ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 959ca6f0-71f5-11dc-bb46-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 47, person 76, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 17. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 287.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpllácí se. v Praze v admínlstraei načaíe ss čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donááko a K n aa měa n čint lats . . . . 7 K 60 vo mlislkěch: 2 K 90 h na mě sts Poštou: ma městc kia . . . . s k o s drojí zísilkou ja něs ::. kei aent le
KIA Praha
5 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
6 article K situaci.
K situaci. Z Vídně, 17. října. Ve svých pondělnícíeh dr. Körber dává psáti o kampani sněm království českého a o svých bu- doucích plánech. Dodáváme ihned, po lnd jde o druhou věc, že ve smyslu ne- píivním. Rozkřikuje, že národní stran srobodomyslná byla na celé čáře poražena. domnivaje se patrně, že rozšiřováním takové diagnosy přiměje poslance české k nějakému obratu, pokud jde však o nápravu zbědova- nosti v parlamentě, hali se v naproste mičení. Klade si otázku, zdali Poláci mají ně- jaký návrh přijatelný, ukazuje při tom n obtíže, na které narazil při reformě jednacího řádu jeho maďarský kollega hr. Štěpán Tisza. Jsou hlasy v některých listech zdejších, kter ho vyzývaji, aby § 14. užil také k oktro- jování nové ústavy a novéh jednacího řádu.
Körber Polák Štěpán Tisza Vídeň
7 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Cisař v Jedlové. Z Jedlové, 16. října. (C B) Cisař přije sem se svojí družinou o 3. hod. 35 min. od poledne. Na nádraží dostavilo se k jeho úvi tání obecní zastupitelstvo. V nádražní předsln uvítán byl eísař velkým vévodou Ferdinandem Toskánským a princem Leopoldem bavorským. Zejtra koná se hon, v němž se císař zúčastní Král Jiří . Z Pilnice, 16. října. (C.-B.) Odpoledne byla mrtvola krále Jiřího vystavena ve velkém sále vodního paláce. Na katafalku obklopeném čerstvou zelení postavena červeným aksamitem vykládaná a bohatě vyzdobená rakev, před niž položeny helma, kord a maršálská hůl. Krá oděn jest v uniformu generála. Hlava spočívá na bllém atlasovém polštáři. Srdce královo ulo- ženo jest v pouzdře na bílé atlasové podušce Z Pilnice, 16. října. (C B) Dnes dopo ledne provedena pitva na mrtvole krále Jiřího Professor Seffner z Lipska přibyl sem, aby vy hotovil snímek s královy tváře. Proklamace krále Bedřicha Auguata. Z Drážďan, 16. října. (C. B.) Král vyda dnes tuto proklamaci: Mému lidu! Opět po hrátké době seslal bůh všemnohouci, pán nad životem a smrt, na vlasť naší téžký a hluhoký smutek. Může-li mne něco v mé nekonečné sta rosti nad ztrátou mého vřele milovaného ote vén, je to přesvědčení, že lid můj eítí s mnou a jest se mnou ve své vrozené věrnos a oddanosti za jedno v tomto okamžiku bolestn zkoušky. Šlechetný, až do posledního okamžiku pro blaho země neúnavně činný zvěčnělý kníže zažil za své vlády mnoho trpkého. Snad by byl méně velkodušný panovník zoufal. On neztrati však ani v okamžicích nejtěžších důvěru v li Následuje tohoto velkého příkladu přináším také já měmu lidu nejplnější důvěru vstříc a bude mou pevnou snahou povznésti blaho země lidu, abych učinil i posledního ze svých podda ných šťastným a spokojeným.
