2
masthead
V Praze, v pondělí dne 2. září 1901.
Praha
4
article
Naanní odnelpeti
střodn terárl Hlldka
Praze v ndninistraa
ne hrk leta . . . . .
a měste drolí donáške
nk čtvt leti
ve aiinikdc
sa pbsle poskoui
na čtvrk nei
rojč sáianlio
ntno.
Hlldek Praga
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 2. září. Orgán hr. Stürgkha
»Montagspresse« sděluje z Prahy
Názory konservativního velko-
statkáře, nedávno uveřejněné proti
kompromissu při zemských volbách
Čechách, skřížily plány čelnějších konserva-
tivních velkostatkářů, majících zvláště zájem
na tom, aby z emský výbor skládal se
z mužů nade všecku pochybnost povzneše-
ného dynastického smýšlení.
Domníváme se, že by se vstupem přísluš-
ného počtu německých poslanců velkostat-
kářských do sněmu mohly získati síly, které
by udržely Všeněmce v mezích a z jejich
řad by se měly vysílat i funkcionáři do zem-
ského výboru a do ostatních ústavů zem-
ských, kdežto jinak by funkce tyto musilv
připadnouti stoupencům Schönererovým.
Stürgkh
Montagspress
Vídeň
Praha
Čechy
6
article
Z Vídné, 2. září. Týž list v otázc
kompromissu v kurii velkostatkářské
při nastávajících volbách do zemsk-
ho sněmu praví: Rozpuštěním zemského
sněmu dostala se do popředí otázka, z dali
má ústavácký velkostatek do-
stati opět na zemském sněmu
Praze zastoupení. Vzhledem na oče-
kávané sesílení národně-radikálního směru
mezi německými poslanci jest důležito, aby
dále nebyl odpírán konservativním něme-
ckým kruhům počet mandátů dle jejich síly
jim náležející, protože se může očekávati,
že jejich vliv na zemském sněmu nebude
méně přízniv, nežli byl na říšské radě,
jejíž uklidnění si němečtí velkostatkáři zí-
skali nepopíratelné zásluhy (P?)
Vedle toho lze ze stupňované ochoty
česko feudálního velkostatku k úzavření kom-
promissu při zemských volbách souditi na
spolehlivost smírného smýšlení, kterým se
tato strana honosí. Projevy, dosud se strany
feudálního velkostatku vyšlé, zní ovšem
málo potěšlivě. Kdyby skutečně odmítnut
kompromissu mělo býti odůvodňováno od-
mítnutím návrhu hr. Buquoye, nikdo nepřed-
pojatý nemohl by shledati tento důvod
správným ani se stanoviska politické taktiky,
nejméně pak po stránce meritorní. Mohlo se
očekávati, že s návrhem Buquoyovým nebude
projeven souhlas.
Buquoy
Buquoyův
Praha
7
article
Do konservativního velkostatku nemohlo
se domýšleti, že nechá rozhodovati o svých
právech přes svou hlavu a tím méně mohlo
se od něho žádati, aby se oddělil od celku
německých poslanců, aby svon záležitost, ve-
loučenou z komplexu ostatních spornýc
otázek, uspořádal. Konečně nemohl býti o
ústaváckého velkostatku přijat návrh, chtě-
jící jej odbýti trvale nedostatečným počtem
mandátů.
Ze Lvova, 2. září. V jedné zdejší
kavárně udál se vzrušující výjev. Soci ali-
stický předák Moklovský zpo-
ličkoval polského radikájl ního
poslance Breitra. Moklovský přišed
do kavárny, přistoupil k Breitrovi a po ně-
kolika slovech bez dlouhých okolků mu vytal
několik facek. Breiter urazil před ne-
dávnem choť Moklovského, kterýž si včera
políčky zjednal satisfakci.
Z Pešti, 2. září. Přípravy k novým
volbám jsou v plném proudu. Jak se
myslí, nenastanou podstatné
změny v poměrech stran. Avšak
jak katolická strana lidová tak i národnosti
mohou při volbách dosíci nějakého vítězství,
Breiter
Lvov
Pešť
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
K příjezdu ruských carských man-
želů do Francie.
