1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 10. června 1904.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. Iisty
předplácí set
v Praze v sdministrai
u pěsío . . . . . .
n ěmt lsta . . . . 6 K —h
s dvejí donálk u
nbs
n int kata . . .
ve álialkšch
n nětts.
Poštou:
7Kk
něni lela . . . . 9 K 60h
s dvojí zlsilkes
Praha
6
article
u dot leta . . . . 11 K c0
7
article
Pánům
Pánům
oslancům zemským.
Sněm království českého svolán je Nej
všším patentem ze dne 3. června 1904 n
ten 14. června 1904.
Vzhledem k tomu sděluje se pánům po-
slancům, že bude toho dne o 12. hodině po-
ední sněm zahájen a že před zahájením
sěmu budou konány o 11. hodině dopolední
švné služby Boží v hlavním farním chrámu
s. Mikuláše na Malé straně v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelái
(v budově sněmovní čp. 176 III., hlavní scho-
ty, 1. patro v levo), jest otevřena ode dne
9. června 1904 vždy od 9. hodiny dopo-
lední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci.
vkázajíce se certifikátem volebním, zapsal
svá jména do listiny presenční a po případě
sby jim byla učiněna potřebná sdělení.
Mikuláš
Praha
8
title
Z presidia sněmu.
9
title
V Praze, dne 7. června 1904.
Praha
10
article
Účinek války rusko-japonské
na poměry mezinárodní.
Účinek války rusko-japonské
na poměry mezinárodní.
Bylo by velice pochybeno, kdyby někdo
nž na základě dosavadních příbéhů na dálném
Východě asijském chtěl prorokovati, ke kter
Hraně se nakloní konečně štěstí válečné. Ta
kové předčasné proroctví podobalo by se nj
povrchnějšímu odhadu, učiněnému dle starých
zkušeností, kteréž, jak z celého posavadníh
průběhu bojův rusko-japonských na pevnině
na moři jest patrno, nemají platnosti. Obecné
tznává se v kruzích vojenských i diplomati
ekých, že nynějším zápasem na poloostrově
korejském a v Mandžursku zahájena byla nová
doba v dějinách válečnictví vůbec.
Toto poznání nutí scudné pozorovatele
k opatrnosti, aby se svým proroctvím o koneč
ném výsledku války rusko-japonské ještě něja-
kou dobu sečkali. Vždyť už válka anglo-burská
podala důkaz, jak ukvapené byly odhady, jež
obecně mínění evropské si bylo učinilo o straně
kleréž připadne konečné rozhodnutí. A tato
válka opravdu v žádném směru nesnese oprav-
dové porovnání s tou, jejímž dějištěm jes
severovýchodní pobřeží nejvétšího dílu světa.
11
article
Jestliže pak dlužno neukvapiti se svým
úsudkem, pro kterou z válčieích stran štěstí
přinese rozhodnuti, lze pokládati za jisté dva
jiné výsledky, jež do té chvile na bojištích
rusko-japonských už uzrály. Jest to předně ne-
pochybný fakt, jako už dříve Amerika a poní
Afriku, že nyní i Asie k Evropě přibl-
žila se tak, že stará tisíciletá hra-
nice dějinná mezi nimi na dobro
zmizela. Utkalyť se ve stoleti minulém státy
svropské s národy a říšemi asijskými v krulých
a dlouhých bojích; ale výsledek jejich byl, že
Asie zůstala pro celou Evropu světem jako
dřive velice vzdáleným, který pro obecné mi-
nění evropské opět pozbyl větší zajímavosti
jakmile přestaly docházeti odlamtud zprávy vá-
lečné. Tak tomu bylo, když Anglie provozoval
v Iudii své války záhladné a když Rusko pod-
aiklo své výpravy na Kavkaz a rozšířilo je
po'soverní hranice Tibetu. Ba ani válečná vý
prava pěti velmoci evropských proti Číně na
počálku století tohoto neposunula Asii k Evrop
mačně blíže. Zcela jinak sousedské poměry
Amerika
ponit Afrika
Asie
Evropa
Anglie
Rusko
Kavkaz
Čína
12
article
asijsko-evropské vypadají nyní. Starý Ural, jenž
po tisíciletí byl nepřestupnou hranicí mezi dvěma
díly svéta, jím zároveň spojenými, jako by byl
se propadl do země, tak těsné spojení náhle
nastalo mezi Evropou a Asií; pomezí zeměpisné
setřeno a vyhlazeno mezi nimi příběhy dějin-
nými, a osudy obou velikých pevnin už sdru-
žily se svazkem, pro všecku budouenost ne
rozlučným.
