Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

dses ineletea s sto sostda můbi ni

3

ln vha n oanl aelí ben ilns la

4

V Praze, v úterý 17. srpna 1909.

Praha

5

elatte

6

Číslo 226

7 article

Na ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administracit na měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškon: nn měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách: na měslo. . . . . . 2 K 80h Poštou: a měslo, . . . . . na čtvrt ieta : . . . 9 K eoh dvoji zásilkou Ba čtvrt lota . . . . 11 k g

Praha

10 article

ssb žaode ani.

11 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě za S večerni . . za lh Ve fliálkách na venkově ranní čialo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty příjimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expedice „Národních Lista Rukopisy so nevracojl.

12 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

13 article Porada klubovních předsedů ve Vídni.

Porada klubovních předsedů ve Vídni. Z Vídně, 17. srpna. Dnes o 3. hod. odp sejde se porada klubovních předsedů, svolaná drem. Glabiúským. Před poradou tou ko naji jednollivé kluby svoje schůze a také na večer, po skončení porady předsedů budou s konati porady jednotlivých klubů. S minister ským předsedou bar. Bienerthem, kterýi jak již oznámeno, včera sem přijel, měli dr Glabiúski a dr. Gessmann delší po- Kromě ministerského předsedy přijela také již většína ministrů, ostatní přijedou dnes. Nen vyloučeno, že tento týden, patrně v pálek, bude se v poradě předsedů pokračovati, předpokládaje že toho vůbec bude ještě třeba. Z Vídně, 16. srpna. (K. k.) Předsednictvo svazu sociálně-demokratických po- slanců se usneslo přijati pozvání poslance G bjúského a súčastniti se konference jim svolané Pět sociálně demokralických poslanců súčastní se konference- rady.

Bienerth doktor Gessmann Vídeň Nen svaz sociálnodemokratický

14 article

Bar. Bienerth o svolání říšské rady. Z Vídně, 17. srpna. K poradám Bie- nerthovým s drem. Gessmannem a Gl binským sděluje »Zeit«: Na konfereneích jednalo so samozřejmě o parlamentn situaci. Ministerský předseda dal si podati podrobnou zprávu o plánu dra. Glgbin ského a slíbil snahy vládních stran v tomto směru účinně podporovati. Co se týká návrhu, aby sněmovna ještě v září sešla se ke krátkému zasedání, nestaví se minister ský předseda k tomuto návrhu zam tavě. Vláda však prý klade dvě podmínky Především musilo by býti upuštěno od poža davku, aby provedena byla změna v nynějším složení kabinetu a dále musily by býti dány záruky pro dělnost parlamentu. Co se týká možnosti, pracovní program v podzimním zase- dání uvésti na jednaci pořad cestou pilnosti nesouhlasila by vláda s takovým postupem nýbrž chce, aby všechny předlohy byly vyřizeny cestou normál ni poněvadž nemůže se vydávati v nebezpečí hla sováni, jehož výsledek jest nejistý

Bienerth Vídeň Zeit

15 article

Ministr Burian neodstoupí. Z Vídně, 17. srpna. »N. F. P. « oznamuje. že pověsti, jakoby společný ministr finanel bar. Burian chtěl podati císaři, jakmile se vrát z Išlu do Vídně, demisi, odporují skutečnosti. Co se týká bosenského sněmu, jest možno, aby sněm tento navzdor průtahu, který nastal v přípravách pro bosenskou ústavu, sešel se ještě 1. ledna 1910. Ministr dr. Dulemba uchází se o mandát. Z Vídně, 17. srpna. Polský ministr krajan dr. Dulemba uchází se o zemský mandát a bude dne 27. t. m. míti programovou řeč ve Stryji. Rusové a sociální demokraté vyhlásí proti němu protikandidáty. Sjezd německých sociálních demokratů v Liberci. Z Vídně, 17. srpna. Sjezd německých sociálních demokratů v Rakousku jest svolán na den 19. záři do Liberce. Potrvá patrně pět dnl. Ministři se sjíždějí do Vídně. Z Vidně, 17. srpna. (K. k.) Ministr vyučo- vání hr. Stürgkh přijel sem včera večer z lázn Kissing. Z úřadního věstníku Z Vídně, 17. srpna. (K. k.) »Wiener Ztg.e oznamuje: Cisař dovolil, aby presidentovi vrch- ního zemského soudu ve Vídni, tajnému radovi Aloisu svob. pánu Kallinovi z Urbanova. který z vlastní žádosti vstupuje trvale do vý- služby, bylo za jeho dlouholetou, vždy výbor nou, svědomitou a úspěšnou službu opětně vy sloveno zvláštní nejvyšší uznání. — Ministr ve- řejných prací jmenoval ředitele na německé