Z Paříže, 1. září. (C.-B.) Předseda
ministerstva Waldeck-Rousseau kon
feroval dnes s ministrem zahraničních zále
N L
Rousseau
Francie
Paříž
ministerstvo Waldeck
9
article
žitostí Delc as sém o cestě císaře ruského
do Francie.
Ruští carští manželé přibudou dne 18.
t. m. do Dnnkerku. President Loubet
a všichni členové kabinetu odeberou se dne
17. t. m. do Dunkerku, odkud vyjedou
následujícího dne na palubě lodi »Cassini«
naproti císařským manželům. Po přistání da
president Loubet na počest ruských veli-
čenstev hostinu, načež následovati bude od-
jezd do Compiěgne, kdež bude opět na
zámku připravena skvělá hostina.
Dne 19. t. m. zúčastní se ruští caršt
manželé a president Loubet závěrečných
manevrů. Potom bude na počesť jich uspo-
řádána na manevrovém poli opět hostina.
Odpoledne prohlédnou si carští manželé
Remeš. Car Mikuláš vrátí se pak do
Compiěgne. Dne 20. t. m. navštíví asi carští
manželé okolí Compiégne. Paříž nena-
vštíví. Večer téhož dne uspořádána bude
velká slavnostní hostina a divadelní před-
stavení na zámku v Compiegne. Následu-
jícího dne budou ruská veličenstva přítomna
přehlídce vojska a po hostině nastoupí pak
zpáteční cestu ve zvláštním vlaku přes
Pagny sur Moselle.
Loubet
Cassin
Remeš
Mikuláš
Francie
Dnnkerk
Dunkerk
Compiěgne
Paříž
Moselle
10
article
Změna ministerstva v Dánsku.
Z Kodaně, 1. září. (C.-B.) Král Kri
stian přijal dnes odpoledne na zámku
Amalienborgu velký průvod lidu, záležející
ze zástupců téměř všech obcí v zemi, v po-
čtu asi 8000 osob, jež mu vyslovily dík za
provedenou změnu ministerstva. Na oslovení
odpověděl král asi následovně: Děkuji pá-
nům, kteří přišli z daleka, aby mne pozdra-
vili. Také pro mne má den 23. července
význam směrodatný, neboť doufám, že počí-
naje jím začne se úspěšně pracovati pro
blaho vlasti. Povolal jsem nynější své rádce
s plnou důvěrou v jich zdatnost a lásku
k vlasti a stejně jako jsem přesvědčen, že
v důvěře své se nezklamu, může býti také
ministerstvo jisto mou podporou. Spoléhám
pevně, že velká většina lidu, který vidí po-
voláním tohoto ministerstva splněny své
tužby, dokáže nyní také skutky, že nedovede
své důvěrníky podporovati pouze jako vůdce
opposice, nýbrž také v jejich daleko těžší
úloze zodpovědných správců vlády. V na-
ději, že nynější změnou nastane mír a svor-
nost pro blaho a štěstí vlasti, prosím, abyste
vyřídili můj nejsrdečnější pozdrav všem, jichž
jmenem jste přišli.
Za hlučných a nadšených projevů, na
zámeckém náměstí shromážděných tisícehla-
vých zástupů, provolal pak král s balkonu
»slávu« dánské vlasti.
Při odpolední slavnostní hostině prones
předseda ministerstva Deuntzer řeč.
v níž vytkl jako hlavní úkoly ministerstva
provedení reformy soudnictví, dosazení ko-
mise pro úpravu branné moci, zlepšen
platů malých úřadníků a pronikavou reformu
Oslava nastolení sultánova.
Z Paříže, 1. září. (C.-B.) Za příči-
nou výročí vstupu na trůn sultána A b dula
Hamida byli dnes u tureckého velevy
slance Mumira Beye přijati turečtí kolo
bernictví.
Hamid
Bey
Dánsko
Kodaň
Paříž
Kri stian
11
article
nisté.
Z Vídně, 1. září. (C.-B.) Císař přija
odpoledne deputaci pruského pluku gardo-
vých granátníků císaře Františka Josefa čís.
2. v audienci, jež tři čtvrti hodiny potrvala.
Večer byla v Schönbrunnu rodinná hostina,
ku kteréž členové deputace a německý vo-
jenský zástupce pozváni byli.
