ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 957a72a0-7129-11dc-8c7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 36, person 69, org 9, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 4. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 153.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sei v Praze v zdminislracl n nřste . . . . . . 2 n itrri lsta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou dnt lota . . . . 7 K 50 nněsíe . . . . . . 2 K 30 h Feštont 1a naěsle ntti. . . . : 9 k 8o s drojí zásilkou a nisí nnt lets . . . . 11 K s0
Praha Feštont 1
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 3. června. Z Kron- štatu se sděluje: Poslední rozkaz z Petrohradu do Port Ar- turu zněl: V krajním pří- padě jděte na moře a bo- jujte s Togem. Ze Senlu, 3. června. (C-B.) »Rent. kancelář« sděluje: Dle konsulát- ních zpráv z Genzanu postoupili Rusové ke Kočeusame, 22 mil se- verně od Genzanu. Ruské komi- sařství zásobní přibylo nyní do Pukčenu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Rus Pukčena Petrohrad Kron Port Ara Togo Senl
6 article Málo slibné zasedání sněmu českého.
Málo slibné zasedání sněmu českého. Složité ústrojí sborů parlamentních tohoto soustáti, pokud se týká zdejší jeho poloviny udržuje se sice ministerstvem Körbrovým ve zdánlivém, pravidelně se střídajícím pohybu, ale vyjímaje delegace a jejich společné úkoly, všecka ostatní parlamentní činnosť slouží vládě spíše jen k tomu, aby na venek, před cizinou méně zasvěcenou do tajů vídeňské politiky docílil dojmu, že zachovává neporušené řády ústavní. A tak nyní, kdy končí své práce delegace, Hteréž letos byly překvapeny obrovskými poža- davky správy vojenské, přicházejí na řadu opětně sněmy zemské. Nejvíce zájmu, jak obyčejně, vzbudila otázka svolání sněmu v království českém. Něme ve své nové posici jakožto poručníci vládní sou- slavy, opatření právem veta na újmu státu všech ostatních národů svou neústupností, po léta znemožňují dělnost rady říšské, podlamu- jíce život ústavní a nadhánějíce vodu na mlý absolutismu, Němci tuto svou rozkladnou poli- tiku zanesli již dříve z Vídně i do síní sně- novny království českého. Čechové, napadent menšinou německou ve své vlastní národní dr- žavě znásilněním práv jazyka českého, donucen byli zaujati na radě řišské postavení nejrozhod- nější obrany, a dokud po této stránce nepřijdou Němci k modernějším a pokročilejším názorům, není dána nijaká možnost, aby se upravila půda pro práci míru. Vojna jest vojna, a má svá přísná pravidla. Dosud ani Němci ani Čechové ve vedeném zápasu nemohou se prohlásiti za vílěze, a protože Němci jako strana útočící síly našeho národa parlamentně udolati nedovedou my Čechové rozhodné obrany vzdáti se nemů- žeme, nezbývá, leč pokračovati v boji, když útočník nemíní napraviti zpásobenou křivdu ukončiti zápas čestným mírem.
Körbrův Němec Čecho Vídeň
7 article
Jest vedle obou zápasníků ještě třetí činitel, jehož povinností by bylo zjednati spravedlivé podmínky pro obnovení vnitřního pořádku ve stálě, a tím činitelem jest vídeňská vláda: Kör brovo úřadnické ministerstvo. Ministerstvo toto má v rukou otěže výkonné moci již na pátý rok, a mělo tudíž dosti času, nalézti prostředky k vyplnění vzpomenuté své povinnosti. Jak dostálo tomuto úkolu? Nadehnalo Némeům přes dvacet mandátů v kurii velko- satku na sněmu království českého, — ač o sobě hlásá, že bez souhlasu obou stran ničeho ne- podniká, že jest nestranné. Za tuto výhodu Němeům poskytnutou neopatřilo našemu národu nijaké jiné náhrady, ale pokračuje v této své vvídeňské« objektivitě i na poli zvláště choulo- stivém. Máme tu na mysli pověstné jednání jeho při obsazování míst úřadnických v královstv českém, nátlak na úřadnictvo na újmu práv juzyka českého a blahovolné trpění zasahování vedlejší vlády v Čechách do oboru výkonné moci státní, jak jsme tyto dny dokumentárne to dokázali v poštovnictví.
