2
masthead
V Praze, v Sobotu dne II. května 1901.
Praha
4
article
Ka rauní a odpol. llst
předalácí ser
v Praze v adminlstraei
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvolí čenlko K 50
7K 50
ve filialkácht
za měste . . . . . . 2 K 30 k
Poštoui
na měsle
tvr a . R eoh
s drojí zisilko
na měste
s črt l. . . K eon
Světový maršál se vráti
S nepořízenou.
Nedají se dosud přehlédnouti všecky
účinky první světové výpravy německého
císaře na čínské boxery, ale tolik jest již
zjevno, že výprava k pomstě za zabitého vy
slance německého Kettelera, s velikou okáza
lostí loni na daleký Východ podniknutá, ne
splnila a nesplní ani stínu oněch nadějí
kteréž v Berlíně chovali a i dosti hlasitě n
odiv stavěli.
Berlín, navnaděn bohatou odměneu,
kterouž si vzal v Číně obsazením územ
s přístavem Kiao-čao náhradou za toho kte-
rého svého missionáře, očekával takřka na
jisto, že smrt jeho vyslance v Číně stane se
proň nevyčerpatelnou studnicí nekonečných
nároků, jako ve slavné básni Puškinově chy
cení zlaté rybky.
Čím méně Německo si získalo vlastních
zásluh o postavení Evropanů v Číně, tím
okázaleji vystupovalo jakožto mstitel jejich.
Ve skutečnosti, jak známo, bezohlednost
jeho zástupců to byla, kteráž vedla k bouřím
v Číně, oblehání vyslanců a způsobila i tra
gický osud jeho zástupce.
Ketteler
Puškinův
Evropan
Praha
Berlín
Čína
Německo
5
article
Jako proti Číně a Čínanům příkře, tak
ohledně ostatních zúčastněných států počínalo
si Německo osobivě. Číňanům pohrozeno
že Německo s nimi tak zatočí, že po tisíc
let neopováží se žádný Čínan křívě pohled
nouti na Němce, na zúčastněných státech
evropských však takměř vynuceno bylo
uznání vůdčího úkolu Německa v Číně a vtě
leno v osobě vrchního velitele maršála hra-
běte Walderseea. Již tento nárok sám způ-
sobil Němcům jednak málo lichotivé odmít
nutí Ruska a tahanici o to, bylo-li to přáním
růského caře, aby německý maršál se stal
vrchním velitelem vojsk do Číny vypravených
a měl za následek, že jedna říše po druhé
urvchlovala odchod svých branných sil z ob-
vodu činnosti vrchního velitele německého
vojska v Číně.
Na konec zůstali na území pečilském
ve značné síle již jen Francouzové, a i titc
po nedávné petrohradské návštěvě francouz
ského ministra zabraničních záležitostí Del-
cassěa uznali za záhodno přenechati Němcům
při poslední výpravě k Čínské zdi »volnou
rukue.
Číňan
Němec
Francouz
Čína
Německo
Rusko
6
article
Tato výprava německá skončila, jak
známo, dosti krvavě, ztráty německé při n
byly větší všech posavadních, a ač výprava
ta svého účelu, zatlačení čínských branných
sil v oněch končinách, dosáhla, nicměně se
podobá, že byla posledním effektním činem.
v jehož záři vrchní velitel maršál Waldersee
provede bezpochyby svůj návrat do Něme-
cka, kdež se očekává jeho přichod již v čer
venci.
Hrabě Waldersee snad sám toužípo
tom, aby byl odvolán, čímž jednak sprostí se
úkolu, kterýž ve skutečnosti jest nesnadnější.
než se zdálo v prvním návalu pomstychtivo-
sti, jednak vybaví Německo z postavení po-
někud choulostivého, do něhož se svým
»vůdčím« postavením v Číně samo vehnalo
Musíť v Německu pociťovati všecku nesrov-
nalost, jaká spočívá v postavení vrchního
velitele, »světového« maršála — jehož voj-
ska ostatních, v Číně interessovaných říší
naprosto nedbají a jehož činnost jakožto
vrchního velitele skončila vlastně hned při
jeho příjezdu několika vojenskými bezvý-
znamnými parádami.
