ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96c97620-7632-11dc-8a10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 38, person 73, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
zte
3 masthead
V Praze, v úterý 22. prosince 1908.
Praha
4 masthead
none naneo
5 masthead
matlne mýnln loz nmtolěhotst iolninbei kdrei
6 masthead
oteř se nd otom bo
7 masthead
Číslo 352.
8 article
Ha ranní avečerní listy předplácl se v Praze v administraci 2 K — na mrasl na čtvre leta . . . . 6 K —h s dvojiedonáškon rr měsle. . . . . . 2 K 50 h na čtvrt leta . . . . 7 K 50h vo filiálkácho na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic.. . . . . B K na čtvrt leta . . . . 9 k 60 s dvojí zásilkou na měsle. evrtisti Na Štědrý den, ve čtvrtek dne 24. prosince, nevyjde obvyklé ve- černí vydání »Národních Ristů«. — Inserty v týž den přijímají se jen do 2 hodin odpol. Vánoční čislo »Národních Listů« vyjde v pátek ráno dne 25. prosince. V neděli dne 27. prosince ráno vydáno bude obvyklé nedělní číslo »Národních Listů-.
Praha
9 article Nové vyjednávání vlády s námi a s Němci.
Nové vyjednávání vlády s námi a s Němci. Kouti železo dokud žhavo — zní stará rada a ministerský předseda p Bienerth patrně se domníva, že hodí se ta rada i na ukování nového parlamentního ka- binetu, jehož nezbytně potřebuje politika vídeňská pro spolehlivý výcvik lidové sně- movny v polykání i nejtvrdších vládních před- lob, jež mu chystá v nedaleké budoucnosti. Zkušenosti poslední doby prý znovu na směrodatných místech utvrdily názor, že lze politickému Babelu v parlamentě čeliti nej- lépe tím, skujíli se strany v ka binetě dohromady stůj co stůj Neboť v tich komůrce ministerské rady dá prý se o věcech, pro kteréž by se v arené ve- řejné strhly bouřlivé zápasy, mnobem snáze, mnohem klidněji pojednati, aniž by kritika širé veřejnosti byla probuzena, Jakmile pak se ministři velkých stran o té které důleži- tosti pospolu dohodnou, jsou příslušné strany parlamentní poslaveny před otázku — bud svého ministra následovati nebo ho svrhnouti. Jest přirozeno, že strany vždy raději učiní prvé než druhé, že třeba s nechutí a repo- tem — ale vždy konečně povolí, k čemu se byl uvolil jich parlamentní ministr v radě koruny. Tak znal hráti na klavícu cislajtánského parlamentu po dva roky bar. Beck a tak by rád hrál na něm též učelivý následník jeho bar. Bienerlh. d s va A proto spěchá, aby odsunul z dráhy kámen, o nějž se urazila noha Beckova. Na- zývá ten kámen úrazu otázkou česko- německou, i pachtí se s ním týmiž páčidly, jakých nasazovával bar. Beck. Povolává k sobě na »porady informační« odděleně Čechy a Němce, vytahuje z nich — jak se říka — rozumy a pak zkusí dělat mezi nimi prostředníka.
Němec Bienerth Beck Čechy
10 article
Včera dopoledne vyjednával za přítom- nosti ministra dra. Žáčka s Čechy (drem Kramářem, Čelakovským, Pacákem a Udrža lem), odpoledne pak za přítomnosti mi- nistra Schreinera s Němci (Pergeltem Urbanem, Pachrem, Eppingrem). Dlužno tu vzpomenouti, oč se rozbila poslední společná konference zástupců parla mentních stran v noci na 14. listopadu t.r Rozbila se o urputný odpor Němců proti nejskrovnějším jako nejspravedlivějším poža- davkům našim. Rozbila se proto, že němečtí nacionálové a pokrokáři z Čech nechtěli ani slyšet o tom, aby aspoň pro ten čas, nez vláda dle jich přání poda parlamentu před lohu svého jazykového zákona pro Čechy — c. k soudní a političtí úřadové v celých Če- chách zachovávali platné nařízení Stremay rovo o rovnoprávnosti obou zemských jazyků ve vnějším úřadování. Ani »pro přechodnou tu dobu« nechtěli němečtí poslanci uznat platnost základních zákonů ústavních, ani říšských ani zemských, nýbrž hajili revoltu chebských soudců. Rozbila se dále ona proslulá dlouhá konference noční o otázku české uni- versity pro naši Moravu. Nechtěli němečtí zuřivci z Moravy naprosto dopustit. aby byla založena v hlavním městě země kde jedině možno vysokým školám pro- spívat.