Čechy
8 article
Zjištěno jest tedy, že vláda do zápasu česko německého přilévá jednostranně oleje, že nejen není nestranná, ale, což při způsobu jejího po- stupu pro zjednání vnitřního míru zvláště jest význačné — že dle všeho ani si nepřeje, aby prostředky ke smíru vedoucí se nalezly. Hledíce takto na jednání vlády vídeňské. nemůžeme včera námi ohlášené svolání sněmu českého ke krátkému zasedání pokládati za projev dobré její vůle, »aby se poskytla zápa sícím ještě jednou příležitost ke vzájemnému sblížení«. Vláda prostě učinila tímto svoláním sněmu království českého čistě mechanické opatření, aby zachovala zdání, že ústrojí ústavní vykonává pravidelné funkce. Tak střídá se říšská rada s delegacemi, tyto se sněmy a ústavní mlýn stále klepe; což na tom, že na prázdno! Ba vláda se ani tím netají, že vlastně sama nevi, proč sněm svolává. Dáváť o tom psát z Vídně do vládního listu pešťského: »Zasedání sněmu českého bylo by žádoucí jen tenkráte když by něco vykonal, kdyby pracoval a učini věcná opatření v záležitostech zemských. Ale to se nedá nijak bezpečně očekávati, ba možno vsaditi deset proti jedné, že obstrukce německá, jakožto protiváha české obstrukce ve Vídni, ve sněmovně pražské s neochabující silou bude pokračovati. Aspoň to nedávno prohlásil vůdce českých Němců, dr. Eppinger, na sjezdu žate- ckém a prohlášení své potvrdil a opětoval v zemském výboru, když se jednalo o otázce svoláni sněmu. Zemský maršálek, kníže Lobko- vic, jak známo, o otázce této nedal hlasovati ale předložil vládě materiál porady oné: přán
Němec doktor Eppinger Vídeň
9 article
Čechů, aby sněm byl svolán a ohlášení Němců, že budou sněmovní činnost obstruovat. Vláda nyní uvažuje, jak se má zachovati. Rozumí se, že nechce na se uvaliti výtku, že neposkytla sněmu příležitost, aby se zabýval ozdravením zemských financí, ale vláda se obává i toho, poskytnouti opět všemu světu podívanou na duchamornou obstrukci a dáti zahájiti zasedání, jež by po několika neplodných schůzích opěo ukončila. Vždyť bylo ze zasedání řišské rady po velikonocích patrno, jaký trapný, všeobecně deprimující dojem to vzbuzuje, konajíli se pokusy, jejichž naprostá neúspěš- nost předem jest zřejma. Těmito úva- hami zabývá se nyní vláda.« Jasněji předce nelze ani pověděti, než se tuto stalo z okolí vídeňské vlády, že ona sama jako doposud ničím nemíní se přičiniti, aby s umožnil návrat k pravidelné práci, ať již na radě říšské, anebo na sněmu českém.
Čecho
10 article
Rozhodla-li se nieméně v poslední rad ministerské, že svolá sněm království ceského ke dni 14. června, činí tak patrně jen proto. aby ústroji sborů parlamentních udržovalo se ve zdání stálého ruchu. Ostatně si již přispíšili němečtí nacionálové a ohlásili světu, že musí napřed Čechové se poddati ve Vídni, než Němci dopusti zdárnou činnost na sněmu království českého; a večerní list pražského jejich tlumočníka toto prohlášen ještě zdůrazňuje poznámkou další, že Němcise »nemohou« ani účastniti případ- ných porad o pořadu jednání pří- štího zasedání sněmovního. Tato poznámka se totiž týče zprávy, ž pan maršálek zemský nemíní stanoviti pro za- sedání toto žádný pracovní program ani pořad jednací, pokud by se na něm neshodly všechny strany sněmovní. Jakožto předmět takovéto »všestranně« dohody vyhlédnuty jsou návrhy nouzové a regulace řek ve směru tomto přičiňují se dle »Kons. Kor.« zvláště členové kurie velkostatkářské. Dle projevů uvedených by tedy toto zase dání sněmovní příliš slibným nebylo.