Z Vídně, 1. září. (Č.-B.) Císař přija
nově jmenovaného mexického výslance Mi-
randu ve zvláštním slyšení a přijal jeho
pověřující listiny.
Z Paříže, 1. září. (C.-B.) Zprávy
z Alžíru oznamují, že tam nastalo ja
František Josef
Vídeň
Schönbrunn
Paříž
Alžír
12
article
kési jitření následkem francouzsko
tureckého sporu. V maurských kavár
nách vyvěšují prý všude obraz
sultánův. Oproti tomu ujišťuje »Agence
Havas«, že není v alžírském domorodém
obyvatelstvu žádného revolučního hnutía
sultánovy podobizny že byly vždy v různýeh
kasárnách a obchodních místnostech vyvě-
šovány.
Z Paříže, 1. září. (C. B) Egy p
ský místokrál sem dnes přibyl.
Z Říma, 1. záři. (C.-B.) Královský ko-
misař zmocnil se prozatím ústavu San Giro-
lamo degli Schiavoní a nařídil Dalmatincům
i dosavadnímu rektorovi Pazmanovi, aby
ústav do rozhodnutí soudu opustili. Policie
zabraňuje všem lidem přístup.
Z Londýna, 1. září. (C.-B.) Dle úřad-
ního výkazu byli dne 28. srpna u Jaskraelu
4 řadoví vojáci zabiti a 12 jich raněno.
Z Cadixu, 1. září. (Č.-B.) Obyva-
telstvo v Setenilu vzbouřilo se
proti celním úřadníkům, kteří
chtěli sepsati seznam všech obchodních
krámů. Při tom udála se prudká sráž ka
s četníky, v jejímž průběhu několik
o sob bylo zabito a raněno. Velitel
četnictva odebral se do Setenilu.
Z Bukurešti, 1. září. (C.-B.) Krá
a královna opustili Sinaju a odjeli do
Rogace.
Z Trinidadu, 1. září. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje: Vtrzení ve-
nezuelské armády do Columbie
jest otázkou několika dní. 9000
mužů, jimž velí general Dusita, jest od-
hodláno přispěti na pomoc revoluci. Situace
považuje se za vážnou.
Z Washingtonu, 1. září. (C. -B.
Havas
Pazman
Paříž
Řím
Londýn
Cadix
Bukurešť
Trinidad
Reut
Columbia
Washington
Sana Giro
13
article
Státní příjmy obnášely v srpnu 45,394.125
dollarů, vydání 39,383.000 dollarů.
Z Nového Yorku, 1. září. (C. - B)
Prodlením minulého týdne bylo vyveženo
hlavně do. Londýna za 1,184.170 dollarů
stříbra.
Z Caracasu, 1. září. (C.-B.) Asi 850
Venezulanů, shromažděných na kolumbijské
hranici, jest odhodláno vtrhnouti do
Columbie na podporu revoluce. — Všem
kolumbijským konsulům bylo odňato exe-
quatur.
Ze Sv. Pavla de Lion, 1. záři.
(C.-B.) Papežský nuncius Lorenzelli vy-
konal dnes vysvěcení sídelního chrámu. Při
banketu, kterýž na církevní obřady násle-
doval, pronesl hrahě de Mun na Lorenzella
přípitek, v němž prohlásil, že je za trvají-
cích smutných poměrů ve Francii Sv. Pavel
tvrzí, jež povolána jest hájiti práv sv. církve.
»Neútočíme« — pravil řečník — »na ni-
koho, ale jsme odhodláni hájiti svých práv
a svojí víry.« — V děkovací odpovědi slavil
Lorenzelli Francouze jakožto eminentně kato-
lický národ a oporu papežského stolce.
Z Buenos Ayres, 1. září. (C.-B
Senát ustanovil generála Mitra za presi
denta pro případ, že by dosavadní presiden
a vicepresident odstoupili.
Pavel
Mun
svatý . církev
Francouz
Nový York
Londýn
Caracas
Columbia
Francie
Buenos Ayres
Venezulan
14
title
„Opravená“ německá věrnost.
15
article
Z Karlových Varů, 2. září.
Z Karlových Varů, 2. září.
