ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95e0ae80-7129-11dc-a98c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 33, person 35, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 8. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 157.
4 article
ša ranní a odpol. listn předpláci se v Praze v adninil- Rnk inta s drojí čonáško nrt ieta nekve sllalka nkni.“ ! : : vdroji slantko ::ke
Praha
5 title
NAR
Nara
6 title
NILIS
Nilis
7 article
V drobném prodejii Fipelodni. b. . . . . za kh Ve slialkách na renkově anní čssl . cápsleání Inseraty platí se hotové zapře Předplacení a insesty přijíná sdmini- strace v Marinnské ulici č.3 Tam nacházejí sa těž rečakne tiskárna a expedice ,Národnich Listi- Rakopiry zo nernaeei
Marinnský ulice Národnich List Rakopira
8 article Válka.
Válka. z Čifu, 7. června. (»Reuter«.) Zde domnívají se, že včera večer sve- dena v pečilském zálivu námořní bitva. Parníky oznamují, že slyšely prudkou střelbu. Podobné zprávy docházejí také z jiných pramenů. Obyvatelé pahorčiny kolem Čiru slyšeli dělostřelbu a viděli na moři velikou záplavu ohnivou. V Talienvanu udržuje se nepo- tvrzená pověsť, že bitevní loď „Ja- šima“ vrazila na minu a potopila se. Z Čifu, 7. června. (»Reuter«.) Mi- nulou noc pokusili se Japouci dle všeho doopravdy o postup na Port Artur s pevniny. Džonka, jež vy- plula včera ráno z místa asi tři míle jižně od Dalného, slyšela na severní straně Port Arturu kano- nádu od 7. hod. ranní až do 2, hod. odpol., načež vzdálivši se ještě více neslyšela již žádnou střelbu. Zdá se, že Japonci zamýšleli útok na Port Artur s pevniny i mořské strany. Jak to Rusové zpozorovali, vyslali loďstvo, aby svedlo boj a nedopustilo, aby japonské loďstvo kooperovalo s pozemním vojskem. Z Londýna, 6. června. (C-B.) Reu- terova kancelář oznamuje: Cizí důstojník, nalezajíci se jako zpra- vodaj u ruské armády v Mandžur- sku, sděluje, že generál Kuropat- kin se svým štábem odebral se dráhou na jiné místo mezi Hajče- nem a Dašičnem, 60 verst jižné o Linojanu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Japonec Rus Kuropat Dalný Londýn Mandžur Hajč Reuter
9 article Možno-ll novou půjčku státn sehnat pouhým nařízením vlády
Možno-ll novou půjčku státn sehnat pouhým nařízením vlády Možno učiniti státní půjčku bez řádnéh povolení parlamentu, císařským nařízením dle Tato otázka zaměstnává dnes v nemal míře voškeru veřejnost šťastného, ústavníh Rakouska. My od první chvíle tvrdíme, že toho přes všechno dosavadní horrendní zneužívání §. 14. žádná vláda se opovážit nesmí a nemů že leda by již chtěla celou ústavnos se všemi základními zákony vy hodit do povětří, Vždyť v tom právě záleží podstata veškere úslavnosti, že nesmí ani panovník ani ministri jeho svémocně, bez svolení ovládaných uvalovati dluhy a břemena na občanstvo, nýbrž že k každé nové berni a ke každě nové půjčce musí sobě vyžádati schválení zákonných zástupcův národa. Základní zákony ústavy ra- kouské vesměs to prohlašují a ne- tvratně stano ví. Tak hned nejvyšší vlastnoručn list J. V. císaře Františka Josefa I., daný dne 17. července 1860 presidentu rady říšské panu areivévodovi Rainerovi (v zákonniku řišském čís. 181) zahajoval ústavnost rakouskou těmito pamálnými slovy: »Ustanovil jsem se na tom, že budoueně nebudu nových daní a dávak
Rainer Rakousko František Josef I
10 article
