ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 964a6190-660c-11dc-8869-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 151, place 67, org 13, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. května 1901.
4 masthead
Císlo 125.
5 article
peny byly pozemky č. k. 369 a 370 na Císařském ostrově v Bubenči v celkové výměře.4950 čtv. s. za cenu 4 K za 1 čtv. s. k účelům čistící stanice kana- lisační; návrh, aby pro vystavovatale na mezi- národní výstavě psů, kterou pořádati bude v Praze (v Kr. Oboře) ve dnech 26., 27. a 28. května t.r. zemský spolek pěstitelů ušlechtilých psů v Praze, povoleny byly ceny kr. hl. města Prahy: 1 stříbrn medaille, 2 bronzové medaille a 3 diplomy uznáníi návrh na povolení nákladu na 6000 K na vypsání cen na projekt upravení letenské pláně návrh na podání petice zemskému výboru a sněmu království českého proti zvýšováni zem sk přirážky; návrh, aby od pí. Alžběty Skučkové zakoupen byl dům č. p. 900—I. v Josefovské třídě některé návrhy za remunerace a za mimořádné práce vyměření vdovského platu a sirotčích požitků. Zpráva o prozkoumání účiů pachtu daně po travní za r. 1900 vzata na vědomí. Jednalo se pak o návrhu městské rady, by pro- vedla se volba inspektora pachtu po travní daně a by zvolen jím byl člen sboru. Obecní starší pan Březnovský obnovuje svůj návrh, by administrátorem obce jmenován byl úřadník obce. K důvodům, které již dříve pro něj uvedl, při- stupuje po vraždě letenské i ten, by nevzbuzovala se proti honorovanému členu sboru zášť, jež vyplývá z toho, že inspektor rozhoduje o obsazování míst při potravní dani. Navrhuje tudíž, by obsazení místa inspektora se odročilo a měsíské radě se uložilo, b vyhledala z úřadnictva způsobilou osobu, jež místo to by přijala.
Skuček Březnovská Bubeneč Praha Králové
6 article
Návrh tento podporují pp. Vaníček, dr. Nesý a Hudl, načež schvaluje se návrh na konec de baty. K slovu přihlášeni byli ještě pp. H ašio urek Lada, Hamáček a dr Küh n. Obecní starší pan Hašourek přimlouvá se z přijetí navrhu ob. star. pana Březnovského, proto ž najde se pro funkci administrátora mezi úřadnictvem odborně vzdělaný úřadník a žádá, by odstranilo se podezření, že ve sboru jsou funkce, se kterými spo jeny jsou materiální výhody. Obecní starší pan Lada poukazuje, že ze sbort nebývá administrátorem volen vždy muž, který pachtu daně potravní rozumí. Nyní jest také na čase by vyhovělo se veřejnému mínění. Řečník přimlouvá se za návrh p. Březnovského. Obecní starší pan Hašourek navrhuje, by zvolil se pro každou bránu jeden inspektor a všichn by pak tvořili správní radu pro pacht potravní daně. Obecní starší pan dr. Kůhn zasazuje se za návrh městské rady a praví, že místa obsazuje do- zorčí rada, nikoli inspektor. Pověcných poznámkách pp. Vaníčka, Ha šourka a Hamáčka zamítá se návrh pana Březnovského a schvaluje se návrh městské rady, by inspektorem zvolen byl člen sboru. Četní stoupenci strany svobodomyslné zasedaeí síň pakropustili. Při volbě admínistrátora pachtu daně potravní odevzdáno 59 hlasovacích lístků a zvolen jim byl 48 hlasy obecní starší pan Ferdinand Voitl, který volbu přijal. Starosta pan dr. Srb chtěl pokračovati v dal- ším projednávání jednacího pořadu, avšak zasedacl síň se po volbě této tak rychle vyprázdnila, že sbor nebyl schopen platně se usnášeti. Sdělil tedy, že ostatní předměty vyřídí se v mimořádné schůziv pondělí dno 13. května. Schůze skončena o 8. hodině več.
Vaníček doktor Nesý jít bat Hamáček Küh Hašourek Březnovský Kůhn Voitl Srb
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá zpupnost. Kdo jen poně- kud všímá si našeho veřejného života, pozoruje u Němců zvláštní zjev, pokud jde o názor na toto království a co k němu přísluší. S prá- vem a sice s rovným právem u ná se nespokojí. Jakkoli jsou potomky při- stěhovaleů v pravém toho slova smyslu a bez příhany, jinak potomky lidí, již neměli podílu na rozvoji této země jako státního organismu, jakkoli nemohou v nižádném směru činiti ná- roky na to, že by byli jejími represeninnty. osobují si v této zemi více práva, než obyva- telstvo, které zemi této dalo státní zřízení, za její samostatnost a slávu nesčetných na živo- tech a stateích přineslo obětí a tuto zemi vždy bez odmluvy považovalo za svou. Ba, tak daleko jde zpupnost německá, že posiťuje jako bezpráví i to, čím se jim nijak neubližuje, čím nijak se nepoškozuji, nýbrž čím rozšiřuje se, aniž by tím byla jakýmkoli způsobem porušena práva jejich, přirozený obvod práv našich. Kdykoli jde o právo ao néjaké beneficium, plynoucí z pří- slušnosti k této zemi, jsou Něme »vlěrní její synové«, i hlásí se k ní tak hlasitě, jakoby závoditi chtěli s námi v lásee k ní. Pokud jde o práva a nároky na respekt, jsou také vzornými Pražany a naleznete je všude s nataženou, ku braní připravenou rukou.
