1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 168. ze dne 20. června 190l.
3
article
= Laciná doprava na městských dráhách.
Z Milána se oznamuje: Hospodářské středisko Italie
požívá značnou měrou toho, po čem obyvatelstvo
mnohých středoevropských měst dosud marně touží:
nejrozsáhlejší decentralisace obyvatelstva, způsobené
množstvím spojení s předměstími. Nejnovější jízdní
řád milánský vypočítává neméně než 18 tratí parní
tramwaye neb elektrických dráh, rozbíhajících se
všemi směry, jež vesměs počínají službu brzo po
5. hodině ranní a tudíž především prospívají obyva-
telstvu dělnickému. Nejlépe v této příčině koná
službu městská elektrická dráha; nejen že započíná
dopravu časně z rána, ale dopravuje pasažery až do
8. hodiny na jakoukoli vzdálenost po 5 centesimech,
z čehož ovšem má prospěch především dělnictvo. Při
tom jsou vagony elektrické dráhy zařízeny vskutku
znamenitě. Příkladem zdravé konkurrence v oboru
dopravy jest opatření milánské dráhy severní, jež má
rozsáhlé železniční sítě mezi Milánem, Lago Maggiore
a Lago di Como a jež rovněž značně snížila sazby
za dopravu osob.
Laga
Milán
Italia
4
article
= Norminy děti. Velikou závadou v Belliního
opeře »Normě« jsou děti, jež mnohdy maří nejlepší
úmysly svědomitých režisérů. Tak na př. hrála kdys
známá operní zpěvačka berlínská, Lilli Lehmannova,
pohostinsku v městském divadle ve Štětíně, kdež ku
představení »Normy« pro slavného hosta vybrány
obě děti rekvisitářovy, čiperní hošíci Emil a Karel
Ramm. Zejmena Emil byl smělý klouček a žvatlal
jako špaček. Toliko »R« činilo mu ještě značné ob
tíže a užíval tudíž pohodlnějšího »H«. Při zkoušce
chovali se oba hoši vzorně, avšak opomenuto nále-
žité opatrnosti a Norma zkoušela bez rekvisit. Když
pak večer při představení matinka Norma blížila se
ke svým dítkám, odpočívajícím na loži, s dýkouv
ruce, vyskočil malý Emil Ramm a zvolal pronika-
vým, jasným dětským hláskem, nanejvýš rozhorlen:
»Ne, zapíchnout se Emil Hamm nedá« — a skokem
byl za kulisami k nemalému zděšení Normy a za
hlučného jásotu obecenstva.
= Ze zlatého území. Ze Seattle, Wash., se
oznamuje: Parník »Dolphin«, který sem ze Skaguay
na Aljašce přibyl, přináší zprávu, že od 1. června
jest paroplavba na Yukonu opětně v plném proudu.
Několik parníků proniklo na cestě do Dawson City
až k vodopádům Whitehorse. Letošní výtěžek zlata
v Klondyke páčí se na 25 až 30 millionů dolarů.
V okolí Forty Miles nalezeno bylo nové ložisko zlata.
V Hunter Creeku, v Jack Wade Creeku a v jiných
potocích byl nalezen písek, obsahující množství zlata
— Z Colorado Springs Col., se oznamuje. Neoby
čejně bohatý zlatý důl v distriktu Cripple Creek
koupilo jisté londýnské družstvo za 21 millionů dol-
larů. V čele tohoto družstva nalézá prý se firma
Werhar, Beith Co. z Londýna, která vlastní nej-
větší ložiska zlata v jižní Africe.
