1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 4. června 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v zdminislracl
n nřste . . . . . . 2
n itrri lsta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
dnt lota . . . . 7 K 50
nněsíe . . . . . . 2 K 30 h
Feštont
1a naěsle
ntti. . . . : 9 k 8o
s drojí zásilkou
a nisí
nnt lets . . . . 11 K s0
Praha
Feštont 1
5
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 3. června. Z Kron-
štatu se sděluje: Poslední rozkaz
z Petrohradu do Port Ar-
turu zněl: V krajním pří-
padě jděte na moře a bo-
jujte s Togem.
Ze Senlu, 3. června. (C-B.) »Rent.
kancelář« sděluje: Dle konsulát-
ních zpráv z Genzanu postoupili
Rusové ke Kočeusame, 22 mil se-
verně od Genzanu. Ruské komi-
sařství zásobní přibylo nyní do
Pukčenu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Rus
Pukčena
Petrohrad
Kron
Port Ara
Togo
Senl
6
article
Málo slibné zasedání sněmu
českého.
Málo slibné zasedání sněmu
českého.
Složité ústrojí sborů parlamentních tohoto
soustáti, pokud se týká zdejší jeho poloviny
udržuje se sice ministerstvem Körbrovým ve
zdánlivém, pravidelně se střídajícím pohybu, ale
vyjímaje delegace a jejich společné úkoly, všecka
ostatní parlamentní činnosť slouží vládě spíše
jen k tomu, aby na venek, před cizinou méně
zasvěcenou do tajů vídeňské politiky docílil
dojmu, že zachovává neporušené řády ústavní.
A tak nyní, kdy končí své práce delegace,
Hteréž letos byly překvapeny obrovskými poža-
davky správy vojenské, přicházejí na řadu opětně
sněmy zemské.
Nejvíce zájmu, jak obyčejně, vzbudila
otázka svolání sněmu v království českém. Něme
ve své nové posici jakožto poručníci vládní sou-
slavy, opatření právem veta na újmu státu
všech ostatních národů svou neústupností, po
léta znemožňují dělnost rady říšské, podlamu-
jíce život ústavní a nadhánějíce vodu na mlý
absolutismu, Němci tuto svou rozkladnou poli-
tiku zanesli již dříve z Vídně i do síní sně-
novny království českého. Čechové, napadent
menšinou německou ve své vlastní národní dr-
žavě znásilněním práv jazyka českého, donucen
byli zaujati na radě řišské postavení nejrozhod-
nější obrany, a dokud po této stránce nepřijdou
Němci k modernějším a pokročilejším názorům,
není dána nijaká možnost, aby se upravila půda
pro práci míru. Vojna jest vojna, a má svá
přísná pravidla. Dosud ani Němci ani Čechové
ve vedeném zápasu nemohou se prohlásiti za
vílěze, a protože Němci jako strana útočící síly
našeho národa parlamentně udolati nedovedou
my Čechové rozhodné obrany vzdáti se nemů-
žeme, nezbývá, leč pokračovati v boji, když
útočník nemíní napraviti zpásobenou křivdu
ukončiti zápas čestným mírem.
Körbrův
Němec
Čecho
Vídeň
7
article
Jest vedle obou zápasníků ještě třetí činitel,
jehož povinností by bylo zjednati spravedlivé
podmínky pro obnovení vnitřního pořádku ve
stálě, a tím činitelem jest vídeňská vláda: Kör
brovo úřadnické ministerstvo. Ministerstvo toto
má v rukou otěže výkonné moci již na pátý
rok, a mělo tudíž dosti času, nalézti prostředky
k vyplnění vzpomenuté své povinnosti.
Jak dostálo tomuto úkolu? Nadehnalo
Némeům přes dvacet mandátů v kurii velko-
satku na sněmu království českého, — ač o sobě
hlásá, že bez souhlasu obou stran ničeho ne-
podniká, že jest nestranné. Za tuto výhodu
Němeům poskytnutou neopatřilo našemu národu
nijaké jiné náhrady, ale pokračuje v této své
vvídeňské« objektivitě i na poli zvláště choulo-
stivém. Máme tu na mysli pověstné jednání jeho
při obsazování míst úřadnických v královstv
českém, nátlak na úřadnictvo na újmu práv
juzyka českého a blahovolné trpění zasahování
vedlejší vlády v Čechách do oboru výkonné
moci státní, jak jsme tyto dny dokumentárne
to dokázali v poštovnictví.