Burian Dulemba Rus Stürgkh Wiener Ztg Alois svobodník Kallin Urbanův Vídeň Išlu Stryj Liberec Rakousko

16 article

státní průmyslové škole v Plzni, Mikuláše Rau bala ředitelem státní průmyslové školy v prvním vídeňském okresu. Německý říšský kancléř majorem. Z Berlína, 16. srpna. (K. k.) Řišskému kaneléři sl. Belthmannu Hollwegovi byla, jak oznamuje vojenský týdenník z Wilhelmshöhe. udělena hodnost majora s právem nositi uni formu prvního gardového pluku dragounů a by vřaděn mezi důstojníky a la suite. ne Nepochybná smyšlenka. Z Říma, 17. srpna. Římský zpravodaj ča sopisu »Perseveranza« trvá na svém tvrzení, že mezi papežem a císařem Františken Josefem byly vyměněny dopisy v záležitosti zá hřebského procesu. Korespondent tento tvrdí že viděl vlastnoruční list císařův a také je četl. Bylo prý to 52 řádků jasného rukopisu na filigránovém listovním papíře. Císař ujišťo- val prý papeže, že proces bude proveden dle přísného práva bez pomstychtivosti a nenávisti Ve Vatikánu se prohlašují zprávy tyto za bez taktní smyšlenky.

Rau Josef Berlín Řím Vatikán státní průmyslový škola v Plzeň státní průmyslový škola

17 article

Jihoafrická unie. Z Londýna, 16. srpna. (K. k.) Dolní sně- movna schválila ve druhém čtení jednomyslné osnovu zákona o jihoafrické unii. Sjezd pro světový mír odročen. Ze Štokholmu, 16. srpna. (K. k.) Zahra niční účastníci sjezdu pro světový mír ve Štok- holmu vyslovili pochybnost, bude-li možno ko nati sjezd za všeobecné stávky. Švédský organi sační výbor se usnesl odročiti sjezd na přlíst rok. Španělové v Marokku. Z Pařiže, 17. srpna. (K. k.) Dle telegramu z Melilly napadli Maurové, ukrytí na sousedních vršcích, španělský oddíl právě ve chvíli, když byly střídány stráže. Španělé však s úspěchem na ně střileli. Také horská baterie, která dopro- vázela střídný oddíl, zúčastnila se boje. Poda řilo se vypuditi nepřítelo z jeho posic, při čemž utrpěl velké ztráty. Také předevčírem bylo mnoho Maurů pobito a zraněno, když napadi transport potravin a dali se lstí vylákati ze svých opevněných míst.

Zahra Španěl Pařiže Maurová Maur Londýn Maroko Melilla

18 article

Kretská otázka. Cizí námořní vojáci sejmou řeckou vlajku. Z Athén, 17. srpna. Depeše z Kaneje sdě lují, že dnes přistane 50 mužů cizích staničníeh lodí, aby sňali řeckou vlajku. Tento vojenský oddil zůstane patrně několik dnů na pevnině. Sejmutí řecké vlajky Turecku nepostačí. Z Vídně, 17. srpna. »N. Fr. Pr « ozna muje, že turecká vláda nepovažuje sejmutí ře- ckého praporu na Kaneji za dostatečnou ná- hradu požadavků, které Porta, opírajíc seo veškeré veřejné mínění říše, klade a které vrcholí v bezpodmínečném zachování suverenity Turecka nad Kaneji. Chystá se společná nóta ochranných velmoci. Z Cařihradu, 17. srpna. (K. k.) Dle zaruce- ných zpráv vyjednává se mezi ochrannými moc nostmi kretskými opět o vážné zakročen V nejbližší době bude prý Portě podána ochran nými mocnostmi společná nóta v záležitost Krety. Turecko prý nechce válce. Z Cařihradu, 17. srpna. (K. k.) „Jeni Ca- zeta“ prohlašuje, že Turecko potřebuje mír pro vnitřní reformy. Zakročení v Athénách nechce válce. Budou-li chráněna turecká práva, pod Turecko Řecku ruku. Jen ať se odstraní všechný třenice. Neshody v anglickém námořnictvu Z Londýna. (Pův. zpr. „Nár. L.“) Komise. která uspořádala anketu v námořnictvu, uveřej- ňuje svou zprávu. Jak bylo lze očekávati, ne dala komise, sestávající z ministerského před sedy Asquitha jako presidenta, lorda Crewe.