(Původní zpráva »Nár. Listů «. )
Dnes koná se zde sjezd německéh
řemeslnictva a živnostnictva, k němuž
bylo město obvyklým slavnostním způsobem
okrášleno. Již včera vyzdoben také městsk
lázeňský dům (»Curhaus«) na oslavu živnosten-
ského sjezdu, jenž zasedati bude ve velké dvo-
raně lázeňské, u obou vehodů ornamenty chvojo-
vými a na průčelí lázeňské budovy vztýčeny
černožluté prapory. Jaké bylo však podivení
obecenstva, když tyto rakouské prapory později
byly odstraněny a nahraženy ohromnými prapory
velkoněmeckými! Na celé velké budově měst-
ského lázeňského domu, v němž bude živno-
stenský sjezd zasedati, nenechali ani jediného
praporu rakouského! Všecka vnější dekorace
»Curhausu« na uvitanou rakouských německých
živnostníků jest výhradně velkoněmeckát Dosavad
není prý zjištěno, kdo dal rozkaz k této pozoru-
hodné výměně praporů, jisto však jej že z té
příčiny zůstala sousední budova vojenského
lázeňského domu vůbec bez veškeré slavnostní
výzdoby. — Když v předvečer císařových na-
rozenin dne 17. srpna t. r. konána zdezahajo-
vací slavnost nového pavillonu pro vnitřní ne-
moci v nemocnici císaře Františka Josefa, tu
zdravotní referent náměstnictva v král. českém,
p. místodržitelský rada ve svém slavnostním pro-
slovu chválil loyalitu města i okresu karlovar-
ského, s důrazem opakuje, že zahájení nového
oddělení nemocnice v předvečer císařových na-
rozenin dokazuje nanovo vlastenecké smýšlení
»der treudeutschen Stadt und des treudeutschen
František Josef
Karlová Vary
lázeňský dům
16
article
Bezirkes Karlsbad«, t. j. »věrně německého města
a věrně německého okresu«. Tuto poklonu zdra-
votního raferenta místodržitelského němečtí nacio-
nálové s chukvitovali jako důkaz, že také již
ve vysokých úřadních kruzích osvojili si novou
radikálně německou terminologii, neboť, jak známo.
každá odpověď v redakční hovorně Schönererových
»Unverfälschte deutsche Worte« končí nezbytným
»treudeutsch« pozdravem, jakož vůbec všecky
možné složeniny slova »deutsch« v nekonačném
počtu variací jsou privilegovanou zvláštnosti slov-
níku všeněmeckého. Významnou včerejší záměnu
rakouských praporů za výhradně velkoněmecké
na městské lázeňské budově sluší také vykládati
jen strachem zdejší radnice před Wolfiány.
Schönererový
Unverfälschte
Bezirkes Karlsbad
17
article
Tato ústupnost bije tím více do očí, po-
váží-li se, že nápadné couvnuti úřadně po-
chválené loyality před Schönererov ei
stalo se tak okázalým způsobem za dne ještěa
přímo na odiv lázeňských hostí. Nemýlime s
asi soudlce, že je to ústupek, vynu ceny
již náladou předvolební, neboť účastníci živno-
stenského sjezdu maji ovšem důležité slovo
v ruchu volebním a strach bývá rádcem velmi
naléhavým, ač nikoli vždyeky moudrým a takž
nejspíš pro assekuraci voličských hlasů řemesl-
nických kapitulovali liberálové — zatím s ra-
kouskými prapory na representační budově
městské. Uvidíme, pokud jim bude tato
ústupnost spásonosnou! Místní náladě o dnešním
všeněmeckém svátku sedanské slavnosti
arci také vyhovuje velkoněmecká výzdob
městského »Curhausu« . . . Jiná je otázka,
neměla-li právě vzhledem k tomuto sedanskému
dni zůstati rakouská burva nad městskou slav-
nostní dvoranou v Karl. Varech.
Po dnešku nedivíme se zde již ničemu
Nyní již nás nepřekvapuje, že také na karlo
varské výstavě zdravotnické, jejímiž
protektory jsou ministr vyučování Hartela
náměstek králův hr. Coudenhove, stkvějí
se prapory říše — hohenzollernské! —
Vždyť už také žákům městské pokračo-
vací školy (1!) vštěpují zde »věr n-
německé« smýšlení, vyvěsujíce na ní v se-
danský den dnešní také prapor — velko-
německý! — — Hledáme jen česko u školu.
která by směla po stejném projevu svěrnostie
ještě zůstati ve správě obecní . ..
