1
masthead
Ročník XXXXVIII.
3
masthead
V Praze, v úterý 22. prosince 1908.
Praha
5
masthead
matlne mýnln
loz nmtolěhotst iolninbei kdrei
6
masthead
oteř se nd otom bo
8
article
Ha ranní avečerní listy
předplácl se
v Praze v administraci
2 K —
na mrasl
na čtvre leta . . . . 6 K —h
s dvojiedonáškon
rr měsle. . . . . . 2 K 50 h
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
vo filiálkácho
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsic.. . . . . B K
na čtvrt leta . . . . 9 k 60
s dvojí zásilkou
na měsle.
evrtisti
Na Štědrý den, ve čtvrtek dne
24. prosince, nevyjde obvyklé ve-
černí vydání »Národních Ristů«. —
Inserty v týž den přijímají se jen
do 2 hodin odpol. Vánoční čislo
»Národních Listů« vyjde v pátek
ráno dne 25. prosince.
V neděli dne 27. prosince ráno
vydáno bude obvyklé nedělní číslo
»Národních Listů-.
Praha
9
article
Nové vyjednávání vlády s námi
a s Němci.
Nové vyjednávání vlády s námi
a s Němci.
Kouti železo dokud žhavo — zní stará
rada a ministerský předseda p Bienerth
patrně se domníva, že hodí se ta rada i na
ukování nového parlamentního ka-
binetu, jehož nezbytně potřebuje politika
vídeňská pro spolehlivý výcvik lidové sně-
movny v polykání i nejtvrdších vládních před-
lob, jež mu chystá v nedaleké budoucnosti.
Zkušenosti poslední doby prý znovu na
směrodatných místech utvrdily názor, že lze
politickému Babelu v parlamentě čeliti nej-
lépe tím, skujíli se strany v ka binetě
dohromady stůj co stůj Neboť v tich
komůrce ministerské rady dá prý
se o věcech, pro kteréž by se v arené ve-
řejné strhly bouřlivé zápasy, mnobem snáze,
mnohem klidněji pojednati, aniž by kritika
širé veřejnosti byla probuzena, Jakmile pak
se ministři velkých stran o té které důleži-
tosti pospolu dohodnou, jsou příslušné strany
parlamentní poslaveny před otázku — bud
svého ministra následovati nebo ho svrhnouti.
Jest přirozeno, že strany vždy raději učiní
prvé než druhé, že třeba s nechutí a repo-
tem — ale vždy konečně povolí, k čemu se
byl uvolil jich parlamentní ministr v radě
koruny.
Tak znal hráti na klavícu cislajtánského
parlamentu po dva roky bar. Beck a tak by
rád hrál na něm též učelivý následník jeho
bar. Bienerlh.
d s va
A proto spěchá, aby odsunul z dráhy
kámen, o nějž se urazila noha Beckova. Na-
zývá ten kámen úrazu otázkou česko-
německou, i pachtí se s ním týmiž páčidly,
jakých nasazovával bar. Beck. Povolává
k sobě na »porady informační« odděleně
Čechy a Němce, vytahuje z nich — jak se
říka — rozumy a pak zkusí dělat mezi nimi
prostředníka.
Němec
Bienerth
Beck
Čechy
10
article
Včera dopoledne vyjednával za přítom-
nosti ministra dra. Žáčka s Čechy (drem
Kramářem, Čelakovským, Pacákem a Udrža
lem), odpoledne pak za přítomnosti mi-
nistra Schreinera s Němci (Pergeltem
Urbanem, Pachrem, Eppingrem).
Dlužno tu vzpomenouti, oč se rozbila
poslední společná konference zástupců parla
mentních stran v noci na 14. listopadu t.r
Rozbila se o urputný odpor Němců proti
nejskrovnějším jako nejspravedlivějším poža-
davkům našim. Rozbila se proto, že němečtí
nacionálové a pokrokáři z Čech nechtěli ani
slyšet o tom, aby aspoň pro ten čas, nez
vláda dle jich přání poda parlamentu před
lohu svého jazykového zákona pro Čechy —
c. k soudní a političtí úřadové v celých Če-
chách zachovávali platné nařízení Stremay
rovo o rovnoprávnosti obou zemských jazyků
ve vnějším úřadování. Ani »pro přechodnou
tu dobu« nechtěli němečtí poslanci uznat
platnost základních zákonů ústavních, ani
říšských ani zemských, nýbrž hajili revoltu
chebských soudců.