Kret Asquith Crew Atény Kanea Turecko Vídeň Francie Cařihrad Řecko Londýn Jit Ca

19 article

lorda Morleye, sira Edvarda Greye a Haldana. za pravdu lordu Charles Beresfordovi. Obavy lorda Beresforda, pokud se týče všeobecnéh stavu lodstva, nejsou prý nikterak odůvodněny Admiralita slaví vítězství, ale na příliš vel ké. Komise pro obranu říše soudí, že zeměs neocila v nebezpečí nějakou chybou admirality ale komisaři doznávají, že plány admirality, jež lze dobře hájiti, třeba by nebyly dokonalost sa ma, mohly býti vážně ohroženy nedostatkem srdečného poměru mezi admiralitou a vrchním velitelem kanálového loďstva. Jednak vdá se, že admiralita nejevila G statečnou duvěru k lordu Beresťordovi, s druhe strany lord Charles Beresford neoceňoval nále- žitě a neprováděl ducha instrukcí, které ob držel; neuznával také naprostou autoritu admi rality Obvinivši takto lorda Beresforda, že ne- uznával, jak slušelo, oficiální hierarchii, připu- stila komise, což jest důležito, že mezi vysokým důstojníky nebylo shody o velmi závažných zá- sadách námořní strategie a taktiky. Přes to hled komise s důvěrou v budoucnost, jsouc přesvěd- čena, že nový generální štáb námořní, který právě byl organisován, prokáže velké služby jak členům admirality, tak i důstojníkům v aktivn službě. Jak viděti ze závěrů této zprávy, je něc v nepořádku ve vrchním velení anglického ná- mořnictva. Je to asi z valné části následek osob ního soupeřství, ale jisto jest, že ve vrchní sprá vě námořnictva není jednoty, ne-li, pokudse týče plánů, tedy aspoň pokud se týče jejich pro vádění. Naposled neměl snad lord Charles B J. Coudurier resford úplně nopravdu . ..

Morley Grey Beresford Beresťord J Coudurier Charles B

20 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Lislů« ) V Záhřebě, 14. srpna 1909. Odpověď Accurtova na ná- vrhy obhájců. Accurti potírá návrh na předvolání Damja- noviče (k vůli jeho cestě na Cetyň) a krěmáre Avréma Krstiče (svědectví o tom, že mu Nena dovič platil účty na vydržování bosenských stu dentů z peněz srhské vlády). Dle logiky Aeeurta Krstič by nemchl pravdu povědět, protože by na sebe uvalil hněv Srbska Dr. Popovič v očích Aceurta nemůže dlokázat že po volbě patriarchy se započalo s pronásle- dováním Srbů, protože prý slo jen o ty Srby kteří se provinili proti trestnímu zákonu. Proce prý již byl dávno v proudu (Zřejmá nepravda Pozn. red.) a tu prý je zbytečno k soudu po zvati bána i Crnkoviče. Aceurti souhlasí s tím, aby se od sara- jevské policie vzaly spisy o trestech Nastiče ale zároveň prý třeba opatřiti se svědectvím o tom, jak Nastič politicky se držel. Potirá návrh na předvolání předsedy skupštiny L. Jo- vanoviče a tiskaře Davidoviče, kteří mají do- kázat, že Naslič netiskl brožuru »Jezovit v Bosně« na útraty srbské vlády; věc prý je zbytečna, protože prý se srbská vláda skryla z záda onoho tískaře.