uvozovati, zavedených již daní přímých, daně z potravy a poplatků z jednání právních, listin, spisů a jednání úřadních zvyšovati, ani no- vých půjček činiti, leč s přivole- ním Mé rozmnožené rady říšské že Sobě zůstavuji od pravidla toho jedině v nebezpečí války potud se uchýliti, pokud by se Mi za příčinou okolností přihodno nevidělo rozmnoženou radu říšskou mimořádně svolati, « — Čívrt roku po tom vydán proslulý di plom císařský ze dne 20. října 1860. jímž panující mocnář slavně a dobrovolně zříká se pro věky absolutismu a ustanovuje »za stálý a neodvolatelný základní zákon státní, kterýž Nám i řádným potomkům Našim pravidlem býti má«, takto I. Právo zákony dávati, je měniti a rušiti vy- konáváno bude o d Nás a od Našich ná- slupců jedině společně se sněmy zem- skými, řádně shromážděnými, a vedle případ- nosti s radou říšskou, do kteréž budou sně- mové posilati jistý počet údův, kterýž My usta- novímg. II. Všeliké věci zákonodárství se týka- jící, ježto se vztakují ku právům, povin- nostem a záležitostem, kteréž jsou veškerým královstvím a zemím našim s po- lečny, jmenovitě věci zákonodárné, týkajíeí se mince, peněz, úvěru, cla a obchodu, též pravidel bankovnictví cedulového, prav- del poštovnietví, telegrafů a železnic, rovněž způsobu i spořádání povinnost vojenské — mají se budoucn radě říšské a s říšskou rado vyjednávati a pomocí její, vedle zřízení, vyřizovati; jakož se jedině s přivolením rady říšské mají nové daně a dávky uvá- děti; dle Našeho rozhodnutí ze dne 17. čer- vence 1860 nové výpůjčky činiti, ny- nější dluhy státní konvertovati a nemovitě jmění státní prodávati, zjinačovati neb zavazovati«
11 article
III. Všeliké jiné věci, zákonodárství se týkající, které v punkteeh výše položených ne- jsou vyjmenovány, vyřizovány bu do dle zřízení ve s němech zemských.« Tento diplom císařský, jímž měla být pro věky zavřena éra absolutismu a zabezpečena budoucnost konstituční národům rakouským, byl ve všech jazyeích zemských vložen do zákonů i archivů všech království a zemí; totéž mělo se diti i od následníků trůnu: »Nástupcové naši mají týž diplom hned když nastoupí na trůn týmž způsobem podpisem Svým opat řit a jednomu každému království i jedně každé zemi vydati, kdežto se pak vloží v zákony zemské.« — Mohlo by se mysliti, že už ani slavnějí a důrazněji nemohla býti národům koru no trvalost zřízení ústavních prá a svobod sněmů zemských i zastupitelstva říšského zaručována. A přece se tak ještě slavněji i důrazněji stalo patentem císařským ze dne 26. února 1861 č. 20. z. ř., v odstave jeho VI., kdež se praví: »Tedy tímto veškere tyto zákony základní za zřízení říše
12 article
Naší prohlašujeme a chceme, i budeme pod ochranou Boha všemohoucího tato sil a v n vyhlášená a zaslibená pravidla netoliko sami nezvratně zachovávati a je držeti, anobrž za- vazujeme také Naše nástupee u vládě, aby je nezvratně z acho vá- vali, je drželi a že tak učiní také při na- stoupení trůnu v manifestu, jejž v příčině toho vydají, slibili. Projevujeme také timto pevný úmysl, že jich budeme vší Naší mocí císařskou proti každému útoku hájiti a k tomu přihližeti. aby je jeden každý zachovával a držel.« V důsledku těchto slavných základníc zákonův říšakých, přiznáno v obou po- savádních ústavách rakouských, ano i v základ- ním zákoně o společných záležit- stech výslovně říšské radě vý- hradné právo povolovati nové půj čky státní. A sice v § 11. ústavy prosincové ze dne 21. prosince 1867, kde se stanoví pů- sobnost rady říšské, uvedeno pod lit. c): »P ří- sluší tudíž k působnosti rady říš- ské... zaváděti nové půjčky.« V zákoně pak o záležitostech všem zemím monarchie rakousko uherské společných ze dne 21. prosince 1867 čteme v § 3. : » Na zapravení nákladu na společné záležitosti, může se učinit také výpůjčka společná, v kteréž při- padnosti bude se také společně vyřizovati všechno to, co se dotýče uzavření výpůjčkya toho, jak se jí má užíti a jak se má splatiti.