Waldersee
Nout
Německo
Čína
7
article
Ostatně po požáru, z něhož maršál
Waldersee sotva životem vyvází, podobá se,
že i osobně pojal nechuť k dalšímu svému
poslání v Číně. Přeložil své sídlo na váleč-
nou loď německou, což jest důkazem, že
poměry v samém Pekinu nanovo značně se
zhoršily, a jak se dnes oznamuje, přibírají se
síly čínské vlády, aby pořádek v územi ob-
sazeném snáze mohl býti udržen. Byť i tato
poslední okolnost byla výsledkem vyjedná-
vání s čínskými úřady, nemůže býti o tom
nijaké pochybnosti, že Číňané budou to po-
kládati za veliký svůj úspěch a přiznání
slabosti vojska německého.
Nepopíratelným výsledkem činnosti po-
savadní německé výpravy do Číny jest pro
hloubení a rozšíření nepřátelské nálady v
lidu čínském proti cizincům; a možná dost
že to byl přední cíl výpravy německé. Věc
ta se totiž týká jednak Ruska, jednak Anglie
jednak Francie, jimž se tím může stížiti
volnost akce na jiných stranách, ač, jak
vidno z obratného chování se Ruska v otázce
mandžurské, i tento výpočet by mohl na
dobro selhati.
Angličané, jak poslední prohlášení vlád-
ních zástupců v parlamentě dosvědčuje, také
již se smiřují s myšlenkou, že se nepodařilo
Rusko zaskočiti v otázce čínské, zvláště
když ani Japonsko nejeví valné chuti, upou-
tati výdatněji síly ruské. Za to obávají se
Angličané sami nových bouří na jihu Číny
na němž jim především záleží.
Čím děle výprava čínská trvá, tím pa-
trnější stává se všecka vzájemná neupřím-
nost a úskočnost politiky evropské, a odha-
luje se lehkomyslnost, s jakou byla akce
proti Číně připravena a vedena.
Číňan
Angličan
Čína
Peking
Rusko
Anglie
Francie
Japonsko
Waldersee
8
article
Německé časopisy také již bez ostychu
mluví o tom, že maršál hrabě Walderse
se vráti. Dle »Rh.-West. Ztgu.« lze prý
očekávati, že již počátkem června opust
Čínu. O otázce, zdali s ním z Číny odejde
i značnější část německého vojska, není prý
dosud rozhodnuto; »Allg. Ztg.« pokládá ná-
vrat Němců z Číny za pravděpodobný v době
nedaleké. To jest prý tím pravděpodobnější.
že bude německé vojsko v Číně co nejdříve
zcela osamoceno, protože ostatní
mocnosti vojenské sbory své odvolávají, po
kud se tak již dříve nestalo. Poslední voj-
sko ruské odešlo tyto dny z Pekina do
Port-Arturu, Francouzové odvádějí odtud
právě 3000 mužů, a ostatek odtáhne v šesti
nedělích »z ohledu na ponebí«. Konečně
dovídá se »Post«, že evropská vojska nemo-
hou býti odvolána rázem a dle přání jednot-
livých velitelů, protože se musí přihližeti
k tomu, mnoho-li lodí dopravních jest poho
tově. Tyto otázky jsou prý potud vyřízeny.
že budou odcházeti jednotlivé oddíly po-
stupně, dle toho, jak diplomacie uzná od-
chod jejich za možný.
ad
Vrchní velitel hrabě Waldersee sám.
přešed na loď válečnou, naznačil, že ani on
v trvalý pobyt Němců na území dosud oku
povaném nevěří, a také se již o tom mluví
že zůstanou v čínských vodách pouze čtyři
německé lodi řadové, jakožto pohrůžka Číně
kdyby liknavě plnila úmluvy. Tím, že hrab
Waldersee přeložil svůj hlavní stan »na vá-
lečhou loď« a takto soustředil se více na
zad, do přístavu v Taku, rovněž jest nazna-
čeno, že odvolání své očekává záhy, anebo
že již obdržel potřebné instrukce v tomto
směru.
Walders
West
Němec
Artur
Francouz
Waldersee
Čína
9
article
»Nat.-Zig« také již úplně zapomněla
jak se Němci kasali, když táhli do Činy
napomíná velmoci, aby příště Číňany tak ne
dráždily jako dosud. Záleží prý na tom, aby
diplomatičtí zástupci, obchodníci a missio-
náři osvojili si ve styku s Číňany opatr-
nost a střizlivost, jež se dosud po-
strádala. S Číňany prý, dospěje-li se k mír
nému dohodnutí, nesmí se nakládati příkře
a řízně. Nelze prý též zapomenouti, že tím
okamžikem, kdy se otevře »více dveří« do
Číny, bude se rozmáhati i branná zdatnost
čínská. Rovněž prý nutno počínati si méně
násilně a prudce při vymáhání nájmu území
koncessí železničných, práv dolovacích a pod
Bismarkovský orgán »Hamb. Nachr.e
úspěchy v Čině provází tímto zajímavým
rozpoznáním: Buď jak buď, fantasiím o po
žehnání, jež kyne ze »světové politiky«, do
stalo se ochlazení, že důkladnějšího se nedá
ani mysliti; i když se vyřídí otázka odškod-
nění a uzavře se mír s Čínou, nelze se na-
díti v Číně trvalého upokojení a pořádku.