Ferdinand toskánský Leopold bavorský Jiří Seffner Auguata bůh Lipsko Drážďany C B
8 article
Bedřich August. V Pilnici, dne 15. října 1904. Král Petr do Bulharska.! Z Bělehradu, 16. října. (C.-B.) Včerejš ministerská rada usnesla se za kralova přell sednietví zásadně, že král ještě letos Bulharsko navštíví, avšak doba navštěvy stanovena nebyla Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 17. srpna. Francouzší důstojníci, královi hosté, včera večer skvěle nadšeně uvítáni na bělehradském nádraží krá kvým prvním pobočníkem, maršálem dvora. tancouzským vyslancem, důstojníky, občanstvem a omladinou. Na pozdravy: »Živila Francija Žnla francouzska armada !«, Franeouzi odpo rěděli: »Vive la Serbie!« Dnes dle programu přjsti králem ve dvoře, kde bude dnes večen velkolepá intimná hostina. Občané a srbšti dů- stojníci s upřímnou úctou a sympatií vítají hosty na každém kroku. Krajní lovice italská. Z Říma, 16. října. (C.-B.) Když se byly tři parlamentní skupiny radikálů, republikánůa soelnlistů již ve třech zvláštních schůzích pro sutonomii každé skupiny prohlásily, sešla se dnes krajní levice ve společné konferenci. Pri tomno bylo 46 členů krajní lovice a 16 hospi- tantů všech tři stran. Zástupcové každé skupiny sdělili usnesení, jež ve schůzích učiněna byla a z nichž vysvítá, že není lze shodnouti se společném prohlášení. Přijat byl toliko socialisty navržený jednací pořad, ve kterém se žádá. aby přijato bylo pravídlo, že sněmovna svolána býli musí, žádá li za to určitý počet poslanců. Každá ze tři skupin má pro příšti volby zase éplnou volnost jednání a soudí se, že svaz li- dových stran se rozpoutal.
Bedřich August Petr Bulharsko Bělehrad Srbsko Řím Creative le Serbie
9 article
Princezna Asturská. Z Madridu, 16. října. (C-B) Princezna Asturská povila dnes ve 2 hod. 20 minu odpoledne dceru. Z Madridu, 16. října. (C.-B.) Král od ložil svou cestu k manevrům, poněvadž stav princezny Asturské není uspokojivý. Ke zprávám o zřízaní papežské nunciatury v Cařihradě. Z Cařihradu, 15. října. (C. B.) Domněnka vyslovená v časopisech, že list sultánův zaslaný papeži týká se zřízení tureckého vyslanectví Vatikánu, respektive papežské nuneiatury v Ca- řihradě, jest nesprávná. List jest odpovědí na formální ohlášení papežova vstupu na trůn. Ve skutečnosti se o zminěné záležitosti miuvilo mezi tureckým velevyslancem v Římě a kardi- nálem státním tajemníkem Merry del Val ale k dohodě prý nedoslo. Poměry v Tangern. Z Tangeru, 16. října. (C.-B.) Záslupce sul tánův, Mohamed el Torres, sdělil nedávno vy slanectvím, že zevní okresy městské jsou pro Evropany nejisté. Evropané, kteři se chtějí ode brati za město, musí to oznámiti guvernérovi který jim pak buď opatří ochrannou stráž aneb je od toho zdržl, aby město neopoušté.
Mohamed Torres Evropan Madrid Cařihrad Vatikán Ca Řím Tanger Merry del Val
10 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Bitva u Jantaje Z Petrohradu, 16. října. (C.-B) [Úřadn zpráva.] Telegram generála Kuropatkina, zaslaný včera cisaři Mikulášovi, hlásí: V noci ze dne 13. na 14. udeřily značné japonské sily na velké mandarinské silnici na náš armád n sbor, jenž rozestaven byl poděl řeky Šache. Několik japonských útoků bylo naším vojskem odraženo. Avšak poslední útok se zdaři a střed našeho sboru byl proražen V tu dobu strhl se boj na pravém křídle s ou- sedního našeho oddilu. Nastalo nebezpečí. že bude střed celé naší rozlohy proražena že pak budou sousední vojska naše donucena k ústupu. Aby se tedy vojsku na velké man darinské silnici dostalo potřebné posily, posunuto co nejrychlejí několik praporů ku předu a ulm byla onomu vojsku poskytnuta možnost, aby přešlo k útoku. Podařilu se mu také, že zmoe nilo se opět vesnice Šachopu a že zaujalo zase svoje dřivější posice. Když pak nás Ja- ponei, seslleni záložním vojskem, opětně z vesnice Šachepu vytlačili, po stoupil jsem ku předu a moje záložní vojsko přešlo k útoku. Po krutěm boji podařilo se nám, že jsme vesnící Šachepu znovu obsadili a Japonee na dv kilometry za tuto ves zahnali. Na našem pravém křídle byl stav věcí nějakou dobu znepokojivý, ježtu Japonci na frontu naši udeřili a zároveň pravé křidlo naše obchá- zeli. Velitel našeho oddilu pošinul ku předu vojsko, jež stupňovilě za frontou se rozestavilo a pak samo od křídla na Japonce udeřilo.
