lob- kovic dlouhou rozpravu s místodržitelem hr. Cou- donhovem. — Na zejtřek pozván byl Svaz něme- ckých poslanců na poradu k min. předsedovi bar Beckovi do Víčně, nevyhověl však pozvání, ježlo zejtra je zase schůze sněmu. Proč se Němol rozöilovali ? Po sněmovní schůz tázal se posl. dr. Zimmer posl. Schreitera, proč jsou tak rozčileni? Posl. Sebreiter odpověděl : Strpěli by Čechové, aby Němci měli tři aktuáry ? Posl, dr Zimmer odvětil: Kdyby se na tom v zemském vy boru usuesti bez námitky čeští přísedíci, že by poslanci čeští pak nic nenamítali. Na to posl. Schreite nemohl nic odpověděti. la olole oe pI Ndohle O politcké silngci poradí se svobodomyslní poslanci čeští, zemštl i íššti, na společné poradě kterou poslanci dr, Pacák a dr. Šubrt svolávají na středu 30. t. m.
Beck Němol doktor Zimmer Posl Čecho Němec Ndohle Pacák Šubrt Sebreiter Prado
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. září. Německá odpověď na notu francouzsko- dšpanělskou. so ol. Všeobecně se uznává, že odpověď německ na notu francouzsko-španělskou je pronesen v duchu smířlivém a že v ní jeví se snaha pro odstranění všech neshod. Vysvitá z ní touha rychlého odstranění vzájemné nedůvěry panujíeí dosud mezi Německem a Francil. Oba státy zdůrazňují, že nesledují v Marokku zvláštní po litiku a že se podřizují všeobecným zájmům evropským. S německé strany s uspokojenímse vílá, že Francie netrvá na svém »evropském mandátu« a že svoluje, aby dalšl jednání byl odevzdáno diplomatiekému sboru v Tangeru Celkem dalo Německo souhlas požadavkům fran- couzským, na nichž nevidí již nic přepjatého. co by vybočovalo z hráňic společných zájmů Německo nenamltá též ničeho v otázce náhrady za výpravu do Casablanky prohlašuje, že je to právo Francie a Španělska, aby si daly zaplatit své výlohy Marokkem, pouz projevuje pochybnosti o účelnosti ostrého zakro- čení. O odvolání francouzského voj- ska z Marokka není vůbec řeči, v Německu doufají, že Francie uzná loyální postup vlády německé. Francie neslevila nicz svého slanoviska, pouze zmírnila tón, jímž há- jila své zájmy. Nelze mluvit o nějakém cou- vnutí francouzské diplomacie, uím méně o její porážce, o které mluví některé nacionalistické listy.
Praha Německo Francil Maroko Francie Tanger Casablanca Španělsko
19 article
Hlavní rysy německé odpovědi byly ihned telegrafovány do Paříže berlínským vyslancem Cambonem. Doslovné znění odpovědi bylo za sláno zvláštním kurýrem do Praříže. Některé francouzské listy jsou nespokojeny odpovědí německou. »Temps« vidí v ní zá ruku, že se najde půda pro dorozumění »Tempss konstatuje, že odpověď přes jisté své námitky je rozhodně smítlivá. »Agence. Havase prohlašuje poloútadně: »Nevidime nijakých ob tíží mezi oběma vládami,« »Figaro« soudí že forma německých námitek dovoluje francouz ské vládě, aby je pozorně a ochotně zkoumala. V rozpravách bude se moci klidně a taktn pokračovati. Nebylo by správné, kdyby Franci neuznala snabu po smířlivosti, jevící se v ně- mecké odpovědi. Německá odpověď dává podně — ke kritice, ale je taková, že Franeouze ne- může ani uraziti, ani překvapiti. »Figaro« při- pomíná řeč kaneléře Bülowa, pronesenou na sjezdu žurnalistů a dodává, že přáním prozíra- vých mužů v Německu a Francii je, aby na základě vzájemných ústupků mohli žíti jako dobři sousedé. V podobném smyslu uznávaji též jiné listy francouzské smiřlivost německé odpovědi.
