ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95fb1450-7129-11dc-bce8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 84, person 82, org 15, work 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 10. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 159.
4 article
Fa ranní a odpol. Iisty předplácí set v Praze v sdministrai u pěsío . . . . . . n ěmt lsta . . . . 6 K —h s dvejí donálk u nbs n int kata . . . ve álialkšch n nětts. Poštou: 7Kk něni lela . . . . 9 K 60h s dvojí zlsilkes
Praha
5 article
u pěsíc
6 article
u dot leta . . . . 11 K c0
7 article Pánům
Pánům oslancům zemským. Sněm království českého svolán je Nej všším patentem ze dne 3. června 1904 n ten 14. června 1904. Vzhledem k tomu sděluje se pánům po- slancům, že bude toho dne o 12. hodině po- ední sněm zahájen a že před zahájením sěmu budou konány o 11. hodině dopolední švné služby Boží v hlavním farním chrámu s. Mikuláše na Malé straně v Praze. Dále se sděluje, že sněmovní kancelái (v budově sněmovní čp. 176 III., hlavní scho- ty, 1. patro v levo), jest otevřena ode dne 9. června 1904 vždy od 9. hodiny dopo- lední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci. vkázajíce se certifikátem volebním, zapsal svá jména do listiny presenční a po případě sby jim byla učiněna potřebná sdělení.
Mikuláš Praha
8 title
Z presidia sněmu.
9 title
V Praze, dne 7. června 1904.
Praha
10 article Účinek války rusko-japonské na poměry mezinárodní.
Účinek války rusko-japonské na poměry mezinárodní. Bylo by velice pochybeno, kdyby někdo nž na základě dosavadních příbéhů na dálném Východě asijském chtěl prorokovati, ke kter Hraně se nakloní konečně štěstí válečné. Ta kové předčasné proroctví podobalo by se nj povrchnějšímu odhadu, učiněnému dle starých zkušeností, kteréž, jak z celého posavadníh průběhu bojův rusko-japonských na pevnině na moři jest patrno, nemají platnosti. Obecné tznává se v kruzích vojenských i diplomati ekých, že nynějším zápasem na poloostrově korejském a v Mandžursku zahájena byla nová doba v dějinách válečnictví vůbec. Toto poznání nutí scudné pozorovatele k opatrnosti, aby se svým proroctvím o koneč ném výsledku války rusko-japonské ještě něja- kou dobu sečkali. Vždyť už válka anglo-burská podala důkaz, jak ukvapené byly odhady, jež obecně mínění evropské si bylo učinilo o straně kleréž připadne konečné rozhodnutí. A tato válka opravdu v žádném směru nesnese oprav- dové porovnání s tou, jejímž dějištěm jes severovýchodní pobřeží nejvétšího dílu světa.
11 article
Jestliže pak dlužno neukvapiti se svým úsudkem, pro kterou z válčieích stran štěstí přinese rozhodnuti, lze pokládati za jisté dva jiné výsledky, jež do té chvile na bojištích rusko-japonských už uzrály. Jest to předně ne- pochybný fakt, jako už dříve Amerika a poní Afriku, že nyní i Asie k Evropě přibl- žila se tak, že stará tisíciletá hra- nice dějinná mezi nimi na dobro zmizela. Utkalyť se ve stoleti minulém státy svropské s národy a říšemi asijskými v krulých a dlouhých bojích; ale výsledek jejich byl, že Asie zůstala pro celou Evropu světem jako dřive velice vzdáleným, který pro obecné mi- nění evropské opět pozbyl větší zajímavosti jakmile přestaly docházeti odlamtud zprávy vá- lečné. Tak tomu bylo, když Anglie provozoval v Iudii své války záhladné a když Rusko pod- aiklo své výpravy na Kavkaz a rozšířilo je po'soverní hranice Tibetu. Ba ani válečná vý prava pěti velmoci evropských proti Číně na počálku století tohoto neposunula Asii k Evrop mačně blíže. Zcela jinak sousedské poměry
Amerika ponit Afrika Asie Evropa Anglie Rusko Kavkaz Čína
12 article
asijsko-evropské vypadají nyní. Starý Ural, jenž po tisíciletí byl nepřestupnou hranicí mezi dvěma díly svéta, jím zároveň spojenými, jako by byl se propadl do země, tak těsné spojení náhle nastalo mezi Evropou a Asií; pomezí zeměpisné setřeno a vyhlazeno mezi nimi příběhy dějin- nými, a osudy obou velikých pevnin už sdru- žily se svazkem, pro všecku budouenost ne rozlučným. I kdyby konečně Japonsko ve váice s Ru skem bylo přemoženo, pravdou zůstane, že se osvědčilo jako nejvzdělanější stát asijský. V této své vlastnosti vstoupí se závažným a platným hlasem do mezinárodní politiky velmocí evrop- ských i amerických. Důležitost jeho průmyslová a obchodní už před touto válkou byla celou Evropou uznána; když pak v nedávné válce s Čínou skvěle bylo osvědčilo své přednosti vo jenské, moc jeho branná v nynějších bojíeh na souši i na moři prokázala úplnou rovnocen- nost svou s brannou mocí evropskou.