Rozbila se dále ona proslulá dlouhá
konference noční o otázku české uni-
versity pro naši Moravu. Nechtěli
němečtí zuřivci z Moravy naprosto dopustit.
aby byla založena v hlavním městě země
kde jedině možno vysokým školám pro-
spívat.
Žáček
Kramář
Čelakovský
Pacák
Němec
Pergelt Urban
Pachr
Eppingr
Čechy
Morava
11
article
Rozbila se konečně o otázku sně mu
království českého, poněvadž ně
mečtí obstrukčníci nehodlali upustit ani na
dále od své frivolní vzpoury, dokud se jim
nedostane od nási od vlády záruk,
že splněny budou všecky jejich vlastizrádné
choutky trhací a poltící zemi českou i jej
sněm
Že se od těch dob stanovisko něme-
ckých liberálů a nacionálů neposunulo ani
o vlas blíze k nám, osvědčila dne 6. t. m
zpráva »Neue Freie Presse« o pod-
minkách, za jakých prý by němečtí li-
berálové jedině se dali přemluvit ke vstupu
do koaličního kabinetu s námi Čechy:
»Hlavní podmínkou pro německo-
liberální strany jest a zůstane j a ko
dřív: mohou-li se Němci spolehnout na to,
že v českém sněmu dojdou jejich poža-
davky po změně zřízení zem-
ského, po jejich zastoupení
úřadech zemských atd. splnění čili
nic. Ježto v českém sněmu Češí jsou ve
většině, musily by se při vyjednávaní
novou koalici české strany Němcům
náležitě zaručit, že prosadí na če-
ském sněmu německé požadav ky
jak budou smluveny. O odpo
Cechů proti této kardinal n
otázce ztroskotala pověstná noční konfe-
rence u barona Bienertha.« —
Jakoby však na tom nebylo do-
sti, dodal k tomu ještě poslanec Pergel
dne 15. t. m. ve své řeči na říšské radě
tolik: »Němci by neodmítali dohodu, kdyby
jen obsahovala spravedlivý střed mezi ná-
roky obou stran.« Ale jak označil tento
Čecho
Němec
Bienerth
Pergel
Neue Frei Presse
12
article
»pravý střed« po smyslu německém blíže?
Označil jej těmito zpupnými slovy: »Má-li
býti v Čechách zahájeno jednání o mír
musí býti utvořena restitutio in inte-
grum (zpáčení věcí až do původního stavu)
a sice až po onu dobu, kdy hlavn
spor počal: t. j až před Stremay
rovo nařízení z r. 1880, do kteréhož
platila němčina za jedině zá-
konně dovolený jazyk v celých.
Čechách. Stremayrova nař-
zení Němci nikdy neupřeli
Češi využitkovali nesnází vlád rakou
ských, aby si vyhrdlili na nich pro sebe
koncesí národních. Obstrukce německá v če-
ském sněmu byla pak posledním prostřed-
kem Němců, českými nezákonnostmi krajně
pohoršených, aby sobě legální cestou ko-
nečně vydobyli požadavků svých na sněmě
i říšské radě a tak zjednali konečně pořádek
v Čechách«
Nuže a s týmž Pergeltem i sou
druhy jeho vyjednává nyní pan Bienerth
stejně jako s našinci o to, za jakými pod-
mínkami by Němci dali sněmu království
českého aspoň jen po několik dní pokoja
klid, jen co by vykonal volby do zemského
výboru, do komisí a ústavů zemských a co
by vyřídil nejnutnější hospodářské potřeby
země k užitku obou národů.
Však hle, zprávy došlé z Vídně ozna-
mují, že ani těch několik dnů nechtějí země-
škůdci dopřáti sněmu království českého ke
klidné práci, nýbrž činí obtíže a drahoty.
hledíce i za tu minimální »milost« svou vy-
nutiti na vládě a na nás výkupné, podoba
jící sa výpalnému. — Kterak ale oproti tomu
našinci včera setrvali neoblomně na svých
spravedlivých, jako krajně umírněných po-
žadavcích a podmínkách z noci
na 14 listopadu — o tom do pozdní noci na
dnešek zpráv jsme neobdrželi.