Tyto dny se pznamovalo, že říšská vláda
německá žádá za souhlas k odročení říšského
sněmu německého až do listopadu; i tato
okolnost nasvědčuje tomu, že v Německusi
nepřejí důkladnější rozpravy o výpravě čín-
ské. Ostatně není vyloučena možnost, žei
jiné mezinárodní poměry vyžadují toho, aby
říšský parlament německý si dopřál delšího
oddechu. Vždyť i jinde se parlamenty vy
hýbají podrobnějším rozpravám o situaci za-
braničné, ba jsou i takové, kteréž baví se
zřejmými» hospodářskými« vidinami, při nichž
se obrací denně sta millionů peněz, které
prozatím existují rovněž jen v kouzlu živé
fantasie.
Němec
Číňan
Zig
Čína
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze čtyřicátá čtvrtá.
pne
(Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) e
Z Vídně, 10. května.
Novella k zákonu o dani lihové, stanovíe
státní přirážku 20 h, jejíž výtěžek vyplatí se
celý královstvím a zemím, projednávala se za
skrovného účastenství a ještě skrovnější pozor
nosti, ale nedojednala se. Jako včera dalmatští
Chorvaté dr. Ivěevič a ředitel Borčič
jihotyrolský Vlach Tambosi z úzkých mez
předlohy té podnikli daleké exkurse na pole
vniterní politiky a zevrubně promluvili o smý-
šlení svého lidu vůči vídeňské vládě, učinil
tak dnes stejně opposiční ruští poslanci dr. K o
a dr. Korol.
Oba rozhovořili se výklady skoro dvou
hodinnými o haličské propinaci a její souvislosti
s volbami poslanců a prudce útočili na polsk
kolo, obviňujíce je z korrupce. Oběma čeli
zpravodaj David Abrahamow icz. Dr
Korol tonem v pravdě melancholickým líči
postavení ruského lidu v Haliči. Timto poslan
cem získala malá frakce tak zv. radikálních
Rusů dobrého mluvčího, který dnešním debutem
ukázal pěkné schopnosti.
Řeč hr. Deyma, který byl zvolen gene
rálním řečníkem pro předlohu proti poslane
Formánkovi pomocí hlasů agrárních po
slanců a tak zv. národnich socialistů, byla při
mluvou pro hospodářské lihovary, kterým sku
tečně stala se a děje se újma při rozdílen
kontingentu, tak že na čelných místech v jižní
části království českého ještě nyní v květnu
mají velké zásoby žěmáků, protože nemohou
býti při skrovném kontingentu lihovém zpra-
covány.
Vyřízen dnes toliko § 1. předlohy. Ostatek
sotva projedná se ve schůzi příští, která polo
žena na 3. hod. odpol. v pondělí.
Chorvat
doktor
Ivěevič
Borčič
Vlach
Korol
Abrahamow
Rus
Deym
Formánek
Vídeň
Novella
Halič
poslanecký sněmovna
hospodářský lihovar
11
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11 1
hod. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy některých
poslanců-Všeněmců po konfiskaci novin a Vuko
vičův po povznešení obchodu s Albánskem zříze
ním mořského spojení a vzorkových skladů ve Skadru
a Janině.
Posl. Wolf a sp. dotazoval se po petrolejním
kartelu, jenž byl 1. t. m. zrušen. Dne 3. t. m. konal
se schůze interesentův o petrolejním tarifu a při t
příležitošti předseda, odb. přednosta Lihařik, vy
jádřil se prý, že sazba suroviny nemůže se snížiti
protože od zrušení kartelu nastala veliká soutěž
ceny petroleje mohly by klesnouti ještě víc. Dotazo
vatel táže se ministra železnic, víli o tomto projev
svého zástupce a jak jej ospravedlní a ministra ob
chodu, považuje-li snížení tarifu za suroviny
v zájmu lidu za účelné nebo ne.