Ural Evropa Asie Japonsko Čína
13 article
Účinek vlastností říše japonské jako vel moci ve smyslu evropském jeví se už v mezi národní politice našeho » dílu světa. A to jest druhý fakt, plynoucí z dosavadních válečných přiběhů rusko-japonských. Lze to znamenati z nejistoty, v níž se octly všechny poměry obecné politiky evropské. Přátelství i nepřátelství mezi jednotlivými státy evropskými nikdy ne- byly dlouhého trvání; měnily se dle dočasných okolností, dle nahodilých prospěchů té oné říše. Ale dosud nikdy nezavládla v nich ve příčině nejbližší budouenosti taková nejistota a pochyb- nost, jaká se jich zmocnila působením války rusko-japonské. Dle toho, jak střídavě docházejí do Evropy zprávy z bojiště východoasijskéhoa dle přízně, s níž jednotlivé státy evropské obyvatelstvo jejich pohlížejí k té neb oné straně válčící, mění a střídá se i názor na mezinárodní situaci a to nejen v nejširších vrstvách lido- vých, nýbrž i v kruzích diplomatických a vládních.
Evropa
14 article
Každá nová zvěsť o rozvoji a postupu války rusko-japonské vzbuzuje na pevnině evropské mocnou ozvěnu a stává se základem nových kombinací pro útvary v politice mezi- národní, pokud státy evropské ji určují a pro- K těmto státům přibylo Japonsko. Ať ví- tězné, ať poražené, bude míti mezi nimi hlas závažný. Proto už počítá se s ním jako s říší stejně cennou a přičlenění jeho k moenostem rozhodujícím o nejbližším směru politiky svě- tové už vneslo do lůna jejich nový rucha ostřejší vítr. Nejčilejší z nich už zkoumují půďu pro příští postavení své. Ohledy na Japonsko berou se do rozpočíův zvláště německých a anglických. Koncem tohoto měsíce anglický král Edvard sejde se v novém válečném přístavu německém. v Kielu, s císařem Vilémem. K tomuto setkán se obou panovníkův evropských, kteří zahra- ničnou politiku svých říší dělají vlastně s ami, anglický ministr lord Lansdowne už minulé středy smluvil podrobný program s německým vyslancem v Londýně, hrabětem Wolff Metlerni- chem. Anglické noviny už ohlásily, že panovni- cká schůze v Kielu bude věnována otázkám politickým a že bude míti následky velmi důležité. Zvláště prý bude jednati se na ní, aby seslabilo se posavadní napjetí mezi císařstvím německým a říší velkobritanskou, které prý musí býti odstraněno, aby nevadilo novým po- měrům, vyslupujícím na obzoru politiky světové z války rusko-japonské. I z Pařiže oznamuje se, že v Kielu urov- nány budou mezi Německem a Anglii všechny sporné otázky. Vzniklať totiž ve dnech nedávno
Vilém Lansdowne Wolff Japonsko Kiel Londýn Německo Anglie
17 article
minulých v kruzích diplomatických zpráva, že mezi Německem a Ruskem uzavřena byla tajná smlouva, dle které Německo se zavázalo, že přispěje Rusku na pomoc proti každému, kdo jeho nesnází aneb i konečných neúspěchů ve válce s Japonskem chtěl by užiti na svůj pro- spěch. Obsah této smlouvy prý namířen jes zvláště proti Anglii. Se strany německé tato po- věst byla už popřena co nejrozhodněji v listech vládních. Aby byla vyvrácena úplně, k tomu prý v Kielu jest nejvhodnější přiležitost. Něme cko chce zaplašíti i všeliký stín podezření jakoby chtělo užiti příběhův na bojištích rusko japonských ještě k sesílení napjatého poměru svého k Anglii. Naproti tomu diplomacie anglická usiluje aby zbavila se podezření, projeveného proti ní jako by se chystala uzavříti vojenský spo- lek s Německem pro všechny případy, zvláště proti Francii a proti Rusku. Minule středy v anglické sněmovně poslancův zpráva tom stala se předmětem rokování. Minist Balfour pospíšil si, dáti vyjádření, že o vojen- ském spolku Německa s Anglií nemůže být řeči zvláště po zjednané dohodě s Francií stran Marokka, a z druhé strany proto, že politika německá úplně vylučuje všeliké nepřátelství prot Rusku. Vedle toho jest jisto, že vláda anglická vážně pomýšli na nějaké přátelské do- hodnutí se s Německem a že tato jej snaha dochází podpory i ve veřejném míněn anglickém. Situace na dálném Východě asijském jes totiž příčinou, že Anglie i Německo záhy chtěj uvolniti se od starých vzájemných neshod, aby pro všechny případy byly připraveny k novým útvarům v politice mezinárodní, jež budou ná- sledkem války rusko juponské, ať z ní vyjde vítězně strana ta či ona.