Kuropatkin Mikuláš Podařil Šachep Japonec Petrohrad
11 article
Několik vesnic bylo námi dobyto a prave křídlo uhájilo svého posta ven na levé straně řeky Šache. Posice vojsk našeho středu byly oproti posicím oslatního vojska ce etorašetrsrozestaveni znacnů ku předu po šinuty. Proto byly již před tím ve stejné lini s pravým křidlem posice vyhlédnuty a částečn opevněny. Po zarputilém boji ustoupilo pak naše vojsko do těchto již předem zvolených posic. — Voj- sko bojuje již od čtyř dnů. Mnohe pluky již tři noci nespaly. Ale na- vzdor tomu doufám, že budu s to dále bojovat. Ztráty Japonců jsou jřstě veliké. Z Pelrohradu, 16. října. (Úřadní zpráva.) Telegram generála Kuropatkina, zaslaný dne 15. řijna císaři Mikulášovi, pravi: Noc na den 15. října minula klidně. Před 9. hod. dopolední zpozorován jasně pohyb nepřátelských kolon směrem k na- šim posicím na velké mandarinské silnici. Naše batterie zahájily na tyto ko- lonny palbu. Od velitele levého křidla obdržel jsem zprávu, že se tam nepřitel značně sesílil, jako se stalo u Ljaojanu. Následkem nesmirného množstvi vypálených dělových ran strhl se vichr, jenž provázen b y silným lijákem. Cesty staly se těžko schůdnými a voda v řekách mocné vystoupila. Povšechný povel pro všechno vojsko zůstal ne- změněný, totiž: aby se s největší možnou vy- trvslosti nepřiteli vzdorovalo. Právě došla mne zpráva, že značné síly japonské ho vojska železniční trať od západu na východ překročily. Z Mukdenu, 16. října. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Dne 15. t. m. nastala na bojišti přestávka, ale dnes ráno zahájen boj znova na pravém křídle armády, 10 mi na jiho-západní straně od Mukdenu. Je s nyní už jisto, že bude ruská ar- máda s to zachrániti se ze své h nebezpečného postavení. Ruské ztráty obnášejí asi 30.000 mu žu.
Japonec Kuropatkin Mikuláš Manche Mukden Reuterův
12 article
Dosud trvající bitva je mnoh em větší, než byla bitva u Ljaoja nu. Rusové zahájili dnes na py avém křídle útočný postup. Z Paříže, 15. řijpa. (C. B.) Generál Kuro- patkin dal, než obecný ústup zahájil, v še- chny své zásoby spálit. Obihajíeí pověsti, že je generál poraněn, nepot v- dily se. Z Tokia, 15. října. [V 8 hodin večer. (C- B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Doslé telegramy maršála Ojamy podávají podrobný obraz dosud svedených bojů v okolí jantajských dolů. Ve zprávách uvádějí se jména malých ves- niček a mist, které není možno na japonských mapách bojiště nalezli. Ojama uzavírá zprávu svou tim sdělením, že výsledek nepřetržitých krvavých bojů od 10. do 14. října v každém směru pro Japonce byl příznivým. »Nepříte byl,« tak sděluje Ojama, »počtem svý ch sil četnějši, byl však nejen pora- žen, nýbrž i úsilovně pronásledo- ván, Hnali jsme Rusy k levému břehu řeky Hun a při tomto pronásledování nadělali jsme jim velikých škod. Přes třicet děl jsme při tomto ústupu ukořistili. Počet zajatých páčí se n mnoho set. Plán nepřitele je úplně ztracen, jeho offensivní postup na dobro zmařen. Ztráty ne- přátelské páčí se nejméně na 30.000 mužů. Jako válečné trofeje kromě děl ukořistěny ohromne zásoby nábojů a veliký počet pušek. Naše ztráty jsou u porovnání s ruskými nepatrné. V boji od 11. do 12. října padlo 1250 mužů; z dů- stojníků zabito bylo 15, zraněno 46.« Boje u stanice Šaho dne 14. října. —ch. Z Petrohradu, 16. října. Telegraí- cká depeše z posice u Šaho oznamuje