Týž poslanec dotazoval se, proč nebyl dá
stavební konsens uchazeči o stavbu v Benecku.
Posl. Jaroš, Pospíšil a soudruzi podali n
předsedu ministerstva tento dotaz
»Letos bylo mnoho krajů v království českém
markrabství moravském a vévodství slezském po-
stiženo těžkou pohromou živelní. Tuhou zimoua
nepříznivým počasím byl ozim úplně zničen a byl
jej nutno zaorati. Velkými lijáky a průtrží mračer
pole z jara osetá byla rozervána a bahnem zane
sena. Hospodářské budovy namnoze úplně zničeny
Ve většině krajů těch pohromy ty již po několik le
se opakují. Poslanci čeští zahájili akci pomocí pil
ných návrhů, aby se chudému lidu dostalo vydatn
Vetter
Janin
Posl
Wolf
Jaroš
Pospíšil
Benecko
12
article
pomoci státem. Návrhy ty před delší dobou byly
projednány, a vláda vyzvána, aby akci pomocnou
zahájila. Poněvadž vláda nezahájila dosud ani še
tření škod v postižených okresích, táží se podepsaní
Jest Vaše Excell. ochotna učiniti opatření, by hne
zahájeno bylo vyšetřování za účelem zjištění ško
po případě nouze v království českém, markrabstv
moravském a vévodství slezském ?
Posl. Kniser, předseda výboru pro požárn
pojišťování, odpověděl na Stojanův dotaz po
zemských pojišťovnách, že byl ustanoven odbor
který však počne pracovati až vláda podá věcne
návrhy.
Posl. Plass tázal se, je-li pravda, že zpráva
vinařského výboru o vinné klausuli (v obchodn
smlouvě s Italií), má býti odvolána z jednacíh
pořadu.
Předseda hr. Vetter odvětil, že nikdo ho ne
žádal za změnu pořadu.
Přechází se k jednacímu pořadu a pokračuje
v povšechném rokování
o lihové předloze.
Posl
Stojanův
Plass
Vetter
Italia
13
article
Posl. Kos, hlavní řečník proti předloze, vy
čítal, že boháči byli obdarováni osvobozením zem-
ských ústavů od rentové daně a nuzáci mají platit
novou daň. Poukazuje na vzrůst nepřímých daní z
poslední leta a zatracuje obtěžování chudých da
němi ve prospěch zámožných. V Haliči a v Buko
vině neměla by se kořalka zdaňovati, protože prý
je nutna širokým vrstvám obyvatelstva. Vyčítá
finanční správě, že zavádi daň na hladové. Jedinou
předností předlohy jest, že tímto zákonem odstran
se zemské přirážky kořaleční. Tyto vybírají se
v Haliči tak, že jich polovice uvázne v rukou sou-
kromníků. Zemské finance napravily by se nejlíe
zvýšením osobní daně příjmové a příslušnou kn
zemskou přirážkou.
Dorážeje na polskou šlechtu líčí propinační
právo haličské a jeho poměry. Propinační právo
pronajímá se židům. (Posl. Daszyňski: Š velkým
ziskem !) Páni jsou společníky židů. Velební ka-
novníci a prašiví židé mají se rádi. (Posl. WWol
volá: Kochajmy sie!). Řečník doličuje různými pří-
klady poměr mezi polskými šlechtici a židy, již
mají podíl na propinacích, ale za to musí slou-
žiti pánům o volbách. Ze všeobecných i zvláštníe
příčin haličských bude hlasovati proti předloze. (Po
chvala mezi řečníkovými přáteli.)
Posl. hr. Deym, hlavní řečník pro předlohu
problašuje, že tato předloha měla se projednávat
v zemských sněmích a lítuje, že byla odvolána, kdy
ji jediný z nich zamíti. Hlasujíce pro tuto předlohu
činíme tak bez újmy svého zásadného postaven
jen proto, že očekáváme při rozvrhování libovarníh
kontingentu slušný ohled na hospodářské liho-
vary, jež tvoří ještě jediný dobrý hospodářsk
průmysl.
Líčí vývoj lihovarství a rozvrhování kontingentu
mezi průmyslové a hospodářské lihovary a stěžuj
si na zkracování hospodářských pálenek.
