3
masthead
7. května 1901.
5
article
peny byly pozemky č. k. 369 a 370 na Císařském
ostrově v Bubenči v celkové výměře.4950 čtv. s. za
cenu 4 K za 1 čtv. s. k účelům čistící stanice kana-
lisační; návrh, aby pro vystavovatale na mezi-
národní výstavě psů, kterou pořádati bude v Praze
(v Kr. Oboře) ve dnech 26., 27. a 28. května t.r.
zemský spolek pěstitelů ušlechtilých psů v Praze,
povoleny byly ceny kr. hl. města Prahy: 1 stříbrn
medaille, 2 bronzové medaille a 3 diplomy uznáníi
návrh na povolení nákladu na 6000 K na vypsání
cen na projekt upravení letenské pláně
návrh na podání petice zemskému výboru a sněmu
království českého proti zvýšováni zem sk
přirážky; návrh, aby od pí. Alžběty Skučkové
zakoupen byl dům č. p. 900—I. v Josefovské třídě
některé návrhy za remunerace a za mimořádné práce
vyměření vdovského platu a sirotčích požitků.
Zpráva o prozkoumání účiů pachtu daně po
travní za r. 1900 vzata na vědomí.
Jednalo se pak o návrhu městské rady, by pro-
vedla se volba inspektora pachtu po
travní daně a by zvolen jím byl člen sboru.
Obecní starší pan Březnovský obnovuje svůj
návrh, by administrátorem obce jmenován byl úřadník
obce. K důvodům, které již dříve pro něj uvedl, při-
stupuje po vraždě letenské i ten, by nevzbuzovala
se proti honorovanému členu sboru zášť, jež vyplývá
z toho, že inspektor rozhoduje o obsazování míst
při potravní dani. Navrhuje tudíž, by obsazení místa
inspektora se odročilo a měsíské radě se uložilo, b
vyhledala z úřadnictva způsobilou osobu, jež místo
to by přijala.
Skuček
Březnovská
Bubeneč
Praha
Králové
6
article
Návrh tento podporují pp. Vaníček, dr. Nesý
a Hudl, načež schvaluje se návrh na konec de
baty. K slovu přihlášeni byli ještě pp. H ašio urek
Lada, Hamáček a dr Küh n.
Obecní starší pan Hašourek přimlouvá se z
přijetí navrhu ob. star. pana Březnovského, proto ž
najde se pro funkci administrátora mezi úřadnictvem
odborně vzdělaný úřadník a žádá, by odstranilo se
podezření, že ve sboru jsou funkce, se kterými spo
jeny jsou materiální výhody.
Obecní starší pan Lada poukazuje, že ze sbort
nebývá administrátorem volen vždy muž, který
pachtu daně potravní rozumí. Nyní jest také na čase
by vyhovělo se veřejnému mínění. Řečník přimlouvá
se za návrh p. Březnovského.
Obecní starší pan Hašourek navrhuje, by
zvolil se pro každou bránu jeden inspektor a všichn
by pak tvořili správní radu pro pacht potravní
daně.
Obecní starší pan dr. Kůhn zasazuje se za
návrh městské rady a praví, že místa obsazuje do-
zorčí rada, nikoli inspektor.
Pověcných poznámkách pp. Vaníčka, Ha
šourka a Hamáčka zamítá se návrh pana
Březnovského a schvaluje se návrh městské rady, by
inspektorem zvolen byl člen sboru.
Četní stoupenci strany svobodomyslné zasedaeí
síň pakropustili.
Při volbě admínistrátora pachtu daně potravní
odevzdáno 59 hlasovacích lístků a zvolen jim byl
48 hlasy obecní starší pan Ferdinand Voitl, který
volbu přijal.
Starosta pan dr. Srb chtěl pokračovati v dal-
ším projednávání jednacího pořadu, avšak zasedacl
síň se po volbě této tak rychle vyprázdnila, že sbor
nebyl schopen platně se usnášeti. Sdělil tedy, že
ostatní předměty vyřídí se v mimořádné schůziv
pondělí dno 13. května.
Schůze skončena o 8. hodině več.
Vaníček
doktor
Nesý
jít bat
Hamáček
Küh
Hašourek
Březnovský
Kůhn
Voitl
Srb
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá zpupnost. Kdo jen poně-
kud všímá si našeho veřejného života, pozoruje
u Němců zvláštní zjev, pokud jde o názor na
toto království a co k němu přísluší. S prá-
vem a sice s rovným právem u ná
se nespokojí. Jakkoli jsou potomky při-
stěhovaleů v pravém toho slova smyslu a bez
příhany, jinak potomky lidí, již neměli podílu
na rozvoji této země jako státního organismu,
jakkoli nemohou v nižádném směru činiti ná-
roky na to, že by byli jejími represeninnty.
osobují si v této zemi více práva, než obyva-
telstvo, které zemi této dalo státní zřízení, za
její samostatnost a slávu nesčetných na živo-
tech a stateích přineslo obětí a tuto zemi vždy
bez odmluvy považovalo za svou. Ba, tak daleko
jde zpupnost německá, že posiťuje jako bezpráví
i to, čím se jim nijak neubližuje,
čím nijak se nepoškozuji, nýbrž
čím rozšiřuje se, aniž by tím byla jakýmkoli
způsobem porušena práva jejich, přirozený obvod
práv našich. Kdykoli jde o právo ao
néjaké beneficium, plynoucí z pří-
slušnosti k této zemi, jsou Něme
»vlěrní její synové«, i hlásí se k ní
tak hlasitě, jakoby závoditi chtěli s námi v lásee
k ní. Pokud jde o práva a nároky na respekt,
jsou také vzornými Pražany a naleznete je všude
s nataženou, ku braní připravenou rukou.
Němec
Pražan
8
article
Však kde jde zápasiti o právo
potřeby této země, o práva a po-
třeby Prahy, tam jich není, pěč
o to ponechávají milostivě nám.