Čecho Němec Vídeň
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. června. (Jednání o uher sko-chorvatské vyrovnání.) Naděje, že nynější vyjednávání uherské a chorvatské kra
Praha
12 article
levinské deputace povede konečně k eíli, byly zdá se, předčasné. V pondělní pešťské schůzi užších výborů obou deputací nedošlo na dohodu a ustanoveno, že se výbory sejdou na novou po- radu příští neděli. Z uherské strany vystoupil prý proti všelikým dalším ústupkům ve prospěch Chorvatů býv. ministerský předseda Weckerle jenž hrozil dokonce Chorvatům, že na ně spadne odpovědnost, rozbije-li se i nynější vyjednávání. O prostřednictví ministra a latere, býv. bána hr. Khuena-Hédérvára, o němž šla před časem nevinami podezřelá zpráva, není ovšem ani po- tuchy. Po nezdařeném vyjednávání užších výborů shromáždila se v úterý celá chorvatská krale- vinská deputace, aby vyslechla zprávu o situaci.
Chorvat
13 article
Zpravodaj Egersdorfer vyložil shromá- ždění, že s uherské strany činí se návrh, jenž příjmy království chorvatského dělí ve dvě kate- gorie. Do prvé vřaďuje příjmy, které se dají přesně určiti, jako na př. přímě daně, do druhé takové příjmy, které se neplatí pro Chorvatsko zvlášť, nýprž plynou přímo do společné státní pokladny uherské, jako zejmena všechny daně potravní. Při dělem příjmů prvé kategorie ne- může býti pochybností, poněvadž se dají přesně stanoviti. Z příjmů druhé kategorie uherská de- putace jest prý ochotna přisouditi na účet chor- vatských poplatníků 8.12%. Z tohoto podílu, ja- kož i z přímých daní, v Chorvatsku vybíraných, má pak se dostati Chorvatsku na samosprávné výdaje 44%, při tom však roční vzrůst chorvat- ských samosprávných příjmů nesmí prý pře- sahovati 2, což by znamenalo, že by se chor- vatské příjmy, počínaje rokem 1905, zvětšovaly každoročně asi o 400.000 K a vzrostly by do r. 1913, do které vyrovnání má míti platnost, o čtyři až pět millionů korun. To prý jest maximum, jež uherská deputace může povoliti a k žádnému vyššímu příspěvku prý svého svo- lení nedá. Deputace uherská stojí tedy na témž stanovisku, na jakém stála předešle, když i chorvatská deputace sestoupila již se svého původního stanoviska, žádajícího pro Chorvaty 44 ze všech příjmů, plynoucích do státní po- kladny z území království chorvatského a pro- jevila ochotu, spokojiti se ročním vzrůstem chor- vatského příjmu o 600.000 K místo nabízených
Egersdorfer Chorvat Chorvatsko
14 article
400.000 K. Po delší debatě bylo ustanoveno aby užší výbor chorvatský v nedělní schůzi trva na tomto požadavku. Proti návrhu hlasovali jen zástupcové opposice dr. Vrbanič a dr. Frank. kteří žádají pro Chorvatsko finanční samo- statnost. Četnými studiemi o chorvatských financích. otiskovanými v poslední době zejmena v zá- hřebském „Obzoru“, dokázáno totiž, že pla- tební síla Chorvatka jest nyní již tak značná že by se snadno zaplatily všechny příspěvky na společné potřeby státní i říšské, rozpočítané pro Chorvatsko ve výši 12—14 procent, a ještě by na samosprávné potřeby království chorvatského vybylo asi 50 millionů korun, kdežto dle nabídky uherské deputace má se Chorvatsku v nejlepším případě dostati jen asi 25 millionů! Ale většina chorvatské deputace stojí nyní na stanovisku paušalování tangenty (chorvatského podílu) a proto tentokrát asi k finanční samostatnost Chorvatska opět nedojde. Z Rěky, 2. června. (Uherské lodě- nice.) Tyto dni očekává