Žáček Kramář Čelakovský Pacák Němec Pergelt Urban Pachr Eppingr Čechy Morava
11 article
Rozbila se konečně o otázku sně mu království českého, poněvadž ně mečtí obstrukčníci nehodlali upustit ani na dále od své frivolní vzpoury, dokud se jim nedostane od nási od vlády záruk, že splněny budou všecky jejich vlastizrádné choutky trhací a poltící zemi českou i jej sněm Že se od těch dob stanovisko něme- ckých liberálů a nacionálů neposunulo ani o vlas blíze k nám, osvědčila dne 6. t. m zpráva »Neue Freie Presse« o pod- minkách, za jakých prý by němečtí li- berálové jedině se dali přemluvit ke vstupu do koaličního kabinetu s námi Čechy: »Hlavní podmínkou pro německo- liberální strany jest a zůstane j a ko dřív: mohou-li se Němci spolehnout na to, že v českém sněmu dojdou jejich poža- davky po změně zřízení zem- ského, po jejich zastoupení úřadech zemských atd. splnění čili nic. Ježto v českém sněmu Češí jsou ve většině, musily by se při vyjednávaní novou koalici české strany Němcům náležitě zaručit, že prosadí na če- ském sněmu německé požadav ky jak budou smluveny. O odpo Cechů proti této kardinal n otázce ztroskotala pověstná noční konfe- rence u barona Bienertha.« — Jakoby však na tom nebylo do- sti, dodal k tomu ještě poslanec Pergel dne 15. t. m. ve své řeči na říšské radě tolik: »Němci by neodmítali dohodu, kdyby jen obsahovala spravedlivý střed mezi ná- roky obou stran.« Ale jak označil tento
Čecho Němec Bienerth Pergel Neue Frei Presse
12 article
»pravý střed« po smyslu německém blíže? Označil jej těmito zpupnými slovy: »Má-li býti v Čechách zahájeno jednání o mír musí býti utvořena restitutio in inte- grum (zpáčení věcí až do původního stavu) a sice až po onu dobu, kdy hlavn spor počal: t. j až před Stremay rovo nařízení z r. 1880, do kteréhož platila němčina za jedině zá- konně dovolený jazyk v celých. Čechách. Stremayrova nař- zení Němci nikdy neupřeli Češi využitkovali nesnází vlád rakou ských, aby si vyhrdlili na nich pro sebe koncesí národních. Obstrukce německá v če- ském sněmu byla pak posledním prostřed- kem Němců, českými nezákonnostmi krajně pohoršených, aby sobě legální cestou ko- nečně vydobyli požadavků svých na sněmě i říšské radě a tak zjednali konečně pořádek v Čechách« Nuže a s týmž Pergeltem i sou druhy jeho vyjednává nyní pan Bienerth stejně jako s našinci o to, za jakými pod- mínkami by Němci dali sněmu království českého aspoň jen po několik dní pokoja klid, jen co by vykonal volby do zemského výboru, do komisí a ústavů zemských a co by vyřídil nejnutnější hospodářské potřeby země k užitku obou národů. Však hle, zprávy došlé z Vídně ozna- mují, že ani těch několik dnů nechtějí země- škůdci dopřáti sněmu království českého ke klidné práci, nýbrž činí obtíže a drahoty. hledíce i za tu minimální »milost« svou vy- nutiti na vládě a na nás výkupné, podoba jící sa výpalnému. — Kterak ale oproti tomu našinci včera setrvali neoblomně na svých spravedlivých, jako krajně umírněných po- žadavcích a podmínkách z noci na 14 listopadu — o tom do pozdní noci na dnešek zpráv jsme neobdrželi.