Rus Kura Ojama Japonec Hun Paříž Tokio Šaho Petrohrad Reuterův
13 article
Předevčírem ráno, dne 14. října, zahájen byl boj nanovo, s obou stran se stejnou prudkost a zuřivostí. Rusové bojovali jako rozkácení lvi, a jakmile bylo pozorovati v předních řadách jen dost malou ochablost a únavu, ihned vy- slányvé síly na jejieh místo. Létaci ambulance pracovaly bez přerušení; zranění byli obvazování neprodleně na místě a dopravo váni nositky a povozy na sever k zálobám odlud vlaky do nemocnic v Charbinu. Bo zuřil při odesílání depeše v pravo i v levo o stanice Šaho; vzduch se otřásal za usla- vičného hřmění děl, až telegrafni dráty se mi- hotaly. Také na východním křídle trval boj neustále. Japonci koncentrovali veliké síly voj ska mezi doly jantajskými a průsmykem tunvaenským a využitkovali každých sebe men- ších výhod, často i s použítím ruských signálů. S kopeů hor zářily ohně a stoupaly celé kotouče dýmu a kouře; to hořely dělostře- lectvem zapálené vesnice. Generál Zaru- bajev ocitl se jedné chvile v ne- bezpečí uhoření. Jen s tim největším napjetím sil podařilo se mu uniknouti. Balterie ruské naumlkaly ani na minutu; také nebylo na celém bojišti místečka, kam by nebyl dopad šrapnel nebo třepiny granátů. Z Pelrohradu, 16. října. Z Charbina se telegrafuje: Boj dne 14. října byl vydatně podporován sedmnáctým armádním sborem, jenž dik včasnému přibylí šestého armádního sboru mohl své postavení utvrditi. Japonské dělostře lectvo během tohoto dne po třikráte bylo uml čeno. K večeru téhož dne přibyli do Charbin první zranění, kteří vyprávělí o děsné prudkosti a krvavosti bitvy. V nocí na 15. října přibyly první oddily čtvrtě divise donských kozáků.
Rus Bo Japonec Charbin Šaho Zara
14 article
Ruské ztráty v Ditvě u Jentaje. Z Tokia, 16. října. (C. B.) Úřadní zpráva Maršálek Ojama hlásí ze dne 15. fijna Počet na bojišti, před frontou pravé armády na- lezených mrtvých Rusů obnáší 4500. Bylo za- jalo dalších 100 Rusů. Úhrnná ztrá t Rusů na této straně bojiště páě se na 20 000 mužů. Ztráty Rusů před středn a levou armádou se teprve zjišťují. Z Yokia, 16. říjma. (C.-B.) Úřadní zpráva. Maršálek Ojama oznamuje: Počet námi po hřbených ruských mrtvol, kterých bylo — jak už oznámeno — asi 2000, týká se jenom jedně části naší levé armády. Počet mrt- vých Rusů, kted před naší střední armádou nalezeni byli, páčí se na 2500 mužů. V těchto údajích nejsou však obsaženy ztráty, jež Rusově utrpěli v krutých bojích s levou naší armádou ve dnech 14. a 15. října. Mnoho ruských mrtvol leží asi ješlě na různých stranéch bojiště. Z Tokia, 16 října. (C. B.) Dle zpráv »Reu- terovy kanceláře« nechali Rusové na 4500 muže mrtvých na bojišti před frontou armády Kuro- kia, kde ruské ztráty odhadují se na 20. 000 mužů. Oku oznamuje, že přede dnem 14. října pochoval na 2000 Rusů. V dalších zprávácho bojích ztráty ruské ještě značně se zvyšuji Zprávy generálů Oku a Nodzu jsou neúpl nými, ale dá se z nich souditi, že odha Ojamův, jenž počítá padlých Ruso na 30 000, jest menší než skutečný poče padlých.
