2
masthead
V Praze, v pondělí dne 15. října 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
předplácí sum
v Praze v administrael
na Hvr leta . . . . 8 K —h
s dvojí čouáškou
na Pěsl
na čtvrt leta . . . . 7 K 50
ve úlislkácha
na měsío . . . . . . 2 K 80 h
Poštont
na čtvrt leta . . . . 9 K o0
s dvojí sásllke
na měet
n čtvrt lela. . . . k e
Čís. jedn. Pr. I. 536/00
Jmenem Jeho Veličenstva císařel
Cís. král. zemský jako tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 10
října 1900 čís. Ss 538/00 takto právem :
Obsah článku »Svoji k svému«, otisknutého
v periodickém, v Praze tištěném a vydávaném tisko-
pise: »Národní Listy« ze dne 10. října 1900, odpo-
lední vydání k čís. 280, zakládá skutkovou povahu
přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle §. 302 tr.z
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy
odpolední vydání k čís. 280. ze dne 10. října 1900
se schvaluje dle § 489. ř. tr. datší rozšiřování
téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a naři
zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37.z.
o tisku.
Důvody
Obsahem závadného článku hledí se jiné popu-
diti k zášti proti jednotlivým třídám občanské spo
lečnosti, což zakládá skutkovou povahu přečinu
proti veřejnému pokoji a řádu dle § 302 tr.z.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 12. října 1900.
C. k. zemský jako trestní soud v Praze
dr. Wokaun.
Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopisu
»Národní Listy« v Praze.
doktor
Wokaun
Anýž
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Bouřlivá schůze v Aši.
Z Vídně, 15. října. Z Aše sem te-
legrafují: V sobotu večer konala se ve Wer
nersreithu tak bouřlivá schůze, že
jenom s těží zabráněno krvepro-
lití. Svolána byla německými nacio-
núly. Sociální demokraté, kteří
se dostavili počtem velikým, vydali heslo ji
rozbíti. Byli ozbrojeni klacky
a tyčkami z plotů. Již při volbě předsedy
došlo k lomozným scěnám. Konečně malou
většinou zvoleno praesidium soci-
álně-demokratické. Na řadě byl
jako řečník zemský posl. Stein, Předseda
nedal mu však mluviti. Když udělil
slovo sociálnímu demokratovi ze
Žatce, jako prvnímu řečníku, němečtí nacio-
nálové rozhodně protestovali. Steinovi
dovoleno pak mluviti. Sotva že řeč
nil několik minut, odpůrcové ho přerušili
Když pak při jmenování posl. Schönerera
ozvaly se hlasy »fuj«, žádal Stein, aby těm,
kteří zvolali »fuj«, dána byla důtka. Opět
vznikla veliká vřava.
Jen stěží zjednán klid. Potom předseda
udělil důtku posl. Steinoví, protože
tvrdil, že sociální demokraté jsou požidov-
štělí. Vznikla prudká hádka mezi Steinem
a předsednictvem. Byla stále ostřejší. Ko-
nečně Stein vzdal se slova. Pravil, že praesi-
dium počíná si strannicky a opustil tribunu.
Hluk rostl. V jednom koutě sálu najednou
vzplanul rudý bengálský ohen.
Jeden sociální demokrat vystoupil na židl
a volal: »Soudruzi, skolte ty psyl-
Následovala scéna nevylíčitelná. Hole m
a klacky máváno ve vzduchu
Sociální demokrati za ohlušují-
cího řevu hnali se k levé část
sálu, která obsazena byla německými na-
cionály a chtěli je vytlačiti.
Stein
Aš
Vídeň
Žatec
ko
6
article
Křičeno »Socínkové«, »lumpové
»Pryč s vykořisťovateli«, »Zabte zrádce
dělníků«! Němečtí nacionálové vzali Steina
do svého středu a spílali sociálním demo-
kratům. Když tito drali se ku předu s větší
ještě prudkostí, ozval se pojednou hlas
»Nože ven!« To doznalo stonásobného
ohlasu. Němečtí nacionálové opu
stili dvoranu, socialisté hnal
se za nimi. Bylo jim v tom však vůdci
jich zabráněno. Když byli nacionálové vy-
tlačeni, zavřeny dvěře a sociální demokrati
rokovali do 11. hodiny noční. Přijali resoluei
ve prospěch sociálně-demokratického kandi-
dáta dra. Verkaufa. Schůze bude mít
dohru u soudu.