Balfour Ruska Německo Rusko Japonsko Anglie Kiel Francie Maroko
18 article Přednášky hr. Lützowa na universitě oxfordské o českých historicích.
Přednášky hr. Lützowa na universitě oxfordské o českých historicích. V Londýně, 7. června 1904. Den příliš bohatý na nové dojmy. Pr návštěva ve slavném a starobylém městě univer sitním, kde vyrostla kultura tak mohutná, své rázná a široká a kde včera poprvé bylo Čechem promluveno o českém národě a jeho historii Pro nás to znamená pozoruhodný moment správně vystihli jeho význam ti, kteří z Prahy poslali pozdravné telegramy k zahájení přednášek hraběte Lützowa. S českým národem přišla oxfordská univer sita nepřímým vlívem n několikráte do styku Ve XIV. století hlásal v ní Wikfif své učení které tak působilo na hnutí husitské, z univen sity té přišel muž znamenitě činný v husitsko době James Payne. V nejnovější době prosluly slavista prof. Morflil mluvil oxfordským studentům o zápasech probuzeného českého národa a te vynikající historik, spisovatel a vlastenecký slechtie český, hrabě dr. František Lützov který již tolik užitečného vykonal pro poznání českého národa svými anglickými spisy, veliee ceněnými a oblibenými, chápe se slova, aby v památném městě universitním elitě anglické intelligence vyprávěl o české minulosti a její kronikářích. Hrabě Lützow k řadě svých vlasteneckých činů, jimiž zasloužil si skulečný vděk českého národa, připojil nový velký a krásný skutek.
Čecho Lützow James Payne profesor Morflit doktor Lützov Londýn Praha
19 article K vůli úplnosti chci uvésti několik dat
K vůli úplnosti chci uvésti několik dat o universitě oxfordské. Slarobylý Oxford je snad nejzajímavějším městem Anglie a jistě jedním z nejkrásnějších. Zde vyspěla vzdělanost
Oxford Anglie
20 article
vznikla náboženská emancipace Anglie. Přes 30 monumentálních budov a 26 kostelů je uměleckou a historickou chloubou malého města o 40.000 obyvatelích, z nichž asi 3000 je studentů. Styl budov je po většině golický. Pověst tvrdi, že universita oxfordská byla zalo- žena již v IX. stol. králem Alfredem, ale jisto je, že byla známa již v XII. stol. a v XIII stol. učil na ní největší filosof středověku Rogen Bacon. Hlavní ulice jsou High Street, Broa Street, křižovatka Carfax, kde proudí čilý život domy, obchody, hotely jsou elegantní a vkusné. Nejzajímavější chrámy jsou St. Mary Magdalen (XIV. stol.), vedle je pomník Mučedníků, upá- lených reformátorů Cranmera, Latimera Ridleye, St. Mary (XIII. stol.), půvabný svou bohatou gotikou, St. Peter in the East, nejstarší kostel, založený ve 12. stol. Krásnější svou architekturou, svým rázem starobylým i svými nádhernými zahradami jsou budovy některých kolejí jako: Christ Church College, Merlo College, New College, Exter C., All Soul C. Balliol C. Universita má velkolepé knihovnya učební ústavy, zejmena knihovna Bodleian Li- brary s 500.000 svazky (z nichž 30.000 ruko- pisů) a se sbírkou obrazů a 210.000 rylin, dále Radeliffe Library (Camera), archaeologické Ashmolean Museum, dvě hvězdárny, Taylor Institute pro moderní řeči, Claradon Press, uni- versitní tiskárna a nakladatelství, obrazárn s malbami, kresbami a rytinami Rembrandta, Van Dycka, Dürera, Rafaela, Michel Angela pak nejrůznější vědecké ústavy, sbírky, labora- toře. Universita má vyhraženu pětinu v měst- ském zastupitelství a má dva zástupce v angli ckém parlamentu.
