ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 965771f0-66b1-11dc-9322-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 22 celkem · entity: place 56, person 56, org 13, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 18. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 288.
4 article
Na ranní a odpol. Hlsty předplácí vet v Praze v sdininistrael na něste . . . . . .z na čtvrt lota . . . . 8 K — * drojí donáško na nlař eo na čtvtleta . . . . 7 K 50 ve Hlislkách . 2 K 00 h na másío .. Pošton: rni. . . . 8 k o s arojí zásilko na čtvrt lsla . . . . ii k enl na měsí
Praha
5 article Pod jhem centralismu není rovnoprávnost možnou.
Pod jhem centralismu není rovnoprávnost možnou. Může nám býti věru jakýms zadostuči- něním, že rok po spáchaném krutém obratu politiky vídeňské proti národu našemu oci- tuje se tato říše v nejistotě a tísni parla- mentní krise, s níž nevědí si původci, dědici a požitníci onoho převratu ze dne 17. října 1899 rady ni pomoci. Podle své vrozené ná- silnické povahy doporučují sice vládě staré léky ve vzdělaných státech dávno zavržené, jako jsou: strannieké zasahování do voleb na úkor české opposice, čili prostě znásilno vání českých voličů a falšování voleb terro- rem s hůry, persekuci našeho národa všemi prostředky policejního absolutismu, isolování české delegace v parlamentě, oktroyování státní němčiny, administrativní rozdělení Čech, nesvolávání sněmu českého a přeměnu jeho novými chabrusovými volbami ve velko- statku českém na sněm německý atd. atd. Ale poněvadž nevěří sami, že vláda nynější troufala by si užiti těchto jedovatých »léků« ku »zhojení národnostního sporu v Čechách a na Moravě«, čí správně a vlastně, ku zjed- nání jim privilegovaného nadpráví a neudrži telné nadvlády v zemích koruny české a cele Cislajtánii: — neslaví německo-centralistište »vítězové« výroční paměť svého — »slav ného« dne 17. října 1899 žádnými radost nými illuminacemi a slavnostními bankety, nýbrž hubují a žalují mrzutě na vládu, že není k ničemu, že je na nás slabou a na veliký úkol svůj nedostatečnou.
Čechy Morava
6 article
Naproti tomu z tábora konser va- tivněautonomistického radíse vládě, aby hledala spásy v odčinění bez právné té újmy učiněné sněmům zem- ským r. 1873 zavedením přímých voleb do cislajtánské sněmovny poslanecké. To že byl nejosudnější útok centralismu na práva krá- lovství a zemí, když sněmům zemským od ňato právo, vysílati poslance do sněmovny vídeňské ze svého středu. »Napraviti tuto křivdu a jest vyhráno!« horlí nejmenovaný konservativní autor bro- žury »Jenseits der Neuwahlen« nazvané a právě ve Vídni vyšlé. Tento staronový parlament složený pouze ze 203 poslanců měl prý by se ustavit jako sbor ůsta vo dárný, měl by rozřešit otázku ja zy- kovou, schválit vyrovnání s Uhry a vy pracovat nějen nový jednací, ale i no vy volební řád, na základě sice všeobecného práva hlasovacího, však »zlepšeného« po způsobě belgickém votem plurálním, tak že by větší a největší poplatníci měli — dva až i šest hlasů i byli tak chráněni proti přemoci malých a nejmenších poplatníků, kterým bylo by dáno pouze po jednom hlasu. Pro podobné vyléčení krise vyslovil se současně český konservativec p. dr. Mattuš. Také tento velice střízlivý pozorovatel na- prosto pochybuje, že by cislaj- tánský parlament v nynějším svém složení stal se vůbec kdy ještě dělným. Ani tenkráte ne, kdyby na krásně podařílo se v něm rozřešit veškeré jazykove otázky všech národně smíšených zemí Rakouska, což by vyžadovalo věru velmi dlouhého času. »Zdá se mi,« praví, »že trvalé dělnosti parlamentu dociliti lze jedině zredukováním počtu členů jeho na polovici, utvořením ně jakého síta, aby plevy byly odváty a zůstalo jen zrno dobré. Tímto historickým a přiro- zeným sítem mohou býti jen sně my zemské, kterým nutno vrátit