Ojama Rus Rusův Ojamův Tokio 16 říjen KIA 000
15 article
Ústup Rusů směrem k Mukdenu. —ch. Z Londýna, 16. října. Z Toki a z včerejška odpoledne se telegrafuje: Když byl Japonci obsadili přechody pře řeku Sache, stáhla se ruská hlavn stla horskou silnicí na výcho podél dráhy zpět. Tři ruské re servní divise, stojící pod osobnín velením Kuropatkinovým, byly (jak již jinde sděleno) napadeny Japonei výsledku tohoto poje přikládá se v Tokiu ve liká důležitost. L. A. Z Londýna, 16. října. Dle zprávyt legrafické, došlé z Tokia ze včerejška, ustu- pují Rusové krok za krokem silnicí fušan skou k Mukdenu. Z Petrohradu, 16 října. Generálního ru- ského štábu došla zpráva, že Rusové ustoupil jen k řece Šache, kde všechna další pronásledování a útoky japonské od- razili. (L. A.)
Rus Japonec Sache Šach Mukden Londýn Toki Tokio Petrohrad 16 říjen
16 article
Baltické loďstvo. Z Petrohradu, 16. října. (C.-B.) Ruská te- legrafní agentura oznamuje z Libavy ze dne 15. t. m.: O 1. hodině v noci opustilo baltické loďstvo přístav a vyplulo na moře. Z ostrovů Bormholských se k tomu sdě- luje, že dne 16. t. m. ruské baltické loďstvo 9. hodině ranní minulo severní špici těchto ostrovů. Spatřeno bylo šest křižáků, čtyři terpé dovky, dvě dělové lodice a dva větší parníky Odehod ruského konsula z Inkou Z Moskvy, 16. října. (C.- B.) Ruský konsu v Inkou, Grosset, přibyl sem dnešního dne Týž sděluje, že Japonci pět hodin po opuštěn Inkou Rusy tam vírhli, chovajíce se celkem zdr želivě. Svolali konsuly ku poradě o všeobecné situaci v městě. Mezi pozvanými byl též Gros set, jenž však pozvání nepřijal. Ruská vlajka na celním úřadě zaměněna za japonskou. Ja ponská správa zapověděla Japoncům vstup do domu Grossetova. Cizí konsulové uvílal Japonce velmi přátelsky. Jediný americký kon sulo choval se zdrželivě. Dementi o jmenování Virena. Z Potrohradu, 16. října. (C-B.) Námořní generální štáb vyvrací v »Pravit. Věstníkue zprávu »Echa de Paris« o jmenování kontr- admirála Virena velitelem oddělení loďstv tichomořského na místě kn. U ch tom s ké ho. L. Z Pelrohradu, 16. října. 8 hod. 25 m večer. (Telegrafická zpráva zvláštního zpravo daje »Nár. Listů«): V kruzích ruského gene rálního štábu se vypravuje, že plán K uro patkinův záleží v tom, dobýti za každou cenu průsmyků tumanlinských a tim odříznoui armádu Kurokia od druhých dvou armád generálové Oku a Nodzu tento plán Kuro patkinův prozírají a snaží se ho veškerým úsilín zmařiti. Boj trvá dle docházejících zpráv dále
Japonec Inka Rus Gros Viren Kura Petrohrad Moskva Inka Grosseto Potrohrad echo jít Paris Pelrohrad
17 article Krajinský sjezd národní strany svobodomyslné v Plzni.