Němec Pražan
8 article
Však kde jde zápasiti o právo potřeby této země, o práva a po- třeby Prahy, tam jich není, pěč o to ponechávají milostivě nám. Naopak, jde-li o to, tupili toto království, sesla- bovati jeho význam, degradovat je a činio z něho správní departement, tam jsou ne- mečti obyvatelé této země všude v řadě první. A jak se přičiňují němečt obyvatelé Prahy o její prospěch a slávu, o tom marně bylo by šířiti slov. Kde mají z toho prospěch, tam jsou hodnými této vlasti dětmi kde žádá se obětí na nich, tam kameny vrhají po vlasti a podlým způsobem ji zapírají. Politickými okolnostmi byla Vídeň nuclena projeviti ochotu k akci, kterou by nepopíra- telně byla povznesena hospodářsky tato vlasť. Tatáž vláda, která dala sebou tahati o každou tisfcovku, která několikastovou sub- venci české škole zařaďovala mezi koncesse — tatáž vláda dnes by byla ochotna za to, čemu říká se v této říši uzdravení politických, najmě parlamentních poměrů, povoliti velké milliony.
Praha Vídeň
9 article
Ovšem že z penčz našich, ale v tomt státě nemohou se odstrkovaní národové ani za své peníze do- mocitoho, co jim náleží. A s jakým opět setkáváme se tu zjevem ? O při dělení těch millionů nepostaví se Němci do zadu, aniž se uchýli stranou. Naopak máte je v první řadě, každý kraj má v ruce své, jako před štědrým večerem, »seznam svých přání«, ba i každé německé hnízdo chce býti odškodněno za ten »český kanál«, který nemáme a snad ani míti nebudeme. Za to, že jsme ochotni mil- lionovým nákladem zříditi u nás v zemi vodní dráhu, kleré se Německu jako spojky mezi vodstvem Severního a vodstvem Černéhó moře nedostává, chtějí Litoměřice na stálu celní úřad, poštovní ředitelství, reálku a bůh ví co ještě. A totéž, a ještě více chce Ústí n. L. Teplice, Liberee, Děčín, Trutnov atd. atd. Když alo řeknete těmže Němeům, že na vzájem žá- dáte, aby s Vámi zasadili se o regulaci řek v Čechách, českých i německých, o to tedy. co je možné, co dávno již býti mělo — tu pání krajané německého jazyka vzpomenou si povinnosti souručenstva a vyjdou si bojovati proti nám za tůrskou dráhu a za odbočku její do Ba- vorska. Maří beze všeho hospodářské prospěchy vlzstní země, aby pomohli z důvodů na- cionálních soukmenovcům svým. A na nás se žádá, abychom po 17. říjnu 1899 byli le- dovými, nerušili akci, nýbrž za pěkné sliby složili ruce v klín a spokojivše se s poličky nám zasazenými čekali, až nám do něho ně- jaké poloshnilé jablíčko spadne.
Němec Litoměřic Liberee Německo Teplice Děčín Trutnov Čechy
10 article
— »Alldeutsch« strana a její snaby. Co činilo stranu páně Wolfovu a Schönererovu peněkud sympatickou, byla její upřímnost. Však i tato vlastnost znenáhla z nich mizí i stávají se zrovna tak potměšilými, jako ostatní Němei a jejich strany, jež s větší či menší dovedností umějí úmysly své zakrývati. Předevčírem sešli se ve vídeňském Prateru, aby konali tam ve třetí kavárně obvyklý výroční sjezd. Poslanec Berger vykládal o hnuti »Pryč od Říma!«, jež prý vzniklo z pohnutek národně politických svobodomyslných. Zároveň protestoval proti tomu, jakoby hnuti to znamenalo »Pryč od boha !«, »Pryč od Rakouska!« Němečtí nacio- nálové jsou prý zboznější, než ti, kteří prý ne- ustále mají boha na jazyku. Boj jejich namí- řen je proti zneužívání náboženství k světským účelům, proti jezovitskému vlivu a vměsovánl se církve do státních záležifostí. Hnutím »Pryě od Říma« dá prý se jedině čeliti vlivu kleri- kálnímu. — Aj, aj! Nechtěli by nám snad sděliti, zda se příznává p. Schönerer a p. Wolí ku zjevenému křesťanství, jak je hlásají tak zvaní
Wolfův Schönererův Berger bůh Wolit Prater Řím Rakousko
11 article
Hengstenbergiáni, neb ku zásudám oné evange- lické volnosti, jež měla útulek svůj v »Prote- stantenvereinu«? Tomu patrně ani, ten, ani onen nerozumějí. A komu namluviti chtějí, že heslo »Los von Rom« není s heslem »Pryč o Rakouska« idenfickým? Snad nechce dokazo- vati pan Berger, že je strana jeho rakouskou Ta strana, jež okázale opoušli sněmovnu, kdy v ní řeč o dynastii a o říši, která nosi v zimě v řetě v knoflikové dirce chrpu, jež byla zami- lovanou květinkou císaře německého, ta strana, jež souhlasem svým provázela výrok poslanee Steina, pronesený v plné sněmovně: Nám st- rého čerta sejde na Rakousku! Třeba tu ješte nějakých důkazů k tomu, co páni stoupenci Wolfovi a Schönererovi cílí a myslí ? Vždyí ostatně Wolí obsah slova salideutseh« po páno Steinově řeči v téže sehůzi důkladně rozebral.
