1
article
Uherska přišly tu do sporu. A že spor »rozho-
dujících« kruhů není povrchní, tomu nasvěd-
čují neutuchající pověsti o krisi, tu v lůnu vlády
společné, tu opět vlády uherské a rakouské;
brzy o demisi Szellově, brzy generála Krieg-
hammra aneb dra. Körbra. My Chorvaté máme
dosud vždy ještě jakési samostatné spojení
nejvyšším dvorem a Vídní vůbec, a když zprávy.
docházející nás na této cestě, nám podobné po-
věsti oznamují, nemohou tyto býti bez podkladu
Není divu, vždyť se jedná o tučnou kořisť,o
mohutnou haluz kmene jihoslávského. Neschází
mnoho a otázka bosenských železnic nabude
rázu mezinárodního, jak již z toho vychází, jak
ji pojímá novinářstvo ruské, které z té příčiny
žádá revisi smlouvy berljnské z r. 1878.
Až bude rakouský parlament opět pohro-
madě a bude-li mu přáno, aby rozvinul svoji
činnost, není pochybnosti, že i v něm se objeví
zájem o Bosnu a osud Chorvatů. Aby se tak
mohlo případně státi s pravým pochopením celé
otázky, potřeba vyložit stanovisko národa, při
tom nejvíce interessovaněho, nás Chorvatů. Po-
třeba toho je tím naléhavější, čím více rozličné
malé, odnárodnělé, ale svými styky s Peští
močné kruhy v naší vlasti o tom stanovisku
úplně mylné náhledy rozšiřují a maďarské zájmy
za naše vydávají.
Ovšem, soudný Slovan kterékoli větve sláv-
ského kmene sotva uvěří osecké (v Slavonsku
obchodní a živnostenské komoře, když tato
proti železnici Split- Aržano-Bugojno z tě příčiny
protestuje, že prý by se tou tratí uškodilo
velmi zájmům Rjeky. To by tak scházelo, aby
pověstné divide et impera i v zájmech ojedině-
lých přístavů chorvatských našlo k naší škodě
plodnou půdu.
Chorvat
Uhersko
Vídeň
Bosna
Pešť
Split
Aržano
Bugojno
Rjeka
Krieghammra aneb doktor
2
article
Co je Rjeka? Rjeka je území a přístav,
jež po přírozeném národním i historickém právu
patří Chorvatsku, jež ale nesprávnou interpre-
tací chorv.-uherského výrovnání z r. 1868 a po
právu mocnějšího (péstním v moderním smyslu)
náleží nyní fakticky k Uhersku. Přeš to,
že většiná obyvatelstva Rjeky jsou Chorvaté, že
jazyku chorvatskému náleží i dle nesprávn
interpretace vyrovnání při nejmen-
ším takové právo v úřadech, školách, čírkvi
veřejhém zivotě jako maďarskému jazyku tam
vnücovanému a jazyku vládnoucí tam menšiny
irřédentistických Vlachů, roztahují se tam nej
vice Mádaři a Vlaši
Ale veškerá nevole a bezpráví, jež jes
Chorvatům vzhledem k Rjece snášeti, nedovedla
by toho, aby nepřiznali, že se Rjece děje křivda
vystavením železniční trati Split-Bugojno-Lašva-
Särájevo, kdyby tomu skutečné ták bylo, čehož
však není. Tésnota místa položila dalšímu roz-
vojí rjeckého pomořského obchodu nepřekroči
telné meze. Maďaři vynaložili dosud na Rjeku
asi 300 mil. korun (počítaje v to i dráhy pro
Rjéku výstavené), alé nepodářilo se jim meze
ty odstranit, ani dostatečně uvolnit. Kromě toho
zaručuje přírozené obchodní pozadí Rjeky —
Uhersko s velkou částí Chorvatska svým ho-
spodářským rozvojem na vždy přirozený vývo
Rjece. Vše další bylo by nepřirozené, pro Rjeku
a celý stát nevýhodné ano škodlivé koncentro-
vání obchodu, ano jsme toho náhledu, že vývo
pomořského obchodu uherského přestane, nebu
delli tento přiměřeně decentralisován.