I kdyby konečně Japonsko ve váice s Ru
skem bylo přemoženo, pravdou zůstane, že se
osvědčilo jako nejvzdělanější stát asijský. V této
své vlastnosti vstoupí se závažným a platným
hlasem do mezinárodní politiky velmocí evrop-
ských i amerických. Důležitost jeho průmyslová
a obchodní už před touto válkou byla celou
Evropou uznána; když pak v nedávné válce
s Čínou skvěle bylo osvědčilo své přednosti vo
jenské, moc jeho branná v nynějších bojíeh
na souši i na moři prokázala úplnou rovnocen-
nost svou s brannou mocí evropskou.
Ural
Evropa
Asie
Japonsko
Čína
13
article
Účinek vlastností říše japonské jako vel
moci ve smyslu evropském jeví se už v mezi
národní politice našeho » dílu světa. A to jest
druhý fakt, plynoucí z dosavadních válečných
přiběhů rusko-japonských. Lze to znamenati
z nejistoty, v níž se octly všechny poměry
obecné politiky evropské. Přátelství i nepřátelství
mezi jednotlivými státy evropskými nikdy ne-
byly dlouhého trvání; měnily se dle dočasných
okolností, dle nahodilých prospěchů té oné říše.
Ale dosud nikdy nezavládla v nich ve příčině
nejbližší budouenosti taková nejistota a pochyb-
nost, jaká se jich zmocnila působením války
rusko-japonské. Dle toho, jak střídavě docházejí
do Evropy zprávy z bojiště východoasijskéhoa
dle přízně, s níž jednotlivé státy evropské
obyvatelstvo jejich pohlížejí k té neb oné straně
válčící, mění a střídá se i názor na mezinárodní
situaci a to nejen v nejširších vrstvách lido-
vých, nýbrž i v kruzích diplomatických a
vládních.
Evropa
14
article
Každá nová zvěsť o rozvoji a postupu
války rusko-japonské vzbuzuje na pevnině
evropské mocnou ozvěnu a stává se základem
nových kombinací pro útvary v politice mezi-
národní, pokud státy evropské ji určují a pro-
K těmto státům přibylo Japonsko. Ať ví-
tězné, ať poražené, bude míti mezi nimi hlas
závažný. Proto už počítá se s ním jako s říší
stejně cennou a přičlenění jeho k moenostem
rozhodujícím o nejbližším směru politiky svě-
tové už vneslo do lůna jejich nový rucha
ostřejší vítr. Nejčilejší z nich už zkoumují
půďu pro příští postavení své.
Ohledy na Japonsko berou se do rozpočíův
zvláště německých a anglických.
Koncem tohoto měsíce anglický král Edvard
sejde se v novém válečném přístavu německém.
v Kielu, s císařem Vilémem. K tomuto setkán
se obou panovníkův evropských, kteří zahra-
ničnou politiku svých říší dělají vlastně s ami,
anglický ministr lord Lansdowne už minulé
středy smluvil podrobný program s německým
vyslancem v Londýně, hrabětem Wolff Metlerni-
chem. Anglické noviny už ohlásily, že panovni-
cká schůze v Kielu bude věnována otázkám
politickým a že bude míti následky velmi
důležité. Zvláště prý bude jednati se na ní, aby
seslabilo se posavadní napjetí mezi císařstvím
německým a říší velkobritanskou, které prý
musí býti odstraněno, aby nevadilo novým po-
měrům, vyslupujícím na obzoru politiky světové
z války rusko-japonské.
I z Pařiže oznamuje se, že v Kielu urov-
nány budou mezi Německem a Anglii všechny
sporné otázky. Vzniklať totiž ve dnech nedávno
Vilém
Lansdowne
Wolff
Japonsko
Kiel
Londýn
Německo
Anglie
17
article
minulých v kruzích diplomatických zpráva, že
mezi Německem a Ruskem uzavřena byla tajná
smlouva, dle které Německo se zavázalo, že
přispěje Rusku na pomoc proti každému, kdo
jeho nesnází aneb i konečných neúspěchů ve
válce s Japonskem chtěl by užiti na svůj pro-
spěch. Obsah této smlouvy prý namířen jes
zvláště proti Anglii. Se strany německé tato po-
věst byla už popřena co nejrozhodněji v listech
vládních. Aby byla vyvrácena úplně, k tomu
prý v Kielu jest nejvhodnější přiležitost. Něme
cko chce zaplašíti i všeliký stín podezření
jakoby chtělo užiti příběhův na bojištích rusko
japonských ještě k sesílení napjatého poměru
svého k Anglii.
