Periodikum ALTO Viewer

1

V Praze, v pondělí 16. srpna 1909.

Praha

2

vnri

3

Ročník XXXXIX

4

svs t

5

u rnd e

6

Číslo 225

7 article

Naranní avečerní listy předplácí so V Praze v admninistraci- na tnesie- na čtr ista . . . . S K — s lvojí donáškou na měste na čtvrt leta . . . . 7 K enn ve filiálkách 2 K 80 na miěsic . . Poštou: na měsle. ntovt ista . . . . 9 K 60 s troji zásilko na nien Ei leta

Praha

8 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. a l

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. a l Český výlet do Vachavy- Z Vídně. 16. srpna. (Zvl tel. »N. Le Na lodi, kterou se vypravili čeští turisté do Vachavy, bylo celkem 640 osob. Byla tedy přepiněna. Jako ve Vídni demonstrovali němeči nacionalové při odjezdu lodi v sobotu večer tak i v Nussdorfu uvítáni češt výletníci několika tislci lidu, kteří řvali a pouštěli rakety. Avšak na druhém břehu Dunaje, u Jedel see plápolala slavnostní branice a odtud provolávali čeští děl ní »Sláva« a »Na zdarle o e Za Vídní plula lod nerušeně. U Tulnu bylo rovněž demostrováno, na kte renžto demonstraci bylo z lodi odpověděno »Písní práce«. Jinak se z lodi nedemonstro valo a neodpovidalo se na všechnu potupu, která s obou břehů a ve všech přistavech byl na loď kydána. Celou cestu jela loď klidně tiše jako mrivá bludná loď v pověsli. U Kremže před hostincem, k de lidé celou noc pili, uvitáni Čes rovněž velikou vřavou. Všechn mosty byly cestou střeženy čet- nictvem. Za Kremží stala se tato německé kultury svrehované důstojná událost: Z jednoho domku vyběhl jakýsi chlapík, oblečený jenom v pod- viékačky, vystrčil směrem k lodi obnaženou jistou část těla, pak přiběhl ještě blíže ke břehu a zde svůj kulturní projev opakoval. URosatzce očekával loď př ohni zástup německých nacionalu a cyklisté, kteřl pak loď sledo vali podél břehu, křičíce a haran gujíee obyvatelstvo z okoli k de monstracím. V Dirnšteinu byly demonstrace slabší, je- nom trocha reztroušenýci lidí hulákala, kdužto nahoře se skalních lomů mávalo se šátky- patrně tam byli čeští dělnfei. Další cestou tu tam se ještě demonstrace opákovaly. Pakse přijelo ke Špicu, kde byli však všeho všudy jenom 4 čelníci a 10 demonstrantů, kteří dělal na Čechy dlouhý nos.

Tuln Vachava Vídeň Dunaj Kremže Paks Čechy

9 article

Za Špicem z některých domků se mávalo šátky, odjmud křičelo se »Fuj.« V Arnsdorfu zástup, sestávající vesměs z kluků, mával černo-červeno žlutým praporem. Ve dvou dalších vesnicích vůbec nikdo nedle monstroval, jenom se lidé dívali. Jinak byli Čechové všude vítání okáza- lým vyvěšením velkoněmeckýche pruských praporů, které z vlál i s pobřežních skal. Pod Agsteinem uká- zal se kočár s pruským praporem cyklisté přijeli lodi naproti. Parník bližil se nyn k Medliku. Jakmile se ukázal na obzoru, vy- střeleno z hmozdiřů, což bylo zna- mením, aby se na břehu připravil němečtíhrdinové. Z nedaleké vily Verganiho, majitele „Deutsche Volksblattu“ vlál hohenzollern- ský bilo-černý prapor. V 7 hodin ráno spatřili z lodi Medlík Stálo tam jen asi 1000 osob, předstihuji- cíchse v řevu a hulákání. Loď se zrych leným tempem pokračovala v jízdě. Za Medlí kom se skoro ani výkřik neozval, jenom dělníc na trati tu a tam zamávali čepicemi. V Iperdorfu, asi 3 hodiny za Medlikem loď stanula, aby načerpala vody a pak se obrá- tila. Když míjela opětně Medlik, hrála tam kapela německo-nacinální písněa tisíce holí hrozilo lidem na lodi. Němečtí nacionálové prová- zeli loď podél břehu, pískali, hro zili, házeli prskavky a pod. Z lodi Čechové ani v nejmenším neodpovi dali na tyto surovosti. Za Schönbühlem padly 3 střelné rány z pobřežní ho houšti.