Stremayrův
Němec
Čech
Bienerth
Čechy
Vídeň
13
article
Kníže JIří z Lobkovic
Kníže JIří z Lobkovic
býv. nejv. zem. maršálek
mrtev!
Jiří
Lobkovice
14
article
Z malostranského paláce knižat z Lobkovie
došla v hodině noční stejně smutná, jako pře-
keapující zvěst: kalže JirÍ Kristi s
z Löbkovic, dlouholetý nejvyšší maršálek
tohoto království, po krátkém a holestném zá-
pasu s prudkou chorobou, zesnul o půř desátě
hodině večerní!
Vék i nemoc sloučily se v dílo Smrti
přemohly starce, jehož zjev v životě našem ve-
řejném po nejedné stránce byl významným, při
pínaje se těsně k poslednímu čtyřicetiletí národ-
ního našeho rozvoje jak osobní politickou čin-
ností právě zesnulého šlechlice, tak pozdějším
povoláním jeho v čelo zemské správy.
Dlouhá tato řada let, spojených v událasti
jakož i přímá účast zesnulého, podmíněná při
nich vynikajícím a odpovědným místem, uklá.
dají posmrtné vzpomínce, vytknouti aspoň hlavní
dějství z nich a posouditi po zásluze a sprave-
dlivosti životní dílo nebožtikovo.
A tu především slušno k úmrtnímu lož
přistoupiti s pietou a vzdáti čest mrtvému. Ná-
ležela mu i jako českému šlechtici, jenž neza
dal svému rodu a jménu, náležela mu i jako
čestnému občanu, jemuž ani nepřitel upřiti ne-
mohl poctivého karakteru, a náležsla mu i jako
politikovi, který, byť i v celku smýšlením svým
nám dalekým, po jedné stránce byl nám velmi
blízkým a tím i celé veřejnosti české po celý
svůj život sympatickým! Miníme prostě onu
jeho věrnost, s jakou povždy stál při praporu
české samostatnosti, onu jeho lásku.
jakou osvědčoval vždy ke drahé naší vlasti
jejímu historickému právu, založenému na smlou-
vách mezi národem a dynastil. V tom byla
pravá a hlavní cena českého šlechtice knížete
Lobkovice v očích národa, tím stal se popu-
lární m.
Smrt
Lobkovic
15
article
Pro tento pevný rys jeho povahy, zapo-
mněla mu česká veřejnost, jak přikře církevné
horlil v březnu r. 1874 proti slavení památky
Husovy, jak, jsa lidovým poslancem, zúčastni
se pověstného klerikálního sjezdu ve Vídni, kde
demonstrováno pro neomylnost a svělské panstvi
papežovo i jak zavrhoval učení o novodobém
státu a přijímal i absolutism »jako stanovisko
přechodní pro jisté doby«. Tolikéž nebude vzpo-
mínati dnes veřejnost ani památné oné schůzký
před 38 léty v paláci lobkovickém, kde přikt
odmrštěny nabidky hr. Potockého, ba ani vyni
kající účasti dnes mrivého knížete při sjedná
vání vídeňských lednových punktací před 18
téty . .
Ba, dojista byla by z paměti lidu českého
vymizela i povážlivá aféra s trutnovským něme
ckým soudem krajským... kdyby právě n
sklonku tohoto roku a právě v minulých dneeh
při sdělání státního rozpočtu nebyla tak křikla
vým způsobem oživena.
Než, jak již podotčeno — všechny tyto po-
litické chyby dovede lid český odpouštěti pre
vzácný onen, svrchu zmíněný rys v povaze mar
šálkově a dovedl projeviti mu před třemi lety
pak při odchodu jeho z místa zemského maršálka
okázalým způsobem svou přichylnost.