Los Rom Berger Stein Wolf Schönerer Steinův Rakousko
12 article
Co znamená »alldeutsch«? A pan Wolí odpo- věděl: »Být jedním tělem a jedním duchem s bratry v říší!« To snad postačí. — Podařilo se. Dudy, kterě brůčí, jal se do nich fučí, toť v ohledu politickém kla- sický náš »Hlas Národa«. Nedělním článkem svým pod názvem »Ujednání s vládou« zas jednou osvědčil tuto svou karakteristiku způ- sobem unášejícím. Jeden odstaveček profundn úvahy té věnuje chvále své politické přozira- vosti an di: »Naše představy o politice poslanců mladočeských potvrzují se úplně«. Což také ihned na místě dokazuje. Pomíjíme z jeho skvělé kasuistiky pošetilostiějako, že Mladočeš vzdor státnímu právu jali se na rišské radě provozovati úsilovně politiku jazykoveu, jakkoli ta otázka náleží zemským sněmům. Marně by- chom vysvětlovali chápavosti orgánu starostátníko rozdily mezi úpravou jazykových poměrů cestou nařizovací a mezi vydáním jazykových zákonů říšských, proti němuž se delegace česká posta- vila na nezlomné stanovisko příslušnosti zem- ského sněmu království českého. »Hllas Národa« však tentokráte bíje do oči něčím pádnějším. Jsou to vodní průplavy, na nichž prohání se kocábkou své duchaplnosti, nabíraje ovšem vodu, což se mu děje obyčejně i na suchu. »N ás list byl první«, hlásá »Hlas Národa«, »jenž ve své národoho spodářské části poukazoval k nebezpečným stránkám kanalisačního program pro zájmy národa českěho přimlouval se zato, aby splše bylo hle- děno k upravení řek českých.« Sáhneme-li do bohaté minulosti »Hlasu Národa« jen ne- daleko, jen po jeho 100. číslo ze dno 12. dubna t. r., ejhle co tu nahmátneme?
Wolit národ
13 article
Učiněný vznešenozpěv arcichvály na — vodní cesty. V referátu »Průplav dunajsko- vltavsko- labský«, pojednávajícím o resoluci obchodní ko- mory, nadšeně vítající průplavy, nazývá » Hlas Národa« průplav mezi Dunajem, Vltavoua Labem eminentní záležitostí náro- dohospodářskou, kterouž prý projev ob- chodní komory pohne ke zdárnému, po- čátku. Ačkoliv se nota bene v celém tom projevu nejedná nikde ani slůvkem o upravení řek ve smyslu zemědělské meliorace! Na celé čáře projevuje »Hlas Národa« souhlas s reso- lucí obchodní komory, místa největšího uznání a očekávání podtrhuje proloženým písmem. Ne- jenom že v celé té zprávě není ani nejmenšího protestu proti velebení vodních cest jednotli- vými řečníky, »Hlas Národa» všechny vynášeje, nazývá dokonce ljednoho z nich, p. Bondyho, dávnoletým, horlivým a neunavným pracovníkem v oboru železnic a vodních cest, kterýž debatu zahájil a v jasný historický přehled snesl vše.
Bondy Dunaj Vltavou Labe
14 article
co na suskutečnění našeho největ- šího hospodářského snu od dáv- ných dob bylo pomýšleno«. Ovšem již dne 16. dubna zasmušuje se slunná nálad výtečného »Hlasu Národa« i táže se na témž úvodním místě: »Jsou průplavy zemědělství k užitku neho ke škodě?« Tu se mluví užo riskantních millionech, zemědělských obavácha tady konečně objevují se meliorace, jež, zavál do »Hlasu Národa« orlický vítr. Před čtyřmi dny se národohospodáři v »Hlase Národa« ještě rozplývali a hle, náhle se ukázala »věc vážnou«, o níž dlužno »se všech hledisek a podrobně uvažovati«. Jednou vesele s hlediska p. Bondyho, a po druhé smutně se stanoviska prince Bedřicha Schwarzenberga. Jsouť oba ve fantasii »Hlasu Národa« stejně velikými pány a cennými pří- znivci. Kdo však z povolání po větru plášť točí tomu přináleží ve věcech vážných a všeho ná roda se týkajících slovo poslední. Zejmena má se zdržovatí » představ o politice«.
Bondy Schwarzenberg
15 article
— Schönerer mecenášem s pod mínkou. Kratochvilnouhistorku přinášejí »Egerer Nachrichten«. Z jisté vsi na Chebsku sděluje se všeněmeckému tomuto lístku, že došel míst- ního »Turnvereinu» od posl. Schönerera dopis, v němž se generál řádu všeněmeckých rytír zprudka pouští do faráře v řečené obci, poně- vadž se o něm dozvěděl, že prý spílá Vše- němcům a jich poslancům. Následkem toho vidí prý se Jiří Schönerer nucena zaslati míst- nímu »Turnvereinu« 20 zl. i zavazuje se, že i na příště za každou nadávku, kterou farát s kazatelny proti Všeněmcům pronese, zaplat témuž »Turnvereinu« pět zlatých. To je roz- hodně originální nápad. »Turnverein« nebude si nyní ničeho snažněji přáti, než aby pan farát pomáhal panu Schönererovi co nejčastěji o pětek, a pan farář má úplně na vůli přivěsti Schönerera výmluvností svou na mizinu. Do- hodne-li se »Turnverein« s farářem, mohou z toho býti pěkné obchody. Nyní jedná se jen o správnou kontrolu a Schönerer, chtěl-li být galantní, měl šťastnému »Turnvereinu« zaslat počítadlo, jaké bývá na moderních kulečnícíeh karambolových, k upevnění na kostelní lavici v níž by zasedí při každém kázání t. zv. »sekt- wart« turnérského spolku. — Francouzský hlas o české kultuře.