Stremayrův Němec Čech Bienerth Čechy Vídeň
13 article Kníže JIří z Lobkovic
Kníže JIří z Lobkovic býv. nejv. zem. maršálek mrtev!
Jiří Lobkovice
14 article
Z malostranského paláce knižat z Lobkovie došla v hodině noční stejně smutná, jako pře- keapující zvěst: kalže JirÍ Kristi s z Löbkovic, dlouholetý nejvyšší maršálek tohoto království, po krátkém a holestném zá- pasu s prudkou chorobou, zesnul o půř desátě hodině večerní! Vék i nemoc sloučily se v dílo Smrti přemohly starce, jehož zjev v životě našem ve- řejném po nejedné stránce byl významným, při pínaje se těsně k poslednímu čtyřicetiletí národ- ního našeho rozvoje jak osobní politickou čin- ností právě zesnulého šlechlice, tak pozdějším povoláním jeho v čelo zemské správy. Dlouhá tato řada let, spojených v událasti jakož i přímá účast zesnulého, podmíněná při nich vynikajícím a odpovědným místem, uklá. dají posmrtné vzpomínce, vytknouti aspoň hlavní dějství z nich a posouditi po zásluze a sprave- dlivosti životní dílo nebožtikovo. A tu především slušno k úmrtnímu lož přistoupiti s pietou a vzdáti čest mrtvému. Ná- ležela mu i jako českému šlechtici, jenž neza dal svému rodu a jménu, náležela mu i jako čestnému občanu, jemuž ani nepřitel upřiti ne- mohl poctivého karakteru, a náležsla mu i jako politikovi, který, byť i v celku smýšlením svým nám dalekým, po jedné stránce byl nám velmi blízkým a tím i celé veřejnosti české po celý svůj život sympatickým! Miníme prostě onu jeho věrnost, s jakou povždy stál při praporu české samostatnosti, onu jeho lásku. jakou osvědčoval vždy ke drahé naší vlasti jejímu historickému právu, založenému na smlou- vách mezi národem a dynastil. V tom byla pravá a hlavní cena českého šlechtice knížete Lobkovice v očích národa, tím stal se popu- lární m.
Smrt Lobkovic
15 article
Pro tento pevný rys jeho povahy, zapo- mněla mu česká veřejnost, jak přikře církevné horlil v březnu r. 1874 proti slavení památky Husovy, jak, jsa lidovým poslancem, zúčastni se pověstného klerikálního sjezdu ve Vídni, kde demonstrováno pro neomylnost a svělské panstvi papežovo i jak zavrhoval učení o novodobém státu a přijímal i absolutism »jako stanovisko přechodní pro jisté doby«. Tolikéž nebude vzpo- mínati dnes veřejnost ani památné oné schůzký před 38 léty v paláci lobkovickém, kde přikt odmrštěny nabidky hr. Potockého, ba ani vyni kající účasti dnes mrivého knížete při sjedná vání vídeňských lednových punktací před 18 téty . . Ba, dojista byla by z paměti lidu českého vymizela i povážlivá aféra s trutnovským něme ckým soudem krajským... kdyby právě n sklonku tohoto roku a právě v minulých dneeh při sdělání státního rozpočtu nebyla tak křikla vým způsobem oživena. Než, jak již podotčeno — všechny tyto po- litické chyby dovede lid český odpouštěti pre vzácný onen, svrchu zmíněný rys v povaze mar šálkově a dovedl projeviti mu před třemi lety pak při odchodu jeho z místa zemského maršálka okázalým způsobem svou přichylnost. Sledujeme-li v posmrtné vzpomínce své kro- nikářsky průběh dlouhého života knižete Jiřího Lobkovice, shledáváme se s nim ve veřejnost české poprvé v letech šedesátých a pátých jako s členem a záhy starostou okresního zastupitel- stva mělnického, jež hned v pohnutém roce po- tomním památnou státoprávní resolucí osvědčílo