Hartel
Coudenhove
český u škola
18
article
Poučným pro smýšlení mladé generace pol
tické ve »věrněněmeckém okresu i městě karlo-
varském« jest nám srozumitelné připomenutí
místního denníku o významu velkoněmeckých
barev. »Karlsbader Tagblatt« uznal
totiž za vhodné, uveřejniti chápavému dorostu
karlovarských domácích pánů tento ča-
sový pokyn: »Kdokoliv účastní s
hnutí přítomnosti, ten ať no sí,
pokud německý jazyk sahá, barv
německé, samým spolkovým to
sjezdem jako znak jednoty z vo-
lenou trojici barev: černo-červeno-
žlutoul Tyto staré barvy německé
řiše musí nyní nabýti vrchu před
každým provincialním (1!) či míst.
ním z barvel ní m.
V arobnem prodelí
ranní čulo o s635 . . . s 2 h
cdpsteanl
Ve sllslkách na veskovs-
Inseraty
plati se hotově rapřee.
Předplacení a inssrty přijěmá sdninl-
sirace v Marianské ulici č. s.
ranoláu. . . . . . . : sh
T vacháncjí se tež redsle
tšskárna a ezpedice „Národnich Listů“.
Bukopisy se novraceji-
Karlsbader Tagblatt
T vachánct
19
article
»Jako s kolínského chrámu nad německ ým
Rýnem, tak nechť i se Štěpánské věže na bře-
zích mocného Dunaje vlaje prapor černo červeno-
žlutý a nechť do dáli hlásá, že na východě i
západě, na jihu i severu německé vlasti panuje
toliko jedno smýšlení, toliko jedno srdce, jedna
toliko myšlénka. Stůjmež všichni jako jeden
muž a každý nepřitel zalekne se strachem před
černým německým orlem a před červeným
cípem německého praporu, před zlatým něme-
ckým štítem!« — K těmto známým výňatkům
z úřadních »Vídeňských novin« ze dne 30.
března 1848 ovšem připojuje karlovarská re-
dakce svou poznámku: »Takto smýšleli členové
rákouské vlády před 50 lety — a dnes ?e
Chatrné paměti německé schází tedy, jak po-
slední otazník dosvědčuje, ještě jedno, ale to
důležité datum na vysvčtlení rozdílu mezi
dneškem a rokem 1848. — Nuže ať si je tedy
jen najde: datum nezapomenutelné prokla-
mace pruského generála Falken-
steina, dané v Praze r. 1866 a nadepsané
»An das glorreiche Königreich
Böhmen!« .... To je klič, s dostatek vy-
světlující úřadní opravu rakouských barev, již
provedl největší »přítel« tohoto mocnářstv
u Hradce Králové.
Falken
ý Rýn
Dunaj
východ
Praha
Hradec Králové
Böhmen
20
title
Z Belgie.
Belgie
21
article
(Původní dopis »Národních Listae.
(Původní dopis »Národních Listae.
Hlavní üdálost, jež v posledních dnech
rozvířila politické kruhy belgieké, byl tragi-
eký skon bývalého ministra ve-
řejných prací Alberta Nyssense,
o němž i »Národní Listy« přinesly krátkou
zprávu. Poněvadž však zesnulý byl mužem nad
obyčej talentovaným a o Belgii zasloužilým,
myslím, že bude vhod, doplniti stručnou noticku
několika údaji. Bývalý ministr absolvoval uni-
versitu v Gentu, načež odebral se do Pařížea
do Italie k doplnění svých právnických vědo-
mostí, načež věnoval se žurnalistice a politické
činnosti. Jeho talontu povšimla si zavčas lou-
vainská universita a jmenovela ho se svolením
krále Leopolda II. professorem obchodníhoa
později i trestního práva. Roku 1892 zvolen
byl poslancem a od té chvile počala skvělá
jeho karriéra politická, jež našla vyvrcholen
roku 1895, kdy král povolal ho do minister-
stva, pověřiv ho portefeuillem veřejných prací.