Posl
Deym
Halič
Buka
14
article
Prohlašuje za anomalii, že jedná se o liho
předloze již v 2. čtení a o cís. nařízení ze dne
19. července 1900 doposud jednáno nebylo. Také
tímto nařízením vyměřen hospodářským lihovarům
skrovný kontingent
Přinášíme oběti pro své zemské finance vědomě
a rádi — končí — očekáváme však při rozvrhován
kontingentu slušný zřetel na žalostné poměry země
dělské. (Pochvala.)
Ref. posl. Abrahamowicz ve svém doslovt
snažil se vyvrátiti námitky řečníků proti předloze
polemisoval zevrubně zvlášť s vývody Kosovými
doporučoval přechod k zevrubné debatě.
Elderschův návrh na přechod k jednacímu
pořadu propadl a přechod k podrobnému rokován
přijat valnou většinou.
K 8 1. (Výměra daně a její náhrada) posl
Schrafřl navrhoval různé změny a resoluce; —
Kathrein navrhl změnu o vývozu; — Koro
poukazoval na žalostný stav haličských financí n
sledkem panského i státního hospodářství a n
bídné poměry ruských sedláků, již budou novou
daní těžce postiženi; — Reicher nalehal n
zřízení pijáckých útůlen a péči o vychovávání dět
alkoholiků: přimlouval se za rázné podporováno
sociálně-politických snab, zvlášť opatřování zdravých
bytů a ohlásil, že jednou učiní iniciativný návrh n
úlevu obcím a na podporu sociálně-politických snal
zemí. (Pochvala.)
Po referentově doslovu přijat § 1. dle výboro
vého návrhu, takže navrhované změny vesměs pro
padly a rokování bylo přerušeno.
Posl. Stein tázal se předsedy, nedal-li by p
zatímném rozpočtu na jednací pořad zprávu sociálně
politického výboru o upravení pracovní doby v hon
nictví.
Předseda hr. Vetter odpověděl, že zpráva nen
ještě předložena a proto se o věci jednati nemůže
Navrhuje, aby příští schůze konala se v ponděl
ve 3 hod. odpol., což přijato a schůze ukončen
o 5. hod.
Kosův
Elderschův
Schrafřl
Reicher
Posl
Stein
Vetter
15
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 10. května.
Hlavní zpráva železničního výborn
o stavbě železnic a investičním programu výslovuje
se uznale o vládní předloze, také proto prý. he
Vídeň
16
article
V drobném prodnjis
nní číslo o zobě . . . za 8
roledni
na z
Ve slinlkách na venkově
vdpoleání
raaní čslo. . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hotově. nspřel
Předplacení a interty pěljeaá admlni
strace v Marinnské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se t4ž redaken
tiskárna a ezpudice , Nárnuních List
Rukopisy se nevraesjí
17
article
splňuje dávná přání obyvatelstva. Vládní návrhy
jsou prý spojeny s velkými výhodami, neboť jen
ustanovením několikaletého programu stavebního
může být postaráno o bezpečné a řádné proveden
staveb.
Výbor očekává, že provedení programu podníti
všeobecný rozvoj hospodářských a finančních poměrů.
Hlavní zpráva druží se k zprávám referentův o
jednotlivých tratích, investicích ve státní správě
vrácení známých 80 mill. K záloh. Zpráva obsahuje
přehled rozvržení prací a sum na ně určených.
Zemědělský výbor přijal § 3., 4., 5. a8
vládní předlohy o zřizování odborných spole-
čenstev zemědělských; § 6. a 7. zůstaly
zatím nevyřízeny.
18
article
Odbor živnostenského výboru rady
říšské pro úradu o zákonu ohledně obchodu podom-
ního, konal dne 8. května schůzi za předsednictví
posl. dra. Plačka. Ve schůzi této usneseno, aby
§ 1. vládní předlohy doplněn byl dle návrhu dra.
Plačka ustanovením, že prodej husí ve stádach hna-
ných nespadá do zákazu podomního obchodu. —
§ 2. vládní předlohy přijat byl ve znění nezměně-
ném. V 8 3., jednajícím o dosažení práva ku pro-
vozování podomního obchodu, učiněny po návrhu
předsedy dra. Plačka změny v textu a sice užito
místo navržené věty: bod e) povolení ku provo-
zování podomního obchodu uděluje se osobám ( bez-
úhonným, mravně bezvadným a důvěryhodným oso-
bám, následující znění: bod e) Povolení udělí se
osobám bezůhonným a proti nimž není důvodů.
které by je činily důvěry nehodnými.
§ 4. zůstal nezměněn.
