ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96e56910-660c-11dc-be41-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 33, person 74, org 6
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v Sobotu dne II. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 129.
4 article
Ka rauní a odpol. llst předalácí ser v Praze v adminlstraei na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvolí čenlko K 50 7K 50 ve filialkácht za měste . . . . . . 2 K 30 k Poštoui na měsle tvr a . R eoh s drojí zisilko na měste s črt l. . . K eon Světový maršál se vráti S nepořízenou. Nedají se dosud přehlédnouti všecky účinky první světové výpravy německého císaře na čínské boxery, ale tolik jest již zjevno, že výprava k pomstě za zabitého vy slance německého Kettelera, s velikou okáza lostí loni na daleký Východ podniknutá, ne splnila a nesplní ani stínu oněch nadějí kteréž v Berlíně chovali a i dosti hlasitě n odiv stavěli. Berlín, navnaděn bohatou odměneu, kterouž si vzal v Číně obsazením územ s přístavem Kiao-čao náhradou za toho kte- rého svého missionáře, očekával takřka na jisto, že smrt jeho vyslance v Číně stane se proň nevyčerpatelnou studnicí nekonečných nároků, jako ve slavné básni Puškinově chy cení zlaté rybky. Čím méně Německo si získalo vlastních zásluh o postavení Evropanů v Číně, tím okázaleji vystupovalo jakožto mstitel jejich. Ve skutečnosti, jak známo, bezohlednost jeho zástupců to byla, kteráž vedla k bouřím v Číně, oblehání vyslanců a způsobila i tra gický osud jeho zástupce.
Ketteler Puškinův Evropan Praha Berlín Čína Německo
5 article
Jako proti Číně a Čínanům příkře, tak ohledně ostatních zúčastněných států počínalo si Německo osobivě. Číňanům pohrozeno že Německo s nimi tak zatočí, že po tisíc let neopováží se žádný Čínan křívě pohled nouti na Němce, na zúčastněných státech evropských však takměř vynuceno bylo uznání vůdčího úkolu Německa v Číně a vtě leno v osobě vrchního velitele maršála hra- běte Walderseea. Již tento nárok sám způ- sobil Němcům jednak málo lichotivé odmít nutí Ruska a tahanici o to, bylo-li to přáním růského caře, aby německý maršál se stal vrchním velitelem vojsk do Číny vypravených a měl za následek, že jedna říše po druhé urvchlovala odchod svých branných sil z ob- vodu činnosti vrchního velitele německého vojska v Číně. Na konec zůstali na území pečilském ve značné síle již jen Francouzové, a i titc po nedávné petrohradské návštěvě francouz ského ministra zabraničních záležitostí Del- cassěa uznali za záhodno přenechati Němcům při poslední výpravě k Čínské zdi »volnou rukue.
Číňan Němec Francouz Čína Německo Rusko
6 article
Tato výprava německá skončila, jak známo, dosti krvavě, ztráty německé při n byly větší všech posavadních, a ač výprava ta svého účelu, zatlačení čínských branných sil v oněch končinách, dosáhla, nicměně se podobá, že byla posledním effektním činem. v jehož záři vrchní velitel maršál Waldersee provede bezpochyby svůj návrat do Něme- cka, kdež se očekává jeho přichod již v čer venci. Hrabě Waldersee snad sám toužípo tom, aby byl odvolán, čímž jednak sprostí se úkolu, kterýž ve skutečnosti jest nesnadnější. než se zdálo v prvním návalu pomstychtivo- sti, jednak vybaví Německo z postavení po- někud choulostivého, do něhož se svým »vůdčím« postavením v Číně samo vehnalo Musíť v Německu pociťovati všecku nesrov- nalost, jaká spočívá v postavení vrchního velitele, »světového« maršála — jehož voj- ska ostatních, v Číně interessovaných říší naprosto nedbají a jehož činnost jakožto vrchního velitele skončila vlastně hned při jeho příjezdu několika vojenskými bezvý- znamnými parádami.