Egerer Nachrichten Schönerer Chebsko
16 article
Známý francouzský spisovatel Lěon Berthaut uveřejňuje v revui »Les annsles du bien« velm vřele psané pojednání »Les Tehěques et la civili sation«. Berthaut líčí český zápas národní, zmi ňuje se o našem národním znovuzrozenf a stručně zachycuje náš život kulturní v hlavních ob rysech a uvádí jmena vynikajících českých pra covníků. V pryní řadě píše o Palackém a te s obdívem a nadšením a pak obrací se k če skému umění. Praví, že národ český je sumě lecký od kosti«, s mlékem mateřským ssají dět české »duší hudby«, v hrdě a něžné rage české je tolik schopnosti hudební, že božský Mozar rád působil v Praze, které popřál první provo- zování svého »Don Jusna« a že Bách. i Lisz uznali, že pražská konservatoř má jediného sou- peře re škole pařížské. Berthaut líčí vývoj če ského umění výtvarného, uvádí, že po romanti kovi Čermákovi, jehož kolorit sálal teplem, přiše
Lěon Berthaut Palacký Praha pera re škola
17 article
Josef Manes, opravdový malíř národa, pak Mi kuláš Aleš, nejčeštější z malířů, a pak Hynaia, Brožík, Ženíšek, Mařák. Myslbek. »Brožiž jes autorem slavného obrazu „Janc Hus!«, píše Ber- thaut, »u Hynaisa převládáně péče o formu. u Maxa Pirnera je princip opučný, Jul. Marál vyniká v krajinemalbě, Fulix Jennewein vl umění náboženském, Hanuš Švaigr tlumočili krajiny a postavy hollandské, němocké a české. Mnoh z jmen českých pokládali jsme za německá jako delikátního, jemného a bohatého Muchu, jenž je králem plakát uměleckého« A dál praví francouzský spisovatel: »A jakf obdivu hodnými pracemi honosí se literntura česká!« Líčí tradice české slovesnostr od křisitelské práce Dobrovského, Jungmanna, Kollara, Čelakovského Erbena, přechází k nejnovější době a předevšín vzdává hold Jar. Vrchlickému, Svat. Čechovi Janu Nerudovi a Zoyerovi, jichž činnost stručno a případně charskterisuje. Z ostatních básníků jmenuje dále: dolfa Hoyduka, Jos. Sládka
Manes Aleš Hynaia Brožík Ženíšek Mařák Myslbek Brožiž Janc Hus Maxa Pirner Jula Švaigr Mucha Dobrovský Jungmann Kollar Čelakovský Erben Vrchlický Čecho Neruda Zoyer Sládek
18 article
J. S. Machara, Taborského, Mužíkaj A. Soju E. z Čenkova, Jar. Kvapíla, Legra, Krásnohor skou, Kaminského, Rokytu, Škumpu atd. Jako representanty prosy jmenuje Benese-Třebizského, Karolinu Světlou, Jul. Zayera, Ignáta Hlerrmanna, Raisa a V. Hladika. Zmiňuje se o lásee českých literátův a myslitelů k Francii, o je- jich propagandě francouzského duchaa umění. Mimo jiné podobné literárnt manifestace sympatií českých pro Francii uvádi E. z Čenkova básnickou knihu »Paříž«. Ber- haut píše: »Všichni předáei češti jsou přátely Francie. Tak na př. Vladimir Srb, starosta pražský, syn známé spisovatelky paní Lužiceké, jenž je nadšeným etitelem genia francouzského jenž odevzdal Paříži umělecký dar pro náš národ.
Machar Taborský Mužíkaj Krásnohor Kaminskij Rokyta Benes Třebizský Karolina Světlá Jula Hlerrmann Raisa V Hladik Vladimir Srb Lužiceký Čenkov Francie Paříž
19 article
Frankofilem je též dr. Herold, výmluvný obhajce národa českého v parlamentu vídeňském. « Duše česká chvěje se příchylností ko duší francouzské, pravi Berthaut, franeouzské umění je známo v Čechách. České Národníedivadlo předvádí díla francouzská, posledně dávalo »Červený talárs od Brieuxa. Zmiňuje se dále o známě publikaci Hippmannově, »jež je mistrovským dílem svého druhu« a o díle vyďaném Bedřichem Kočím »Praha Paříži«, »jež je skvostem.« »Malý náro český je velký svou duši« končí nadšené Bert- haut. »Jest-lí podřimoval nějakou dobu, probudil se po vyčerpání stoletých bojů silnější nežl kdy jindy. Zázrak ten způsobil jazyk český. Lid, pravil p. Flourens, drží se svého jazyka jako člověk masa svého těla. Bráníce svůj jazyk proti tyranii germánské, Čechové zachránili sebe. A my musíme je podporovati svou sympati aby dosáhli svého cíle na vítězství pokojné snáhy, neboť každý národ, jehož jndividualita se ztrácí, je škodou celého lidstva. Národ český se pozvedá klidný a hrdý k jasu oblohy: my musíme býti s těmi, kteři stoupají k světlu!« — Osobní. Arcivévodkýně Alice Toskánská včera odpoledne odjela z Prahy do Lince.