Husův Potocki Lobkovic Vídeň
16 article
svý radikální smýšlení. Bylo dosti podivnýma jistým kruhům nemilým, že mladý kníže, jinak celkovými názory světovými konservativní, vr- stupuje se zásadami svobodomyslnými a demo. kratickými. Proto smýšlení jeho nebylo vládou příznivě přijato. Záhy dostalo se mu však vý- značného místa ve vůdčím kruhu tehdejší šlech tické oposice státoprávní a tim způsobem i looe národní politice české. V zápasech takto povstalých mezi sněmen a vládami byl onen bohužel slabší těchto a v politice opět šlechta slabší pežli český lid. Když Beust chtěl volbami zlomiti český odpor a proto rozpustil sněm, jejž sám nazýval reni tentním, v kuriích občanských úspěchu nedo sáhl, za to však v kurii velkých statků mu k němu lehce dopomohl několikaděnní agilačn zájezd arcivěvody Karlá Ludsíka do Prahy. P volbách takto zagitovaných propačla historickí státoprávní šlechta, kníže Jiří Lobkovie ovšen s ní, a císař ji varoval před jejím postupem dle jeho — panovníkova — mínění vedoucín k revoluci. Výstraha tato však tehdy neodvrátila sláto- právní šlechtu od bojů proti centralismu a cis- lajtanismu. Naopak, ona se později připojila ku proslulé deklaraci, se kterou se zástupcové lidu českého vzdálili ze sněmu zemského. V (om smyslu byl kníže Jiří Lobkovic po sledním deklarantem sněmu království českého. V únoru r. 1871 stal se kníže Jiři Lobko- vic nejvyšším maršálkem zemským, když byl zahájen úplný obrat ve vládní politice vůči ná- rodu českému.
Beust Jiří Lobkovie Lobkovic Praha Jiř Lobko
17 article
První událostí ve sněmu za předsednictv Lobkovicova, časově i významem první, byla četba památného reskriptu ze dne 12. zář r. 1871. Pak následovala osnova českého vyrov- nání, fundamentálky, jich zmar a jím nová krutá, otřesná rána do budovy tehdejší česke politiky- Odvetou byla opělná česká oposice na celé čáře, kterou vláda kníž. Adolfa Auersperga po- tírala persekuci. Kníže Jiři Lobkovic ji mimo jiné tím zakusil, že nebyla potvrzena jeho volba starostou okresu mělnického. Od oposiee ovšem neupustil ani on, ani jeho přátelé. Na dů- kaz toho odmíll v r. 1872 žádost místodržite- lovu, aby jako nejvyšší maršálek zemský vstou- pil do komitétu pro světovou výstavu vídeňskou řka, že nemůže souhlasiti se zásadou, dle níž království české nemá býti na výstavě zastou- peno jako celek. V té době již připravovli se Němcil a vlád k novému, rozhodujícímu boji protičeskému protistátoprávnímu. Prvním článkem jeho byly nové volby do sněmu a jimi pokus o zdelání státoprávní šlechy pomoci známé.o chabrusu.