Waldersee Nout Německo Čína
7 article
Ostatně po požáru, z něhož maršál Waldersee sotva životem vyvází, podobá se, že i osobně pojal nechuť k dalšímu svému poslání v Číně. Přeložil své sídlo na váleč- nou loď německou, což jest důkazem, že poměry v samém Pekinu nanovo značně se zhoršily, a jak se dnes oznamuje, přibírají se síly čínské vlády, aby pořádek v územi ob- sazeném snáze mohl býti udržen. Byť i tato poslední okolnost byla výsledkem vyjedná- vání s čínskými úřady, nemůže býti o tom nijaké pochybnosti, že Číňané budou to po- kládati za veliký svůj úspěch a přiznání slabosti vojska německého. Nepopíratelným výsledkem činnosti po- savadní německé výpravy do Číny jest pro hloubení a rozšíření nepřátelské nálady v lidu čínském proti cizincům; a možná dost že to byl přední cíl výpravy německé. Věc ta se totiž týká jednak Ruska, jednak Anglie jednak Francie, jimž se tím může stížiti volnost akce na jiných stranách, ač, jak vidno z obratného chování se Ruska v otázce mandžurské, i tento výpočet by mohl na dobro selhati. Angličané, jak poslední prohlášení vlád- ních zástupců v parlamentě dosvědčuje, také již se smiřují s myšlenkou, že se nepodařilo Rusko zaskočiti v otázce čínské, zvláště když ani Japonsko nejeví valné chuti, upou- tati výdatněji síly ruské. Za to obávají se Angličané sami nových bouří na jihu Číny na němž jim především záleží. Čím děle výprava čínská trvá, tím pa- trnější stává se všecka vzájemná neupřím- nost a úskočnost politiky evropské, a odha- luje se lehkomyslnost, s jakou byla akce proti Číně připravena a vedena.
Číňan Angličan Čína Peking Rusko Anglie Francie Japonsko Waldersee
8 article
Německé časopisy také již bez ostychu mluví o tom, že maršál hrabě Walderse se vráti. Dle »Rh.-West. Ztgu.« lze prý očekávati, že již počátkem června opust Čínu. O otázce, zdali s ním z Číny odejde i značnější část německého vojska, není prý dosud rozhodnuto; »Allg. Ztg.« pokládá ná- vrat Němců z Číny za pravděpodobný v době nedaleké. To jest prý tím pravděpodobnější. že bude německé vojsko v Číně co nejdříve zcela osamoceno, protože ostatní mocnosti vojenské sbory své odvolávají, po kud se tak již dříve nestalo. Poslední voj- sko ruské odešlo tyto dny z Pekina do Port-Arturu, Francouzové odvádějí odtud právě 3000 mužů, a ostatek odtáhne v šesti nedělích »z ohledu na ponebí«. Konečně dovídá se »Post«, že evropská vojska nemo- hou býti odvolána rázem a dle přání jednot- livých velitelů, protože se musí přihližeti k tomu, mnoho-li lodí dopravních jest poho tově. Tyto otázky jsou prý potud vyřízeny. že budou odcházeti jednotlivé oddíly po- stupně, dle toho, jak diplomacie uzná od- chod jejich za možný. ad Vrchní velitel hrabě Waldersee sám. přešed na loď válečnou, naznačil, že ani on v trvalý pobyt Němců na území dosud oku povaném nevěří, a také se již o tom mluví že zůstanou v čínských vodách pouze čtyři německé lodi řadové, jakožto pohrůžka Číně kdyby liknavě plnila úmluvy. Tím, že hrab Waldersee přeložil svůj hlavní stan »na vá- lečhou loď« a takto soustředil se více na zad, do přístavu v Taku, rovněž jest nazna- čeno, že odvolání své očekává záhy, anebo že již obdržel potřebné instrukce v tomto směru.