Alfréd Rogen Bacon Stanislav Maro Cranmer Radeliffe Librara Taylor Rembrandt Van Dyck Dürer Rafael Angel Anglie High Street Broa Street Carfax Merlo College New College Exter C All Soul C . Balliol C Ashmolean muzeum Claradon Press Latimer Ridley petra in the East Christ Church College
21 article
Bílá gotika štíhlých věží, originálních oken. jemně členěných říms a portálů, kolejí i chrámů oxfordských odrážela se v zeleni blubokých svěžích zahrad od jasně modré oblohy, ozářená sluncem. Za bílými zdmi, které namnoze se ztrácejí pod úponkovilými rostlinami, jež tak roztomile obepínají omšelé zdi starých zámků a kostelů anglických, bylo veliké ticho slunného letního odpoledne. Nesmírné zahrady s rozloži- tými starými stromy byly pohřiženy ve snivé mlčení a ticho bylo v nádvořích kolejí jako v klášterech. Ale hlavní ulice města byly plny ruchu. Sludenti v krátkých černých pláštíkách s černými karakteristickými čapkami, zakonče nými tvrdými čtverečky na temeni, podobajíeí se splasklým hulánským čepicím, spěchali sna do přednášek nebo ke zkouškám. Jiní nastrojení jako mladí gentlemani s ru kavičkami v ruce, s šátečkem vykukujícím z n prsní kapsy šli za svými, zajisté příjemným povinnostmi světskými, jiní zase v bllých dres sech lawntennisových neb v krátkých kalhotách a střevicích foot-ballových spěchali na hřiště sportovní. Nápadné je množství mladých dam, studentek — nikoliv ve smyslu latinské čtvrti pařížské. Mládež většinou jezdí na kolech. Mnoho automobilů i elegantních soukromých povozů a cabů. Ráz ulice oxfordské je živý rušný a má anglickou eleganci a tak již svým zevnějškem liší se Oxford od německých uni versitních měst, od Heidelbergu nebo Jeny, zejmena od té veselé a bujné čtvrti kolem Pan- theonu, Sorbonny a eafé Vachette, kde žije francouzská mládež studentská. — — Taylor Institute, kde hrabě Lůtzov zaháji své přednášky o českých dějepiscích, ústav určený moderním jazykům a literaturám, jes ovšem moderní, rozsáhlá budova, ale stylu velm klassického, tak jak jej někdy napodobovali An- gličané s větší zatvrzelostí nežli vkusem. Slavný
Lůtzov Oxford Heidelberg Sorbonna Taylor institut
22 article
V drobném prodej ranní číslo o sobě . . . za Sb odpolední . . . . . . . za 2 h Va fitialkách na venkově zanní číslo. . . . . . . . 10 vděpolediní sh Inserá ty plaší se hotově napřed. Přodplacení a insesty přijímá ndmini- strace v Marianské ulici č. a. Tam nzekizejí se též redakee tiskárna n ezpedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracsjí.
Virginie
23 article
filolog Max Müller učil v těchto zdech pseudo- klassických. Po dlouhá léta snaží se tu ne- unavný professor Morfll vzbuditi zájem pro slovanské řeči. Vynikajicí cizinci tu přednášeli. Před 20 léty v tomtéž sále, kde mluvíl hrabě Lützow, měl konferenci mladý francouzský essavista a romancier Paul Bourget, který po svém mistru Tainovi byl stižen lehkým záchva- tem anglomanie a na dva měsíce přišel zkusit slasti a požitky tichého, pohodlného a distin- guovaného života oxfordského bachellora. Při vstoupení do Taylor Institutu měl jsem velké potěšení poznati prof. Morfilla, který též napsal první angliekou gramatiku jazyka českého. »Bude to poprvé, co Čech promluví v Ox- fordu o svém národu,« pravil ctihodný starý učenec a netajil svou radost. Neveliký, ale ro- bustní stařec, s bílým plnovousem je pln čilosti, živě hovoři a gestikuluje. Velmi roztomile mluví o svých upřímných sympatiích k Čechům.