Naproti tomu diplomacie anglická usiluje
aby zbavila se podezření, projeveného proti ní
jako by se chystala uzavříti vojenský spo-
lek s Německem pro všechny případy,
zvláště proti Francii a proti Rusku. Minule
středy v anglické sněmovně poslancův zpráva
tom stala se předmětem rokování. Minist
Balfour pospíšil si, dáti vyjádření, že o vojen-
ském spolku Německa s Anglií nemůže být
řeči zvláště po zjednané dohodě s Francií stran
Marokka, a z druhé strany proto, že politika
německá úplně vylučuje všeliké nepřátelství prot
Rusku.
Vedle toho jest jisto, že vláda anglická
vážně pomýšli na nějaké přátelské do-
hodnutí se s Německem a že tato jej
snaha dochází podpory i ve veřejném míněn
anglickém.
Situace na dálném Východě asijském jes
totiž příčinou, že Anglie i Německo záhy chtěj
uvolniti se od starých vzájemných neshod, aby
pro všechny případy byly připraveny k novým
útvarům v politice mezinárodní, jež budou ná-
sledkem války rusko juponské, ať z ní vyjde
vítězně strana ta či ona.
Balfour
Ruska
Německo
Rusko
Japonsko
Anglie
Kiel
Francie
Maroko
18
article
Přednášky hr. Lützowa na universitě
oxfordské o českých historicích.
Přednášky hr. Lützowa na universitě
oxfordské o českých historicích.
V Londýně, 7. června 1904.
Den příliš bohatý na nové dojmy. Pr
návštěva ve slavném a starobylém městě univer
sitním, kde vyrostla kultura tak mohutná, své
rázná a široká a kde včera poprvé bylo Čechem
promluveno o českém národě a jeho historii
Pro nás to znamená pozoruhodný moment
správně vystihli jeho význam ti, kteří z Prahy
poslali pozdravné telegramy k zahájení přednášek
hraběte Lützowa.
S českým národem přišla oxfordská univer
sita nepřímým vlívem n několikráte do styku
Ve XIV. století hlásal v ní Wikfif své učení
které tak působilo na hnutí husitské, z univen
sity té přišel muž znamenitě činný v husitsko
době James Payne. V nejnovější době prosluly
slavista prof. Morflil mluvil oxfordským studentům
o zápasech probuzeného českého národa a te
vynikající historik, spisovatel a vlastenecký
slechtie český, hrabě dr. František Lützov
který již tolik užitečného vykonal pro poznání
českého národa svými anglickými spisy, veliee
ceněnými a oblibenými, chápe se slova, aby
v památném městě universitním elitě anglické
intelligence vyprávěl o české minulosti a její
kronikářích.
Hrabě Lützow k řadě svých vlasteneckých
činů, jimiž zasloužil si skulečný vděk českého
národa, připojil nový velký a krásný skutek.
Čecho
Lützow
James Payne
profesor
Morflit
doktor
Lützov
Londýn
Praha
19
article
K vůli úplnosti chci uvésti několik dat
K vůli úplnosti chci uvésti několik dat
o universitě oxfordské. Slarobylý Oxford je snad
nejzajímavějším městem Anglie a jistě jedním
z nejkrásnějších. Zde vyspěla vzdělanost
Oxford
Anglie
20
article
vznikla náboženská emancipace Anglie. Přes
30 monumentálních budov a 26 kostelů je
uměleckou a historickou chloubou malého města
o 40.000 obyvatelích, z nichž asi 3000 je
studentů. Styl budov je po většině golický.
Pověst tvrdi, že universita oxfordská byla zalo-
žena již v IX. stol. králem Alfredem, ale jisto
je, že byla známa již v XII. stol. a v XIII stol.
učil na ní největší filosof středověku Rogen
Bacon.
Hlavní ulice jsou High Street, Broa
Street, křižovatka Carfax, kde proudí čilý život
domy, obchody, hotely jsou elegantní a vkusné.
Nejzajímavější chrámy jsou St. Mary Magdalen
(XIV. stol.), vedle je pomník Mučedníků, upá-
lených reformátorů Cranmera, Latimera
Ridleye, St. Mary (XIII. stol.), půvabný svou
bohatou gotikou, St. Peter in the East, nejstarší
kostel, založený ve 12. stol. Krásnější svou
architekturou, svým rázem starobylým i svými
nádhernými zahradami jsou budovy některých
kolejí jako: Christ Church College, Merlo
College, New College, Exter C., All Soul C.