Špic Čecho Medlík Deutsche Volksblatta

10 article

Za Kremži házeli demonstrant na lod kamením. Pak se jelo vice měně klidně až k Vidni Avšak při návratu loď nezakotvila v praterském přistavu, odkud v sobotu večer vyjela, nýbrž před Vídní v Nussdorfu. Bylo tak učiněno proto aby se uniklo demonstracím, které v Pratru byly zase připravovány. Výletníky na břehu obklopil hustý kordon policie která byla na místě a odvedla je d připravených tramwayových vozů kterými se výletníci odebrali do svých domovů. Policie byla vůbec vůči výletníkům velmi ochol- na, ale v tom právě pociťovali Čechové nej- vělší ponížení, že celá výprava podobala se transportu zločinc a nikoli plnoprávných občano stáfníeh.v Z Vídně, 14. srpna. (K. k.) Po odjezdu Jednoty českých turistů do Vachavy táhlo asi 1500 německých demonstrantů ku Pratersternu, aby se dostali do vnitřníh města, v čemž policie snažila se jim zabrániti. Demonstranti házeli kamením na policii, která je zatlačila ke třetí- mu okresu a rozprášila je v male hloučky, při čemž se strhly mens srížky. Demonstranli táhli v malých hlouě- cích k vnitřnímu městu, aby se dostali k rad- nici a cestou tropilirůzné neplechy Konečně demonstranti srazili se nedaleko radnice, která byla uza- vřena kordonem stráže. Demon- stranti se pokoušeli kordon pro- raziti. Asi 150 demonstrantů táhlo pak do Marinhilferstrasse a demonstro vali p ře

Čecho Kremže Vídeň Nussdorf Marinhilferstrass

11 article

filiálkou Živnostenské banky a před „Arbeiterzeitungem“. Stráz rozprášila demonstranty, z nichž asi 60 táhlo do Hernalsu a vytloukli některá okna. Celkem zatkla policie 15 osob. Tři poli cisté byli poraněni holemi a mnozí zasaženi ka mením. Z Medliku, 15. srpna. (K. k.) Jednotou če ských turistů najatý parník dunajské společnosti paroplavební jel o půl osmé ráno kolem. Pří- staviště bylo obsazeno asi 1000 osobami, které spustily povyk, když loď jela kolem. Parník plul dále. Kclem tří čtvrtí na dvanáct vracela se loď kolem Medli- ku, při čemž demonstranti uvítali j zpěvem, povykem a různými vý- křiky. Bylo také máváno holem proti lodi. Nestala se však žádná zvláštn příhoda. Když loď zmizela, táhli Němci ve sra- žených řadách na náměstí. Tam zemský po- slanec Pittner poděkoval dosta- vivším se oscbám za jejich chová- ní. Na to se zástup rozešel. Počet o s o dnes sem přibylých páčí se na 3000 Pořádek nebyl porušen. Z Vídně, 15. srpna, (K. k.) Čeští výletníci přibyli sem v 5 hod. odp. z Medlíku a vystou pili z lodi bez nejmenší přihody. s

