1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pondělí dne 17. října 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpllácí se.
v Praze v admínlstraei
načaíe
ss čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donááko a K n
aa měa
n čint lats . . . . 7 K 60
vo mlislkěch: 2 K 90 h
na mě sts
Poštou:
ma městc
kia . . . . s k o
s drojí zísilkou
ja něs
::. kei
aent le
KIA
Praha
5
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
6
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 17. října. Ve svých pondělnícíeh
dr. Körber dává psáti o kampani sněm
království českého a o svých bu-
doucích plánech. Dodáváme ihned, po
lnd jde o druhou věc, že ve smyslu ne-
píivním. Rozkřikuje, že národní stran
srobodomyslná byla na celé čáře poražena.
domnivaje se patrně, že rozšiřováním takové
diagnosy přiměje poslance české k nějakému
obratu, pokud jde však o nápravu zbědova-
nosti v parlamentě, hali se v naproste
mičení. Klade si otázku, zdali Poláci mají ně-
jaký návrh přijatelný, ukazuje při tom n
obtíže, na které narazil při reformě jednacího
řádu jeho maďarský kollega hr. Štěpán Tisza.
Jsou hlasy v některých listech zdejších, kter
ho vyzývaji, aby § 14. užil také k oktro-
jování nové ústavy a novéh
jednacího řádu.
Körber
Polák
Štěpán Tisza
Vídeň
7
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Cisař v Jedlové.
Z Jedlové, 16. října. (C B) Cisař přije
sem se svojí družinou o 3. hod. 35 min. od
poledne. Na nádraží dostavilo se k jeho úvi
tání obecní zastupitelstvo. V nádražní předsln
uvítán byl eísař velkým vévodou Ferdinandem
Toskánským a princem Leopoldem bavorským.
Zejtra koná se hon, v němž se císař zúčastní
Král Jiří .
Z Pilnice, 16. října. (C.-B.) Odpoledne byla
mrtvola krále Jiřího vystavena ve velkém
sále vodního paláce. Na katafalku obklopeném
čerstvou zelení postavena červeným aksamitem
vykládaná a bohatě vyzdobená rakev, před niž
položeny helma, kord a maršálská hůl. Krá
oděn jest v uniformu generála. Hlava spočívá
na bllém atlasovém polštáři. Srdce královo ulo-
ženo jest v pouzdře na bílé atlasové podušce
Z Pilnice, 16. října. (C B) Dnes dopo
ledne provedena pitva na mrtvole krále Jiřího
Professor Seffner z Lipska přibyl sem, aby vy
hotovil snímek s královy tváře.
Proklamace krále Bedřicha Auguata.
Z Drážďan, 16. října. (C. B.) Král vyda
dnes tuto proklamaci: Mému lidu! Opět po
hrátké době seslal bůh všemnohouci, pán nad
životem a smrt, na vlasť naší téžký a hluhoký
smutek. Může-li mne něco v mé nekonečné sta
rosti nad ztrátou mého vřele milovaného ote
vén, je to přesvědčení, že lid můj eítí s
mnou a jest se mnou ve své vrozené věrnos
a oddanosti za jedno v tomto okamžiku bolestn
zkoušky. Šlechetný, až do posledního okamžiku
pro blaho země neúnavně činný zvěčnělý kníže
zažil za své vlády mnoho trpkého. Snad by byl
méně velkodušný panovník zoufal. On neztrati
však ani v okamžicích nejtěžších důvěru v li
Následuje tohoto velkého příkladu přináším také
já měmu lidu nejplnější důvěru vstříc a bude
mou pevnou snahou povznésti blaho země
lidu, abych učinil i posledního ze svých podda
ných šťastným a spokojeným.
Ferdinand toskánský
Leopold bavorský
Jiří
Seffner
Auguata
bůh
Lipsko
Drážďany
C B
8
article
Bedřich August.
V Pilnici, dne 15. října 1904.
Král Petr do Bulharska.!