doktor Mattuš Vídeň Uhry Rakousko Jenseit der Neuwahlen
7 article
právo vysílání zástupců svých do rady říšské.« Však na veliký a důležitý rozdíl od německého konservativního autora svrchu dotčené brošury »Jenseits der Neuwahlen«, požaduje český konservativec dr. Mattuš, aby dříve bylo hnuto zastara- lými, křivými volebními řády sněmů zemských, »a to sice nejprvé ve smyslu svobodomyslném udělením volebního práva všem těm, kteří je dosud nemají, dále ve smyslu konserva- tivním, aby všechny důležité vrstv voličstvem přišly ve sněmu k platnosti a za- bráněno bylo, by jedna třída voličů majori- sovala všechny jiné. Konečně ve smyslu práva a spravedlnosti co do národno siti, aby rozdělení volebních okresů bylo prove- deno mezi obě národnosti správně.« Takto opravení sněmové zemšt měli by tedy vyslat ze svého středu své delegáty do parlamentu ústředního, ale v zemích smíšených měli by se k účelu volby té poslanci sněmovní roze- stoupit v národní kurie, z nichž by každá volila své posly do Vídně samostatně.
doktor Mattuš Vídeň Jenseit der Neuwahlen
8 article
— Tento nový, ze sněmů zemských vzešlý rajehsrát měl by pak především jiným přikročiti k rozřešení otázky jazy- kové v duchu spravedlivosti a rovného práva po smyslu čl. XIX. základních zákonů státních. — Čeští naši konservativci již z časů hr. Jindřicha Clam-Martinice hájili stanovisko, že o řešení otázky jazykové Rakousku mají se děliti: říšská rada, zem- ské sněmy i vláda. To zastává dr. Mattuš podnes: »Stanoviti, jakým jazykem mají jed- nati obě sněmovny rady říšské, ministerstva uvnitř i mezi sebou, a jakým jazykem mají býti vydávány zákony říšské: to prý náleží nepopíratelně v kompetenci rady říšské. Jedná-li se naproti tomu o upravení otázky jazykové při sborech autonomních jest nepopíratelně příslušný výhradně z em- ský sněm.
Jindřich clam Martinic Mattuš Rakousko
9 article
Pokud se týče otázky jazykové př státních úřadech jednotli vý ch zemí, mohla by se věc pova žo- vati za spornou, ač právě roz- dílnost poměrů v zemích přika- zuje z opportunity věc v působ nost sněmů. Vládě pak ústava sama dává právo, aby v mezích zákonu říšských i zemských vydávala nařízení. Když se vydá nějaký zákon, ať říšský nebo zemský, jenž by upravoval otázku jazykovou, zůstane vládě ústavně právo, aby nařízením šla do takových po drobností, kam zákon sám dosáhnouti ne- mohl.« Co by měl tedy — ptá se dr. Mattuš — takový říšský zákon (o němž by tedy parlament vídeňský především pracoval) ob- sahovat? A odpovídá: »Především bylo by lze s určitým obmezením na nejnut- nější míru a pro všechny země v říšské radě zastoupené stejně vyčísti taxa- tivně, co ve prospěch nutné jed- noty správy zejmena v centrál- ních úřadech projednávati se má dosavadním způsobem jazy kem německým.« Ohražuje se rozhodně proti tomu, jakoby tím koncedoval uzákonění němčiny jako ja- zyka státního, čímž touži Němci platnost její rozšířiti nad praktickou po- třebu, aby jejich národnost byla privile- gována a vyvýšena na úkor rovnosti všech národů ostatních. Toho nikterak nechce Němcům povoliti a doufá, že všichni ne- němečtí národové tomu privilegování něm- činy se oprou s námi. Také žádá, aby pak vedle toho taxativního výměru mezí centrální