Sledujeme-li v posmrtné vzpomínce své kro-
nikářsky průběh dlouhého života knižete Jiřího
Lobkovice, shledáváme se s nim ve veřejnost
české poprvé v letech šedesátých a pátých jako
s členem a záhy starostou okresního zastupitel-
stva mělnického, jež hned v pohnutém roce po-
tomním památnou státoprávní resolucí osvědčílo
Husův
Potocki
Lobkovic
Vídeň
16
article
svý radikální smýšlení. Bylo dosti podivnýma
jistým kruhům nemilým, že mladý kníže, jinak
celkovými názory světovými konservativní, vr-
stupuje se zásadami svobodomyslnými a demo.
kratickými. Proto smýšlení jeho nebylo vládou
příznivě přijato. Záhy dostalo se mu však vý-
značného místa ve vůdčím kruhu tehdejší šlech
tické oposice státoprávní a tim způsobem i
looe
národní politice české.
V zápasech takto povstalých mezi sněmen
a vládami byl onen bohužel slabší těchto a
v politice opět šlechta slabší pežli český lid.
Když Beust chtěl volbami zlomiti český odpor
a proto rozpustil sněm, jejž sám nazýval reni
tentním, v kuriích občanských úspěchu nedo
sáhl, za to však v kurii velkých statků mu
k němu lehce dopomohl několikaděnní agilačn
zájezd arcivěvody Karlá Ludsíka do Prahy. P
volbách takto zagitovaných propačla historickí
státoprávní šlechta, kníže Jiří Lobkovie ovšen
s ní, a císař ji varoval před jejím postupem
dle jeho — panovníkova — mínění vedoucín
k revoluci.
Výstraha tato však tehdy neodvrátila sláto-
právní šlechtu od bojů proti centralismu a cis-
lajtanismu. Naopak, ona se později připojila ku
proslulé deklaraci, se kterou se zástupcové lidu
českého vzdálili ze sněmu zemského. V (om
smyslu byl kníže Jiří Lobkovic po
sledním deklarantem sněmu království
českého.
V únoru r. 1871 stal se kníže Jiři Lobko-
vic nejvyšším maršálkem zemským, když byl
zahájen úplný obrat ve vládní politice vůči ná-
rodu českému.
Beust
Jiří Lobkovie
Lobkovic
Praha
Jiř Lobko
17
article
První událostí ve sněmu za předsednictv
Lobkovicova, časově i významem první, byla
četba památného reskriptu ze dne 12. zář
r. 1871. Pak následovala osnova českého vyrov-
nání, fundamentálky, jich zmar a jím nová
krutá, otřesná rána do budovy tehdejší česke
politiky-
Odvetou byla opělná česká oposice na celé
čáře, kterou vláda kníž. Adolfa Auersperga po-
tírala persekuci. Kníže Jiři Lobkovic ji mimo
jiné tím zakusil, že nebyla potvrzena jeho
volba starostou okresu mělnického. Od oposiee
ovšem neupustil ani on, ani jeho přátelé. Na dů-
kaz toho odmíll v r. 1872 žádost místodržite-
lovu, aby jako nejvyšší maršálek zemský vstou-
pil do komitétu pro světovou výstavu vídeňskou
řka, že nemůže souhlasiti se zásadou, dle níž
království české nemá býti na výstavě zastou-
peno jako celek.
V té době již připravovli se Němcil a vlád
k novému, rozhodujícímu boji protičeskému
protistátoprávnímu.
Prvním článkem jeho byly nové volby do
sněmu a jimi pokus o zdelání státoprávní šlechy
pomoci známé.o chabrusu.
Lobkovicův
Auersperg
Lobkovic
18
article
Ústaváčií velkostalkáři stáli v čele ban-y
jíž vláda poskytla privilegium úžasně mrzké
nnistodržitelství vypracovalo falešné volební se
znamy, volební provolání státoprávní šlechty
bylo zabaveno, reklamace státoprávních voličo
velkostatkářských byly šmahem zamitnuty, pí-
semné ohražení proti těmto násilnostem, podané
knížetem Jiřím Lobkovicem, bylo mu místodrži
telem za hodinu po podání vráceno a k udržení
pořádku při volbě za velké slatky povolán
vojsko. Státoprávní velkostatkáři se následkem
toho nezúčastnili volby, i zvoleni jsou ústaváci
takže sněm měl opět většinu německou.