Normin dítě
Lehmannův
Emil
Ramm
Emil Hamm
Štětín
Seattle
Wash
Aljaška
Yukon
Dawson Cita
Colorado Springs Col
Londýn
jižní Afrika
Belliní opera
Hunter creek
Werhar
Fort Miles
5
article
= Dcera sultánova v pařížském pensio-
nátě. Mladé dámy z elegantního jednoho pensionátu
v okolí Paříže v poslední době nemálo si lámaly
hlavu ve příčině osobnosti krásné dívky, kterou vi-
děly jen málokdy a jež bydlela ve zvláštním pavil-
lonu na konci zahrady. Byla střežena velkým mu-
žem temné pleti a dvěma tlustými ženami a když
tyto stráže pozorovaly, že se někdo blíží k pavillonu,
skryly rychle svoji chráněnku před zvědavcem. Ředi-
telka ústavu trávila každého jitra dvě hodiny v ta-
jemném útulku a odpoledne vystřídali se tam různí
učitelé. Elegantní kočár přijížděl každého dne, aby
mladá poustevnice mohla podniknouti projíždkuv
Boulogneském lesíku. Teprve těchto dnů bylo toto
tajemství odhaleno. Oznamuje se, že dívka jest jed-
nou z četných dcer sultána Abdula Hamida, jenž si
zamanul, že aspoň jednu z nich obeznámí s myšlen-
kovým světem Západu. Avšak neměl přec jen dosti
odvahy, nechati žít svoji dceru mezi dívkami jejího
věku. Bezpochyby vrátí se dcera sultánova do Caři-
hradu jako nešťastné stvoření, jež bude považovati
svůj život za zcela pochybený. Dívka učí prý se
velmi rychle a v zahradě možno slyšet, kterak hbitě
pohrává po klavíru a hlubokým altem prozpěvuje
k tomu francouzské písně. Na prázdniny odebrala se
k mořskému pobřeží, ale vrátí se opět do Neuillya
její učitelé doufají, že pak dosáhnou poněkud více
svobody pro ni, aby mohla volně obcovati s ostat-
ními žákyněmi.
= Nepřijemné cestovní dobrodružství.
Z Athén se oznamuje: Jakýs bohatý občan z Kypru
navštívil Olympii a odhodlal se podniknouti výlet
též do nitra země. Byl horlivý sběratel mincí a
doufal, že při tom získá též leckterou zajímavou
starou minci. Avšak již v Megalopoli vzbudilo jeho
počínání pozornost. Policejní prefekt odňal mu ve-
škeré získané antické mince a podrobil ho výslechu.
Hamid
Paříž
Atény
Kypr
Olympie
6
article
— »Ty's zeť S—ůve (vynikajícího politika), pravil
prefekt, »ale on ti odňal opět svoji dceru, poněvadž
se spolu nesnášíte.« — Občan z Kypru protestoval
proti tomuto tchánu, jenž mu byl úplně neznámý. —
»Pak jsi uprchlý trestanec,« pokračoval důmyslný
prefekt. »Hůl v tvé ruce pochází z vězení. Ty jsi ji
sám zhotovil.« Zatčený ujišťoval, že hůl, ovšem
uměle zhotovená trestancem, jest darem jeho athén-
ského přítele. Na telegrafický dotaz však přítel, obá-
vaje se nepříjemných zápletek, neodpověděl. Zatčený
musil veškeré svoje drahocenné mince zanechat u
podprefekta a teprve pak mohl cestovati dále. Nikde
mu nedůvěřovali, nikdo nechtěl přijati jeho sto
drachmové bankovky, jež považovány za padělky
Vysílen a vyhladověn byl občan z Kypru konečně
dopraven do Athén v průvodu četníka a musil býti
ještě rád, že mu nedal želízka. V Athénách potřebo-
val několik neděl, aby se zotavil z trampot svého
výletu. Svoje mince pak konečně dostal přece kromě
nejdrahocennějších kusů.
Kypr
Atény
7
article
= Založený požar. Onehdy v noci byl zalo-
žen v St. Johns College a v kněžském semináři, na
rohu Willoughby ave. a Lewis ave. v Brooklyně po-
žár. V budově přenocovalo 18 kněží a 40 seminaristů,
kteří mají jen pouhé náhodě co děkovati, že se
zdravou kůží vyvázli a v plamenech nezabynuli.