Němec Pittner Medlík Vídeň živnostenský banka

12 article

U anplického krále. 2 Karlových Varů, 15. srpna. (K. k) Bý- valý francouzský ministerský předreda Cle menceau byl včera večer pozván králem Ednardem na lunch. Odjel dnes v poledíne do Marianských Lázní. Z Marianských lázní, 15. srpna. (K. k.) Krom Clemenceaua byl také francouzský vel vyslanec Crozier pozván králem Eduardem na lunch, který konal se dnes o půl druhé odpo ledne. Rumunský ministerský předseda Bra tianu byl králem pozván na lunch zítra. Anglická vojenská deputace na francouzských manévrech. Z Paříže, 15. srpna. (K. k.) V Chálonsu očekává se 22. t. m. anglická vojenská depu- tace, sestávající z generála Frencha a šesti dů- stojníků. Bude přitomna manévrům první a čtvrté divise jizdní, až do 27. t. m. Členové oarské rodiny do Dánska. Z Petěrhofu, 15. srpna. (K. k.) „Petrohrad- ská tel. agentura“ sděluje: Císařovna vdova velký kníže Michal Alexandrovič, velká kněžna Olga Alexandrovna s chotěm a princ Petr Olden burský odpluli dnes do Dánska na carské yachté „Polární hvězda“. Car a carevna je doprovo- dili.

Clemenceau Crozier Eduard Bro Alexandrovič Olga Alexandrovna Olden Karlová Vary Paříž Dánsko Petrohrad

13 article

Špančiský král zase na venek. Z Madridu, 14. srpna. (K. k.) Král Alfona odjel dnes do San Sebastiana. žesi Přehlidka srhského vojska, evžle nn Z Bělehradu, 15. srpna. Dnes vykonal mi nistr vojenství Živkovič velikou přehlídku běle hradské posádky. Přehlídky se zúčastnity dv pluky pěchoty, dva pluky dělostřelectva s rych lopalnými děly a dva pluky jízdy. Po prohlídce vojsko delilovalo před ministrem. Velká stávka ve Švědsku. Ze Štokholmu, 14. srpna. (K. k.) Byla za- mítnuta žádost stávkujících, aby směli uspořá- dati demonstrační průvod městem. Policie našla v noci na kolejích pouliční dráhy dvě malé dy namitové patrony. Sazeči v Göteborgu, Christian stadu, Jönköpingu a Linköpingu se usnesli po kračovati ve stávce, kdežto dělnici v některých továrnách chtějí v pondělí zahájiti práci. Hromadná otrava francouzských vojáků. Z Paříže, 15. srpna. (K. k.) Jak oznamují ranní listy ze Cherbourgu, onemocnělo tam as 50 námořníků za přiznaků otravy. Oběd muž stva sestával ze solených ryb, jež byly nakou peny v městě a večeře z konservovaného masa jež dodala námořní správa.

Alfon Christian stad Madrid San Sebastián Bělehrad Štokholm Göteborg Jönköping Linköping Paříž Cherbourg

14 article

Boje v Marokku. Z Fezu, 15. srpna. (K. k.) „Ag. Havas“ oznamuje: Zvláštní poselstvo odebralo se pod vedením Bagdadiovým z Tangeru do Melilly aby sdělilo Rifům rozkaz, že mají upustiti o útoků proti Španělům a utvořiti mehallu pr rifské území. Sultán vyzval Ben Mulsasa, aby vyrozuměl Španělsko o vyslání tohoto poselstve a tlumočil žádost, aby generál Marina nesáha k ofensivě, poněvadž sultán chce sám zjednat pořádek v území rifském. Z Tangeru, 15. srpna. (K. k.) Raisuli na padl za pomoci šerifské mehally Beniders, Be niarus a Benimsauer, ale musil ustoupiti. Šerií ská mehalla měla osm mrtvých. Nepokoje v Albánsku. Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Jak se zji stilo, jednalo se při atentátu na rakousko-uher ského místokonsula v Prizrenu dne 27. čer vence o loupežný útok jistého Albánce. Z Turacka sao Vláda chlácholí venkov, o se oa aad1 srona. (K. h.) Podl zpráv časopisů Porta vyzvala úřady na venkově. aby doporučily obyvatelstvu zachovávati chladno- krevnost a vystříhati se protiřeckých projevo nebo činů, jež by mohly dáti podnět k nedo- rozumění. Politická vražda. Ze Solnna, 15. srpna. (K. k.) Tajemník řeckého konsulátu v Serresu Coussi byl za- vražděn neznámými pachateli. Zatčený řecký žurnalista. Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Podle zpráv časopisů není Řek, který byl včera zatčen v Pere, důstojníkem, jak se tvrdilo, nýbrž ře- ekým zurnalistou, který pracuje pro věc Kretano nte