13 article
Rozhodnutí v příčině toho, zdali se má výpůjčka společná učiniti, zůstavuje se zákonodárstvu té i oné polovi ny říše«. — Obdobně zní text základního uher ského zákona XII. z r. 1866 v článku 56. »Ustanovovati však, máli se nějaká výpůjčka společně učiniti, pří s l us v jedné každé případnosti, pokud se Uher týče, uherskému sněmu říšskému. Jest tedy i státoprávním vyrovná ním mezi Uhry a Cislajtanií smluven parita práva v této příčině mezi sněmem uher- ským a rákouskou říšskou radoů pro království a země v ní zastoupené. Ovšem, uherská ústava nemá té bradavičky paragrafu 14. ve tváři. Avšak ani nejiroufalejší vykladač a překrucovač zákonův nemůže se opovážit pomocí tohoto paragrafu odniti zaslu- pitelstvu říšskému základními státt ní m zákony tak slavně mu vyhražene a zaji štěné právo ku povolování všelikých půjček státních. Vždyt sám ten článek 14. vý- slovně to zakazuje. Ku provedení dů kazu nutno osvěžiti v paměti veřejné slovné jeho znění. Zde jest: »0 bjeví-li se naleha v nutnost takových opatření, k nimž ústavně zapotřebí jest souhlasu říšské rady, v době. když tato není shromáz.déna, tedy lze učiniti taková opatření pod odpovldáním ve škerého ministerstva clsařským naří ze- ním potud, pokud nemají za účel ne- jaké změny základního zákona státního, pokud nemá se jimi ně- jaké trvalé břemeno uvalit na po- klad státní a pokud se nelýkají p rodeje statku stáťního«. Taková nařizení mají prozatímni platmost zákonnou skterá pomine, kdýž by vláda opomenula předložiti je ke schválení radě říšské, která se nejprvé po jich vyhlášení sejde a to předkem sněmovně poslanecké do čtyť neděl po jejím sejiti, — anebo když by taková nari zení nebyla od té neboné sněmov ny říšské rady schválena«.
XII Uher Uhry
14 article
Nuž nehledě ani k tomu, že žádná nepřed- vídaná událost nebrání vládě, aby svolala řišskou radu a předložila ji návrh zákona o tak o brovské půjčce státní na účele vojenské, nad jejíž velikosti v době plného klidu žasne širá cizina: avšak, kterak by si mohla troufat pouhým nařízením rušit základní zá- kony státní a uvalovat rentovou půjčkou na státní pokladnu pro celé čtvrtstoleti roční břímě 27 millionů K, když toho sám ten paragraf 14. výslovně jí zapovídá ? Veřejná státní půjčka, vypsaná na základě § 14., který má výslovně jen platnost prozatimného zákona, jejž může parlamentní většina v nejblíže příštím zasedání za- mítnout a tím v nic obrátit! To by byla pěkná jistota pro věřitele státu ! Takové dlužní státní úpísy, garanlované pouze efeme- ními ministry, by byly hledány ! Ministr financí cislajtánských Böhm Bawer vehnán dotazy českých delegátů do úzkých vytasil se ku podpoře absolutistických choutek Körbrových paragrafem 10. zákona z 10. června 1868, kterým ukládá se šestičlenné komisi říšské rady, zřízené ke stálému dozoru na státní dluhy, »aby v případě, když by cislajtánský ministr financí buď s povolenim říšské rady nebo eventualně dle § 14. zákona z 21. prosince 1867 učinil na kratší neb delší dobu nějakou výpůjčku ne- zaručenou, komise dotčená nad procedurou a skoncováním této výpůjčky bděla a listinyv té příčině zdělané spolu podpisovala.