Naopak, jde-li o to, tupili toto království, sesla-
bovati jeho význam, degradovat je a činio
z něho správní departement, tam jsou ne-
mečti obyvatelé této země všude
v řadě první. A jak se přičiňují němečt
obyvatelé Prahy o její prospěch a slávu, o tom
marně bylo by šířiti slov. Kde mají z toho
prospěch, tam jsou hodnými této vlasti dětmi
kde žádá se obětí na nich, tam kameny vrhají
po vlasti a podlým způsobem ji zapírají.
Politickými okolnostmi byla Vídeň nuclena
projeviti ochotu k akci, kterou by nepopíra-
telně byla povznesena hospodářsky
tato vlasť. Tatáž vláda, která dala sebou tahati
o každou tisfcovku, která několikastovou sub-
venci české škole zařaďovala mezi koncesse —
tatáž vláda dnes by byla ochotna za to, čemu
říká se v této říši uzdravení politických, najmě
parlamentních poměrů, povoliti velké milliony.
Praha
Vídeň
9
article
Ovšem že z penčz našich, ale v tomt
státě nemohou se odstrkovaní
národové ani za své peníze do-
mocitoho, co jim náleží. A s jakým
opět setkáváme se tu zjevem ? O při dělení
těch millionů nepostaví se Němci do zadu,
aniž se uchýli stranou. Naopak máte je v první
řadě, každý kraj má v ruce své, jako před
štědrým večerem, »seznam svých přání«, ba
i každé německé hnízdo chce býti odškodněno
za ten »český kanál«, který nemáme a snad
ani míti nebudeme. Za to, že jsme ochotni mil-
lionovým nákladem zříditi u nás v zemi vodní
dráhu, kleré se Německu jako spojky mezi
vodstvem Severního a vodstvem Černéhó moře
nedostává, chtějí Litoměřice na stálu celní
úřad, poštovní ředitelství, reálku a bůh ví co
ještě. A totéž, a ještě více chce Ústí n. L.
Teplice, Liberee, Děčín, Trutnov atd. atd. Když
alo řeknete těmže Němeům, že na vzájem žá-
dáte, aby s Vámi zasadili se o regulaci řek
v Čechách, českých i německých, o to tedy.
co je možné, co dávno již býti mělo — tu pání
krajané německého jazyka vzpomenou si povinnosti
souručenstva a vyjdou si bojovati proti nám
za tůrskou dráhu a za odbočku její do Ba-
vorska. Maří beze všeho hospodářské prospěchy
vlzstní země, aby pomohli z důvodů na-
cionálních soukmenovcům svým. A na nás
se žádá, abychom po 17. říjnu 1899 byli le-
dovými, nerušili akci, nýbrž za pěkné sliby
složili ruce v klín a spokojivše se s poličky
nám zasazenými čekali, až nám do něho ně-
jaké poloshnilé jablíčko spadne.
Němec
Litoměřic
Liberee
Německo
Teplice
Děčín
Trutnov
Čechy
10
article
— »Alldeutsch« strana a její snaby.
Co činilo stranu páně Wolfovu a Schönererovu
peněkud sympatickou, byla její upřímnost. Však
i tato vlastnost znenáhla z nich mizí i stávají
se zrovna tak potměšilými, jako ostatní Němei
a jejich strany, jež s větší či menší dovedností
umějí úmysly své zakrývati. Předevčírem sešli
se ve vídeňském Prateru, aby konali tam ve
třetí kavárně obvyklý výroční sjezd. Poslanec
Berger vykládal o hnuti »Pryč od Říma!«, jež
prý vzniklo z pohnutek národně politických
svobodomyslných. Zároveň protestoval proti
tomu, jakoby hnuti to znamenalo »Pryč od
boha !«, »Pryč od Rakouska!« Němečtí nacio-
nálové jsou prý zboznější, než ti, kteří prý ne-
ustále mají boha na jazyku. Boj jejich namí-
řen je proti zneužívání náboženství k světským
účelům, proti jezovitskému vlivu a vměsovánl
se církve do státních záležifostí. Hnutím »Pryě
od Říma« dá prý se jedině čeliti vlivu kleri-
kálnímu. — Aj, aj! Nechtěli by nám snad
sděliti, zda se příznává p. Schönerer a p. Wolí
ku zjevenému křesťanství, jak je hlásají tak zvaní
Wolfův
Schönererův
Berger
bůh
Wolit
Prater
Řím
Rakousko
11
article
Hengstenbergiáni, neb ku zásudám oné evange-
lické volnosti, jež měla útulek svůj v »Prote-
stantenvereinu«? Tomu patrně ani, ten, ani
onen nerozumějí. A komu namluviti chtějí, že
heslo »Los von Rom« není s heslem »Pryč o
Rakouska« idenfickým? Snad nechce dokazo-
vati pan Berger, že je strana jeho rakouskou
Ta strana, jež okázale opoušli sněmovnu, kdy
v ní řeč o dynastii a o říši, která nosi v zimě
v řetě v knoflikové dirce chrpu, jež byla zami-
lovanou květinkou císaře německého, ta strana,
jež souhlasem svým provázela výrok poslanee
Steina, pronesený v plné sněmovně: Nám st-
rého čerta sejde na Rakousku! Třeba tu ješte
nějakých důkazů k tomu, co páni stoupenci
Wolfovi a Schönererovi cílí a myslí ? Vždyí
ostatně Wolí obsah slova salideutseh« po páno
Steinově řeči v téže sehůzi důkladně rozebral.
Los
Rom
Berger
Stein
Wolf
Schönerer
Steinův
Rakousko
12
article
Co znamená »alldeutsch«? A pan Wolí odpo-
věděl: »Být jedním tělem a jedním duchem
s bratry v říší!« To snad postačí.