Z Bělehradu, 16. října. (C.-B.) Včerejš
ministerská rada usnesla se za kralova přell
sednietví zásadně, že král ještě letos Bulharsko
navštíví, avšak doba navštěvy stanovena nebyla
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 17. srpna. Francouzší
důstojníci, královi hosté, včera večer skvěle
nadšeně uvítáni na bělehradském nádraží krá
kvým prvním pobočníkem, maršálem dvora.
tancouzským vyslancem, důstojníky, občanstvem
a omladinou. Na pozdravy: »Živila Francija
Žnla francouzska armada !«, Franeouzi odpo
rěděli: »Vive la Serbie!« Dnes dle programu
přjsti králem ve dvoře, kde bude dnes večen
velkolepá intimná hostina. Občané a srbšti dů-
stojníci s upřímnou úctou a sympatií vítají hosty
na každém kroku.
Krajní lovice italská.
Z Říma, 16. října. (C.-B.) Když se byly
tři parlamentní skupiny radikálů, republikánůa
soelnlistů již ve třech zvláštních schůzích pro
sutonomii každé skupiny prohlásily, sešla se
dnes krajní levice ve společné konferenci. Pri
tomno bylo 46 členů krajní lovice a 16 hospi-
tantů všech tři stran. Zástupcové každé skupiny
sdělili usnesení, jež ve schůzích učiněna byla
a z nichž vysvítá, že není lze shodnouti se
společném prohlášení. Přijat byl toliko socialisty
navržený jednací pořad, ve kterém se žádá.
aby přijato bylo pravídlo, že sněmovna svolána
býli musí, žádá li za to určitý počet poslanců.
Každá ze tři skupin má pro příšti volby zase
éplnou volnost jednání a soudí se, že svaz li-
dových stran se rozpoutal.
Bedřich August
Petr
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
Řím
Creative le Serbie
9
article
Princezna Asturská.
Z Madridu, 16. října. (C-B) Princezna
Asturská povila dnes ve 2 hod. 20 minu
odpoledne dceru.
Z Madridu, 16. října. (C.-B.) Král od
ložil svou cestu k manevrům, poněvadž stav
princezny Asturské není uspokojivý.
Ke zprávám o zřízaní papežské nunciatury
v Cařihradě.
Z Cařihradu, 15. října. (C. B.) Domněnka
vyslovená v časopisech, že list sultánův zaslaný
papeži týká se zřízení tureckého vyslanectví
Vatikánu, respektive papežské nuneiatury v Ca-
řihradě, jest nesprávná. List jest odpovědí na
formální ohlášení papežova vstupu na trůn. Ve
skutečnosti se o zminěné záležitosti miuvilo
mezi tureckým velevyslancem v Římě a kardi-
nálem státním tajemníkem Merry del Val
ale k dohodě prý nedoslo.
Poměry v Tangern.
Z Tangeru, 16. října. (C.-B.) Záslupce sul
tánův, Mohamed el Torres, sdělil nedávno vy
slanectvím, že zevní okresy městské jsou pro
Evropany nejisté. Evropané, kteři se chtějí ode
brati za město, musí to oznámiti guvernérovi
který jim pak buď opatří ochrannou stráž aneb
je od toho zdržl, aby město neopoušté.
Mohamed
Torres
Evropan
Madrid
Cařihrad
Vatikán
Ca
Řím
Tanger
Merry del Val
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Bitva u Jantaje
Z Petrohradu, 16. října. (C.-B) [Úřadn
zpráva.] Telegram generála Kuropatkina, zaslaný
včera cisaři Mikulášovi, hlásí: V noci ze dne
13. na 14. udeřily značné japonské sily na
velké mandarinské silnici na náš armád n
sbor, jenž rozestaven byl poděl řeky Šache.
Několik japonských útoků bylo naším vojskem
odraženo. Avšak poslední útok se zdaři
a střed našeho sboru byl proražen
V tu dobu strhl se boj na pravém křídle s ou-
sedního našeho oddilu. Nastalo nebezpečí.
že bude střed celé naší rozlohy proražena
že pak budou sousední vojska naše donucena
k ústupu. Aby se tedy vojsku na velké man
darinské silnici dostalo potřebné posily, posunuto
co nejrychlejí několik praporů ku předu a ulm
byla onomu vojsku poskytnuta možnost, aby
přešlo k útoku. Podařilu se mu také, že zmoe
nilo se opět vesnice Šachopu a že zaujalo zase
svoje dřivější posice. Když pak nás Ja-
ponei, seslleni záložním vojskem, opětně
z vesnice Šachepu vytlačili, po
stoupil jsem ku předu a moje záložní vojsko
přešlo k útoku.