Havas Bagdadiův Španěl ben Mulsasa Albánec Řek Maroko Tanger Melilla Španělsko Cařihrad Prizren Serres

15 article

Kretská otázka. Venkované na obranu vlajky. Z Kaneje, 15. srpna. (K. k.) Reuterova kancelář sděluje: Včera večer za příjezdu po- slanců vnikla do městatlupa ozbro- jených venkovanů, aby chrániia vlajku. Velmocenské loďstvo před Kretou. Z Pařiže, 15. srpna. (K. k) »Petit Pari sien« píše: V úterý bude asi mezinárodn lodstvo, sestávající z osmi lod úplně soustředěno před Kretou Bude sáhnuto k energickým opatřením, nevy- hoví-li Kreťané do té doby požadavkům moe- ností. Konsnlevé Krefany varují. Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Podl zprávy z Kaneje zaslali konsulové ochrannýeh moeností 13. t. m. prozatímní vládě prohlášení. v němž se poukazuje na nebezpečl, k ter hrozí samosprávě Krety v tom př padě, kdyby Kretané neuposlechli rady moe ností a nesňali vlajku. Velevyslancové vyžádali si nových instrukcí. Z Cařihradu, 15. srpna. (K. k.) Včera veče sešli se velevyslancové ochranných mocnost u italského velevyslance a radili se o situs i načež vyžádali si telegraficky od svých vlá instrukce

Petit Pari Kret Kretaný Cařihrad Reuterův Konsnlevá Krefany

16 article Česká výprava do Polsky.

Česká výprava do Polsky. Z Varšavy, 15. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Druhého dne návštěvy hosté zahájili prohlídku města složením věnce u pomníku Adama Mickiewicze Za přítomnosti asi 10.000 osob pro mluvil dr. Groš vzletuon řeč. Potom následovala prohládka města, k ní vydán byl zvláštní český průvodee Na všech ulicích shromážděny byly obrovské davy lidu, jenž činil Čechům nad- šené ovace a házel kvítí Domy byl, ozdobeny koberci a prapory v barvách jenom českých. Před Filharmonl mluvil spisovatel Gavalevvicz. Odpo- věděla mn paní Purkyňová jíž po- daly uměřkyně divadelní nádhernou kytici. Pak následovala skvělá sní- daně v Dolinie švýcarské. Česká Fil- harmonie při tom koneertovala Od poledne vykonán výlet do Vilanova bývalého sídla krále Soběského. Vde uvítali českou výpravu se- dláci v národních krojích za zvnků dvou hudebních sborů Prohlédnuty památky místní, jakož i zámek a sbírky umělecké. Na to hostil Čechy hrabě Branický. Na oslovení ředitele statkův odpověděli poslanci Zázvorkn, Bulín, Jirousek, ředitel polské Sporo- banky v Lodi Pečenka a Hlaváček.

Mickiewicz Groš Čecho Gavalevvicz Purkyňová Zázvorkn Bulín Jirousek Pečenka Hlaváček Polsko Varšava

17 article

Večer byl skvělý banket v klubu ku- peckém Záčastnilo se ho pět set po- zvaných osob a vystřídalo se čtrnáct řečníků. Všeobecně kladen důraz na potřebu a nntuost česko-polských styků, zvláště hospodářských. Při ban- ketu koncertovali zdejší solisté Hil- harmonie varšavské. V neděli ráno vykonána ná- vštěva uměleeké galerie. Před Ma- tejkovým obrazem bitvy grune- valdské doručeny Čerkůn skvostné reprodnkce tohoto obrazu. V po- ledne byla projíždka na parnícicl po řece Visle. Na březích shro- mážděny byly obrovské davy jása- jíciho lidu, Po skončené plavbě ná- sledovala snídaně u Veslařského klubu. Do rukou náměstka Ji- rouska odevzdány vlajka jakožto dar českým veslařům a četné adresy spolků varšavských, děkující Če- chům za návštěvu. Snídaně zakon- čena řečmi selského poslance Na- koneeznego a poslance Jirouska.