Balliol C. Universita má velkolepé knihovnya
učební ústavy, zejmena knihovna Bodleian Li-
brary s 500.000 svazky (z nichž 30.000 ruko-
pisů) a se sbírkou obrazů a 210.000 rylin,
dále Radeliffe Library (Camera), archaeologické
Ashmolean Museum, dvě hvězdárny, Taylor
Institute pro moderní řeči, Claradon Press, uni-
versitní tiskárna a nakladatelství, obrazárn
s malbami, kresbami a rytinami Rembrandta,
Van Dycka, Dürera, Rafaela, Michel Angela
pak nejrůznější vědecké ústavy, sbírky, labora-
toře. Universita má vyhraženu pětinu v měst-
ském zastupitelství a má dva zástupce v angli
ckém parlamentu.
Alfréd
Rogen Bacon
Stanislav
Maro
Cranmer
Radeliffe Librara
Taylor
Rembrandt
Van Dyck
Dürer
Rafael
Angel
Anglie
High Street
Broa Street
Carfax
Merlo College
New College
Exter C
All Soul C . Balliol C
Ashmolean muzeum
Claradon Press
Latimer Ridley
petra in the East
Christ Church College
21
article
Bílá gotika štíhlých věží, originálních oken.
jemně členěných říms a portálů, kolejí i chrámů
oxfordských odrážela se v zeleni blubokých
svěžích zahrad od jasně modré oblohy, ozářená
sluncem. Za bílými zdmi, které namnoze se
ztrácejí pod úponkovilými rostlinami, jež tak
roztomile obepínají omšelé zdi starých zámků
a kostelů anglických, bylo veliké ticho slunného
letního odpoledne. Nesmírné zahrady s rozloži-
tými starými stromy byly pohřiženy ve snivé
mlčení a ticho bylo v nádvořích kolejí jako
v klášterech. Ale hlavní ulice města byly plny
ruchu. Sludenti v krátkých černých pláštíkách
s černými karakteristickými čapkami, zakonče
nými tvrdými čtverečky na temeni, podobajíeí
se splasklým hulánským čepicím, spěchali sna
do přednášek nebo ke zkouškám.
Jiní nastrojení jako mladí gentlemani s ru
kavičkami v ruce, s šátečkem vykukujícím z n
prsní kapsy šli za svými, zajisté příjemným
povinnostmi světskými, jiní zase v bllých dres
sech lawntennisových neb v krátkých kalhotách
a střevicích foot-ballových spěchali na hřiště
sportovní. Nápadné je množství mladých dam,
studentek — nikoliv ve smyslu latinské čtvrti
pařížské. Mládež většinou jezdí na kolech.
Mnoho automobilů i elegantních soukromých
povozů a cabů. Ráz ulice oxfordské je živý
rušný a má anglickou eleganci a tak již svým
zevnějškem liší se Oxford od německých uni
versitních měst, od Heidelbergu nebo Jeny,
zejmena od té veselé a bujné čtvrti kolem Pan-
theonu, Sorbonny a eafé Vachette, kde žije
francouzská mládež studentská. — —
Taylor Institute, kde hrabě Lůtzov zaháji
své přednášky o českých dějepiscích, ústav
určený moderním jazykům a literaturám, jes
ovšem moderní, rozsáhlá budova, ale stylu velm
klassického, tak jak jej někdy napodobovali An-
gličané s větší zatvrzelostí nežli vkusem. Slavný
Lůtzov
Oxford
Heidelberg
Sorbonna
Taylor institut
22
article
V drobném prodej
ranní číslo o sobě . . . za Sb
odpolední . . . . . . . za 2 h
Va fitialkách na venkově
zanní číslo. . . . . . . . 10
vděpolediní
sh
Inserá ty
plaší se hotově napřed.
Přodplacení a insesty přijímá ndmini-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nzekizejí se též redakee
tiskárna n ezpedice „Národnich Listů“
Rukopisy se nevracsjí.
Virginie
23
article
filolog Max Müller učil v těchto zdech pseudo-
klassických. Po dlouhá léta snaží se tu ne-
unavný professor Morfll vzbuditi zájem pro
slovanské řeči. Vynikajicí cizinci tu přednášeli.
Před 20 léty v tomtéž sále, kde mluvíl hrabě
Lützow, měl konferenci mladý francouzský
essavista a romancier Paul Bourget, který po
svém mistru Tainovi byl stižen lehkým záchva-
tem anglomanie a na dva měsíce přišel zkusit
slasti a požitky tichého, pohodlného a distin-
guovaného života oxfordského bachellora.
Při vstoupení do Taylor Institutu měl jsem
velké potěšení poznati prof. Morfilla, který též
napsal první angliekou gramatiku jazyka českého.