Po krutěm boji podařilo se
nám, že jsme vesnící Šachepu
znovu obsadili a Japonee na dv
kilometry za tuto ves zahnali. Na
našem pravém křídle byl stav věcí nějakou
dobu znepokojivý, ježtu Japonci na frontu
naši udeřili a zároveň pravé křidlo naše obchá-
zeli. Velitel našeho oddilu pošinul ku předu
vojsko, jež stupňovilě za frontou se rozestavilo
a pak samo od křídla na Japonce udeřilo.
Kuropatkin
Mikuláš
Podařil
Šachep
Japonec
Petrohrad
11
article
Několik vesnic bylo námi dobyto a prave
křídlo uhájilo svého posta ven
na levé straně řeky Šache. Posice vojsk našeho
středu byly oproti posicím oslatního vojska ce
etorašetrsrozestaveni znacnů ku předu po
šinuty. Proto byly již před tím ve stejné lini
s pravým křidlem posice vyhlédnuty a částečn
opevněny. Po zarputilém boji ustoupilo
pak naše vojsko do těchto již
předem zvolených posic. — Voj-
sko bojuje již od čtyř dnů. Mnohe
pluky již tři noci nespaly. Ale na-
vzdor tomu doufám, že budu s to dále bojovat.
Ztráty Japonců jsou jřstě veliké.
Z Pelrohradu, 16. října. (Úřadní zpráva.)
Telegram generála Kuropatkina, zaslaný dne 15.
řijna císaři Mikulášovi, pravi: Noc na den
15. října minula klidně. Před 9. hod.
dopolední zpozorován jasně pohyb
nepřátelských kolon směrem k na-
šim posicím na velké mandarinské silnici.
Naše batterie zahájily na tyto ko-
lonny palbu. Od velitele levého křidla
obdržel jsem zprávu, že se tam nepřitel značně
sesílil, jako se stalo u Ljaojanu. Následkem
nesmirného množstvi vypálených dělových ran
strhl se vichr, jenž provázen b y
silným lijákem. Cesty staly se těžko
schůdnými a voda v řekách mocné vystoupila.
Povšechný povel pro všechno vojsko zůstal ne-
změněný, totiž: aby se s největší možnou vy-
trvslosti nepřiteli vzdorovalo. Právě došla mne
zpráva, že značné síly japonské ho
vojska železniční trať od západu
na východ překročily.
Z Mukdenu, 16. října. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Dne 15. t. m. nastala na
bojišti přestávka, ale dnes ráno zahájen
boj znova na pravém křídle armády, 10 mi
na jiho-západní straně od Mukdenu. Je s
nyní už jisto, že bude ruská ar-
máda s to zachrániti se ze své h
nebezpečného postavení. Ruské
ztráty obnášejí asi 30.000 mu žu.
Japonec
Kuropatkin
Mikuláš
Manche
Mukden
Reuterův
12
article
Dosud trvající bitva je mnoh em
větší, než byla bitva u Ljaoja nu.
Rusové zahájili dnes na py avém
křídle útočný postup.
Z Paříže, 15. řijpa. (C. B.) Generál Kuro-
patkin dal, než obecný ústup zahájil, v še-
chny své zásoby spálit. Obihajíeí
pověsti, že je generál poraněn, nepot v-
dily se.
Z Tokia, 15. října. [V 8 hodin večer.
(C- B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Doslé
telegramy maršála Ojamy podávají podrobný
obraz dosud svedených bojů v okolí jantajských
dolů. Ve zprávách uvádějí se jména malých ves-
niček a mist, které není možno na japonských
mapách bojiště nalezli. Ojama uzavírá zprávu
svou tim sdělením, že výsledek nepřetržitých
krvavých bojů od 10. do 14. října v každém
směru pro Japonce byl příznivým. »Nepříte
byl,« tak sděluje Ojama, »počtem svý ch
sil četnějši, byl však nejen pora-
žen, nýbrž i úsilovně pronásledo-
ván, Hnali jsme Rusy k levému břehu řeky
Hun a při tomto pronásledování nadělali jsme
jim velikých škod. Přes třicet děl jsme při tomto
ústupu ukořistili. Počet zajatých páčí se n
mnoho set. Plán nepřitele je úplně ztracen, jeho
offensivní postup na dobro zmařen. Ztráty ne-
přátelské páčí se nejméně na 30.000 mužů. Jako
válečné trofeje kromě děl ukořistěny ohromne
zásoby nábojů a veliký počet pušek. Naše ztráty
jsou u porovnání s ruskými nepatrné. V boji
od 11. do 12. října padlo 1250 mužů; z dů-
stojníků zabito bylo 15, zraněno 46.«
Boje u stanice Šaho dne 14. října.