Lobkovicův Auersperg Lobkovic
18 article
Ústaváčií velkostalkáři stáli v čele ban-y jíž vláda poskytla privilegium úžasně mrzké nnistodržitelství vypracovalo falešné volební se znamy, volební provolání státoprávní šlechty bylo zabaveno, reklamace státoprávních voličo velkostatkářských byly šmahem zamitnuty, pí- semné ohražení proti těmto násilnostem, podané knížetem Jiřím Lobkovicem, bylo mu místodrži telem za hodinu po podání vráceno a k udržení pořádku při volbě za velké slatky povolán vojsko. Státoprávní velkostatkáři se následkem toho nezúčastnili volby, i zvoleni jsou ústaváci takže sněm měl opět většinu německou. Český odpor proti vládě byl tím znova rez dmýchán do krajnosti, Český lid, jehož pracov níci byli napořád trestně stíháni — dr. Juliue Grégr a „Národní Listy“ trpce pocititi železnou ruku této éry — remonstroval ovšem každým možným způsobem. Mimo jiné byla tehdy sepsána petice pa- novnikovi se žádostí o nápravu všech zlořádů 270.000 podpisy byla podepřena. Kníže Jir Lobkovic odevzdal ji efsaři; petice byla však marna. Tím končilo první roční mar šál ko- váni Lobkovicovo. Vláda pohročila ve svém protičeském po stupu o další mílový knok protizákonným zave- dením přímých voleb. Timto způsobem měl býti ztenčen význam zemského sněmu a mělo býti znemožněno mnohaleté již neobesílání říšské rady poslanci českými. Při přimých volbách ne říšskou radu zvolen byl také kn. Jiří Lobkovi a to v tehdejší městské skupině mladoboleslav ské. Čeští poslanci ovšem do říšské rady ne šli. Osvědčení ctátoprávního rázu, jímž rozhod- nuti to odůvodněno, podopsal také Jiří kn. Lob kovic vedle dra. Riegra, bratří Grégrů, dra Sladkovského a všech ostatních.
Lobkovic doktor Juliue Grégr Jir Lobkovic Lobkovicův Lobk kn Riegr Grégr Sladkovský
19 article
Tyto projevy se opakovaly až do r. 1879 vždy, kdykoli poslanei čeští, odepřevší účastnit se jednání říšské rady, byli zbaveni mandátů a znova byli voleni. Rok 1879 znamená veliký obrat v české politice: odstupem od pasivní oposice. I tét změny zúčastnil se kníže Jiří z Lobkovie; jako všichni ostalní poslanci, také on — byv zvolen za venkovské obce písecké — vstoupil na půdu vídeňského parlamentu se známým státoprávním ohražením, i jal se tam pracovati v clázkácl státovědeckých. V říjnu r. 1879 podal dle usne- sení poselstva českého panovníkovi pamětní spis o právech jazyka českého a o rozřešení jazy kové otázky české ve smyslu rovnoprávnosti Později byl zvolen mistopředsedou sněmovny. Také v událostech domácích nastal význam ný obrat: při zemských volbách v červene roku 1883 zvítězila v obou sborech kurie vel kých statků zase po více než deseti leleeh šlechta státoprávní, vlastně však již konserva- tivní. V prosinci r. 1883 byl po druhé nejvyšším maršálkem zemským jmenován kníže Jiří z Lob- kovic a zůstal jím až do 8. prosince 1907. Vstupem na radu říšskou dostala se česká politika na trvalo do kolejí valně zúžených. Na místo radikální politiky slátoprávní nastoupila
Jiří Lobkovia
20 article
politika praktická a nejvyšší a nejvýznačnější její složkou stala se politika jazyková. Kníže Jiří Lobkovic byl jedním z poutníků, kteří ji s programem naprosté rovnoprávnosti vřele pro- vázeli na trnité a kamonité její cestě. Ještě v r. 1889 hájil na řišské radě poža- davek, aby při důstojnických zkouškách jedno- ročních dobrovolníků nežádalo se od nich více znalosti němčiny, nežli nezbytně je třeba. Když se v zemi české ustálila politika činná, jala se vláda pomýšleti na česko-německ dorozumění. S jejím vědomím — a snad n přání vyšších kruhů — ujal se kn. Jiří Lobko- vie, jakožto nejvyšší maršálek zemský, úkolu prostředníka, i pokusil se v listopadu r. 1887 o česko-německé konference. Němci je od- mítli hned a úplně, leč otázka česko-německého smlouvání nezmizela již, nýbrž do dneška trv programu každé vlády vídeňské. V r. 1889 zahájili Němci trpný odpor prot sněmu, načež nejvyšší maršálek kn. Jiří z Lob kovic prohlásil na sněmě, že sněm je i bek ních zákonným zástupcem země. Pak následovala éra pupktací. Kníže Loh- kovic měl na ní podíl i jako člen punklačníe konferencí i jako předseda sněmu při prová dění punktačních úmluv. Tentokráte srazili s s ním často a prudce i vášnivě poslanci ná- rodní strany svobodomyslné, kteři ve zmaru punktačních předloh právem shledávali národn nezbylnost. S tímto přesvědčením zvítězil u lidu i ve sněmovně. I dalších česko-německých konferencís kn. Jiří. Lobkovic zúčastnil. Hlavní práci a po zornost však věnoval autonomní správě země a zemský výbor, jehož loni přestal býti před- sedou, vydal o jeho působení v čele samosprávy zemské projevy uznání.
