1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 167. ze
2
masthead
dne 19. června 190l.
4
article
= Důstojník žalován pro úpadek a padělání
směnek. Z Brusselu se oznamuje: Že by na jmění
aktivního důstojníka uvalen byl konkurs a on sám
stíhán byl stát. zástupcem pro padělání směnek, jest
velkou vzácnestí i v Belgii, vlasti náruživých hazard-
ních hráčů. Proto vzbuzuje afféra setníka Pierra T
od 6. řadového pluku v Antverpách, jenž býval
dříve poručíkem v granátnickém pluku brusselském,
největší sensaci. Důstojník utrácel ročně více než
35.000 franků, kdežto věno jeho manželky a pří-
spěvky rodičů vynášely jedva 15.000 franků ročně.
Když věno jeho manželky bylo utraceno, oddal se
T. bře na závodišti. Mimo to opatřil si hypotéku
20.000 franků na majetek své manželky a počal
z těchto peněz obchod s láhvovým pivem. Tímto
způsobem dovedl nadělati v 10 měsících dalších
60.000 franků dluhů. Od 27. března jest T. v kon-
kursu. Passíva páčí se as na 250.000 fr., aktiva činí
jedva polovici této sumy. Rodina jeho zřekla se ho
úplně, neboť vše, co byla učinila na jeho záchranu,
bylo marno. K tomu ke všemu padělal čistý tento
důstojník na směnce lichváře na několik tisíc franků
podpisy dvou girantů. T. dal se na útěk Hlavními
jeho věřiteli jsou důstojníci granátnickéko plukua
pivovary.
= Odložené soptění. Prefektu departementu
Horních Alp v Gapu zaslán byl těchto dnů dopis
starosty z Glaizilu, oznamující, že na hoře Farauu
Glaizilu pojednou vypukla sopka. Starosta oznamoval
že soptění počalo již dne 27. května o 7. hod. rann
blíže Pic Pierroux, 2363 metry nad mořem a že o
té doby trvá neustále dále. Není prý možno, přiblížit
se k místu soptění, poněvadž kameny, strusky, dým
a oheň drží diváky ve vzdáleností několika set metrů.
Pierre
Pic Pierroux
Brusel
Belgie
Antverpy
Horní Alpy
Gap
Glaizil
5
article
Vůči tomuto neobyčejnému přírodnímu zjevu uznal
prefekt, že bude nejlépe, svěřiti ohledání hory, změ-
nivší se náhle v sopku, inženýru správy cest a mo-
stů. Wilhelmovi a konservatoru musea Martinovia
požádat je, aby učinili vše možné na ochranu ohro-
žené krajiny. Oba odborníci odebrali se na místo.
avšak zjistili, že hora vůbec není sopkou. Starosta
ve svém rozčilení považoval strž štěrku na Pic Pier-
roux za sopečný výbuch. Oblázky řítící se s hory.
narážející na sebe, vydávaly jiskry, jež při trošce
fantasie při pohledu shora bylo možno považovati za
plameny a oblaky prachu, způsobené na břidličnaté
půdě, byly pokládány za dým. Sedlákům, kteří z ce-
lého okolí přikvapili, aby se dívali na výbuch sopky
bylo zástupci obce oznámeno, že soptění je odloženo
načež se mrzutě vraceli domů.
= Mrtvola v továrně na hnojiva. Ze
Scrantonu. Pa., se oznamuje. Příšerný nález učinili
dělníci v Hewittově továrně na umělá hnojiva, ležící
těsně u branic města. V jednom sudě nalezli totiž
zohavenou mrtvolu mladé, neobyčejně hezké ženy.
Krk zemřelé byl podřezán od ucha k uchu. Zpráva
o nálezu mrtvoly se bleskurychle rozšířila a záhy
kolovaly všemožné pověsti o hrozném zločinu. Avšak
celá sensace se záhy rozplynula v nivec. Koroner
při zavedeném vyšetřování totiž zjistil, že mrtvola
pochází od jakéhos lékaře v Carbondale, který ji za
příčinou anatomických studií pytval a pak ji poslal
do továrny. Úřady zakročí nyní proti lékaři, který
s mrtvolou tak barbarským způsobem naložil.