se zde z Pešti větš ministerská komise, jež má prostudovati otázku založení uherských loděnic v Bergudích, aby se mohlo vyhověti přání, pronesenému uherskou delegací, by čásť válečného loďstva rakousko uberského mohla se stavěti na území uherském Ze Záhřeba, 1. června. (Agrární nepo- koje v Zágorsku.) „Obzorem“ ohlášené agrární hnutí v Zágorsku počíná se již projevo vati skutky. Dle zprávy téhož listu přitáhlo ponděli v noci asi padesát venkovanů do Stu bice na statek Ciglarův a pokácelo celý ovocný sad, čímž způsobeno statkáři škody na 400 K. Na statcích velkostatkářů Rittra, Halpera an areibiskupských statcích udály se již výtrž- nosti; byly zejmena úmyslně poškozeny vinice požato zelené obilí atd. Domácí rolničtí dělnic nutí hrozbami eizí, povolané sem dělníky, aby
doktor Vrbanič Frank Rittra Halper Chorvatsko Pešť Bergude Záhřeb
15 article
zastavili práci. Jsou obavy před výtržnostmi rázu vážnějšího. Z Pešti, 1. června. (Převezení osta kův Rákoczyových.) Posl. Kar. Eötvčs učinil komisi pro převezní ostatků Ráko- czyových návrh, aby do Cařihradu byla vyslána deputace, sestávající z osmi poslanců e čtyi magnátů a ta aby v Cařihradě prostřednictvím rakousko-uherského velevyslance převzala prach Rákoczyův a sultánovi vyslovila díky za po- hostinství, jež Turecko poskytlo jak Rákoczyovi tak i jiným uherským exulantům. Klášteru sv.- benoitskému má se odevzdati sněmem povolená nadace 2000 dukátů, aby se každoročně sloužily mše za pokoj duše Františka II. Rákoczya, He- leny Zrinské a jiných vypovězenců. Zvláštn vlak, jimž se ostatky Rákoczyovy povezou do vlasti, má zastaviti na jeden den v každé sto- lici, aby národ mohl jim vzdáti česť. Pohřební průvod v Pešti má vyjíti z budovy parlamentní. Ze sbírek má se Rákoczyovi později zříditi dů stojný památník. Fr. Košut si přeje, aby ostatky Rákoczyovy nebyly pohřbeny v Pešti nýbrž v košickém domě, v němž jágerský biskup Telekesi žehnal Rákoczyovi a posvětil prapore statných kuruců.
Posl František II Zrinský František Košut Telekesi Rákoczy Pešť Cařihrad Turecko Rákoczyový He košický dům svatý
16 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. června. Stav italského loďstva. Při rozpočtu námořním podal ve sněmovně italský ministr námořnictva Mirabello tuto zprávu o stavu loďstva italského; Vojenská cena lod stva jest poměrně malá. Bez lod »Assondatore«, »Duilio«, »Lepanto« a »Italiae sestává loďstvo jen ze 16 taktických jednotek. z nichž lodí »Regina Margherita« a »Brine náležejí k nejlepším na světě. Mocná jednotná skupina obrněnců »Regina Ellena«, » Vittori Emanuelo«, »Napoli« a »Roma« teprve se staví. Je zapotřebí naléhavě křižáků o 6—8 tisících tunách a ještě více o 9—10.000 tunách, s jichž stavbou má se počíti, jak jen poněkud možno bude. Blokádnímu torpedu, italskému to vyná- lezu, události poslední doby zabezpečily veliký význam. Třináct starých torpedoborců stačí. poněvadž doplněny budou za krátko i novými 10 loděmi torpedovými pro šíré moře. Poslane Dipalamovi, jenž žádal zvláštní loďstvo pro Adrii, odpověděl ministr, že nynější prostředky k tomu nestačí a že třeba se tudíž uskrovniti Lupičská afféra marocká. Americká vláda příjala intervenci francouz skou, nabtzenou jí k osvobození americkéh občana Perdicarisa z rukou lupičů marockých Nepochybně američtí námořníci ujmou se spo lečně s francouzskými stíhání lupičů, bude-l k tomu sultán marocký malomocným.
