Periodikum ALTO Viewer

1

Vytfeiu katilý den «Ino ▼ nedéli « ifátek. fřliplioJ и V adniniitraoi mil*« Ma. teo«-n. 1 il. W) ta. .... —al.Mkr.

Ina Ma

2

« Frac*i aattoat

3

тм1к«гме » z • d.alc о • т OftroTiil ollol i. 1Ю1-П.

Ю 1

4 RvkopiiAv 1

RvkopiiAv 1 rbklahaoi . MNMpaiaténá pocýláay badia« aafrta* kováay. .

5

» . TI , T . 60 . • f , TO , . 6 , 40 , . 10 . 80 .

6

JednoWvà Alala po 4 kr.

7

lo teoáéoa! 4« dosa aéaieaé 10 кг. Cielo 949. О"——— i ' "Pl»

8

IiMráty уйЮв* m adlmdL

9

V Práme, т úterý dne 30 řjjna 19ЫЗ.

10

■tornili XV.

11 title

Pozvání к předplacení

12 article

no měiie listopad

13 article

politiolK.^lko dexkxiilK.ii

14 article „ČECH“

„ČECH“ Poitou předplácí se: no Atvrt lota • aL 7Б kr4 no pAl lota 7 iL 50 kr., na oel) oak 1S ti. — ¥ Próze bez donáiky: aa otaalo SO kr., na čtvrt lota a sL 70 kr., aa fil loto 6 sl. 40 kr., na celý rok 10 iL 80 kr. Za áonáiku do domu, kteroni výhrada« ■daUniatraoo ohatorává, platí se měsíčné 10 kr. Předplatná laaýli io — nejlépe poitor- aimi poukázkami administraci „Čecha' z Eroze, ootrovni ulice éislo 1508-1L

Čo Čecho Poitou

15 article

Revoluční propagando,

16 title

Z Hořovická.

17 title

Ve volební skupině Přibrsm-Hořovice pro

Hořovice Přibrsm

18 article

Naši liberálové při svých úvahách o ni- Acni knih misionářem Koniášem tváří se, jako by před takméř 200 lety spácháno bylo Béco v dějinách člověčenstva dosud nevídaného, ano neslýchaného. Od té doby uplynulo bezmála 300 let a dnes ješté žijeme ▼ době konfiskační. Hádejme se dnes se státním zástupcem, aneb raději a ministrem spravedlnosti, proč nařizuje konfiskaci spisů, vr nichžto orgánové spravedlnosti spatřují bud pobuřování proti vládě, aneb veřejnému řádu, aneb i něco závadného proti veřejné mravnosti I Žijeme v XIX. věku a v tom věku ješté přetírají se v censurních kancelářích celé strany a listy v knihách i novinách Černidlem, a konfiskují a ničí se spisy politicky závadné, spisy pravíme, kteréž případnou zménou vlády co bezzávadné se propouštějí. Konfiskace tudíž do dneška jest nejen véd práva, ale často pouze moci. A do dneška převeliký jest počet právníků, kteříž vládám přisuzují právo konfiskovati a ničili i také spisy, kteréž více jsou strannické, než-li nepravdivé, neb nemravné. Jest v tom tedy notný kus farizejství, tváří-li se naši liberálová tolik rozhořčeni, že kdysi před SOO lety jistý misionář ničil knihy, v nichžto seznal bludy proti učení Církve, pobuřování proti zákonům státním, aneb kteréž uznal veřejné mravnosti za škodlivé. Dnes konfiskační výkony svěřeny jsou orgánům soudním a policejním, před dvěma sty lety svářeny bývaly hlavně moci duchovní, dnes odium padá na orgány světské, před 200 lety padalo více na církevní a této právě okolnosti hledí ti jistí našinci co nejvíce vykořisťovali v neprospěch víry naší.