Avréma Krstič Aeeurt Krstič doktor Popovič Srba Nastič Davidovič Naslič Záhřeb Boseň národní Lisl Damjanovič

21 article

Dr. Hinkovič tvrdil, že »Slov. jug« nevy- dával svůj list v té době, kdy byl Nastič v Be lehradě a vytasil se s něklerými dokumenly které mají ukázati na neshody toho klubuse srbskou vládou a proto za svědka př dloži předsedu klubu Markoviče. To je Accurtov zbytečností, protože prý ne celý klub, nýbrž jen jeho jednotliví členové na revoluční organisae pracovali. Aceurti nemá nic proti tomu, aby se pro- četly spisy o tom, kdy Milan Pribičevič vystou pil z rakouské a kdy byl přijst do srbsk armády, ale brojí proti předvolání svědka Janko viče, jakož i proti potvrzení se strany srbského semináře, že o Velkonocích r. 1907 Valerl an Pribičevič dlel v klášteře, protože prý nict na váhu nepadá, odbývá-li se konference o ně- kohik dní dříve či později. Ani to, že Milan Pribičevič 5. listopadu psal, že »vypravuje věc« a ani to, že Vasič ve svém písmě ukládá Na

doktor Hinkovič Nastič Markovič Pribičevič Janko Vasič

22 article

stičovi, aby čekal na pozvání, na váhu nepadá To prý jen ukazuje, že Vasič už v lednu n konferenci čekal, ale nedokazuje, že by u v prosinci konference odbývati se nemohla, ta. na které se »statut« přetřásal a že by i v lednu k jiné konferenci dojíti nemohlo. Accurti se protiví návrhu na vyslechnut poslance B. Budisavljeviče. Zbylečno prý by bylo žádati dokumenty o tom, kdy si Adam Pribičevič dovolenou brával, protože prý to či- níval i ústně, což prý již dávno v zapomenut vešlo. Stejně potírá návrh Adama Pribičeviče. aby se poštovní úřad ve Vrginěmostu požáda za zjištění toho, zda-li Adam koncem října 1907 poslal rekom. dopis L. Jovanovičovi do Běle hradu, protože prý Adam r jinou cestu k doroz- umění se s Jovanovičem najíti mohl. To je zá- keřné dusení pravdyl Aecurti brojí i proti vyslechnutí černohor ského ministra Tomanoviče. To prý se mu zdá rovnocenným s odvoláváním se Masaryka n dra. Milovanoviče (ministr zahr. zál. v Bělehradě) že nebylo velkosrbské propagandy. Nesmyslno prý je vyslýchati stenografy o tom, že Nastič svoji výpověd před cetyňským soudem četl. Z tohe prý se nedá vyvoditi, že by tu jeho výpověd černohorská vláda dříve byla nějak po svém upravila. Accurti je i proti vyslechnuti kteréhos dubrovnického lékaře o nemoci Vasíče, protože prý bosenská vláda Vasiče pro špehýrstv z Bosny vypudila do Gruže v Dalmacii. Ostatně prý vojenské velitelství v Zadru dokázalo,ž Vasič z Dubrovníka dělal výlety do Mostaru Kotoru i jinam. Aecurti se vzpírá i předvotán svědků z Kragujevce.

Vasič Pribičevič Adam L Jovanovič Jovanovič Tomanovič Masaryk Milovanovič Nastič Běla hrad Bělehrad Bosna Dalmacie Mostar Kragujevac