Chorvat
Vlach
Maďar
Rjéko
Rjeka
Chorvatsko
Uhersko
Split
Bugojno
LašvSärájevo
3
article
Tím jsme u jádra hospodářské strany
otázky: Máďaři měli v rukou prověsti decentrali
saci pomořského obchodu uhersko-chorvatského
pomoef druhých přístävních míst chorvatského
Přímoří, tedy Senje, Bakru, Paga atd. To by
přirozeně vedlo k železničnímu spojení těchto
míst s Bosnou a dalmatskými přístavy, jež by
také byly oživly. Po celá desítileti doprošuje se
bohaté na lesy a nerosty hörnaté Přímoří chor-
vatské (župa ličko-krbavská) žebrácky u uherské
vlády železničního spojení s Bosnou a Dalmacií,
ale bez úspěchu. Ještě dne 25. m. m. usneslo
se veliké shromáždění chorvatských obchodníků
v Otočci, aby se výstavěla dráhá z Bihače
Bosně přes Otočac a Senj do Rjeky z jedné,
z Bíhače do Dalmacie z druhé strany.
Na podobné resoluci usneslo se dřive již
shromáždění župy ličko-krbavské v Gospiči a
nyní se vypraví velká deputace ze všech obcí
župy k uherskému ministru obehodu, Hegedu-
sovi, aby jej tomu projektu naklonila. Dle všeho
bude k tomu na dlouho již pozdě, ačkoli by
tím bylo vyhověno všem oprávněným dnes
s p
přáním.
Oč se obchodní komora osečká dále zasa-
zuje: aby přímé spojení Pešti se Sarajevema
dále až do Mitrovice a Soluně bylo dřive pro-
vedeno, než spojení Splitu s Bosnou, to není
aní v zájmu celého Chorvatska, ani v zájmu
Baker
Paga
Senj
Bosna
Dalmacie
Boseň
Otočac
Rjeka
Bíhač
Gospič
Pešť
Mitrovice
Soluň
Split
Chorvatsko
4
article
Oseku a okrsku této komory, nýbrž téměř je-
dině v zájmu Maďarů. Ale je-li pravdiva zpráva
»Magyar Orszaga«, že trat Bugojno-Split bude
se stavět, dále pak trať Šamac-Doboj; že ná-
klad na most přes Sávu a Šamce ponese z po-
lovice Bosna, z polovice Uhersko; že se pak
vystaví úzkokolejná trať Sarajevo- Plevlje
a že konečně sazby na budoucí trati Pešt-
Sarajevo mají se rovnat sazbám na trati Vídeň-
Sarajevo, pak se pp. J. Miskolezy, předseda
N. A. Plavšič, tajemník osecké obchodní ko-
mory tentokrát se svou pomocí pro Maďary na-
mahali nadarmo. Mají z toho v národu jen
ostudu.
Čím je nám Chorvatům Split? — Split
je nám drahocenným pomníkem veliké minulosti
dějinné, on je naší nadějí v lepší budoucnost
veškerého chorvatsko-dalmatského Přímoří. Ho-
spodářsky je Bosna přirozené pozadí Dalmacie
a Split je obchodním střediskem jak Dalmacie
tak i jeho pozadí. Vždyť i dnes, kdy je spo-
jení Splitu s Bosnou namahavé a vyžaduje
mnoho času a peněz, najdete tam karavany
z veliké části Bosny, ano i z Hercegoviny
Proto nevěř žádný Čech, že by kdo z národně-
uvědomělých Chorvatů se opíral proti výhod-
nému pro Dalmacii a zvláště pro Split spojení
s Bosnou, jak je zamýšlí t. zv. společná vláda
rakousko-uherská, a proto přejeme nejlepšího
zdaru deputaci města Splitu k císaři a král
z té příčiny vyslané.
Maďar
Magyar Orszaga
Plavšič
Chorvat
Čo
Osek
Bugojno
Split
Šamac
Doboj
Sáva
polovice Uhersko
Sarajevo
Peštátný
Vídeň
Miskoleza
Dalmacie
Bosna
osecký obchodní ko
6
article
Dr. Stránský v Telči.
Dr. Stránský v Telči.
ide
Z Brna, 6. listopadu.
(Pův. zpřáva »Nár. Listů«.)