Socínková
Stein
7
article
Dynamitový attentát.
Z Vídně, 15. října. Z Kološe ozna
mují, že na tamější radnici spáchán by
dynamitový attentát. Na radnie
bylo totiž povoláno 14 horníků z dolu salgo
tarjánského. Při té příležitosti položili prý
pod vrata radnice dvě dynamitov
patrony, které však ještě zavčas byly
nalezeny. Havíři popírají, že by patrony po
cházely od nich. U jednoho prý však nale
zena podobná.
Hrabě Apponyi nástupcem hraběte
Reverteryt
Z Vídně, 15. října. Z Pešti telegrafují
že prý rakousko uherským vyslancem ve Vati
káně jmenován bude po hr. Reverterov
hr. Albert Apponyi, který už od delš
doby touží po diplomatické karriéře.
Z Tyrol.
Z Vídně, 15. října. Ke zprávě tyrol
ského »Tagblattu« resp. »Neue Freie Presse«.
že byl uzavřen mezi liberály
klerikály v tyrolském velko-
statku kompromis, na základě kte-
rého nabudou klerikálové dvou nových man
dátů, prohlašuje »Montagspresse«, že, ukáže-l
se zpráva ta pravdivou, postavení německého
velkostatku v německém spoluručenství tim
nebude nikterak změněno.
Z Vídně, 15. října. Hr. Stür g kl
je velmi znepokojen. Píše o českých
piklech, strojených prý hlavně drem.
Kaizlem a drem. Rezkem, kteří prý
usilují, aby český vliv ve správě celé říše
se rozšířil a upevnil. Avšak odbojem Němeů
jsou prý vyloučeny všechny, zvláště jazykové
koncesse pro Čechy.
Apponyi
Kaizl
Rezek
Vídeň
Pešť
Tyroly
Hradec
Čechy
Neue Frei Presse
8
article
Potom se zabývá jmenovaný nominální
vůdce německého velkostatku svoláním
sněmu království českého. Po-
kládá je za materiální i morální vítězství
Čechů. Materiální proto, že by vlastní zemi
zjednala se hmotná výhoda několika millionů
právě v době, ve které obstrukční taktikou
nemilosrdně dány v šanc hospodářské zájmy
celku. Morální proto, že by pak sněm králov-
ství českého uznán byl za jediné zastupitel
stvo království.
Odepře-li vláda zasedání českého sněmu,
pak prý zhorší své postavení vůči Čechům.
Dosud však naddržovala jim. Povolí-li však
Čechům, pak si dá vnutiti politické pod-
zimní intermezzo v Praze, které by mohlo
ohroziti chance nového sněmo
vání vídeňského v zimě. Vláda s
prý musí rozhodnouti.
Z Terstu, 15. října. Včera konala se
v Barcole u Terstu velice četně navštívená
valná hromada slovinského politického spolku
»Edinoste. Řečníci Spinčič, dr. Ryba
a děkan Komapre kritisovali ostře Slova-
nům nepřátelský vládní systém v Přímoří.
Advokát Trinajstič ohradil se proti
zjevnému naddržování Vlachům při rozdělení
volebních sekcí. Advokát Pretner navrhl
jednomyslně příjatý protest proti jmenování
výhradně italských přísedících u soudu ob-
chodního. Kandidáty páté kurie byli jmeno-
váni pro Terst dr. Rybar a pro Istriil dr
Laginja.
Čecho
Spinčič
doktor
Ryba
Komapre
Trinajstič
Vlach
Pretner
Rybar
Praha
Terst
Barcola
Istriil doktor Laginja
9
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 14. října. (C.-B.) Stav one
mocnělého ministra dra. Rezka se stále
lepší.
Z Vídně, 14. října. (C.B) Minist
železnic dr. Wittek vrátil se dnes sem
z Paříže.
Z Meranu, 14. října. (C-B.) Zemský
poslanec Blažej Murer zemřel včera večen
raněn byv mrtvicí.
ch. Z Pešti, 14. října. »Pesti Naplo
oznamuje, že v kruzích magnátských se pro-
slýchá, že na místo rakousko-uherského
vyslance u Vatikánu hr. Revertery bude
jmenován hr. Albert Apponyi.