doktor Mattuš Němec
10 article
němčině vše ostatní, co není vyhrazeno, mohlo býti upraveno zákony zemskými dle poměru jednotlivých zemí. Kromě toho pak musila prý by z áro veň předložiti vláda říšské radě zákon na ochranu všech národních menšin proti všelikému možnému jich znásilňování většinami národními, tedy říšský zákon, jímz by se »stanovila nejmenší mira jazykových práv pro každý ja zyk zemský veškole, v ůřadech a ve veřejném životě takovým způsobem, aby to nemohla z vrátit legislativa zemská. Tím by se stal říšská rada záštitou menšin«. A konečně přeje si dr. Mattuš, aby tento rámcový jazykový zákon říšský vý- slovně vložil »všechno to, eo se ne- provádí zákonem zemským neb říšským, v obor nařizujícího práva vlády, po přípádě aby jí d a i moc, aby tam, kde snad zákonodárstv zemské s jistou schválností ne- přikročí k řešení těch otázek, které na ně jsou vloženy, až do vydání zákon zemského provisorně mohla uči- niti potřebná opatření.« Těmito myšlenkami svými, po našem náhledu, český konservativec dr. Mattuš vy- dává dobré naše právo zbůhdarma na ne- jistou a potměšilou rašelinu cis- lajtanismu, an předpokládá možnost spravedlivé k nám většiny obou sněmoven rajchsrátu a spravedlivé k nám vlády ví- deňské, která jest dosud jako ten zejtřek — u boha. Kdož pak by nám za to ručil, že by ta většina budoucí nevyhra- dila němčině taxativně nad- práví a platnosti nad všechnu rozumnou příčinu. Vzdyť jižv
doktor Mattuš
11 article
Scharschmiedově pověstném návrhu i v loňkém svatodušním programu vymezili Němci právomoc němčiny t aktež taxativně! Ale neptej se nikdo, jak ne- stydatě! — Po našem pevném přesvědčení, ktere druhdy sdílel s námi také p. dr. Mattuš a veškeří lederalisté, nelze ná- rodům neněmeckým pod vládním systémem centralistickým nikdy domoci se úplné a poctivé rovnoprávnosti národní, a to z té jednoduché příčiny, po- něvadž to nadbytečné a nadpří- lišné soustředění moci výkonné jako zákonodárné ve Vídni pouhým důsled- kem mechanické síly vždy povyšovati bude němčinu na stolec panský a knížecí vůči všem ostatním jazykům neněmeckým, vždy ji bude zajišťovati nadpráví ve veřejném životě státu a činiti tak nemožným, aby všickni národní jazykové byli v úřadě a ži- votě veřejném rovnoprávní. Proto jsme důsledně vždy dokazovali. že spravedlivé rozřešení otázky národnostní v zemích koruny české není možné bez současnéhe poctivého vyřízení naší otázky státoprávní. — Naproti tomu nepřátelé rovnéhe práva: němečtí centralisté, vždy chtěli rozhodnout národnostn spor v zemích našich bez sou- časného rozřešení sporu státo- právního. Neznamená p. dr. Mattuš jaký povážlivý ústupek to činí v prin- cipu těmto zavilým nepřátelům života na- šeho, když pokládá za možné př systému centralistickém rozřeši v Cislajtanii správedlivé otázky jazykove slovanských národův ? —
Němec doktor Mattuš Vídeň
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. října. (Německo rad- kální kandídáti pro Čechy.) Wolfova strana v Čechách sestavila již kandidátní listinu pro většinu okresů, v nichž se bude při přištíe volbách ucházeti o mandát. Kandiduje jak v páté kurii, tak ve venkovských obcích a ve městech. Dosud ustanoveni za kandidáty v páté kurii W. Hanek za Stříbro, Fr. Stein za Cheb, A. Hannich za Žatec, Fr: Schrejter za Litoměřice, a Kar. Pochlatko za Budějovicei ve venkovských obcich Schönerer za Cheb, Fr. Kittel za Žatec, Fr. Kutscher za Li- toměřice, Jos. Kaspar za Trutnov a Kar. Iro za Planou; ve městech dr. Arn. Bareuther za Cheb, Hofer za