1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 26. června 1913.
Praha
4
article
m ranni a večerní liet
předplání se
V Praze v administraní
na měslo.
SK -
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
na měslo. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6ah
ve filiálkácha
Ks
na měste.
Poštou:
na města,
na čtvrt ieta : . . . s K a0n
s dvojí zásilkou
a měsío,
ak čvrtiota : . . :ukes
Praha
SK
5
article
agrární a národní svobodomyslné
6
article
Finanční a školská permanentní komi-
se sněmu království Českého skončily svoje
práce, uložené jim dohodou všech stran
sněmovních, a připravily důležité předlohy
pro zasedání sněmovni.
Jediná komise národně-politická ne-
dokončila svých prací, poněvadž poslanch
němečtí svým usnesením ze dne 9. května
t. r. veškerá jednání přerušili. Vzhledem
k tomu, že ostatní permanentní komise se
svými úkoly jsou hotovy, můžeme nyní za-
ujati stanovisko k dosavadním výsledkům
druhého období vyrovnávacího a ku proje-
vu poslanců německých ze dne 9. května
1. Především sluší na jisto postaviti
očitou nepravdu, které se provolání ně-
meckého poslaneckého svazu dne 9. května
uveřejněné dopouští tím, že za příčinu
čtyřleté sněmovní obstrukce a rozvratu
zemských financí z ní plynoucího uvád
domnělou neudržitelnost poměrů, ve kte-
rých prý německá menšina
jest vydána na pospas bezuzd-
né moci a nadvládě zástupeů
českých.
Proti tvrzení tomu dlužno v zájmu
historické pravdy konstatovati, že zemské
zřízení z roku 1861 oktrojováno bylo nej-
němečtějším ministrem novodobé ústavno-
sti, Antonínem Schmerlingem, bez nás
proti nám k tomu výslovnému cíli, aby pro
účely německé centralisace politický vý-
znam země co nejvíce byl stlačen, a aby
i na tomto zúženém působišti správy zem-
ské byla pomocí umělého, podnes platného
řádu volebního zabezpečena živlu něme-
ckému většina; dlužno vytknouti dále, že
poslanci čeští v důsledku tohoto řádu vo-
lebního většiny na sněmu nemají a nikdy
Schmerling
mecký poslanecký svaz
7
article
jí vůbec neměli, neboť činí rovněž jako po-
slanci němečtí okrouhle toliko třetinu sně-
movníků, takže o většině ve věcech pova-
hy národní rozhoduje kurie velkostatkář-
ská; dlužno též uvéstí na paměť, že během
celých desítiletí, a to právě v dobách, kdy
se tvořily základy nynější autonomní sprá-
vy země a jejího hospodářství finančního
celý český sněm byl po volebních vítěz-
stvích ústavověrného velkostatku výhradně
v rukou většiny německé; dlužno konečně
též vytknouti, že i potom, když v kurii
velkostatku nabyla převahy skupina velko-
statku konservativního, nebylo naprostoo
nijakém křivdění živlu německému nikdy
lze mluviti, a že zájem německého lidu, po-
kud zvláště běží o účastenství obou kmenů
národních na finančních zdrojích země, měl
kromě jistoty, kteréž v příčině té posky-
tovala přímo příslovečná objektivnost kon-
servativního velkostatku, vydatnou záruku
i v té okolnosti, že vyjma několik let, kdy
se němečtí poslanci sněmu vzdalovali, fi-
nanční referát zemského výboru byl po ce-
lá desítiletí nepřetržitě — Schlesinger-
Eppinger-Urban — v rukách poslanců ně-
meckých. Proti nevývratným těmto sku-
tečnostem poslanci němečtí nemohou za-
jisté uvésti ani jediného konkretního přípa-
du, v němž by v autonomní správě zeměa
ve finančním jejím hospodářství německé-
mu živlu jakákoliv křivda byla činěna,a
mluví-li se přes to v provolání německém
o domnělém znásilňování německé menší-
ny českou většinou, pak jest to tvrzení
kterým se neinformovaná veřejnost uvádí
V Praze, dne 23. června 1913.