—ch. Z Petrohradu, 16. října. Telegraí-
cká depeše z posice u Šaho oznamuje
Rus
Kura
Ojama
Japonec
Hun
Paříž
Tokio
Šaho
Petrohrad
Reuterův
13
article
Předevčírem ráno, dne 14. října, zahájen byl
boj nanovo, s obou stran se stejnou prudkost
a zuřivostí. Rusové bojovali jako rozkácení lvi,
a jakmile bylo pozorovati v předních řadách
jen dost malou ochablost a únavu, ihned vy-
slányvé síly na jejieh místo. Létaci
ambulance pracovaly bez přerušení; zranění
byli obvazování neprodleně na místě a dopravo
váni nositky a povozy na sever k zálobám
odlud vlaky do nemocnic v Charbinu. Bo
zuřil při odesílání depeše v pravo i v levo o
stanice Šaho; vzduch se otřásal za usla-
vičného hřmění děl, až telegrafni dráty se mi-
hotaly. Také na východním křídle trval boj
neustále. Japonci koncentrovali veliké síly voj
ska mezi doly jantajskými a průsmykem
tunvaenským a využitkovali každých sebe men-
ších výhod, často i s použítím ruských
signálů. S kopeů hor zářily ohně a stoupaly
celé kotouče dýmu a kouře; to hořely dělostře-
lectvem zapálené vesnice. Generál Zaru-
bajev ocitl se jedné chvile v ne-
bezpečí uhoření. Jen s tim největším
napjetím sil podařilo se mu uniknouti. Balterie
ruské naumlkaly ani na minutu; také nebylo
na celém bojišti místečka, kam by nebyl dopad
šrapnel nebo třepiny granátů.
Z Pelrohradu, 16. října. Z Charbina
se telegrafuje: Boj dne 14. října byl vydatně
podporován sedmnáctým armádním sborem, jenž
dik včasnému přibylí šestého armádního sboru
mohl své postavení utvrditi. Japonské dělostře
lectvo během tohoto dne po třikráte bylo uml
čeno. K večeru téhož dne přibyli do Charbin
první zranění, kteří vyprávělí o děsné prudkosti
a krvavosti bitvy. V nocí na 15. října přibyly
první oddily čtvrtě divise donských kozáků.
Rus
Bo
Japonec
Charbin
Šaho
Zara
14
article
Ruské ztráty v Ditvě u Jentaje.
Z Tokia, 16. října. (C. B.) Úřadní zpráva
Maršálek Ojama hlásí ze dne 15. fijna
Počet na bojišti, před frontou pravé armády na-
lezených mrtvých Rusů obnáší 4500. Bylo za-
jalo dalších 100 Rusů. Úhrnná ztrá t
Rusů na této straně bojiště páě
se na 20 000 mužů. Ztráty Rusů před středn
a levou armádou se teprve zjišťují.
Z Yokia, 16. říjma. (C.-B.) Úřadní zpráva.
Maršálek Ojama oznamuje: Počet námi po
hřbených ruských mrtvol, kterých bylo — jak
už oznámeno — asi 2000, týká se jenom
jedně části naší levé armády. Počet mrt-
vých Rusů, kted před naší střední armádou
nalezeni byli, páčí se na 2500 mužů. V těchto
údajích nejsou však obsaženy ztráty, jež Rusově
utrpěli v krutých bojích s levou naší armádou
ve dnech 14. a 15. října. Mnoho ruských mrtvol
leží asi ješlě na různých stranéch bojiště.