Český odpor proti vládě byl tím znova rez
dmýchán do krajnosti, Český lid, jehož pracov
níci byli napořád trestně stíháni — dr. Juliue
Grégr a „Národní Listy“ trpce pocititi železnou
ruku této éry — remonstroval ovšem každým
možným způsobem.
Mimo jiné byla tehdy sepsána petice pa-
novnikovi se žádostí o nápravu všech zlořádů
270.000 podpisy byla podepřena. Kníže Jir
Lobkovic odevzdal ji efsaři; petice byla však
marna.
Tím končilo první roční mar šál ko-
váni Lobkovicovo.
Vláda pohročila ve svém protičeském po
stupu o další mílový knok protizákonným zave-
dením přímých voleb. Timto způsobem měl býti
ztenčen význam zemského sněmu a mělo býti
znemožněno mnohaleté již neobesílání říšské
rady poslanci českými. Při přimých volbách ne
říšskou radu zvolen byl také kn. Jiří Lobkovi
a to v tehdejší městské skupině mladoboleslav
ské. Čeští poslanci ovšem do říšské rady ne
šli. Osvědčení ctátoprávního rázu, jímž rozhod-
nuti to odůvodněno, podopsal také Jiří kn. Lob
kovic vedle dra. Riegra, bratří Grégrů, dra
Sladkovského a všech ostatních.
Lobkovic
doktor
Juliue Grégr
Jir Lobkovic
Lobkovicův
Lobk
kn
Riegr
Grégr
Sladkovský
19
article
Tyto projevy se opakovaly až do r. 1879
vždy, kdykoli poslanei čeští, odepřevší účastnit
se jednání říšské rady, byli zbaveni mandátů
a znova byli voleni.
Rok 1879 znamená veliký obrat v české
politice: odstupem od pasivní oposice. I tét
změny zúčastnil se kníže Jiří z Lobkovie; jako
všichni ostalní poslanci, také on — byv zvolen
za venkovské obce písecké — vstoupil na půdu
vídeňského parlamentu se známým státoprávním
ohražením, i jal se tam pracovati v clázkácl
státovědeckých. V říjnu r. 1879 podal dle usne-
sení poselstva českého panovníkovi pamětní spis
o právech jazyka českého a o rozřešení jazy
kové otázky české ve smyslu rovnoprávnosti
Později byl zvolen mistopředsedou sněmovny.
Také v událostech domácích nastal význam
ný obrat: při zemských volbách v červene
roku 1883 zvítězila v obou sborech kurie vel
kých statků zase po více než deseti leleeh
šlechta státoprávní, vlastně však již konserva-
tivní. V prosinci r. 1883 byl po druhé nejvyšším
maršálkem zemským jmenován kníže Jiří z Lob-
kovic a zůstal jím až do 8. prosince 1907.
Vstupem na radu říšskou dostala se česká
politika na trvalo do kolejí valně zúžených. Na
místo radikální politiky slátoprávní nastoupila
Jiří
Lobkovia
20
article
politika praktická a nejvyšší a nejvýznačnější
její složkou stala se politika jazyková. Kníže
Jiří Lobkovic byl jedním z poutníků, kteří ji
s programem naprosté rovnoprávnosti vřele pro-
vázeli na trnité a kamonité její cestě.
Ještě v r. 1889 hájil na řišské radě poža-
davek, aby při důstojnických zkouškách jedno-
ročních dobrovolníků nežádalo se od nich více
znalosti němčiny, nežli nezbytně je třeba.
Když se v zemi české ustálila politika
činná, jala se vláda pomýšleti na česko-německ
dorozumění. S jejím vědomím — a snad n
přání vyšších kruhů — ujal se kn. Jiří Lobko-
vie, jakožto nejvyšší maršálek zemský, úkolu
prostředníka, i pokusil se v listopadu r. 1887
o česko-německé konference. Němci je od-
mítli hned a úplně, leč otázka česko-německého
smlouvání nezmizela již, nýbrž do dneška trv
programu každé vlády vídeňské.
V r. 1889 zahájili Němci trpný odpor prot
sněmu, načež nejvyšší maršálek kn. Jiří z Lob
kovic prohlásil na sněmě, že sněm je i bek
ních zákonným zástupcem země.