Výkonný výbor české strany agrární:
Antonín Švehla, předseda.
Urban
Švehla
Praha
SchlesingerEppinger
8
article
Projev českých stran
Projev českých stran
o druhém jednání dohodovacím-
v omyl, čehož pro žádoucí konečnou shodu
národní zajisté na výsost sluší želeti.
2. Přes to, že německá menšína svojí
obstrukcí po léta znemožňovala jednání sně-
mu království Českého a první dohodovac
jednání bylo roku 1910 zmařeno se strany
německé odvoláním smluvených již zásad
zákona o užívání jazyků při úřadech samo-
správných, poslanci čeští vstoupili na pod-
zim roku 1911 do druhého jednání dohodo-
vacího.
Od počátku tohoto druhého jednání,
němž prvý oddíl měly činiti předlohyo
změně zřízení zemského, počítajíc v to též
opravu řádu volebního a řádu jednacího.
dále návrhy zákonů o užívání jazyků při
úřadech samosprávných a zeměpanských
české strany prohlásily za základní pod-
mínku všeho jednání a dohodování, že tyto
předlohy jsou jednotným a nedílným cel-
kem, ústupky pak učiněné jednou nebo
druhou stranov že mají platnost a zá-
vaznost pouze pro případ dohody obou ná-
rodních táborů ve všech projednávaných o-
tázkách. Proto jsme se právem postavili na
odpor všem snahám, jimiž by část politi-
ckých předloh byla vyňata ze všeho sou-
boru prvého oddílu vyrovnacího a byla sa-
mostatně vyřízena, poněvadž by tim byla
porušena bilance smíru a základna jednán
jedině pro nás přijatelná. Z tohoto důvodu
nepokládáme se za vázány dosavadním vy-
jednáváním a odvoláváme všecka dosud u-
činěná ujednání vzhledem k tomu, že ně-
mečtí poslanci usnesením ze dne 9. května
t. r. všecka dosavadní jednání přerušili.
9
article
3. Při zahájení porad i v jejich průběhu
zúčastnění poslanci čeští prohlásili často-
kráte základní požadavky svoje v projedná-
vaných oborech zákonodárných, od nichž
jest jim nemožno ustoupiti, poněvadž činí
základní zásady národního a politického
programu českého. Němečti poslanci po-
znali z těchto prohlášení jasně, že by pro
poslance české nebylo možno jednati o ta-
kové úpravě poměrů, kterou by byla poru-
šena nedílnost země, jejího zákonodárství
správy, rovnoprávnost obou jazyků zem-
ských a ohrožena práva menšin obou ná-
rodů.
Prohlásivše hned na počátku tyto ne-
překročitelné meze pro jednání, postupova-
li jsme s plnou loyalitou a přímostí. Proto
jakékoliv podezírání, že čeští poslanci za-
chovávajíce houževnatě své základní po-
žadavky, způsobili nezdar vyrovnací, od-
mítáme rozhodně jakožto neloyální tvrzení
se strany těch, jimž od počátku jasně sta-
novisko české bylo sděleno.
4. Pokus německých poslanců svaliti
odpovědnost za nezdar akce vyrovnací n
poslance české nemůže v soudné politické
veřejnosti nalézti půdy, poněvadž v prvém
období vyrovnávacím byli to Němci, kteří
roku 1910 rozbili jednání tím, že odmítli
splniti to, co pro úpravu užívání jazyků u
samosprávných úřadů již smluvili, v druhém
pak období byl to roku 1912 německý dů-
věrník v nynější vládě, ministr Hochenbur-
ger, který porušil příměří, zástupci obou
národů mlčky uzavřené a zachovávané.