Walders West Němec Artur Francouz Waldersee Čína
9 article
»Nat.-Zig« také již úplně zapomněla jak se Němci kasali, když táhli do Činy napomíná velmoci, aby příště Číňany tak ne dráždily jako dosud. Záleží prý na tom, aby diplomatičtí zástupci, obchodníci a missio- náři osvojili si ve styku s Číňany opatr- nost a střizlivost, jež se dosud po- strádala. S Číňany prý, dospěje-li se k mír nému dohodnutí, nesmí se nakládati příkře a řízně. Nelze prý též zapomenouti, že tím okamžikem, kdy se otevře »více dveří« do Číny, bude se rozmáhati i branná zdatnost čínská. Rovněž prý nutno počínati si méně násilně a prudce při vymáhání nájmu území koncessí železničných, práv dolovacích a pod Bismarkovský orgán »Hamb. Nachr.e úspěchy v Čině provází tímto zajímavým rozpoznáním: Buď jak buď, fantasiím o po žehnání, jež kyne ze »světové politiky«, do stalo se ochlazení, že důkladnějšího se nedá ani mysliti; i když se vyřídí otázka odškod- nění a uzavře se mír s Čínou, nelze se na- díti v Číně trvalého upokojení a pořádku. Tyto dny se pznamovalo, že říšská vláda německá žádá za souhlas k odročení říšského sněmu německého až do listopadu; i tato okolnost nasvědčuje tomu, že v Německusi nepřejí důkladnější rozpravy o výpravě čín- ské. Ostatně není vyloučena možnost, žei jiné mezinárodní poměry vyžadují toho, aby říšský parlament německý si dopřál delšího oddechu. Vždyť i jinde se parlamenty vy hýbají podrobnějším rozpravám o situaci za- braničné, ba jsou i takové, kteréž baví se zřejmými» hospodářskými« vidinami, při nichž se obrací denně sta millionů peněz, které prozatím existují rovněž jen v kouzlu živé fantasie.
Němec Číňan Zig Čína
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze čtyřicátá čtvrtá. pne (Pův. a tel, zpráva »Nár. Listů«.) e Z Vídně, 10. května. Novella k zákonu o dani lihové, stanovíe státní přirážku 20 h, jejíž výtěžek vyplatí se celý královstvím a zemím, projednávala se za skrovného účastenství a ještě skrovnější pozor nosti, ale nedojednala se. Jako včera dalmatští Chorvaté dr. Ivěevič a ředitel Borčič jihotyrolský Vlach Tambosi z úzkých mez předlohy té podnikli daleké exkurse na pole vniterní politiky a zevrubně promluvili o smý- šlení svého lidu vůči vídeňské vládě, učinil tak dnes stejně opposiční ruští poslanci dr. K o a dr. Korol. Oba rozhovořili se výklady skoro dvou hodinnými o haličské propinaci a její souvislosti s volbami poslanců a prudce útočili na polsk kolo, obviňujíce je z korrupce. Oběma čeli zpravodaj David Abrahamow icz. Dr Korol tonem v pravdě melancholickým líči postavení ruského lidu v Haliči. Timto poslan cem získala malá frakce tak zv. radikálních Rusů dobrého mluvčího, který dnešním debutem ukázal pěkné schopnosti. Řeč hr. Deyma, který byl zvolen gene rálním řečníkem pro předlohu proti poslane Formánkovi pomocí hlasů agrárních po slanců a tak zv. národnich socialistů, byla při mluvou pro hospodářské lihovary, kterým sku tečně stala se a děje se újma při rozdílen kontingentu, tak že na čelných místech v jižní části království českého ještě nyní v květnu mají velké zásoby žěmáků, protože nemohou býti při skrovném kontingentu lihovém zpra- covány. Vyřízen dnes toliko § 1. předlohy. Ostatek sotva projedná se ve schůzi příští, která polo žena na 3. hod. odpol. v pondělí.