Z Pešti, 14. října. (C.-B.) Vrchn
ředitel hudby královské uherské opery Alex
ander Erkel zemřel dnes po delší nemoc
ve stáří 54 let.
Z Pešti, 14. října. (C -B.) Císař uděli
odstupujícímu předsedovi a místopředsedovi
sněmovny magnatů hr. Karolyimu
svob. pánu Bélovi z Vay v uznání jich
dlouholeté veřejné činnosti řád železné ko-
runy I. třídy s prominutím tax.
N L
Rezek
doktor
Wittek
Murer
Pest Napnout
Apponyi
Béla
Vídeň
Paříž
Merano
Pešť
Vatikán
Alex ander Erkel
10
article
Ze Sibíně, 14. října. (C.-B.) Metropoli
Metianu zahájil řecko-východní církevní
kongres slavnostním oslovením.
z Petrohradu, 14. října (C B.) Dn
16. t. m. vyplují z Kronštatu pancéřové lodi
»Poltava« a »Sebastopol« do Tichého oceánu
a v několika dnech odpluje tam křižák
prvního řádu »Gromoboj«.
Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Pří
ručí finaněního ministra, skutečný státní rada
Kowalewski odjel do ciziny.
Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Krá-
lovna Olga řecká přijela včera s princem
Krištofem z Jalty a odebrala se do Li-
vadie. Čínský vyslanec přibyl s třemi sekre-
táři z Petrohradu do Livadie.
Z Paříže, 14. října. (C.-B.) Senáto
hr. Juigne včera večer zemřel.
Z Paříže, 14. října. (C.- B) Král J iř
řecký sem dnes dopoledne přibyl.
Z Londýna, 14. října. (C,-B.) Liberá-
lové dobyli ještě jednoho mandátu, takže
jejich výhra obnáší stejně jako strany vládní
35 míst.
Z Cařihradu, 14. října. (Zvl. tlgrm
»Nár. L.«) Včera bylo propuštěno na svo
bodu 47 italských dělníků, kteří byli z pode-
zření, že jsou anarchisty, za zdejší návštěvy
perského šacha internováni. Italský vele
vyslanec Pansa požádal již před příjezdem
šacha Portu, aby mu sdělila seznam zatče-
ných. Při odjezdu šacha chtělo pět italských
železničních dělníků podati mu prosebný list
ale bylo jim v tom policií zabráněno a byl
zatčeni.
Z Washingtonu, 13. října. (C.-B.
»Reuterova kancelář« oznamuje: Dosavadn
sekretář německého velevyslanectva ve Wa
shingtonu baron Sternburg, kterýž se
vrací do Německa, předslavil dnes stálnímu
sekretáři Havovi svého nově jmenovaného
nástupce. Hay rozloučil se se Sternburgem
vroucně uznalými slovy.
Metian
Kowalewský
Olga
Krištof
Pansa
Reuterův
Sternburg
Hay
Sibín
Petrohrad
Poltava
Tichý oceán
Jalta
Livadie
Paříž
Londýn
Cařihrad
Washington
Wa
Německo
C B
J iř
11
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Večerní
listy oznamují z Pekina ze dne 10. října
Oddíl, sestávající ze 100 Francouzů a 100 An
gličanů, postupuje na západní pahorky nad Čo-
čuem, aby tamější domorodé křesťany osvobodil
a do Pekina dopravil. Stala se obecná shoda
aby se neútočilo na císařské vojsko čínské
jemuž byl Lichunčan nařídil, aby na cizince
nestřilelo.
Z Londýna, 14. října. (C.-B.) Z Pe-
kina oznamuje se ze dne 9. října: Generálové
spojených vojsk měli poradu ohledně poli-
cejní služby v městě. Bude vydáno pro-
volání, kterýmž se obyvatelům dovoluje, že smí
město zcela volně opouštět a navštěvovat. Sir
Robert Hart vydá provolání k venkovskému
obyvatelstvu, aby pod zárukou velmocí do mě-
sta dováželo plodiny a výrobky selského hospo
dářství.
gličan
Lichunčan
Hart
Čína
Londýn
Čo
Francouz
Ana
12
article
Z Londýna, 14. října. (C. -B.) Z Pekina
oznamuje se bez udání dne: Lichunč an
sem dnes přibyl.