Müller Lützow Bourget Tain Morfill Čecho Čechy Ox Taylor institut
24 article
Dokázal je i svým pěkným článečkem »The Oxford Magazine«, kde upozor- ňoval na konference hr. Lützowa slovy: »Dou- ťám, že konference, chystané hr. Lůtzovem v Taylor Institutu, přilákají i některé studenty. zabývající se historií, kromě obvyklých navštěvo- vatelů veřejných lekci. Bude to poprvé, co Ce- chové budou o sobě mluviti k anglickému po- sluchačstvu. Ačkoliv jejich historie je tak málo známa a jejich řeč tak úplně zanedbávána v této zemi, přece nutno vzpomenouti, že mnohým způsobem byli ve styku s Anglií od husitského hnutí a za třicetileté války. Hrabě Lützow je již znám znamenitými spisy: History of Bo- hemia a History of Bohemian Li- terature i překladem »Labyrintu světa« o Jana Amosa Komenského, který navštívil Angli v 17. stol. Učený přednášející tudíž případně nám vyliči, co Čechové učinili pro svou vlast. píšíce historii od kronikářů Kosma a Hájka a k historikům Palackému a Tomkovi. Ma lý. ale vzdělaný národ, který bojova pro politickou a náboženskou svo- bodu, plně zasluhuje sympatie země, která tato slova vždy nesla na své korouhvi.« Universitní sál o půl šesté byl naplněn hoj- ným a zajímavým posluchačstvem. Zejmena mnoho dam se dostavilo, pak professoři ve svých togách a čapkách, zejmena uvedený prok.
Lützow Jan Ámos Komenský Angl Čecho Kosma Hájek Palacký Tomek Anglie Ma Taylor institut the Oxford magazín Histor of Bo Histor of Bohemian
25 article
Morfill a mladý prof. Besgly, známý geograt, zubývající se slovanskými věemi a studenti. V posluchačstva byla též hraběnka Lützowová, jež se vzácným porozuměním sleduje všechny práce a snahy svého chotě. Hrabě Lülzow zvučným a rázným hlasem několik minut přes hodinu přednášel první část svých konferencí. V duchaplném úvodu proje- vuje hr. Lützow politování, že Čechové jsou nejen málo známi v Anglii, ale že je stihloi nedorozumění, způsobené Murgerovým »Vie de Bohéma« a Thackerayem, který poprve slovo Bohemian užil v Anglii v podobném smyslu. »Je tudíž nutno«, pokračoval přednášející, »nyní stanoviti, že Čechové nemají pranic spo- lečného s cikány a že tvoři jako Slované část velké arijské rodiny. Vedle Rusů, nejpokročilej- ších v literatuře a politice, Čechy jsou zemí, kde nejvíce kvetla slovanská literatura a v lite- ratuře české zaujímali historikové velmi vynika- jící místo. Byla doba, kdy Čechové byli nejen pisateli, ale i činiteli historie, a bylo to osudem Čech hráti v dějinách roli tak velkou, že ne- byla v poměru s rozsahem a množstvím obyva- telstva jejich vlasti. Po bitvě oa Žižkově, kdy Čechové porazili celou Evropu, povstalou ve zbrani proti jejich hlavnímu městu a ještě více po jejich obdivuhodných vítězstvích za Proko-
profesor Besgla Lützowová Lützow Čecho Murgerův Thackeray Bohemian Slovan Rus Anglie Čechy Žižkov Evropa via jít bohém
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z historie rusko-japonských styků. Na začátku XVIII. století, jak sděluje „Ruskaja starina“, objevil se v Rusku první Ja- ponec. Přítomnost jeno vzbudila první zájem Rusů k záhadné cizincově vlasti. Sto let později Rusové, poslavše mimořádné poselstvo do Ja- ponska, učinili první pokus, aby sklonili japon- ský dvůr k obchodnímu s Rusy spojení. Ob tpisody nabývají dnes zvláštní zajímavosti. První kulturné styky Japonska se západní Evropou náhle přerušeny r. 1649 drakonickým zákonem, jenž všechny křesťany navždy z J- ponska vypovídal. Dále stanovil císařský edik. že žádný Japonec nesmí se vzdáliti ze své vlast a kdo by se prohřešil proti zákazu, měl být smrtí pokutován, jako ten, kdo by z cizích krajů do Japonska se vrátil. Hlasatelé křesťan- ského náboženství, nebo ti, kdož si přikládaji tolo hanebné jméno, mají uvrženi býti do ombry městského žaláře; slechticům a vojínům se za- povídá cokoliv u cizinců nakupovávati. Tak kalegorickou formu nabylo heslo: „Japonsko — Japoncům!“ Jenom zlý osud nebo živelná po- hroma mohla nadále přiměti Japonce, aby ne- uposlechl vůle mikada. Tak se i stalo. První Japonec, který se ocitl v Rusku, byl silnou bouří meřskou zanešen ke břehům Kamčatky, šest měsíců bez stožáru zmítán prostorami oceánu. Jmenoval se Denbej. Nejprvé dostal se mezi Kurilce, kmen usedlý na pobřeží. Krmili ho nápojem, vyrobeným z prohnilých ryb, do něhož kladli houby-mochomůrky.