Böhm Körbrový
15 article
Než, jak »Arbeiter Zeitung« důkladnou práv- niekou studií trefně dovodila, tento citovaný para- graf naprosto se na případ nynější nehodí, poně- vadž týká se pouze takových, zvykle menších záloh, které si ať na kratší neb delší dobu vy- dluží vláda od určitého věřitele (banky neh spořitelny) ať na zástavu jakous neb bez ní. ale které vždy do určité lhůty musejí být splaceny na způsob dluhů směnečných a ne- znamenají tudíž žádného trvalé h obtížení pokladny státní. Pouze takové zálohy připouští článek 14, ale nikdy veřejné půjěky rentové, kde není určitého věřitele, alebrž kde stát s obrací o úvěr na veškeru veřej- nost, kde dává své dlužní úpisy jako rentový papír na veřejné tržiště tisicům a tisícům ne- známých věřitelů, bezejmenné obecnosti bez závazku, že v určitě lhůtě dluh svůj zaplatí. A o takovou veřejnou státní půjčku dnes se jedná, a tu pak platí nikoliv §§ 10.. nýbrž č lánek 13. zmíněného zákona ze dne 10. června 1868, jenž stanovi: Podnikne-li se s přivolením říšské rady nová půjčka, přihlížejž komise k tomu. aby byla zapsána do hlavní kni h dluhu státního a aby byly vydán úpisy dluhu státního. Na znamení, že komise konala kontrolu, o patří se li s ti ny dlužní z příčiny nové půjčky neb konivertování vydané klausulí »Za komisi rady říšské zřízenou pro kontrolu dluhu státního«, kteráž klausule se pode piše razítkem jména presidentova a jednoho člena komise. — Tak kážou platné zákony a prot není možno bez zardouseni celé ústavy vypsat novou 400millionovou půjčku pouhým císařským nařizením bez svolení říšské rady, jež závisí také na hlasech čes kýc zástupců! —
Arbeiter Zeitung
16 article Pojišťování živnostenské.
Pojišťování živnostenské. Minulý týden uveřejněny byly zprávy ze dvou schůzi klubu národní strany svobodomyslné v Praze, v nichž přineseny byly referáty poslaneů Jos. Krejčíka, Fr. Kratochvíla a V. Němce v této, pro naše živnostenské kruhy eminentně důležité otázce. Pracovní komise živnostensko-obchodní při klubu v několik schůzích usnesla se na zásadách, dle nichž při této přiležitosti mělo by se pokračovatia jež předložila a doporučila výkonnému výboru strany. Zásady tyto jsou obsaženy v následov- ních návrzích: Pojišťování živnoslenské. Pracovní program, schválený v schůzi pracovní komise dne 11. dubna 1904. Poslanci národní strany svobodomysln na radě říšské učiní ve vhodné době návr a budou se domáhat i vydání zásadníhoči rámcového zákona říšského k cíli z aveden zákonného pojištění pro stářía předčasnou invaliditu pro sta živnostenský a obchodnický, pro soukromé úřadníky a dělnicty o. Návrh zákona říšského budiž vypracován v smyslu návrhu poslanců národní strany svobodo- myslné podaného dne 5. prosince 1899 na říšsk radě avšak budiž rozšířen též ohledně soukro- mého úřadnictva a dělnictva. Touto cestou
Krejčík Kratochvíl Praha Jos Francie národní strana svoboda
17 article