23 article

Hostinský prý již dávno na věc zapomně (ale kniha o záznamu cizinců existuje! Pozn red.) a důstojníci přece prý nebudou vypovídal nic, co by kompromitovalo jich otčinu. (Před poklad, hodný duše násilníka l). Je i proti předvolání chéfa zemunské po- lieie Maraviče, aby prý se vyslovil o přecházení přes hranice notorických osob pod vypůjčeným jménem a pasem. Pro soud prý Nastič, Stajn hardt a Pribičevič nejsou notorickými osobami protože soud dříve o nich ničeho nevěděl (ale nyní ví!). Ostatně prý ta policie nemůže kon- trolovat přechod cestujících přes hranici. (Kdo ze Zemuna do Bělehradu někdy jel, ví, jak pečlivě cesťovní pasy se problížejí a jak do spisů jmén cestujících se zaznamenávají. Pozn. red.) Accurt nepřipusti předvolání polního maršálka Steeba šl. M Pisačiče. Co na tom, že se ve Vídni j ž roku 1907 (tedy o rok dříve) o »velezrád- ném hnutí« vědělo, když prý Nastič později vše prozradil? (A jde tu o to, dokázat, z čiho ná- vodu Nastič »prozrazoval«.) Nelze připustit (dle logiky Accurta) vyhle- dání důkazu, že bratři Pribičevičové ještě pře vydáním »Finale« byli pod policejní dohlídkou To prý by pěkně dopadla bezpečnost državy (Pěkné argumenty na zdolání pravdy !) Povedený prý je návrh na vyslechnutí po slanců Sv. Pribičeviče, Banjamina a B. Budi- savlieviče. Kozla udělat zahradníkem ! Vždyť i oni prý patří na lavici obžalovaných a jen imunit prý je chrání. Trefně tu zvolal dr. Hinkovič »Vždyť jste ani za jich vydání nežádal !« Zbytečno prý je i předvolání C. Jovanoviče.

Nastič Steeb Pribičevičová Pribičevič Hinkovič C Jovanovič Bělehrad Vídeň

24 article

Babiče i Bocariče, protože prý byl Nastič jim znásilněn k oznámení o své afeře s Vomerem Nastič sám přiznal, že peníze od černohorské vlády obdržel, nesmyslem proto prý je v tom ohledu vyslýchati redaktora Krausa. (Ale ten jiné věci by pověděl ! Pozn. red.) Na žádný pád Aeeurti nepřipustí k výslechu svého přibuzného (sekretáře v zahr. srbsk. min.), protože o něm vi, že on je vysloveným srbským vlastencem, který by nechtěl kompromitovat Srbsko. U ka ždého tedy Aecurti postranní vlivy předpokládá — jen ne u Nastiče. Aby terstská policie dala prohlášení o tom že Nastič pod jménem Vilbelm Lang cestoval to Accurtovi je víc než nesmyslem. On tuší že dotyčný telegram je nekalou fabrikací av ostalně, že policie nesmí taková prohlášení vy- dávati. Pěkný důvodl

Babič Bocarič Nastič Vomer Nastič Vilbelm Lang Srbsko

25 article

Nastič ve »Finale« statutem dokázal (!), že v »Slov. Jugu« byl revoluční odbor, znalci písma dokázali, že statut je psán rukou Milana Pribi- čeviče, že Adam i Valerián Pribičevičové do »Slovan. jugu« docházívali, k čemu prý tedy volat i jiné svědky, když »velezráda« leží na bíledni. Nemá prý významu to, co Nastič o sobě po krčnách vyprávěl. Ať prý to byla pravd nebo ne, do toho soudu ničeho není, jen to prý je směrodatným, co Nastič jako » korunníe svědek před soudem pod přísahou vypověděl. Basta! Dokaž nyní někdo, že Nastič před soudem lhal! A jaký prý je » korunní« svědek obrany. S. Jovanovič? Mizera! Ten prý bral dináry o překot! Oststně prý tu jasně mluví i průběh cetyňského procesu! Nastič prý s Jovanovičem jen o pumách, na Černou Horu přenešených, mluvil v Zemuni. A nyní prý se chce Jovanovič vydávat za někdejší nástroj Nastičův a dra. Di- mitrijeviče, kteří prý na černohorské vládě pe- níze chtěli vymámit. S. Jovanovič prý si ztěžoval v jednom psan Nastičovi, že mu byly ukradeny dokumenty. které on »národu« prodal. Na odpověď Nastiče »smola je smola« prý se musí hledět jen jako na výraz ironie. Jovanovič nyní vynáší podrobnosti o účtu na 20.000 K, černohorské vládě předloženém — proč prý dříve nenapadal Nastiče ? Ale Accurti, že vše je manevrem na zdolání dra.