Falknov, Pacher za Karlovy Vary, dr. Jos. Herold za Žatec, Rud. Bergen za Jablonec, K. H. Wolť za Trutnov, MD . A. Stini za Krumlov, dr. A. Schalk za Střibro a dr. Jos. Tochan za Děčín. Mimo tyto volební okresy budou Wolfovci kandidovati ještě v trut- novské pátě kurii, ve venkovských obcích karlovarských, českolipských a stříbrskýcha v městských skupinách ústecké a litoměřické. Ze Záhřeba, 15. října. (Spoje n opposice.) Obě spojené opposiční strany chorvatské, »obzoráši« a »domovináší«, měly tyto dni schůzi, v níž pojednáno o tom, jak se opposice zachová v příštím zasedání sně- movním. Především ustanoveno, že spolek obou stran má potrvati i na dále. Pokud se týče otázky státoprávní, t. j. spojení Dalmacie, Istrie, Bosny a Hercegoviny s Chorvatskem, ponecháno jedno- tlivým poslancům, aby zaujali k ní určité sta- novisko. Spojená opposice soustředí svou činnos na otázky hospodářské a správní, jež pokládá na ten čas za nejdůležitější. Z Iněpruku, 17. října. (Ještě ke kandidatuře bar. Dipaula.) Bar. Di- pauli zmínil se ve schůzi brixenské, že způsob boje proti němu neschvalují vídeňští antisemité, kteří upustili vůbec od poslavení protikandidáta.
Wolfův Stein A Hannich Kittel Kaspar doktor Arn Hofer Pacher Jos Wolť A Stin A Schalk Střibro Iněpruka Praha Německo Čechy Stříbro Francie Cheb Žatec Litoměřice Jos Trutnov Kara Falknov Karlov Vara Bergen Jablonec Krumlov Děčín Záhřeb Dalmacie Istria Bosna a Hercegovina Chorvatsko Kara
13 article
Řečnik dodal, že má v kapse o tom důkazy. a byl by prý ochoten odstoupiti, kdyby jeho strana s tím byla srozuměna. Rád prý se po- drobí rozhodčímu soudu tyrolských biskupů. má-li on anebo býv. poslanec dr. Schöpfe převzíti mandát. Jest zrovna tak dobrým Němcem jako dr. Schöpfer, zrovna tak dobře německý cíti jako každý Němec. Také nestojí na stanovisku českého státního práva. Na dotaz Schöpferův, má-li nějakou listinu, že antisemité vídeňští postavení protikandidáta sobě nepřejí, baron Dipauli vytáhl list prince Liechtensteina ze dne 8. září a přečetl jej. Kn. Liechtenstem píše, že spor mezi oběma křesťanskými stra nami má býti co možná odstraněn. On pr s drem. Luegrem opětně o tom mluvil. Tente na to ani nepomýšlí, aby se odebral do Tyrol a zmocnil prince Al. Liechtensteina, aby ujistil, že kdyby proti baronu Dipaulovi vy stoupil antisemitský kandidát, dr. Lueger by o zamýšlené cesty, jak se samo sebou rozumí. upustil. Dr. Schöpfer odpověděl, že toto psan nesouhlasí s tím, co mu dr. Lueger řekl. — Po některých osobních poznámkách byla schvá- lena resoluce, ve které se odmítá kandidatura barona Dipaula. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. října. Rusové o Číně a v Čině. O diplomalisování v Číně praví »BupZeBm BĚOMOcTH«: Diplomatické neshody v čínské otázce každým dnem vystupují vypoukleji, tak že již je těžko zakrývati je širokému obecen- stvu. Jednomyslnost velmocí, jež se tak skvěle ukázala při pochodu na Pekin, patří už jen mezi příjemné upomínky. A jinak býti ne-
doktor Schöpf Němec Schöpfer Dipaout Liechtenstein Al Dipaul Lueger Dipaula Rus Tyroly Praha Čína Peking český státní práv Schöpferův BupZeB BĚOMOcTH
14 article
V drobném prodeji: raaní číslo o sobě . . . za 8h vdpoladní . . . . ns 2 Ve flialkách ua venkově: rsnní číslo. . . . . vdpolední . . . . . . . . 5b Inserůty platí se hotavě napřed Předplacení s inssrty přijsmé sámíni- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nachísají se též rellakoe Glskárna s szpedice .Národních L.istá“ Bukoplsy sa nuvrussii.