Čeští členové dohodovacích porad měli prá-
vo očekávati, že němečtí vyjednavači svým
politickým vlivem dotčené porušení příměří
odstraní a pro budoucnost ony členy kabi-
netu, kteří sí vážně přáli dorozumění, proti
Němec
10
article
rušivému působení mínistra práv posílí. Na
místě toho však němečtí poslanci bez jaké-
hokoliv podnětu se strany naší za jednání
o některých otázkách, k nimž vláda musila
zaujati stanovisko, prohlásili usnesením
svým ze dne 9. května t. r. veškeré další
úrady za skončené. Následkem toho prá-
vem lze vytknouti, že jednak rušivý zákrok
ministra práv, jednak účinná jeho podpora
se strany nepřátel dorozumění na straně
německé činily vlastní příčiny, o něž i v
druhém období jednacím smiřovací dílo by-
lo rozbito. Litujeme upřímně, že k doroz-
umění nedošlo, nejenom proto, že si od do-
sažené dohody mezi oběma národy slibu-
jeme politický, hospodářský i kulturní roz-
voj země a v důsledeích toho i blahodárné
účinky pro celý státy nýbrž želíme nezdaru
posledního pokusu o mír i z té příčiny, po-
něvadž tím jest opětně oddálena volební
reforma, kterou by zastupitelstvo králov-
ství Českého postaveno bylo na zásady po-
krokové, skutečným poměrům odpovídají-
cí, na nichž by nejširší vrstvy národa,ú-
častníce se řešení sporu česko-německého
mohly zároveň pracovati o povznesen
země.
11
article
5. Obstrukční politika německá oddáli-
la též důležitou otázku úpravy platů učitel-
ských, o jejíž uskutečnění české strany
vážně a úsilovně pracovaly, uznávajíce, že
zdražení veškerých potřeb životních nejtíže
stíhá vrstvy, odkázané na pevný, zákonem
stanovený plat, jehož zvýšení a přizpůsobe-
ní drahotním poměrům nelze provéstí jinak
než zákonem.
Z příčiny té poslanci českých stran o-
chotně zúčastnili se i jednání, jež k tomu
mělo směřovati, aby ve zvláštním zasedání
sněm vyřídil zákon o platech učitelských
pro účinky zákona toho zjednal v oboru fi-
nancí zemských potřebné předpoklady. Ná-
vrhy k tomu cíli podané českými poslanci
zástupci německých stran zamítli, činíce
nastoupení této cesty závislé na podmín-
kách, kteréž by byly vedly k využití nouze
učitelské na posílení německé obstrukce
na urychlení a stupňování shroucení se fi-
nančních sil země, takže pohříchu i tento
pokus skončil s nezdarem.
12
article
6. Jestliže poslanci německého národa
chtějíce vynutiti dosažení svých cílů, ohro-
žujících jednotu země a zásadu rovno-
právnosti národní, sáhli k prostředkům, je-
jichž důsledky trpí a trpěti bude nejenom
všecko obyvatelstvo tohoto království, ný-
brž také poměry celého státu, tu slavně
plným vědomím své zodpovědnosti prohla-
šujeme, že není a nebude v Čechách strany
jež by pod jakýmkoli nátlakem přivolilak
porušení základních zásad české národn
politiky, kteréž jsme jako nepřekročitelnou
hranici naší ustupnosti při zahájení doho-
dovacích porad jasně a otevřeně ohlásíli.
Rovněž neváháme vysloviti přesvědče-
ní, že žádná vláda, nechce-li rozplameniti
vášnivý boj mezi národy a vzbuditi tím nej-
těžší vnitřní krise v Rakousku, o něž by
se na doby nedozirné každé úsilí po konso-
lidaci rozvrácených hospodářských i poli-
tických poměrů ve státě ztroskotalo, ne-
může a nesmí ani podporovati snahy smě-
řující k finančnímu rozvratu království na-
šeho, aniž vůbec jakýmkoliv způsobem vy-
jíti jednostranně vstříc tužbám, pro něž ně-
mečtí naší krajané činnost sněmovní od
čtyř let násilně maří.
národní strany svobodomyslné:
Dr. Karel Kramář, předseda.
doktor
Kramář
Čechy
Rakousko
13
article
Výkonný výbor
Výkonný výbor
Spor srbsko-bulharský.