Čechy
8
article
Zjištěno jest tedy, že vláda do zápasu česko
německého přilévá jednostranně oleje, že nejen
není nestranná, ale, což při způsobu jejího po-
stupu pro zjednání vnitřního míru zvláště jest
význačné — že dle všeho ani si nepřeje, aby
prostředky ke smíru vedoucí se nalezly.
Hledíce takto na jednání vlády vídeňské.
nemůžeme včera námi ohlášené svolání sněmu
českého ke krátkému zasedání pokládati za
projev dobré její vůle, »aby se poskytla zápa
sícím ještě jednou příležitost ke vzájemnému
sblížení«.
Vláda prostě učinila tímto svoláním sněmu
království českého čistě mechanické opatření,
aby zachovala zdání, že ústrojí ústavní vykonává
pravidelné funkce. Tak střídá se říšská rada
s delegacemi, tyto se sněmy a ústavní mlýn
stále klepe; což na tom, že na prázdno!
Ba vláda se ani tím netají, že vlastně sama
nevi, proč sněm svolává. Dáváť o tom psát
z Vídně do vládního listu pešťského: »Zasedání
sněmu českého bylo by žádoucí jen tenkráte
když by něco vykonal, kdyby pracoval a učini
věcná opatření v záležitostech zemských. Ale
to se nedá nijak bezpečně očekávati, ba možno
vsaditi deset proti jedné, že obstrukce německá,
jakožto protiváha české obstrukce ve Vídni, ve
sněmovně pražské s neochabující silou bude
pokračovati. Aspoň to nedávno prohlásil vůdce
českých Němců, dr. Eppinger, na sjezdu žate-
ckém a prohlášení své potvrdil a opětoval
v zemském výboru, když se jednalo o otázce
svoláni sněmu. Zemský maršálek, kníže Lobko-
vic, jak známo, o otázce této nedal hlasovati
ale předložil vládě materiál porady oné: přán
Němec
doktor
Eppinger
Vídeň
9
article
Čechů, aby sněm byl svolán a ohlášení Němců,
že budou sněmovní činnost obstruovat. Vláda
nyní uvažuje, jak se má zachovati. Rozumí se,
že nechce na se uvaliti výtku, že neposkytla
sněmu příležitost, aby se zabýval ozdravením
zemských financí, ale vláda se obává i toho,
poskytnouti opět všemu světu podívanou na
duchamornou obstrukci a dáti zahájiti zasedání,
jež by po několika neplodných schůzích opěo
ukončila. Vždyť bylo ze zasedání řišské rady
po velikonocích patrno, jaký trapný, všeobecně
deprimující dojem to vzbuzuje, konajíli se
pokusy, jejichž naprostá neúspěš-
nost předem jest zřejma. Těmito úva-
hami zabývá se nyní vláda.«
Jasněji předce nelze ani pověděti, než se
tuto stalo z okolí vídeňské vlády, že ona sama
jako doposud ničím nemíní se přičiniti, aby s
umožnil návrat k pravidelné práci, ať již na
radě říšské, anebo na sněmu českém.
Čecho
10
article
Rozhodla-li se nieméně v poslední rad
ministerské, že svolá sněm království ceského
ke dni 14. června, činí tak patrně jen proto.
aby ústroji sborů parlamentních udržovalo se ve
zdání stálého ruchu.
Ostatně si již přispíšili němečtí nacionálové
a ohlásili světu, že musí napřed Čechové se
poddati ve Vídni, než Němci dopusti zdárnou
činnost na sněmu království českého; a večerní
list pražského jejich tlumočníka toto prohlášen
ještě zdůrazňuje poznámkou další, že Němcise
»nemohou« ani účastniti případ-
ných porad o pořadu jednání pří-
štího zasedání sněmovního.
Tato poznámka se totiž týče zprávy, ž
pan maršálek zemský nemíní stanoviti pro za-
sedání toto žádný pracovní program ani pořad
jednací, pokud by se na něm neshodly
všechny strany sněmovní. Jakožto předmět
takovéto »všestranně« dohody vyhlédnuty jsou
návrhy nouzové a regulace řek
ve směru tomto přičiňují se dle »Kons. Kor.«
zvláště členové kurie velkostatkářské.