Požár byl spozorován současně na třech místech a
není žádné pochybnosti, že byl žaložen, poněvadž
bylo použito petroleje. Bylo krátce po 1 hodině ráno,
když hlídač Corrigan spozoroval na chodbách hustý
kouř a hned jal se z plných plic křičeti »požár!«
Prefekt semináře rev. J. Sullivan a několik jiných
kněží byli záhy na a místě zjistili, že kouř unikáz
neobydlené světnice č. 14. Hořel přístěnek naplněný
prádlem, které bylo petrolejem polito. Požár byl
uhasen dříve, nežli se přivolaní hasiči na místo do-
stavili. Hned na to byl spozorován oheň ve světnici
č. 8, rovněž neobydlené. Zde hořela postel, která
rovněž byla petrolejem politá. I tento oheň byl rychle
uhasen. V jiné světnici byl konečně zjištěn třetí po-
žár. Zde byla podlaha polita petrolejem a na podlaze
stála hořící svíčka. Tím, že byl požár záhy zjištěn,
je způsobená škoda nepatrná. Má se za to, že požár
založil zřízenec, který byl před nedávnem propuštěn
a do budovy vnikl otevřeným oknem ve dvoře.
Willoughby
Lewis
J Sullivan
St . Johns College
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 15. června 1901. Mouchová Barbora,
dcera soukromníka, 1 a půl hodiny, 64—II. Lukšová
Eleonora, krejčová, 33 roky, 841—I. Franěk Matěj.
hostinský, 66 roků, 33—II. Hrubeš Matěj, zámečník,
56 roků, 559—II. Fleischmann Antonín, syn zedníka,
13 hodin, 1354—II. Růžičková Anna, vdova po ko-
čím, 80 roků, 317—III. Smetanová Marie, manželka
sluhy, 36 roků, 645—I. Žaludová Josefa, vdova po
pobřežním, 62 roky, 1344—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Čepička František, tesař, 82 roky.
Hradcová Johanna, nádennice, 48 roků. Kardová
Františka, dcera dělnice, 2 roky. Kipsonová Marie,
manželka c. k. listonoše, 47 roků. Kočová Alžběta,
manželka obchodníka drůbeží, 30 roků. Kužel Josef,
tkadlec, 37 roků. Raclavský Bedřich, praktikant, 21
rok. Rajnyšová Vincencie, manželka dělníka, 25 roků.
Šantlová Vilemína, prodavačka, 18 r. — U Alž bě-
tinek: Svobodová Anna, služka, 17 roků. —
U milosrdných sester: Neuwirth Karel, ka-
menník, 39 roků.
Mouchová
Lukšová
I Franěk
Matěj
Hrubeš
Fleischmann
Anna
Marie
Josef
Hradcová
František
Raclavský
Praha
Kipsonová Marie
Rajnyšová Vincencie
Šantlová Vilemína
Čepička František
Kočová Alžběta
Svobodová Anno
Neuwirth Karel
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 20. června.
240. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Na letním bytě.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisén
Josef Šmaha.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Král
Štolba
Šmaha
Praha
národní divadlo
10
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve čtvrtek 20. června.
Začátek o 1/27. hod.
Ve prospěch pana Antonína Jiřikovského.
15237
Coralie Comp.
Jiřikovský
Coralie comp
Smíchov
11
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 7. hodině.
První večer z cyklu mladých autorů.
Pohostinské vystoupení slečny Lošťákovy.
Děti si to přály . ..
Dramatický akt od J. Borotínského.
Na to: Ze světla do tmy.
Drama o 1 jednání od A. Havránka.
K závěrku: Večer
Drama o 1 dějství od O. Fastra.