Rus Japonec Denbej Rusko Japonsko Evropa Kamčatka
27 article
„Sami to pijí a nápojem se opíjejí,“ psal Denbej, „a též hostům podávají.“ Denbej a jeh soudruzí nemohli nápoje se doiknouti. Živil se kořinky rostlin a rybami, ještě ne zcela zka- ženými Asi rok uběhl a v krajině se objevil K - lumbus Kamčatky, Volodimir Atlasov, se svým kozáky. Denbej, vida u nich čistotu v jídle, při- šel a zapřísáhal eizinee, aby ho přijali mezi sebe a nenechali jej zde mřiti hlady. Atlasov již dříve na cizince byl upozorněn. Dověděl se od Kam- čadalů, že na řece Naně jest zajatec, jejž všichni nazývají Rusákem. Jakou řeč mluví, nevěděli Dle zevnějšku je prý vyzáblý, vousy má krátké, vlasy černé. Když u Rusů zpozoroval sv. obraz (ikonu), dal se prý do pláče a pravil, že též u nich jsou podobné obrazy. O sobě tvrdí, že je Indějec z usakinské (Osaki?) říše, jež nachází se pod vládou indějského císaře; ve své řeči prý umí čísti a psáti a doma že byl písařem. Denbej ukazoval též knihu, napsanou indějským písmem již Volodimir přivezl do Jakutska. Atlasov přija Denbeje k sobě. Šli 6 dní pěšky, Denbeji roz- puchly nohy, silně onemocněl. Atlasov jej za- nechal na cestě. Do Moskvy byl později při- vezen jakýmsi Sofronějevem ke konci r. 1701. Cestovní útraty, vzniklé státu, obnášely 8 rubl a 20 alťynů a byly vyplaceny ze sibiřské státn pokladny.
Rusák Denbej Atlasov Kamčatka Kama Nana Jakutsk Moskva Volodimir Atlasov
28 article
Dříve, než se Indějec dostal do Moskvy, pro- jevil mu zvláštní pozornost Petr Veliký. Dostav o něm zprávu z Irkutska, vydal Petr rozkaz: „Poroučí se úřadníkům, aby s cizincem jeli c možná nejrychleji a na cestě jej ostříhali a chránili, poskytujíce mu oděv i stravu.“ Denbej podroben podrobnému výslechu kamčndalské a ruské řeči, jíž poněkud už roz- uměl. Sestavena zajímavá zpráva „Skazka“, v níž se praví: „V japonské říši je vladařem car Kubo-Sama. Místo patriarcha zaujímá Dairo- Sama (zástupce svržené dynastie). Když car jede na procházku, jedou s ním k vůli zábavč malá děla a píšťalsky (pušky). V jeho zemi mají jen maličká děla, asi 1 nebo 1 1/2 aršinu dlouhá (70—110 cm.); mají též prach a dělají si ho sami. Vojáci mají zbraně: muškety, píkya meče; velitelové dva meče; válku Japonci s ni- kým nemívají. Do cizích zemi nechodí; k nim však přijíždějí na lodích Němci (t. j. Holanďané, po r. 1649, nezapleteni s jezovity, se v Japon- sku udrželi), přivážejí sukno a jiné zboží do města Nagasaki, do jiných měst Japonci ne- pouštějí ani Němce, ani jiné cizince, proč? — zpravodaj prý neví. Číňané se považují z jeden národ s Japonci, neboť slouží modláma jejich řeč, písmo a obyčeje jsou stejné. Od Ja- ponského ostrova do Číny vedou dvě cesty. jedna po moři a druhá po souši (!). Města jsou
Indějec Veliká Petr rozkaz Sam Němec Holanďan Japonec Číňan Moskva Irkutsk Kuba Japon Nagasaki Čína centimetr
29 article