Chorvat doktor Ivěevič Borčič Vlach Korol Abrahamow Rus Deym Formánek Vídeň Novella Halič poslanecký sněmovna hospodářský lihovar
11 article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11 1 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy některých poslanců-Všeněmců po konfiskaci novin a Vuko vičův po povznešení obchodu s Albánskem zříze ním mořského spojení a vzorkových skladů ve Skadru a Janině. Posl. Wolf a sp. dotazoval se po petrolejním kartelu, jenž byl 1. t. m. zrušen. Dne 3. t. m. konal se schůze interesentův o petrolejním tarifu a při t příležitošti předseda, odb. přednosta Lihařik, vy jádřil se prý, že sazba suroviny nemůže se snížiti protože od zrušení kartelu nastala veliká soutěž ceny petroleje mohly by klesnouti ještě víc. Dotazo vatel táže se ministra železnic, víli o tomto projev svého zástupce a jak jej ospravedlní a ministra ob chodu, považuje-li snížení tarifu za suroviny v zájmu lidu za účelné nebo ne. Týž poslanec dotazoval se, proč nebyl dá stavební konsens uchazeči o stavbu v Benecku. Posl. Jaroš, Pospíšil a soudruzi podali n předsedu ministerstva tento dotaz »Letos bylo mnoho krajů v království českém markrabství moravském a vévodství slezském po- stiženo těžkou pohromou živelní. Tuhou zimoua nepříznivým počasím byl ozim úplně zničen a byl jej nutno zaorati. Velkými lijáky a průtrží mračer pole z jara osetá byla rozervána a bahnem zane sena. Hospodářské budovy namnoze úplně zničeny Ve většině krajů těch pohromy ty již po několik le se opakují. Poslanci čeští zahájili akci pomocí pil ných návrhů, aby se chudému lidu dostalo vydatn
Vetter Janin Posl Wolf Jaroš Pospíšil Benecko
12 article
pomoci státem. Návrhy ty před delší dobou byly projednány, a vláda vyzvána, aby akci pomocnou zahájila. Poněvadž vláda nezahájila dosud ani še tření škod v postižených okresích, táží se podepsaní Jest Vaše Excell. ochotna učiniti opatření, by hne zahájeno bylo vyšetřování za účelem zjištění ško po případě nouze v království českém, markrabstv moravském a vévodství slezském ? Posl. Kniser, předseda výboru pro požárn pojišťování, odpověděl na Stojanův dotaz po zemských pojišťovnách, že byl ustanoven odbor který však počne pracovati až vláda podá věcne návrhy. Posl. Plass tázal se, je-li pravda, že zpráva vinařského výboru o vinné klausuli (v obchodn smlouvě s Italií), má býti odvolána z jednacíh pořadu. Předseda hr. Vetter odvětil, že nikdo ho ne žádal za změnu pořadu. Přechází se k jednacímu pořadu a pokračuje v povšechném rokování o lihové předloze.
Posl Stojanův Plass Vetter Italia
13 article
Posl. Kos, hlavní řečník proti předloze, vy čítal, že boháči byli obdarováni osvobozením zem- ských ústavů od rentové daně a nuzáci mají platit novou daň. Poukazuje na vzrůst nepřímých daní z poslední leta a zatracuje obtěžování chudých da němi ve prospěch zámožných. V Haliči a v Buko vině neměla by se kořalka zdaňovati, protože prý je nutna širokým vrstvám obyvatelstva. Vyčítá finanční správě, že zavádi daň na hladové. Jedinou předností předlohy jest, že tímto zákonem odstran se zemské přirážky kořaleční. Tyto vybírají se v Haliči tak, že jich polovice uvázne v rukou sou- kromníků. Zemské finance napravily by se nejlíe zvýšením osobní daně příjmové a příslušnou kn zemskou přirážkou. Dorážeje na polskou šlechtu líčí propinační právo haličské a jeho poměry. Propinační právo pronajímá se židům. (Posl. Daszyňski: Š velkým ziskem !) Páni jsou společníky židů. Velební ka- novníci a prašiví židé mají se rádi. (Posl. WWol volá: Kochajmy sie!). Řečník doličuje různými pří- klady poměr mezi polskými šlechtici a židy, již mají podíl na propinacích, ale za to musí slou- žiti pánům o volbách. Ze všeobecných i zvláštníe příčin haličských bude hlasovati proti předloze. (Po chvala mezi řečníkovými přáteli.) Posl. hr. Deym, hlavní řečník pro předlohu problašuje, že tato předloha měla se projednávat v zemských sněmích a lítuje, že byla odvolána, kdy ji jediný z nich zamíti. Hlasujíce pro tuto předlohu činíme tak bez újmy svého zásadného postaven jen proto, že očekáváme při rozvrhování libovarníh kontingentu slušný ohled na hospodářské liho- vary, jež tvoří ještě jediný dobrý hospodářsk průmysl. Líčí vývoj lihovarství a rozvrhování kontingentu mezi průmyslové a hospodářské lihovary a stěžuj si na zkracování hospodářských pálenek.