Cambon Havas Figaro Franek Bülow Paříž Německo Francie
20 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obohodní a živnostenské komory. Výstava oživena byla včera statnými junáky a dívkami slovácké výpravy, která byla ovšem předmětem nejsrdečnější pozornosti. Zájem o Slo- váky vyvrcholil mezi výsťavním obucenstvém, když na podiu před Rychtou podali několk ukázek svého tanečního umění, k nimž jim hrála jejich hudba. Jinak však i přes krásnou pohodu bylo n výstavě neveselo a návštěva až nezaslouženě malá. *. Dnešek na výslavě. Výstava otevřena de 12. hod. noční. Pořad: Promenádní koncerty od 4 do 10 hodin večer před průmyslovým paláčem kapely Sokola žižkovského p. Hermanna, v dolením hud pavilonu kapely pěš. pluku č. 91. O 1/27. hod. več populární koncert výstavního orchestru v koncertní síní. Řídí p. Jan Elsnic. Pořad: 1. Hřímalý: Ouver tura k op. »Zakletý prmcs. 2. Lehár: Valčík »Čer- vené růže« dle opt. »Muž tří žen«. 3. Drigo: Serenata, 4. Berlioz: a) Menuet bludiček, b) Tanec víl, e) Uherský pochod z »Prokletí Fausta«. 5 Dvořák Ouvertura k op. »Vanda«. 6. Wagner: Fantasie na op. »Lohengrin«. — Od 9 do 1/210. hod. slavnostní osvětlení.
Hermann Elsnic Lehár Berlioz Faust Dvořák Vanda Wagner Lohengrin Sokol žižkovský p Ouver tur
21 article
.. Svatováclavské posvícení na výstavě. Ve dnech svatováclavských koná se na výstavišti velká pouť a posvícenská zábava, které poskytnou ná vštěvníkům příležitost k veselí. Lidová slavnost tato nezadá zajisté svatoanenskému dnu, ježto vykazuje progtam stejně pestrý a bohatý, jehož podrobnost budou ještě uveřejněny. Nebude také scházeti lidový tanec jak na volných prostranstvích, tak v kon- certní síni. . Výstava uměleckého zařízení bylu nalézá s n firmy A. Eichler, Praha, palác Generali Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný . Rodlnný dům firmy Jiudřich Röhrs na vý stavě. Dolnorakouský živnostenský spolek, který právě dli v Praze za příčinou problídky výstavy, prohlížel ve středu důkladně rodinný dům Röhrsův. Všichni pánové vyslovili nejůplnější uznání a obdiv gratulovali majiteli firmy cls. rad. Sieburgerov k tomuto dokonalému dílu, jakého v tomto rozsahu a uměleckém pojetí a provedení neměla dosud vůbee žádná výstava. Při tétu příležitosti oznamujeme, že firma Röhrsova ode dneška osvětluje elektricky tento skvostný objekt od 6—8 hod. večer, aby poskytla obecenstvu příležitost, jeho prostory shlédnouti také ve vysoce zajímavém osvětlení. Pozvánky možn kdykoli obdržeti v kancelářích firmy na Perštýně čís. 12. . Z oliciny Pegasovy. Druhý svazek »Výstav- ního Pegasa« obsahuje mimo illostrace, výstavn satiry a epigramy též »Odu k chvále dámy výstavní č. 71«, která vztabuje se k erotickým záchvěvům, nesoucím se prostorami habešské vesnice a jde mez návštěvníky výstavy na dračku. Cena svazku 40 hal Objednávky z venkova 1 knihkupecké vyřizuje prot zaslání obnosu Al. Srdce, knihkupec v Praze Il.
A Eichler Pegasův Al Praha Perštýn Generali Václavský náměstí Jiudřich Röhr Röhrsov
22 article
Spálená ul. Pranýř a kiosk Pegasův oblehány jsou denně obecenstvem, které projevuje souhlas s prav- dami pod rouškou satiry skrytými. „ Na druhý milion dvouhaléřů na stavbu če- ské školy Národní jednoty pošumavské sebráno bylo dne 23. září 24.758 dvouhaléřů, úhrnem tedy dosud 570.040 dvouhaléřů. Celé sloupce v krychli zajistili dále: Úterní společnost »labužníků« v Libní v Štrasburku 10 K. Zřízenci poštovního úřadu v Praze (nádraží cís. Františka Josefa) 14 K 20 h. C. k. po- štovní úřadníci v Kutné Hoře 10 K. Společnost »Milionářů« v hostinci p. V. Uzla v Blovicích 10 6 hal. Personál, berního referátu na Smíchové 23 K (dva sloupce). Úřadníci c. k. berního úřadu v Kar- líně 11 K 80 h (na 2. sloupec). Hádavý stůl v ho- stinci su Ortů« v Podmoklicích u Semil 10 korun (6. sloupec). Hosté u Vágnerů v Poplzí u Libochovie 10 K 6 h. Filkáři v hostiuci »u Vlasty« na Smíchově, Karlova ulice, 10 K. Kuželkářská partie »radů za plentou«, hotel Moravec, Kutná Hora 20 korun (dv sloupce). Včera navštívilo výstavu 5809 platících osob: čelková návátáva činí tudíž 2.119.074 osob,
Pegasův František Josef V Uzel Ort Vágner Vlasta Libeň Štrasburk Kutná hoře Blovice Kara Podmoklice Semily Poplza u Libochovie Smíchov Karlov ulice Kutná Hora poštovní úřad v Praga hotel Moravec
23 article Po bouřích lublaňských.