Z Londýna, 14. října. (C.-B) »Reute-
rova kancelář« oznamuje ze Šanchaje ze
dne 12. října: Ve vojsku v Tjencině zul
úplavice. Praví se, že hrabě Waldersee v něko
lika dnech hlavní stan přeloži do
Pekina.
Z Petrohradu, 14. října. (C.-B.) Cía
udělil generálnímu guvernérovi amurského kraje
a veliteli vojska tamějšího vojenského okruhu,
generál-lieutenantovi Grodkovi, za výlečné
vedení pozemního vojska na mándžurském bo-
jišti, zlatou, brillanty vyzdobenou šavli.
Z Tjencina, 12. října. (C.-B.) Vý
prava do Paotina odrazila dnes ráno
dvěma kolonami. Jedna kolona, sestávajíe
z Němců, Francouzů a Italů, postupuje vede
ním generála Baillauda přímo na Paotin
druhá pak, sestávající ze 2000 Angličanů, jimž
velí Campbell, bere se tam oklikou, jižním
směrem od řeky, kdež se nalezají četné ves
nice. Praví se totiž, že jsou tyto vesnice oby-
dleny boxery.
Z Tjencina, 13. října. (C. B.) Nový an
glický vyslanec Satow sem přibyl.
Z Washingtonu, 13. října. (C. B.
Němec
Francouz
Italos
Baillauda
Angličan
Campbell
Londýn
Reut
Petrohrad
Tjencina
Paotina
Washington
Waldersee
amurský kraj
13
article
»Reuterova kancelář« oznamuje: Prvním sekre
tářem zdejšího ruského velevysla
nectva Wollandem dne 3. řljna
podaný návrh, aby záležilost náhrady, již
Čína mocnostem platit bude povinna, odkázána
byla — nebudou-li velmoci jedné mysli —
rozhodčímu soudu v Haagu, by
Francií a Spojenými státy seh válen.
Wollandova nóta uveřejněna nebyla. Ona jest
prý výsledkem jednání Francie s Ruskem
ohledně francouzských návrhů. Nöta seh va-
luje tyto návrhy a doporučuje zároveř
rozhodčí soud. Jest prý to prosté doporučení,
jež nevyžaduje formální odpovědi
Ale proto přece byl Rusku zaslán opis odpo
vědi, již Spojeně státy Francii zaslaly.
Z Pekina, 12. října. (C.-B.) Lichun-
čan navštivil dnes angliekého vyslance, jakož
i oslatní zde přítomné zástupce velmocí.
Ze Šanchaje, 14. října. (C.-B.) »Reut
kancelář« oznamuje: Odjezd císařské h
dvora do Singanu byl odlože
protože se v Šensi nalezají mohamedánští po
vstalci.
Reuterův
Wollandův
Čína
Haag
Francie
spojený stát
Rusko
Pekina
Šanchaj
Reut
Singan
císařský h dvůr
14
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Krenštadu, 14. října. (C.-B.) De
wett vydal proklamaci, v níž prohlašuje, že
všichni burgheři, kteří by se zdrábali nosit
zbraně, budou považováni za válečné zajatce.
Z Lindleye, 14. řijna. (C.-B.) Při srážce
s přední hlidkou velení Hasenbroucko v
byli zabiti dva důstojníci a jeden voják. Bu-
rové postupují prý směrem k Win
bergu.
Schůze poslance dra. Herolda.
Na včerejšek dopoledne svolal Polit i cký
spolek pro politický okres chru
dimský do Sokolovny v Chrudimi ve-
řejnou schůzi voličů a pozval kn
posl. dra. Jos. Herolda, kterého usnesli se
důvěrníci městské skupiny, v níž zařaděna
Chrudim, kandidovati pro volbu do říšské rady
by promluvil o politické situaci. Zá
roveň dostavili se do schůze zástupci národního
dělnictva a sociální demokracie, kteří rovněž
se slova ujali.