ehceme připravovati půdu pro „všeobecné pojišťování“ jež za příčinou posílenía stabilisování existence nejširších vrstev lidových stalo se jedním z nejdůležitějších sociálních pro- blemů doby přítomné. Jsou nám dobře známy aktuální oblíže tako- vého říšského pojišťování při velkém počtu živ- nostnictva. Samostatných podniků živnosten- ských a sice takových, kteří jsou podrobeny vše- obecné dani výdělkové dle I. hlavy zákona, bylo: V Rakousku . . . v r. 1900 celkem 804.654 v Čechách . . . v r. 1900 celkem 247.453 na Moravě . . . v r. 1900 celkem 81.723 ve Slezsku . . . v r. 1900 celkem 19.996 V roce 1903 byl celkový počet živnostív Čechách 337.362, z toho však bylo živností do- mácko-průmyslových 149.666. Uznávajíce však naproti tomu vysokou soci- ální i humanitní důležitost této veliké otázkya majíce zření k různosti zájmů jednotlivých zemí korunních, budeme na ten čas a prozatím, nz by vydán byl svrchu zmíněný zákon říšský, fe- drovati dobrovolné (fakultativ né) pojišťování živnostnictva v král. českém. A to pomocí zákonodárství zemského souhlase s novellou zákona živnostenského § 115. a) ze dne 23. února 1897, dle něhož mohou společenstva již dnes zakládati pro své členy závazné (obligatorné) mistrovské pokladny nemocenské a starobní. Při provádění tohoto úkolu budíž šetřeno organisačních zásad uvede- ných v návrzích posl. Jos. Krejčíka a V. Němce, podaných na sněmu král. českého dne 16. března 1899 a dne 7. července 1902, jakož i zprávy sněmovní komise živnostenské ze dne 15. května 1899 a budiž k tomu hleděno, a by vybudován byl autonomní zemský systém živnostenského pojišto- v á ní. III.
Krejčík Rakousko Čechy Morava Slezsko
18 article
Budiž způsobeno usnesení slavného sněmu král. českého, aby založen byl zvláštní „Boni- fikační fond zemský pro živnost- níky a obchodníky v král. českém“ ku podpoře starobního pojišťování živnosten- ského. Tento zemský fond povede se k vůli usnadnění správy jako samostatné oddě- lení při zemském pojišťovacím fondu cís. Fran- tiška Josefa 1. a bude ústřední pokladnou zem- ského živnost. pojišťování, které se dle okresů v Čechách provede. Dozor a vrchní správu tohoto oddělení povede zvláštní poradní sbor o jehož složení se sněm usnese. Veškerá živnostenská společenstva a ob- chodní gremia buďtež zemským výborem na zá- kladě předchozího usnesení sněmu vyzvána, aby do určité lhůty (1 roku) předložila průkazy o pro- vedeném ustavení se fondů pojišťovacích svého členstva dle § 115. a) novelly živn. z r. 1897, aby toto mohlo býti zúčastněno výhod podpory zemského fondu bonifikačního. Společenstva a gremin, která přihlásí své členstvo k fondu zem- skému, budou tvořiti „Svaz zemského živnostenského pojištění“. Mimo svaz tento zemská podpora pojišťovací udílena nebude. Živnostníci, dosud ve společenstvech nezorganisovaní, mohou sestoupiti se v podpůrný spolek okresní, kterému by pak náleželo právo jako společenstru. Do příštího rozpočtu zemského král. českéh budiž vložena přiměřená částka a to po řadu po sobě jdoucích let, pro zemský bonifikační fond živnostenský, za účelem zlevnění pojišťovacích premií živnostníku a obchodníků, jakož i k sesílení poklad- niční hotovosti.