Lobkovic Lobko Němec Jiří Kníže
21 article
Po předminulých říšských volbách proml- vil kn. Jiří Lobkovic v panské sněmovně velkou politickou řeč o nutnosti ústavních změn jak jediné cestě k ozdravění státu. Byla to po- slední jeho řeč politická. Od té doby obmezil se kníže Jiři Lobkovie na činnost na sněmě a v zemském výboru. Dn 14. května 1905 slavil své sedmdesáté na- rozeniny, načež dvě léla potom vzdal se funkee nejvyššího maršálka. něznle olej Není na újmu zesnulého, zaznamená-li s skutečná pravda, že jednou z hlavních příčin pozdějšího jeho uskrovnění v oboru státoprávní politiky české byli jeho nejbližší političtí stra- nici. V kurii velkostatkářské poražen byl český odpor a ztlumen český vývoj, kdykoli mocní neimocněiší tohoto státu tam nasadili silné svoje páky. Šlechta sama podkopala význam své kurie, až i na českém sněmě zlhostejněla přím úžasně. Její chování napřed uvolnilo v posled- ních třech šestiletích pevneu, organisovanou sněmovní majoritu, až ji docela znemožnílo, Na řííské radě bylo podobně. Tím utrpěl i český lid i historická šlechta.
Lobkovic Jiř Lobkovie Dn
22 article
Z posledních dnů života. V posledních městeích několikráte byl upoulá na lože a stižen horečkou, ale brzo opět povstal čile se procházel po Malé straně. Ve středu minolého týdne choroba se opěť objevila a tentokráte defini- tivně upoulán byl na lože, poněvadž nastala prudka horečka, z čehož důvodně se soudílo, že chorob jest vážná. Povolaní lékaři prof. dr M aixner a dr Kukula rozpoznali velmi těžký případ zánětn měchýře. Od soboty stav se horšil, až dnes ráno nastala agonie a večer o 9. hod. 35 m. katastrofa U lože umírajícího meškali všichní členové rodiny kardinál kn. Skrbenský. Některá data životopisná. Jiří Kristian kníže z Lobkovic narodi se 14. května 1835 ve Vídni, byl synem dvorníh kancléře Aug ista Longina Josefa Lobkovice. Již z mládí pečlivě byl vzdělan a jeho vychovatel dr M. Kavka věnoval zvláštní páči českému jazyku vlasteneckým dějinám. Gymnasijní studia kona dílem ve Vídni, dílem v Praze. Po skončených právnických studiích vstoupil do politické státní služby a byl jmenován r. 1859 krajským komisařem Neshoduje se s vládním systémem Schmerlingovým vystoupil r. 1862 ze státní služby a vydal se na cesty po cizině. Navrátiv se do vlasti, věnoval s správě rozsáhlých statků svých a počal, jak vyličene obšírně svrchu, účastným býti na veřejných záležito stech. Vedle vzpomenutých již hodnosti byl zástup cem protuktora České akademie, při jejíž výročníel schůzích nejednou vzbudil řečí svou pozornost. Vedle toho zastával mnoho čestných funkcí v předních korporacích; u příležitost 70tých narozenin jmeno- váo byl v Praze a v přečetných obcích venkovskýc čestným měšťanem.
profesor Kukula Skrbenský Jiří Kristian Lobkovic Aug Longinos M Kavka Schmerlingův Vídeň Praha Český akademie
23 article Svolání sněmu českého.
