ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95f13610-66b1-11dc-9d04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 60, person 64, work 6, org 11
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 15. října 1900
Praha
3 masthead
Číslo 285
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí sum v Praze v administrael na Hvr leta . . . . 8 K —h s dvojí čouáškou na Pěsl na čtvrt leta . . . . 7 K 50 ve úlislkácha na měsío . . . . . . 2 K 80 h Poštont na čtvrt leta . . . . 9 K o0 s dvojí sásllke na měet n čtvrt lela. . . . k e Čís. jedn. Pr. I. 536/00 Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 10 října 1900 čís. Ss 538/00 takto právem : Obsah článku »Svoji k svému«, otisknutého v periodickém, v Praze tištěném a vydávaném tisko- pise: »Národní Listy« ze dne 10. října 1900, odpo- lední vydání k čís. 280, zakládá skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle §. 302 tr.z Zabavení periodického časopisu »Národní Listy odpolední vydání k čís. 280. ze dne 10. října 1900 se schvaluje dle § 489. ř. tr. datší rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a naři zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37.z. o tisku. Důvody Obsahem závadného článku hledí se jiné popu- diti k zášti proti jednotlivým třídám občanské spo lečnosti, což zakládá skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 302 tr.z. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 12. října 1900. C. k. zemský jako trestní soud v Praze dr. Wokaun. Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze.
doktor Wokaun Anýž Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Bouřlivá schůze v Aši. Z Vídně, 15. října. Z Aše sem te- legrafují: V sobotu večer konala se ve Wer nersreithu tak bouřlivá schůze, že jenom s těží zabráněno krvepro- lití. Svolána byla německými nacio- núly. Sociální demokraté, kteří se dostavili počtem velikým, vydali heslo ji rozbíti. Byli ozbrojeni klacky a tyčkami z plotů. Již při volbě předsedy došlo k lomozným scěnám. Konečně malou většinou zvoleno praesidium soci- álně-demokratické. Na řadě byl jako řečník zemský posl. Stein, Předseda nedal mu však mluviti. Když udělil slovo sociálnímu demokratovi ze Žatce, jako prvnímu řečníku, němečtí nacio- nálové rozhodně protestovali. Steinovi dovoleno pak mluviti. Sotva že řeč nil několik minut, odpůrcové ho přerušili Když pak při jmenování posl. Schönerera ozvaly se hlasy »fuj«, žádal Stein, aby těm, kteří zvolali »fuj«, dána byla důtka. Opět vznikla veliká vřava. Jen stěží zjednán klid. Potom předseda udělil důtku posl. Steinoví, protože tvrdil, že sociální demokraté jsou požidov- štělí. Vznikla prudká hádka mezi Steinem a předsednictvem. Byla stále ostřejší. Ko- nečně Stein vzdal se slova. Pravil, že praesi- dium počíná si strannicky a opustil tribunu. Hluk rostl. V jednom koutě sálu najednou vzplanul rudý bengálský ohen. Jeden sociální demokrat vystoupil na židl a volal: »Soudruzi, skolte ty psyl- Následovala scéna nevylíčitelná. Hole m a klacky máváno ve vzduchu Sociální demokrati za ohlušují- cího řevu hnali se k levé část sálu, která obsazena byla německými na- cionály a chtěli je vytlačiti.
Stein Aš Vídeň Žatec ko
6 article
Křičeno »Socínkové«, »lumpové »Pryč s vykořisťovateli«, »Zabte zrádce dělníků«! Němečtí nacionálové vzali Steina do svého středu a spílali sociálním demo- kratům. Když tito drali se ku předu s větší ještě prudkostí, ozval se pojednou hlas »Nože ven!« To doznalo stonásobného ohlasu. Němečtí nacionálové opu stili dvoranu, socialisté hnal se za nimi. Bylo jim v tom však vůdci jich zabráněno. Když byli nacionálové vy- tlačeni, zavřeny dvěře a sociální demokrati rokovali do 11. hodiny noční. Přijali resoluei ve prospěch sociálně-demokratického kandi- dáta dra. Verkaufa. Schůze bude mít dohru u soudu.