V neděli promluvil poslanec dr. Stránský
v Telči o dnešní politické situaci. O událostec
na říšské radě pravil:
»Musili jsme přikročiti k obstrukci, aby
nepovstalo ve Vídni zdání, že bychom — stejně
jak Němci — neměli té síly, abychom zarazil
a zastavili parlamentní jednání. Byli bychom
ztraceni a národ český byl by citelně poškozen,
kdyby ve Vídni uplatnil se úsudek, že jen
Němci mohou znemožnit působnost říšské rady.
Jestliže vláda říšskou radu rozpustila a tím
k národům se odvolala, přinesla spor před
národ český, abyon rozhodl svojí volbou,
zda-li v příčině obstrukce jednati jsme správně
čili ne.
A v tomto soudě, ve vašem rozhodnut
spočívá především význam těchto voleb. Bude
na vás, bude na celém národě, abychom dali
do Vídně odpověď určitou a jasnou, abychom
Vyřkli ortel, že schvalujete rozhodný odpor
protí nynějšímu systému, jenž odklonil se o
zásady rovnoprávnosti a přiklonil se ku systému
nadvlády německé. Bude na vás, abyste jedno-
hlasně, svorhě a mohutně prohlásili Vídni nám
nepříznivé, že národ český neochvějně a ne-
zdolně stojí za svými poslanci, dokud tito há-
jiti budou zájmy jeho a jeho práva. (Bouřlivý
souhlas.)
Při volbě poslance nerozhoduje otázka
taktiky. Ta změniti se může přes noc, poslänee
je ale volen na celých šest let. Při volbě roz-
hoduje jeho politický program.
doktor
Stránský
Němec
Telč
Brno
Vídeň
7
article
Určovati napřed taktiku bylo by neroz
umno, když nevíme, jak se utváří poměry v
nové sněmovně, jak silné neb slabé budou jed
notlivě strany, jak se spojí a seskupí a s jakou
nám přijde vstříc vláda. Ja neříkám, že nebu-
déme dělat obstrukci, já ale také neříkám, že
ji budeme a musíme dělat. Již proto tak neří-
kám, poněvadž soudím, že jednou z předních
vlastností každého poslance jako politického
bojovníka je a má býti co nejvíce vyvinutý
smysl pro diseiplinu. Jako dobrý voják nechci
vyskakovati z řady ještě před bitvou a nechci
praejúdikovati usnesení celého klubu. Tomu se
podrobím; neboť on představuje vůli národa.
Klub vezme zajisté ve velice vážnou
úvahu nejen obstrukci, nýbrž také opposici
aktivní.
Budeme dle poměrů uvažovati, zdali své
odpůrce a vládu nepřivedeme do větších ne-
snází, když donutíme levici, aby hlasováním o
rak.-uherském vyrovnání, o dani z cukru ao
všech těch paragrafem čtrnáctým vydaných
a dosud parlamentem neschválených nařízeních,
přiznala barvu. Musíme uvážiti, zdali není třeba,
aby rozhodujícím kruhům vídeňským proveden
byl znovu důkaz, že v Rakousku nelze s levicl
vládnouti, i když my neděláme obstrukci.
Leč, jak řečeno, usnesení o tom přinálež
klubu.
Kandidatura dr. Stránského byla jedno
myslně schválena.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
241—244.
doktor
Stránský
Balzac
Rakousko
8
article
— Účet s klerikály. Minulou neděli
ještě dokazoval pan dr. Žáček ve volební
schůzi přerovské, že přes všechno »zrádcování«
a útočení na bývalé strany, zastoupené v pravici,
nezbude nám nic jiného, než vstoupiti opět do
majority se stranami nám svým programem
příbuznými, jinými slovy, že vrcholem české po-
litiky i na příště má a musí býti obnovení
staré pravice. Budiž ponecháno panu dru.
Žáčkovi, jenž prohlásíl se býti nejroz-
hodnějším odpůrcem obstrukce, aby rozhodl,
zdali mezi přístupné nám svým programem
strany počítati lze též německé klerikály. Aby
pak snadněji mohl otázku tu řešiti, dali bychom
mu k disposici prohlášení posl. dra. Ebenhocha.