Posl Deym Halič Buka
14 article
Prohlašuje za anomalii, že jedná se o liho předloze již v 2. čtení a o cís. nařízení ze dne 19. července 1900 doposud jednáno nebylo. Také tímto nařízením vyměřen hospodářským lihovarům skrovný kontingent Přinášíme oběti pro své zemské finance vědomě a rádi — končí — očekáváme však při rozvrhován kontingentu slušný zřetel na žalostné poměry země dělské. (Pochvala.) Ref. posl. Abrahamowicz ve svém doslovt snažil se vyvrátiti námitky řečníků proti předloze polemisoval zevrubně zvlášť s vývody Kosovými doporučoval přechod k zevrubné debatě. Elderschův návrh na přechod k jednacímu pořadu propadl a přechod k podrobnému rokován přijat valnou většinou. K 8 1. (Výměra daně a její náhrada) posl Schrafřl navrhoval různé změny a resoluce; — Kathrein navrhl změnu o vývozu; — Koro poukazoval na žalostný stav haličských financí n sledkem panského i státního hospodářství a n bídné poměry ruských sedláků, již budou novou daní těžce postiženi; — Reicher nalehal n zřízení pijáckých útůlen a péči o vychovávání dět alkoholiků: přimlouval se za rázné podporováno sociálně-politických snab, zvlášť opatřování zdravých bytů a ohlásil, že jednou učiní iniciativný návrh n úlevu obcím a na podporu sociálně-politických snal zemí. (Pochvala.) Po referentově doslovu přijat § 1. dle výboro vého návrhu, takže navrhované změny vesměs pro padly a rokování bylo přerušeno. Posl. Stein tázal se předsedy, nedal-li by p zatímném rozpočtu na jednací pořad zprávu sociálně politického výboru o upravení pracovní doby v hon nictví. Předseda hr. Vetter odpověděl, že zpráva nen ještě předložena a proto se o věci jednati nemůže Navrhuje, aby příští schůze konala se v ponděl ve 3 hod. odpol., což přijato a schůze ukončen o 5. hod.
Kosův Elderschův Schrafřl Reicher Posl Stein Vetter
15 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 10. května. Hlavní zpráva železničního výborn o stavbě železnic a investičním programu výslovuje se uznale o vládní předloze, také proto prý. he
Vídeň
16 article
V drobném prodnjis nní číslo o zobě . . . za 8 roledni na z Ve slinlkách na venkově vdpoleání raaní čslo. . . . . . . 3h Inseráty platí se hotově. nspřel Předplacení a interty pěljeaá admlni strace v Marinnské ulicl č. 3. Tam nacházejí se t4ž redaken tiskárna a ezpudice , Nárnuních List Rukopisy se nevraesjí
17 article
splňuje dávná přání obyvatelstva. Vládní návrhy jsou prý spojeny s velkými výhodami, neboť jen ustanovením několikaletého programu stavebního může být postaráno o bezpečné a řádné proveden staveb. Výbor očekává, že provedení programu podníti všeobecný rozvoj hospodářských a finančních poměrů. Hlavní zpráva druží se k zprávám referentův o jednotlivých tratích, investicích ve státní správě vrácení známých 80 mill. K záloh. Zpráva obsahuje přehled rozvržení prací a sum na ně určených. Zemědělský výbor přijal § 3., 4., 5. a8 vládní předlohy o zřizování odborných spole- čenstev zemědělských; § 6. a 7. zůstaly zatím nevyřízeny.
18 article
Odbor živnostenského výboru rady říšské pro úradu o zákonu ohledně obchodu podom- ního, konal dne 8. května schůzi za předsednictví posl. dra. Plačka. Ve schůzi této usneseno, aby § 1. vládní předlohy doplněn byl dle návrhu dra. Plačka ustanovením, že prodej husí ve stádach hna- ných nespadá do zákazu podomního obchodu. — § 2. vládní předlohy přijat byl ve znění nezměně- ném. V 8 3., jednajícím o dosažení práva ku pro- vozování podomního obchodu, učiněny po návrhu předsedy dra. Plačka změny v textu a sice užito místo navržené věty: bod e) povolení ku provo- zování podomního obchodu uděluje se osobám ( bez- úhonným, mravně bezvadným a důvěryhodným oso- bám, následující znění: bod e) Povolení udělí se osobám bezůhonným a proti nimž není důvodů. které by je činily důvěry nehodnými. § 4. zůstal nezměněn. V § 5. (vyhotovení knížek k podomnímu obcho- dování) byl odstavec 2. po návrhu dra. Plačka, Bö- heima a Piepesa v tom smyslu změněn, že povolení ku podomnímu obchodování může býti uděleno i pro více okresů jednoho správního obvodu (vládní před- loha dovoluje sice povolení pro více okresů, ale pouze spolu hraničicích . Národohospodářský výbor jednal dnes o návrhu Wrabtzovu na revisí výdělkových a hospodářských společenstev a schválil návrh zpra- vodajův s některými změnami. Výbor se usnesl působiti k tomu, aby příslušná předloha zákona byla projednána v jarním zasedání.