Marisnský ulice
15 article
mohlo. Jednomyslnost je možna pouze tam, kde všichni mají před očima jeden cil a jednu snahu. Jednotného cíle velmoci nemají od toho okamžiku, co vyslanectva jsou osvobozena. Idejná stránka vtržení Evropanů do Činy se vzetím Pekina zmizela. Od té doby uplynuly celé týdny a diplomacie se nemůže dohodnout ani o nejmalichernějších otázkách. Současně vyrůstají projekty, nových výprav do vnitra Číny, množí se lživé zprávy a pověsti, spisují se diplomatické noty, a zatím co to vše se děje v Evropě zmahá se jitrení a rozšiřuje sedo území, kde ho dosud nebylo. Odpovědnost za telnto neb ez- pečný stav padá na ty vlády, které nesta- rají se o věc nejdůležitější, upokojení Číny, a zaclánějí tento hlavní cíl neplodným vyjed- náváním o nesmyslných návrzích, jako je ná- silné přivedení císaře do Pekina a potrestání vinníků. Státy, které zkušenost pošledních tř měsíců nepřesvědčila, že je nutno přestat po- hlížet na Čínu jako na stát, který je povinen obětovati se ve prospěch obchodních a průmy- slových zájmů západu, musejí si svou věc vy- říditi vlastními silami. Rusko jim pomahati nebude, jak je mohla poučit už demobili- saceriuského vojska. Všecko ruské obecenstvo vyslechlo zprávu o demobilisaci ra- dostně. Rusové si přejí, aby v Číně obnoven byl pokoj a pořádek, aby vláda ruská nemusela věnovati činským věcem tolik pozornosti, jako dosud. My od Číny nepotřebujem ničeho krom toho, co jsme již smlouvami od ni dosáhli po do- brém a po sousedsku. V Mandžurii nepohledáváme ničeho, než ab ochráněna byla stavící se čínská dráha pocelé svojí délce. O dal- ších našich operacích proti Číně nemůže být řeči.
Evropan Rus Čína Evropa Pekina Rusko
16 article
Erropská diplo macie, neznajíc v Číně jasného cíle, neví co dělat a stváří fantastické projekty, jako je stíhání císaře Kvangsua v hloub ne- známých končin. Rusko v té příčině je šťast- nější. Jeho nejbližsí úkoly v Čině jsou; podporovati jednotu Číny a poma- hati, aby jí byla dána silná ústře dn vláda. Ty státy, které si přejí pokoje jako Rusko, musejí následovati příklad Ruska a od- volati svá vojska z Pekina, čímž vyklidí se cesta zákonné vládě. Volby v Anglii Výsladek voleb do dolní sněmovny anglické jest až na ostrovy Orkneyské, kde teprv 18.t m. jeden mandát zadán bude, znám. Poněvadž lze čekati, že orkneyský mandát onen připadne liberálům, jeví se volební výsledek (první číslo v závorce znamená počet mandátů při volbách v roce 1895 ziskaný, druhé číslo počet hlasů na konci posledního tohoto zákonodárného období (bylit liberálové od roku 1895 doplno- vacími volbami 10 mandáta získali) takto: zvoleno nyní 401 vládních poslanců (411, 401), 187 liberálův opposičních (177, 187) a 82 irských nacionalistů (82, 82). Obnášeti bude tedy vládní většina v příšti sněmovně tolikéž, jako obnášela při rozchodu staré sněmovny, totiž 132 hlasů. Ale jeví se úkaz zajisté při volbách převzáený, že také poměr jednotlivých stran zůstal na vlas jako při rozchodu sně- movny. Druhým momentem zajímavým jest, že po prvé za vlády královny Viktorie dva regimy konservativní následují přímo za sebou, kdežto až posud vždycky volby nové regime konser- vativní vystřídaly regimem liberálním. Dnes žell pro nedostatek místa nelze se nám šířiti příliš o příčinách zjevu toho, můžeme ale aspon stručně přece je nastíniti.