Koniáš I žít v XIX

19 article

Proč nepíšou se stejným rozhořčením o velikých francouzských revolucionářích, o nichž no za to má, že pochodní osvěty osvítili všechen svět a kteříž pálili a ničili v ch^ámích missály, a knihy jiné bohoslužebné a díla plná učenosti a zbožnosti hokynářům prodá vali na libry ? Proč nerozhorlili se proti tém italským barbarům, kteříž před několika málo lety loupežili v klášteruích knihovnách, kdež nejvzácuější rukopisy a díla, jež do dneška chloubou jsou knihoven, rozhazovaly ■6 za fatku? Díla malířská velikých mistrů, jež krášlila svatyně a kláštery, italskými avobodáři vynášeny byly bnd na tandlmark, aneb v bednách prodávány kramářům anglickým. O tomto nejnovějším barbarství treh mužů, jimžto dnes staví se pomníky za osvobození Italie, naši liberálové se ani slovem nezmínili. A do dneška velebí se císař Josef II. za to, že zrušením mnohých klášterův nejedna vzácná knihovna a mnohé poklady umělecké všelijak se rozebraly, ano i zničily Kdyby mělo vše podrobněji se vypsati. co všudež fanatikové víry a svobody spálili a zničili, bylo by toho tolik knih, že by naplnily celou knihovna. Však tu nejdříve a to vším právem musili bychom začínat! a církví a církviček protestantských, jelikožprávě zde nejdříve stalo se módou knihy a díla mistrovská páliti a ničiti. Synové Lutrovi, Cvingliho a Kalvína začínali nejdříve chrámy a kláštery papežencův vyklí zeti á to po vší střední Evropě a nejvíce — ve svobodné (I) Anglii. Obrazoborci nevyšli tedy z lůna Církve katolické, nýbrž na východe z církve šismati- cké a na západě z církve protestantské.

Josef Lutr Cvingli Kalvín Evropa Anglie Italia

20 article

Již první synové Lutrovi stali se obrazoborci. Hned počátkem reformace zahájen byl po všem Německu barbarský boj proti katolickým chrámům a klášterům. Páni brali klášterní statky, protestantští vojevůdcové brali klášterní peníze a žoldákům ponecháno plenění chrámů a klášterních sbírek a knihoven. Tímto spůsobem rozšiřoval se protestantismus před 300 roky. I naše matička Praha ve chrámě sv.-Vítském zakusila něco, kterak páni kalvinští bratří z rajchu rozuměli umění estanskému. Že Koniáš se svými společníky . 60 000 ne pouze českých, ale i latinských a německých knih zničil, nepoškodil české písemnictví a vůbec české historické památky tou měrou, jako ti bratří Švejdové. Krátce před zakončením války 301 eté byloknihami českými troušeno z Prahyaž do Stockholmuaaždo Upsaly. Tam u bratří protestantů hledejte hlavní škůdce českého písemnictví, nikoliv u nás a byf to bylo i u jezuitů. Koniáš sotva jediné dílo českého písemnictví zničil na dobro. Několik exemplářů zachováno bylo přece v knihovnách bud klášterních bud panských, aneb i městských a ostatně byly to knihy obsahu hlavni náboženského, na nichž našim svobodářům dnes asi málo záleží. Vsadili bychom se, že kdyby některý z nich přestrojiti se směl za nějakého Koniáše, že by dnes ještě chodil z chrámu do chrámu, a z kláštera do kláštera a z fary do fary a že by pálil a ničil všecky náboženské knihy napořád, a že by neušetřil ani jediné svatyně a šmahem zničil, cokoliv by jen poněkud připomínalo mu — kříž.

svatý Koniáš Švejda Německo Praha Lutr

21 article

venkovské obce jest mandát do řfiské rady po pana Lad. Vorlovi uprázdněn. Volby velitelů jsoa vykonány a co nejdříve bode nám voliti nového poslance. Avšak shledáváme opět ta staroa prsxi, že se nám navrhne kandidát ai v poslední chvíli a zdá se, že státoprávní klub. postaví nám kandidáta v tom asi mínění, loj . -- . . ^ venkovské obee dotčeného volebního okresu jsou! Nil vydá lOsvazkový spis o 350 000 hvězdách,‘má ministr zato, že nemusí se o nich zevrubné jakýmsi hlásajícím materiálem, že bes obavy ! Iе* > tamní stanice hvězdářské byly pozorovány Uriti, nýbri ebeo toliko doložiť, že poměry tyto motno jim navrhovali kohokoliv, aniž by se * skoumány od 1837. V posledních 6 letech zdsjl se mu byti uspokojivé v každém ohledu, proti oktroyovanéma kandidáta někdo ozval. A poznalo a popsalo se 120.000 hvésd. Ostatně jest ministr ochoten odpovědět! nazvlá- t> také viiokni zdejií páni poslancové dobře vě-| Fiasko fakciosů. Valné schůse ně- itnl otázky. děli. Nedali si ani tolik práce, aby se voličům meckých sedláků v sev. Čechách, již svolal F. Na otázka hraběte Clam-Martioice ohledně