»Bude to poprvé, co Čech promluví v Ox-
fordu o svém národu,« pravil ctihodný starý
učenec a netajil svou radost. Neveliký, ale ro-
bustní stařec, s bílým plnovousem je pln čilosti,
živě hovoři a gestikuluje. Velmi roztomile mluví
o svých upřímných sympatiích k Čechům.
Müller
Lützow
Bourget
Tain
Morfill
Čecho
Čechy
Ox
Taylor institut
24
article
Dokázal je i svým pěkným článečkem
»The Oxford Magazine«, kde upozor-
ňoval na konference hr. Lützowa slovy: »Dou-
ťám, že konference, chystané hr. Lůtzovem
v Taylor Institutu, přilákají i některé studenty.
zabývající se historií, kromě obvyklých navštěvo-
vatelů veřejných lekci. Bude to poprvé, co Ce-
chové budou o sobě mluviti k anglickému po-
sluchačstvu. Ačkoliv jejich historie je tak málo
známa a jejich řeč tak úplně zanedbávána v této
zemi, přece nutno vzpomenouti, že mnohým
způsobem byli ve styku s Anglií od husitského
hnutí a za třicetileté války. Hrabě Lützow je již
znám znamenitými spisy: History of Bo-
hemia a History of Bohemian Li-
terature i překladem »Labyrintu světa« o
Jana Amosa Komenského, který navštívil Angli
v 17. stol. Učený přednášející tudíž případně
nám vyliči, co Čechové učinili pro svou vlast.
píšíce historii od kronikářů Kosma a Hájka a
k historikům Palackému a Tomkovi. Ma lý.
ale vzdělaný národ, který bojova
pro politickou a náboženskou svo-
bodu, plně zasluhuje sympatie
země, která tato slova vždy nesla
na své korouhvi.«
Universitní sál o půl šesté byl naplněn hoj-
ným a zajímavým posluchačstvem. Zejmena
mnoho dam se dostavilo, pak professoři ve
svých togách a čapkách, zejmena uvedený prok.
Lützow
Jan
Ámos
Komenský
Angl
Čecho
Kosma
Hájek
Palacký
Tomek
Anglie
Ma
Taylor institut
the Oxford magazín
Histor of Bo
Histor of Bohemian
25
article
Morfill a mladý prof. Besgly, známý geograt,
zubývající se slovanskými věemi a studenti.
V posluchačstva byla též hraběnka Lützowová,
jež se vzácným porozuměním sleduje všechny
práce a snahy svého chotě.
Hrabě Lülzow zvučným a rázným hlasem
několik minut přes hodinu přednášel první část
svých konferencí. V duchaplném úvodu proje-
vuje hr. Lützow politování, že Čechové jsou
nejen málo známi v Anglii, ale že je stihloi
nedorozumění, způsobené Murgerovým »Vie de
Bohéma« a Thackerayem, který poprve slovo
Bohemian užil v Anglii v podobném smyslu.
»Je tudíž nutno«, pokračoval přednášející,
»nyní stanoviti, že Čechové nemají pranic spo-
lečného s cikány a že tvoři jako Slované část
velké arijské rodiny. Vedle Rusů, nejpokročilej-
ších v literatuře a politice, Čechy jsou zemí,
kde nejvíce kvetla slovanská literatura a v lite-
ratuře české zaujímali historikové velmi vynika-
jící místo. Byla doba, kdy Čechové byli nejen
pisateli, ale i činiteli historie, a bylo to osudem
Čech hráti v dějinách roli tak velkou, že ne-
byla v poměru s rozsahem a množstvím obyva-
telstva jejich vlasti. Po bitvě oa Žižkově, kdy
Čechové porazili celou Evropu, povstalou ve
zbrani proti jejich hlavnímu městu a ještě více
po jejich obdivuhodných vítězstvích za Proko-
profesor
Besgla
Lützowová
Lützow
Čecho
Murgerův
Thackeray
Bohemian
Slovan
Rus
Anglie
Čechy
Žižkov
Evropa
via jít bohém
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z historie rusko-japonských styků.
Na začátku XVIII. století, jak sděluje
„Ruskaja starina“, objevil se v Rusku první Ja-
ponec. Přítomnost jeno vzbudila první zájem
Rusů k záhadné cizincově vlasti. Sto let později
Rusové, poslavše mimořádné poselstvo do Ja-
ponska, učinili první pokus, aby sklonili japon-
ský dvůr k obchodnímu s Rusy spojení. Ob
tpisody nabývají dnes zvláštní zajímavosti.
První kulturné styky Japonska se západní
Evropou náhle přerušeny r. 1649 drakonickým
zákonem, jenž všechny křesťany navždy z J-
ponska vypovídal. Dále stanovil císařský edik.