V ministerstvu udržel se až do letoška do dne
24. května, kdy s pádem ministerstva de Sme-
tova i Nyssens vzdal se svého portefeuillu.
Zvláštních zásluh získal si zvláště r. 1897 jako
předseda brusselské světové výstavy.
Krátce po jeho odstoupení zachvátila A.
Nyssens
Leopold II
jít Sme
Belgie
Gent
národní Listae
22
article
Nyssense prudká neurasthenie, proti níž marně
hledal pomoci ve Wiesbadenu a později v Re-
mageu na Rýně. Bolesti jeho byly do té míry
nesnesitelny, že zabýval se už tehdy sebevra-
žednými úmysly, takže bylo nutno ho hlídati.
Proto nezdá se pravdě podobným, co udává
několik zdejších listů, že příčinou sebevraždy
jeho byly rozhárané domácí poměry. Spíše lze
věřiti většině listů, že hlodavé bolesti a pak
náhlá prázdeň, jíž čilý duch jeho odvykl, uspí-
šily jeho skon.
Bylo to 21. srpna, kdy Nysseus doprovodi
manželku svou, odjíždějící do Mariakerke
u Ostende, na nádraží; po odjezdu vlaku cho-
dil nějaký čas po nádraží mezi kolejemi, na
místech nebezpečných, kde každou chvíli při-
jíždějícími a odjíždějícími vlaky mohl být usmr-
cen. Zdá se, že to Nysseus též zamýšlel, nebot
neposlechl zřízence, jenž ho vyzval, aby z kolejí
odešel a teprve když povolán byl přednosta
stanice, jenž bývalého ministra poznal, uposlechl
zdvořilých proseb tohoto a odebral se rovnou
z nádraží do hotelu du Grand Miroir a v na-
jatém pokoji okamžitě se zastřelil. To stalo s
kolem 8. hod. ráno a sensační zvěst ta rozne-
sla se bleskurychle po Brusselu, tak že v devět
hodin dostavil se do hotelu bratr ministrův a
soudní komise. Král, zvěděv o smrti ministrově,
byl prý hluboce dojat, neboť hodlal ho v brzku
Nysseus
Král
Wiesbaden
Re
Rýn
Mariakerke
Ostende
Brusel
Grand Miroir
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Večer.
(Náladová lyrik a.)
Večer rozvoněl se šerem jako bílé květy
jasmínů. Nad širá pole mlžným závojem se snes
do korun stromů used bázlivý a v osamělých
keřích tměl se bojácně. Báň nebes hrála sivou.
sbledlou, stepní zelení, jež přecházela znenáhla
v tlumenou modr zamlklých horských jezer. Na
ni se tiše z hlubin měslc vyloudal a zadumán
a snivý své dlouhé vlasy, samé ryzí stříbro, tak
bezstarostně ploužil po cestách a proplétal je
korunami stromů. Tu uváz' jeho vlas jak babí
léto v duši básníka, tu zase ručejem upnev
okna mladých dívek, a vábil je kams v sladké
nekonečno. Vánek dýchající parfumem lesů
šeptem vlnil šelestícím listím a tichnul. Co še-
plal, byla stará báj.
Teď kráčel kolem kučeravý poutník, vánel
slét a libal jeho mladé spánky, večer se skláně
a opíjel ho tichem, a noc, ta velebná, mu ky
nula. Cesta povědomá. — Byl blízek cíle. —
Úpravný vysoký vehod do starého parku; ozdobn
mříže v slohu pozdně barokním temně se odrá
žejíce od žluté pískem sypané cesty, dodávaly
nitru jakési tiché ponuré vážnosti.
24
article
Šel klidně mimo, až opodál u malých dví
řek se zastavil, s jistotou sáhl po klice .
nepovolila ... zarazil se, ale jen na chvíli
a klidně přelezl. Teprv na cizí půdě vstoupily
mu na mysl zbožné myšlenky
»Zastihne-li mne někdo . . . kdo? kdo
kdo?, ona, ona, kdo jiný. Staří sedí u stolu
s mladým, tetou a domácím učitelem, krátce.
všichní pohromadě doma v jídelně nebo nanej-
výš na verandě, vždyť mu to sama řikala,
etiketa je etiketa, u nich zvlášť je přísná. Do
parku nepůjdou, on, starý fabrikant, nemá proto
smyslu a jí lichotí jen ten“ přepych v něm-
Psů tu není a úkryt dá mu, bude-li třeba.
každý koř.