Dle projevů uvedených by tedy toto zase
dání sněmovní příliš slibným nebylo.
Čecho
Němec
Vídeň
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. června. (Jednání o uher
sko-chorvatské vyrovnání.) Naděje,
že nynější vyjednávání uherské a chorvatské kra
Praha
12
article
levinské deputace povede konečně k eíli, byly
zdá se, předčasné. V pondělní pešťské schůzi
užších výborů obou deputací nedošlo na dohodu
a ustanoveno, že se výbory sejdou na novou po-
radu příští neděli. Z uherské strany vystoupil
prý proti všelikým dalším ústupkům ve prospěch
Chorvatů býv. ministerský předseda Weckerle
jenž hrozil dokonce Chorvatům, že na ně spadne
odpovědnost, rozbije-li se i nynější vyjednávání.
O prostřednictví ministra a latere, býv. bána
hr. Khuena-Hédérvára, o němž šla před časem
nevinami podezřelá zpráva, není ovšem ani po-
tuchy.
Po nezdařeném vyjednávání užších výborů
shromáždila se v úterý celá chorvatská krale-
vinská deputace, aby vyslechla zprávu o situaci.
Chorvat
13
article
Zpravodaj Egersdorfer vyložil shromá-
ždění, že s uherské strany činí se návrh, jenž
příjmy království chorvatského dělí ve dvě kate-
gorie. Do prvé vřaďuje příjmy, které se dají
přesně určiti, jako na př. přímě daně, do druhé
takové příjmy, které se neplatí pro Chorvatsko
zvlášť, nýprž plynou přímo do společné státní
pokladny uherské, jako zejmena všechny daně
potravní. Při dělem příjmů prvé kategorie ne-
může býti pochybností, poněvadž se dají přesně
stanoviti. Z příjmů druhé kategorie uherská de-
putace jest prý ochotna přisouditi na účet chor-
vatských poplatníků 8.12%. Z tohoto podílu, ja-
kož i z přímých daní, v Chorvatsku vybíraných,
má pak se dostati Chorvatsku na samosprávné
výdaje 44%, při tom však roční vzrůst chorvat-
ských samosprávných příjmů nesmí prý pře-
sahovati 2, což by znamenalo, že by se chor-
vatské příjmy, počínaje rokem 1905, zvětšovaly
každoročně asi o 400.000 K a vzrostly by do
r. 1913, do které vyrovnání má míti platnost,
o čtyři až pět millionů korun. To prý jest
maximum, jež uherská deputace může povoliti
a k žádnému vyššímu příspěvku prý svého svo-
lení nedá. Deputace uherská stojí tedy na témž
stanovisku, na jakém stála předešle, když
i chorvatská deputace sestoupila již se svého
původního stanoviska, žádajícího pro Chorvaty
44 ze všech příjmů, plynoucích do státní po-
kladny z území království chorvatského a pro-
jevila ochotu, spokojiti se ročním vzrůstem chor-
vatského příjmu o 600.000 K místo nabízených
Egersdorfer
Chorvat
Chorvatsko
14
article
400.000 K. Po delší debatě bylo ustanoveno
aby užší výbor chorvatský v nedělní schůzi trva
na tomto požadavku. Proti návrhu hlasovali jen
zástupcové opposice dr. Vrbanič a dr. Frank.
kteří žádají pro Chorvatsko finanční samo-
statnost.
Četnými studiemi o chorvatských financích.
otiskovanými v poslední době zejmena v zá-
hřebském „Obzoru“, dokázáno totiž, že pla-
tební síla Chorvatka jest nyní již tak značná
že by se snadno zaplatily všechny příspěvky na
společné potřeby státní i říšské, rozpočítané pro
Chorvatsko ve výši 12—14 procent, a ještě by
na samosprávné potřeby království chorvatského
vybylo asi 50 millionů korun, kdežto dle nabídky
uherské deputace má se Chorvatsku v nejlepším
případě dostati jen asi 25 millionů! Ale většina
chorvatské deputace stojí nyní na stanovisku
paušalování tangenty (chorvatského podílu) a
proto tentokrát asi k finanční samostatnost
Chorvatska opět nedojde.