Čína Rusko Anglie dolní sněmovna Viktoria
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 17. října. — (Kronika.) Už povázžlivé fouká ze strnišť. Kupy žlutého listí překážejí na prome- nádě, mistři oděvníci vyvěšují teplejší látky do výkladních skříní a to už aby letní stánky Mus na předměstí rychle zavíraly své vchody a po kladny! Smíchovská divadelní četa také užs vlajícím praporem obsadila zimní svoji pevnost A na Král. Vinohradech i v Holešovicích také asi pomalu skládají svoje zavazadla. Období letní je u konce. A to je právě vhodná chvilka přehlédnouti trošinku situaci a přece nikomu jak se rádo žaluje, nesahati rušivě »do živ- nosti« . .. Už je tomu několik let, co jsme si na tomto místě povzdechli nad současným staven předměstských divadel našich. Neměli jsme vlastně žádných. Aspoň ne v tom smyslu, jak jim rozumějí jinde. Měli jsme jedno velké Ná- rodní divadlo a potom několik odlitků Národníh ve zdrobnělém vydání. To byly naše scény na předměstí. Národní bylo zařízeno na všechny druhy dramatické produkce. Mělo svoji operu činohru, svoji operetu a svůj balet. A také scény na předměsti měla každá po své malé opeře, činohře a operetě. Leda že do baletuse nepouštěly! A i tu se nenedostávalo pokusů. Nebyl v tom žádný řád, žádný smysl, žádné rozdělení práce. Soused sousedovi lezl zbytečně do zelí. Všechno přepínalo své sily a dohro mudy bylo všechno bída s nouzí. Na pražských nárožích vypadalo to jako v tandlmarku. Tr veliké cedule tu vykřikovaly na kolemjdouci. že se v Praze na třech místech hraje po česku divadlo. Ale všude to šlo na jednu kliku jeden flašinet. V Národním zpívali Troubadoura nebo Orfea v podsvěti, na Smíchově Trouba- doura nebo Orfea v podsvěti a na Vinohradech také třeba Troubadoura nobo Orfea v podsvěti. Jindy to byl snad Bozděchův Světa pán v žu
Král Bozděchův Praha Holešovice Smíchov Musa rodný divadlo Orfeo
18 article
panu anebo Podskalák od Šamberka. Ale všude hrálo se všechno. Nebylo moudrého hospo- dářství, žádné rozdělení úkolů, vzduchu ani úspěchu. A kde těch není, tam těžko volat po pokroku. Ty doby, bohda, jsou už překo nány! Rozhlížíme se dnes po situaci a spoko jeně si uvědomujeme: zdá se, že v těch věcech přece už jsme kapínek pokročili! Jakási dělba práce nastala! Divadlo n předměstí značně omezilo svůj obor působnosti. Přiklad, daný před dvěma léty na Výstavním divadle, nebyl neúrodný. Ukázalo se, že lehká činohra, dobře založená, může na předměstí snadno samostatně a s prospěchem existovati. A příklad strhl následovatele. Letos na všech předměstských scénách hrála se už vý hradně činohra. Novota nezůstala bez prospěšných— ná sledků. S ustředění sil k jedinému druhu umož- nilo zřejmý pokrok dvěma směry. Všude bylo pozorovati znatelné úsilí o lepší souhru a lepší úpravu scény. Dvě věci, po kterých jindy na našem fobůru nesměl's se tázati. Ačkoliv počet jevišť se rozmnožil, byla návštěva průměrem hojnější, než bývala kdy jindy a protože i režie byla všude menší, není pochyby, že pokladny podnikatelů s novým stavem věcí byly rovněž spokojeny. Hodnota divadla je arci teprve v repertoiru Sáhněme maně do letního pořadul První týden v srpnu na příklad. Co s hrálo ? Na Smíchově: »Tatínkův diamant«, »Roz pustilý nápad«, »Den v Praze«, »Odkaz« »Bratr Martín«, »Ženilkov«. »U bílého k níčka« . . Na Král. Vinohradech: »Vláda tmy« »Dcera hráčova«, »Se stupně k stupni«, »Mal lord«, »Zlaté rybky«, »Ohnivá země«, »Lei na lež . . . V Holešovicích: »Nevinně odsouzene »Mamselle Tourbillon« třikrát, »U koníčka« »Farář a kostelník«, »Martin Luba« . . .