Herold Hippmannův Kočí Bert Čecho Čechy Praha Český Národníedivadlo Praha Paříž
20 article
— Úmrti. Včera zemřel Alexandr Terseh emer. lékárník, v 65, roce věku. Pohřeb bude zejtra o 10. hod. dop. z chrámu u sv. Jindřicha na hřbitov olšanský. — Včera zemřel p. František Korec, býv podnikalel staveb a majitel realit na Král. Vino- hradech, v 66. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 4. hod. z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Pan František Brejník, hostinský v Hostoun zemřel 5. t. m. v 37. roce věku. Pohřeb koná s dnes o 10. hod. dop. v Hostouni. — Proti Čechům a Polákům v Němocku Z Erfurtu, 6. května. Obchodní komora prohlásila s jednomyslně proti zaměstnávání českých a polskýci dělníků v německých průmyslových obvodech a usnesla se vyzvati německou vládu, aby zamezila další »hromadnés stěhování se Čechů a Poláků do německé říše. — Z Vídně, 6. května. (Tifgrm. »Nár. Listů«. Přibyla sem deputace města Klatov, ve které jsou starosta města MUDr. Mašek a jeho náměstel JUDr. Hostaš. Odebrala se k ministru dru. Rez- kovi v četných záležitostech, zejmena ve příčin zřízení krajského soudu a rozdělení oreálného zym- nasia v samostatnou reálku a samostatné gymna- sium. Deputace odebrala se potom též k ministrůn dru. Hartlovi a Spens-Bodenovi. — Připojení Libně ku Praze. Na staro- měsťské radnici konala se včera porada ve příčině převzetí správy obce libeňské. Vyřízení rozsáhlého materiálu vyžadovali bude ještě další úrady — Dozvuky pobytu bulharských učitelů v Praze. Pan N. Kocev zaslal nám prostředni- ctvím pana tajemníka Stovanského klubu toto pro- hlášení: »V odpověď na články o naší výpravě uve- řejněné v některých časopisech, povinni jsme dáti následující objasnění. Bulharští učitelové za své ex- kurse byli vřele přijati od Čechů, Chorvatů, Maďar i Němeů a všemožně nám umožněny prohlídky měst.
Terseh Jindřich Korec Král Štěpán Brejník Čecho Polák Mašek JUDr Hostaš Rez Hartl N Kocev Chorvat Maďar Olšanský Hostouň Erfurt Vídeň Klatovy Libeň Praha SpenBoden
21 article
Rozumí se, že jako Slované mocněji jsme pocítili srdečného přijetí od Cechů Chorvatů, kde cítili jsme se u svých bratří, s nimiž nás pojí spříznéný jazyk, jeden původ i společná budou- enost. Toto krásné přijetí, s nímž setkali jsmes skorem všude — dosloupilo v Praze a v Plzni svého vrcholu, kde hratři Češi neželeli času, práce ani ná kladu, aby krátký pobyt učinili nám co nejplodněj- ším, užitečným, ba nezapomenutelným. Přirozeno,ž u bratrského národa byli jsme boroucnější při osvěd- čování své vděčnosti: leč právě pro toto velkolep uvítání a projevy díků, obvinílo časopisectvo učitele- výletníky, že vyjeli si osnovati panslavistické de- monstrace, tedy ze skutků vzdálených našeho ceíle. kterým byla návštěva Rakouska s jeho slovanským zeměmi a žádoucí poučení. Tím se objasňuje i za slání telegramu p. dr. Grafovi, starostovi Karlových Varů. V tomto telegramu žádal inspektor V. Kocev aby vyjádřeno bylo, že bulharští učitelové vyjeli aby se poučili, nikoliv aby dělali politiku. Jestliže k témuž telegramu osoba, která se těšila jeho dů- věře, a pověřena byla vyhotoviti v němčině telegram změnila smysl nebo přidala vlastní názory, ktere jsou pro český národ urážlivy a pro nás Bulhary nepříjemny, miním, že za to inspektor a bulharšt učitelové nejsou zodpovědni. Nezbývá nám. než vysloviti nejhlubší potitován nad tím, co se stalo. Pokud se týče ostatních nepravd časopisy šiřených bulharští učite lové co nejrozhodněji odmítají obvi- nění, že by mohli čerpati poučení je- dině z německých měst a kultury a že nepřijali pozvání z tábora českého v Brně. Vždyi v Praze byli jsme odkázáni jen na české korporace.
Slovan Chorvat Čech doktor Graf V Kocev Bulhar Praha Plzeň Rakousko Karlová Vary Brno
22 article
Již při sestavování exkur se, vyjímaje Vídeň, obraceli jsme se výhradně jen na officiální zřízení, bez zře tele náleží-li k národnosti slovanské nebo německé Ke konci poznamenáváme, že nebylo pěíčiny, aby- chom se zřekli návštěvy Štyrského Hradce, naopak po onom telegramu chtěli jsme dokázati nepravdu nám přípisovaných panslavistických demonstrací které nijak nebyly zařaděny do naší exkurse. Opa- kujeme opět že chlěli jsme viděti význačnější kul turní střediska Rakousko-Uherska bez rozdílu náro nosti, abychom nabyli poučení a nikoliv z přiči politických — neboť obbajovati Slovanstv — byl byůkol příliš vznešený pro naš skromnou družinu. V Kjustendilu, za exkur- sianty N. Kocev. — Přednášky. Česká společnost pr veřejné zdravotnietví pořádá ve čtvrtek dne 9. května v sále Umělecké besedy v Nekazanc o6. hod. odp. veřejnou přednáškůí p. vrch, inženýra Heinemanna, který tídí provádění nové pražské kana- lisace. Vysvětlí pomocí výkresů a obrazů celý systěm očisťování města Prahy podle návrhu Liudleyova Členové dostavte se všichni, uvedení hosté jsou vítání. — Beseda Měšťanskáv v Praze žádá sv p. t. členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřbu dlouholetého zakládajícího člena p. Alexandra Tersche, emer. lékárníka, který se koná ve středu o 10. hod. dop. z kostela u sv. Jindřicha na hřbito olšanský.