Nastič Juga Pribi Adam Pribičevičová S Jovanovič Mizera Jovanovič Nastičův Slovan

26 article

Dimitrijeviče a z toho prý se vidl kolik víry zasluhuje Jovanovič. Žádných telegramů Nasti Jovanovičovi neposílal. Má na to Accurti pádný důkaz: Nastič pod přísahou tvrdí, že žádných telegramů neobdržel. Jasnou prý je příčina, pro kterou Nastič Jovanoviče k Vasičovi poslal : O prý mu chtěl říci, že ony pumy, o kterých vě- děl, že je dodává Vasič, nejdou tam, kam oni mysleli, ale jdou proti černohorskému kní- žeti. Co na tom, že Nastič Gojakoviče za svědka na Černou Horu zval? Seznámil s s ním v Kragujevci a chtěl jím seslliti svou výpověď. A nyní má býti Gojakovič svědkeml Do vězení prý patří ten člověk. (A Nastičv) Co by pověděl Šarič, to pro soud je bez vý- znamu. VI Accurti, že prý srbský důstojník Vukotič psal svému příbuznému, že mu krái Petr dal 1000 dinárů pro zápas proti černohor- skému knížeti. (Fuj! Jak bídné lži !) To prýs uvedlo v cetyňském procesu. Nastič byl spasite- lem (!) knížete Nikoly ! Aspoň to povidá. Dost tu materiálu, aby se Jovanovič za svědka ne- připustil! Vždyť prý i směnky padělal. (A Nastič ?) Accurti zná ze své prakse, jak Srbové nená- vidí ony pravoslavné, kteří za Chorvaty se vy- dávají. To učinil i Šarič. Což tu divu, že Srb Nastič ho nenáviděl. A nyní Šarič má dokázat, že Nastič byl agentem-provokatérem. Nenávist z něho mluví. Svědkem býti nesmí! Lesič je lhář ! Co o původu brožury »Je- zovité v Bosně« mluvil, vše je lží. Dokonce i vyšší bosenské úřadníky podezřival. To by tak hrálo. Nelze Lesiče za svědka připustit.

Dimitrijevič Jovanovič Nastič Nastič Jovanovič Vasič Šarič Vukotič Petr Nikola Srba Chorvat Srb Kragujevac Boseň

27 article Po vraždě policisty J. Bartoše.

Po vraždě policisty J. Bartoše. Ve středu dne 11. srpna časně z rána byl na poli za vilou Bělkou v Nuslích Pankrácí nalezen za- střelený policista Jan Barloš. Měl střelnou ránu na temeni hlavy a z toho se soudí, že byl zákeřne usmrcen. Opodál zavražděného nalezen byl cestovní kufr na němž byl nalepen železniční lístek »Čimelice Král. Vinohrady« a pouzdro na housle. Ještě téhož dne v novinách bylo oznámeno, jaké předměty v kufr a v pouzdru byly nalezeny: v kufru byl panský kožich, tři bos, folografický přístroj a pár obnoše- ných bot a jedna ponožka; v pouzdru byly houl se dvěma smyčci, kouskem kalafuny a druhou ko- bylkou. Housle byly od houslaře Wolfa, fotograi- cký přístroj od B. Goldweina. Zloděj, který tento lup odnášel na Pankrác, byl policistou Bartošem nejspíše překvapen a při tom policista byl usmrcen. V kufru nalezená obnošená, mokrá perka byla vlast- nictvím zloděje a snad i vraha a zdálo se, že pove- dou velmi záhy k vypátrání zlosyna. Jen co se na- lezne majitel kožešin, aby agnoskoval perka, která měl na sobě při zatčení vícekráte trestaný zloděj Alois Lukešl