na ostrově tři: Miako, Osakka a Endo, jak jsou zde poznamenána v knize (německý atlas, který mu ukázali). Enzuiti (t. j. jezuiti) a němečtí popi v japonských městech prý nejsou, není tam ani křiž Kristův, vůbec Japonci žádnou cizí víru ne- přijímají a do země nepouštějí. Mají dobytek býky, koně, prasata, ovce, avšak masa jeho ne- požívají. Pojídají jen husy, kachny, rusko slepice a ptáky, nazvané „kužaku“, velikost býka; v moři je mnoho ryb, některé až 2 sážen (= 4.2 m.) dlouhé, v jezerách pak karasi.“ Mnoho jiných podrobnosti vypravoval Denbei zvědavým Moskvičům. Zapisovali vše a pod „Skazku“ Denbej v japonské řeči se podepsal. Roku 1702 byl cizinec Denbej ve vesnic Preobraženské (bliž Moskvy) představen veli- kému gosudaru. Car rozkázal, by se Denbej přidělil učitel — Rus, který by ho učil čista psát; jakmile pak by se dostatečně ruštině na- učil, mají se mu přiděliti tři neb čtyři chlapci. aby je navzájem učil řeči japonské. A co se po- křtění na pravoslavnou víru týká, nechť prý se mu ponechá na vůli. Aby mu pobyt v Moskvě nebyl obtížným a nesnesitelným, mají jej tě šiti, jakmile naučí ruské děti japonštině, že bude propuštěn a do vlasti odvezen. (Moskviči ovšem neměli tušení, že nešťastníka těší nadějí na trest smrti!). Dokud bude v Moskvě, má se mu vy pláceti veliké služné na stravu a šatstvo.“ — R. 1705 vyšel od Potra dotaz: „Naučil-li se ruštině cizinec z japonské říše? Kolik ruských chlapců naučil japonštině, a učí-li je doposud?
Endo Kristův Japonec Preobraženský Moskva Rus Potro Miako Osakko Moskvič
30 article
Odpovědi na dotaz carův není. Jsou však zprávy že r. 1739 byla v Moskvě škola japonské řeči zřízená Petrem I. r. 1706. Mimo to existuje se- nátský úkaz od r. 1736, kde se praví: „Kuzma Šule a Demjan Pomorcev, bývalí Japonci, necho jsou přiděleni Akademii nauk, aby svou ma- teřštinu zapomenouti nemohli; jim ať jsou při- děleni dva chovanci vojenské školy, aby seu nich japonštině vyučili. Dále poslán rozkaz do Irkutska, aby všecky spisy a knihy, psané v ja ponské řeči, byly vyhledány a do senátu bez pro- dlení zaslány. Ze všeho vysvítá, že Indějec vzbudil veliký zájem Rusů a že theoretické obeznámení Ruso s jeho vlastí provázeno bylo s nemalým prospě- chem. Všeobecný úsudek o Indějci zněl, že „povahou je velmi zdvořilý a rozumný.“ — Roku 1792 dosáhli Rusové od Japonc práva, aby jedna ruská loď, kdyby potřeba byla. směla zakotviti v Nagasaki. Nahlížejíce výhody, plynoucí z takého práva pro budoucno, roz- hodli se Rusové na začátku XIX. století navázat bližší styky s Japonskem. Alexandr I. nařídil, aby byla připravena expedice kolem světa. Ministr obchodu Rumjan- cov ve dvou relacích vykládal o výhodách, jež mehly by vzniknouti z obchodních styků mezi oběma zeměmi. Dle vlidného přijeti, jehož se do stalo ruské expedici Lachsmannově r. 1791, soudili v Petrohradě, že „japonský dvůr nen proti obchodnímu spojení s Ruskem.“ Dle rady Rumjancova jmenován zvláštní úřadník s ti- tulem mimořádného posla, jemuž by bylo ulo- ženo, aby se postaral o zavedení diplomatického spojení s Japonskem. Volba padla na N. P. Re- zanova, muže energického a vzdělaného. Pro expedici koupeny v Anglii dvě lodi, jež přejmenovány: „Naděžda“ (Naděje) a „Něva“.