Po bouřích lublaňských. Německý tisk netěší, že v Lublani na stalo zevní uklidnění. Rád by nové bouře, aby vytoužený výminečný stay sněsti se mohl na bilou Lublaň. Proto rozšlapává, znovu ohřívá divokými fantasiemi »očitých svědků« doplůuje stará a nepravdivá svá líčení, jnterviewuje kde jakého předáka německého a konečně uveře ňuje i »soukromé«, ale vlastně pro německou veřejnost psané dopisy, jako onen biskupský Jegličův nebo přísedíelho zemského výbor hr. Barba. Ve své snaze po ostrých, protíslovanských výrocích německých pohlavárů dopouští se při- rozeně lží a klade je i do úst svých ministrů, kteří — ne že by snad jinak smýšleli — l že jsou příliš opatrnými, než by tak se pro- nesli — jsou nucení svůj vlastní tisk demen tovati. Na jiném místě uvádíme »sensačn výroky Pradovy o excesích lublaňských«; pen danlem k nim po čerlech nepříjemným pro pravdomluvnost německého tisku však je tok poloúřadní dementi: Z Vídně, 24. září. (K. k.) »Fremdenblatte píše: Jistý zdejší ranní list uveřejňuje rozmluvu s ministrem Jindřichem Pradem, která ob sahuje některé ostré kritické poznámky o udá lostoch v Lublani a o všeobecné politickési luaci. Jsme z povolané strany zmocnění prohlá- sili se vší určitostí, že se zde jedná o soukro- mou rozmluvu, která nebyla určena pro veřejnost a že mimo to četné proje v ministrovy, v interviewu mu pri pisovaně, neodpovídají obsäh zminěné rozmluvy.
Jindřich Prado Lublaň Vídeň Fremdenblatte
24 article
Slyšeli jsme dnes hlasy, dle kterých udá- losti poslední doby, jež odehrály se jak v království českém, tak ve Štyrsku a v Lublani ne- zůstanou bez účinku na stav věe vparlamentě. Tam potřebuje vláďa dvě věcio zatímní rozpočet a definitivní smlo u v rakousko-srbskou, poněvadž provisorium smlouvy té vyprší 31. prosince t. r. Ku pro- jednání věcí těch bude míti však vídeňský par- lament kampaň velice krátkou, která bude ješt zkrácena jednak prodlouženou kampaní dele- gační, jinak pilnými návrhy, kterých zajisté se- sype se počátkem podzimního zasedání celý děst.
Štyrsko Lublaň
25 article
Vláda je si vědoma, že zatímní rozpočet a smlouvu rakousko-srbskou nelze dostati vzhle dem k tomu na jednací pořaď jinak, než opě pilnými návrhy. Za všeobecné nespokojenost jak Čechů, tak Němců, tak Slovinců jest těžko říci, která strana by se propůjčila ku podání návrhů takových. Kdyby pak na krásně byly podány, není zajištěno nikterak jejich při- jetí, poněvadž ministerstvo sežene stěží tento- kráte potřebnuu dvoutřetinovou většinu ku přijeu pilnosti. Kdyby bar. Beck s obchodní smlouvou rakousko-arbskou v parlamentě nepochodil, byl by sečleni nejen dnové jeho, nýbrž (aké dnova parlamentu. Odepření souhlasu smlouvě, která je uzavřena společnou vládou a která podepsána je oběma panovníky, mělo by v zápětí roz- puštění parlamentu, areiže kabinelem jiným který by zatimní rozpočet a smlouvu rakousko- srbskou uvedl v platnost postupem mimoparla- mentním. Ministerstvo palrně doufá, počítá, ba spoléhá, že strach poslane před novými volbami je přiměje v poslední chvílí ku povolností — —- — Jiným a strannické zpravodajst tiskové kanceláře vídeňské charakterisu- jícím zjevem je zpráva télo kanceláře, vysvětlu- jící poplašné zprávy o povolání celé h pěšího pluku čís. 17 z Celovce do Lublaně. Ve zprávě této se uvádí, že pluk celovecký, povolán byl do Lublaně (majíci 3000 mužů posádky !) pruto, »aby zdejšímu (lublan- skému) vojsku, jež bylo namáhavou služ- bou za minulých dnů velmi unaveno, dostalo se odpočinku.« Zvláště pluk č. 27 si ho zasloužil!