Naděje na vyrovnání bulharsko-srbského
sporu.
Z Londýna, 25. června. (Reuter.
Válečné nebezpečí mezi Bulharskem
Srbskem lze nyní považovatí za odstraně-
né. Není sice zcela jisto, že Srbsko pro-
jeví souhlas, aby spor byl odevzdán roz-
hodčímu výroku carovu aniž by kladlo
podmínky, avšak bylo dáno dostatečně
určitých slibů, aby se mohlo s optímismem
hleděti vstříc výsledku příštího vyjedná-
vání. Důvodně lze souditi, že jak Srbsko
tak i Bulharsko vyhoví žádosti Ruska —
nestalo-li se to ještě — aby podaly vý-
klad svých nároků.
Londýn
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Reuter
14
article
Ministerská kríse v Srbsku.
Z Bělehradu, 25. června. (Srb. tisk. kan-
celář.) Nepravdivé jsou novinové zprávy
průběhu ministerské rady. Neshoda v názo-
rech byla pouze mezi m.-p. Pašičem, s nímž
scuhlasila většina členů kabinetu, a mezi mi-
nistrem vojenství Bojanovičem, k němuž
přidal se pouze ministr spravedlnosti Poli-
čevič. Všichni ostatní členové prohlásili se
pro ministerského předsedu. O podání demise
není ještě rozhodnuto. Rozhodnutí stane se
teprve v zítřejší schůzí skupštiny,
kde ministerstvo jednati bude s poslanci. Dle
toho jsou také nepravdívy všechny zprávya
kombinace o povolání vůdců oposice ke králi.
Krise bude snad ve dvou dnech definitivně
rozřešena.
Z Bělehradu, 25. června. (K k.) Jak se
proslýchá, odvolal m.-p. Pašíč demisí kabine-
tu. Z kabinetu vystoupilí pouze ministří vo-
jenství Bojovič a spravedlnosti Poli-
čevič.
Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Poněvadž
na jednací pořad zítřejší schůze skupštiny jest
dáno pokračování v rozpravě o stavbě du-
najského přístavu u Prachova, očekává se
parlamentních kruzích, že otázka stanoviska
skupštiny k ruskému požadavku, pokud jde
bezpodmínečné uznání ruského rozhodčího
soudu, bude projednávána teprve ve schůz
27. t. m. V politických kruzích projevuje se
názor, že většína skupštiny dle vší pravdě-
podobnosti se vysloví pro příjetí ruského po-
žadavku.
Srb
Pašič
Bojovič
Srbsko
Bělehrad
Prachov
Bojanovič
15
article
Mezinárodní linanční komise.
Z Paříže, 25. června. (K. k.) Výbor pro
finanční nároky vyslechl dnes důvodn
zprávu Černé Hery, v níž nároky bal-
kánských států vyloženy jsou po stránce práv-
ní i věcné. Na to navězána výměna názorůo
přesném stanovení hranic kompetence vý-
boru.
Výbor pro koncese a smiouvy za-
hájil zkoumání došlých dokladů.
Pro samosprávnou Makedoníi.
Z Petrohradu, 25. června. „Ruskoje
Slovo“ doporučuje, aby proklamována byla
autonomie Makedonie, nezdaří-li se srbsko-
bulharský spor po dobrém vyříditi.
M.-p. Venizelos o situací.
Z Paříže, 25. června Řecký m.p. Venize-
los zaslal „Tempsu“ telegram, ve kterém se
vyslovuje o situaci takto“ Vzhledem na kriti-
ckou situaci na evropském Východě je jedi-
nou spásou pro balkánskou aliancí co nejrych-
lejí uchýliti se k ruskému smírčímu soudu.