Socínková Stein
7 article
Dynamitový attentát. Z Vídně, 15. října. Z Kološe ozna mují, že na tamější radnici spáchán by dynamitový attentát. Na radnie bylo totiž povoláno 14 horníků z dolu salgo tarjánského. Při té příležitosti položili prý pod vrata radnice dvě dynamitov patrony, které však ještě zavčas byly nalezeny. Havíři popírají, že by patrony po cházely od nich. U jednoho prý však nale zena podobná. Hrabě Apponyi nástupcem hraběte Reverteryt Z Vídně, 15. října. Z Pešti telegrafují že prý rakousko uherským vyslancem ve Vati káně jmenován bude po hr. Reverterov hr. Albert Apponyi, který už od delš doby touží po diplomatické karriéře. Z Tyrol. Z Vídně, 15. října. Ke zprávě tyrol ského »Tagblattu« resp. »Neue Freie Presse«. že byl uzavřen mezi liberály klerikály v tyrolském velko- statku kompromis, na základě kte- rého nabudou klerikálové dvou nových man dátů, prohlašuje »Montagspresse«, že, ukáže-l se zpráva ta pravdivou, postavení německého velkostatku v německém spoluručenství tim nebude nikterak změněno. Z Vídně, 15. října. Hr. Stür g kl je velmi znepokojen. Píše o českých piklech, strojených prý hlavně drem. Kaizlem a drem. Rezkem, kteří prý usilují, aby český vliv ve správě celé říše se rozšířil a upevnil. Avšak odbojem Němeů jsou prý vyloučeny všechny, zvláště jazykové koncesse pro Čechy.
Apponyi Kaizl Rezek Vídeň Pešť Tyroly Hradec Čechy Neue Frei Presse
8 article
Potom se zabývá jmenovaný nominální vůdce německého velkostatku svoláním sněmu království českého. Po- kládá je za materiální i morální vítězství Čechů. Materiální proto, že by vlastní zemi zjednala se hmotná výhoda několika millionů právě v době, ve které obstrukční taktikou nemilosrdně dány v šanc hospodářské zájmy celku. Morální proto, že by pak sněm králov- ství českého uznán byl za jediné zastupitel stvo království. Odepře-li vláda zasedání českého sněmu, pak prý zhorší své postavení vůči Čechům. Dosud však naddržovala jim. Povolí-li však Čechům, pak si dá vnutiti politické pod- zimní intermezzo v Praze, které by mohlo ohroziti chance nového sněmo vání vídeňského v zimě. Vláda s prý musí rozhodnouti. Z Terstu, 15. října. Včera konala se v Barcole u Terstu velice četně navštívená valná hromada slovinského politického spolku »Edinoste. Řečníci Spinčič, dr. Ryba a děkan Komapre kritisovali ostře Slova- nům nepřátelský vládní systém v Přímoří. Advokát Trinajstič ohradil se proti zjevnému naddržování Vlachům při rozdělení volebních sekcí. Advokát Pretner navrhl jednomyslně příjatý protest proti jmenování výhradně italských přísedících u soudu ob- chodního. Kandidáty páté kurie byli jmeno- váni pro Terst dr. Rybar a pro Istriil dr Laginja.
Čecho Spinčič doktor Ryba Komapre Trinajstič Vlach Pretner Rybar Praha Terst Barcola Istriil doktor Laginja
9 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 14. října. (C.-B.) Stav one mocnělého ministra dra. Rezka se stále lepší. Z Vídně, 14. října. (C.B) Minist železnic dr. Wittek vrátil se dnes sem z Paříže. Z Meranu, 14. října. (C-B.) Zemský poslanec Blažej Murer zemřel včera večen raněn byv mrtvicí. ch. Z Pešti, 14. října. »Pesti Naplo oznamuje, že v kruzích magnátských se pro- slýchá, že na místo rakousko-uherského vyslance u Vatikánu hr. Revertery bude jmenován hr. Albert Apponyi. Z Pešti, 14. října. (C.-B.) Vrchn ředitel hudby královské uherské opery Alex ander Erkel zemřel dnes po delší nemoc ve stáří 54 let. Z Pešti, 14. října. (C -B.) Císař uděli odstupujícímu předsedovi a místopředsedovi sněmovny magnatů hr. Karolyimu svob. pánu Bélovi z Vay v uznání jich dlouholeté veřejné činnosti řád železné ko- runy I. třídy s prominutím tax.