Pak následovala éra pupktací. Kníže Loh-
kovic měl na ní podíl i jako člen punklačníe
konferencí i jako předseda sněmu při prová
dění punktačních úmluv. Tentokráte srazili s
s ním často a prudce i vášnivě poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné, kteři ve zmaru
punktačních předloh právem shledávali národn
nezbylnost. S tímto přesvědčením zvítězil
u lidu i ve sněmovně.
I dalších česko-německých konferencís
kn. Jiří. Lobkovic zúčastnil. Hlavní práci a po
zornost však věnoval autonomní správě země
a zemský výbor, jehož loni přestal býti před-
sedou, vydal o jeho působení v čele samosprávy
zemské projevy uznání.
Lobkovic
Lobko
Němec
Jiří
Kníže
21
article
Po předminulých říšských volbách proml-
vil kn. Jiří Lobkovic v panské sněmovně velkou
politickou řeč o nutnosti ústavních změn jak
jediné cestě k ozdravění státu. Byla to po-
slední jeho řeč politická.
Od té doby obmezil se kníže Jiři Lobkovie
na činnost na sněmě a v zemském výboru. Dn
14. května 1905 slavil své sedmdesáté na-
rozeniny, načež dvě léla potom vzdal se funkee
nejvyššího maršálka.
něznle olej
Není na újmu zesnulého, zaznamená-li s
skutečná pravda, že jednou z hlavních příčin
pozdějšího jeho uskrovnění v oboru státoprávní
politiky české byli jeho nejbližší političtí stra-
nici. V kurii velkostatkářské poražen byl český
odpor a ztlumen český vývoj, kdykoli mocní
neimocněiší tohoto státu tam nasadili silné svoje
páky. Šlechta sama podkopala význam své
kurie, až i na českém sněmě zlhostejněla přím
úžasně. Její chování napřed uvolnilo v posled-
ních třech šestiletích pevneu, organisovanou
sněmovní majoritu, až ji docela znemožnílo, Na
řííské radě bylo podobně. Tím utrpěl i český
lid i historická šlechta.
Lobkovic
Jiř Lobkovie
Dn
22
article
Z posledních dnů života.
V posledních městeích několikráte byl upoulá
na lože a stižen horečkou, ale brzo opět povstal
čile se procházel po Malé straně. Ve středu minolého
týdne choroba se opěť objevila a tentokráte defini-
tivně upoulán byl na lože, poněvadž nastala prudka
horečka, z čehož důvodně se soudílo, že chorob
jest vážná. Povolaní lékaři prof. dr M aixner a dr
Kukula rozpoznali velmi těžký případ zánětn
měchýře. Od soboty stav se horšil, až dnes ráno
nastala agonie a večer o 9. hod. 35 m. katastrofa
U lože umírajícího meškali všichní členové rodiny
kardinál kn. Skrbenský.
Některá data životopisná.
Jiří Kristian kníže z Lobkovic narodi
se 14. května 1835 ve Vídni, byl synem dvorníh
kancléře Aug ista Longina Josefa Lobkovice. Již
z mládí pečlivě byl vzdělan a jeho vychovatel dr
M. Kavka věnoval zvláštní páči českému jazyku
vlasteneckým dějinám. Gymnasijní studia kona
dílem ve Vídni, dílem v Praze. Po skončených
právnických studiích vstoupil do politické státní
služby a byl jmenován r. 1859 krajským komisařem
Neshoduje se s vládním systémem Schmerlingovým
vystoupil r. 1862 ze státní služby a vydal se na
cesty po cizině. Navrátiv se do vlasti, věnoval s
správě rozsáhlých statků svých a počal, jak vyličene
obšírně svrchu, účastným býti na veřejných záležito
stech. Vedle vzpomenutých již hodnosti byl zástup
cem protuktora České akademie, při jejíž výročníel
schůzích nejednou vzbudil řečí svou pozornost. Vedle
toho zastával mnoho čestných funkcí v předních
korporacích; u příležitost 70tých narozenin jmeno-
váo byl v Praze a v přečetných obcích venkovskýc
čestným měšťanem.
profesor
Kukula
Skrbenský
Jiří Kristian
Lobkovic
Aug
Longinos
M Kavka
Schmerlingův
Vídeň
Praha
Český akademie
23
article
Svolání sněmu českého.