— Podařilo se. Dudy, kterě brůčí, jal
se do nich fučí, toť v ohledu politickém kla-
sický náš »Hlas Národa«. Nedělním článkem
svým pod názvem »Ujednání s vládou« zas
jednou osvědčil tuto svou karakteristiku způ-
sobem unášejícím. Jeden odstaveček profundn
úvahy té věnuje chvále své politické přozira-
vosti an di: »Naše představy o politice poslanců
mladočeských potvrzují se úplně«. Což také
ihned na místě dokazuje. Pomíjíme z jeho
skvělé kasuistiky pošetilostiějako, že Mladočeš
vzdor státnímu právu jali se na rišské radě
provozovati úsilovně politiku jazykoveu, jakkoli
ta otázka náleží zemským sněmům. Marně by-
chom vysvětlovali chápavosti orgánu starostátníko
rozdily mezi úpravou jazykových poměrů cestou
nařizovací a mezi vydáním jazykových zákonů
říšských, proti němuž se delegace česká posta-
vila na nezlomné stanovisko příslušnosti zem-
ského sněmu království českého. »Hllas Národa«
však tentokráte bíje do oči něčím pádnějším.
Jsou to vodní průplavy, na nichž prohání se
kocábkou své duchaplnosti, nabíraje ovšem vodu,
což se mu děje obyčejně i na suchu. »N ás
list byl první«, hlásá »Hlas Národa«,
»jenž ve své národoho spodářské
části poukazoval k nebezpečným
stránkám kanalisačního program
pro zájmy národa českěho
přimlouval se zato, aby splše bylo hle-
děno k upravení řek českých.« Sáhneme-li
do bohaté minulosti »Hlasu Národa« jen ne-
daleko, jen po jeho 100. číslo ze dno
12. dubna t. r., ejhle co tu nahmátneme?
Wolit
národ
13
article
Učiněný vznešenozpěv arcichvály na — vodní
cesty. V referátu »Průplav dunajsko- vltavsko-
labský«, pojednávajícím o resoluci obchodní ko-
mory, nadšeně vítající průplavy, nazývá » Hlas
Národa« průplav mezi Dunajem, Vltavoua
Labem eminentní záležitostí náro-
dohospodářskou, kterouž prý projev ob-
chodní komory pohne ke zdárnému, po-
čátku. Ačkoliv se nota bene v celém tom
projevu nejedná nikde ani slůvkem o upravení
řek ve smyslu zemědělské meliorace! Na celé
čáře projevuje »Hlas Národa« souhlas s reso-
lucí obchodní komory, místa největšího uznání
a očekávání podtrhuje proloženým písmem. Ne-
jenom že v celé té zprávě není ani nejmenšího
protestu proti velebení vodních cest jednotli-
vými řečníky, »Hlas Národa» všechny vynášeje,
nazývá dokonce ljednoho z nich, p. Bondyho,
dávnoletým, horlivým a neunavným pracovníkem
v oboru železnic a vodních cest, kterýž debatu
zahájil a v jasný historický přehled snesl vše.
Bondy
Dunaj
Vltavou Labe
14
article
co na suskutečnění našeho největ-
šího hospodářského snu od dáv-
ných dob bylo pomýšleno«. Ovšem
již dne 16. dubna zasmušuje se slunná nálad
výtečného »Hlasu Národa« i táže se na témž
úvodním místě: »Jsou průplavy zemědělství
k užitku neho ke škodě?« Tu se mluví užo
riskantních millionech, zemědělských obavácha
tady konečně objevují se meliorace, jež, zavál
do »Hlasu Národa« orlický vítr. Před čtyřmi
dny se národohospodáři v »Hlase Národa« ještě
rozplývali a hle, náhle se ukázala »věc vážnou«,
o níž dlužno »se všech hledisek a podrobně
uvažovati«. Jednou vesele s hlediska p. Bondyho,
a po druhé smutně se stanoviska prince Bedřicha
Schwarzenberga. Jsouť oba ve fantasii »Hlasu
Národa« stejně velikými pány a cennými pří-
znivci. Kdo však z povolání po větru plášť točí
tomu přináleží ve věcech vážných a všeho ná
roda se týkajících slovo poslední. Zejmena má
se zdržovatí » představ o politice«.
Bondy
Schwarzenberg
15
article
— Schönerer mecenášem s pod
mínkou. Kratochvilnouhistorku přinášejí »Egerer
Nachrichten«. Z jisté vsi na Chebsku sděluje
se všeněmeckému tomuto lístku, že došel míst-
ního »Turnvereinu» od posl. Schönerera dopis,
v němž se generál řádu všeněmeckých rytír
zprudka pouští do faráře v řečené obci, poně-
vadž se o něm dozvěděl, že prý spílá Vše-
němcům a jich poslancům. Následkem toho
vidí prý se Jiří Schönerer nucena zaslati míst-
nímu »Turnvereinu« 20 zl. i zavazuje se, že
i na příště za každou nadávku, kterou farát
s kazatelny proti Všeněmcům pronese, zaplat
témuž »Turnvereinu« pět zlatých. To je roz-
hodně originální nápad. »Turnverein« nebude
si nyní ničeho snažněji přáti, než aby pan farát
pomáhal panu Schönererovi co nejčastěji o
pětek, a pan farář má úplně na vůli přivěsti
Schönerera výmluvností svou na mizinu. Do-
hodne-li se »Turnverein« s farářem, mohou
z toho býti pěkné obchody. Nyní jedná se jen
o správnou kontrolu a Schönerer, chtěl-li být
galantní, měl šťastnému »Turnvereinu« zaslat
počítadlo, jaké bývá na moderních kulečnícíeh
karambolových, k upevnění na kostelní lavici
v níž by zasedí při každém kázání t. zv. »sekt-
wart« turnérského spolku.
— Francouzský hlas o české kultuře.