Z Rěky, 2. června. (Uherské lodě-
nice.) Tyto dni očekává se zde z Pešti větš
ministerská komise, jež má prostudovati otázku
založení uherských loděnic v Bergudích, aby
se mohlo vyhověti přání, pronesenému uherskou
delegací, by čásť válečného loďstva rakousko
uberského mohla se stavěti na území uherském
Ze Záhřeba, 1. června. (Agrární nepo-
koje v Zágorsku.) „Obzorem“ ohlášené
agrární hnutí v Zágorsku počíná se již projevo
vati skutky. Dle zprávy téhož listu přitáhlo
ponděli v noci asi padesát venkovanů do Stu
bice na statek Ciglarův a pokácelo celý ovocný
sad, čímž způsobeno statkáři škody na 400 K.
Na statcích velkostatkářů Rittra, Halpera an
areibiskupských statcích udály se již výtrž-
nosti; byly zejmena úmyslně poškozeny vinice
požato zelené obilí atd. Domácí rolničtí dělnic
nutí hrozbami eizí, povolané sem dělníky, aby
doktor
Vrbanič
Frank
Rittra
Halper
Chorvatsko
Pešť
Bergude
Záhřeb
15
article
zastavili práci. Jsou obavy před výtržnostmi rázu
vážnějšího.
Z Pešti, 1. června. (Převezení osta
kův Rákoczyových.) Posl. Kar. Eötvčs
učinil komisi pro převezní ostatků Ráko-
czyových návrh, aby do Cařihradu byla vyslána
deputace, sestávající z osmi poslanců e čtyi
magnátů a ta aby v Cařihradě prostřednictvím
rakousko-uherského velevyslance převzala prach
Rákoczyův a sultánovi vyslovila díky za po-
hostinství, jež Turecko poskytlo jak Rákoczyovi
tak i jiným uherským exulantům. Klášteru sv.-
benoitskému má se odevzdati sněmem povolená
nadace 2000 dukátů, aby se každoročně sloužily
mše za pokoj duše Františka II. Rákoczya, He-
leny Zrinské a jiných vypovězenců. Zvláštn
vlak, jimž se ostatky Rákoczyovy povezou do
vlasti, má zastaviti na jeden den v každé sto-
lici, aby národ mohl jim vzdáti česť. Pohřební
průvod v Pešti má vyjíti z budovy parlamentní.
Ze sbírek má se Rákoczyovi později zříditi dů
stojný památník. Fr. Košut si přeje, aby
ostatky Rákoczyovy nebyly pohřbeny v Pešti
nýbrž v košickém domě, v němž jágerský biskup
Telekesi žehnal Rákoczyovi a posvětil prapore
statných kuruců.
Posl
František II
Zrinský
František
Košut
Telekesi
Rákoczy
Pešť
Cařihrad
Turecko
Rákoczyový
He
košický dům
svatý
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. června.
Stav italského loďstva.
Při rozpočtu námořním podal ve sněmovně
italský ministr námořnictva Mirabello tuto zprávu
o stavu loďstva italského; Vojenská cena lod
stva jest poměrně malá. Bez lod
»Assondatore«, »Duilio«, »Lepanto« a »Italiae
sestává loďstvo jen ze 16 taktických jednotek.
z nichž lodí »Regina Margherita« a »Brine
náležejí k nejlepším na světě. Mocná jednotná
skupina obrněnců »Regina Ellena«, » Vittori
Emanuelo«, »Napoli« a »Roma« teprve se staví.
Je zapotřebí naléhavě křižáků o 6—8 tisících
tunách a ještě více o 9—10.000 tunách, s jichž
stavbou má se počíti, jak jen poněkud možno
bude. Blokádnímu torpedu, italskému to vyná-
lezu, události poslední doby zabezpečily veliký
význam. Třináct starých torpedoborců stačí.
poněvadž doplněny budou za krátko i novými
10 loděmi torpedovými pro šíré moře. Poslane
Dipalamovi, jenž žádal zvláštní loďstvo pro
Adrii, odpověděl ministr, že nynější prostředky
k tomu nestačí a že třeba se tudíž uskrovniti
Lupičská afféra marocká.