Šamberk Novota Roza Martín Ženilkov Král Martin Lubo Smíchov Praha Holešovice Mamselle Tourbillon ohnivý země
19 article
Takový týden dá hned obraz celé saisony*) Program: všehochuť. Jen aby se hodně pestřily cedule! Možno-li, denně něco jiného! Buď má kus sám nějakou pověsť, anebo ať vábí aspor titul! Něco dá se opakovat častěji, vetšina zmiz po jednom, po druhém představení. Průměrem třetí, nejvýš čtvrtý den, aby byla cedule jiná Ber, kde ber, ať něco nového nebo staršího domácího nebo přeloženého ! Na tom nesejde. Tak se pomocí třiceti, čtyřiceti všelijak opatřovaných, nejraději »volně zpracovaných« čili podle cizího vzoru parou na česko přešívaných kusů »pro- seká« čtyřměsíčná letní saisona. O jiné patrně nejde, než o to prosekání. Dům není velký všedního dne zřídka se naplní. Kruh obecenstva je úzký. Neděle a »lidová představení« při nej nižších cenách, pak ještě benefice nebo příle- žitostná, sezvaná představení musi všecko vy trhnout . .. — Nu a? Není to snad v pořádku? C pak má divadlo na předměstí vlastně podnikat? Téžká rada! Nedá se nic předpisovat. Soukromý podnikatel zářídí si, co a jak za dobré uzná. Ale pro sebe, po tichu jste už kolikrá o věci uvažovali. Divadlo na předměstije přece jako jiné divadlo! Či by se mohl v organisaci celku míti svůj úkol, své po slání? — Což to není pěkné poslání, provozovat na příklad cizojazyčný kus v domácím pře kladé? — Proč ne? Také část poslání. Ale jenom menší čásť, jenom maliček u ruky, ne ruka Cizí kus je umělecké dílo, pravda. Prvního řádu činnosť je ale vždycky teprv v původní.
20 article
*) Možno hned v řádce pokračovat. Na Sm chově: »Únos Sabinek«, »To jsem sám rád«, »Zu- zančin pan kaprál«, »Den v Prazes, »Staří bláznie atd. Na Král. Vinohradech: »Klelba lásky«, »Žen dvou mužů«, »Podpory společnosti«, »Majitel huti« »Sever proti jihu« atd. V »Uranii«i: »Plukovník Pemperton«, »Zaza«, »Svět malých lidí«, »Divoška- ald vlastní produkci. Cizí repertoir je cizé pěří. je podloudně, lacino získaný úspěch. Vlastní práce při něm je zcela podřízená. Kus se po- hodlně přeloží, herec a režisér si pohodlně dohlédnou, jak věc hráli a scénovali jinde a snaží se hráti a scenovati podobně. Trochu činnosti napodobovací, trochu prohnané paměti, vynaložené routiny a . . . úspěch je hotov. Teprv vlastní, samostatná práce v uměn platí. . .. A potom, ještě něco l — Umění nezasluhuje jmena umění, je leda dovedností a holou machou, není-li posvěceno ideou vyšší nějaké snahy. A posvěcení toho na bývá teprve v ústrojném svazku vyššího kultur- ního celku. Buď sleduje divadlo určitý vyšší úkol, který mu připadá v organismu národním anebo nesleduje žádného. A pak je pouhou míst- nosti pro veřejnou kralochvíli, podnikem ben distinkce a beze vzletu .. — Tedy především domácí hru — Tak jest! Chce-li konat organický svů úkol, musí divadlo hledati svoji souvislosts vlastní půdou .