N L Rezek doktor Wittek Murer Pest Napnout Apponyi Béla Vídeň Paříž Merano Pešť Vatikán Alex ander Erkel
10 article
Ze Sibíně, 14. října. (C.-B.) Metropoli Metianu zahájil řecko-východní církevní kongres slavnostním oslovením. z Petrohradu, 14. října (C B.) Dn 16. t. m. vyplují z Kronštatu pancéřové lodi »Poltava« a »Sebastopol« do Tichého oceánu a v několika dnech odpluje tam křižák prvního řádu »Gromoboj«. Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Pří ručí finaněního ministra, skutečný státní rada Kowalewski odjel do ciziny. Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Krá- lovna Olga řecká přijela včera s princem Krištofem z Jalty a odebrala se do Li- vadie. Čínský vyslanec přibyl s třemi sekre- táři z Petrohradu do Livadie. Z Paříže, 14. října. (C.-B.) Senáto hr. Juigne včera večer zemřel. Z Paříže, 14. října. (C.- B) Král J iř řecký sem dnes dopoledne přibyl. Z Londýna, 14. října. (C,-B.) Liberá- lové dobyli ještě jednoho mandátu, takže jejich výhra obnáší stejně jako strany vládní 35 míst. Z Cařihradu, 14. října. (Zvl. tlgrm »Nár. L.«) Včera bylo propuštěno na svo bodu 47 italských dělníků, kteří byli z pode- zření, že jsou anarchisty, za zdejší návštěvy perského šacha internováni. Italský vele vyslanec Pansa požádal již před příjezdem šacha Portu, aby mu sdělila seznam zatče- ných. Při odjezdu šacha chtělo pět italských železničních dělníků podati mu prosebný list ale bylo jim v tom policií zabráněno a byl zatčeni. Z Washingtonu, 13. října. (C.-B. »Reuterova kancelář« oznamuje: Dosavadn sekretář německého velevyslanectva ve Wa shingtonu baron Sternburg, kterýž se vrací do Německa, předslavil dnes stálnímu sekretáři Havovi svého nově jmenovaného nástupce. Hay rozloučil se se Sternburgem vroucně uznalými slovy.
Metian Kowalewský Olga Krištof Pansa Reuterův Sternburg Hay Sibín Petrohrad Poltava Tichý oceán Jalta Livadie Paříž Londýn Cařihrad Washington Wa Německo C B J iř
11 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Večerní listy oznamují z Pekina ze dne 10. října Oddíl, sestávající ze 100 Francouzů a 100 An gličanů, postupuje na západní pahorky nad Čo- čuem, aby tamější domorodé křesťany osvobodil a do Pekina dopravil. Stala se obecná shoda aby se neútočilo na císařské vojsko čínské jemuž byl Lichunčan nařídil, aby na cizince nestřilelo. Z Londýna, 14. října. (C.-B.) Z Pe- kina oznamuje se ze dne 9. října: Generálové spojených vojsk měli poradu ohledně poli- cejní služby v městě. Bude vydáno pro- volání, kterýmž se obyvatelům dovoluje, že smí město zcela volně opouštět a navštěvovat. Sir Robert Hart vydá provolání k venkovskému obyvatelstvu, aby pod zárukou velmocí do mě- sta dováželo plodiny a výrobky selského hospo dářství.