Z Tokia, 16 října. (C. B.) Dle zpráv »Reu-
terovy kanceláře« nechali Rusové na 4500 muže
mrtvých na bojišti před frontou armády Kuro-
kia, kde ruské ztráty odhadují se na 20. 000
mužů. Oku oznamuje, že přede dnem 14. října
pochoval na 2000 Rusů. V dalších zprávácho
bojích ztráty ruské ještě značně se zvyšuji
Zprávy generálů Oku a Nodzu jsou neúpl
nými, ale dá se z nich souditi, že odha
Ojamův, jenž počítá padlých Ruso
na 30 000, jest menší než skutečný poče
padlých.
Ojama
Rus
Rusův
Ojamův
Tokio
16 říjen
KIA
000
15
article
Ústup Rusů směrem k Mukdenu.
—ch. Z Londýna, 16. října. Z Toki a z
včerejška odpoledne se telegrafuje: Když byl
Japonci obsadili přechody pře
řeku Sache, stáhla se ruská hlavn
stla horskou silnicí na výcho
podél dráhy zpět. Tři ruské re
servní divise, stojící pod osobnín
velením Kuropatkinovým, byly (jak
již jinde sděleno) napadeny Japonei
výsledku tohoto poje přikládá se v Tokiu ve
liká důležitost.
L. A. Z Londýna, 16. října. Dle zprávyt
legrafické, došlé z Tokia ze včerejška, ustu-
pují Rusové krok za krokem silnicí fušan
skou k Mukdenu.
Z Petrohradu, 16 října. Generálního ru-
ského štábu došla zpráva, že Rusové ustoupil
jen k řece Šache, kde všechna další
pronásledování a útoky japonské od-
razili. (L. A.)
Rus
Japonec
Sache
Šach
Mukden
Londýn
Toki
Tokio
Petrohrad
16 říjen
16
article
Baltické loďstvo.
Z Petrohradu, 16. října. (C.-B.) Ruská te-
legrafní agentura oznamuje z Libavy ze dne
15. t. m.: O 1. hodině v noci opustilo baltické
loďstvo přístav a vyplulo na moře.
Z ostrovů Bormholských se k tomu sdě-
luje, že dne 16. t. m. ruské baltické loďstvo
9. hodině ranní minulo severní špici těchto
ostrovů. Spatřeno bylo šest křižáků, čtyři terpé
dovky, dvě dělové lodice a dva větší parníky
Odehod ruského konsula z Inkou
Z Moskvy, 16. října. (C.- B.) Ruský konsu
v Inkou, Grosset, přibyl sem dnešního dne
Týž sděluje, že Japonci pět hodin po opuštěn
Inkou Rusy tam vírhli, chovajíce se celkem zdr
želivě. Svolali konsuly ku poradě o všeobecné
situaci v městě. Mezi pozvanými byl též Gros
set, jenž však pozvání nepřijal. Ruská vlajka
na celním úřadě zaměněna za japonskou. Ja
ponská správa zapověděla Japoncům vstup do
domu Grossetova. Cizí konsulové uvílal
Japonce velmi přátelsky. Jediný americký kon
sulo choval se zdrželivě.
Dementi o jmenování Virena.
Z Potrohradu, 16. října. (C-B.) Námořní
generální štáb vyvrací v »Pravit. Věstníkue
zprávu »Echa de Paris« o jmenování kontr-
admirála Virena velitelem oddělení loďstv
tichomořského na místě kn. U ch tom s ké ho.
L. Z Pelrohradu, 16. října. 8 hod. 25 m
večer. (Telegrafická zpráva zvláštního zpravo
daje »Nár. Listů«): V kruzích ruského gene
rálního štábu se vypravuje, že plán K uro
patkinův záleží v tom, dobýti za každou
cenu průsmyků tumanlinských a tim odříznoui
armádu Kurokia od druhých dvou armád
generálové Oku a Nodzu tento plán Kuro
patkinův prozírají a snaží se ho veškerým úsilín
zmařiti. Boj trvá dle docházejících zpráv dále
Japonec
Inka
Rus
Gros
Viren
Kura
Petrohrad
Moskva
Inka
Grosseto
Potrohrad
echo jít Paris
Pelrohrad
17
article
Krajinský sjezd národní strany
svobodomyslné v Plzni.
Krajinský sjezd národní strany
svobodomyslné v Plzni.
Za účasti více nežli 800 důvěrníků, pra
covníků a přátel národní strany svobodomyslné
konal se včera v Plzni sjezd důvěrniků nár.
strany svobodomyslné z kraje plzeňského.