Wilhelm
Sedlák
Hewittův
Scranton
Carbondale
Pic Kurier
6
article
P.= Baletka a kazatel. Z Milána se oznamuje
následující zajímavá historie: V tamějším chrámě
San Carlo měl těchto dnů kázání jakýs kazatel, jenž
ve svých řečech neleká se ani nejostřejší polemiky.
Ve svém večerním kázání podnikl prudké útoky proti
tanečnicím na divadle. Náhodou nalezala se mezi
posluchači vdova barona Zennia, jež kdysi pod jme-
nem Claudina Zucchiova bývala slavnou tanečnicí.
Zprvu angažována na milánském divadle Scala, byla
v letech padesátých členem velké Opery pařížskéa
později vystupovala se znamenitým úspěchem téžv
jiných velkých evropských městech. Baronka de
Zenni uveřejnila v milánských listech dopis, v němž
protestovala proti tvrzení duchovního a zastávala se
co nejvřeleji svých bývalých kollegyň. Dopis byl
psán půvabně a duchaplně, takže se duchovnímu
zdálo, že jest jeho povinností, odpovědít na něj. Ve
svém příštím kázání vrátil se k této záležitosti a
prohlásil, že neměl nikterak v úmyslu, pochybovati
o počestnosti celé třídy osob, že chtěl vysloviti toliko
politování nad jednou jedinou okolností: že mnozí
mužové, kteří se nesklánějí před Kristem, bez osty-
chu a rádi klekají před tanečnicí... Tímto prohláše-
ním byla pisatelka spokojena.
= Podivný kovový balvan sřítil se dle
zpráv z Alžíru loni dne 15. června ze vzduchu
blíže Ngurema v kraji Macina v Sudanu. Balvan váží
37.75 kilogramu a zlomek jeho zaslán do Paříže
k ohledání. Shledáno, že se skládá ze 92 proc. že-
leza, 7 proc. niklu a malého množství železitého
kyzu, fosforového železa, kobaltu a tuhy. Na růz-
ných místech hmoty jeví se zbytky lesklé, černé
kůry, jaká se vyskytuje z pravidla u meteoritů. Také
rýhy a stružky na jedné straně balvanu jsou zcela
podobné rýhám na povrchu pravých meteoritů. Nelze
tudíž nikterak pochybovat, že balvan tento jest sku-
tečným meteoritem.
Baletka
Zennio
Zenni
Krist
Milán
San Carlo
Alžír
Súdán
Paříž
Scala
7
article
= Ze žárlivosti. Pekař Herman Kuhn v Jer-
sey City přišel onehdy večer opilý domů, načež bez
dlouhých okolků vytáhl revolver a po manželce dva-
kráte střelil; na to střelil se do hlavy. Oba byli do-
praveni do Christ hospitálu. Dle výroku lékařů jest
naděje, že se paní Kuhnová uzdraví, avšak stav
Kuhna jest úplně beznadějný. Příčinou tohoto nebla-
hého činu byla žárlivost. Kuhn potuloval se po ho-
stincích plné dva dny a dvě noci a vrátil se domu
v úterý k večeru. Když do světnice vstoupil, tu jeho
manželka uspávala malé dítko, načež opilec, aniž
slova promluvil, vytáhl revolver a na nebohou ženu
dvakráte vystřelil. Jedna z kulí vnikla jí do prsou
a druhá uvázla v lopatce. Paní Kuhnová s pronika-
vým výkřikem klesla k zemi a Kuhn v domnění, že
ji zavraždil, střelil se do blavy. Ostatní dítky man-
želů hrály si v té době před domem.
Zemřelí v Praze.