gličan Lichunčan Hart Čína Londýn Čo Francouz Ana
12 article
Z Londýna, 14. října. (C. -B.) Z Pekina oznamuje se bez udání dne: Lichunč an sem dnes přibyl. Z Londýna, 14. října. (C.-B) »Reute- rova kancelář« oznamuje ze Šanchaje ze dne 12. října: Ve vojsku v Tjencině zul úplavice. Praví se, že hrabě Waldersee v něko lika dnech hlavní stan přeloži do Pekina. Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Cía udělil generálnímu guvernérovi amurského kraje a veliteli vojska tamějšího vojenského okruhu, generál-lieutenantovi Grodkovi, za výlečné vedení pozemního vojska na mándžurském bo- jišti, zlatou, brillanty vyzdobenou šavli. Z Tjencina, 12. října. (C.-B.) Vý prava do Paotina odrazila dnes ráno dvěma kolonami. Jedna kolona, sestávajíe z Němců, Francouzů a Italů, postupuje vede ním generála Baillauda přímo na Paotin druhá pak, sestávající ze 2000 Angličanů, jimž velí Campbell, bere se tam oklikou, jižním směrem od řeky, kdež se nalezají četné ves nice. Praví se totiž, že jsou tyto vesnice oby- dleny boxery. Z Tjencina, 13. října. (C. B.) Nový an glický vyslanec Satow sem přibyl. Z Washingtonu, 13. října. (C. B.
Němec Francouz Italos Baillauda Angličan Campbell Londýn Reut Petrohrad Tjencina Paotina Washington Waldersee amurský kraj
13 article
»Reuterova kancelář« oznamuje: Prvním sekre tářem zdejšího ruského velevysla nectva Wollandem dne 3. řljna podaný návrh, aby záležilost náhrady, již Čína mocnostem platit bude povinna, odkázána byla — nebudou-li velmoci jedné mysli — rozhodčímu soudu v Haagu, by Francií a Spojenými státy seh válen. Wollandova nóta uveřejněna nebyla. Ona jest prý výsledkem jednání Francie s Ruskem ohledně francouzských návrhů. Nöta seh va- luje tyto návrhy a doporučuje zároveř rozhodčí soud. Jest prý to prosté doporučení, jež nevyžaduje formální odpovědi Ale proto přece byl Rusku zaslán opis odpo vědi, již Spojeně státy Francii zaslaly. Z Pekina, 12. října. (C.-B.) Lichun- čan navštivil dnes angliekého vyslance, jakož i oslatní zde přítomné zástupce velmocí. Ze Šanchaje, 14. října. (C.-B.) »Reut kancelář« oznamuje: Odjezd císařské h dvora do Singanu byl odlože protože se v Šensi nalezají mohamedánští po vstalci.
Reuterův Wollandův Čína Haag Francie spojený stát Rusko Pekina Šanchaj Reut Singan císařský h dvůr
14 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Krenštadu, 14. října. (C.-B.) De wett vydal proklamaci, v níž prohlašuje, že všichni burgheři, kteří by se zdrábali nosit zbraně, budou považováni za válečné zajatce. Z Lindleye, 14. řijna. (C.-B.) Při srážce s přední hlidkou velení Hasenbroucko v byli zabiti dva důstojníci a jeden voják. Bu- rové postupují prý směrem k Win bergu. Schůze poslance dra. Herolda. Na včerejšek dopoledne svolal Polit i cký spolek pro politický okres chru dimský do Sokolovny v Chrudimi ve- řejnou schůzi voličů a pozval kn posl. dra. Jos. Herolda, kterého usnesli se důvěrníci městské skupiny, v níž zařaděna Chrudim, kandidovati pro volbu do říšské rady by promluvil o politické situaci. Zá roveň dostavili se do schůze zástupci národního dělnictva a sociální demokracie, kteří rovněž se slova ujali. Schůzi o 111. hod. dopol. zahájil předseda Politického spolku p. dr. Pippřeh a sdělil, že jednomyslným usnesením důvěrníků městské sku- piny Kutná Hora, Čáslav, Golčův Jenikov, Her manův Městec a Chrudim kandidován jest pr volbu do říšské rady p. dr. Jos. Herol v uznání závažných zásluh a neúmorné práce jimiž získal si vděk voličů. (Výborně !) Schůze koná se pod dojmem projevů z po- slední doby vyšlých se straný německé, kterým odhaleno, co dosud skrývala rouška pokryteetvi, totiž úmysl Němců domoci se jakýmkoli způ- sobem, třeba i brutálním, nadvlády v Rakousku. by stalo se skutkem, co dosud hlásali jen němečti výstředníci, že totiž Rakousko bude ně- mecké, neb vůbec že ho nebude. Dnes náš zápas jest pro nás skulečně zápasem přímo životním.