Americká vláda příjala intervenci francouz
skou, nabtzenou jí k osvobození americkéh
občana Perdicarisa z rukou lupičů marockých
Nepochybně američtí námořníci ujmou se spo
lečně s francouzskými stíhání lupičů, bude-l
k tomu sultán marocký malomocným.
Duilio
Regina Margherita
Brin
Ellen
Rom
Adrie
Praha
Napoli
Vittori Emanuet
Poslane Dipalam
17
article
Pius X. a Německo.
Vynikající člen franeouzské osady v Římě
který přijat byl papežem ve slyšení, vyprávěl
jak se »Berl. Tagblattu« z Říma sděluje, že
Pius X. po celou rozmluvu, totiž přes půl ho-
diny, nemluvil o ničem jiném než o Vilému I
a Německu. Francouz, jenž byl pravověrný ka
tolik, byl prý tím velice sklíčen, i obává se, že
papež pozbyl všech sympatií pro Francii a ž
lne prý celou duší k Německu. Nevíme ovšem.
nezaměňujeli tu »Berl. Tagblatt« zbožné přán
své s pravdou, o tom ovšem ale není pochyby
že posledním konfliktem mezi Francií a Vati
kánem rovnaly se cesty vlivům trojspolkovým
Pius
Berl
Vilém
Francouz
Německo
Řím
Francie
18
article
Pohřeh poslance Heřmana Jandy
Pohřeh poslance Heřmana Jandy
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«)
Požehnaná a šťastná jindy obec Budohostic
byla i s dalekým a širokým okolím svým včera je
vištěm události bolestně rozrušující: pochovávali tam
s největší pietou svého souseda, starostu, poslance
i svého vůdce Heřmana Jandu. Jakkoli dalekosáhlý
význam náhlého skonu jeho připadal na mysl hned
Heřman Janda
19
article
V drobném prodej
ranní číslo o sobě . . . za 8h
. . . . za 2h
odpolední
Ve flialkách na venkověo
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserá ty
pěatí se hotově napřei
Předplacení a lnserty přijímá admini-
strace v Marisnské ulici č.8.
Tam nacháaejí se též redakee
tiskárna a ezpedice „Národních Listi“.
Rukopisy se nevracuji.
Marisnský ulice
národní List
20
article
při první otřesně zarmucující zvěsti, že Heřman Janda
zesnul, přece celá velikost jeho ztráty vynikla právě
u jeho rakve a bolným vzrušením zachvacovala mysli
při posledním doprovodu tělesných ostatků jeho na
mlčelivý hřbitov chržínský.
Nespočetné řady občanstva přišly prokázali bez-
duchému tělu Jandovu poslední osobní účast. Zvláště
samosprávná representace okresu velvarského osvěd-
čila svému starostovi česť způsobem jistě vzorným
Bezprostředně před pohřbem konala se ve Vel-
varech schůze okresního zastupitelstva a starostův
obcí okresu velvarského, věnovaná uctění blahé pa-
mátky Heřmana Jandy. Na schůzi té promluvil
o Heřmanu Jandovi člen okres. výboru, ředitel cukro-
varu a velkostatku v Oužicích, pan Karel Eger,
takto
„Bděte a modlete se všichni, neboť nevíte dne
ni hodiny.“ Tato slova velikého proroka, hlubokou
tragikou svou úchvatná, naplnila se — bohu buď to
žalováno — opět. Nevíme dne ni hodiny. Čeho nikdo
byl by nelušil, nikdo ani ve snu se nenadál, stalo
se. Neuvěřitelná, zdrcující zvěsť, které — ach —
tak rádi bychom nevěřili, kdyby bylo lze, jest, bohu-
žel, hroznou, nezvratnou skutečností: Heřmana
Jandy není vícel
Přede dvěma léty a dvěma měsíci byli jsme t
rovněž shromážděni, abychom se rozloučili a na cest
poslední provodili nezapomenutelného otce drahého
zesnulého. Kdo byl by se tehdy nadál, vida syna
žalem sice zdrceného, ale přece s obvyklou enersií,
s pevností jen jemu vlastní, bol svůj mužně nesou-
sího, muže v plné síle a rozkvětu, že tak záhy
předčasně pochováme i jeho! Ba, nevíme dne n
hediny.