J Bartoš Barloš Král Wolf B Goldwein Bartoš Lukešl Nusle Pankrác Čimelice

28 article FEUILLETON

FEUILLETON Sen. Napsala Dragica Leppé. Z chorvatského přel Ženko Rija. Petr Petrovič byl přímo bláznivě vesel. To. co on již vytrpěl, nedá se ani popsati. Dvacet roků otroctvi! Jako dvacet století! A teď je vše- mu konec. Konečně sebral všecku svoji sílua v jednom energickém okamžiku setřásl se sebe veškeré to břímě i strasti, jež mu upíjely krev a hryzly život. A teď stál před svýma očima jako vítěz, roveň Caesaru, Alexandru i Napoleonovi. ano větší než oni, ježto oni odnímali královstvi vládli vojskem — ale on zvítězil — nad ženou Zvitězil! Po dvaceti krutých letech, po hroz ném trvalém odtržení z kruhu přátel. Ach! Kdyby byl Petr Petrovič někdy mohl jen tušiti, že ta něžná blondýnka, jež se každou chvíli desetkráte začervenala, jejiž malé ručičky byly stvořeny jen pro zábavu s kvítím a s ma- lým, žlutým kanárkem, že to něžné děvčátko bude uměti tak energicky vládnouti, nikdy by se nebyl rozhodl pro to dobrovolné otroctví! A byl bláznivě, přímo bláznivě do ní zami- lován! Když mu dovedla říci ještě jako snou- benka s dětinskou oprávdovostí v hlase: „Ale víte, Petře, pánem v domě budu já!“, usmál se tenkráte spokojeně a myslil si, líbaje její rů- žové prstíčky: „Ach, ty jehně moje! Jak slad- ké jest býti otrokem takovému pánu!“ A potom dvacetiletá praxe ukázala, že to netoliko není lehké, ale přímo nevyslovitelně těžké a hořké.

Sen Petrovič Caesar Alexandr Napoleon Petr

29 article

Petr Petrovič si povzdechl. Ba hořké! T byl pravý výraz. Po dvacet let věděl každého jitra při vstávání, že ho čeká polknutí hořkého léku a na večer ubíraje se na lůžko, ještě cíti hořkost poslední pilulky. A to vše pouze proto že jí jednou přísahal v milostné extasi, že bude jejím otrokem. — Zlato moje! Ty nevíš, jak budu k tob dobrý. Na rukou tě budu nositi; své dlaně budu klásti pod tvoje nožky, jen abys se nedotkla země. Ty budeš mojí královnou — mojí — pak následovala sladká jména, jež mu právě napadla. Petr Petrovič poznal, že jej v tu dobu čer obcházel, ale pozdě — velmi pozdě došel toho poznání. Teprve tehdy, když již převzala vládu malá blondýnka. A uměla vládnouti! Němý a bledý strachem hleděl Petr Petrovič na to, jak ode dne ke dn ničí a boří vše to, co sám vybudoval, jak miz jeden za druhým z drahých a milých bezstarost- ných jeho zvyků mládeneckého života. A vše t pod vládou drobné ručky! Jak hrozně rád dříve kouřil! Když tak pohodlně usedl po obědě na pohovku a zapálil si svoji dýmku, jemnou, von- nou dýmku — višňovku — a spokojeně pozoro- val kroužky modrého dýmu, tu byl schopen za- pomenouti na vše. Ale pojednou přišla odkuds ona, a s nekonečným úžasem v pohledu mu pra- „Ach, Petře, kdybys jen viděl, jaký jsi ne hezký,“ a Petr Petrovič musil na konec uznati že s dýmkou v ústech, rozložen v lenošce, je zjevem neestetickým — a s jeho psacího stolu vila: zmizely všecky ty krásné a vonné dýmky, jedna za druhou. Tak bylo i se vším ostatním. „Petře, tvůj klobouk mne činí přímo ner vosní!“ A černý umělecký klobouk se širokým křídly uložil do skřině. „Tvoje kravata je přímo hrozná! Nanejvýšo nevkusná!“ — Krásná modrá kravata, s drobně vyšívanými lístečky. Všem kolegům v úřadě s líbila, ale ona ji prohlásí za nevkusnou, a Pet to musí uznati.