Krajinský sjezd národní strany svobodomyslné v Plzni. Za účasti více nežli 800 důvěrníků, pra covníků a přátel národní strany svobodomyslné konal se včera v Plzni sjezd důvěrniků nár. strany svobodomyslné z kraje plzeňského. Veliký sál Měšťanské besedy byl účastníky vyplněn; také galerie byly hustě obsazeny. Průběh sjezdu byl po každé stránce skvělý Jměnem připravného výboru zahájil rokování sjezdové starosta města Plzně pan JÚDr. Vácelav Peták. Pravil, že krajský sjezd důvěrníků ná rodní strany svobodomyslné z českého západu svolán byl z těchže pohnutek, které vedly k uspo řádání všech dosavadních krajských sjezdů. Byly hlavně dvě. Vidouce, že přes úsilovnou a po clivou práci naší delegace přece dosud potřebám a spravedlivým požadavkům našeho národa ne bylo zadost učiněno, eítíme, že je třeba, aby bylo veřejnosti vyloženo, jaké jsou přičiny ny nějšího stavu politického. Víme, jakým způsobem naše delegace pracuje a jak se proti ní za to ze všech stran útoči. Víme, že naše požadavky obsaženy jsou nejenom v přirozených právech národa, nýbrž laké v positivních zákonech, vi- díme však, že se jim zadost nečiní a že platně zákony se nedodržuji. Cílime, že také tyto zjevy potřebuji veřejného vysvětlení.
Júdr Vácelav Peták Plzeň
18 article
Rovněž je třeba, aby o taktice našich po- slanců bylo promluveno. Uznáváme všichni, ž obsirukce není pro nás účelem, nýbrž pouze pro středkem, který byl vyvolán nastalými poměryt poněvadž vláda a národní odpůrcové naši tvrdí jako by naši delegáti na řišské radě vykonával obstrukci pouze pro své zvláštní zájmy a poně- vadž se tvrdi, že lid s postupem obstrukčním nesouhlasí, je třeba, aby dáno bylo na jevo,že voličstvo s postupem poslanců v tomto směru souhlasí a že je s ním za jedno (Výborně!), ž je přesvědčeno o spravedlnosti věci české, tk že doufá, že nastane jednou doba, kdy právo české dobude náležitého vítězství. (Hlučný sou- hlas.) Druhou pohnutkou, pro kterou sjezd náš byl svolán, jest potřeba, aby národní straně svo- bodomyslné přispěno bylo tímto způsobem k ná- ležité, poměrům doby odpovídající organisaci a tu je potřeba prokázati, že ti, kteři tvrdí, že naše strana ztrácí své síly a svůj význam, jsou na omylu.
19 article
Nám nepřipadá na mysl zabraňovat jiným stranám práci a vývoj; jsme svobodomyslní dosti, abychom přáli také jiným, aby si tvořil organisace své. Ale tolik musíme žádati ode všech, aby hověli těm potřebám národa, které celou svou povahou jsou společny celému národu. Svoji organisaci musíme my vždy posuzo vati také na základě poměrů na českém západě Naše postavení jakožto hranice, která bezpro středně se stýká s oblastí německou, vyžaduje toho, abychom všichní postupovali, pokud jen lze, jednolitě. Řečník na to opětně vílá veškeré účastníky co nejsrdečněji a sděluje, že na sjezd dostavil se poslanci: pp. Blahovec, Čipera, dr. Lad Dvořák, dr. Dyk, dr. Herold, Karlik, dr. Klum par, König, dr, Al. Mašek a Schwarz. Na konec sděluje předsedající dr. Pelák. že do shromáždění zavítal také zemský poslanec za obchodní komoru plzeňskou pan J. Wýtwan jako host. Pan poslanec Wýtwar je sice stou pencem strany staročeské, ale vzhledem k vý- znamu sjezdu našeho přece jako host se h účastní. (Výborně!) Řečník jej taktéž vílá ; na to uvítal zástupee mladší generace národní strany svobodomyslné dr. Boh. Baxu. Na to provedena byla volba předsednietva. Zvoleni byli: předsedou starosta dr. Václav Pe- ták, náměztky posl. dr. Alois Mašek z Klatov, P. Hana, starosta města Domažlic, dr. J. Bře zina, starosta města Blovic, M. Černý, statkát v Lobzí; zapisovateli zvoleni: JUDr. Em. Mandl advokát a M. Pokorný, přísedící obchodní ko mory v Plzni.