Svolání sněmu českého. Z Vídně, 21. prosince. Rozhodnuti v příčině kampaně sněmu če ského stane se ještě před svát ky vánoční mi Předseda baron Bienerth bude zejtr o polednách přijat císařem ve zvláštním sly- šení, na kterém bude referovati o výsledku svých porad s českými a německými poslanei Pozejtři koná se ministerská rada. na které projednány budou záležitosti pilné hlavně však otázka svolání sněmu českého. Jak se Ivrdi, jest úmyslem, sněm království českého prohlásiti z uzavřený, čímž by se uprězdnil jednac pořad. Chystané zasedání po Novém roce bylo by krátké. Vyřídilo by se v něm ustaveni volby a zatímní rozpočet. Konference bar. Bienertha s ministrem drem. Schreinerem as německými poslanc z království českého Pergeltem, Urbanem Pacherem a drem. Eppingrem trvala přes dvě hodiny. Na německé straně činěny zasedán sněmu českého největší potlže Následkem toho vyslovuje se o možnost krátké kampaně naprostá skepse. v árobném prodejir ranní číslo o sobě . . za 8h za t b večerni Ve fliálkách na venkově ranni číslo . . . . . . . 19 večerni . . . . . . . 6b lnnoráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 8. Tum nackizejí se taž redakce, j tiskárna a expedice Národních. Listů Rukopisy se nevracejí.
Bienerth Pacher Eppingr Vídeň Tuma Pozejtr český Pergelt Ivrdi
24 article
1oa elete
25 article
Němci zůstavili rozhodnutí sehůzi poslanců zemských, kteřá konati se bude v Praze ve dnech nejbližších. Politické zprávy domácí. V Praze, 21. prosince (K ú věru n trutnovský krajský soud.) Sdělení korrespondence »Centrum«, jež jsme zazname- nali v nedělním čísle, není přesné a ve všem správně. »Centrum« na uchlácholení české ve- řejnosti napsalo, že položka na trutno v s ký a drubý krajský soud, jenž se má zřídii v Čechách, opakuje se v úvěru ministerstva spravedlnosti ve státních rozpočtech už sedm let. Toto Ivrzení je rozhodně nesprávné. V roz- počtu na rok 1909 jest položka na zřizování nových soudů, na soudní schovací úřady změny v personaliích 80 000 K a ve d le toho na trutnovský a druhý krajský sou v Čechách z vláštní úvěr 70 000 korun V rozpočtech minulých lel jsou sice také položky na zřizování nových soudů (nikoli jen kra. ských) a jiných soudních instituci, ale nikdy nepřesahují 80 000 K, které se letos žádají jako opakující se požadavek vedle zvláštního úvěru na Trulnov. Úvěry ty obnášely roku 1904
Němec Praha Čechy
26 article
51.000 K, r. 1906 60..000 K, r. 1907 60 000 korun a r. 1908 80 000 K. Tento poslední úvěr převzat i do rozpočtu na rok 1909, ale vedle něho, jak praveno, žádá se za úvěr 70.000 K výslovné na soud trutnovský jiný krajský soud, jenž se má zříditi v obvodu vrehního soudu pražškého. Ministerstvo financi ve svém odůvodnění úvěru prohlašuje položku na Trutnov také za úplně nový poža d vek. Praviť v té věci: »Na zřízení nových krajských soudů v Čechách činí se nárok n nový úvěr. V zájmu vykonávání spravedlnost a v zájmu stran justiční správa má totiž úmysl veliké obvody krajských soudů v obvodu praž- ského vrchního zemského soudu zmenšiti a prot zamýšlí zříditi prozatím krajský soud v Tru- nové a druhý krajšký soud v jiném, dosud n určeném místě.e Jík z tohoto odůvodnění, tak i z rozpočt minulých let vysvítá nade vši pochybnost, že položka na trutnovský soud jevi se v rozpočtu letos poprvé, že se neopakuje v rozpočlech mi- nulých sedmi let a že tedy »Centrum« svou zprávou chtělo omýti někoho, kdo měl vliv na sestavování rozpoětu a dovolil, aby po- lozka trutnováká do rozpočtu se vložila.