Plaček Bö živnostenský výbor
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. května. (Otázkou pri- plavů) zabývá se »Pester Lloyd« v dopis »řišského poslance z Vídně«. Pisatel tvrdí,ž v Rakousku vznikla průplavní otázka po při- kladu německém. Jest však rozdil mezi prů- plavním návrhem v německé říši a v Rakousku. Tam jsou průplavy projektovány v rovině budou vyžadovati poměrně malého nákladu při stavbě i dopravě. U nás však se mají překo- nati značné rozdíly výškově; následkem toho bude, že lodi budou stoupati po stupních, což zdraží stavbu i dopravu tak, že jest vůbee pochybno, bude-li dopravními poplatky uhrazen sám náklad spojený s dopravou. Z čeho pak se mají platiti úroky a z čeho se má umořo- vati kapitál, jenž padne na zřízení průplavů? Technika nemá dosud náležitých zkušenosti, pokud se týče přemáhání tak značných výšek, jaké se vyskytnou při projektovaných průplavech.
Lloyd Praha Vídeň Rakousko
20 article
Jest sice známa komorová soustava, ta však přemahá jen desetimetrový rozdíl výšek při značné spotřebě vody. Ale u nás v místech kritických jeví se právě nedostatek vody. Z kol- mých mechanických zdvihadel jsou známy ti druhy, které však působí dosud jen na zkoušku a zdvihají lodi nejvýš na 15.4 metrů. Mecha- nická zdvihadla po šikmé ploše, jichž se má- ve velkém užíti při našich průplavech, existuji doposud jen na rýsovacích deskách. Při tom nemá se stavěti nějaký menší průplav na zkoušku, nýbrž hned celá soustava průplavů v dělce 1600 až 1700 kilometrů a nákladem 750 millionů korun, jež sotva asi na stavbu stačí, ale spolu se 487 milliony určenými na investice uvali na státní rozpočet ročních 6 millionů na úroky a umořování. Pisatel radí tedy k opatrnosti při podniku tak dalekosáhlém, poněvadž nad to nevěří ani v ty výhody, jež s od průplavů očekávají. Na doklad, že vodní dráhy nejsou vždy výhodnějšími pro dopravu ani hrubých tovarů, jako na př. uhlí, uvádi, mnoholi uhlí se vyváží z Čech do Německa po splavném Labi a po souběžných s nim dráhách. Rozdíly jsou nápadné. Tak do Berlina jde po vodě 1898 vagonových náklada, po
Mech Čechy Německo Berlín
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pařížský dopis. (Nový akademik pan Emil Fa- guet.) Kritik poctivec anebo poctivý kritik, jak vám libo. Na každý způsob nejspravedli- vější a nejrozvážnější ze soudců, jenž nejděle uvažuje o svých názorech a jehož citlivé svě- domí odůvedňuje s největší pěčí nejmenší svoje posudky, toť nejmladší člen akademie fran- couzské. Jest vychovancem university od kosti a tím, čemu jakási škola mladých literátů řiká »normalista« s jakousí přihanou. Zajisté že p. Faguet jest »normalistou«, filosofem a neskrývá se tím, ba jest dokonce p. Julesem Lemaftrem, jenž ostatně tak málo na to vzpomíná, jediný ze slavných kritiků. kteří vešli rovně velkou branou normální školy filosofické. Avšak doložme, že záhy se sprosli některých názorů, vlastních methodě ryze scho lastické a o nichž p. Lemailre pravil žertem, že mu bylo třeba více než deseti let, aby vyhladil jejich slopy. Pan Faguet, na štěstí pro sebe. potřeboval mnohem méně času, aby svlékl sta- rého člověka, a to proto, že vynikající jeho vlastností jest, že jest duch zvědavý a neodvislý jenž rád setřásá jho veškeré cizí kázně a hledá upřímně v sobě samém důvody nejrůznějšíc úsudků. Jostliže toto vyznání neodvislosti zřejmě prohlášené způsobilo mu všeliké nepřijemnosti v jeho kariéře professorské (míval leckdy, jako Sarcey, srážky se svými představenými) aspoř ato ušlechtilá vlastnost získala mu velmi záhy mačné autority kritika.