Dne 13. června 1901. Černá Antonie, manž
kožešníka, 39 roků, 551-I. Dlesk František, syn ča
louníka, 4 měsíce, 757-I. Wolfova Otilie, dcera sklad-
níka, 17 roků, 602 II. Eckhardt František, úřadník
c. k. zastavárny, 69 roků, 696-II. Loewl František,
disponent, 69 roků, 803-II. Pek Bohumil, syn obuv-
níka, 5 měsíců, 1494.II. Novák Josef, učitel, 76 roků.
1883 II. Hodek Tomáš, obch. s potravinami, 73 roky,
900-II. — Ve všeobecné nemocnici: Dubová
Františka, dělnice, 68 roků. Peterková Marie, manž.
dělníka, 32 roky. Schlöglová Karolina, manželka
Pekař Herman Kuhn
Cita
Kuhnová
Kuhn
Dlesk
František
Otilie
Eckhardt
Novák
Josef
Hodek
Peterková
Marie
Jer
Praha
Christ HOSPITÁLU
Loewl František
Schlöglová Karolina
Černá Antonia
Pek Bohumil
Dubová František
8
article
sběratele insertů, 38 roků. Šnajdr Antonín, skalník,
19 roků. — U milosrdných sester: Řapek
Martin, sluha, 42 roky. Šilhavá Josefa, posluhovačka,
80 roků. Tučná Kateřina, dělnice, 71 rok.
Dne 14. června 1901: Kučerová Františka,
vdova po úřadníku, 73 roky, 953—II. Písek Jan, sta-
vitel, 52 roky, 1026—II. Löwyová Františka, vdova
po kupci, 65 roků, 215—I. Křišťová Johanna, vdova
po pedelovi, 85 roků, 653—I. Fantová Eleonora,
vdova po obchodníku, 79 roků, 620—II. Řezbová Te-
rezie, manželka kováře, 74 roky, 624—VII. Křivo-
hlavá Marie, dcera dělníka, 16 měsíců, 637—VII. —
Ve všeobecné nemocnici: Červenková Re-
gina, 22 roky. Dundychová Alžběta, manželka náden-
níka, 32 roky. Klapková Anna, posluhovačka, 70
roků. Prokopová Alžběta, manželka kotláře, 37 roků.
Pšanský Josef, truhlář, 49 roků. Šindelářová Kate-
řina, pradlena, 29 roků. — U Alžbětinek: Ko-
vařovicová Marie, vdova po magistrátním úřadníku,
83 roky. — U milosrdných sester: Rada Voj-
těch, zedník, 26 roků. Staněk Josef, zedník, 51 rok.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Ve středu 19. června.
239. hra v předpl.
3. čtvrtka.
Dafnis a Chloe.
Komická opereta o 1 dějství. Složil J. Offenbach
Přeložil V. J. Novotný. Dirigent: Moric Anger.
Režisér: Adolf Krössing.
Br h n a
Balet o 3 odděl. s 9 obrazy od Ippolita Monplaisira.
Hudbu složil C. Dall' Argine. Chereograf: Achille
Viscusi. Dirigent: František Picka.
Šnajdr
Josef
Kateřina
Jan
Löwyová
Johann
I Fantová
Eleonora
Křiva
Marie
Šindelářová
Staněk
Král
Dafnis
Chloé
Složil
J Offenbach
V J Novotná
Krössing
Monplaisira
C Dall Argine
Achilles
Picek
Písek
Praha
národní divadlo
Řapek Martin
Kučerová František
Dundychová Alžběta
Prokopová Alžběta
Kate
kovařovicová Marie
Rada voj
Moric Angra
9
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Ve středu 19. června.
Začátek o 3/47. hod.
Cyklus frašky VI
15150
Plukovník Pemperton.
Pemperton
Smíchov
fraška VI 15150
10
article
Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech,
Pistěkovo divadlo na Kral. Vinohradech,
Ve středu 19. června.
Začátek o 7. hodině.
Lidové představení za poloviční ceny.
Praha za dne a noci.
Kral
Praha
Pistěkovo divadlo
11
article
0000000000000
0000000000000
dne 19. června.