Čipera doktor Dvořák Dyk Herold Karlik Kly par König Al Mašek Schwarz Pelák J Wýtwan Wýtwar Boh Baxa Václav pe M Černá JUDr em Mandl M Pokorná Blahovec Zvolen Klatovy Domažlice Blovice Lobzet Plzeň
20 article
Po vykonané jich volbě sdělil předseda dr V. Peták program rokování sjezdového a po žadal posl. dra. Herolda, aby podal výklad o ny nějších politických poměrech a o organisaci. Zemský a říšský poslanec JUDr. Josef He- rold (bouřlivým, trvalým polleskem uvítán) po- ukázal v úvodu řeči své na všeobecný úsudek že nynější poměry veřejné jsou velice obtížné, a že v žádném směru není viditelný pokroka z tohoto materiálu kují se pak zbraně k boji proli těm, jimž nyní svěřeno jest zastupování českého národa ve sborech zákonodárných. Chce-li kdo nynější politické poměry správně posouditi, nedosáhne toho, kdyby příliš přihlížel k jednotlivostem, jak se nám ode dne ke dni jeví. Ke správnému posudku je třeba s povšech- ného stanoviska posouditi hlavní politické otázky a z posudku toho pak vyvoditi důsledky. Uči- níme-li tak, shledáme, že žijeme právě nyn V orobném prodejit ranní čísle o tobě . . . za 9h odpolední . . . . . . . za zh Ve flialkách na venkovš ranst čs-lo. . . . . . odpeledsí . . . . . . . . 3h Inserát platí se hetově sapřel. Přečplarrni a innirty pěijtmá dmini- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nacházají se těž rodakee. tiskársn a eapráice , Národnich Lista- Rakopivy se novrae jji 10h
V Peták Herold JUDr Josef He Marlanský ulice Národnich List
21 article
v době, kdy pronikavý úspěch politický vlastně není pro nikoho možný. Vidíme zajisté všichni, že od samého po- čátku novodobého národního hnutí českého jed- ním z hlavních předmětů úvah, zápasů a bojů našich jest otázka poměru a postavení národa našeho k německé menšině ve vlastech naších. Tato otázka stala se nyní jednou ze zásadních otázek, kol níž se toči té doby celá polilika říše i jest nutně potřebí, říci o nynějším jejím stavu plnou a otevřenou pravdu. Jisté jest pravda, že národ český za po- slední půlstoleti učinil ve všech oborech lidské činnosti neobyčejné pokroky a že za ten čs dosáhl plné výše kulturní i politické, tak že stal se jedním z nejdůležitějších činitelů v říši, takovým, že od jeho vůle a odhodlání závisí nejen chod politických událostí, nýbrž i rozvoj celé této části monarchie. Rozvoj českého národa a jeho rozmach vzbudil u Němců subjektivní mínění, že zna- mená nebezpečí pro jejich dlouholeté nadpráví. Na takovou myšlenku narazili Němci a touž chvili uhodily na sebe v tomto soustátí dvě síly, síly to dvou národů; tak rozpoutal se boj, který nyní oběma zatarasil cestu v před. V tomto boji Němci postavili řadu poža- davků, jež my odmitáme jako hegemonistické, nespravedlivé a sobecké. Němci s nimi nemohou proniknouti, poněvadž my tomu bráníme. Ale na druhé straně je také náš další postup zata- rasen celým hnutím německým, jež nalezá opory v rozmachu celé říše německé a ve vzrůstu ce- lého německého národa.