Z Paříže, 25. června. Ruská vláda pro-
hlásila dle telegramu „Tempsu“ z Petrohradu
na poslední notu bulharského kabinetu, že
sama vedena je přáním, aby rozřešení srbsko-
bulharského konfliktu bylo urychleno, ze
kteréž příčiny jednati chce pokud možno co
nejrychleji. Očekává se, že m.-p. dr. Danev
ještě dnes nastoupí cestu do Petrohradu, jak
původně zamýšlel.
Petrohradské rozpravy.
M. Z Kolína n. R., 25. června. (Zvl. telgr
„Nár. L.“) Dle berlínského dopisovatele „Köl-
nische Ztgu.“ petrohradské rozpravy ministra
Sazonova s premiery balkánských států ne-
budou míti hned formu konference, ani nebu-
Venizelos
Temps
doktor
Danev
Sazonov
Paříž
Petrohrad
Makedonie
Kolín
Černá Hera
17
article
V drobném prodejlr
ranní čislo o sobě . za Sb
večerni
za lk
Va fliálkách na venkově
ranul sislo
. . . su
večerni.
Inneráty
platí se hotově Bapřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské al., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tlskárna a sxpodice
„Národnlch Listů“
Rnkopisy se novracoií.
18
article
dou společny. Ruský ministr bude jednati nej-
prve s každým zvlášť a teprv později dojde
snad ke společnému jednání. Možná však ta-
ké, že těmito rozpravami omezí se neshodya
spory tak, že ani nebude třeba formálního
rozhodčího soudu ruského.
Zostřená bezpečnostní služba. — Pumy v by-
tech železničních dělníků bulbarských.
Ze Soluna, 25. června. (K. k.) Ke zostření
bezpečnostní služby přibylo sem silné oddě-
lení řecké námořní pěchoty, jež spolu s krét-
ským četnictvem konati bude bezpečnostní
službu, aby uvolněno bylo vojsko, jehož k ní
dosud bylo používáno
Zatčeno zde 8 bulharských železničních
dělníků, v jejichž bytech nalezeny byly pumy.
Návrat tureckého vojska z Albanie.
Z Caříhradu, 25. června. (K. k.) Divísionář
býv. turecké západní armády, Džavid pa-
ša, přibyl sem včera s částí svého vojska
z Valony. Dosud vypraveno bylo z Valony 12
tureckých dopravních parníků.
Valon
Soluna
Albánie
Caříhrad
19
article
Poplašné zprávy bělehradských
listů.
Z Bělehradu, 25. června. (12 hod.
v nocí.) Zvláštní vydání listů pozdě večer
oznamují, že válka s Bulharskem vy-
pukla. U řeky Zletovy došlo k ve-
liké srážce, do které z obou stran za-
sáhlo dělostřelectvo. Na obou stranách
je mnoho padlých a raněných; posléz
Bulhaři byli odražení. V Bělehradě pa-
nuje veliké vzrušení. Velitel ve Skopljí
generál Putník, který měl přijetí dnes
do Bělehradu, dostal rozkaz, aby ne-
prodleně odebral se do štípu.
O událostí na řece Zletově došly tyto
zprávy:
Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Srbské
tiskové kanceláře dochází zpráva, že bulhar-
ské vojsko dnes, o 1. bodině v noci, velkou
silou napadlo beze vší příčiny srbské vojsko
u Zletova a Ratkovče. Boj dosud trvá.
Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Dle ofi-
cielních zpráv pokusily se oddíly bulharského
vojska nočním přepadnutím zmocniti se srb-
ských posíc podél řeky Zletova, byly však po
krvavém boji odraženy. Na rozhodujícím srb-
ském místě se vyslovuje naděje, že tato udá-
lost nenabude většího rozsahu.
Bulhar
Putník
Bělehrad
Bulharsko
Zletův
20
title
Politický přehled.