V § 5. (vyhotovení knížek k podomnímu obcho-
dování) byl odstavec 2. po návrhu dra. Plačka, Bö-
heima a Piepesa v tom smyslu změněn, že povolení
ku podomnímu obchodování může býti uděleno i pro
více okresů jednoho správního obvodu (vládní před-
loha dovoluje sice povolení pro více okresů, ale
pouze spolu hraničicích .
Národohospodářský výbor jednal dnes
o návrhu Wrabtzovu na revisí výdělkových
a hospodářských společenstev a schválil návrh zpra-
vodajův s některými změnami.
Výbor se usnesl působiti k tomu, aby příslušná
předloha zákona byla projednána v jarním zasedání.
Plaček
Bö
živnostenský výbor
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. května. (Otázkou pri-
plavů) zabývá se »Pester Lloyd« v dopis
»řišského poslance z Vídně«. Pisatel tvrdí,ž
v Rakousku vznikla průplavní otázka po při-
kladu německém. Jest však rozdil mezi prů-
plavním návrhem v německé říši a v Rakousku.
Tam jsou průplavy projektovány v rovině
budou vyžadovati poměrně malého nákladu při
stavbě i dopravě. U nás však se mají překo-
nati značné rozdíly výškově; následkem toho
bude, že lodi budou stoupati po stupních, což
zdraží stavbu i dopravu tak, že jest vůbee
pochybno, bude-li dopravními poplatky uhrazen
sám náklad spojený s dopravou. Z čeho pak
se mají platiti úroky a z čeho se má umořo-
vati kapitál, jenž padne na zřízení průplavů?
Technika nemá dosud náležitých zkušenosti,
pokud se týče přemáhání tak značných výšek,
jaké se vyskytnou při projektovaných průplavech.
Lloyd
Praha
Vídeň
Rakousko
20
article
Jest sice známa komorová soustava, ta však
přemahá jen desetimetrový rozdíl výšek při
značné spotřebě vody. Ale u nás v místech
kritických jeví se právě nedostatek vody. Z kol-
mých mechanických zdvihadel jsou známy ti
druhy, které však působí dosud jen na zkoušku
a zdvihají lodi nejvýš na 15.4 metrů. Mecha-
nická zdvihadla po šikmé ploše, jichž se má-
ve velkém užíti při našich průplavech, existuji
doposud jen na rýsovacích deskách. Při tom
nemá se stavěti nějaký menší průplav na
zkoušku, nýbrž hned celá soustava průplavů
v dělce 1600 až 1700 kilometrů a nákladem
750 millionů korun, jež sotva asi na stavbu
stačí, ale spolu se 487 milliony určenými na
investice uvali na státní rozpočet ročních 6
millionů na úroky a umořování. Pisatel radí
tedy k opatrnosti při podniku tak dalekosáhlém,
poněvadž nad to nevěří ani v ty výhody, jež s
od průplavů očekávají. Na doklad, že vodní
dráhy nejsou vždy výhodnějšími pro dopravu
ani hrubých tovarů, jako na př. uhlí, uvádi,
mnoholi uhlí se vyváží z Čech do Německa
po splavném Labi a po souběžných s nim
dráhách. Rozdíly jsou nápadné. Tak do Berlina
jde po vodě 1898 vagonových náklada, po
Mech
Čechy
Německo
Berlín
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pařížský dopis.
(Nový akademik pan Emil Fa-
guet.) Kritik poctivec anebo poctivý kritik,
jak vám libo. Na každý způsob nejspravedli-
vější a nejrozvážnější ze soudců, jenž nejděle
uvažuje o svých názorech a jehož citlivé svě-
domí odůvedňuje s největší pěčí nejmenší svoje
posudky, toť nejmladší člen akademie fran-
couzské.
Jest vychovancem university od kosti a
tím, čemu jakási škola mladých literátů řiká
»normalista« s jakousí přihanou.
Zajisté že p. Faguet jest »normalistou«,
filosofem a neskrývá se tím, ba jest dokonce
p. Julesem Lemaftrem, jenž ostatně tak málo
na to vzpomíná, jediný ze slavných kritiků.
kteří vešli rovně velkou branou normální školy
filosofické. Avšak doložme, že záhy se sprosli
některých názorů, vlastních methodě ryze scho
lastické a o nichž p. Lemailre pravil žertem, že
mu bylo třeba více než deseti let, aby vyhladil
jejich slopy. Pan Faguet, na štěstí pro sebe.
potřeboval mnohem méně času, aby svlékl sta-
rého člověka, a to proto, že vynikající jeho
vlastností jest, že jest duch zvědavý a neodvislý
jenž rád setřásá jho veškeré cizí kázně a hledá
upřímně v sobě samém důvody nejrůznějšíc
úsudků.