Sabinka Král Pemperton Zaza Sm Praze Svět Klelba láska
21 article
— A což, jest-li pro divadlo na předměst žádného původního repertoiru u nás není? — Není-li, třeba usilovat, aby byl stvořen. Nic nebylo při počátku našeho obrození. Každý musil začinat ve svém oboru. Také divadlo n předměstí musí začíti. Třeba získávat talenty. povzbuzovat duchy, zúrodňovat půdu, třeba autora i hru ze země vydupati . . Arci, ke všemu třeba času a vývoje. Druhy umělecké nerodí se přes noc. A tu jde o zvláštní druh. Je-li přirozeným úkolem velkého Národního divadla povzbuzovat tvorb vyššího řádu, má divadlo na předměstí také svůj úkol, třeba skromnější. Ale stejně čestný. Nejen skládat a deklamovat klassické tragédie a modernistická dramata, také skládat a pro- vozovat s úspěchem lidové hry je umění, svoje, svérázné, celé. Ostatně jsou už patrny stop jakési snahy, dostati se s lidovou domácí hrou do nějakého proudu. Na Smichově řadu předsta- vení vyplnila tak zvaná »velká hra z pražského života«. Dávaly se lokálně zbarvené hry »Bez halíře do Paříže«, »Děti Vltavy« a jiné. Jakési výpomocné improvisace svého druhu, na rychlo stesané podle známých vzorů pro potřebu chvíle. Až by k věci přistoupilo více literární péče, víee uměleckého švihu, herecké piety a scénického nákladu, kdo ví, jakým úspěchem hmotným mravným nepodepřel by pokus další zdravou existenci druhu? Jisto je, k cíli nepovede než účelný po- stup. A ten je v další dělbě úkolů. Až by jedno divadlo hlavní váhu své čin- nosti soustředilo v lidovém dramatě, druhé třeb ve veselohře a frašce, třeti konečně v lokáln hře časové, není pochyby, že by to dalo časem pěkný soubor, umělecky silný a i hospodářsky výdatný.
Paříž Vltava
22 article
Kdosi nadhodil; — Pořád se volá po druhém divadle ! Což je už nemáme? Není divadlo na Smíchově stálé české divadlo? Nehraje se v něm v zimě i v letě? Co chcete? Buďte spravedlivi ! Ne- volejte už po druhém, ale přesněji —. »po třetím« českém ! . Vskutku, na Smíchově máme už po řadu let stálou saisonu! Veřejnost to ví. A přece ve- řejnost vytrvale, jako nějakým instinktem pu- zena, trvá na svém. Nějaké »druhé« české divadlo teprv od budoucnosti očekává. A nie platno, instinkt veřejnosti ma svoji logiku. Druhé české musilo by být především »české«. Musilo by se hlásit ke své organické povinnosti, přijímat ochotně výtčený sobě úkol. Není sice na místě, obmezovati soukromou cti- žádost a podnikavost, ale veřejnost právem před- pokládá, ke práci za vyšší metou že vždycky spíše bude hotov stroj, který nebude — sou- kromým podnikem. A proto tak houževnatě volá po svém — druhém českém divadlel
Smíchov český divadlo