Schůzi o 111. hod. dopol. zahájil předseda
Politického spolku p. dr. Pippřeh a sdělil, že
jednomyslným usnesením důvěrníků městské sku-
piny Kutná Hora, Čáslav, Golčův Jenikov, Her
manův Městec a Chrudim kandidován jest pr
volbu do říšské rady p. dr. Jos. Herol
v uznání závažných zásluh a neúmorné práce
jimiž získal si vděk voličů. (Výborně !)
Schůze koná se pod dojmem projevů z po-
slední doby vyšlých se straný německé, kterým
odhaleno, co dosud skrývala rouška pokryteetvi,
totiž úmysl Němců domoci se jakýmkoli způ-
sobem, třeba i brutálním, nadvlády v Rakousku.
by stalo se skutkem, co dosud hlásali jen
němečti výstředníci, že totiž Rakousko bude ně-
mecké, neb vůbec že ho nebude. Dnes náš zápas
jest pro nás skulečně zápasem přímo životním.
Lindley
Herold
Pippřeh
doktor
Jos
Němec
Krenštad
Chrudim
Čáslav
Rakousko
pin Kutná Hora
Golčův Jenikov
Hera manův Městec
15
article
Němci chtějí jazykové otázky použiti k tomu,
aby rozbili veškero naše úsili státoprávní a za-
jistili si nadvládu nad 15—16 milliony rakou-
ských Slovanů. To jest jádro celé politick
otázky a těžisko boje, do kterého jsme byl
zavlečeni a v němž musíme všichni státi mu žně
a svorně a napnouti všechny síly, abychom od
razili přesilu, kterou nepřitel čerpá z dravého
proudu velkoněmeckéhio.
Jedná se o nás, o náš život a jestli někd
nepostřehl dosah tohoto zápasu, nyní po proje-
vech z poslední doby bude každému jasno, že
každé tříštění sil ve stavy, neb přihližení k otáz-
kám osobním a odpočítávání mandátů jest ma-
licherné a nicotné vůči národní sebeobraně,
kterou musíme provésti bojem, máme-li si uhájit
svou existenci a výší své kultury, na kterou
jsme vlastní silou vyspěli. (Výborně !) te
Předsedou schůze zvolen pak pan dr.
Pippich, místopředsedou náměstek chru
dimského starosty pan dr. Havelka a zapi
sovatelem pan Em. Bulíče k.
Náměstek starosty pan dr. Havelka
Jest starobylým zvykem v Chrudimi, že kdykol
zavítá k nám poslanec, vzdáme mu hold a po-
zdrav. Činím tak také dnes jmenem královské
Chrudimi a vílám srdečné pana dra. Herolda.
Byly časy, kdy jsme byli v rozporech, ale
nastala nyní doba, kdy vše musí býti zapo
menuto (Výborně!), kdy loď našeho národního
života nalezá se ve dravých proudech, kdy
Němec
doktor
Pippich
Havelka
em
Herold
Chrudim
16
article
každý musí býti na palubě a nesmí se ohlížeti
kdo jest hlavní a kdo vedlejší; dnes musíme
býti všichní za jednoho a jeden za všechny
(Výborně ! Potlesk.)
Jsem přesvědčen, že v městě našem bude
volba jednomyslna a že tříštění při ni je dnes
hodno zavržení. (Souhlas.) Dnes musíme jíti
svorně a jednotně za svým cilem (Výborně !)a
volbami musíme prokázati vládě i celé Evropě
že v boji, který nám byl vnucen, stojí národ
náš sjednocen. (Výborně! Potlosk.)
Pan posl. dr. Herold děkuje náměstku st-
rosty města p. dru. Havelkovi za skvělé uvítání
důvěrníkům volební skupiny za jednomyslné
ustanovení kandidátem poslanectví pro volbu do
říšské rady. Kandidaturu tuto přijímá rád, nikol
snad, že by rád byl opět poslancem, ale dnešní
poměry jsou takové, že pokládá za svou povin
nost následovati hlasu voličstva a mandát při-
jati, protože poslanec, který účastným byl přičin,
jež vedly k rozpuštění říšské rady a k novým
volbám, má mravní povinnost ještě dále vyko-
návati svůj mandát, neutíkati ze zápasu, protože
byla-li dříve úloha poslance národa českého ob-
tižnou, jest dnes více nežli obližnou a zodpo
vědnost jest velká, poněvadž vede se boj o vývo
politických věcí v této říši.
doktor
Herold
Havelka
Evropa
17
article
Dnes jest tomu rok, co podepsán byl de-
kret, kterým zrušena byla jazyková nařízení
Byl to osudný čín, ne osudný s našeho stano
viska, ne proto, že učiněna byla nová a uím
citelnější křivda našemu národu, ale osudný
proto, že zatřásl ve svých důsledcích základním
piliřem tohoto soustáti.