Petrovič Zlata Petr Peto

30 article

Dvacet plných let chodil po té trnité costě doufaje neustále, že se přihodí nějaký zázrak Svým kolegům byl k smíchu, sobě pak samému na pospas. Každý den cestou do úřadu i zpě osnoval řeč, kterou ji zahrno — Nevděčnice!, řekne jí. To je tedy vděl za moji lásku?! Ach vše, vše jí řekne, co je hryže a tísní.. A potom se opět zamyslí. Ne — nebude k ní mnoho mluviti, jednoduše jí řekne — Moje drahá, takhle to již dále nepůjde Od nynějška budu já pánem v domě! Avšak, a bůh ví proč, nikdy k takovému hovoru nedošlo. Ona dále vládla a on dále trpěl Teprve včera byla míra dovršena. Byl parný dusný den. Po úřadě mu řekli jeho kolegové „Petře Petroviči, u „jehněte“ je stinná zahrad a výtečné pivo! Pojď s námi, ať se ochladímel — Děkuji! řekl on zcela klidně — nepi pivo, škodí mil I tu lhal! Lhal, poněvadž rád pil pivo, nikdy mu neškodilo. Oni se potom rozešli — a on, kráčeje domů, cítil přímo neodolatelnou touhu se vrátiti a jíti za nimi. V mysli se mu zjevila stinná zahrada s velikými košatým kaštany, se zeleně natřenými stoly, a na stolech sklenice piva. Vlní se bílá pěna a sklenice s orosily. Aby šel? Večer se vráti, a ona vezme p večeři zcela nevinně tu knížku, do níž zazna- menává denní výdaj, a bude se ptáti, jak je je jím zvykem: „Petře, vydal jsi něco? Abych zazname nala!“ A on bude potom vypočítávati: — 2 sklenice piva, 24 dvouhaléře; jeden rohlík — 2 dvouhaléře; zpropitné — 3 dvou- haléře... Ach!, ona div nevyskočí. Nehospo dáři, což jsi v úřadě postoupil, nebo ti zvýšil plat, že tak utrácíš!? A nešel. Přec však nemohl toho piva ože- leti. Mlčky večeřel a odešel do svého pokoje aby zaspal svou chuť. Tu přišla ona za ním V Petru Petroviči ještě všecko vřelo — a ona k němu přišla v pravý okamžik.

bůh Petrovič Petr Mlček

31 article

— Co tě to napadlo, tak brzo jíti na lůžko ptala se. — A co bys chtěla? Abych ti držel bavlnu Co? — vykřikl nervósně — Petře Petroviči, bůh buď s tebou! — překvapeně vyhrkla. — Žádné bůh buď s tebou, ty však mne slyš. můj drahoušku! — pokračoval. A teď promluvil. Všecky ty nazpaměť na- učené řeči spojily se v jednu a vyrazily z jeho — Tak bude! — dokončil — buď zde budu já pánem v domě anebo se seber a jdi Rozuměla jsiv úst. Při tom jí surově zatřásl ramenem a pak rukou. A ona se celá před ním skrčila a plakala a plakala. Po dvaceti letech Petrovičova žena plakala poprvé. Teď s nekonečným vítězstvím v duši pozoroval, jak pláče, litujíc všeho, jak vzdychá a prost: — Drahý můj Petře. Vše bude, jak si pře- ješ! Dudu tě poslušna, vše učiním, na rukou tě budu nositi, jenom mi odpust! Zatvrzele mlčel. Klekla před ním ponížen a žebronila dále — Řekni, řekni, že se již nebudeš na mne hněvati, odpusť mi! A při tom se marně sna- žila chopiti jej za ruce. Odvrátil se hrdě a jaksi s vysoka řekl: „Rozmyslím si to!“ A bylo mu při tom k zbláznění příjemně. Pak se mu v sladkém rozechvění zdá, ja- koby slyšel známý nepříjemný hlas — Což pak dnes nemyslíš jíti do úřadu? Již je půl osmé. Vstávej! U lůžka stála jeho žena a budila jej s ob- vykle roztomilým tónem Zprvu zíral na ni s úplným neporozuměním pak, když počal chápati, nerad se protáhl — zívl dvakráte — třikráte — a potom se tiše za- čal oblékati, Potr Petrovič již mnoho vytrpěl od svo ženy — a mnoho jí toho odpustil — ale že jej vyrušila z takového líbezného snu, to jí neod- pustí nikdy!

Petrovič bůh Petrovičův Petr Duda Potr Petrovič