že žádný Japonec nesmí se vzdáliti ze své vlast
a kdo by se prohřešil proti zákazu, měl být
smrtí pokutován, jako ten, kdo by z cizích
krajů do Japonska se vrátil. Hlasatelé křesťan-
ského náboženství, nebo ti, kdož si přikládaji
tolo hanebné jméno, mají uvrženi býti do ombry
městského žaláře; slechticům a vojínům se za-
povídá cokoliv u cizinců nakupovávati. Tak
kalegorickou formu nabylo heslo: „Japonsko —
Japoncům!“ Jenom zlý osud nebo živelná po-
hroma mohla nadále přiměti Japonce, aby ne-
uposlechl vůle mikada. Tak se i stalo. První
Japonec, který se ocitl v Rusku, byl silnou bouří
meřskou zanešen ke břehům Kamčatky, šest
měsíců bez stožáru zmítán prostorami oceánu.
Jmenoval se Denbej. Nejprvé dostal se mezi
Kurilce, kmen usedlý na pobřeží. Krmili ho
nápojem, vyrobeným z prohnilých ryb, do něhož
kladli houby-mochomůrky.
Rus
Japonec
Denbej
Rusko
Japonsko
Evropa
Kamčatka
27
article
„Sami to pijí a nápojem se opíjejí,“ psal
Denbej, „a též hostům podávají.“ Denbej a jeh
soudruzí nemohli nápoje se doiknouti. Živil
se kořinky rostlin a rybami, ještě ne zcela zka-
ženými
Asi rok uběhl a v krajině se objevil K -
lumbus Kamčatky, Volodimir Atlasov, se svým
kozáky. Denbej, vida u nich čistotu v jídle, při-
šel a zapřísáhal eizinee, aby ho přijali mezi sebe
a nenechali jej zde mřiti hlady. Atlasov již dříve
na cizince byl upozorněn. Dověděl se od Kam-
čadalů, že na řece Naně jest zajatec, jejž všichni
nazývají Rusákem. Jakou řeč mluví, nevěděli
Dle zevnějšku je prý vyzáblý, vousy má krátké,
vlasy černé. Když u Rusů zpozoroval sv. obraz
(ikonu), dal se prý do pláče a pravil, že též
u nich jsou podobné obrazy. O sobě tvrdí, že
je Indějec z usakinské (Osaki?) říše, jež nachází
se pod vládou indějského císaře; ve své řeči prý
umí čísti a psáti a doma že byl písařem. Denbej
ukazoval též knihu, napsanou indějským písmem
již Volodimir přivezl do Jakutska. Atlasov přija
Denbeje k sobě. Šli 6 dní pěšky, Denbeji roz-
puchly nohy, silně onemocněl. Atlasov jej za-
nechal na cestě. Do Moskvy byl později při-
vezen jakýmsi Sofronějevem ke konci r. 1701.
Cestovní útraty, vzniklé státu, obnášely 8 rubl
a 20 alťynů a byly vyplaceny ze sibiřské státn
pokladny.
Rusák
Denbej
Atlasov
Kamčatka
Kama
Nana
Jakutsk
Moskva
Volodimir Atlasov
28
article
Dříve, než se Indějec dostal do Moskvy, pro-
jevil mu zvláštní pozornost Petr Veliký. Dostav
o něm zprávu z Irkutska, vydal Petr rozkaz:
„Poroučí se úřadníkům, aby s cizincem jeli c
možná nejrychleji a na cestě jej ostříhali a
chránili, poskytujíce mu oděv i stravu.“
Denbej podroben podrobnému výslechu
kamčndalské a ruské řeči, jíž poněkud už roz-
uměl. Sestavena zajímavá zpráva „Skazka“,
v níž se praví: „V japonské říši je vladařem
car Kubo-Sama. Místo patriarcha zaujímá Dairo-
Sama (zástupce svržené dynastie). Když car
jede na procházku, jedou s ním k vůli zábavč
malá děla a píšťalsky (pušky). V jeho zemi mají
jen maličká děla, asi 1 nebo 1 1/2 aršinu dlouhá
(70—110 cm.); mají též prach a dělají si ho
sami. Vojáci mají zbraně: muškety, píkya
meče; velitelové dva meče; válku Japonci s ni-
kým nemívají. Do cizích zemi nechodí; k nim
však přijíždějí na lodích Němci (t. j. Holanďané,
po r. 1649, nezapleteni s jezovity, se v Japon-
sku udrželi), přivážejí sukno a jiné zboží do
města Nagasaki, do jiných měst Japonci ne-
pouštějí ani Němce, ani jiné cizince, proč?