Trutnov Čechy Tr ministerstvo financ
27 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. prosincs. Německo a Rakonsko-Uhersko v Turecku. (Od Čecha, drabná leta v Cařibradě ži- jíciho. Psáno pro »N. L. o) Kdo věří, že Německo je Rakousko-Uher- sku věrným spojencem, toho nemohu nazvati jinak, než nevyléčitelným bláznem. Rakousko- Uhersko právě vede s Tureckem prudkou válku hospodářskou, v níž nezůstane vítězem, a schy- luje se k válce skutečně mezi oběma státy. o níž rovněž prorokovati nemohu, že skonči pro Rakousko-Uhersko šťastně. Německo se na dosavadní hospodářskou válku zlomyslně divá, ve prospěch svého spo- jence nečiní u cařihradské vlády nejmenšího kroku, naopak kořistí z boykotu pro sebe snaží se pevně zaujmouti místa, odkud Ra- kousko-Uhersko jest vytlačeno. Podobně si vedou Němci ve společnostech i jednotlivě. Pro člo- věka zdravé soudnosti nemůže být pochybnosti. že Německo nezachová se k svému spojenci jinak, vypukne-li válka. Německé a italské par níky a paroplavebné společnosti veřejně ozna mují svým zákazníkům v Turecku, že rakousko- uherských tovarů nedovážejl., Rekousko-Uhersko má na vybranou: bud Bosnu a Hercegovinu Turecku vrátit — resti- tuce suverenity už by nestačila — začež by Turci boykot zastavili, anebo pro Bosnu a Herce- govinu věsti s Tureckem (vedle Srbska a Černá
Čecho Němec Turek Praha Německo RakonskoUhersko Turecko Rakousko Uhry Uhersko RakouskoUhersko Bosna Hercegovina rest Srbsko RakouskýUhersko RekouskýUhersko
28 article
Hory) válku, která v každém případě, i když zvítězí i Rakousko-Uhersko, i když zvítězi Tu- recko, bude míti následek ten, že Rakousko- Uhersko ztratí turecké trhy na v ždy Z tureckého boykotu dosud nejvíce těz Rusko, jakožto nejbližší soused V prvém okamžiku Turci oba německé státy zlotožňovali, chtěli boykovat i tovary ně- mecké a vypovědět německé vojenské instruk tory. Když ale Německo svého spojence v Cat- hradé zradilo, Turci je přijali na milost a také rojenský výevik jim ponechali. A tak npní Němci cvičí turecké vojsko prot Rakousko-Uhersku! Déje se to zvý šenou měrou, mnoho nových z Německa při bylo. V Cahihradě se všecko německými instruk tory a inženýry jen hemží. Přehlídky tureckého vojska také konají ně mečtí generálové von der Goltz a generá Rüdgisch, jenž s největší energil orga ni- suje tureckou jlzdu. Německé to- várny na zbraně a střelivo v Karls- ruhe uzavřely s tureckou vládou smlouvu o dodání zbraní a stre- liva a »Deutsche Orientbank«, je- jímž největším podilníkem je ně- mecký clsař Vilém II., zprostřed- kovala již prvou splátku. Smlouvu podepsali s turecké strany velkovezír Kiami paša a ministr financi Mehmed Zia paša; s ně- mecké strany řed. Arens o O. Bachrach z »Deutsche Orientbank«. Prvá splátka, již uči- něná, obnáší 5 5 mil. K a má býti zúrokována 7 Další splátky turecká vláda složí přímo. Smlouva byla podepsána v neděli dne 13. pro- since 1908 na Vysoké Portě.
Turek Němec Vilém II paša Zio Arens O Bachrach RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Rusko Německo Cata Karls Deutsche Orientbank