Lindley Herold Pippřeh doktor Jos Němec Krenštad Chrudim Čáslav Rakousko pin Kutná Hora Golčův Jenikov Hera manův Městec
15 article
Němci chtějí jazykové otázky použiti k tomu, aby rozbili veškero naše úsili státoprávní a za- jistili si nadvládu nad 15—16 milliony rakou- ských Slovanů. To jest jádro celé politick otázky a těžisko boje, do kterého jsme byl zavlečeni a v němž musíme všichni státi mu žně a svorně a napnouti všechny síly, abychom od razili přesilu, kterou nepřitel čerpá z dravého proudu velkoněmeckéhio. Jedná se o nás, o náš život a jestli někd nepostřehl dosah tohoto zápasu, nyní po proje- vech z poslední doby bude každému jasno, že každé tříštění sil ve stavy, neb přihližení k otáz- kám osobním a odpočítávání mandátů jest ma- licherné a nicotné vůči národní sebeobraně, kterou musíme provésti bojem, máme-li si uhájit svou existenci a výší své kultury, na kterou jsme vlastní silou vyspěli. (Výborně !) te Předsedou schůze zvolen pak pan dr. Pippich, místopředsedou náměstek chru dimského starosty pan dr. Havelka a zapi sovatelem pan Em. Bulíče k. Náměstek starosty pan dr. Havelka Jest starobylým zvykem v Chrudimi, že kdykol zavítá k nám poslanec, vzdáme mu hold a po- zdrav. Činím tak také dnes jmenem královské Chrudimi a vílám srdečné pana dra. Herolda. Byly časy, kdy jsme byli v rozporech, ale nastala nyní doba, kdy vše musí býti zapo menuto (Výborně!), kdy loď našeho národního života nalezá se ve dravých proudech, kdy
Němec doktor Pippich Havelka em Herold Chrudim
16 article
každý musí býti na palubě a nesmí se ohlížeti kdo jest hlavní a kdo vedlejší; dnes musíme býti všichní za jednoho a jeden za všechny (Výborně ! Potlesk.) Jsem přesvědčen, že v městě našem bude volba jednomyslna a že tříštění při ni je dnes hodno zavržení. (Souhlas.) Dnes musíme jíti svorně a jednotně za svým cilem (Výborně !)a volbami musíme prokázati vládě i celé Evropě že v boji, který nám byl vnucen, stojí národ náš sjednocen. (Výborně! Potlosk.) Pan posl. dr. Herold děkuje náměstku st- rosty města p. dru. Havelkovi za skvělé uvítání důvěrníkům volební skupiny za jednomyslné ustanovení kandidátem poslanectví pro volbu do říšské rady. Kandidaturu tuto přijímá rád, nikol snad, že by rád byl opět poslancem, ale dnešní poměry jsou takové, že pokládá za svou povin nost následovati hlasu voličstva a mandát při- jati, protože poslanec, který účastným byl přičin, jež vedly k rozpuštění říšské rady a k novým volbám, má mravní povinnost ještě dále vyko- návati svůj mandát, neutíkati ze zápasu, protože byla-li dříve úloha poslance národa českého ob- tižnou, jest dnes více nežli obližnou a zodpo vědnost jest velká, poněvadž vede se boj o vývo politických věcí v této říši.