Heřman Janda
Jandův
Eger
bůh
Vela
21
article
Dříve však, drahý příteli, Heřmane Jando, než
tělesnou schránku Tvou uložíme v rodnou půdu, již
tolik jsi miloval, prve než hroudy zaduní o rakev
Tvou na pozdrav poslední a zastrou Tě navždy na-
šemu zraku, vděčnost vede nás k tomu, abychom
my, zástupci měst i obcí tohoto okresu, aspoň v tuto
chvíli vzdali Ti naposled díky, za vše, čím jsi nám
byl, co's pro nás vykonal.
Čím pro nás byl Heřman Janda, velectění přátelé
Především výtečným, věrným druhem a přítelem, ke
každému laskavým a dobročinným, vzorným obča-
nem, vlastencem a pociivcem. A duševní jeho vlast-
nosti nezůstávaly za přednostmi jeho srdce. Bylt
Janda mužem skvělého nadání, neobyčejně jemného
a hlubokého vzdělání; jeho intelligence, bystrost du-
cha, kombinační i organisační talent, jakož i roz-
vaha a umírněnost, zasluhovaly obdivu a zajišťovaly
mu při tolika, tak těžkých a rozmanitých úkolech,
kterých nezištně se byl podjal, pronikavý úspěch.
Drahý zesnulý byl duchem mohutné
energie a iniciativy, ke všemu znal položiti
pravý základ, všude první razili cesty a udávali směr
ostatním.
K tomu přispívalo největší měrou jeho nadkškení
pro pokrok a podnikání, které i v jiných dovedl vzbu-
diti, osvědčuje se zároveň nadaným řečníkem a di-
plomatem.
Heřman Janda
Janda
22
article
Skvělé tyte vlastnosti Heřmana Jandy docházely
uplatnění všude, kde blahodárnou činnost svou byl
rozvinul. Český odbor zemědělské rady
děkuje mu za svou organisaci, jakožto místopřed-
seda úrazové pojišťovny rázně ujímal se
českých zájmů, jakož i se zdarem zúčastnil se ří-
zení rozmanitých podniků peněž-
ních i průmyslových. O dalekosáhlé a blaho-
dárné jeho činnosti vlastenecko- politicko
zajisté bude promluveno se strany povolanější
Speciálně pro okres náš znamenal drahý ze
snulý neúnavného pracovníka, organisátora a vůdce,
který na dráhu tuto od výtečného olce svého byv
připraven a uveden, místo jeho důstojně zaujal a čestně
zastával. Heřman Janda byl tím pravým mužem, ktorý
dovedl veškery utajené síly žirného okresu našeho
probuditi k životu, soustřediti a svou iniciativ nost
vésti k intensivní práci kulturní. Jeho dílem je v zor-
ná úprava komunikací na Velvarsku, zejmena
moderní úprava silnic a cest, a výstavba mostu přes
Vitavu. Jeho zásluhou došlo k uskutečnění human-
ního projektu chorobince a dochází k zakládání
sirotčinee
Jakožto okresní starosta dbal Heřman Jand
přísně spravedlnosti ke všem obcím okresu, jehož
Heřman Janda
Heřman Jand
Velvarsko
Český odbor zemědělský rada
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V tuchách idey.
Ke stoleté památce A. S. Chomjakova.
Jdi ! — těbja zovut narody
Daruj jim dar svjatoj svobody . ..“
Májové dny probudily ve Slovanstvu dvě
významné vzpomínky: v Čechách na Kollára
a Chomjakova na Rusi! Dva duchové
rozdílní a přece shodní: v mohutném procitěn
veliké idey. První máj (pravoslavného počítání
přinesl stoletou památku muže, jenž na Rus
před šedesáti léty stál v čele »slavjanofilstva«
Alexěj Štěpanovič Chomjakov byl tehdy výboj-
ným tlumočníkem slovanského uvědomění jako
jim byl na západě slovanském Kollár. V prvých
desítiletích minulého věku německý filosofický
idealism rozlil se široce po Rusi. Intelligence
se jím v pravém slova smyslu opájela. Tradiční
názor na svět a formy života ruského začaly se
rozcházeti s novými potřebami a tužbami. Vy-
tvořily se dvě strany, tak zv. »západnikov«a
»slavjanofilov«. Onino na stanovisku pokroku
za každou cenu, tito hlásali potřebu historického
vývoje. Obě strany, jak už bývá, ač úporně
stály proti sobě, přec ve mnohém se shodovaly.