N Kocev Heinemann Liudleyův Člen Tersch Jindřich Vídeň Štyrský Hradec RakouskoUhersko Praha Olšanský pr
23 article
— Afféru z německého tábora v Č. Budě- jovicích sděluje s námi tamní náš zpravodaj Hrdiny affáry té jsou dva předáci budějov. něm. na- cionálů, Leopold Schwei ghofer, velkoohchodní a MUDr. Norbert Swoboda, lékař, oha ještě mla muži. Dr. Swoboda jest ženat a choť jeho jest slič nou dámou, jíž věnoval však Leopold Schwéighofe jenž byl osobním i politickým přítelem dra. Sw body, více pozornosti než mohl dr. Swohoda klidno snésti. Následkem toho se oba pánové znepřátelil avšak to patrně nevadilo p. Schweighofroví, aby i dále kořil se krásné paní doktorově. Na konec nl p. dr. Swoboda zakročil proti p. Schwaighofrovi způ sobem, jehož se neužívá pro každou maličkost Visobotu asi o půl osmé hodině večer kráčel pan Leopold Schweighofer Vídeňskou ulicív kolem německé kavárny »Centiral«, kde je stále velmi čilá s frekvencs. Tu pojednou octl se tváří tvář dru. Swobodovi, jenž pohlédh naň zrakem plným nenávisti a zároveň na přáhl hůl, jež v zá pětí na todopadla na hlavu Schwelig hro frovu, s níž ihned na dlažbu sletěl rozpláclý cylindr. Pan Schweighofer shýbl se, chiěje cylindi zvednouti, ale tím poskytl dru. Swobodovi vltanou příležitost k dalšímu výprůsku. Dr. Swo boda mlátil do Schweighofra vší si lou, takže tento nemohl povstati an ze země. Teprve po chvili se mu to podařilo, na čež prchl dokavárny, Dr. Swoboda pak klidně odešel domů. Během této srážky žádný z obou reků nepromluvil ani slova — patrně si rozuměli. Výjevu tomuto přihlížel zástup lidu a budí alféra ta pocho telné vzrušení. S inleresem hledí se ovšem též dal ším jejím důsledkům: Schweighofer totiž, jenž je dělostřeleckým poručíkem v záloze, vyzval dra. Swo bodu na souboj, který koná se dnes ráno jízdárně zdejších dělostřeleckých kasáren a sice na pistole, zatěžkých podmínek.
Hrdina Schwei MUDr Swoboda doktor Schwéighofe Swohoda Schweighofer Schwelig Swo Č . Buda
24 article
— Dopisnice. Z poštovního ředitelství sdě luje se nám: Dopisnice (poštovní lístky) bez nad pisu, a tudíž i lakové, na nichž nadpis byl pře škrtnut nebo jinak odstraněn, nepodlehají od ny nějška nijaké závadě. Nemožno-li tedy při pustiti takovou dopisnici jako tiskopis dle tarií frankovaný, k dopravě jako dopisnici, poněvadž m na rubu mimo jmeno adresu odesílatelovu a dalum odeslání ještě jiné dodatky, pak naložiti jest s do- pisnicí takovou jako s dopisnicí nedoslatečné fran- kovanou. Je-li však určena takováto dopisnice d některé země světové smlouvy pošto vní pak ji považovati nutno za nedostatečně Irankovaný dopis. Přípsal-li však odesilatel na adresní stran dopisnice slovo »Tiskopis«, přetrhinuv, nebo odstra- niv nadpis »dopisnice«, pak vyloučiti jest takovou zásilku, obsahuje-li pro tiskopisy nedovolené do dalky, jak v dopravě tuzemské, tak i mezinárodn z poštovní dopravy — Rozdělení úroků z nadace. Z úroků na- dání Jana Novotného pro tovaryše a pomocníky udělena bude dne 30. června dovednému tovaryši částka 294 K. Žádosti do 31. kvělna v podacím protokole rady městské. — Z nadání téhož bude dne 30. června podarováno pět chudých, při stavbě v neštěstí upadlých a ku práci neschopných zedníků tesařů neb nádenníků podporami po 66 K 96 b.
Novotný
25 article
Žádosti tamtéž do 31. května. — Májová slavnost na hřbitově malo- stranském konati se bude v neděli dne 2. června — Zastavená voroplavba u libšickéh zdýmadla. Z dřívějších zpráv v listu našem uve- řejněných jest povědomo, že plavci vorů zdráhali s proplouti na vorech libšickým zdýmadlem, která plavba při zvýšeném stavu vody byla spojena se značným nebezpečenstvím. Odepření plavby mělo v zápěti, že na Vltavě nad zdýmadlem zastavilo as 100 vorů. Místodržitelství nařídilo, aby vyzvednuty byly slupice zdýmadla, čímž mělo být docíleno sní žení hladiny řeky. Provedení tohoto nařízení ne mohlo však se uskutečniti z důvodu, že hladina řeky byla pokryta vory a tím hrozilo nebezpečí, že pro střední vory budou proudem stržehy a roztrhány mimo to vory, u břehu zaslavené, po opadnutí vody ocily by se na suchu. Příležitosti té použili plave k zahájení akce, směřující ke zlepšení jejich poměr a počali se domahati zvýšení mzdy. Předáci jejich odebrali se do Prahy k vyjednávání s velkoobchod- níky se dřívím a u Libšic zůstali vrátní a větší počei plavců. V pátek bylo do Libšic vysláno 40 četníků a zástupce politického úřadu, aby zabráněno bylo domněle chystaným výtržnostem. S plavci bylo vy- jednáváno a zejmena jim nabídnuto odškodnění za čas, kdy vory nemohly vraty zdýmadla proplavili. ale kladeno za podmínku, že musejí v plavbě pokra čovati. Plavci a vrátní s nabídkou nesouhlasili, pouka- zujíce, že v Praze koná se vyjednávání jejich zá stupců a podnikatelů voroplavby. Na to bylo vrátným sděleno, kdyby ještě detší dobu s plavbou voro otáleli, že jim bude koncese k plavbě vorů odňata.