doktor Herold Havelka Evropa
17 article
Dnes jest tomu rok, co podepsán byl de- kret, kterým zrušena byla jazyková nařízení Byl to osudný čín, ne osudný s našeho stano viska, ne proto, že učiněna byla nová a uím citelnější křivda našemu národu, ale osudný proto, že zatřásl ve svých důsledcích základním piliřem tohoto soustáti. Nechť činitelé, kteří spojili se ke zrušen jazykových nařizení, ohlédnou se kolem sebe zda splnila se naděje, že křivdou českému ná- rodu způsobenou bude zjednán pokoj, aneb zda poměry jsou lepší, a seznají, že jsou nesmnírn horší a že octly se již ve stadiu, že k za- žehnání krise bude třeba velké moudrosti a obě- tavosti, a že třeba bude velkého štěstí, dostat monarchii z nich ven. Naděje, že říšská rada bude pracovati, zklame a zklamala též naděje, že zjednán bude pokoj a mír mezi Čechy a Němci. (Souhlas.) Zklamání jest však ještě větší, neboť jestliže říšská rada nemlela, aspoň klapala, nyní však musila býti uzavřena a rozpuštěna, neboť uká- zala, že jest naprosto neschopnou k jaké- koli práci. A jest někdo, kdo jest s nynějším stavem spokojen? Že český národ spokojen není, jes patrno. Český národ činem ze dne 14. října 1899 a co jej předeházelo a následovalo, jest neobyčejně roztrpčen a octl se v situaci, žesi řekl: »Nám již na tom nezáleží, jakým způ- sobem budou vídeňští státníci chtíti upraviti záležitosti této říše, my musíme především hájií svůj vlastní život a existenci a můsíme zaříditi své kroky jedině a pouze dle své potřeby a dle svého citu«. (Výborně !) Jsou však spokojeni Němci? Jest někdo v Rakousku, který by tvrdil, že touto obětí, přinesenou německým stranám, zjednalo s u nich uspokojení? Naděje, že posílí se tím mezi Němci živly mírnější a seslabí se velko německý proud, úplně zklamala.
kret Němec Čechy Rakousko
18 article
Neboť když se vidělo a vidí, že Rakousk zapírajíc svůj vlastní zájem, couvlo před násil nou německou obstrukeí a před velkoněmeckou propagandou, ale nepřispělo k tomu, aby propa ganda ta stala se menší, dala se velkoněme ckému hnutí taková síla a pružnost, že není po- chyby, že se dnes v německém voličstvu uznává. že jen tak a jen tím způsobem může německý národ dosáhnouti svých snah, totiž naprostě nad- vlády v této říši, která jest však jen vedlejším účelem a prostředkem, aby nastala v ní nad vláda říše cizí. (Tak jest! Pollesk.) Dnes uspokojení mezi Němci není. A jaký prospěch měl stát ze zrušení jazykových naří zení? Tato neslýchaná kapítulace státní moe před požadavkem nemravným, nespravedlivým nezákonným, neslušným a sprostým neznamenala, nežli vnitřní slabost organismu, kterému se dnes říká rakouský stát. (Výborně!) Tato slabost citi se a vidí všude, i v cizině. (Seuhlas.) Zrušení jazykových nařízení bylo osudnou chybou, která se nyní vymstila. Dnes, když vidí se nebezpečí, svaluje se vina na nás, kteří svou tvrdohlavostí, neústupností a velikášstvím ne- chceme prý podati své ruky! Člověk by mohl býti ironickým a říci: »Což jsme tak silnia mocni, že od nás žádáte, abychom zhojili rány, které byly způsobeny řiši?« Vždyť se o nás do nedávna říkalo, že jsme národem slabým, méně cenným — a dnes že jsme čarodějem, že máme v ruce, bychom tuto chorobu říše vyléčili?