Jirousek Ma Visla

18 article

Odpoledne přijímali hosté ná- vštěvy skapin odborných spolků. Žurnalisté čeští byli pozváni lite- rátem Swiencickým. Došly pozdrav né telegramy od Slenkiewicze a Orzeszkové. Dru. Kramářevi za- slán telegralický výraz díků, po- zdrav a projev úcty jako vynika- jicímu bojevníku novoslavismu. Podepsali jej Swlecieki a Dmow- ski. Večer byl zase banket. uspo- řádaný od spisovatelů. Z banketu zaslány telegramy Vrchlickému Z celé Polsky došly nesčetné, na- dšené telegramy a pozdravy. loa aněmz no (Na Jasné Hoře. — Výstava čensto- chovská. — Večorní banket roz lučný. — Cesta do Varšavy.) Ve Varšavě, 13. srpna 1909. (Od zvl. zpravodaje.) Kdyby nebylo oné nevyčerpatelné ochoty roztomilosti polakých našich hostitelů, kdyby nebylo i neúnavného přispění polských kollegů žurnalistů, sotva bychom stačili na letmou aspon denní přehlidku všeho zažitého. Ukazuje se stále zřejměji, že česká výprava do Polsky se vytvá- řila v řadu slavnostních dní obou národů: ne- může jinak, než široký ohlas sympatií vyvolat ve všech vrstvách českého národa ono imponu- jící, plesné, okázalé přijett, jakým jest zahrno- vána na polské půdě jeho repraesentace. Polšti politikové, žurnalisté, veřejní činitele přiznávají vůči nám bez rozpaků, že sami ne

Vrchlický Slenkiewicz Polsko Varšava

19 article

emt čekali tak spontánního vzplanutí slovanského cítění ve vlastních vrstvách lidových. Přiznávaj tak dobrovolně, ale zároveň s neličenou radost konstatují tento pokrok a vzrůst slovanského uvědomění, slibujíce si od něho mnoho pro po- sílení vzájemných styků česko-polských. On z nás, kdož již od dřivějška znají vybroušený společenský mrav polský, kdož znají polskou výmluvnost, hladkost a diplomatickou roztom lost, nemohli arci ani na okamžik pochybovat o tom, že polská inteligence, politicky tak vyspělá a zralá, přijme české hosty s pohostin stvím, jímž právem proslula ve slovanském světě Ale právě proto, že jsme byli znalí poměrů anebo aspoň jsme se domnivali je blíže znáti. tím příjemněji jsme byli překvapeni ohromným pokrokem, jaký učinily všechny vrstvy polské ná rodní společnosti v ruském záboru — v krá- lovství — co do vědomi pospolitosti slovanské co do povinnosti společné fronty proti společ- nému nepříteli všeho Slovanstva. Není pochyby, že tu v posledních letech učiněno bylo několik mílových kroků ve výchově k slo- vanskému uvédomění. Zásluhu o to má jiatě především tisk polský, na vysoké úrovni stojící a v neposlední řadě i volné, na všecky strany nezávazné konference slovanských delegátů v Praze a v Petrohradě a spojené s nimi debaty o novoslovanství, opírajíeímse o ideu naprosté rovnoprávnosti všech národů slovanských, přiznávajícím právo na kulturní aulonom i všech.