Egerer Nachrichten
Schönerer
Chebsko
16
article
Známý francouzský spisovatel Lěon Berthaut
uveřejňuje v revui »Les annsles du bien« velm
vřele psané pojednání »Les Tehěques et la civili
sation«. Berthaut líčí český zápas národní, zmi
ňuje se o našem národním znovuzrozenf a stručně
zachycuje náš život kulturní v hlavních ob
rysech a uvádí jmena vynikajících českých pra
covníků. V pryní řadě píše o Palackém a te
s obdívem a nadšením a pak obrací se k če
skému umění. Praví, že národ český je sumě
lecký od kosti«, s mlékem mateřským ssají dět
české »duší hudby«, v hrdě a něžné rage české
je tolik schopnosti hudební, že božský Mozar
rád působil v Praze, které popřál první provo-
zování svého »Don Jusna« a že Bách. i Lisz
uznali, že pražská konservatoř má jediného sou-
peře re škole pařížské. Berthaut líčí vývoj če
ského umění výtvarného, uvádí, že po romanti
kovi Čermákovi, jehož kolorit sálal teplem, přiše
Lěon Berthaut
Palacký
Praha
pera re škola
17
article
Josef Manes, opravdový malíř národa, pak Mi
kuláš Aleš, nejčeštější z malířů, a pak Hynaia,
Brožík, Ženíšek, Mařák. Myslbek. »Brožiž jes
autorem slavného obrazu „Janc Hus!«, píše Ber-
thaut, »u Hynaisa převládáně péče o formu.
u Maxa Pirnera je princip opučný, Jul. Marál
vyniká v krajinemalbě, Fulix Jennewein vl umění
náboženském, Hanuš Švaigr tlumočili krajiny a
postavy hollandské, němocké a české. Mnoh
z jmen českých pokládali jsme za německá
jako delikátního, jemného a bohatého Muchu,
jenž je králem plakát uměleckého« A dál
praví francouzský spisovatel: »A jakf obdivu
hodnými pracemi honosí se literntura česká!«
Líčí tradice české slovesnostr od křisitelské práce
Dobrovského, Jungmanna, Kollara, Čelakovského
Erbena, přechází k nejnovější době a předevšín
vzdává hold Jar. Vrchlickému, Svat. Čechovi
Janu Nerudovi a Zoyerovi, jichž činnost stručno
a případně charskterisuje. Z ostatních básníků
jmenuje dále: dolfa Hoyduka, Jos. Sládka
Manes
Aleš
Hynaia
Brožík
Ženíšek
Mařák
Myslbek
Brožiž
Janc Hus
Maxa Pirner
Jula
Švaigr
Mucha
Dobrovský
Jungmann
Kollar
Čelakovský Erben
Vrchlický
Čecho
Neruda
Zoyer
Sládek
18
article
J. S. Machara, Taborského, Mužíkaj A. Soju
E. z Čenkova, Jar. Kvapíla, Legra, Krásnohor
skou, Kaminského, Rokytu, Škumpu atd. Jako
representanty prosy jmenuje Benese-Třebizského,
Karolinu Světlou, Jul. Zayera, Ignáta Hlerrmanna,
Raisa a V. Hladika. Zmiňuje se o lásee
českých literátův a myslitelů k Francii, o je-
jich propagandě francouzského duchaa
umění. Mimo jiné podobné literárnt
manifestace sympatií českých pro Francii uvádi
E. z Čenkova básnickou knihu »Paříž«. Ber-
haut píše: »Všichni předáei češti jsou přátely
Francie. Tak na př. Vladimir Srb, starosta
pražský, syn známé spisovatelky paní Lužiceké,
jenž je nadšeným etitelem genia francouzského
jenž odevzdal Paříži umělecký dar pro náš národ.
Machar
Taborský
Mužíkaj
Krásnohor
Kaminskij
Rokyta
Benes
Třebizský
Karolina Světlá
Jula
Hlerrmann
Raisa
V Hladik
Vladimir Srb
Lužiceký
Čenkov
Francie
Paříž
19
article
Frankofilem je též dr. Herold, výmluvný obhajce
národa českého v parlamentu vídeňském. « Duše
česká chvěje se příchylností ko duší francouzské,
pravi Berthaut, franeouzské umění je známo
v Čechách. České Národníedivadlo předvádí díla
francouzská, posledně dávalo »Červený talárs
od Brieuxa. Zmiňuje se dále o známě publikaci
Hippmannově, »jež je mistrovským dílem svého
druhu« a o díle vyďaném Bedřichem Kočím
»Praha Paříži«, »jež je skvostem.« »Malý náro
český je velký svou duši« končí nadšené Bert-
haut. »Jest-lí podřimoval nějakou dobu, probudil
se po vyčerpání stoletých bojů silnější nežl
kdy jindy. Zázrak ten způsobil jazyk český.
Lid, pravil p. Flourens, drží se svého jazyka
jako člověk masa svého těla. Bráníce svůj jazyk
proti tyranii germánské, Čechové zachránili sebe.
A my musíme je podporovati svou sympati
aby dosáhli svého cíle na vítězství pokojné
snáhy, neboť každý národ, jehož jndividualita
se ztrácí, je škodou celého lidstva. Národ český
se pozvedá klidný a hrdý k jasu oblohy: my
musíme býti s těmi, kteři stoupají k světlu!«
— Osobní. Arcivévodkýně Alice Toskánská
včera odpoledne odjela z Prahy do Lince.
Herold
Hippmannův
Kočí
Bert
Čecho
Čechy
Praha
Český Národníedivadlo
Praha Paříž
20
article
— Úmrti. Včera zemřel Alexandr Terseh
emer. lékárník, v 65, roce věku. Pohřeb bude zejtra
o 10. hod. dop. z chrámu u sv. Jindřicha na hřbitov
olšanský. — Včera zemřel p. František Korec, býv
podnikalel staveb a majitel realit na Král. Vino-
hradech, v 66. roce věku. Pohřeb koná se dnes
o 4. hod. z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský.
— Pan František Brejník, hostinský v Hostoun
zemřel 5. t. m. v 37. roce věku. Pohřeb koná s
dnes o 10. hod. dop. v Hostouni.
— Proti Čechům a Polákům v Němocku
Z Erfurtu, 6. května. Obchodní komora prohlásila s
jednomyslně proti zaměstnávání českých a polskýci
dělníků v německých průmyslových obvodech a
usnesla se vyzvati německou vládu, aby zamezila
další »hromadnés stěhování se Čechů a Poláků do
německé říše.
— Z Vídně, 6. května. (Tifgrm. »Nár. Listů«.