Ona už to nějak navlékne. Bude chudák
celá ospalá, mama sama ji vyzve, aby šla spaí
a papa s tím bude také srozuměn. Dámys
zahrají ještě nějakou partii
Odejde do své ložnice, smočí si v umy
vadle svůj krásný vlas, aby v nejhorřím případě
malinové její rtiky se mohly vymluvit, že se
byla koupat v jezírku
Snad přijde, přijde jistě, byl to pouhý
vzdor, ba přijde. K níl k ní] Není hor, na
něž by se nevznes pro ni, není tak hlubokých
moří, aby v jich hlubiny pro ni se nedoved
pohroužit, nemá myšlenky, která by nebyla
25
article
Byl na pěšině. Sel stínem pod kveloucími
kaštany kol živého plotu z čilimníků, jež roz-
lévaly své tavené zlato ručejem, kde měsíc na
ně prosvitl. Za nimi dýchaly šeříky, jakoby
vydýchati chtěly všecko, všecko.
Čilimníky přestaly a na otevřeném trávník
bělaly se odkvétající hlohy. Opodál na vysokých
keřích rozhližely se nádherné veliké magnolie.
V prostřed stál strom a pod ním lávka. Kuče-
ravý hoch zašel k ní, lávka byla pod neblahým
zlověstným stromem — osykou, jejíž každy
spodem postříbřený lupen se chvěl ve světle
měsíčním, jak lidská mysl vrtkavá i v štěstí.
Čekal už dlouho.
Přijde — nepřijde? Maně sáhl si k srdci
nahmátl revolver . . . nač ho vzal s sebou ?
Jsou lidé zli . . ., až půjde nazpátek.
půjde samotou . . . Což nepřijde-li? Už chápe
vše. Je umíněná, vzdorná, vášnívá . . . už se
nasytila . . ., polaskala se s ním . . . a ted
at jde . . ., pohrála si s jeho srdcem a hodila
Kuč
Selo
26
article
je na konec do kouta . . ., jsou konce ve hře
jiné? Či mohla ona, ona někoho opravdove
mílovat?
Prudce se zdvihl.
Štihlé břízy v panenských košilkách plakaly
tak dlouze ach, tak k smrti dlouze, víc, ba vi
než kdykoliv jindy a rozeklané akáty se rozvoněly
tak mysticky, tak tajemně, ba tajemněj' než pře
uím kdykoliv.
Kučeravý vetřelec se zastavil. Přemýšlí, ne,
chce přemýšlet . . . Jde dále kolem jezírka.
Na ostrůvku spaly labutě, kol ostrůvk
dřímaly vlnky v bílém přísvitu luny. Byly tak
vábné, tak lákavé, jako bolestně unylý úsměv
Siren, a přec tak chladno, tak chladno a smutno
musí být v těch tichých temných hlubinách
tůních, vždyť tak teskně shlížejí se v nich vrby
se břehů.
Šílená myšlénka.
Jak zajímavé by to bylo pro ni divadlo.
kdyby ho ráno nalezla na jezírku s naduřelou
tváří, se sklennýma vyboulenýma očima a pro-
močeným, k lebce přilehlým vlasem . . . Co
by si myslila?
Smála by se, či snad . . . a proč vlastno
jen na ní mysli . . . nestojí mu za to .
ona ho ani trochu nemiluje, citi to, že je tu
cizím vetřelcem. A proč tedy sem chodil? Ne-
stačilo mu, co mu řekla a vzkázala . . . Zmoe-
ňoval se ho hněv.
Pro ni tak kapituloval a ona . . . Chtě
světici, která ještě nikdy nemilovala, chtěl lilii,
která netuší ještě, že už je květem a zamiloval
se do ní, do ní . . . Není přec hluch a slepý,
zná všecky ty její afféry s důstojníky. Ta po-
slední je ještě v živě paměti:
Už jen čas a místo. Byl by jistě jeden
pad. Urazil ji tehdy těžce ten bledý právník,
co tu studoval na třeti rigorosum; vojenský
Zmoe
27
article
lékař, jakási vzdálená známost (byl tu na letním
bytě na dovolené), se ji ujal a vyzval ho. Už
byli skoro v sobě a najednou z ničehož nic
dohodli se napřed jejich sekundanti a pak oni.