Emil Faguet Jules Lemaftr Lemailre
22 article
Neboť hned po jeho prvních dílech obe censtvo záhy pochopilo, že má co činiti s du- chem širokým, mnohem méně výlučným ve svém obdivu než na př. p. Brunetiěre, ale schopným oceniti i zcela moderní a mluviti stejně nestranně o kuse Racineově, neb o dekadentské básni Paula Verlaina. Tituly a obsah hlavních prací p. Faguet samy sebou již jsou dosti poučné a svědčío vlastní povaze jeho talentu a zvědavosti jeho ducha Jsa professorem, cíti se především vábena oním XVII. stoletím, jehož krásy vykládati zá- kům jest obzvláštním jeho úkolem. Napsalo tomto předmětu svazek důkladných studií, jež ihned vzbudily pozornost. Svým perem, bystrým a prozíravým, otevírá mladým rozumům nové obzory. Bossuet, Racine, Moliěre, o nichž přece již tolik vykládáno, poskytují mu přece ještě látky ku poznámkám velmi originálním. A kritik ob- jevuje v těto první práci onen dar originality. jež umožňuje, pojednávati znovu o předmětech probraných již tolika jinými, poněvadž jes schopen, viděti je se stránky, jež jiným napro- sto unikla. A to není nejmenší přednosti skuteč ného kritika! Záhy vyžaduje jeho pozornosti stolet XVIII. a cítíme že velká ona doba, jež po výtce jest dobou volného zkoumání a volné diskusse. zamlouvá se jeho neodvislé povaze. Proto také ji studuje vášnivě, ale jsa odhodlán, jak ohla- šuje, vyloučiti veškeré předpojaté názory a osobn libustky. A můžeme býti bezpečni, že dostojí svému slibu, ačkoliv zde více než kdekoli jinde jest to úkol choulostivý. Neboť XVIII. stoleti, jež svými nejslavněj šími představiteli jalo se zkoumati nsjvyšší pro
Brunetiěre Verlain Faguet Bossuet Racin Moliěre
23 article
blemy politiky a morálky, přirozeně poskytlo pro všechny doby látku ke prudkým sporům Náčelníci škol: Voltaíre, Rousseau, vyvolali ob- divovatele rovněž nadšené jak výlučné a běd tomu, kdo by se odvážil dotknouti se té neb oné z těchto modell Pan Faguet měl k tomu odvahu, a co více, pustil se do samého obra, jejž již z jeho života panovníci zvykli považovati za rovna sobě, ne-li mocnějšího, do patriarchy ferney ského. Kritik postavil se před tuto slávu, již tolik jiných podkuřovalo a soudil ji přísně. Aniž by zneuznával znamenité vlastnosti fohoto genia podstatně francouzského, nedal se jimi svésti do té míry, aby opomenul slabostí vad jeho povahy. Snad právě pro tyto slabosti jeví se přília nemilosrdným, snad že bere příliš na lehkou váhu značnou a celkem blahodárnou úlohu již hrál Voltaire v naší současné společnosti.
Rousseau Faguet Voltaire
24 article
Avšak nepravil-liž jsem, že vlastností na- šeho XVIII. století francouzského bylo právě. že poskytlo naším nejlepším duchům látky k četným kontroversám a nemáme-liž se přes to obdivovati smělosti a upřímnosti kritik schopného útočiti na slávu tak pevně založe- nou a otřásti dokonce i sochou na jejím mra morovém podstavci Jestliže ostatně třeba poněkud obmeziti soud kritikův o Voltairovi, jsem přesvědčen, že dlužno naopak bez podmínky vzdáti obdiv kapitolev téže knize o Montesquieu-ovi Citíte, že tento velký duch, vážný bez pe dantství, tak rozvážný a střízlivý ve svých my šlenkách jest oblíbeným autorem kritikovým. A co se zdá ještě charakterističtějším při téte duševní spřízněnosti obou literárních letor, jes sama příbuznost slohu, kde se zdá, že par Faguet šťastně přijal od Montesquieu a tajemstv jeho stručnosti a jeho břitké bystrosti. S Montesquieu-em ocítili jsme se na roz hraní XIX. století, prošedše velkou reyolucí slavnou dobou činů, ale postrádající velkých děl literárních.