Přibyla sem deputace města Klatov, ve které jsou
starosta města MUDr. Mašek a jeho náměstel
JUDr. Hostaš. Odebrala se k ministru dru. Rez-
kovi v četných záležitostech, zejmena ve příčin
zřízení krajského soudu a rozdělení oreálného zym-
nasia v samostatnou reálku a samostatné gymna-
sium. Deputace odebrala se potom též k ministrůn
dru. Hartlovi a Spens-Bodenovi.
— Připojení Libně ku Praze. Na staro-
měsťské radnici konala se včera porada ve příčině
převzetí správy obce libeňské. Vyřízení rozsáhlého
materiálu vyžadovali bude ještě další úrady
— Dozvuky pobytu bulharských učitelů
v Praze. Pan N. Kocev zaslal nám prostředni-
ctvím pana tajemníka Stovanského klubu toto pro-
hlášení: »V odpověď na články o naší výpravě uve-
řejněné v některých časopisech, povinni jsme dáti
následující objasnění. Bulharští učitelové za své ex-
kurse byli vřele přijati od Čechů, Chorvatů, Maďar
i Němeů a všemožně nám umožněny prohlídky měst.
Terseh
Jindřich
Korec
Král
Štěpán
Brejník
Čecho
Polák
Mašek
JUDr
Hostaš
Rez
Hartl
N Kocev
Chorvat
Maďar
Olšanský
Hostouň
Erfurt
Vídeň
Klatovy
Libeň
Praha
SpenBoden
21
article
Rozumí se, že jako Slované mocněji jsme
pocítili srdečného přijetí od Cechů
Chorvatů, kde cítili jsme se u svých
bratří, s nimiž nás pojí spříznéný
jazyk, jeden původ i společná budou-
enost. Toto krásné přijetí, s nímž setkali jsmes
skorem všude — dosloupilo v Praze a v Plzni svého
vrcholu, kde hratři Češi neželeli času, práce ani ná
kladu, aby krátký pobyt učinili nám co nejplodněj-
ším, užitečným, ba nezapomenutelným. Přirozeno,ž
u bratrského národa byli jsme boroucnější při osvěd-
čování své vděčnosti: leč právě pro toto velkolep
uvítání a projevy díků, obvinílo časopisectvo učitele-
výletníky, že vyjeli si osnovati panslavistické de-
monstrace, tedy ze skutků vzdálených našeho ceíle.
kterým byla návštěva Rakouska s jeho slovanským
zeměmi a žádoucí poučení. Tím se objasňuje i za
slání telegramu p. dr. Grafovi, starostovi Karlových
Varů. V tomto telegramu žádal inspektor V. Kocev
aby vyjádřeno bylo, že bulharští učitelové vyjeli
aby se poučili, nikoliv aby dělali politiku. Jestliže
k témuž telegramu osoba, která se těšila jeho dů-
věře, a pověřena byla vyhotoviti v němčině telegram
změnila smysl nebo přidala vlastní názory, ktere
jsou pro český národ urážlivy a pro nás Bulhary
nepříjemny, miním, že za to inspektor a bulharšt
učitelové nejsou zodpovědni. Nezbývá nám.
než vysloviti nejhlubší potitován
nad tím, co se stalo. Pokud se týče ostatních
nepravd časopisy šiřených bulharští učite
lové co nejrozhodněji odmítají obvi-
nění, že by mohli čerpati poučení je-
dině z německých měst a kultury a že
nepřijali pozvání z tábora českého v Brně. Vždyi
v Praze byli jsme odkázáni jen na české korporace.
Slovan
Chorvat
Čech
doktor
Graf
V Kocev
Bulhar
Praha
Plzeň
Rakousko
Karlová Vary
Brno
22
article
Již při sestavování exkur se, vyjímaje Vídeň, obraceli
jsme se výhradně jen na officiální zřízení, bez zře
tele náleží-li k národnosti slovanské nebo německé
Ke konci poznamenáváme, že nebylo pěíčiny, aby-
chom se zřekli návštěvy Štyrského Hradce, naopak
po onom telegramu chtěli jsme dokázati nepravdu
nám přípisovaných panslavistických demonstrací
které nijak nebyly zařaděny do naší exkurse. Opa-
kujeme opět že chlěli jsme viděti význačnější kul
turní střediska Rakousko-Uherska bez rozdílu náro
nosti, abychom nabyli poučení a nikoliv z přiči
politických — neboť obbajovati Slovanstv
— byl byůkol příliš vznešený pro naš
skromnou družinu. V Kjustendilu, za exkur-
sianty N. Kocev.
— Přednášky. Česká společnost pr
veřejné zdravotnietví pořádá ve čtvrtek
dne 9. května v sále Umělecké besedy v Nekazanc
o6. hod. odp. veřejnou přednáškůí p. vrch, inženýra
Heinemanna, který tídí provádění nové pražské kana-
lisace. Vysvětlí pomocí výkresů a obrazů celý systěm
očisťování města Prahy podle návrhu Liudleyova
Členové dostavte se všichni, uvedení hosté jsou
vítání.
— Beseda Měšťanskáv v Praze žádá sv
p. t. členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu
dlouholetého zakládajícího člena p. Alexandra
Tersche, emer. lékárníka, který se koná ve středu
o 10. hod. dop. z kostela u sv. Jindřicha na hřbito
olšanský.