Jostliže toto vyznání neodvislosti zřejmě
prohlášené způsobilo mu všeliké nepřijemnosti
v jeho kariéře professorské (míval leckdy, jako
Sarcey, srážky se svými představenými) aspoř
ato ušlechtilá vlastnost získala mu velmi záhy
mačné autority kritika.
Emil
Faguet
Jules Lemaftr
Lemailre
22
article
Neboť hned po jeho prvních dílech obe
censtvo záhy pochopilo, že má co činiti s du-
chem širokým, mnohem méně výlučným ve svém
obdivu než na př. p. Brunetiěre, ale schopným
oceniti i zcela moderní a mluviti stejně nestranně
o kuse Racineově, neb o dekadentské básni
Paula Verlaina.
Tituly a obsah hlavních prací p. Faguet
samy sebou již jsou dosti poučné a svědčío
vlastní povaze jeho talentu a zvědavosti jeho
ducha Jsa professorem, cíti se především vábena
oním XVII. stoletím, jehož krásy vykládati zá-
kům jest obzvláštním jeho úkolem. Napsalo
tomto předmětu svazek důkladných studií, jež
ihned vzbudily pozornost. Svým perem, bystrým
a prozíravým, otevírá mladým rozumům nové
obzory.
Bossuet, Racine, Moliěre, o nichž přece již
tolik vykládáno, poskytují mu přece ještě látky
ku poznámkám velmi originálním. A kritik ob-
jevuje v těto první práci onen dar originality.
jež umožňuje, pojednávati znovu o předmětech
probraných již tolika jinými, poněvadž jes
schopen, viděti je se stránky, jež jiným napro-
sto unikla. A to není nejmenší přednosti skuteč
ného kritika!
Záhy vyžaduje jeho pozornosti stolet
XVIII. a cítíme že velká ona doba, jež po výtce
jest dobou volného zkoumání a volné diskusse.
zamlouvá se jeho neodvislé povaze. Proto také
ji studuje vášnivě, ale jsa odhodlán, jak ohla-
šuje, vyloučiti veškeré předpojaté názory a osobn
libustky. A můžeme býti bezpečni, že dostojí
svému slibu, ačkoliv zde více než kdekoli jinde
jest to úkol choulostivý.
Neboť XVIII. stoleti, jež svými nejslavněj
šími představiteli jalo se zkoumati nsjvyšší pro
Brunetiěre
Verlain
Faguet
Bossuet
Racin
Moliěre
23
article
blemy politiky a morálky, přirozeně poskytlo
pro všechny doby látku ke prudkým sporům
Náčelníci škol: Voltaíre, Rousseau, vyvolali ob-
divovatele rovněž nadšené jak výlučné a běd
tomu, kdo by se odvážil dotknouti se té neb oné
z těchto modell
Pan Faguet měl k tomu odvahu, a co
více, pustil se do samého obra, jejž již z
jeho života panovníci zvykli považovati za rovna
sobě, ne-li mocnějšího, do patriarchy ferney
ského. Kritik postavil se před tuto slávu, již
tolik jiných podkuřovalo a soudil ji přísně.
Aniž by zneuznával znamenité vlastnosti
fohoto genia podstatně francouzského, nedal se
jimi svésti do té míry, aby opomenul slabostí
vad jeho povahy.
Snad právě pro tyto slabosti jeví se přília
nemilosrdným, snad že bere příliš na lehkou
váhu značnou a celkem blahodárnou úlohu
již hrál Voltaire v naší současné společnosti.
Rousseau
Faguet
Voltaire
24
article
Avšak nepravil-liž jsem, že vlastností na-
šeho XVIII. století francouzského bylo právě.
že poskytlo naším nejlepším duchům látky
k četným kontroversám a nemáme-liž se přes
to obdivovati smělosti a upřímnosti kritik
schopného útočiti na slávu tak pevně založe-
nou a otřásti dokonce i sochou na jejím mra
morovém podstavci
Jestliže ostatně třeba poněkud obmeziti soud
kritikův o Voltairovi, jsem přesvědčen, že dlužno
naopak bez podmínky vzdáti obdiv kapitolev
téže knize o Montesquieu-ovi
Citíte, že tento velký duch, vážný bez pe
dantství, tak rozvážný a střízlivý ve svých my
šlenkách jest oblíbeným autorem kritikovým.