12
title
Koncerty a zábav
13
article
Sochirkova plzeňská restaurace „Kopmanka
Dnes koncert kapely p. Kroupy.
Sochirkova plzeňská restaurace „Kopmanka
Dnes koncert kapely p. Kroupy.
14204
Sochirkův
Kopmanka
Kroupa
14
article
Kam zítra? Na Feslovou
odpol. zahráti si kuželky. Tam se nejlépe hraje
1511
Feslův
16
article
»Proklaté, co jest s vámi? , jest to Dawes, ovšem,
Dawes. Od takového psa nelze se nic lepšího nadíti.
Není tu ovšem tak příjemno, jako honiti se po palubě —
ale jen dále, jen dál — v před.«
Soucitný soudruh jeden prohodil:
»Jest nemocen, pane.«
»Nemocen — on! Znám tu přetvářku. V před,
v před — zasaďte zostra !«
Vězeň ujal se opět vesla a loď letěla zase dál,
Nic to však neprospělo Frerovi; nemohl, co zame-
škáno, již dohoniti a Best dorazil první k černému mraku,
kterýž vznášel se nad vodou, rudě se lesknoucí.
Na znamení jeho druhá loď připlula po bok prvého
člunu.
»Zadržte!« pravil. »Je-li jich mnoho ještě na pa-
lubě, sesypalo by se jich přespříliš na vás; a já myslím,
že jich jest na palubě ještě mnoho, neboť jsme žádných
člunů nepotkali.«
A zatím co veslaři znaveni nazpět se naklonili, by
spočinuli, zavolal on hlasem povýšeným k hořící lodi.
Byla to loď velmi veliká, těžkopádná, značně ši-
roká, s velice vysokou palubou zadní.
Podivné dost však bylo, že ačkoliv byli pozorovali
krátkou jen dobu oheň, že loď byla již úplným vrakem
a že byla zcela opuštěna.
Ve středu zuřil požár nejvíce, vše bylo v jednom
plameni.
Zde a tam zely již trhliny a skuliny v boku lodi;
jimi zříti bylo, jak uvnitř požár hrozně řádí.
Velký stožár byl se již shroutil do vody a černé
visící trosky jeho sklonily loď silně na stranu.
Dawes
Best
17
article
»Ne, to nemůžete učiniti. Musíme je někam vysa-
diti na břeh. Musíme hledět dostati se s prvním větrem
k mysu Dobré Naděje — ač-li přijdou — to jest to je-
diné, co můžeme učiniti.«
I obrátil se, aby pozoroval hořící lod.
18
article
Mezitím obě lodi vypravené byly pluly přímo k místu.
odkud šířila se rudá zář, vystupující jak mohutná po-
chodeň nad hladinou moře.
Jak Blunt dobře byl pravil, loď byla vzdálena na
dvanáct mil od »Malabaru« a plavba k místu tomu byla
dlouhá a namahavá.
Dobrodruhům, když byli opustili ochranné stěny
lodi, jež byla je tak daleko již na neblahé jich cestě
dopravila, zdál se tu otvírati zcela nový svět. Nekoneč-
nost oceanu, po němž se zvolna nyní pohybovali v před,
zjevila se jim tu na poprv.
Na palubě trestanecké lodi, kdež obklopeni byli
vzpomínkami, byť i ne pohodlím svého předchozího ži-
vota, na souši stráveného, nebyli až dosud úplně pocho-
pili, jak daleko vzdáleni jsou civilisace, v níž vyrostli.
Jašně osvětlená a dobře vypravená kajuta, prostá veselost
na palubě, střídání stráží, ano i hrůzy a temnota pevně
uzavřeného vězení — vše to přece jen vštěpovalo cestu-
jícím pocit bezpečnosti oproti neznámým nebezpečím moře.
Odpor a vzdorování živlům, jež jest zvláště účinné,
jsou-li lidé ve společnosti jim rovných, vzpružovaly je
Ztraosn pro fivot.
Blunt
19
title
Osud »Hydaspu«
Hydasp