Svolání sněmu českého.
Z Vídně, 21. prosince.
Rozhodnuti v příčině kampaně sněmu če
ského stane se ještě před svát ky
vánoční mi
Předseda baron Bienerth bude zejtr
o polednách přijat císařem ve zvláštním sly-
šení, na kterém bude referovati o výsledku
svých porad s českými a německými poslanei
Pozejtři koná se ministerská rada.
na které projednány budou záležitosti pilné
hlavně však otázka svolání sněmu českého.
Jak se Ivrdi, jest úmyslem, sněm
království českého prohlásiti z
uzavřený, čímž by se uprězdnil jednac
pořad.
Chystané zasedání po Novém roce bylo by
krátké. Vyřídilo by se v něm ustaveni
volby a zatímní rozpočet.
Konference bar. Bienertha s ministrem
drem. Schreinerem as německými poslanc
z království českého Pergeltem, Urbanem
Pacherem a drem. Eppingrem trvala
přes dvě hodiny.
Na německé straně činěny zasedán
sněmu českého největší potlže
Následkem toho vyslovuje se o možnost
krátké kampaně naprostá skepse.
v árobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za 8h
za t b
večerni
Ve fliálkách na venkově
ranni číslo . . . . . . . 19
večerni
. . . . . . . 6b
lnnoráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., 8.
Tum nackizejí se taž
redakce, j tiskárna a expedice
Národních. Listů
Rukopisy se nevracejí.
Bienerth
Pacher
Eppingr
Vídeň
Tuma
Pozejtr
český Pergelt
Ivrdi
25
article
Němci zůstavili rozhodnutí
sehůzi poslanců zemských, kteřá konati
se bude v Praze ve dnech nejbližších.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. prosince (K ú věru n
trutnovský krajský soud.) Sdělení
korrespondence »Centrum«, jež jsme zazname-
nali v nedělním čísle, není přesné a ve všem
správně. »Centrum« na uchlácholení české ve-
řejnosti napsalo, že položka na trutno v s ký
a drubý krajský soud, jenž se má zřídii
v Čechách, opakuje se v úvěru ministerstva
spravedlnosti ve státních rozpočtech už sedm
let. Toto Ivrzení je rozhodně nesprávné. V roz-
počtu na rok 1909 jest položka na zřizování
nových soudů, na soudní schovací úřady
změny v personaliích 80 000 K a ve d le
toho na trutnovský a druhý krajský sou
v Čechách z vláštní úvěr 70 000 korun
V rozpočtech minulých lel jsou sice také položky
na zřizování nových soudů (nikoli jen kra.
ských) a jiných soudních instituci, ale nikdy
nepřesahují 80 000 K, které se letos žádají jako
opakující se požadavek vedle zvláštního úvěru
na Trulnov. Úvěry ty obnášely roku 1904
Němec
Praha
Čechy
26
article
51.000 K, r. 1906 60..000 K, r. 1907 60 000
korun a r. 1908 80 000 K. Tento poslední
úvěr převzat i do rozpočtu na rok 1909, ale
vedle něho, jak praveno, žádá se za úvěr
70.000 K výslovné na soud trutnovský
jiný krajský soud, jenž se má zříditi v obvodu
vrehního soudu pražškého. Ministerstvo financi
ve svém odůvodnění úvěru prohlašuje položku
na Trutnov také za úplně nový poža d
vek. Praviť v té věci: »Na zřízení nových
krajských soudů v Čechách činí se nárok n
nový úvěr. V zájmu vykonávání spravedlnost
a v zájmu stran justiční správa má totiž úmysl
veliké obvody krajských soudů v obvodu praž-
ského vrchního zemského soudu zmenšiti a prot
zamýšlí zříditi prozatím krajský soud v Tru-
nové a druhý krajšký soud v jiném, dosud n
určeném místě.e
Jík z tohoto odůvodnění, tak i z rozpočt
minulých let vysvítá nade vši pochybnost, že
položka na trutnovský soud jevi se v rozpočtu
letos poprvé, že se neopakuje v rozpočlech mi-
nulých sedmi let a že tedy »Centrum« svou
zprávou chtělo omýti někoho, kdo měl
vliv na sestavování rozpoětu a dovolil, aby po-
lozka trutnováká do rozpočtu se vložila.