Fran Josef Čechy Bonifikační živnostenský
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Chunchuzové. Chunchuz! Slovo, známé dnes každému čte- náři novin. O chunchuzech zajímavé zprávy po- lává ve svém spise o Asii P. Krasnov, auto iu nás známého díla „Kozáci v Habeši“. Na se- ver od Číny rozkládá se hornaté a lesnaté Man- džursko, o něž právě bojují Rusové s koso- okými Japonci. Mandžursko bylo pro Čínu to- tež, co pro Rusko Sibiř; v Mandžursku v hor- ských roklinách a neprůchodných lesich utvá- řely se zvláštní činské Záporožské Síče. Sem do borských roklin Chingauských, Džan-huanskýc a Ljao-linských hřebenů, do zakázaných hu- stých lesů, kde jen bogdychán směl loviti, při- cházeli lidé, jimž bylo těsno v činském světě v čínském pořádku. Tito čínští kozáci dostal název „chunchuzů“ (červenobradých) a byli po- važováni šmahem za lupiče. Leč každý chun- chuz není lupičem. Jsou chunchuzové, kteří byli selskými obcemi Mandžurů a Korejců najímáni za obhájce, „kozáky“ a sloužili jim věrně a po- ctivě. Majitelé zájezdních hostinců nejednou vy- pravovali, jak chunchuz při návštěvě hostine nejen zaplatil, ale štědře zaplatil. Byl to „aa- sycený“ chunehuz. Chunchuzové volili si vůdce, jimž sloužili s naprostou oddaností. Nebylo pří- kladu, aby chunchuz nevykonal daného rozkazu. Když náčelník řekl: „Poslal jsem tam tohoa toho“, byl si jist, že poslaný byl buď zabit neb sykonal přesně daný rozkaz. Čínská vláda věděla o existenci chunchuz- ských čet, znala i jejich vůdce a podporovala je penězi i zbraní. Girinský dzjaň-dzjuň, falešný přitel Rusů, jenž nazýval ruské vojáky svými hosty, nejednou opatřoval penězi všeobecně známé náčelníky Šasyjanvana a Liudanzyra. Avšak kromě zákonitých prostředků k existen chunchuzové měli ještě jiný prostředek, loupež.
Chunchuz Krasnov Kozák Rus Japonec Korejec Chunchuzová Asie Habeš Čína Rusko Sibiř Šasyjanvan
20 article
Byly to tytéž kozácké nájezdy na Volhu, na Tě- rek a Kubaň... Tu hořely fanzy (činské cha- trče), rozbíjeny vozy a mrtvolami kupců a ven- kovanů pokrývány horské doliny a rokliny. K obraně před pravými činskými chunchuzy každý manza Mandžur nebo Korejec opatřil si ručnici a měl ji připravenu, aby mohl lupičské četě postaviti se na odpor. Za těžké doby všeobecného zmatku, kdy hlásalo se v Číně, že Evropan jest zlem, že Čína musí se ozbrojiti proti ruské železné dráze, proti evropským missionářům a evropským kupcům. za všeobecného pobouření nešťastní manzové vzali se stěn své ručnice na křemen, falkonety brokovnice, berdánky a dvojky a vyhrnuli se na odpor ruským vojákům a kozákům do hor a lesů mandzurských. Také oni pojmenován chunchuzy. Konečně někteří dělníci, jimž ubližili ně- jakým způsobem agenti východočínské dráhy. nezaplatili jim mzdu nebo nechali je na zimu bez práce, odeházeli do sousedních vesnic, chá- pali se zbraně a šli dobývati si peněz. Nazván také chunchuzy.