— zpravodaj prý neví. Číňané se považují z
jeden národ s Japonci, neboť slouží modláma
jejich řeč, písmo a obyčeje jsou stejné. Od Ja-
ponského ostrova do Číny vedou dvě cesty.
jedna po moři a druhá po souši (!). Města jsou
Indějec
Veliká
Petr rozkaz
Sam
Němec
Holanďan
Japonec
Číňan
Moskva
Irkutsk
Kuba
Japon
Nagasaki
Čína
centimetr
29
article
na ostrově tři: Miako, Osakka a Endo, jak jsou
zde poznamenána v knize (německý atlas, který
mu ukázali). Enzuiti (t. j. jezuiti) a němečtí popi
v japonských městech prý nejsou, není tam ani
křiž Kristův, vůbec Japonci žádnou cizí víru ne-
přijímají a do země nepouštějí. Mají dobytek
býky, koně, prasata, ovce, avšak masa jeho ne-
požívají. Pojídají jen husy, kachny, rusko
slepice a ptáky, nazvané „kužaku“, velikost
býka; v moři je mnoho ryb, některé až 2 sážen
(= 4.2 m.) dlouhé, v jezerách pak karasi.“
Mnoho jiných podrobnosti vypravoval Denbei
zvědavým Moskvičům. Zapisovali vše a pod
„Skazku“ Denbej v japonské řeči se podepsal.
Roku 1702 byl cizinec Denbej ve vesnic
Preobraženské (bliž Moskvy) představen veli-
kému gosudaru. Car rozkázal, by se Denbej
přidělil učitel — Rus, který by ho učil čista
psát; jakmile pak by se dostatečně ruštině na-
učil, mají se mu přiděliti tři neb čtyři chlapci.
aby je navzájem učil řeči japonské. A co se po-
křtění na pravoslavnou víru týká, nechť prý se
mu ponechá na vůli. Aby mu pobyt v Moskvě
nebyl obtížným a nesnesitelným, mají jej tě
šiti, jakmile naučí ruské děti japonštině, že bude
propuštěn a do vlasti odvezen. (Moskviči ovšem
neměli tušení, že nešťastníka těší nadějí na trest
smrti!). Dokud bude v Moskvě, má se mu vy
pláceti veliké služné na stravu a šatstvo.“ —
R. 1705 vyšel od Potra dotaz: „Naučil-li se
ruštině cizinec z japonské říše? Kolik ruských
chlapců naučil japonštině, a učí-li je doposud?
Endo
Kristův
Japonec
Preobraženský
Moskva
Rus
Potro
Miako
Osakko
Moskvič
30
article
Odpovědi na dotaz carův není. Jsou však zprávy
že r. 1739 byla v Moskvě škola japonské řeči
zřízená Petrem I. r. 1706. Mimo to existuje se-
nátský úkaz od r. 1736, kde se praví: „Kuzma
Šule a Demjan Pomorcev, bývalí Japonci, necho
jsou přiděleni Akademii nauk, aby svou ma-
teřštinu zapomenouti nemohli; jim ať jsou při-
děleni dva chovanci vojenské školy, aby seu
nich japonštině vyučili. Dále poslán rozkaz do
Irkutska, aby všecky spisy a knihy, psané v ja
ponské řeči, byly vyhledány a do senátu bez pro-
dlení zaslány.
Ze všeho vysvítá, že Indějec vzbudil veliký
zájem Rusů a že theoretické obeznámení Ruso
s jeho vlastí provázeno bylo s nemalým prospě-
chem. Všeobecný úsudek o Indějci zněl, že
„povahou je velmi zdvořilý a rozumný.“ —
Roku 1792 dosáhli Rusové od Japonc
práva, aby jedna ruská loď, kdyby potřeba byla.
směla zakotviti v Nagasaki. Nahlížejíce výhody,
plynoucí z takého práva pro budoucno, roz-
hodli se Rusové na začátku XIX. století navázat
bližší styky s Japonskem.
Alexandr I. nařídil, aby byla připravena
expedice kolem světa. Ministr obchodu Rumjan-
cov ve dvou relacích vykládal o výhodách, jež
mehly by vzniknouti z obchodních styků mezi
oběma zeměmi. Dle vlidného přijeti, jehož se do
stalo ruské expedici Lachsmannově r. 1791,
soudili v Petrohradě, že „japonský dvůr nen
proti obchodnímu spojení s Ruskem.“ Dle rady
Rumjancova jmenován zvláštní úřadník s ti-
tulem mimořádného posla, jemuž by bylo ulo-
ženo, aby se postaral o zavedení diplomatického
spojení s Japonskem. Volba padla na N. P. Re-
zanova, muže energického a vzdělaného.