N Kocev
Heinemann
Liudleyův Člen
Tersch
Jindřich
Vídeň
Štyrský Hradec
RakouskoUhersko
Praha
Olšanský
pr
23
article
— Afféru z německého tábora v Č. Budě-
jovicích sděluje s námi tamní náš zpravodaj
Hrdiny affáry té jsou dva předáci budějov. něm. na-
cionálů, Leopold Schwei ghofer, velkoohchodní
a MUDr. Norbert Swoboda, lékař, oha ještě mla
muži. Dr. Swoboda jest ženat a choť jeho jest slič
nou dámou, jíž věnoval však Leopold Schwéighofe
jenž byl osobním i politickým přítelem dra. Sw
body, více pozornosti než mohl dr. Swohoda klidno
snésti. Následkem toho se oba pánové znepřátelil
avšak to patrně nevadilo p. Schweighofroví, aby
i dále kořil se krásné paní doktorově. Na konec nl
p. dr. Swoboda zakročil proti p. Schwaighofrovi způ
sobem, jehož se neužívá pro každou maličkost
Visobotu asi o půl osmé hodině večer kráčel pan
Leopold Schweighofer Vídeňskou ulicív kolem
německé kavárny »Centiral«, kde je stále
velmi čilá s frekvencs. Tu pojednou octl se tváří
tvář dru. Swobodovi, jenž pohlédh naň zrakem plným
nenávisti a zároveň na přáhl hůl, jež v zá
pětí na todopadla na hlavu Schwelig
hro frovu, s níž ihned na dlažbu sletěl rozpláclý
cylindr. Pan Schweighofer shýbl se, chiěje cylindi
zvednouti, ale tím poskytl dru. Swobodovi vltanou
příležitost k dalšímu výprůsku. Dr. Swo
boda mlátil do Schweighofra vší si
lou, takže tento nemohl povstati an
ze země. Teprve po chvili se mu to podařilo, na
čež prchl dokavárny, Dr. Swoboda pak klidně
odešel domů. Během této srážky žádný z obou reků
nepromluvil ani slova — patrně si rozuměli. Výjevu
tomuto přihlížel zástup lidu a budí alféra ta pocho
telné vzrušení. S inleresem hledí se ovšem též dal
ším jejím důsledkům: Schweighofer totiž, jenž je
dělostřeleckým poručíkem v záloze, vyzval dra. Swo
bodu na souboj, který koná se dnes ráno
jízdárně zdejších dělostřeleckých kasáren a sice na
pistole, zatěžkých podmínek.
Hrdina
Schwei
MUDr
Swoboda
doktor
Schwéighofe
Swohoda
Schweighofer
Schwelig
Swo
Č . Buda
24
article
— Dopisnice. Z poštovního ředitelství sdě
luje se nám: Dopisnice (poštovní lístky) bez nad
pisu, a tudíž i lakové, na nichž nadpis byl pře
škrtnut nebo jinak odstraněn, nepodlehají od ny
nějška nijaké závadě. Nemožno-li tedy při
pustiti takovou dopisnici jako tiskopis dle tarií
frankovaný, k dopravě jako dopisnici, poněvadž m
na rubu mimo jmeno adresu odesílatelovu a dalum
odeslání ještě jiné dodatky, pak naložiti jest s do-
pisnicí takovou jako s dopisnicí nedoslatečné fran-
kovanou. Je-li však určena takováto dopisnice d
některé země světové smlouvy pošto vní
pak ji považovati nutno za nedostatečně Irankovaný
dopis. Přípsal-li však odesilatel na adresní stran
dopisnice slovo »Tiskopis«, přetrhinuv, nebo odstra-
niv nadpis »dopisnice«, pak vyloučiti jest takovou
zásilku, obsahuje-li pro tiskopisy nedovolené do
dalky, jak v dopravě tuzemské, tak i mezinárodn
z poštovní dopravy
— Rozdělení úroků z nadace. Z úroků na-
dání Jana Novotného pro tovaryše a pomocníky
udělena bude dne 30. června dovednému tovaryši
částka 294 K. Žádosti do 31. kvělna v podacím
protokole rady městské. — Z nadání téhož bude
dne 30. června podarováno pět chudých, při stavbě
v neštěstí upadlých a ku práci neschopných zedníků
tesařů neb nádenníků podporami po 66 K 96 b.
Novotný
25
article
Žádosti tamtéž do 31. května.
— Májová slavnost na hřbitově malo-
stranském konati se bude v neděli dne 2. června
— Zastavená voroplavba u libšickéh
zdýmadla. Z dřívějších zpráv v listu našem uve-
řejněných jest povědomo, že plavci vorů zdráhali s
proplouti na vorech libšickým zdýmadlem, která
plavba při zvýšeném stavu vody byla spojena se
značným nebezpečenstvím. Odepření plavby mělo
v zápěti, že na Vltavě nad zdýmadlem zastavilo as
100 vorů. Místodržitelství nařídilo, aby vyzvednuty
byly slupice zdýmadla, čímž mělo být docíleno sní
žení hladiny řeky. Provedení tohoto nařízení ne
mohlo však se uskutečniti z důvodu, že hladina řeky
byla pokryta vory a tím hrozilo nebezpečí, že pro
střední vory budou proudem stržehy a roztrhány
mimo to vory, u břehu zaslavené, po opadnutí vody
ocily by se na suchu. Příležitosti té použili plave
k zahájení akce, směřující ke zlepšení jejich poměr
a počali se domahati zvýšení mzdy. Předáci jejich
odebrali se do Prahy k vyjednávání s velkoobchod-
níky se dřívím a u Libšic zůstali vrátní a větší počei
plavců. V pátek bylo do Libšic vysláno 40 četníků
a zástupce politického úřadu, aby zabráněno bylo
domněle chystaným výtržnostem. S plavci bylo vy-
jednáváno a zejmena jim nabídnuto odškodnění za
čas, kdy vory nemohly vraty zdýmadla proplavili.
ale kladeno za podmínku, že musejí v plavbě pokra
čovati. Plavci a vrátní s nabídkou nesouhlasili, pouka-
zujíce, že v Praze koná se vyjednávání jejich zá
stupců a podnikatelů voroplavby. Na to bylo vrátným
sděleno, kdyby ještě detší dobu s plavbou voro
otáleli, že jim bude koncese k plavbě vorů odňata.