Předáky slovanomilstva byli Kirějevskij a Chom-
jakov. Pozdější zastanci hnutí jen pomáhal
rozvíjeti idey obou zakladatelů. Jméno »slav-
janofilstva« známo bylo již dřive. Pokřtěn jím
kroužek admirála Šiškova, jenž si byl vytkl za
úkol, hájiti čistotu ruského jazyka proti novotám
Karamzinovým, opíraje se o ryzost církevně-
slovanského jazyka. S větším ovšem právem
přenesen název na stoupence Chomjakova a bratří
Kirějevských, k nimž později přimkli se Samarin
a bratří Aksakovi. Léta šedesátá byla nejskvě-
lejší doba »slavjanofilstva«. I Solovjov a Dosto
jevskij považováni jsou za stoupence idey,
sami za slovanofily se neprohlašovali a posled-
nější dokonce psal o »vyrožděniji slavjanofilstva«.
A S Chomjakov
Kollár
Chomjakov
Rus
Štěpanovič Chomjakov
Kirějevskij
Chom
Šiškův
Karamzinův
Kirějevský
Aksak
Solovjov
Čechy
Dosta
24
article
A. S. Chomjakov 23. září 1860 zemřel **)
Pronásledován osudem kráčel cestou trnitou za
svými idesmi, maje proti sobě nejen kruhy než
i téměř všecku tehdejší veřejnost ruskou. Vláda
viděla ve slovanomilství svobodomyslnietví ba
dokonce snahu revoluční a sotva že dopouštěla
slovanomilům — tiskem se ujímati slova. Dav
tak zvané intelligence klonil se zase k heslu
význačnějšímu, k naprosté progressivnosti čili
pokrokovosti k vůli — pokroku.
A z té strany slovanofilské snažení pro-
hlášeno krátce za zpátečnické. Ještě dnes v ru-
ské společnosti převládá tento čistě heslový ná-
zor o slovanofilství. Odtud lze do jisté míry
vysvětliti i známý chlad jisté části ruske
intelligence ke všemu slovanstvl.
Činnost Chomjakova byla různoroda. By
bohoslovcem, linguistou, studoval historii a
homeopatii, byl vědcem, poetou a publicistouv
jedné osobě.
Základní směr svého myšlení a snažení,
svoji touhu po zdokonalení své lidské bytosti
— jak sám vyznává — přijal od své matky,
rozené Kirejevských. City a názory matčiny
vnukly mladé duši záměr všeho budoucího ži-
vota. Ovzduší přepychu, v němž rostl, záhy
vyplašilo mravní uvědomění jeho. Obklopen
všeho druhu nepravostmi, silná v základě po-
vaha odolala. Ani lehkomyslný život důstojnické
společnosti, v níž obcoval, nedovedla ochvěti
mravní podstatou jeho osobnosti. Silný a hybný,
bohatý a nerozborčivý, bohat pamětí a bystrou
** Narodil se dne 1. května 1804.
A S Chomjakov
Chomjakov
Kirejevský
Cita
25
article
představou, ohnivě a neunavně »prosporil« dle
slov Hercenových všechen svůj život . .
Stále hotov a bystrý stanouti k obraně svého
nazírání, znal se oháněti všemi zbraněmi duchov
ního šermířství, od kasuistiky byzantských boho-
slovců do jemnosti a obratnosti novodobého
stylisty. Chomjakov miloval čistotu a přímos
jazyka i činu. »Žil, přel se, psal a umřel čestně
blahorodně, po křesťansku.«
Něco je charakteristické. Vzácná díla vy-
sloveného slovanomila po smrti jeho zůstala
nepovšimnuta. Idey jeho zůstaly vzdáleny
cizí široké veřejnosti.
Chomjakov zanechal bohatý nábožensko-
politický katechism, jenž pohříchu zůstal pou
hým náčrtkem. Rozčilování stálými polemikam
nedovolovalo autoru vypracovati dílo v souvislý
celek. Práce ta čeká teprv nepředpojatého pra-
covníka, jenž by vynesl na jevo poklady my-
šlenek ducha sic mysticky naladěného, avšak
nikoliv v utopiích se ztrácejícího.