Nechť činitelé, kteří spojili se ke zrušen
jazykových nařizení, ohlédnou se kolem sebe
zda splnila se naděje, že křivdou českému ná-
rodu způsobenou bude zjednán pokoj, aneb zda
poměry jsou lepší, a seznají, že jsou nesmnírn
horší a že octly se již ve stadiu, že k za-
žehnání krise bude třeba velké moudrosti a obě-
tavosti, a že třeba bude velkého štěstí, dostat
monarchii z nich ven. Naděje, že říšská rada
bude pracovati, zklame a zklamala též naděje,
že zjednán bude pokoj a mír mezi Čechy a
Němci. (Souhlas.)
Zklamání jest však ještě větší, neboť jestliže
říšská rada nemlela, aspoň klapala, nyní však
musila býti uzavřena a rozpuštěna, neboť uká-
zala, že jest naprosto neschopnou k jaké-
koli práci.
A jest někdo, kdo jest s nynějším stavem
spokojen? Že český národ spokojen není, jes
patrno. Český národ činem ze dne 14. října
1899 a co jej předeházelo a následovalo, jest
neobyčejně roztrpčen a octl se v situaci, žesi
řekl: »Nám již na tom nezáleží, jakým způ-
sobem budou vídeňští státníci chtíti upraviti
záležitosti této říše, my musíme především hájií
svůj vlastní život a existenci a můsíme zaříditi
své kroky jedině a pouze dle své potřeby a dle
svého citu«. (Výborně !)
Jsou však spokojeni Němci? Jest někdo
v Rakousku, který by tvrdil, že touto obětí,
přinesenou německým stranám, zjednalo s
u nich uspokojení? Naděje, že posílí se tím
mezi Němci živly mírnější a seslabí se velko
německý proud, úplně zklamala.
kret
Němec
Čechy
Rakousko
18
article
Neboť když se vidělo a vidí, že Rakousk
zapírajíc svůj vlastní zájem, couvlo před násil
nou německou obstrukeí a před velkoněmeckou
propagandou, ale nepřispělo k tomu, aby propa
ganda ta stala se menší, dala se velkoněme
ckému hnutí taková síla a pružnost, že není po-
chyby, že se dnes v německém voličstvu uznává.
že jen tak a jen tím způsobem může německý
národ dosáhnouti svých snah, totiž naprostě nad-
vlády v této říši, která jest však jen vedlejším
účelem a prostředkem, aby nastala v ní nad
vláda říše cizí. (Tak jest! Pollesk.)
Dnes uspokojení mezi Němci není. A jaký
prospěch měl stát ze zrušení jazykových naří
zení? Tato neslýchaná kapítulace státní moe
před požadavkem nemravným, nespravedlivým
nezákonným, neslušným a sprostým neznamenala,
nežli vnitřní slabost organismu, kterému se dnes
říká rakouský stát. (Výborně!) Tato slabost citi
se a vidí všude, i v cizině. (Seuhlas.)
Zrušení jazykových nařízení bylo osudnou
chybou, která se nyní vymstila. Dnes, když vidí
se nebezpečí, svaluje se vina na nás, kteří svou
tvrdohlavostí, neústupností a velikášstvím ne-
chceme prý podati své ruky! Člověk by mohl
býti ironickým a říci: »Což jsme tak silnia
mocni, že od nás žádáte, abychom zhojili rány,
které byly způsobeny řiši?« Vždyť se o nás do
nedávna říkalo, že jsme národem slabým, méně
cenným — a dnes že jsme čarodějem, že máme
v ruce, bychom tuto chorobu říše vyléčili?