Duilio Regina Margherita Brin Ellen Rom Adrie Praha Napoli Vittori Emanuet Poslane Dipalam
17 article
Pius X. a Německo. Vynikající člen franeouzské osady v Římě který přijat byl papežem ve slyšení, vyprávěl jak se »Berl. Tagblattu« z Říma sděluje, že Pius X. po celou rozmluvu, totiž přes půl ho- diny, nemluvil o ničem jiném než o Vilému I a Německu. Francouz, jenž byl pravověrný ka tolik, byl prý tím velice sklíčen, i obává se, že papež pozbyl všech sympatií pro Francii a ž lne prý celou duší k Německu. Nevíme ovšem. nezaměňujeli tu »Berl. Tagblatt« zbožné přán své s pravdou, o tom ovšem ale není pochyby že posledním konfliktem mezi Francií a Vati kánem rovnaly se cesty vlivům trojspolkovým
Pius Berl Vilém Francouz Německo Řím Francie
18 article Pohřeh poslance Heřmana Jandy
Pohřeh poslance Heřmana Jandy (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«) Požehnaná a šťastná jindy obec Budohostic byla i s dalekým a širokým okolím svým včera je vištěm události bolestně rozrušující: pochovávali tam s největší pietou svého souseda, starostu, poslance i svého vůdce Heřmana Jandu. Jakkoli dalekosáhlý význam náhlého skonu jeho připadal na mysl hned
Heřman Janda
19 article
V drobném prodej ranní číslo o sobě . . . za 8h . . . . za 2h odpolední Ve flialkách na venkověo ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inserá ty pěatí se hotově napřei Předplacení a lnserty přijímá admini- strace v Marisnské ulici č.8. Tam nacháaejí se též redakee tiskárna a ezpedice „Národních Listi“. Rukopisy se nevracuji.
Marisnský ulice národní List
20 article
při první otřesně zarmucující zvěsti, že Heřman Janda zesnul, přece celá velikost jeho ztráty vynikla právě u jeho rakve a bolným vzrušením zachvacovala mysli při posledním doprovodu tělesných ostatků jeho na mlčelivý hřbitov chržínský. Nespočetné řady občanstva přišly prokázali bez- duchému tělu Jandovu poslední osobní účast. Zvláště samosprávná representace okresu velvarského osvěd- čila svému starostovi česť způsobem jistě vzorným Bezprostředně před pohřbem konala se ve Vel- varech schůze okresního zastupitelstva a starostův obcí okresu velvarského, věnovaná uctění blahé pa- mátky Heřmana Jandy. Na schůzi té promluvil o Heřmanu Jandovi člen okres. výboru, ředitel cukro- varu a velkostatku v Oužicích, pan Karel Eger, takto „Bděte a modlete se všichni, neboť nevíte dne ni hodiny.“ Tato slova velikého proroka, hlubokou tragikou svou úchvatná, naplnila se — bohu buď to žalováno — opět. Nevíme dne ni hodiny. Čeho nikdo byl by nelušil, nikdo ani ve snu se nenadál, stalo se. Neuvěřitelná, zdrcující zvěsť, které — ach — tak rádi bychom nevěřili, kdyby bylo lze, jest, bohu- žel, hroznou, nezvratnou skutečností: Heřmana Jandy není vícel Přede dvěma léty a dvěma měsíci byli jsme t rovněž shromážděni, abychom se rozloučili a na cest poslední provodili nezapomenutelného otce drahého zesnulého. Kdo byl by se tehdy nadál, vida syna žalem sice zdrceného, ale přece s obvyklou enersií, s pevností jen jemu vlastní, bol svůj mužně nesou- sího, muže v plné síle a rozkvětu, že tak záhy předčasně pochováme i jeho! Ba, nevíme dne n hediny.