Vorel Čech Nil lada

22 article

eo kandidáti představili a také eo e volení neunúvali toho potřeba, aby se se svými voliči iemali. Nevíme doend, kdo nám bade milostivě nitědřen. A přece by se mělo při volbě poslance pro sdejil venkovské obee hlrdtti к osobám, které také rosami sájmům obyvatelstva, obsvltité aby hleděli si konaervativnlfaro řása sdejil krajiny. Bylo by to podivné, aby v nejbliliím okolí Bveté Hory stal se poslancem liberál, či jen pololiberál. Co» není v těchto okresích iá- dný mel, hlásící se ksásadám neamlmé větiiny obyvatelstva, aby přijal mandát poslanecký, musíme své sájmy svěřovali poslancům nespolehlivým ? A proč upoů v tomto okrvsa našem, kde vltisitvi jest jisté, neprohlainje se sa kandi dáte — některý s výtečných knčii, jichž ta je i důstatek?

Bvetý Hora

23 article Pibérky.

Pibérky. —k.— Mají smola. Protestanté němečtí chtějí vydati viecky spisy Lnthrovy v chronologickém pořádku. První selit jii vyiol ve Vý- marska. Císař německý daroval na to snačnon částka peněz, ale ten lid protestantský, ten to nechce kupovat Při první subskripci předplatného na dílo to sello se v celém Německo — 357 odběratelů a to 68 knížat, 169 ústavů veřejných a 140 privátních osob, samých to pastorů a učitelů mimo jednobo gymnasistn. ,Kde jsoa kapci? Kde jsoa velkostatkáři? Kde ileehta?* táže se soofale „Grensbote." „Byla by to opravda veliká hanba pro nái lid, kdyby při dOOleté slavnosti Lnthrové dál jsme nepřišli nei sa průvody v kostýmech, kr jcarovon literaturu a cínové medaile.* „Kreusstng* vsdychá: „Budí to v ekutka bolestné pocity, čteme-li, kterak ve viech pruských provinciích poase 3 neb 3 předplatitelé se neili a to gymnasialni učitel a ku didat theologie.* — Za to dílo konvertity Everse dolio ku třetíma nežita. — Lipský „Itlu- strirte Zeitung* věnovalo Lathrovi zvláštní selit v němí je as 90 obrásků a obratů o samém Lathrovi. Aby tak a nás o někt-rém světci tolik obrasů se natisklo, col by tu bylo spllánl lodlářů*.

Evers Německo strirte Zeitung

24 article

Pracovní kolonie ve Wilhelmsdorfa samistnala v době od 1. pros. 1881 do 1 října 188ft. 1187 maiů bes práce. Kejvětil počet těchto byl s Vestfálska (460), s Porýnska 244 a s ostatních provincií 66, sároveů 19 cizo- semců, mesi nimiž 4 s Bakouska a Uherska, také jeden černoch s Afriky. Z udaného počta 966 opit si na laty vydělalo a práci přivyklo. 830 představenstvo ústava sjednalo práci a zaměstnání stálé, 42 otekli, slstavie dlatni sa lat Ted chorá ústav 321 maiů. Z přijatých dosud bylo 772 erang. 408 katol. a 7 židovského náboženství; 68 a půl procent nemilo domova, a 476 bylo úřady již stiháno pro žebrota. Dle zaměstnání bylo mesi chovanci 352 řemeslníků dělníků v továrnách, 102 kopci a pivaři, 6 učitelů, 11 úředníků, 2 farmaceati a pět techniků Ve svobodné Anglii bylo minulého ..... — , přátelské ochoty, a ministr povážeje právě tento roka 3624 osob potrestáno bitím. Boka 18811 poměr za nejdůležitějžf zárnkn která oprávňuje vybičovalo se tam po soudním rozsudku 2937 jej к naději, že mir jest na deli! doba zsbezpe- osob. — Kriminály ovšem by jim tam nevystačily. - čen. Co týče se poměrů říše к ostatním sta- Kolik hvésd? Observatóriám v Pa-;tům, které jsou jii be toho všeobecně známy,