21
article
Země české.
Země české.
Kandidatura dra. Bulína.
Předseda lidové strany moravské dr.
Bulín, dřívější řišský i zemský poslanec, který
si dovedl vybojovatí Brněnsko i pro zemský
sněm, i pro říšskou radu, kandiduje tentokráte
v městské skupině třebíčské. Včera bylo pro
něho vydáno krátké, prosté, ale výmluvné
osvědčení. Konstatuje se v něm, že dr. Bulín
přijal kandidaturu českých měst západo-
moravských, když dřívější jejich poslanec (dr.
Chlum v Jihlavě) odmítl novou kandidaturu
v této skupině, že dr. Bulín se osvědčil v práci
veřejné tak, že oprávněna je důvěra, že dr.
Bulín bude dobrým poslancem své volební sku-
piny i svědomitým zastancem české menšiny
jihlavské. Osvědčení toto podepsali: Dr. Karel
Přerovský, starosta města Třebíče: Fr. Jeřá-
bek, úřadující radní v Náměštts Hynek Světlík,
starosta města Rosici Jan Škoda, starostav
Hrotovicích: Polit. klub českého živnostnictva
v Třebíčí; Společenstvo smíšených živnostív
Třebíči; Společenstvo obuvníků v Třebíči; Okr.
společenstvo řezníků a uzenářů v Třebíci
Okresní společenstvo krejčích v Třebíči; Ob-
chodní gremium v Třebíči; Okresní společen-
stvo hostinských v Třebíči; Okr. společenstvo
kovářů a podkovářů v Třebíči; Okr. společen-
stvo mlynářů v Třebíči; Řemeslnická beseda
v Třebíči; Společenstvo koncesovaných a svo-
bodných živností v Náměšti n. O.: Společen-
Bulín
doktor
Přerovský
Světlík
Škoda
Brněnsko
Chlum
Jihlava
Třebíč
Rosice
Hrotovice
Ob
Náměšť
Společit
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Před výstavou J. Kupeckého.
Kroužek přátel starého malířství spojilv
programu své příští výstavy V. V. Reineras
Janem Kupeckým. Ne k vůli paralele a také
ne z jaké vnitřní příbuznosti. Naopak: tyto
dvě tváře umělců, jejich osobní temperament
a karakter, jejich životní osudy vykazují jen
řadu protiv. Také se stránky sběratelské a
řeknu, poznávací půjde u Reinera o něco ji-
ného nežli u Kupeckého; u onoho o doplněk
k freskovému dílu, u tohoto takořka o první
poznání vůbec. Po prvním rozhlížíme se v če-
ském domácím majetku, k němuž snad cizina
něčím přispěje; u Kupeckého poměr zrovna
obrácený. Naše sbírky mají z Kupeckého jen
jakési rozstřiknuté odbočky a gros jeho díla
drží kolekce a galerie mimočeské, jako se celá
životní odysea Kupeckého odehrála mimo
Čechy a jenom kratičkou episodou dotkla se
domoviny jeho rodičů.
Z třiasedmdesáti let svého života pobyl J.
Kupecký pouze půl roku v Čechách. V cizině
se narodil, v cizině zemřel a tři národnosti za-
nášejí jeho umění do svých účetních knih
dějin: Maďaři pro jeho rodiště, Němci pro jeho
působiště a my pro jeho rod. Kupecký jde také
jejich literaturou odbornou, díletantskou i be-
letrií. Jak podivný je sběh události! Naší re-
presentanti baroku, jejichž díla dávají jeho
V V Reineras
Jan kupecký
Reiner
Maďar
Němec
Čechy
23
article
sumu v zemi, mají cizí rodokmen. Dienzen-
hofrův otec a Reinerův děd přišli z Bavor
otec F. Brokoffa z německé osady v Uhrách
Brandlův z Falknova; M. Braun byl Tyrolák
Jejich život a dílo rozvinuly se však v Praze
a v Čechách jako cosi domácího a zdejšího.