Praha Petrohrad

20 article

Nenalézáme vůbec slov, jimiž bychom oce- nili všecko, co polský tisk v Haličí i v králov ství učinil pro vřelé sympatie, s jakými se po tkává na celé své pouti česká výprava. Jeho obsáhlé referáty o české výpravě, jeho úvodníky a slati přilež tostné jsou věrným odrazem citů jaké projevuje polská veřejnost české repraesen- taci národní. Naše dnešní cesta z Čenstochovy do Var- šavy byl jeden veliký hold úzkého sbratřen česko-polského a přijetí naše ve stoličné Var- šavě, starobylém městě kraje mazoveckého, bylo královské. Skoro se obáváme, abychom ne- upadli v podezření přehánění a ve stereotypní bombast — ale nelze dojmy télo velkolepé pout v jedně větě shrnouti jinak, než že vy- stlána byla kvitím a zahrnuta jedním mohutným projevem bratrského enthusiasmu, jehož ohlae musí býli slyšán po všem světě slovanském o Adrie až po Balt. Ve vělších stanicích, kde zvláštní rychlik n chvili zestavil — Gorzkowíce, P iotrk ó - Skierniewice, Pruszków — byl uchysláno vítání ve stínu slavnostních dekorací zeleně, květův a korouhvi barev polských, če ských a slovanských. Slovy rozschvělými, hlasem stěží potlačujícím pohnuti a slzy vítali tu před stavitelé polských měst a městeček zástupee českého národa, nazývajíce jejich návšlévu sválkem národním, posilou a slavnostním od- dechem v životě plném horkých zépasů za sa- mostatnost národní. To všecko jsou dojmy, pro něž těžko na- lézti výrazu nového a neotřelého. Zaždli jsme vzácné chvile vzrušení a pohnutí, které se mocn vtiskuje do duše i do srdce. Projevy tak vými- nečného rázu a vzruchu, že se stávají neza pomenutelnou lázní nacionálního a slovanského uvědomění.

Halič Čenstochův Vara Balt Skierniewice Pruszków

21 article

Včerejší celý den v Čenstochově věnován byl návštěvě Jasné Hory a prohlídce krásné vý stavy, k jejimuž podrobnějšímu ocenění bude třeba ještě později, ve volnější chvíli se vrátit. Navštěva historicky památné Ja sn Hory platila především uctění památky jednoho z prvních a nejdražších českému srdci pracov níků na poli literárni vzájemnosti česko- polské — Bronislawa Grabowského. P národně náboženském zvyku polském sloužen ve starobylém klášteře jasnohorském slavnostn mše za Grabowského převorem kláštera, gene- rálem fádu Pavlánského P. Wojciechen Rajmonem, jenž po eírkevním obřadu našel několik dojemných vět ocenění památky zname- nitého literáta, který pro poznání české literatury v Polsku tolik mnoho vykonal. Potom vedením převorovým prohlédli s hosté čeští celý klášter, jehož historie znamená valný kus historie polské, bohatý poklad klá- šterní, vzácnou knihovnu, i památky umělecké. V refektáři klášlerním potom pohoštění a mezi pohostinným převorem a vůdcem výpravy drem Grošem vyměněny srdečné, přátelské přípitky. Po odpolední prohlídce výpravy navštivíla valná část výpravy slavnostní představení ve vý- stavním divadle, jehož ředitelem jest znamenité umělkyně varšavská paní Marya Przy- bytkova, při němž brána klassická veselo- hra Fredrova »Sluby panieúskie«. Večeí uspořádán ve výslavní restaurací »Drozdowské skvělý banket a pronesena řada významnýcl ne siaple loaslů.

Grabovský P Wojciechen Rajmon Groš Marya Fredrův Slub panieúskie Polsko

23 article Politické zprávy zahraničné. V Fraze, 31. července.