Ted Bok Vestfálsko Uhersko Afrika Anglie Porýnsko 244

25 article

Krteček (Křeček) po návrha dra. Plekerta do Litoměřic, účastnilo se 400 občan!, mesi alarti 160 advokátů. К tomnQdrdává „E bestg": Na selském «jesda v Ústí selb se 4000 účastník!; Ise tudíž právem „pickertovstvl* povalovat! ta padlé, рак-li po dvouletém agitováni a babnó- vání takého smutného výsledku se dodělalo.* J a p a o. Dle »čítání posledního roka má Japonsko 36,700110 obyvatelů a tot18,698.998 mužského a 18,101.112 ženského pohlaví. Obydlených domů je Um 7,611.766; na dům počítá se tedy v prám éra 6 lidí. V Japonska jsoa 3 města milionová: O aka (1,772 398), Hiogo (1,418 621) a Nsngasaki (1,204.629). Po těch největší je Tokio (987.887) a Kioto (836.316). Japonská armáda čítá ai 120 000 matů. Koreu obývá 11 milionů lidí v 1,700.000 domech. Od r. 1836 jo clsaii čínskému poplatnou. Školy jsoa to jen privátní. Skoro viichnl obyvatelé nml čisti a psáti. Jedinými penězi jsoa ta měďáky, jich! 626 činí hodnota mexického dollaru. Vojenská moc spoléhá aa 1,300 000 vojáků, kteří ovšem nejsou vesměs vycvičeni a vyzbrojeni. Ve viech částech poloostrova jsoa doly na slato, »tříbro, měď a železo. V severních částech daří že obilí, aa jiha rýže, bavlna, tabák, len. Tél hedbáví se ta hojně vyrábí. Oprava. V posledním včerejiim pabérka místo „východy* má státi „výchovy*.

Křeček Litoměřice Ústí Isa Japonsko Korea E bestg Hiogo Nsngasaki Kioto

26 article Politický přehled domácí.

Politický přehled domácí. V Trasa, dae 80. října. Z Vídně. Bodle tni výbor delegace rakouské sapočal včera o poledni své merltorn! schůse poraden o rozpočtu ministerstva zahraničního, jenž, jak známo, výborem uherským již přjjat byl. Schůsi přítomni byli ministr zahraničních sáleiitostí, hrabě Balnoky, řliský ministr financí Kallay a ministr-resideat baron Tescbenberg. Vyzván zpravodajem hrabětem Jindřichem Clam-Martiuieem objasnil ministr hrabě Kalnoky poměry mocnářství к cizím státům. Hrabě Kalnoky pravil, že nemůže jinak, než-li potvrdit! známou událost, že stav řiže aa venek a její poměry к ostatním státům jsoa úplně aappko- jivé a že není ani veliké ani malé řlie, která by nebyla a Bakonské Uherskem v poměru rozhodné přátelském. Ministr prav! to výslovně ohledně viech států, zejmena z té příčiny, po- něvadi jeho nedávné prohláienl ve výboru uherské delegace bylo vykládáno umělými výklady — nebot jinak to nazvat! nemůžeme — takovým spůsobem, jakoby směřovalo v jistém ohlodá proti některému jednotlivému stata, svláltě proti Baska. Takového smyslň slova jeho neměla, no- bot ministr pravil, iepomfery Bakoaska к Вавка jsou úplně normální, tadii přátelské. Nebot kdyby nebyly přátelské, nebylo by moino nasvati je normálními. Neméně neili my žádá si Basko míra, a sice nejen vláda, nýbrž — jak výslovně doložil — i země. V poměrech oboa vlád jeví se ohledně viech otázek ráz vzájemné

Balnok Kallay Tescbenberg Jindřich clam Kalnok Vídeň Bakonský Uhersko Basco výbor uherský delegace

27 article

FEUILLETON stoř v Budějovicích na klášter Strahovský vyžadovala ; nebot následkem sucha a ne- v oboru umění předkové naši hojnost sfista- w 1 vřelými appelnjíc slovy na vlastenecký jeho úrody v letech 1868, 1869. 1870 sotva c. k. vili. jest zajisté každému vítána, kdo vřelou cit, aby dal chrám sv. Jiljí opravili a ton- daně se upravily, pak r. 1873 úplné obno- chová mysl pro národ i vše, co tento kdy Chrám SV. Jillí v Milflvskn žila velice, aby tak slavná a znamenitá pa- теп! velkolepého chrámu klášterního na Stra- byl znamenitého a slavného vyvedl. A zajisté Podáví VTw mátka budoncím věkům se uchovala. Připiš kové a právě r. 1873 oprava véží děkan- každého upřímného Vlastimila potěšíme sdě- .p trrr- ten došel na Strahov po smrti opata Zeidlera «Who chrámu v Milevsku a kopulovité lujíce s ním, že vroucí přání tak mnohých (ťoicračování.) i tehdáž vládnoucí na Strahově direktorium střechy chrámu Sepekovského pohltila tolik konečně vyplněno a že starobylý chrám sv.