Čecho Němec Beck Celovec Lublaň
26 article
Z projevů »soustrasti« a »povzbuzení« jichž se lublaňským Němcům dostalo, kromě pražského »Deutsch. Vereinu« z povšimnutí stoji projev d'Elvertů v z Brna, v němž vyslovuje se hluboké a nejhluba rozhořčení nad úžasným i násilnostmi. spáchanými na Němeích v Lublani a ve kterém se zároveň jim projevuje nejvrelejší sympatie, Útěk pornčíka Majera z Lublaně. Smutně proslulý hrdina, 21letý poručík 27 pěšího pluku, Mayer, který dal. stříleti d ustupujícího lidu, prehl v noci na včerejšek z Lublaně do Štyrského Hradee. Ačkoliv útěk jeho byl úzkostlivě tajen, sešlo se k půlnočnímu vlaku množství lidu na peronu a před nádražím. Četnictvo obsadilo nádraží Přibyli tam také všichni členové pořadatelského výboru a namáhali se lid uklidniti. Krátce před odjezdem vlaku přijel v krytém voze poručík Mayer, doprovázen důstojníky. Když měl vstou- piti do vlaku, bylo naň voláno: »Fuj, vrahu !e Četnictvem a pořadatelstvem byl lid o vlaku zatlačen. Když vlak odjel, obrátil se lid proti důstojníkům, kteří pod ochranou četnictva opětné odebrali se do města. List ministru války Schönaichovi. Z Vídně. 24. září. Říšský poslanec a člen delégací dr. Šusteršič poslal ministru války bar. Sehönaichovi list, v němž ukazuje na neoprávněné jednání poručík Mayera, který bez objektivní příčiny dal roz- kaz střileti na demonstranty a pak ještě do prchajících zástupů poručil jednotlivě páliti.
Němec Deutsch Elvert Majer Mayer doktor Šusteršič Brno Lublaň Štyrský Hradee Vídeň
27 article
Dr. Šusteršič žádá vyšetření téte záležitosti a zejména se přimlouvá za vy- slechnutí také civilních osob, které byly při výjevech těch přítomni a mohou podati ne- stranné vylíčení. Chorvatské projevy Slovineům. Ze Záhřeba, 24. září. Posl. Štěpán Ra dič svolal sem na včerejšek schůzi, ve které bylo jednáno o událostech lublaňských. Bylo pří- tomno asi 800 osob. Byla přijata resoluce, ve které se vyslovují Slovincům plné sympatie a vyzývajl se, aby vy- trvali v bojích proti Němeům. Projev českých zemských poslanců sněmu moravského. Z Brna, 24. září. (K. k.) Před dnešní schůzí moravského zemského sněmu měli po- slanci české kurie společnou poradu, na níž byla schválena jednohlasně tato resoluce: »Češti poslanei na zemském sně- mu markrabství moravského proje- vují jménem českého lidu na Mo- ravě slovinskému národu v této těžké chvíli své sympatie a ujišťují jej svon soli- dárnostlv boji proti křivdlě a bez- právi. Dr. Žáčsk, dr. Stránský a Staněk.« Projev tento byl zaslán telegraficky do Lublaně.
Šusteršič Posl Štěpán Ra Slovinec doktor Žáčsk Stránský Staněk Záhřeb Brno Lublaň
28 article
Run a boykot. Z Lublaně, 24. záři. V runu na krajinskou spořitelnu německou se pokračuje. Ačkoliv do- posud vyzdvihují vklady výhradně městšti vklada- telé, činí výše vyzvednulých vklad 800.000 až 1,000 000 korun. Němečtn živnostníci stěžují si, že boy ko proti nim vyhlášený již značně po- ciťují. Dnes byla zde zřízena t. zv. infor mační kancelář, která sbírá vaškeren materiál o posledních událostech a zjišťuje svědky. Dále bylo dnes vydáno provolání ke kupeům a ob- chodníkům, ve klerém se upozorňuje na ne- bezpečné následky, které by mohlo míti opětné vyvěšování německých firem. Zejíra budou h- stince a kavárny otevřeny zase zcela normálně. Proti biskupu Jegličovl. Z Lublaně, 24 září. Známý list knížel biskupa dra. Jegliče proti Slovincům v Lu- blani, způsobil mezi slovinskými klerikály trapné překvapení. Strana klerikálně-lidová j est prý odhodlána biskupa desavouovat a prohlašuje, že kníže biskup psal tento list patrně dťive než znal skutečný stav věci. Předseda »Schulvereinu« vyšetřuje škody. Z Vídně, 24. záři. Posl. dr. Gross, před seda německého »Schulvereinu«, odebral se dne do Lublaně, aby tam vyšetřoval prý škody, které Němci utrpěli při známých událostech aby zahájil kroky za účelem poskytnutí ná- hrady K dohodě mezi slovinskými stranami. Z Lublaně, 24. záři. Jednání za účelem dohody mezi slovinskými stranami bylo posileno posledními událostmi tak, že se dnes konala společná schůze delegátů strany svobodomyslné a klerikálně lidové. Myslí se, že dojde také k spolučinnosti slovinské strany hospodářské, jakož i sociálních demokratů za účelem svorného po- stupu v otázkách národních.