Politické zprávy zahraničné. V Fraze, 31. července. oBaron Burian mobilisuje. n Ve Vidni, počátkem srpna. Kdežto jini ministři, státníci a politikov dle nálady a potřeby odpočivají nyní déle ji v parnech pslch dnů, aby se zotavili pro zá pasy a boje v blízké kampani podzimové, je ministr společných financi p. bar. Burian po celý měsíc již vzácnou výjimkou. Máť on ovšem kružnou práci. Z kampaně delegační a rakpuského parlamentu 1908-9 vyše s valně pocuchanou reputací státnickou jak vrchní správce nyní zabraného území a v nej bližsí budoucnosti rozpoutá se boj o jeho poli bor V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za dk Va fliálkách na venkově ranni cislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5 h nseráty platí se hotově napřed Předplaceni a innorty přijlmu sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházají se táž redakce, tiakárna a expedie „Národních Listů- Rukopisy se nevracejí.

Fraga Burian Virginie

24 article

tické bytí a nebytl. Proto nasazuje veškeré síly své, aby mohl, pokud možno, se zdarem čeli přečetným odpůrcům a nepřátelům svým. O vzdání se nechce bar. Burian ani slyšet a je v této bojovné náladě utvrzován svýmí paladiny v bosensko-hercegovské správě, odbor- nými přednosty bar. Kutscherou, ryt. Horo- witzem, civilním adlatem bar. Benkem, odbor- ným přednostou Hörmannem, dvorním radou bar. Pitnerem atd. Lišáci! Vědl době, že pád bar. Buriana znamenal by pro ně potopua proto utvrzují svého šefa v domněnce, že v boji na život a na smrt kyne mu naděje na vítěz- stvl. Proto bar. Burian nyní o překot mobili- suje: u dvora, v Ubrách, v Bosně-Hercegovině a — pokud možno — v Rakousku samém. U dvora šlo mu na sklonku zasedání říš- ské rady zvláště o to, aby mu byl dán čas k provedení nutných příprav. Předčasný jeho pád byl by vítězstyím všech nepřátel vládní zvůle, korupce, strannictví a osobních zájmů v obou zemích. To se mu snadno povedlo, neboť při dvoře vyhýbají se úzkostlivě všemu, co by se podobalo porážce jejich vlastní. Na to si zajel p. bar. Burian do Pešti, aby tam ve vládních kruzích sugeroval náhled, že celá akce na říšské radě v záležitostech Bosny a Hercegoviny není ani osobní (totiž prot němu), ani věcná, nýbrž jen čistě politická. protimadarská. Při známé citlivosti Maďarů v tom ohledu dosáhl svého cíle v Pešti ještě snáze, než před tím v dvorním hradě.

Burian Kutschera Benek Hörmann Pitner Lišák Maďar BoseňHercegovina Rakousko Pešť Bosna Hercegovina

25 article

Potom vykonal p. bar. Burian cestu do Bosny, kdež se déle pozdržel, neboť tam jde organisování »národního« (!) odporu protí »vmě- šování« se rakouského parlamentu do záležitostí bosensko-hercegovských. V čelo organisace po- stavil za dozoru Hörmannova »srbofila« dvor ního radu bar. Pitnera, jejž povolal za tím účelem z Mostaru, kdež se smutně proslavil. Hörmann, jejž Chorvaté bohužel považují z svého, je tedy dle jména a dost možno i sku- tečně vadcem celé agitace, to je léčka na Chor- vaty. Skrze »přitele Srbů«, bar. Pitnera, lic opět na ziskání Srbů. O mohamedánech, židech a živlech při- stěhovalých ví baron Burian dobře, že jdou vždy s mocí a tou je jeho vláda. Po- mnime li, že tam mnoho tisíc existencí závisí od vlády, že obyvatelstvo žije v rozháraném stavu politickém i společenském, že je politi- ckým nováčzem, nevystihujícím plný význam akce, pro niž je baron Burian ve vlastním nekalém vládním zájmu získati hledí, nemu- zeme pochybovati, že se mu podaří vyvolut celou umělou bouři nevole nad zakročením rady říšské proti jeho úplně autokratickému rozhodo- vání ve věcech Bosny-Hercegoviny.