Heřman Janda Jandův Eger bůh Vela
21 article
Dříve však, drahý příteli, Heřmane Jando, než tělesnou schránku Tvou uložíme v rodnou půdu, již tolik jsi miloval, prve než hroudy zaduní o rakev Tvou na pozdrav poslední a zastrou Tě navždy na- šemu zraku, vděčnost vede nás k tomu, abychom my, zástupci měst i obcí tohoto okresu, aspoň v tuto chvíli vzdali Ti naposled díky, za vše, čím jsi nám byl, co's pro nás vykonal. Čím pro nás byl Heřman Janda, velectění přátelé Především výtečným, věrným druhem a přítelem, ke každému laskavým a dobročinným, vzorným obča- nem, vlastencem a pociivcem. A duševní jeho vlast- nosti nezůstávaly za přednostmi jeho srdce. Bylt Janda mužem skvělého nadání, neobyčejně jemného a hlubokého vzdělání; jeho intelligence, bystrost du- cha, kombinační i organisační talent, jakož i roz- vaha a umírněnost, zasluhovaly obdivu a zajišťovaly mu při tolika, tak těžkých a rozmanitých úkolech, kterých nezištně se byl podjal, pronikavý úspěch. Drahý zesnulý byl duchem mohutné energie a iniciativy, ke všemu znal položiti pravý základ, všude první razili cesty a udávali směr ostatním. K tomu přispívalo největší měrou jeho nadkškení pro pokrok a podnikání, které i v jiných dovedl vzbu- diti, osvědčuje se zároveň nadaným řečníkem a di- plomatem.
Heřman Janda Janda
22 article
Skvělé tyte vlastnosti Heřmana Jandy docházely uplatnění všude, kde blahodárnou činnost svou byl rozvinul. Český odbor zemědělské rady děkuje mu za svou organisaci, jakožto místopřed- seda úrazové pojišťovny rázně ujímal se českých zájmů, jakož i se zdarem zúčastnil se ří- zení rozmanitých podniků peněž- ních i průmyslových. O dalekosáhlé a blaho- dárné jeho činnosti vlastenecko- politicko zajisté bude promluveno se strany povolanější Speciálně pro okres náš znamenal drahý ze snulý neúnavného pracovníka, organisátora a vůdce, který na dráhu tuto od výtečného olce svého byv připraven a uveden, místo jeho důstojně zaujal a čestně zastával. Heřman Janda byl tím pravým mužem, ktorý dovedl veškery utajené síly žirného okresu našeho probuditi k životu, soustřediti a svou iniciativ nost vésti k intensivní práci kulturní. Jeho dílem je v zor- ná úprava komunikací na Velvarsku, zejmena moderní úprava silnic a cest, a výstavba mostu přes Vitavu. Jeho zásluhou došlo k uskutečnění human- ního projektu chorobince a dochází k zakládání sirotčinee Jakožto okresní starosta dbal Heřman Jand přísně spravedlnosti ke všem obcím okresu, jehož
Heřman Janda Heřman Jand Velvarsko Český odbor zemědělský rada
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V tuchách idey. Ke stoleté památce A. S. Chomjakova. Jdi ! — těbja zovut narody Daruj jim dar svjatoj svobody . ..“ Májové dny probudily ve Slovanstvu dvě významné vzpomínky: v Čechách na Kollára a Chomjakova na Rusi! Dva duchové rozdílní a přece shodní: v mohutném procitěn veliké idey. První máj (pravoslavného počítání přinesl stoletou památku muže, jenž na Rus před šedesáti léty stál v čele »slavjanofilstva« Alexěj Štěpanovič Chomjakov byl tehdy výboj- ným tlumočníkem slovanského uvědomění jako jim byl na západě slovanském Kollár. V prvých desítiletích minulého věku německý filosofický idealism rozlil se široce po Rusi. Intelligence se jím v pravém slova smyslu opájela. Tradiční názor na svět a formy života ruského začaly se rozcházeti s novými potřebami a tužbami. Vy- tvořily se dvě strany, tak zv. »západnikov«a »slavjanofilov«. Onino na stanovisku pokroku za každou cenu, tito hlásali potřebu historického vývoje. Obě strany, jak už bývá, ač úporně stály proti sobě, přec ve mnohém se shodovaly. Předáky slovanomilstva byli Kirějevskij a Chom- jakov. Pozdější zastanci hnutí jen pomáhal rozvíjeti idey obou zakladatelů. Jméno »slav- janofilstva« známo bylo již dřive. Pokřtěn jím kroužek admirála Šiškova, jenž si byl vytkl za úkol, hájiti čistotu ruského jazyka proti novotám Karamzinovým, opíraje se o ryzost církevně- slovanského jazyka. S větším ovšem právem přenesen název na stoupence Chomjakova a bratří Kirějevských, k nimž později přimkli se Samarin a bratří Aksakovi. Léta šedesátá byla nejskvě- lejší doba »slavjanofilstva«. I Solovjov a Dosto jevskij považováni jsou za stoupence idey, sami za slovanofily se neprohlašovali a posled- nější dokonce psal o »vyrožděniji slavjanofilstva«.