Veliký sál Měšťanské besedy byl účastníky
vyplněn; také galerie byly hustě obsazeny.
Průběh sjezdu byl po každé stránce skvělý
Jměnem připravného výboru zahájil rokování
sjezdové starosta města Plzně pan JÚDr. Vácelav
Peták. Pravil, že krajský sjezd důvěrníků ná
rodní strany svobodomyslné z českého západu
svolán byl z těchže pohnutek, které vedly k uspo
řádání všech dosavadních krajských sjezdů. Byly
hlavně dvě. Vidouce, že přes úsilovnou a po
clivou práci naší delegace přece dosud potřebám
a spravedlivým požadavkům našeho národa ne
bylo zadost učiněno, eítíme, že je třeba, aby
bylo veřejnosti vyloženo, jaké jsou přičiny ny
nějšího stavu politického. Víme, jakým způsobem
naše delegace pracuje a jak se proti ní za to
ze všech stran útoči. Víme, že naše požadavky
obsaženy jsou nejenom v přirozených právech
národa, nýbrž laké v positivních zákonech, vi-
díme však, že se jim zadost nečiní a že platně
zákony se nedodržuji. Cílime, že také tyto zjevy
potřebuji veřejného vysvětlení.
Júdr
Vácelav Peták
Plzeň
18
article
Rovněž je třeba, aby o taktice našich po-
slanců bylo promluveno. Uznáváme všichni, ž
obsirukce není pro nás účelem, nýbrž pouze pro
středkem, který byl vyvolán nastalými poměryt
poněvadž vláda a národní odpůrcové naši tvrdí
jako by naši delegáti na řišské radě vykonával
obstrukci pouze pro své zvláštní zájmy a poně-
vadž se tvrdi, že lid s postupem obstrukčním
nesouhlasí, je třeba, aby dáno bylo na jevo,že
voličstvo s postupem poslanců v tomto směru
souhlasí a že je s ním za jedno (Výborně!), ž
je přesvědčeno o spravedlnosti věci české, tk
že doufá, že nastane jednou doba, kdy právo
české dobude náležitého vítězství. (Hlučný sou-
hlas.)
Druhou pohnutkou, pro kterou sjezd náš
byl svolán, jest potřeba, aby národní straně svo-
bodomyslné přispěno bylo tímto způsobem k ná-
ležité, poměrům doby odpovídající organisaci a tu
je potřeba prokázati, že ti, kteři tvrdí, že naše
strana ztrácí své síly a svůj význam, jsou na
omylu.
19
article
Nám nepřipadá na mysl zabraňovat jiným
stranám práci a vývoj; jsme svobodomyslní
dosti, abychom přáli také jiným, aby si tvořil
organisace své. Ale tolik musíme žádati ode všech,
aby hověli těm potřebám národa, které celou
svou povahou jsou společny celému národu.
Svoji organisaci musíme my vždy posuzo
vati také na základě poměrů na českém západě
Naše postavení jakožto hranice, která bezpro
středně se stýká s oblastí německou, vyžaduje
toho, abychom všichní postupovali, pokud jen
lze, jednolitě.
Řečník na to opětně vílá veškeré účastníky
co nejsrdečněji a sděluje, že na sjezd dostavil
se poslanci: pp. Blahovec, Čipera, dr. Lad
Dvořák, dr. Dyk, dr. Herold, Karlik, dr. Klum
par, König, dr, Al. Mašek a Schwarz.
Na konec sděluje předsedající dr. Pelák.
že do shromáždění zavítal také zemský poslanec
za obchodní komoru plzeňskou pan J. Wýtwan
jako host. Pan poslanec Wýtwar je sice stou
pencem strany staročeské, ale vzhledem k vý-
znamu sjezdu našeho přece jako host se h
účastní. (Výborně!)
Řečník jej taktéž vílá ; na to uvítal zástupee
mladší generace národní strany svobodomyslné
dr. Boh. Baxu.
Na to provedena byla volba předsednietva.
Zvoleni byli: předsedou starosta dr. Václav Pe-
ták, náměztky posl. dr. Alois Mašek z Klatov,
P. Hana, starosta města Domažlic, dr. J. Bře
zina, starosta města Blovic, M. Černý, statkát
v Lobzí; zapisovateli zvoleni: JUDr. Em. Mandl
advokát a M. Pokorný, přísedící obchodní ko
mory v Plzni.