Vltava Praha Libšic
26 article
Vrátní sice byli ochotní hařízení tomu vyhověti. poukazovali však k té okolnosti, že při neochot plavců v plavbě naprosto pokračovati nemohou. Mez tím učinily úřady jiné opatření, aby vory na zdýmadlem zmizely. Z Prahy vyžádáno bylo o ddě- lení zákopníků, kteří byli dáni kormi- delníkům k výpomoci. Skutečně také po otevření slupic propluly vory, řízené vrátnými a za pomocí zákopníků, za zdýmadlo, načež byly vory opět vrátným odevzdány. V sobotu večer bylo řečiště nad zdýmadlem úplně vorů prosto. V neděli dopo ledne docílena shoda mezi vrátnými a velkoobchod- níky se dřívím v tom směru, že vrátní obdrželi 10procentní zvýšení poplatku. Podotknouti dlužno, že v hořejším toku Vltavy možno plouti pouze s »úzkými« vory, poněvadž řeka tvoří časté záhyby a je na mnohých místech mělká. Teprve od Prahy
Praha Vltava
27 article
k Ústí je řeka způsobilejší k voroplavbě a zde tvoi se tak zv. dvojité vory. Ku plavbě každého voru je určen vrátný, který je oproti úřadům zodpověden. Týž má ku pomoci dva zřízence a sice »předáka«, který je v přední části voru a »zadáka«, jemuž je svěřeno řízení zadní části. Tito pomocníci mají byt povoláním plavci, leč nařízení z důvodů úsporných obchází se tím, že se k tomu používají také prosti nádennici aneb si vrátný přibere pouze jednoho po- mocníka. Velkoobchodníci se dřívím přistoupili na následující podmínky: Přesně bude k tomu přihlí- ženo, aby zákonitá délka vorů byla zachovávána. Př opatrování vorů při povodní, kdy plavba jest ne- možná, obdrží plavcí za každých 24 hodin náhradu 3 zl. za 24 hodin a za 1 muže. Přísně bude dbáno, aby na každém voru byl jeden vrátný a dva z pů- sobilí plavci. Bude postaráno o to, aby čelní vrátní vypláceli skutečně obvyklé platy za plavbu. V případu, že by mladší síly jako nádenníci při plavbě byly zaměstnány, musí ušetřený tím rozdíl mzdy na plavbě rozdělen býti mezi spoluplavící plavce. Z plavbu vorů z Prahy na saské hranice bude přídáno za šípu 13 korun, to jest o 10% více dosavadníhe platu. — Uzavřená ulfce. Za příčinou kladení rou vodovodu zůstane Botičská ulice od silnice na Slupi až k měšťanské škole na Děkance na král. Vyšehradě pro povozy uzavřena.
Ústí Praha Vyšehrad
28 article
— Záchranný sbor žižkovský. Nejlidnatějše předměsti pražské vykonalo právě důležitý krok otázce humanitní. Město Žižkov zřídilo svůj vlastni záchranný sbor, čímž značně ulevilo soukromému dobrovolnému sboru záchrannému v Praze. Ani pile ani nákladu nebylo šetřeno, aby otázka vlastní svépomoci pro první počátky vyřízena byla způso- bem prospěšným. Na nádvoří obecního dvora žiž- kovského včera odpoledne sešla se četná společnost za účelem prohlédnutí rekvisit, pro záchranný sbor žižkovský opatřených. Byli přítomni zejmena pp.: starosta města Žďárský, náměstek jeho Zák, ředitel městských úřadů Čermák, četní členové rady měst- ské a zastupitelstva, žižkovští lékaři, zástupcové tisku pražského, okresní hejtman Smutný, okresní lékař dr. Friedl, polic. lékař dr. Masák, polic. komi- sař Husák a j. Řekvisity záchranného sboru žiž- kovského jsou úplně nové a sice: vůz ambulanční s gumovými obručemí, vůz ku převážení osob, stl- žených infekčními nemocemi, perový dvoukolovýa polštářovaný vozik, truhla na dopravu nepříčetných, truhla pro mrtvé a dvoje nosítka. Ředitelem za- chranného sboru je p. Boh. Říha, inspektoremp.
Žďárský doktor Friedl Masák Husák Řekvisita Říha Žižkov Praha městský úřad Čermák rada město
29 article
MUDr. Kotýnek, jeho zástupcem p. dr. Škorpil, správcem lékárník p. Schreiber. K vykonávání služby záchranně jest ustanoveno 10 členů hasičského sboru, jehož velitelem je p. Gause. Zařízení zácliranného sboru prohlášeno bylo za praktické a vystoveno uznání representaci obce za pečlivou a humanitní snabu ve prospěch chudého obyvatelstva svého — Nový most kamenný u Národního dí- vadla jest již dostaven. Dlažba mostu byla ukon- čena v sobotu o 5. hodině odpolední a zbylo pouze upraviti předmostí na straně staroměstské. Včer ráno byla odstraněna prkenná ohrada mostu ne- daleko Národního divadla a četní dělníci zahájili práci s úpravou předmostí. Dojem, jaký činí stavoa nového mostu na oko diváka, jest velkolepý. Po celý den bylo předmosti obklopováno četným obecenstvem.