Kdo při tom padl . . . nu pak ji oba ignoro-
vali . . . Lékař odjel a utichlo to zas, jen o ne-
krvavé dobrodružství bylo více.
Ano, je špatna, velmi špatna. Proč ji tedy
miluje, proč sem vůbec přišel nezván, ba když
mu přímo zakázala? Má přece čest ; tak ho
urazila do duše. Ne, on ji přece miluje, i kdyby
hřícby její byly jako šarlat, kdyby byla samý
hřích.
Miluje ona jeho? Jak chechtot ďasů znělo
mu to duší. Chce ho zničit, zničit, ona to vl.
že on porážky nesnese, poražen, poražen a o
ní, od ní, jako psa ho odkopla a on myslil
o sobě, že je lvem. Proč vznášel se tak vy-
soko, ke slunci, proč tolik chtěl, teď dostal tak
málo, ba nedostal ničeho, orel s podlomenou
peruti. Ona ho chce usmrtit, té porážky nelze
přežít.
Maně dotk' se místa, kde dumal revolven
o ohni a krvi. — Hrozná myšlénka. Ji,
ano jil
A proč? Byl by počítal s její lítostí
s jejím hněvem, kdyby se byl zřekl on jií
Nesmí ona mít své vůle? Nebyl před ní varo
ván? Je dítě, že se dal svést; svést, svést, tak
směšné slovo, vábila ho dnes sem? Naopakl
Zastavil se u staré smuteční vrby, opřel
se o její kmen a zahleděl se do otevřeného
okna zpola zámečku, zpola elegantní villy, která
se před ním zvědavě rozhlížela z tmavé zeleně
jako z lesního podrostu bilá laň. Okno do její
ložnice bylo otevřeno. Stál na místě, kde ho
oknem mohla viděti jen ona a musila, musila
ho vidět, vždyť svítil měsíc. Přicházívala vždycky,
ale dnes . . . Ať tam zůstane, proč vlastně na
28
article
ni čeká, chce slyšet to, co slyšel včera,
kdyby ne, což nemůže být bez ženy? Potřebuje
ženu, potřebuje štěstí, potřebuje život on, který
už všeho se vzdal? . . . Ta žena, ta žena —
prosit, vnucovat se, je příliš hrdý a za co b
prosil, nechce ničeho, vše dovede pošlapat, vše
udusit, vše pochovat, všecko, všecko i sebe.
Byl poražen a poslán pode jho a na jeho
zpupné čelo vypáleno potupné znamení, on
miloval ji, ji, a ona ho dovedla tak pokořit.
Tak potupná porážkal
Mésic roztosknil se bílým svitem ještě touž-
něji a stříbřil všecko, nač jen pohleděl. Park
tichý byl a jemnou vůní dýchal.
Kučeravý hoch popošel v před a sáh' si
na srdce.
Zase ten revolver, neptal se už, proč ho
s sebou bral.
Zadíval se zase do okna — nikdo — a kdyby.
nenávidí ji, kdyby hned přišla, nenávidí celý svět,
nenávidí život, nenávidí .
Zdálo se mu, že podleh' v římské aréně.
Na prsou klečí bratr gladiator a pohlížeje tázavě
k loži caesarské — ó, poznává ji, poznává, sedí
tam ona, čeká na pokyn — život — smrt.
On brdý, zpupný gladiator, že by dovedl
přijmouti milost? Nikdy, nikdy!
Ave imperatorl
Park rozzářil a rozvoněl se ještě více a vánek
utich a zmlk' docela ... Chvíle posvátného
Rána — —
Někdo se skácel .
V otevřeném okně zavlnila se rychle záclona
a v něm objevila se dívčí hlava,
Byl večer. Ani list se nikde nepohnul, jen
z křoví vzletělo poděšených ptáků několik a s
kaštanu spadl jeden bílý květ
Jarmil M. Šerý.
ticha
Rán
M Šerá