Týž prohlásil jasně a určitě, že musí byt
jakékoli státoprávní experimenty
z vnitřní politi ky zásadně vy-
loučeny a rovnoprávnostja zy-
ková že musí býti podřízena jed-
notě státní. Tážeme se pana dra. Žáčka
a pán ten není osamělý v odsuzování obstrukce,
jenom že on upřímnosti a pří-
mostí, s jakou se k tomu doznává
velice na svůj prospěch liší se od
ostatních, kteří to zejmena nyní
před volbami popírají? můželli býti
formulována tradicionální vídeňská politika
oproti národu našemu v slova pregnantnější
nežli jsou tato? Není-liž to zjevná definice
centralismu a spojené s ním nerozlučné germa-
nisace? Vizme jen, jak se vyslovil pan dr.
doktor
Žáček
9
article
Ebenhoch o nás Češích, kteří máme býti dle
rady jistých pánův ke klerikálům opět při-
poutáni? »Jak to dopadne v příštím par-
latentě, nikdo prý dnes neví. Jen to se vi,
že Čechové tam budou osamoceni a siče
vlastní vinou. Zdali budou provozovat také
v nověm domě obstrukci, p. dr. Ebenhoch
prý neví. Jsou-li moudri, neučiní tak, nebot
nemají prý daléko ještě jistotu, že zvítězila-li
obstrukce dvakráte, zvítězí též po třetí. Aby
byla poražena, k tomu třeba sloučení všech ku
práci ochotných stran, snad se vykřystalisuje
z tohoto svazu politický spolek všech strán,
které chtějí stát udržeti. Katolická strana
lidová je pro ústřední parlament
a proti jakému koliv dalšímu dé-
lení říše. Státoprávní experi-
menty musejí býti odstraněny.
Dospělo prý to tak daleko v Rákousku, že
všecky otázky u nás řešily se se stahoviska
strany a ne se stanoviska státu. Také otážka
rovnoprávnosti. Katolická strana lidová je sice
proti tomu, aby jeden národ utiskoval druhý,
ale je co nejrozhodněji pro němčinu jako státní
řeč, poněvadž stát muší míti jazyk nějaký, kte-
rým by se na vzájem jeho příslušníci a jejich
úřadové dorozuměli ... Tak vypadá ta nynější
strana kátolickolidová, páně Žáčkův a těch ostat-
ních příští spojenec! Že možno kalkulovati zcela
vážně s takovými alliancemi, je ovšem možno
jen ve společnosti, kde nalezají se elementy, jež
nejdůležitější zásady strany pokládají jen za
vývěšní tabule a za zboží pouze reklamové.
Čech
Čecho
doktor
Ebenhoch
Žáčkův
10
article
— O kompromisu mezi národní stra-
nou svobodomyslnou a stranou agrární
uveřejňují dnes staročeské listy zprávu, která
nezakládá se na pravdě. Jednání o kompromis
posud neňí skončeno. Otázkou, jež působí
obtíže, není počet mandátů, jež připadnouti
mají stoupencům strany agrární, nýbrž obvody,
ve kterých tito za kandidáty maji býti prohlášeni
poněvadž vedení národní strany svobodomyslné
důsledně trvá na zásadě, že bez souhlasu důvěr-
níků strany v jednotlivých okresích žádná kan-
didatura nesmí býti stanovena.
— Výbor Ústřední Matice školské
bude konati plenární schůzi výborovou zejtra
(ve čtvrtek) dne 8. listopadu o 6. hod. večerní.
— Úmrtí. Ve Vršovicích zemřela v úterý dne
6. listopadu t. r. paní Josefa Šťastná rozehá
Dolejškova ve stáří 75 roků. Pohřeb zesnulé paní
konán bude ve čtvrtek dne 8. listopadu o půl 4. hod.
odpolední z domu smutku ve Vršovicích v Přemyslově
ul. č. 20 na tamní hřbitov.
— V upomínku na bitvu na Bílé Hoře dne
8. listopadu roku 1620 pořádá místní odbor Národní
jednoty severočeské v České Třebové ve čtvrtek
dne 8. listopadu t. r. veřejnou přednášku: »Jak se
žilo v Čechách v době pobělohorské« kterou promluví
JUDr. Antonín Kusý z Pardubic. V sále p. Ed.
Čermáka u »Sokola«. Začátek přesně o půl 8. hod.
večer. Vstup volny.
Šťastná
Dolejškův
JUDr
Kusá
Čermák
Vršovice
Přemyslov ulice
Bílá hoře
Český Třebová
Čechy
Pardubice
Sokol