Němec
22 article
Tyto dvě sily se vzájemně trou, potírají a vyvažují tak, že ani jedna ani druhá nemůže ku předu; při tom ani jeden ani druhý národ nemůže, nebo přirozeně nechce učiniti ani jediný krok zpět. Zvrácená, nespravedlivá a úzká poli- tika vídeňských vlád způsobila za takových po- měrů dovršení politické neúspěšnosti nynější doby. Tak povstala a dosud se udržuje politická stagnace, kterou nerozumná a špatná politika vlád ještě rozšiřuje. Stagnace jeví se nyní po- všechně v tom, že zákonodárné sbory nepracují a pracovat nemohou a že i kdyby pro některé případy dělnost jejich byla obnovena, zůstává přece nebezpečí, že nenadále opět vyskytne se sporná otázka národní, která stroj parlamentní znova na neurčitou dobu zastaví. To na mysli maje náležel jsem k těm, kteři měli pochyby o tom, že by sněm krá- lovství českého, který onehdy byl svolán, dospěl ku pravidelné činnosti parlamentní, ačkoli sněm království českého octl se před povinností při- spěti pomocí svou těm, kteří následkem letošní neúrody buď přímo nebo nepřímo byli postiženi, poškozeni anebo hospodářsky velmi značně osla- beni. Přispění sněmu všem těm dalo se žádati a také očekávati tím spiše, poněvadž těžké škody hospodářská nepostihly pouze lid český, nýbrž stejně také lid německý. Ale věc objevila se složitější, nežli se mohlo zdáti. Ukázalo se, že ani veliké hospodářské nesnáze obou národů nebyly s to, aby zmírnily napjetí, které mezi nimi v zemi i v soustáli nastalo a dosud se udržuje.
23 article
Němci přes hrozivost letošní katastrofy uči- nili svoji obstrukci na sněmu závislou od po- stupu českého poselstva na radě říšské. Touto otázkou se zabývajice můžeme říci, že poslanci čeští svou obstrukci na říšské radě nezahájili lehkomyslně, nýbrž v pevném přesvědčení, že ji zahájiti musili, neměli li připustiti domněnku, že českému národu může se učiniti jakékoliv bezpráví a že on je snese klidně, i kdyby bylo sebe nespravedlivějši. My tedy chopili jsme se taktiky obstrukční především proto, abychom dokázali, že nikdo v celém soustátí nesmí bez- trestně ničiti práva našeho národa a dále také proto, abychom prokázali, že německou obstrukci vyvážiti dovede protiváha obstrukce české. Tento důkaz byl pro postavení národa českého ne- zbytným, ale ovšem nemůže býti proveden jinak, nežli když je soustavně podporován celým ná- rodem českým. (Výborně !) Správně řekl pan předseda našeho shro- máždění, že česká obstrukce není programem, nýbrž pouze taktickým prostředkem. Tak tomu skutečně je a dosavadní výsledky obstrukce české dokazují, že česká obstrukce je takovým politickým činitelem, který je způsobilý, aby za- stavil všecku činnost parlamentní a zákono- dárnou a že tedy pro smér státní nemůže pouze německá obstrukce naznačovati směr rozhodující, nýbrž že musí se bráti plný zřetel též na sílu českou. Na druhé straně jádro obstrukce německe nespočívá tak v obsahu německých požadavků, jako spíše v dokladu, že Němci nechtějí se ničem odchýliti od nich.
Němec
24 article
Takli se věc posuzuje, jevily se předem marnými všecky pokusy k tomu směřující, by sněm klidně vyřídil aspoň některé požadavky s souhlasem Němců. Přes to však poslanci češti bez rozdílu stran a zejmena posl an- ci národní strany svobodomyslné učinili všechny možné pokusy za tím účelem, aby sněm království českého vyřídil aspoň nejnaleha- vější záležitost, sněmu náležející, totiž aby poskytl pomoc obyvatelstvu, nedostatkem úrody a tím i výděl- ku postiženému. Musíme tedy s opravdovým politováním konsta- tovati, že z toho opět povstala další nevra- živost v našem národě a nesprávné tvrzení, že prý poslanci národní strany svobodomyslně ne dosti využitkovali všeho, co mohlo se státi ve prospěch dělnosti sněmu království českého. Tak se věc nemá. Naopak: my jsme vy- čerpali vše, co bylo by mohlo vésti k dělnosti sněmu aspoň pro řečenou záležitost. Ač — jak je známo — bez součinnosti velkostatkářů a nejvyššího marššlka zemského není možno zástupeům českým pro-
Němec národní strana