Král
Lošťákův
A Havránek
O Fastr
Drama
Pištěkův divadlo
12
article
Ve čtvrtek 20. června.
vol
15205
13
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
15210
Ve čtvrtek 20. června.
Začátek o 1/27. hod.
Ve prospěch fondu pro postavení tělocvičny Sokola
v Praze — VII.
Poprvé: Potlouklo.
Veselohra o 4 jednáních od Jaroslava Borotínského.
V Suk
15210
Jaroslav borotínský
Praha
Sokol
14
article
»Ani živé duše. Zachránili se nepochybně na
člunech.«
»Nemohli se ale dostati daleko,« zvolal Blunt a již
rozhlížel se dalekohledem po oceánu. »Musili zajisté po
celou dobu veslovati, neboť nebylo větérku ani tolik, aby
vykotlaný zub naplnil.«
Frere namítl:
»Snad se dali směrem nepravým. Musili nás přede-
jeti aspoň o čtyry hodiny.«
Potom objevil se i Best i vyprávěl chtivým poslu-
chačům celou historii výpravy,
Lodníci zatím pověsili opět čluny a pospíchali pak
najísti se a napíti, líčíce mezitím, co zažili.
Čtyři trestanci odvedeni opět dolů a uvězněni.
Pine prohodil mrzutě:
»Měl byste raději sestoupiti, Frere. Není nie
platno státi zde celý den a jen si hvízdati; tím větru
nepřivoláte.«
Frere se zasmál.
»Ano, tak učiním! Jsem znaven na smrt a ospalý
jak sova.«
I sestoupil do své kajuty.
Pine přešel ještě několikrát palubou sem a tam,
i setkav se pak s pohledem Bluntovým, stanul právě před
Vichersem.
»Snad bude se vám to zdáti bezcitné, co pravím,
kapitáne Vichersi, ale v pravdě bude dobře, neshledáme-li
se s ubožáky shořelé lodi. Máme sami s sebou co činiti.«
Vichers, u něhož pocit lidskosti nabyl ihned
převahy nad jeho obvyklým lpěním při formalitách,
prudce odtušil:
Blunt
Frere
Bluntův
Vichersi
15
article
Oheň hučel a praskal jak vodopád a ohromné mraky
rudého kouře vyvstávaly a rozkládaly se kolemkol.
Když Frerův člun zvolna vesloval kol lodi, Frere
opět volal k ní.
Neozvala se ale žádná odpověď a ačkoliv oheň nejen
vodu do ruda zbarvoval, nýbrž i každý provazec i každé prkno
jako za dne osvětloval, přece pátravé oko Frerovo
na lodi neshledlo ni jedinké bytosti živé.
Když čluny přiblížily se ještě víc, bylo možno z nich
rozeznati pozlacené písmeny lodi.
Frere, jenž přehlušován byl skorem úplně praskotem
plamenův, zvolal:
»Jak sluje loď? Dovedete to přečísti ?«
Ruf Dawes, puzen zvědavostí postavil se a zaclonil
si oči rukou.
Náhle vzkřikl.
»Nuže, neumíte mluviti? Jak sluje lod?«
»Hydaspes !«
Frere z hluboka vzdechl.
»Hydaspes !«a
Loď, v níž bratránek jeho Richard Devine byl
odplul!
Loď, z níž s největší úzkostí čekal zprávy!
Loď, o níž slyšel vždy cos, kdykoliv mluvilo se
o zmizelém bratránku jeho.
»Zpátky, hoši! Pryč! Veslujte o život svůj!«
Bestův člun přiblížil se též.
»Můžete jméno čísti?«
Frere, bled jak mrtvola, houkl naň:
»Hydaspes! Znám loď tu! Odplula s nákladem do
Kalkuty, pět tun prachu jest na ní!«
a eilk a
Ztracsn pra divo.
Frerův
Frere
Dawes
Hydaspes
Devine
Bestův
Kalkuta