A S Chomjakov Kollár Chomjakov Rus Štěpanovič Chomjakov Kirějevskij Chom Šiškův Karamzinův Kirějevský Aksak Solovjov Čechy Dosta
24 article
A. S. Chomjakov 23. září 1860 zemřel **) Pronásledován osudem kráčel cestou trnitou za svými idesmi, maje proti sobě nejen kruhy než i téměř všecku tehdejší veřejnost ruskou. Vláda viděla ve slovanomilství svobodomyslnietví ba dokonce snahu revoluční a sotva že dopouštěla slovanomilům — tiskem se ujímati slova. Dav tak zvané intelligence klonil se zase k heslu význačnějšímu, k naprosté progressivnosti čili pokrokovosti k vůli — pokroku. A z té strany slovanofilské snažení pro- hlášeno krátce za zpátečnické. Ještě dnes v ru- ské společnosti převládá tento čistě heslový ná- zor o slovanofilství. Odtud lze do jisté míry vysvětliti i známý chlad jisté části ruske intelligence ke všemu slovanstvl. Činnost Chomjakova byla různoroda. By bohoslovcem, linguistou, studoval historii a homeopatii, byl vědcem, poetou a publicistouv jedné osobě. Základní směr svého myšlení a snažení, svoji touhu po zdokonalení své lidské bytosti — jak sám vyznává — přijal od své matky, rozené Kirejevských. City a názory matčiny vnukly mladé duši záměr všeho budoucího ži- vota. Ovzduší přepychu, v němž rostl, záhy vyplašilo mravní uvědomění jeho. Obklopen všeho druhu nepravostmi, silná v základě po- vaha odolala. Ani lehkomyslný život důstojnické společnosti, v níž obcoval, nedovedla ochvěti mravní podstatou jeho osobnosti. Silný a hybný, bohatý a nerozborčivý, bohat pamětí a bystrou ** Narodil se dne 1. května 1804.