Vltava
Praha
Libšic
26
article
Vrátní sice byli ochotní hařízení tomu vyhověti.
poukazovali však k té okolnosti, že při neochot
plavců v plavbě naprosto pokračovati nemohou. Mez
tím učinily úřady jiné opatření, aby vory na
zdýmadlem zmizely. Z Prahy vyžádáno bylo o ddě-
lení zákopníků, kteří byli dáni kormi-
delníkům k výpomoci. Skutečně také po
otevření slupic propluly vory, řízené vrátnými a za
pomocí zákopníků, za zdýmadlo, načež byly vory
opět vrátným odevzdány. V sobotu večer bylo řečiště
nad zdýmadlem úplně vorů prosto. V neděli dopo
ledne docílena shoda mezi vrátnými a velkoobchod-
níky se dřívím v tom směru, že vrátní obdrželi
10procentní zvýšení poplatku. Podotknouti dlužno,
že v hořejším toku Vltavy možno plouti pouze
s »úzkými« vory, poněvadž řeka tvoří časté záhyby
a je na mnohých místech mělká. Teprve od Prahy
Praha
Vltava
27
article
k Ústí je řeka způsobilejší k voroplavbě a zde tvoi
se tak zv. dvojité vory. Ku plavbě každého voru je
určen vrátný, který je oproti úřadům zodpověden.
Týž má ku pomoci dva zřízence a sice »předáka«,
který je v přední části voru a »zadáka«, jemuž je
svěřeno řízení zadní části. Tito pomocníci mají byt
povoláním plavci, leč nařízení z důvodů úsporných
obchází se tím, že se k tomu používají také prosti
nádennici aneb si vrátný přibere pouze jednoho po-
mocníka. Velkoobchodníci se dřívím přistoupili na
následující podmínky: Přesně bude k tomu přihlí-
ženo, aby zákonitá délka vorů byla zachovávána. Př
opatrování vorů při povodní, kdy plavba jest ne-
možná, obdrží plavcí za každých 24 hodin náhradu
3 zl. za 24 hodin a za 1 muže. Přísně bude dbáno,
aby na každém voru byl jeden vrátný a dva z pů-
sobilí plavci. Bude postaráno o to, aby čelní
vrátní vypláceli skutečně obvyklé platy za plavbu.
V případu, že by mladší síly jako nádenníci při plavbě
byly zaměstnány, musí ušetřený tím rozdíl mzdy na
plavbě rozdělen býti mezi spoluplavící plavce. Z
plavbu vorů z Prahy na saské hranice bude přídáno
za šípu 13 korun, to jest o 10% více dosavadníhe
platu.
— Uzavřená ulfce. Za příčinou kladení rou
vodovodu zůstane Botičská ulice od silnice na Slupi
až k měšťanské škole na Děkance na král. Vyšehradě
pro povozy uzavřena.
Ústí
Praha
Vyšehrad
28
article
— Záchranný sbor žižkovský. Nejlidnatějše
předměsti pražské vykonalo právě důležitý krok
otázce humanitní. Město Žižkov zřídilo svůj vlastni
záchranný sbor, čímž značně ulevilo soukromému
dobrovolnému sboru záchrannému v Praze. Ani
pile ani nákladu nebylo šetřeno, aby otázka vlastní
svépomoci pro první počátky vyřízena byla způso-
bem prospěšným. Na nádvoří obecního dvora žiž-
kovského včera odpoledne sešla se četná společnost
za účelem prohlédnutí rekvisit, pro záchranný sbor
žižkovský opatřených. Byli přítomni zejmena pp.:
starosta města Žďárský, náměstek jeho Zák, ředitel
městských úřadů Čermák, četní členové rady měst-
ské a zastupitelstva, žižkovští lékaři, zástupcové
tisku pražského, okresní hejtman Smutný, okresní
lékař dr. Friedl, polic. lékař dr. Masák, polic. komi-
sař Husák a j. Řekvisity záchranného sboru žiž-
kovského jsou úplně nové a sice: vůz ambulanční
s gumovými obručemí, vůz ku převážení osob, stl-
žených infekčními nemocemi, perový dvoukolovýa
polštářovaný vozik, truhla na dopravu nepříčetných,
truhla pro mrtvé a dvoje nosítka. Ředitelem za-
chranného sboru je p. Boh. Říha, inspektoremp.
Žďárský
doktor
Friedl
Masák
Husák
Řekvisita
Říha
Žižkov
Praha
městský úřad Čermák
rada město
29
article
MUDr. Kotýnek, jeho zástupcem p. dr. Škorpil,
správcem lékárník p. Schreiber. K vykonávání služby
záchranně jest ustanoveno 10 členů hasičského sboru,
jehož velitelem je p. Gause. Zařízení zácliranného
sboru prohlášeno bylo za praktické a vystoveno
uznání representaci obce za pečlivou a humanitní
snabu ve prospěch chudého obyvatelstva svého
— Nový most kamenný u Národního dí-
vadla jest již dostaven. Dlažba mostu byla ukon-
čena v sobotu o 5. hodině odpolední a zbylo pouze
upraviti předmostí na straně staroměstské. Včer
ráno byla odstraněna prkenná ohrada mostu ne-
daleko Národního divadla a četní dělníci zahájili
práci s úpravou předmostí. Dojem, jaký činí stavoa
nového mostu na oko diváka, jest velkolepý. Po celý
den bylo předmosti obklopováno četným obecenstvem.
Kotýnek
Škorpil
Schreiber
Gause
národní divadlo
30
article
Vstup na most jest ovšem ještě zamezen a část plotu
přenesena k výběrčím budkám. Úprava předmostí
bude dokončena zejtra. Včera večer byly provedeny
zkoušky a osvětlováním mostu elektrickými oblou-
kový lampami.
— Hořicí tráva. V lese na Skalce na
usedlostí Klikovkou č. 129 na Smíchově včera odpo-
ledne neznámí pachatelé zapálili suchou trávu, která
vyhořela na 50 čtver. metrech. Další šíření ohně za-
mezili hasiči smíchovští a košířští.
—Dělníci přepadeni a ztýráni. Včera veče
byli dělníci, ubírající se domů ze závodu na obrábění
dřeva p. Fil. Křížka na Smíchově, v ulici u Nikolajky
přepadeni hloučkém stávkujících soudruhů, kteří n
ně pokřikovali a vyhrůžky pronášeli. V sadech vy-
řítil se proti nim jiný hlouček a na to byli dělníci
obklopeni a od stávkujících ztýráni. Při příchodu po-
licejní stráže útočníci se rozprchli. Později byli dva
z nich zatčení.