Jiljí VTw Vlastimil Zeidler Budějovice Strahov Milevsko SV W chráma

28 article

Roku 1869 opět připomínalo vys. místo- odvětilo, že pro ten čas Strahovu nelze ta- peněz, že klášteru Strahovskému v skutku Jiljí vlasti a věkům budoucím zachován, držitelství kanonii Strahovské čestnou úlohu kovou obět přinésti, ježto cesta nejd. pana možno nebylo, aby takřka všeobecnému a Jakmile jiné neméně nutné stavby ku n povinnost její o uchování památné a slavné preláta, jakožto generála řádu praemonstrát tak často již projevenému přání vyhověl a konci se dovedly, tu silou ducha vlastene- budovy udávajíc ihned, že by oprava její ui ského, ku sněmu oekumenickémn do Říma důkladnou opravn chrámu sv. Jiljí provedl, ckého povznášen ujal se nyní vládnoucí ndp. na pětadvacet tisíc zl. přišla. Summa tak a pak výlohy při jeho pohřbu klášteru ve- Tak zdály se všechny pokusy, zachovali praelát král. kanonie Strahovské a generál »načnou klášter Strahovský ve stísněných liké výdaje spůsobily. Ostatně ale ponechává památnou tu stavbu věkům budoucím, býti řádu praemonstrátakého, Sigmund Starý, poměrech svých arcit obětovali nemohl. Pro- direktorium celou tuto záležitost budoucíma marnými a král. kanonie Strahovská z mno- ihned svatyně sv.-Jileké a vyzvedl tato mona- tož v odpovědi své k vys с. к místodržitel- opatovi к dalšíma vyřízení. *) hých stran trpké zakoušeli musela výčitky, mentální takřka jako na zkázu již odsoaze- utví klášter Strahovský pravil, že chrámu sv. Nebylo dosti. Roku 1873 byl s hospo že nevšímá si starobylé slavné této památky DOa budovu, která hrůzy husitské přestála a

Jiljí svatý . Jiljí Stará Řím

29 article

Jiljí v Milevsku nevyhnutelné zapotřebí není, dářským ředitelem panství Milevského, ia- » že ji netečností svou zahynouti nechá. nejen v ohledá uměleckém, ale i dějepisném jelikož ostatní dva kostely, Panny Marie kožto patronátním komisařem, u c. k. okr. Však nespravedlivý byly výtky ty a král. rrláštní svůj význam má, s velikým nákla- ▼ klášteře a sv. Bartoloměje v městě, pro hejtmanství zaveden protokol vzhledem na kanonie Strahovská, kteráž každou obět pro dem a nevšední obétovností so ssutin a opět služby Boží dostačí ; že ale vzdor tomu opravu chrámu sv. Jiljí a opět bylo vším »lávu a blaho vlasti vždy ochotně byla při- jj věnoval posvátnému účelu, jemuž po tolik opravu nadzmíněného památného chráma důrazem naléháno na tehdejšího ndp. opata nesla a kteráž v sboru svém tolik upřímných století byla sloužila. A hle I tam kde před ihned podnikne, pak li by i země nějakou Vojtěcha Hrona, aby se chrámu onoho njal a obětavých Vlastimilů čítá, nesasloužilajich, dvěma ještě lety в bolným srdcem na zříce- vétií částkou přispěla. Jelikož ale vys. c k. a jej před rozpadnutím a úplnou záhubou nebot pak li kdy, zajisté tenkráte měla v plné sinu jsme patřili, tam pne se dnes к nebe- místodržitelství na návrh ten odpověděli za zachránil.**) míře platnost svou slova: „Ultraposse пето ядт chrám v čistém gotickém sloha obno- kodno neuznalo, zůstalo vše při starém. *) Kláštera Strahovskému bylo ale i tehdáž tenetur*. vený tak krásný, tak sličný jako nevěsta oče- Roku 1870 naléhala prostřednictvím ée- při nejlepší vůli nemožno, takového nákladu Přece ale zahynouti neměl a bohudíky kávajícl ženicha svého, nkého místodržitelství nejdůst bisk. konsi- vynaložili, jakého oprava chrámu sv. Jiljí také nezahynul slavný tento pomník umění

Jiljí Marie svatý . Bartoloměj svatý . Jiljí Hron Vlastimil Milevsko

30 article

A-k snah. 187» fitte. ISO b českého a chlouba vlasti naší.

31 article

•) Arei. Btrah. 1871 fitte. 1»0 a. **j Arch. Stroh. 1878 fitte. «8. Péče O šachování pomníkův, jichž nám

Stroh