Rakousk Němec
19 article
Vyčítá se nám a vyhrožuje, že když národ náš zůstane na stanovisku, které zaujímá, že konečně stát a národové Rakouska musí žili a je-li někdo, jako český národ, který překáží tomuto životu, že musí se s ním řádné zatočiti a dáti mu lekce, že veškera říše a její moc se českým národem terrorisovati nedá. Což jest opravdu pravdou, že národové tito spokojeně žili od doby, co máme konstifuci. že byl tu »zemský ráj na pohled«? Co veškery křivdy a nespravedlnosti, které od po- čátku ústavního života stávaly se zde skutkem, což veškura faleš s únorovým patentema ústavou z r. 1867 a křivda, která děla se českému národu i ostatním národům, byly tak krásné a velkolepé, že by byl někdo, kdo by po všem tom toužil a přál si, by navrátily se nám zlaté, krásné časy, jakých jsme zažili? (Vý- borně!) Touhy té u člověka uvědomělého není. (Výborně!) Konstituce ta nebyla ani spravedliva, ani pravá, neboť bylo to všechno jenom stino- hra, za kterou skrýval se německý absolutismu a německá byrokracie. (Souhlas.) Jakou odpověď může národ náš dáti vůč nynější politické situaci? Musí býti dvojí: ne gativní a positivní. Negativní odpověď jest ta že všem, kteří se domnívali, že použivše po V orobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8h vdpole li . . za žb Ve álialkách na veskověi ranní čínle. . . . . . . . 10 9ápolední . . . . . . . . b b Inseraty plati se hutově napřed. Přvěplstené a Inserty přijímá sdmlni stracu v Mariknské úlici- č, a. Tam natháseší se táž redakee tlskarna a skpešice „Nárošnich Llstě“ Hukopisy se sovractii
Rakousko Nárošnich Llstě Hukopisa
20 article
sledního prostředku, rozpuštění říšské rady, v nadějí, že podaří se zasíti nesvár v českém lidu, musí býti naše odpověď jasná a skutečně vlastenecká: že každý Čech, ať náleží ke které- keli politické straně a ke kterémukoli poli- tiekému nazírání, dovede pochopiti nebezpečí okamžiku a že především v tomto negativním směru dá odpověd, že »nie na světě není tak silné, aby v dobách nebezpeči nevinul se jeden ke druhému jako brátr k bratru (Výborně !)a nestiskli si bratrský ruce a že spory, jež máme mezi sebou, vyrovnáme si v dobách mírnějších. (Boučlivý souhlas a potlesk.) V positivním ohledu musíme dáti odpověd, že z veškerého našeho jednání musí býti zřejmo, že politické cíle a zásady, za něž národ český bojuje od počátku svého politického vzkřišení, zůstávají i na dále stěžejními body naší české politiky. (Výborně! Potlesk.) Řiká a píše se, jaký mají poslanei politický program, jakou taktiku a k jaké taktice mají je voličové přidržeti. Otázky tyto jsou naprosto rázu podřízeného, protože volby budou za čtvrt roku a říšská rada může se svolati teprve za 4—5 měsíců. Bylo by politicky nemoudré, ano polílicky dětinské, řikati dnes, co budou zástup- cové českého národa činiti po 5 měsících. Žádný seriosní člověk nemůže říci, že ví, jaké po době této budou politické poměry, jaká na- stane politická situace a jaké prostředky tak- tické budou výhodnějšími, účinnějšími a správ- nějšími. Akdýby poslanci to věděli a byli tak prozíravými, že by vývoj událostí v pěti budou- cích měsících měli před sebou, nechť neřikaji napřed, co budou dělati, neboť neučiní to žádný politicky vyspělý člověk, zejmena v zápasu, v jakém nalezá se nyní český národ. (Souhlas.) Učme se v ohledu tom od svých odpůreů Němců, o nichž nikdy nečteme, co budou dělati.