Burian Hörmannův Pitner Hörmann Chorvat Srba Bosna Mostar BosnaHercegovina

26 article

S tímto dojmem a v úplném spolehnutí n osvědčené spolupracovníky v macchiavellismu přijel baron Burian nazpět do Vídně a odjel hned do Išlu, aby podal panovníkovi zprávy. že se v Bosné a Hercegovině jeví vážné hnutí proti »vméšováni« říšské rady a — po případě — rakouské delegače v záležitosti vnitřní Bosny- Hercegoviny, jež pokládá za vyhraženy koruné a zemím (dotyčně jejich správě). Z Išlu se vrátil p. bar. Burian s veselou, zvítězil tedy opět i na místě rozhodujícím, ale- spoň dočasně. Nyní teprv odchází p. ministr společných finanef s povzneseným sebevědomím na letní pobyt do Tyrolska, ale ani tam si letos nedopřeje pokoje, neb nitky všech intrik drží i tam sám v rukou.o Nuže a co se děje v těchto královstvích zemích, aby se zabránilo vnoření nových státo- právních zápletek jak s Uhrami, tak i ohledně Bosny-Hercegoviny samě? — Řekněme, tolik jako nic a přece dobrá vůle a rozhorlení proti správni Panamě bosensko-hereegovské na říšské radě a v obyvatelstvu těchto království a zemi sama o sobě nepomůže nie! Věc netýká se dnes jen otázky bosensko-hercegovských kmetů a bosensko-hercegovské ústavy, nýbrž prestiže celé říše před cizmou, vlivu této poloviny říše na záležitosti bosenské a hercegovské a konečné eti tohoto soustálí předlilavského jako státu ústavního a právního. Porážka Rakou- ska v nove otázce bosensko-h e rce- govské byla by předzvěsti je h porázky ve vnitřní zápletee s Uhrami na celé čáře.

Burian Vídeň Išlu Bosný Hercegovina BosnaHercegovina Tyrolsko Uhry Panama

27 article

J. Dragulinovio.

J Dragulinovio

28 article

Třeti valný sjezd Jednoty českých lesniků zemi koruny české v Klatovech. eottes l V Klatovech, 15. srpna 1909. (Od zvl. zpravodaje »N. L. ) seoe Za překrásné pohody sešli se dnes rázem 8. ho- diny ranní účaslníci na hlavním náměsti klatovském. načež násiedovala za vedení městského polesnéhop Kudrny prohlidka městá, honosicího se mnohými bistorickými památkami. V 10 hod. dopoladne sta- nulo shromáždění před výstavní branou, kde bylo přijato předsedou »Pošumavské hospodářsko-lesnické a průmyslově výstavy« p. Svobodou, který jménem výkonného výboru výstavního účastníky vřelým pro- slovem srdežně uvítal. Jménem Jednoty poděkoval mu předseda inž p. Holub, jenž ujistil, že čeští lesníci přišli sem, aby zde pookřáli, čerpali poučení z výstavy a potěšili se nad úspěchy pokročilého po- šumavského kraje. Přál výstavě hojně zdaru a pro- volal jí »Sláva«, což bylo účastníky nadšeně opě- továno. Účastníci odebrali se potom ke společné návštěvě výslavy, kde hlavní zájem jejich obrácen byl ovšem k lesnickému oddělení. Lesnický pavilon jest jedním z nejlepších na celé výstavě. Podotknouti však sluší. že výstava, jakkoli nese název »hospodařsko-les- nická« a ačkoliv míslní kiub pro lesnictví a mysli- vosl, váže si tehoto názvu, snažil se zbudovati nejen vlastní lesnický pavilon, nýbrž i chtěl ho obohatiti hojnými exposicemi, nemohl tak učiniti, a sice toho jednoducbého důvodu, že všichní okolní češte velkostatkáři snabu tuto boykotovali a vyzvání klubu aby se zúčaslnili výstavy, ignorovali. Byl tudíž klub pro lesnictví a myslivost nuce ol sn

Kudrna Svoboda Klatovy Ing p