— Vyloupená pokladna. V severních Če-
chách po delší dobu provádí odvážné rejdy zlodějsk
společnost, která má namířeno výhradně na nedo-
bytné a ohnivzdorné pokladny. Rada povedených
kousků těto družiny byla rozmnožena o jeden případ
v noci na sobotu. Čtyři zloději vnikli do kancelářské
místnosti na Mariánském dolu u Horního Litvínova.
vyzvedli železnou pokladnu, oknem ji vynesli a od-
vezli na voziku k lesíku, kde ji rozbili a obsah vy-
brali. V očekávání, že výprava bude velmi výdatná
se zklamali. Náhodou minulý večer pokladník odnesl
z pokladny několik tisícovek, aby je proměnil. takže
lupiči nalezli v pokladně jen asi 100 K Knihy ob-
chodní nechali neporušené. Pachatelé zmízeli beze
stopy.
Křížek
Smíchov
Nikolajka
Horní Litvínov
31
article
— Náhlá smrt. Knížecí nadlesní p. František
Vohnoutek v Zámostí u Českých Budějovic při-
šel dne 4. t. m. jako obvykle do svého hostince úplně
zdráv a čilý, avšak v tom okamžiku, kdy usedala
podával svým přátelům ruku, sklesl k zemi, raněn
byv mrtvicí a za krátko skonal. Byl stár 65 roků.
— Nesvědomitost. Aby zabráněno bylo mož-
nému nedorozumění, konstatujeme ke zprávě po
límto titulem uveřejněné, že advokátní kancelář pana
JUDra. Karla Břetislava Tieftrunka v Praze, Ferdi-
nandova tř. č. 33, nemá nic společného s kanceláří
p. dra, Františka Tieftrunka v Mělníce, před králkým
časem zemrelého, ba že týž s pražským advokátem
p. drem. Tieftrunkem nebyl ani spřízněn.
— Upravení pracovní doby ve knihkupe-
ctvích. K firmám, které poskytují svému personálu
úlev, připojil se starosta gremia knihkupeckého pan
Ant. Řeinwart, knihkupec v Praze, ve Vodičkově
ul. 20, který, počínaje květnem, stanovil celoročn
devítihodinnou dobu pracovní a mimo to po
celý rok střídání personálu po všechny neděl
i svátky. V letních měsících pak celonedělní klid.
Vohnoutek
JUDr
Karel
Břetislav
Tieftrunk
Antonín
Zámostí
Český Budějovice
Praha
Mělník
Vodičkův ulice
Ferdi
32
article
— Z Holešovic-Buben. (Matičná slav-
nost.) V sobotu konal damský odbor Ústř. Matic
školské v Holešovicích první schůzi, již zahájila
předsedkyně paní Ant. Schillerová, choť továrníkaa
obec. staršího. Jednatelka nastínila krátkou řečí
obrázek celě slavnosti. Zapisovalelkou byla zvolena
slč. Damohorská. Dámy uvolily se obětavě zváti
k akademii, jež má velmi pestrý program a pořádati
buffet v den slavnosti na ostrově Velkých Benátkách.
Dle čilého účastenství a chuti, kterou dámy k obližné
práci projevily, možno předpokládati, že i letos slav-
nost morálně i finančně jich přičiněním, jak bývá
obyčejně, skvěle se vydaří. Příšti schůze koná s
v sobotu dne 11. května o 6. hod. več. k přání
holešovických dam »u Havránků« na Bělské třídě.
— Omyl. Do včerejší naší stati o účtu z
právní zastupování nynější správy konkursu Hospo-
dářské záložny mělnické vloudil se omyl, snadný
v kritické době dvou měn »rakouské« a korunové
Jedná se totiž o palmární účet 300.000 K, nikoli
zlatých. Dle toho jest třeba zříditi také počty
ostatní
— Nálezy a ztráty. V Král. Oboře (ve Stro-
movce) nalezen byl minulou neděli náramek. Kdo
jej ztratil, nechť se přihlásí u Jana Kimly, firma
Bratří Kimlové, drogerie na Můstku.
Antonín
Schillerová
Havránek
Král
Kiml
Holešovice
Bubno
Benátky
bratr Kiml
33
article
— Z lanové dráhy na Petřín. Dnes, jakož
i každý úterý a sobotu pořádány budou v zahradním
hostinci na Nebozízku koncerty, provedené kapelou
pěš. pluku č. 88 svob. pána Teuchert z Kaufmannů.
Za tou příčinou jezdí lanová dráha až do 11. hod
večerní.
— Panorama »Gea« ve Vodičkově ulici (palá
barona Nádherného) zařízena je nyní ve prospěch
Národní jednoty severočeské. Ceslovatel p. E. St
Vráz slíbil zaslati příležitostně z Číny některé časové
novinky. Vstupenky po 40 hal.; dětské lístky po
10 hal. Předprodej listků nalézá se v trafice
u p. Fraňka v Platýze (Ferd. tříds) a u p. Karla
Gubíše, obchod s modním zbožím pro pány na Král.
Vinohradech, Palackého třída čís. 8. Spolkové
lístky vydávají se na legitímace v blocích po 25
vstupenkách za hotové pouze v místnestech ústřed-
ního výboru Národní jednoty severočeské na Ferdi-
nandově třídě č. 33.
— Dodávka kamen a sporáků pro novo-
stavbu paláce pražské městské pojišťovny svěřen
byla rakovnické továrně na výrobu šamotového z boží.
mozaikových dlaždic a kamen v Praze, Havličkov
nám č. 1.
Teuchert
Kaufmann
Nádherný
E Vráz
Franěk
Ferd
Karel Gubíš
Král
Petřín
Vodičkův ulice
Čína
Platýz
Ferdi
Praha
Panorama
Gea
národní jednota
pražský městský pojišťovna