Kotýnek Škorpil Schreiber Gause národní divadlo
30 article
Vstup na most jest ovšem ještě zamezen a část plotu přenesena k výběrčím budkám. Úprava předmostí bude dokončena zejtra. Včera večer byly provedeny zkoušky a osvětlováním mostu elektrickými oblou- kový lampami. — Hořicí tráva. V lese na Skalce na usedlostí Klikovkou č. 129 na Smíchově včera odpo- ledne neznámí pachatelé zapálili suchou trávu, která vyhořela na 50 čtver. metrech. Další šíření ohně za- mezili hasiči smíchovští a košířští. —Dělníci přepadeni a ztýráni. Včera veče byli dělníci, ubírající se domů ze závodu na obrábění dřeva p. Fil. Křížka na Smíchově, v ulici u Nikolajky přepadeni hloučkém stávkujících soudruhů, kteří n ně pokřikovali a vyhrůžky pronášeli. V sadech vy- řítil se proti nim jiný hlouček a na to byli dělníci obklopeni a od stávkujících ztýráni. Při příchodu po- licejní stráže útočníci se rozprchli. Později byli dva z nich zatčení. — Vyloupená pokladna. V severních Če- chách po delší dobu provádí odvážné rejdy zlodějsk společnost, která má namířeno výhradně na nedo- bytné a ohnivzdorné pokladny. Rada povedených kousků těto družiny byla rozmnožena o jeden případ v noci na sobotu. Čtyři zloději vnikli do kancelářské místnosti na Mariánském dolu u Horního Litvínova. vyzvedli železnou pokladnu, oknem ji vynesli a od- vezli na voziku k lesíku, kde ji rozbili a obsah vy- brali. V očekávání, že výprava bude velmi výdatná se zklamali. Náhodou minulý večer pokladník odnesl z pokladny několik tisícovek, aby je proměnil. takže lupiči nalezli v pokladně jen asi 100 K Knihy ob- chodní nechali neporušené. Pachatelé zmízeli beze stopy.
Křížek Smíchov Nikolajka Horní Litvínov
31 article
— Náhlá smrt. Knížecí nadlesní p. František Vohnoutek v Zámostí u Českých Budějovic při- šel dne 4. t. m. jako obvykle do svého hostince úplně zdráv a čilý, avšak v tom okamžiku, kdy usedala podával svým přátelům ruku, sklesl k zemi, raněn byv mrtvicí a za krátko skonal. Byl stár 65 roků. — Nesvědomitost. Aby zabráněno bylo mož- nému nedorozumění, konstatujeme ke zprávě po límto titulem uveřejněné, že advokátní kancelář pana JUDra. Karla Břetislava Tieftrunka v Praze, Ferdi- nandova tř. č. 33, nemá nic společného s kanceláří p. dra, Františka Tieftrunka v Mělníce, před králkým časem zemrelého, ba že týž s pražským advokátem p. drem. Tieftrunkem nebyl ani spřízněn. — Upravení pracovní doby ve knihkupe- ctvích. K firmám, které poskytují svému personálu úlev, připojil se starosta gremia knihkupeckého pan Ant. Řeinwart, knihkupec v Praze, ve Vodičkově ul. 20, který, počínaje květnem, stanovil celoročn devítihodinnou dobu pracovní a mimo to po celý rok střídání personálu po všechny neděl i svátky. V letních měsících pak celonedělní klid.
Vohnoutek JUDr Karel Břetislav Tieftrunk Antonín Zámostí Český Budějovice Praha Mělník Vodičkův ulice Ferdi
32 article
— Z Holešovic-Buben. (Matičná slav- nost.) V sobotu konal damský odbor Ústř. Matic školské v Holešovicích první schůzi, již zahájila předsedkyně paní Ant. Schillerová, choť továrníkaa obec. staršího. Jednatelka nastínila krátkou řečí obrázek celě slavnosti. Zapisovalelkou byla zvolena slč. Damohorská. Dámy uvolily se obětavě zváti k akademii, jež má velmi pestrý program a pořádati buffet v den slavnosti na ostrově Velkých Benátkách. Dle čilého účastenství a chuti, kterou dámy k obližné práci projevily, možno předpokládati, že i letos slav- nost morálně i finančně jich přičiněním, jak bývá obyčejně, skvěle se vydaří. Příšti schůze koná s v sobotu dne 11. května o 6. hod. več. k přání holešovických dam »u Havránků« na Bělské třídě. — Omyl. Do včerejší naší stati o účtu z právní zastupování nynější správy konkursu Hospo- dářské záložny mělnické vloudil se omyl, snadný v kritické době dvou měn »rakouské« a korunové Jedná se totiž o palmární účet 300.000 K, nikoli zlatých. Dle toho jest třeba zříditi také počty ostatní — Nálezy a ztráty. V Král. Oboře (ve Stro- movce) nalezen byl minulou neděli náramek. Kdo jej ztratil, nechť se přihlásí u Jana Kimly, firma Bratří Kimlové, drogerie na Můstku.
Antonín Schillerová Havránek Král Kiml Holešovice Bubno Benátky bratr Kiml
33 article
— Z lanové dráhy na Petřín. Dnes, jakož i každý úterý a sobotu pořádány budou v zahradním hostinci na Nebozízku koncerty, provedené kapelou pěš. pluku č. 88 svob. pána Teuchert z Kaufmannů. Za tou příčinou jezdí lanová dráha až do 11. hod večerní. — Panorama »Gea« ve Vodičkově ulici (palá barona Nádherného) zařízena je nyní ve prospěch Národní jednoty severočeské. Ceslovatel p. E. St Vráz slíbil zaslati příležitostně z Číny některé časové novinky. Vstupenky po 40 hal.; dětské lístky po 10 hal. Předprodej listků nalézá se v trafice u p. Fraňka v Platýze (Ferd. tříds) a u p. Karla Gubíše, obchod s modním zbožím pro pány na Král. Vinohradech, Palackého třída čís. 8. Spolkové lístky vydávají se na legitímace v blocích po 25 vstupenkách za hotové pouze v místnestech ústřed- ního výboru Národní jednoty severočeské na Ferdi- nandově třídě č. 33. — Dodávka kamen a sporáků pro novo- stavbu paláce pražské městské pojišťovny svěřen byla rakovnické továrně na výrobu šamotového z boží. mozaikových dlaždic a kamen v Praze, Havličkov nám č. 1.
Teuchert Kaufmann Nádherný E Vráz Franěk Ferd Karel Gubíš Král Petřín Vodičkův ulice Čína Platýz Ferdi Praha Panorama Gea národní jednota pražský městský pojišťovna