Rusko miloval přes trpké výčitky, kterými
stíhal nedostatky vlastenecké domácnosti. Svoj
láskou k Slovanům se nikdy netajil. Však nebyl
slepý ku přednostem jiných stran a dokonce
zaslepený vůči »nenáviděnému« — Západu. Hlu-
boře se kořil anglické kultuře, jak vysvítá
z veršů »Mečta«, psaných r. 1834
Hercenový
Chomjakov
Hla
Rusko
26
article
Doč ljubimaja svobody,
Blagodatnaja zemlja,
Kak kipjat tvoji narody.
Kak cvětut tvoji poljal
Kak děržavno nad volnoju
Chodit tvoj širokij flag
Kak krovavo nad zemleju
Meč gorit v tvojich rukach
Kak světlo věněc nauki
Bleščet nad tvojej glavoj.
Kak vysoki pěseň zvuki
Miru brošennych tobojl
Vsja oblita bleskom zlata
myslju vsja ozarena,
ty ščastliva, ly bogala
ty roskošna, ty silna.
To věru není výraz »utopického snílka«
vášnivého »západníkožrouta«. A zvláště u srov
nání s bolestným výlevem, jímž opěvuje stav
poměrů své vlásti:
»V sudách černa nepravdoj černoj
i igom rabstva klejmena;
bezbožnoj lesti, lži tletvornoj,
i leni mertvoj i pozornoj.
i vsjakoj merzosti polnal-
Naopak zřejmo, kterak Chomjakov v uzna
losti se sklání před »stranoj svjatych čudeše
(Evropy) a stůně steskem nad dosavadní mdlobou
ruského života. Chomjakov touží upřímně, aby
poznány byly vlastní chyby a z poznání aby vy
rostla náprava.
Volá v básni » Rossii«a
»Těbja prizval na braň svjatuju
Těbja Gospod naš poljubil,
Těbě dal silu rokovoju,
da sokrušiš ty volju svoju
slěpych, bezumnych, dikich sil.
Vstavaj, strana moja rodnaja
Za bratěv! Bog Těbja zovet
črez volny gněvnavo Donaja —
tuda, kdě, zemlju ogibaja,
šumjat struji egejskich vod.
posléze strofa
»I vstaň potom, věrna prizvaňju
i brosa v pyl krovavych sěč
Boris za bratěv krěpkoj braňju,
děrži sťag Božij krěpkoj dlaňju,
rjazi mečom —- to Božij meč !«
Hlavní idea Chomjakova životního názoru
vnitřní očistou k síle osvětného živlu a síla je
v kryi, je v osobitosti plemenné, v ideř národní,
která je — slovanská. Teprv když dospěje
vědomí dějinného úkolu svého, stane národ na
výši svého poslání:
Chomjakov
Těbja
Boris
Kako
Evropa
27
article
»Pred mirom*) staněš ty vysoko
v sijaňi**) novom a svjatom!-
Ovšem nelze ruské slovanomilstvo let čtyři-
cátých porovnávati ve všem se slovanofilstvem
dnešním a jeho různými odstiny. Názory Chom-
jakova klíčily z povšechného idealismu své doby,
měly své kořeny ve zvláštním přesvědčení boho-
sloveckém, opíraly se o zvláštní momenty so-
ciálné a psychologické, jevily se vůbec svojí pů-
vodní soustavou myšlení . . . Neodlučna o
idey Chomjakova byla především jeho touha po
naprosté mravní dokonalosti.
Dnešnímu názoru je Chomjakov typem hi-
storickým se svým imperativem dokonalosti
mravní a ideové, lásky k vlasti a národu, svéh
zanítění pro blaho a spásu Ruska
Význam muže, nadehnutého ideou Slovan-
stva, teprve budoucnost vyzvedne k pravému
pochopení, jemuž není přízniva doba dnešních
sporů a zápasů, otázek drobných příprava
zmatků, úzkých záměrů a nízkých cílů. Nesmí
proto zarazili, že 100. oslavení památky velkého
Slovanomila minula téměř nezpozorována. Chvile
pochopení teprv přijde, až dle vidění poety
Slovanského světa:
»Vsě veliki — vsě svobodny«,
V Moskvě, v květnu.
F. K. Šnepp-
*) světem
*) v lesku
Chomjakov
Šnepp
Chom
Rusko
Moskva
Slovan