A co se zdá ještě charakterističtějším při téte
duševní spřízněnosti obou literárních letor, jes
sama příbuznost slohu, kde se zdá, že par
Faguet šťastně přijal od Montesquieu a tajemstv
jeho stručnosti a jeho břitké bystrosti.
S Montesquieu-em ocítili jsme se na roz
hraní XIX. století, prošedše velkou reyolucí
slavnou dobou činů, ale postrádající velkých
děl literárních.
Voltaire
Montesquieu
25
article
Dsnnd
Století XIX. ostatně hojně nahradilo tento
nedostatek. Nechať se praví cokoli, není obdivu-
hodnější doby v celé historii naší literatury a
věk Ludvíka XIV. nepředčí ji ani počtem ani
jakostí prací.
1 ob
Zejmena co se týče počtu, jest i to nepo
píratelno a zdá se, že XIX. stoleti si uminilo,
že nenechá ladem jedinou čásť, byť sebe ne
patrnější, na poli lidského myšlení. Proto také
úkol kritika, jenž by chtěl obsáhnouti veškery
tento celek v různých jeho zjevech, jest ne
obyčejně zdlouhavý a obtižný. A právě tu vítěz
svědomitost a rozšafnost pana Fagueta.
Nehoť nespokojil se, jako tak mnozi, kdož
psaii o tomto předmětu, obmeziti svoji látku
v hranicích dosti úzkých a zastavovati se tolik
u projevů, jež vzbudily nejvíce hluku anebo
prací dávno oceněných.
Zajisté, o těchto také promluvil a vyslovi
o pokusech romantismu a o poesii Theofila
Gautiera mnohou důmyslnou theorii a mnohou
jemnou poznámku.
Avšak nebyl by snesl, spokojiti se tím
neproniknouti dále ku poznání věcí a lidí a ne-
vycítiti z větší blízkosti biti tepen tohoto stoleti.
jež více než kterékoli jiné pocítilo horečku
činnosti.
A pan Faguet obrátil se k těm, kdož jeh
mohli lépe zpraviti o tomto biti tepen, poněvadž
je počítali a poněvadž jako obrátní lékaři roz-
poznali nejrůznější stavy tohoto složitého orga-
nismu, jenž tvoři společnost. Tilo lidé jsou stavní
sociologově, jako Proudhon, Taine neb August
Comte. Každému z nich kritik dlouho a trpělivé
věnoval důkladné studie. A tak se stal sám socio-
logem a dovedl, na mou věru, rovněž dobře jako
ostatní, třeba že lépe připravení k těmto studiinn,
než on, vyložíti nám a učiniti nám pochopitel-
nými theorie mnohdy temné a vždy obtížně.
Ludvík
Faguet
Gautier
Proudhon
Tain
Comte
26
article
Záhy sám nabyl záliby v těchto přeďmnětech.
jež mu kdysi byly cizími. Náuka Proudhonů
a Comteů jej uvedla na cestu nejčasovějších
theorií a oznamuje se nám, že kritik chiystá pro
nejbližší dobu knihu o nynějších na si ch
sociali ste ch
Nenr-li v nejvyšší míře zajímavá tato kariéra
pana Emila Fagueta! Co mne se týče, známi
v naší době málo kterou půšobnost zajímav ejší
a lépe vyplněnou.
V skutku, připomenu-li, že mimo svoje práce
kritcké, jež samy sebou jsou značné a stále
vzrůstajíci, pořádá pan Faguet na Sorbonně kursy
navštěvováné vybraným obecenstvem a píše kaž-
dého týdne divadelní feuilleton pro »Journal des
Débats«, budele se tázati, jako já sám časlo jsem
učinil, kterak jediný člověk dovede stačit na tak
ohromný úkol. Odpověď není přílis těžká
Je to proto, že spisovatel nadaný znameni-
tými schopnostmi jest zároveň neunavným pra-
covníkem. A potkáte-li na ulici tohoto muže pro-
stého a usmívajícího se, kráčejícího stále bystrým
krokem ke svěmu přibytku anebo k velkým
knihovnám, jediným jeho místům rozkoše, myslite
zcela přirozeně na ony askety dávných dob, kteří
rovněž žili jediné myšlence na úkol rovněž krušný.
ačkoli méně užitečný pro dobro lidatva
M. Wolft.
Náuk Proudhon
Comte
Faguet
Sorbonna