A S Chomjakov Chomjakov Kirejevský Cita
25 article
představou, ohnivě a neunavně »prosporil« dle slov Hercenových všechen svůj život . . Stále hotov a bystrý stanouti k obraně svého nazírání, znal se oháněti všemi zbraněmi duchov ního šermířství, od kasuistiky byzantských boho- slovců do jemnosti a obratnosti novodobého stylisty. Chomjakov miloval čistotu a přímos jazyka i činu. »Žil, přel se, psal a umřel čestně blahorodně, po křesťansku.« Něco je charakteristické. Vzácná díla vy- sloveného slovanomila po smrti jeho zůstala nepovšimnuta. Idey jeho zůstaly vzdáleny cizí široké veřejnosti. Chomjakov zanechal bohatý nábožensko- politický katechism, jenž pohříchu zůstal pou hým náčrtkem. Rozčilování stálými polemikam nedovolovalo autoru vypracovati dílo v souvislý celek. Práce ta čeká teprv nepředpojatého pra- covníka, jenž by vynesl na jevo poklady my- šlenek ducha sic mysticky naladěného, avšak nikoliv v utopiích se ztrácejícího. Rusko miloval přes trpké výčitky, kterými stíhal nedostatky vlastenecké domácnosti. Svoj láskou k Slovanům se nikdy netajil. Však nebyl slepý ku přednostem jiných stran a dokonce zaslepený vůči »nenáviděnému« — Západu. Hlu- boře se kořil anglické kultuře, jak vysvítá z veršů »Mečta«, psaných r. 1834
Hercenový Chomjakov Hla Rusko
26 article
Doč ljubimaja svobody, Blagodatnaja zemlja, Kak kipjat tvoji narody. Kak cvětut tvoji poljal Kak děržavno nad volnoju Chodit tvoj širokij flag Kak krovavo nad zemleju Meč gorit v tvojich rukach Kak světlo věněc nauki Bleščet nad tvojej glavoj. Kak vysoki pěseň zvuki Miru brošennych tobojl Vsja oblita bleskom zlata myslju vsja ozarena, ty ščastliva, ly bogala ty roskošna, ty silna. To věru není výraz »utopického snílka« vášnivého »západníkožrouta«. A zvláště u srov nání s bolestným výlevem, jímž opěvuje stav poměrů své vlásti: »V sudách černa nepravdoj černoj i igom rabstva klejmena; bezbožnoj lesti, lži tletvornoj, i leni mertvoj i pozornoj. i vsjakoj merzosti polnal- Naopak zřejmo, kterak Chomjakov v uzna losti se sklání před »stranoj svjatych čudeše (Evropy) a stůně steskem nad dosavadní mdlobou ruského života. Chomjakov touží upřímně, aby poznány byly vlastní chyby a z poznání aby vy rostla náprava. Volá v básni » Rossii«a »Těbja prizval na braň svjatuju Těbja Gospod naš poljubil, Těbě dal silu rokovoju, da sokrušiš ty volju svoju slěpych, bezumnych, dikich sil. Vstavaj, strana moja rodnaja Za bratěv! Bog Těbja zovet črez volny gněvnavo Donaja — tuda, kdě, zemlju ogibaja, šumjat struji egejskich vod. posléze strofa »I vstaň potom, věrna prizvaňju i brosa v pyl krovavych sěč Boris za bratěv krěpkoj braňju, děrži sťag Božij krěpkoj dlaňju, rjazi mečom —- to Božij meč !« Hlavní idea Chomjakova životního názoru vnitřní očistou k síle osvětného živlu a síla je v kryi, je v osobitosti plemenné, v ideř národní, která je — slovanská. Teprv když dospěje vědomí dějinného úkolu svého, stane národ na výši svého poslání:
Chomjakov Těbja Boris Kako Evropa
27 article
»Pred mirom*) staněš ty vysoko v sijaňi**) novom a svjatom!- Ovšem nelze ruské slovanomilstvo let čtyři- cátých porovnávati ve všem se slovanofilstvem dnešním a jeho různými odstiny. Názory Chom- jakova klíčily z povšechného idealismu své doby, měly své kořeny ve zvláštním přesvědčení boho- sloveckém, opíraly se o zvláštní momenty so- ciálné a psychologické, jevily se vůbec svojí pů- vodní soustavou myšlení . . . Neodlučna o idey Chomjakova byla především jeho touha po naprosté mravní dokonalosti. Dnešnímu názoru je Chomjakov typem hi- storickým se svým imperativem dokonalosti mravní a ideové, lásky k vlasti a národu, svéh zanítění pro blaho a spásu Ruska Význam muže, nadehnutého ideou Slovan- stva, teprve budoucnost vyzvedne k pravému pochopení, jemuž není přízniva doba dnešních sporů a zápasů, otázek drobných příprava zmatků, úzkých záměrů a nízkých cílů. Nesmí proto zarazili, že 100. oslavení památky velkého Slovanomila minula téměř nezpozorována. Chvile pochopení teprv přijde, až dle vidění poety Slovanského světa: »Vsě veliki — vsě svobodny«, V Moskvě, v květnu. F. K. Šnepp- *) světem *) v lesku
Chomjakov Šnepp Chom Rusko Moskva Slovan