Evropan Volha Čína
21 article
Takž na počátku ruské srážky s Čínou po tulovaly se tři druhy chunchuzů: 1. chunchu- zové čisté krve, k vůli volnému životu a váleč- ným dobrodružstvím, 2. chunchuzové — proti chunchuzům a 3. chunchuzové — uražení mstitelé. Jakmile upravena byla práce na mandžur- ské dráze a čínská chudina méně trpěla, chun- chuzové posledního druhu zmizeli. Jakmile vý- pravy barona Kaulbarsa, plukovníka Servianova, kapitána Solunského a j. vyčistily některé okrsky eísařského lesa, Irchachuňské hory a trojúhel- ník Mukden-Bodune-Ninguta přestaly býti arénou lupičských nájezdů; ozbrojení manzové pověsili své ručnice na stěny, jež začaly rezavěti a šířila se činnost pluhu... Čistokrevní chunchuzové čá- stečně se vzdali. Šasyjanvan poslán do Čitua pak dopraven do Kazaně a šílený Liudanzyr in- ternován v Chunčuně. Jeiich četní pom ocníei slouží v policejní stráži girinského dzjaň-dzjuňa
Kaulbarsa Servianův Solunský Šasyjanvan Čína Irchachuňský hora Kazaň
22 article
Za malý plat pracují také pro Rusy, doprováze- jíce létaci poštu a obstarávajíce hlídky. Tak vypadalo to v Mandžursku před vy- puknutím války rusko-japonské. Jakmile ozvaly se první výstřely z pušek, objevily se znova lu- pičské čety chunchuzů, jež dorozuměny s Ja- ponci, začaly ničiti a bořiti trať mandžurské dráhy, tak že ruská vláda byla nucena postaviti ochrannou stráž. Okolnost tu Krasnov předvídal. „Možno řie s bezpečností, že chunchuzů nikdy nebude?“ praví zasloužilý cestovatel po Habeši. „Ano, že- lezničních chunchuzů brzy nebude, po zničení chunchuzů nebude ani manzů, kteří mohou se proměniti v chunchuzy! Nebude-li však také pra- vých chunchuzů, vystěhovalců z Číny a Man- džurska do horských pustin, těchto horských orlů, těchto stepních vlků, kteří nenávidí prác rolníka?“ „Ať třeba všichni se vzdají. Na místě nie však objeví se novi milovníci volného života, žoldácké nevázanosti a lupičství. Rok, dva uply- nou klidně. Jakmile však na jaře potoky napojí řeky, noví „kozáci“ s jarním teplem shromážd se ve stínu stoleté tajgy; na místě Šasyjanvana a Liudanzyra objeví se jiní čínští Babinští znovu vzplanou fanzy a poteče krev. Na rozvali- nách chudé, ale spořádané manzovské domác- nosti řekou poteče chančiň a rozpoutá se kvas.
Rus Krasnov Habeš Čína
23 article
O kořist se rozdělíme, slavně pohodujem, napijem se, najíme se, na žal zapomenem. Po bařinách a neuvěřitelných srázech. v lesních huštinách budou je zase pronásledo- vati ruští střelci a kozáci. Začnou zase výpravy — a znova přestane se mluviti o chunchuzech. až do nového jejich přítoku. Chunchuzové budou stále. Budou lidé. jimž zalíbila se ručnice a kůň, a ti, jimž v Číně tak jako tak hrozí trest smrti. Ačkoliv jsouto lidé ulrutní, jsou přece poctivi a oddaní. Za pro- kázanou laskavost jsou ochotni dáti se mučiti a podstoupiti smrť. Jsou stateční, způsobilí ko- nati daleké pochody, nejvýš vytrvalí a otužilí. Mnohý čtenář neuvěří ani tak snadno v je- jich statečnost, neboť se najisto pamatuje na jednotlivé episody srážek ruského vojska s chun- chuzy. Na ruské straně zabit byl kůň, ale chun- chuzové ztratili 180 mužů mrtvých. Všechnoto pochopíme, uvážíme-li, jak byly čety chunchuzu ozbrojeny a jaká byla jejich taktika. Chunchu- zové ozbrojeni jsou rozmanitě, hlavně však sta- rými falkonety, předovkami, ručnicemi na kře- men i moderními mauserovkami. Prachu a ná- bojů mají nedostatek, v střelbě nikdo je necvičil. Mířit, na mušku brát, neznají a teprv nedávno zpozorovali, když Rusové míří, že jejich levé oko „sypi“ — t. j. spí — jest zavřeno. Jenom proč Rusové tak činí, nemohli pochopiti. Chun- chuzové stříli dle dojmu, jako do hejna koroptví.