Jan Kupecký, plnokrevný Čech, po rodu, řeči,
citu a víře, narodil se v Uhrách, syn vystěho-
valce. Domníváme se, že z Boleslavska, zatím
bez opory pramenů. Osud protireformační,
osud českých emigrantů protkává i život Ku-
peckého. Také jej provází starost nábožen-
ská. Pro víru opouštějí jeho rodičové Čechy;
z obavy před šikanami náboženskými prchá
Kupecký tajně z Vídně do Norimberka. Oženil
se s lehkomyslnou katoličkou, která ví, žev
otázce víry je Kupecký nejcitlivější. Norim-
berští protestanté odpírají mu řádný pohřeb.
poněvadž neplnil povinnosti jejich kultu. Platí
za „starokatolíka“ na venek a uvnitř zůstává
pravověrným českým bratrem.
Reinerův
Bavor
F Brokoff
Brandlův
M Braun
Tyrolák
Jan kupecký
Uhry
Falknov
Praha
Čechy
Boleslavsko
Vídeň
Norimberk
Ku
24
article
Své chlapectví prožil v českém okolí,
pezinské osadě českých vystěhovalců, habánů,
a mateřštině se neodcizil. Přes padesát let
strávil v Italii a Němcích; a nenaučil se ně-
mecky číst. S carem všech Rusů dohovořuje se
česky a pociťuje jakousi pýchu z toho, že jsou
oba téhož kmene, slovanského. Pro tohoto
Kupeckého opravdu nebylo v Čechách katoli-
cký zreformovaných a národně už přirduso-
vaných místa. Nikdo jej sem také nevolal. Čára
jeho životního itineraria pohybovala se mino
hranice království z Pesinku, kde má pamětní
desku na rodném domku — maďarskou —
do Holiče, pak do Vídně, odtud do Benátek
Říma, Florencie, Bologni, zpět do Vídně, od-
tud do Norimberka. Lipska, Berlina, Bam-
berku a malých residencí německých a konči
na neznámém místě svatojanského hřbitova
před branou norimberskou. Z dvaadvacetile-
tého pobytu v Italii neznáme ničeho, leda že
by tehdejší práce Kupeckého kryly se někde
anonymně nebo pod cizími jmény. Umělecky
chopitelný vystupuje teprve ve Vídni. To uz
byl čtyřicátník. Odtud jeho dílo má pečet
portretisty tak silnou, že něco obrazů sujetá
náboženských pod ní mizí. Jejich paměta
slabý odraz uchoval nám vlastně jenom cyklus
rytin J. J. Haida. I genry Kupeckého mají ráz
portretní asi tak jako Halsovy. S tím vešel
do historie umění. Nemohla jíti mlčky kolem
zjevu tak bohatého a hlavně tak silného, který
svojí jadrnou a šťavnatou mluvou snadno pře-
vyšoval planou povídavost současného many-
rismu, kolem něho hlučící. Jeho zdraví umě-
lecké vycházelo z jeho mocného smyslu
realistního; jeho malebná mluva, ku podivu.
zhostila se všech reminiscencí vlašských a má
jen v Holandsku své analogie. Kupeckého ro-
bustnost značně se liší od akademické a dvo-
řanské úpravnosti jeho soudruhů a soupeřů.
Němec
Rus
Haid
Halsův
Čechy
Holič
Vídeň
Benátky
Řím
Florencie
Bologna
Norimberk
Lipsko
Berlín
Holandsko
Pesinka
25
article
Je to kus jeho lidské přirozenosti a souhlas
s tím, co kde jeho první biograf, J. C. Füssli.
k jeho karakteristice vypravuje. Dobrota
srdce, silný cit pro osobní nezávislost, přímé
a „ne právě příliš vábné chování“ dávají slož-
ky jeho karakteru. A přece se stal oblíbeným
a hledaným portretistou císařů a carů, králů
kurfirstů a prelátů. Císař německý, car ruský
královna anglická, král dánský chtěli jej slu-
žebně připoutati ke svému dvoru. Nikdy ne-
příjal nabídky. Ve dvorském a dvořanském
ovzduší tento syn chudého tkalce necítil se
volným. Jakoby se bál o svoji krevnatou ja-
drnost.