Jegličovl Slovinec Posl doktor Gross Němec Lublaň Vídeň
29 title
Slováci v Praze.
Slovák Praha
30 article Na radnici staroměstské.
Na radnici staroměstské. 0 Včerejšího dne o 1/410. bod. dopolední do- stavila se výprava uherských Slováků, sesílená 20 účastníky, kteří na hranicích uherských byli zadrženi, za vůdeovství poslance dra. Pavla Blaha na radnici staroměstskou, kdež ve velké síni pozdravení byli starostou panem drem. K. Grošem u přílomnosti náměsíka p. Jirouska a některých črenů rady městské a sboru obecních starších. Starosta p. dr. K. Groš v úvodu svého ve- lice srdečného oslovení vzpomněl toho, že na radnici staroměstské provedena byla volba Jiřika z Poděbrad za krále českél,o, jejž samostatný národ na trůn předků povolal. „Před radnicí staroměstskou uzřite“ — pravil řečník — „místo, na němž v roce 1621 vykrvácely šlo- chetné hlavy 27 českých pánů a známo jest vám, jaké pronásledování bylo potom drahému našemu národu údělem. Jedíně lid selský na venkově zachoval nám v té době drahý rodný jazyk. Počátkem předešlého století hrstka šle- chetných buditelů národa podjala se práce znovu vzkřísiti lid a dnes, po více než stu letech, vi- díte zde u nás výsledky této jejich činnosti, zříte velké krásné město, jež jest české a slo- vanské. (Pochvala.) Nalézáte se na radnici, která jest střediskom a tepnou národního života. V této síní vítali jsme letos zástupce různých spřátele- ných národů, vítali jsme zde Angličany, Fran- couze a zejména městskou radu pařížskou, zá- stupce to nejkulturnějšího a největšího města na poli vzdělanosti. Zde tato drahocenná vása nejlépe dokazuje vám, jak dovede Paříž vážiti si přátelství města Prahy. Nu těchto mistech ko- nala se letos též světodějná událost zahájen přípravného všeslovanského sjezdu a když před- seda sjezdu, vítaje všechny kmeny Velké Slavie, sděloval, že jen ten nejutlačovanější, ale záro- veň nejmilovanější kmen Slávský, vy bratří
Slovák Pavel Blaha K Groš Jirousek Angličan Fran Poděbrady Paříž Praha Slavia
31 article
Slováci, nemohli, nesměli jste se ke sjezdu dostaviti, nezůstalo ani jedno oko nezaroseno Tím srdečněji a vřeleji vítáme vás dnes, kdy přece přišli jste, neboť víme dobře, jak ob- tížno jest vám konati povinnosti národní a vlaste- necké. Vaše statné postavy, vaše tváře, planoucí nadšením, jsou nám zřejmým důkazem toho, že váš kmen jest zdravou, mohntnou baluzí kmene slovanského a jsme přesvědčeni, že váš boj za práva Slovače a za zdar vaší drahé Slovenčiny musí skončit úplným vítězstvím. Tomu provolá- vám „Na zdar!“ (Bouřlivá pochvala.) Na toto vřelé přijetí, působící tak mocným dojmem, že hosté pohnutím slzeli, odpověděl po- slanec uherské sněmovny dr. Pavel Blaho, který pravil, že všichni účastnáci výpravy odnesou domů dojmy nezapomenutelná. Naše návštěva — ujišťoval řečník — není nikterak rázu demon- strativního. Přišli jsme jen jako utiskovan, bral k vám, neboť víme, že nás milujete a že nám v našem boji pomoci chcete. Citíme dobře, ž Češi jsou naši bratří a že u Čechů jest jediná naše opora a naděje. Chtěli jsm také viděti, jaký pokrok iste učinili a můžemo vám dosvěd-
Slovák Slovenčin doktor Pavel Blaha Čech Čecho