Voltaire Montesquieu
25 article
Dsnnd Století XIX. ostatně hojně nahradilo tento nedostatek. Nechať se praví cokoli, není obdivu- hodnější doby v celé historii naší literatury a věk Ludvíka XIV. nepředčí ji ani počtem ani jakostí prací. 1 ob Zejmena co se týče počtu, jest i to nepo píratelno a zdá se, že XIX. stoleti si uminilo, že nenechá ladem jedinou čásť, byť sebe ne patrnější, na poli lidského myšlení. Proto také úkol kritika, jenž by chtěl obsáhnouti veškery tento celek v různých jeho zjevech, jest ne obyčejně zdlouhavý a obtižný. A právě tu vítěz svědomitost a rozšafnost pana Fagueta. Nehoť nespokojil se, jako tak mnozi, kdož psaii o tomto předmětu, obmeziti svoji látku v hranicích dosti úzkých a zastavovati se tolik u projevů, jež vzbudily nejvíce hluku anebo prací dávno oceněných. Zajisté, o těchto také promluvil a vyslovi o pokusech romantismu a o poesii Theofila Gautiera mnohou důmyslnou theorii a mnohou jemnou poznámku. Avšak nebyl by snesl, spokojiti se tím neproniknouti dále ku poznání věcí a lidí a ne- vycítiti z větší blízkosti biti tepen tohoto stoleti. jež více než kterékoli jiné pocítilo horečku činnosti. A pan Faguet obrátil se k těm, kdož jeh mohli lépe zpraviti o tomto biti tepen, poněvadž je počítali a poněvadž jako obrátní lékaři roz- poznali nejrůznější stavy tohoto složitého orga- nismu, jenž tvoři společnost. Tilo lidé jsou stavní sociologově, jako Proudhon, Taine neb August Comte. Každému z nich kritik dlouho a trpělivé věnoval důkladné studie. A tak se stal sám socio- logem a dovedl, na mou věru, rovněž dobře jako ostatní, třeba že lépe připravení k těmto studiinn, než on, vyložíti nám a učiniti nám pochopitel- nými theorie mnohdy temné a vždy obtížně.
Ludvík Faguet Gautier Proudhon Tain Comte
26 article
Záhy sám nabyl záliby v těchto přeďmnětech. jež mu kdysi byly cizími. Náuka Proudhonů a Comteů jej uvedla na cestu nejčasovějších theorií a oznamuje se nám, že kritik chiystá pro nejbližší dobu knihu o nynějších na si ch sociali ste ch Nenr-li v nejvyšší míře zajímavá tato kariéra pana Emila Fagueta! Co mne se týče, známi v naší době málo kterou půšobnost zajímav ejší a lépe vyplněnou. V skutku, připomenu-li, že mimo svoje práce kritcké, jež samy sebou jsou značné a stále vzrůstajíci, pořádá pan Faguet na Sorbonně kursy navštěvováné vybraným obecenstvem a píše kaž- dého týdne divadelní feuilleton pro »Journal des Débats«, budele se tázati, jako já sám časlo jsem učinil, kterak jediný člověk dovede stačit na tak ohromný úkol. Odpověď není přílis těžká Je to proto, že spisovatel nadaný znameni- tými schopnostmi jest zároveň neunavným pra- covníkem. A potkáte-li na ulici tohoto muže pro- stého a usmívajícího se, kráčejícího stále bystrým krokem ke svěmu přibytku anebo k velkým knihovnám, jediným jeho místům rozkoše, myslite zcela přirozeně na ony askety dávných dob, kteří rovněž žili jediné myšlence na úkol rovněž krušný. ačkoli méně užitečný pro dobro lidatva M. Wolft.
Náuk Proudhon Comte Faguet Sorbonna