Rakousk
Němec
19
article
Vyčítá se nám a vyhrožuje, že když národ
náš zůstane na stanovisku, které zaujímá, že
konečně stát a národové Rakouska musí žili a
je-li někdo, jako český národ, který překáží
tomuto životu, že musí se s ním řádné zatočiti
a dáti mu lekce, že veškera říše a její moc se
českým národem terrorisovati nedá.
Což jest opravdu pravdou, že národové tito
spokojeně žili od doby, co máme konstifuci.
že byl tu »zemský ráj na pohled«? Co
veškery křivdy a nespravedlnosti, které od po-
čátku ústavního života stávaly se zde skutkem,
což veškura faleš s únorovým patentema
ústavou z r. 1867 a křivda, která děla se
českému národu i ostatním národům, byly tak
krásné a velkolepé, že by byl někdo, kdo by
po všem tom toužil a přál si, by navrátily se
nám zlaté, krásné časy, jakých jsme zažili? (Vý-
borně!) Touhy té u člověka uvědomělého není.
(Výborně!) Konstituce ta nebyla ani spravedliva,
ani pravá, neboť bylo to všechno jenom stino-
hra, za kterou skrýval se německý absolutismu
a německá byrokracie. (Souhlas.)
Jakou odpověď může národ náš dáti vůč
nynější politické situaci? Musí býti dvojí: ne
gativní a positivní. Negativní odpověď jest ta
že všem, kteří se domnívali, že použivše po
V orobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8h
vdpole li
. . za žb
Ve álialkách na veskověi
ranní čínle. . . . . . . . 10
9ápolední . . . . . . . . b b
Inseraty
plati se hutově napřed.
Přvěplstené a Inserty přijímá sdmlni
stracu v Mariknské úlici- č, a.
Tam natháseší se táž redakee
tlskarna a skpešice „Nárošnich Llstě“
Hukopisy se sovractii
Rakousko
Nárošnich Llstě
Hukopisa
20
article
sledního prostředku, rozpuštění říšské rady,
v nadějí, že podaří se zasíti nesvár v českém
lidu, musí býti naše odpověď jasná a skutečně
vlastenecká: že každý Čech, ať náleží ke které-
keli politické straně a ke kterémukoli poli-
tiekému nazírání, dovede pochopiti nebezpečí
okamžiku a že především v tomto negativním
směru dá odpověd, že »nie na světě není tak
silné, aby v dobách nebezpeči nevinul se jeden
ke druhému jako brátr k bratru (Výborně !)a
nestiskli si bratrský ruce a že spory, jež máme
mezi sebou, vyrovnáme si v dobách mírnějších.
(Boučlivý souhlas a potlesk.)
V positivním ohledu musíme dáti odpověd,
že z veškerého našeho jednání musí býti zřejmo,
že politické cíle a zásady, za něž národ český
bojuje od počátku svého politického vzkřišení,
zůstávají i na dále stěžejními body naší české
politiky. (Výborně! Potlesk.)
Řiká a píše se, jaký mají poslanei politický
program, jakou taktiku a k jaké taktice mají je
voličové přidržeti. Otázky tyto jsou naprosto
rázu podřízeného, protože volby budou za čtvrt
roku a říšská rada může se svolati teprve za
4—5 měsíců. Bylo by politicky nemoudré, ano
polílicky dětinské, řikati dnes, co budou zástup-
cové českého národa činiti po 5 měsících.
Žádný seriosní člověk nemůže říci, že ví, jaké
po době této budou politické poměry, jaká na-
stane politická situace a jaké prostředky tak-
tické budou výhodnějšími, účinnějšími a správ-
nějšími. Akdýby poslanci to věděli a byli tak
prozíravými, že by vývoj událostí v pěti budou-
cích měsících měli před sebou, nechť neřikaji
napřed, co budou dělati, neboť neučiní to žádný
politicky vyspělý člověk, zejmena v zápasu,
v jakém nalezá se nyní český národ. (Souhlas.)
Učme se v ohledu tom od svých odpůreů
Němců, o nichž nikdy nečteme, co budou
dělati.
Čechy
Němec
21
article
Musíme dáti odpověď, která musí býti dána
ve všech markantních bodech, jež celému světu
bude srozumitelnou.