Petro I Kuzma Demjan Pomorcev Japonec Indějec Rus Lachsmannův Naděžda Moskva Irkutsk Nagasaki Japonsko Petrohrad Rusko Anglie Něva
31 article
Veliteli jmenováni bývalý anglický kapitán Kruzenstern a Lisjanský. Pověst otom, že se chystá mimořádná expedice do Japonska, rychle se rozšířila po Petrohradě. Rezanovu docházelo mnoho nabídek za účastenství v expedici. Učenci, jazykozpytci, lékaři, důstojníci nabízeli své služby. Přičiny měli nejrozmanitější. Ja- kýsi úřadnik Cherubinov psal docela otevřeně: „Co mne pobádá k tak obtížné cestě, je touh po bohatství.“ Podrobnou instrukci pro poselstvo sestavil sám Rumjancov. Svědčí o bystrozraku a zname- nité obezřelosti autorově. Každé slovo, každý krok ruského posla od chvíle, kdy vkročil na ja- ponskou půdu, byl napřed zrale uvážen; poslu udílejí se rady, které svědčí o důkladné znalosti dějin, pořádku a obyčejů polozáhadné země. Je to tím významnější, uvážíme-li, že v oné době netoliko v Rusku, nýbrž i v celé západní Evropě byl úplný nedostatek jakýchkoliv zpráv a vědo- mosti o Japonsku. „Je třeba,“ praví se v instrukci, „abyst byli ve svých odpovědích co nejvíce opatrni
Kruzenstern Lisjanský Rezanov Japonsko Petrohrad Rusko Evropa
32 article
abyste odpovědi své nejenom drželi v paměti. nýbrž si je později i zapisovali a sice proto, byste se ve svých slovech nemátli, neboť Japonci ve všem milují zevrubnost a velmi bedlivě pozorují cizince. Na otázky budete odpoví- dati jednoduše a bez přetvářky. Řekněte, že Rusko, co dorozsáhlosti, je první stát v Evropě. Naznačte jeho hranice. Vysvětlete, že svojí silou udržuje v úctě a rovnováze celou Evropu, Čínu. Turecko a Persii, že má 700.000 vojska a že jím vládne samoděržavný gosudar; ježto pak Ja- ponci mají úctu před samoděržavím, popište jim zevrubně ruskou samoděržavnou moc ve vší dů- stojnosti; dále podotkněte, že ruský car, vstou- piv na pradědovský trůn a zpozorovav rozsáhlost své říše, proslavené skvělými vítézstvími předků, rozhodl se s celým světem vládnouti v mírua pokoji, že jeho stát je útočiště nauk, umění zákonů. Jestli se vás zeptají, není-li ruský ca závislý na papeži (synonim jezovitů, které Ja- ponci nenáviděli), jako někteří jiní známí mon- archové, odpovězte dle pravdy, že car na papeži docela nevisí, ano, že ho ani neuznává za du- chovní osobu a že s ním udržuje styky, jake sji- ným malým vladařem; že ruský car nikoho ne- uznává býti nad sebou a že je nejvyšší hlavou veškerého duchovenstva své rozsáhlé říše; že spojuje mírnost s odvahou, má neobmezenou moc, že miluje mír a pokoj, počuje především o blaho svých poddaných; na důkaz své lásky k japonskému císaři, že mu posílá nazpět ty Ja- ponce, kteří nešťastným osudem na břeh vele- říše byli zahnáni.
Japonec Rusko Evropa Čína Turecko Persie
33 article
„Když se budete blížiti k osobě císařově, zjednáte si zajisté nemalou úctu, smeknuvše klobouk dříve, než vám to bude přikázáno. Před cisařem budete státi bez klobouku. Nemohu vám dosti na srdce vložiti, jak bedlivě vám nutno počítati s rozdílností zvyků japonských a na- šich, a ostříhati se toho, byste je nepovažovali za něco nižšího . ..- Úkol expedice byl: domáhati se rozšířen práv, získaných expedicí Lachsmannovou, do- volení, aby nejenom jedna, nýbrž všechny ruské ledi měly právo přistavovati nejenom v Naga- saki, nýbrž i v jiných zátokách japonských; bude-li jim odepřeno, měla vyjednávati o dovo-
Naga