Pro expedici koupeny v Anglii dvě lodi, jež
přejmenovány: „Naděžda“ (Naděje) a „Něva“.
Petro I
Kuzma
Demjan Pomorcev
Japonec
Indějec
Rus
Lachsmannův
Naděžda
Moskva
Irkutsk
Nagasaki
Japonsko
Petrohrad
Rusko
Anglie
Něva
31
article
Veliteli jmenováni bývalý anglický kapitán
Kruzenstern a Lisjanský. Pověst otom, že se
chystá mimořádná expedice do Japonska, rychle
se rozšířila po Petrohradě. Rezanovu docházelo
mnoho nabídek za účastenství v expedici.
Učenci, jazykozpytci, lékaři, důstojníci nabízeli
své služby. Přičiny měli nejrozmanitější. Ja-
kýsi úřadnik Cherubinov psal docela otevřeně:
„Co mne pobádá k tak obtížné cestě, je touh
po bohatství.“
Podrobnou instrukci pro poselstvo sestavil
sám Rumjancov. Svědčí o bystrozraku a zname-
nité obezřelosti autorově. Každé slovo, každý
krok ruského posla od chvíle, kdy vkročil na ja-
ponskou půdu, byl napřed zrale uvážen; poslu
udílejí se rady, které svědčí o důkladné znalosti
dějin, pořádku a obyčejů polozáhadné země. Je
to tím významnější, uvážíme-li, že v oné době
netoliko v Rusku, nýbrž i v celé západní Evropě
byl úplný nedostatek jakýchkoliv zpráv a vědo-
mosti o Japonsku.
„Je třeba,“ praví se v instrukci, „abyst
byli ve svých odpovědích co nejvíce opatrni
Kruzenstern
Lisjanský
Rezanov
Japonsko
Petrohrad
Rusko
Evropa
32
article
abyste odpovědi své nejenom drželi v paměti.
nýbrž si je později i zapisovali a sice proto, byste
se ve svých slovech nemátli, neboť Japonci ve
všem milují zevrubnost a velmi bedlivě
pozorují cizince. Na otázky budete odpoví-
dati jednoduše a bez přetvářky. Řekněte, že
Rusko, co dorozsáhlosti, je první stát v Evropě.
Naznačte jeho hranice. Vysvětlete, že svojí silou
udržuje v úctě a rovnováze celou Evropu, Čínu.
Turecko a Persii, že má 700.000 vojska a že
jím vládne samoděržavný gosudar; ježto pak Ja-
ponci mají úctu před samoděržavím, popište jim
zevrubně ruskou samoděržavnou moc ve vší dů-
stojnosti; dále podotkněte, že ruský car, vstou-
piv na pradědovský trůn a zpozorovav rozsáhlost
své říše, proslavené skvělými vítézstvími předků,
rozhodl se s celým světem vládnouti v mírua
pokoji, že jeho stát je útočiště nauk, umění
zákonů. Jestli se vás zeptají, není-li ruský ca
závislý na papeži (synonim jezovitů, které Ja-
ponci nenáviděli), jako někteří jiní známí mon-
archové, odpovězte dle pravdy, že car na papeži
docela nevisí, ano, že ho ani neuznává za du-
chovní osobu a že s ním udržuje styky, jake sji-
ným malým vladařem; že ruský car nikoho ne-
uznává býti nad sebou a že je nejvyšší hlavou
veškerého duchovenstva své rozsáhlé říše; že
spojuje mírnost s odvahou, má neobmezenou
moc, že miluje mír a pokoj, počuje především
o blaho svých poddaných; na důkaz své lásky
k japonskému císaři, že mu posílá nazpět ty Ja-
ponce, kteří nešťastným osudem na břeh vele-
říše byli zahnáni.
Japonec
Rusko
Evropa
Čína
Turecko
Persie
33
article
„Když se budete blížiti k osobě císařově,
zjednáte si zajisté nemalou úctu, smeknuvše
klobouk dříve, než vám to bude přikázáno. Před
cisařem budete státi bez klobouku. Nemohu vám
dosti na srdce vložiti, jak bedlivě vám nutno
počítati s rozdílností zvyků japonských a na-
šich, a ostříhati se toho, byste je nepovažovali
za něco nižšího . ..-
Úkol expedice byl: domáhati se rozšířen
práv, získaných expedicí Lachsmannovou, do-
volení, aby nejenom jedna, nýbrž všechny ruské
ledi měly právo přistavovati nejenom v Naga-
saki, nýbrž i v jiných zátokách japonských;
bude-li jim odepřeno, měla vyjednávati o dovo-
Naga