Prohlásíme a prohlašujeme, že nejen svým
zásadám a svému politickému programu státo-
právnímu zůstaneme věrni — bylo by to málo —
ale že napneme všechny své síly, abychom
v nynější těžké krisi všeho použili a všechny
prostředky vyčerpali, abychom svým právům
zjednali též průchod. (Výborně ! Potlesk.)
Jsme přesvědčeni nejen my, ale i ostatní
politický svět se o tom přesvědčil, že centra-
lismus, v jehož okovech spoutání jsou národové
Rakouska, jest nejen pro ně záhubný, nýbrži
pro říši a že s videňským parlamentem za ny-
nějšího složení k nějaké práci ve prospěch lidu
a národů dospěti se nemůže (Souhlas) a že ani
nová říšská rada nebude pracovati, neboť jest
to mrtvola, která žádným galvanickým proudem
k životu se nevzkřisí. (Souhilas.)
Vídeňský pariament není schopen života
pro říši neni spásy, nežli když přikroči k re-
formě, zažehná zlo a odstraní pramen, ze kte-
rého toto kličí, kterýmž je zhoubný německý
centralismus, jenž přivedl říši tam, kde se dnes
nalezá.
Rakousko
22
article
Praví-li se, že zůstáváme věrni státopráv
nímu programu, že chceme s největším úsilím
položiti jej jako prostředek k nápravé dnešních
poměrů, není to utopil, jež měla by od ostat-
ních národů býti přijata s posměchem; víme,
že rakouská monarchie byla moena a prvním
státem v Evropě přes to, že zachováno bylo
státní právo zemí, které ji tvoří, ale že v době
centralismu octla se nyní v siluaci, která není
závidění hodna. (Souhlas.)
Druhým úkolem jest, že zůstaneme věr
požadavku — od něhož nesmíme ani na oka-
mžik ustoupiti — aby jazyk náš domohl sev
zemích koruny české onoho postavení, platnosti
a rozšíření ve veškerém jednání úřadním, které
mu dle historického vývoje, síly obyvatelstva a
psaného i přirozeného práva náleží. (Souhlas.)
Tryáme na tom, že otázku jazykovou lze
řešiti jedině na zemském sněmu. (Souhlas).
Jazyk náš musí míti stejné právo s jazykem
némeckým a celistvost země musí zůstati ne-
dotčena. (Výborně! Potlesk).
Evropa
23
article
Třetim účelem naší politiky jest, že si pře-
jeme, aby veškero řízení veřejné založeno bylo
na širokém základě lidovém a demokratickém
a na myšlénce autonomie a svézákonnosti, by
veškeří občané ve všech otázkách mohli proje-
viti svou vůli a pronésti svůj hlas a soud. (Vý-
borně!)
Jestliže tyto cíle naší politiky jsou známy
a jsou-li také všemi stranami a frakcemi cítěny,
pak tato odpověď úplně stačí a jest to odpověd,
při které může se celý národ shromážditi jako
jeden muž a jedna rodina. (Výborně!)
Co dále pak se bude diti, jak utváří se
poměry v této říši, rozhodne budouenost. V tá-
boře německém pozorujeme jakousi neklidnost,
ale nikoli proto, že by z Vidně vanul vítr nám
příznivější, nýbrž že se pozoruje klid v našem
národě, který imponuje a znamená jistou vni-
terní silu a ustálenost v politickém nazirání ve-
škerých vrstev národa, odhodlanost postupovati
za vytčeným cílem bez ohledu v pravo nebo
valevo, až dospějeme k meté, kterou jsmesi
vytkli.
Dnes, kdy celý národ hotoví se k volbám
a má hlasovacim lístkem projeviti své politické
přesvědčení, dlužno zopakovati, jaký význam
jaký konečný výsledek těchto voleb má být.
Nejedná se o osobu poslance, ale o to, aby
z těchto voleb vyšli zástupcové národa jako
jednotný nerozborný šik, který v uvedených třech
kardinálních zásadách jest ve všem všude svorný,
jenž pod společným praporem a společným ve-
dením chce bojovati náš boj dále. (Výborněl
Potlesk.)
Řečeno již, že snad nikdy nebyla doba tak
těžká a osudná a že nikdy úkol českých po-
slanců nebyl tak zodpovědný, jako nyní. Dějí
se pokusy, aby vídeňský parlament přiveden by