Čechy Němec
21 article
Musíme dáti odpověď, která musí býti dána ve všech markantních bodech, jež celému světu bude srozumitelnou. Prohlásíme a prohlašujeme, že nejen svým zásadám a svému politickému programu státo- právnímu zůstaneme věrni — bylo by to málo — ale že napneme všechny své síly, abychom v nynější těžké krisi všeho použili a všechny prostředky vyčerpali, abychom svým právům zjednali též průchod. (Výborně ! Potlesk.) Jsme přesvědčeni nejen my, ale i ostatní politický svět se o tom přesvědčil, že centra- lismus, v jehož okovech spoutání jsou národové Rakouska, jest nejen pro ně záhubný, nýbrži pro říši a že s videňským parlamentem za ny- nějšího složení k nějaké práci ve prospěch lidu a národů dospěti se nemůže (Souhlas) a že ani nová říšská rada nebude pracovati, neboť jest to mrtvola, která žádným galvanickým proudem k životu se nevzkřisí. (Souhilas.) Vídeňský pariament není schopen života pro říši neni spásy, nežli když přikroči k re- formě, zažehná zlo a odstraní pramen, ze kte- rého toto kličí, kterýmž je zhoubný německý centralismus, jenž přivedl říši tam, kde se dnes nalezá.
Rakousko
22 article
Praví-li se, že zůstáváme věrni státopráv nímu programu, že chceme s největším úsilím položiti jej jako prostředek k nápravé dnešních poměrů, není to utopil, jež měla by od ostat- ních národů býti přijata s posměchem; víme, že rakouská monarchie byla moena a prvním státem v Evropě přes to, že zachováno bylo státní právo zemí, které ji tvoří, ale že v době centralismu octla se nyní v siluaci, která není závidění hodna. (Souhlas.) Druhým úkolem jest, že zůstaneme věr požadavku — od něhož nesmíme ani na oka- mžik ustoupiti — aby jazyk náš domohl sev zemích koruny české onoho postavení, platnosti a rozšíření ve veškerém jednání úřadním, které mu dle historického vývoje, síly obyvatelstva a psaného i přirozeného práva náleží. (Souhlas.) Tryáme na tom, že otázku jazykovou lze řešiti jedině na zemském sněmu. (Souhlas). Jazyk náš musí míti stejné právo s jazykem némeckým a celistvost země musí zůstati ne- dotčena. (Výborně! Potlesk).
Evropa
23 article
Třetim účelem naší politiky jest, že si pře- jeme, aby veškero řízení veřejné založeno bylo na širokém základě lidovém a demokratickém a na myšlénce autonomie a svézákonnosti, by veškeří občané ve všech otázkách mohli proje- viti svou vůli a pronésti svůj hlas a soud. (Vý- borně!) Jestliže tyto cíle naší politiky jsou známy a jsou-li také všemi stranami a frakcemi cítěny, pak tato odpověď úplně stačí a jest to odpověd, při které může se celý národ shromážditi jako jeden muž a jedna rodina. (Výborně!) Co dále pak se bude diti, jak utváří se poměry v této říši, rozhodne budouenost. V tá- boře německém pozorujeme jakousi neklidnost, ale nikoli proto, že by z Vidně vanul vítr nám příznivější, nýbrž že se pozoruje klid v našem národě, který imponuje a znamená jistou vni- terní silu a ustálenost v politickém nazirání ve- škerých vrstev národa, odhodlanost postupovati za vytčeným cílem bez ohledu v pravo nebo valevo, až dospějeme k meté, kterou jsmesi vytkli. Dnes, kdy celý národ hotoví se k volbám a má hlasovacim lístkem projeviti své politické přesvědčení, dlužno zopakovati, jaký význam jaký konečný výsledek těchto voleb má být. Nejedná se o osobu poslance, ale o to, aby z těchto voleb vyšli zástupcové národa jako jednotný nerozborný šik, který v uvedených třech kardinálních zásadách jest ve všem všude svorný, jenž pod společným praporem a společným ve- dením chce bojovati náš boj dále. (Výborněl Potlesk.) Řečeno již, že snad nikdy nebyla doba tak těžká a osudná a že nikdy úkol českých po- slanců nebyl tak zodpovědný, jako nyní. Dějí se pokusy, aby vídeňský parlament přiveden by