Rus Čína
24 article
Takový dojem byl z palby chunchuzů. Kulky přetloukaly větve, dopadaly po stranách i do zadu, do kol vozů; byl celý dešť kulí, ale málo která zasáhla. I takové případy: Rusové lezli na příkrou horu; vrchol hory obsazen byl chun- chuzy, ale ručnice jejich nemířily dolů, ale vzhůru. Za takových okolnosti útočíci nemohli míti ztrát. Za útoku na Rusy chunchuzům veleli čínšt důstojníci. Dle čínského obyčeje důstojníci v boji stojí za podřízenými. Čím starší důstojník, tím dále od předních linií. Proto střelecké linie nestarají se o to, co děje se u nepřítele, ale ohli- žejí se raději po svých představených. Důstoj- níci podléhají panice. Mají vyhlidku na sladký život „velikého člověka“, na odměny a pocty. ale i na trápení a smrť. Proto po krátké palbe nejstarší důstojník začíná ustupovati a příkladu jeho následují ostatní. Střelci, zůstavše bez velitelů, dávají se na šílený útěk. Na útěku se nezastavují a nestřílejí. Jest jim vše lhostejno. Vidí-li, že Rusové je dostihují, pokorně kleknou, skříží ruce na prsou a nastavují hlavy palašům dragounů a kozáků. Sekali do nich také jtzdn střelci, ti, kteří opatřili si šavle od dělostřele- ctva nebo od samotných Číňanů. Takovým způ- sobem stalo se, že při srážkách byla sta zabitých chunchuzů a jen jednotliví lehce ranění rušti
Rus Číňan Rusová
25 article
Úspěchu ruských zbraní přispělo takě nadšení v ruských řadách. U vojáků historickou cestou ujalo se přesvědčení, že Číňan nemůže přemoci Rusa. Proto v nejkritičtějších okamži- cích panoval v ruských řadách klid a pořádek. Za obou výprav generála Kaulbarsa postavení Rusů bývalo někdy nejvýš nebezpečné. Nepřítel nacházel se kolem na příkrých srázech a v hlu- bokých lesích a počtem značně převyšoval Rusy. Ruští střelci byli s koníky na sráze, kozáci hnali útokem a nepřístupné hory a panenské lesy po- krývaly se prchajícími a mrtvolami. S větší ob- tíží dobývali Rusové budov. Za pevnými stě- nami, chráněnými často příkopy, skrýval se často nepřítel. První pokus, zmocniti se Liudanzyra se čtyřmi setninami kozáků, v tovární budově u ves- nice Mopašanu, setkal se s nezdarem. Dva, tři výstřely z polního děla, objevila se trhlina ve zdi — a bylo možno vzíti budovu útokem. Chunchuzům scházel jen pravidelný výcvik, aby se stali nebezpečným odpůrcem. Této „na- léhavé potřebě“ odpomohli částečně japonští in- struktoři, kteří cvičí nyní chunchuzy vytrhávati kolejnice, užívati dynamitu a ekrasitu a v růz- ném zákeřnictví. Ruské armádě jsou nejvýš ne- pohodlni, ale vážných škod nenadělají. V chunchuzech dříme símě byliny, která na Rusi vzrostla v kozáctví. Má svobodného, smě- lého ducha, jest věrno trůnu, carovi a velitelia oddáno tomu, kdo dovedl si je nakloniti. Na Rusi z ruských kozáků-nájezdníků stali se vzorní vlastenci a z povolžského lupiče Jermaka slavný pokořitel Sibiře, jemuž duchovenstvo v kostelich provolává „věčnuju pamjat“. Chunchuzové sotva J. W. zmohou se na Jermaka.
Číňan Rus Jermak Sibiř