Trutnov
Čechy
Tr
ministerstvo financ
27
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. prosincs.
Německo a Rakonsko-Uhersko v Turecku.
(Od Čecha, drabná leta v Cařibradě ži-
jíciho. Psáno pro »N. L. o)
Kdo věří, že Německo je Rakousko-Uher-
sku věrným spojencem, toho nemohu nazvati
jinak, než nevyléčitelným bláznem. Rakousko-
Uhersko právě vede s Tureckem prudkou válku
hospodářskou, v níž nezůstane vítězem, a schy-
luje se k válce skutečně mezi oběma státy.
o níž rovněž prorokovati nemohu, že skonči pro
Rakousko-Uhersko šťastně.
Německo se na dosavadní hospodářskou
válku zlomyslně divá, ve prospěch svého spo-
jence nečiní u cařihradské vlády nejmenšího
kroku, naopak kořistí z boykotu pro sebe
snaží se pevně zaujmouti místa, odkud Ra-
kousko-Uhersko jest vytlačeno. Podobně si vedou
Němci ve společnostech i jednotlivě. Pro člo-
věka zdravé soudnosti nemůže být pochybnosti.
že Německo nezachová se k svému spojenci
jinak, vypukne-li válka. Německé a italské par
níky a paroplavebné společnosti veřejně ozna
mují svým zákazníkům v Turecku, že rakousko-
uherských tovarů nedovážejl.,
Rekousko-Uhersko má na vybranou: bud
Bosnu a Hercegovinu Turecku vrátit — resti-
tuce suverenity už by nestačila — začež by
Turci boykot zastavili, anebo pro Bosnu a Herce-
govinu věsti s Tureckem (vedle Srbska a Černá
Čecho
Němec
Turek
Praha
Německo
RakonskoUhersko
Turecko
Rakousko
Uhry
Uhersko
RakouskoUhersko
Bosna
Hercegovina
rest
Srbsko
RakouskýUhersko
RekouskýUhersko
28
article
Hory) válku, která v každém případě, i když
zvítězí i Rakousko-Uhersko, i když zvítězi Tu-
recko, bude míti následek ten, že Rakousko-
Uhersko ztratí turecké trhy na
v ždy
Z tureckého boykotu dosud nejvíce těz
Rusko, jakožto nejbližší soused
V prvém okamžiku Turci oba německé
státy zlotožňovali, chtěli boykovat i tovary ně-
mecké a vypovědět německé vojenské instruk
tory. Když ale Německo svého spojence v Cat-
hradé zradilo, Turci je přijali na milost a také
rojenský výevik jim ponechali. A tak npní
Němci cvičí turecké vojsko prot
Rakousko-Uhersku! Déje se to zvý
šenou měrou, mnoho nových z Německa při
bylo. V Cahihradě se všecko německými instruk
tory a inženýry jen hemží.
Přehlídky tureckého vojska také konají ně
mečtí generálové von der Goltz a generá
Rüdgisch, jenž s největší energil orga ni-
suje tureckou jlzdu. Německé to-
várny na zbraně a střelivo v Karls-
ruhe uzavřely s tureckou vládou
smlouvu o dodání zbraní a stre-
liva a »Deutsche Orientbank«, je-
jímž největším podilníkem je ně-
mecký clsař Vilém II., zprostřed-
kovala již prvou splátku. Smlouvu
podepsali s turecké strany velkovezír Kiami
paša a ministr financi Mehmed Zia paša; s ně-
mecké strany řed. Arens o O. Bachrach z
»Deutsche Orientbank«. Prvá splátka, již uči-
něná, obnáší 5 5 mil. K a má býti zúrokována
7 Další splátky turecká vláda složí přímo.
Smlouva byla podepsána v neděli dne 13. pro-
since 1908 na Vysoké Portě.
Turek
Němec
Vilém II
paša
Zio
Arens
O Bachrach
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Rusko
Německo
Cata
Karls
Deutsche Orientbank