Čipera
doktor
Dvořák
Dyk
Herold
Karlik
Kly par
König
Al
Mašek
Schwarz
Pelák
J Wýtwan
Wýtwar
Boh
Baxa
Václav pe
M Černá
JUDr
em
Mandl
M Pokorná
Blahovec
Zvolen
Klatovy
Domažlice
Blovice
Lobzet
Plzeň
20
article
Po vykonané jich volbě sdělil předseda dr
V. Peták program rokování sjezdového a po
žadal posl. dra. Herolda, aby podal výklad o ny
nějších politických poměrech a o organisaci.
Zemský a říšský poslanec JUDr. Josef He-
rold (bouřlivým, trvalým polleskem uvítán) po-
ukázal v úvodu řeči své na všeobecný úsudek
že nynější poměry veřejné jsou velice obtížné,
a že v žádném směru není viditelný pokroka
z tohoto materiálu kují se pak zbraně k boji
proli těm, jimž nyní svěřeno jest zastupování
českého národa ve sborech zákonodárných.
Chce-li kdo nynější politické poměry správně
posouditi, nedosáhne toho, kdyby příliš přihlížel
k jednotlivostem, jak se nám ode dne ke dni
jeví. Ke správnému posudku je třeba s povšech-
ného stanoviska posouditi hlavní politické otázky
a z posudku toho pak vyvoditi důsledky. Uči-
níme-li tak, shledáme, že žijeme právě nyn
V orobném prodejit
ranní čísle o tobě . . . za 9h
odpolední . . . . . . . za zh
Ve flialkách na venkovš
ranst čs-lo. . . . . .
odpeledsí . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hetově sapřel.
Přečplarrni a innirty pěijtmá dmini-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nacházají se těž rodakee.
tiskársn a eapráice , Národnich Lista-
Rakopivy se novrae jji
10h
V Peták
Herold
JUDr
Josef He
Marlanský ulice
Národnich List
21
article
v době, kdy pronikavý úspěch politický vlastně
není pro nikoho možný.
Vidíme zajisté všichni, že od samého po-
čátku novodobého národního hnutí českého jed-
ním z hlavních předmětů úvah, zápasů a bojů
našich jest otázka poměru a postavení národa
našeho k německé menšině ve vlastech naších.
Tato otázka stala se nyní jednou ze zásadních
otázek, kol níž se toči té doby celá polilika
říše i jest nutně potřebí, říci o nynějším jejím
stavu plnou a otevřenou pravdu.
Jisté jest pravda, že národ český za po-
slední půlstoleti učinil ve všech oborech lidské
činnosti neobyčejné pokroky a že za ten čs
dosáhl plné výše kulturní i politické, tak že
stal se jedním z nejdůležitějších činitelů v říši,
takovým, že od jeho vůle a odhodlání závisí
nejen chod politických událostí, nýbrž i rozvoj
celé této části monarchie.
Rozvoj českého národa a jeho rozmach
vzbudil u Němců subjektivní mínění, že zna-
mená nebezpečí pro jejich dlouholeté nadpráví.
Na takovou myšlenku narazili Němci a touž
chvili uhodily na sebe v tomto soustátí dvě síly,
síly to dvou národů; tak rozpoutal se boj, který
nyní oběma zatarasil cestu v před.
V tomto boji Němci postavili řadu poža-
davků, jež my odmitáme jako hegemonistické,
nespravedlivé a sobecké. Němci s nimi nemohou
proniknouti, poněvadž my tomu bráníme. Ale
na druhé straně je také náš další postup zata-
rasen celým hnutím německým, jež nalezá opory
v rozmachu celé říše německé a ve vzrůstu ce-
lého německého národa.
Němec
22
article
Tyto dvě sily se vzájemně trou, potírají a
vyvažují tak, že ani jedna ani druhá nemůže
ku předu; při tom ani jeden ani druhý národ
nemůže, nebo přirozeně nechce učiniti ani jediný
krok zpět. Zvrácená, nespravedlivá a úzká poli-
tika vídeňských vlád způsobila za takových po-
měrů dovršení politické neúspěšnosti nynější
doby. Tak povstala a dosud se udržuje politická
stagnace, kterou nerozumná a špatná politika
vlád ještě rozšiřuje. Stagnace jeví se nyní po-
všechně v tom, že zákonodárné sbory nepracují
a pracovat nemohou a že i kdyby pro některé
případy dělnost jejich byla obnovena, zůstává
přece nebezpečí, že nenadále opět vyskytne se
sporná otázka národní, která stroj parlamentní
znova na neurčitou dobu zastaví.
