ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 96deb7d0-00d3-11eb-98c2-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 8 celkem · entity: person 4
1 masthead
Strana6.
2 masthead
ŽENSKÝ LIST.
3 masthead
21. číslo.
4 article
üdech a chřípě jejího nosu se neustále chvěla. Sho- dila s hlavy svůj šátek a ohlédla se kolem. Jako tygr v kleci. Pak vzpřímila své tělo a hlasitě za- klela. Byla stižena bolením nohy a to ji zlobilo. Ne sice ty bolesti, ale to dlouhé léčení. „K čemu ty obvazy? Bude-li chtít noha běhat vyléčí se sama sebou! Posadila se na okraj postele a oči její utkaly se ostře s plavým děvčetem. Chtěla začíť rozmluvu a nehledala potřebných slov: „Tys kradla, viď?“ Plavovláska zakývla záporně hlavou. „Ne? — Ty seš ještě moc mladá: Dvacet let, co?“ „Ano. Tolik.“ „Já sem to věděla. A proč sem's přišla, dyžs nekradla? „Pro své dítě,“ řekla plavovláska, chvějíc sea přivírajíc bázlivě oči. Cikánka se zachvěla. Její hnědý, svalnatý obličej jevil velké překvapení. „Ty's je zavraždila, ty ošklivá?“ vzkřikla roz- čileně. Obrátila se a popošla chvějíc se na celém těle k oknu. Viděla jen starou, odpornou zeďa malý kousek šedé oblohy. Zaťala zlostně zuby. Ach, z cikánské chýše může se dívat na celé nebea modré ještě k tomu! Obrátila se zase zpět a hleděla dlouho na plavovlásku jako na hádanku, která není tak snadno k rozluštění. „Může-li pak tomu člověk věřit,“ brblala — „tato bledá kouká jako neviňátko Tiše, ale s morálním přízvukem počala se nově vyptávat: „Jak's to jen mohla udělat! Dětem se nesmí ubližovat, ony také nikomu nic nedělají. Nebála se's boha? Pověz, jak's to udělala? Plavovlasé děvče stáhlo své úzké, bledé rtya mlčelo. „Měla's muže?“ vyzvídala cikánka dále. „Ne! „Ovšem, byla's hezká, mladá. To muži chtějí. Člověk se ale nesmí nechat držet od nich za blázna. Mužští jsou všichni poběhlíci a my .. Chtěla ještě něco říci, ale nenašla pro to slov. Cikánský slovník je velice chudý, ale za to jsou cikáni dobrými pozorovateli.
Cikánek
5 article
„Kdo byl tvým milencem? „Strážmistr od pandurů,“ odpovědělo děvče. Cikánka se hlasitě zasmála. Z kulatých úst za- zářily dvě řady bílých, ale zdravých zubů. „A to já znám. Taky sem měla s takovým co dělat. Ale ten už žádnou neobejme. Já jsem byla poslední. Ta nejposlednější! Haha!“ Její smích zněl tak podivně, že stará zlodějka zapomněla v tom okamžiku na své simulantstvía posadila se na posteli. Cikánka však pokračovala: „Opustil tě nebo tě zahnal? Jedno z toho se obyčejně stává. Já to znám. A dítě bylo už zde?“ „Ano. „Proto jseš tak špatná! Dítěti se nesmí ublížit. Proč nezabila's jeho otce? Ten je vinník! Tak bych já to udělala. Ale já jsem taky tak udělala, protože se nedám o své právo okrádat. Vzpřímila se vzhůru a pozvedla svoji zafatou pěst. Prsa její se dmula rozčilením. „Jak bylo staré to dítě?“ tázala se po malé přestávce.
Cikánek
6 article
„Šest měsiců.- „Ach, to malé dítě! Ještě nepotřebovalo ani šatečky! Jak's to mohla srovnat se svým srdcem? Zardousila's je? „Ne. Nechala jsem je plout po vodě.“ „Do vody! O, ty zatracená! Takový malý „Já jsem myslila, že již nežije.“ „Opravdu? „Chtěla jsem jít k svému otci, který ještě o mě hanbě nevěděl. Držela jsem je v náručí. Dlouho již sténalo. Pojednou se utišilo. Ručičky jeho byly úplně studené. Za chvíli vychladly i nožičky a schladlo celé jeho tělo. Myslila jsem že je mrtvo. Šla jsem přes most . .. Dále mluvit nemohla. Silné vzlykání zadrželo její hlas. Cikánka k ni rychle přiskočila a hladila ii vlasy. „Plač jen, plač! Když myslila's, že je mrtvo, to je něco jiného. A za to tě sem zavřeli? „Lékaři řekli, že v něm byl ještě život. Čikánka pokrčila pohrdlivě rameny „Ti doktoři! Ti toho ale vědí! Nemohou ani mou nohu vyhojit! Ale to je jedno. Jak to bylo, tak to bylo. Celý svět je v nepořádku. Jen pro ty mužské. Ti jsou nenahraditelni. Ale já jsem si vzala své právo! — — Pak vypravovala svůj příběh a každé jeji slovo znělo jak horský potok, když taje sníh, nevázaněa divoce.
Cikánek
7 article
„Muže mého stihlo při jednom hříběti neštěstí. Seděl v arestě. Já jsem šla k strážmistrovi od pan- durů. Přisahala jsem mu, že je můj muž nevinen. On se mně vysmál. Zná prý to už! Měla jsem velký peníz, dostala jsem ho od své matky, když jsem se vdávala. Byl z ryzího zlata, s hlavou tu- reckého císaře. Chtěla jsem mu ho dát, když muže pustí. Ale to zvíře chtělo mne. Prosila jsem pro boha. Ještě osm dolarů jsem chtěla přidat. On se přemluvit nedal. „Buď anebo!“ řekl mi. Co jsem měla dělat? Stala jsem se jeho milenkou.“ „A pustil vašeho muže? Cikánka zaskřípěla zuby. „Ani mu nenapadlo! Vysmál se mně a vyhnal mne. „Varuj se mi přijit na oči, řekl. Šla jsem pryč, domů, do své chýše. Ale počkej, lotře! — myslila jsem si. Ty mne ještě uvidíš! Jen jedenkrát, ale budeš mít dost! Vzala jsem dlouhý nůž, nabrousila ho, a v noci jsem mu ho vrazila do zad.“ „Zemřel?“ tázala se plavovláska bázlivě. „Myslím, že ano! Nůž vězel v něm až po ruko- věť. A bylo to tak dobře! „Proto vás zavřeli? Cikánka se hbitě otočila a přivřela oči. „Ne. Nezvěděla o tom ani jedna živá duše. „Nikdo? „Kromě tebe nikdo!“ Tělo nemocné dívky se pod přikrývkou chvělo. Stará zlodějka, jež slyšela každé slovo, ležela klidně a simulovala spánek. Zajímalo ji to. Až do rána vydržela by poslouchat. Cikánka se počala zvolna svlékat. Plavovláska počala přemýšlet, jestli může klidně spát. „Proč jste vlastně zde?“ tázala se chvějícím se hlasem. Cikánka se namahavě zasmála. „Ach, na to bych byla zapomněla; pro svého muže. Ten byl taky takový jako jsou jiní. Když byl propuštěn, vypravovala jsem mu o tom pandu- rovi. On se ještě zlobil. Bil mne proto, že jsem
Cikánek