To na mysli maje náležel jsem k těm,
kteři měli pochyby o tom, že by sněm krá-
lovství českého, který onehdy byl svolán, dospěl
ku pravidelné činnosti parlamentní, ačkoli sněm
království českého octl se před povinností při-
spěti pomocí svou těm, kteří následkem letošní
neúrody buď přímo nebo nepřímo byli postiženi,
poškozeni anebo hospodářsky velmi značně osla-
beni. Přispění sněmu všem těm dalo se žádati
a také očekávati tím spiše, poněvadž těžké
škody hospodářská nepostihly pouze lid český,
nýbrž stejně také lid německý. Ale věc objevila
se složitější, nežli se mohlo zdáti. Ukázalo se,
že ani veliké hospodářské nesnáze obou národů
nebyly s to, aby zmírnily napjetí, které mezi nimi
v zemi i v soustáli nastalo a dosud se udržuje.
23
article
Němci přes hrozivost letošní katastrofy uči-
nili svoji obstrukci na sněmu závislou od po-
stupu českého poselstva na radě říšské. Touto
otázkou se zabývajice můžeme říci, že poslanci
čeští svou obstrukci na říšské radě nezahájili
lehkomyslně, nýbrž v pevném přesvědčení, že
ji zahájiti musili, neměli li připustiti domněnku,
že českému národu může se učiniti jakékoliv
bezpráví a že on je snese klidně, i kdyby bylo
sebe nespravedlivějši. My tedy chopili jsme se
taktiky obstrukční především proto, abychom
dokázali, že nikdo v celém soustátí nesmí bez-
trestně ničiti práva našeho národa a dále také
proto, abychom prokázali, že německou obstrukci
vyvážiti dovede protiváha obstrukce české. Tento
důkaz byl pro postavení národa českého ne-
zbytným, ale ovšem nemůže býti proveden jinak,
nežli když je soustavně podporován celým ná-
rodem českým. (Výborně !)
Správně řekl pan předseda našeho shro-
máždění, že česká obstrukce není programem,
nýbrž pouze taktickým prostředkem. Tak tomu
skutečně je a dosavadní výsledky obstrukce
české dokazují, že česká obstrukce je takovým
politickým činitelem, který je způsobilý, aby za-
stavil všecku činnost parlamentní a zákono-
dárnou a že tedy pro smér státní nemůže pouze
německá obstrukce naznačovati směr rozhodující,
nýbrž že musí se bráti plný zřetel též na sílu
českou.
Na druhé straně jádro obstrukce německe
nespočívá tak v obsahu německých požadavků,
jako spíše v dokladu, že Němci nechtějí se
ničem odchýliti od nich.
Němec
24
article
Takli se věc posuzuje, jevily se předem
marnými všecky pokusy k tomu směřující, by
sněm klidně vyřídil aspoň některé požadavky s
souhlasem Němců. Přes to však poslanci
češti bez rozdílu stran a zejmena posl an-
ci národní strany svobodomyslné
učinili všechny možné pokusy za
tím účelem, aby sněm království
českého vyřídil aspoň nejnaleha-
vější záležitost, sněmu náležející, totiž
aby poskytl pomoc obyvatelstvu,
nedostatkem úrody a tím i výděl-
ku postiženému. Musíme tedy s
opravdovým politováním konsta-
tovati, že z toho opět povstala další nevra-
živost v našem národě a nesprávné tvrzení, že
prý poslanci národní strany svobodomyslně ne
dosti využitkovali všeho, co mohlo se státi ve
prospěch dělnosti sněmu království českého.
Tak se věc nemá. Naopak: my jsme vy-
čerpali vše, co bylo by mohlo
vésti k dělnosti sněmu aspoň pro
řečenou záležitost. Ač — jak je známo — bez
součinnosti velkostatkářů a nejvyššího marššlka
zemského není možno zástupeům českým pro-
Němec
národní strana