Jenom Petra Velikého se strachoval a
šel k němu, když nebylo zbytí, opatřen fin-
govaným dekretem komorního malíře jak
bezpečnostním gleitem. Roku 1719 (spíše však
1712) vybral se z Vídně, nepochybně přes
Prahu, do Karlových Varů a vrátiv se, shle-
dal, že srdcem k žádnému knížeti tak nepři-
lnul, jako k tomuto severskému temperament
nímu barbaru. Půl roku pobyl ve Varech, maje
plné ruce práce, jež stěží všechna náležela
carovi. Portretista tak renomovaný v lázních
rodovými a peněžními veličinami osazených.
nemohl zůstatí skryt a nepozorován. Ani vy-
měřený čas nestačil na všechno a teprve
Lipsku dodělává mnohé, co ve Varech zapo-
čal. Říkával pprý: „Hlava a ruce musí učinit
podobiznu krásnou; vše ostatní je vedlejší,“a
vzal si Hoyera ku pomoci.
Füssli
Hoyer
Vídeň
Praha
Karlová Vary
Lipsko
Vary
26
article
Dílo Jana Kupeckého bylo velmi hojné
a ještě dnes je bohaté, arci rozhozené a roz-
tříštěné a také ne všady rozpoznané. Můžeme
jeho kusy tušiti všady a ne pouze v Němcích:
Norimberské matriky jmenují Kupeckého
„weliberühmt“ už rok po jeho smrti. Docel
správně. Jeho práce šly do celého světa a li-
teratura osmnáctého věku velmi pilně sepisu-
je, co kde v německých sbírkách zbylo roz-
troušeno. B. Vogel a V. D. Preisler dokončilí
1745 třiasedmdesátilistový výběr díla Kupe-
ckého, J. C. Füssli vydal 1756 jeho životopis,
dosud stále nejlepší pramen, z něhož jest od-
vozeno vše, co Pelzl, J. B. Müller, K. Adámek,
Zsilinsky, Ormós, Nyári o Kupeckém vypra-
vují a nač své výmysly zavěšují. Život jeho
známe a jméno je v Čechách populární. Jeho
dílo nikoli, jeho umění z doslechu a druhé,
třetí ruky i těm, kteří nás co nejpodrobnějio
Kupeckém zpravují. Proto výstava Kroužku
přinese nové a přesně vzato první poznání
Kupeckého umění. V tomto smyslu bude na
rovni s oddílem Reinerovým.
Arci nejméně prací Kupeckého lze na-
lézti v Čechách a nejméně českých tváří je
v jeho díle. V rytinách Voglových se objevuje
paní Schreyvoglová a N. Wussin z Prahy; do
štyrského Hradce dostal se portret Jana Stra-
ky z Nedabilic. Toť vše. Co z díla Kupeckého
náleží, nebo náleželo do starého majetku
šlechtického, přišlo sem asi z Vídně, na př.
k Valdštýnům, Paarům, Lobkovicům, co se
později objevuje, má po výtce také jen po-
zdější a amatérský křest, vzešlý ne tak ze
znalosti jako z popularity a sběratelské žá-
dostivosti. Sotva tedy spoléhá Kroužek při
projektované výstavě na domácí majetek tak.
že by měl tvořit její základ. Za to se mu daří
s výzvou na venek a v Rudolfinu sejde se
dost Kupeckého obrazů ze sbírek mimo-
českých. Veřejné galerie i soukromé sbírky
Jan kupecký
Němec
B Vogel
Preisler
Füssli
Pelzl
Müller
K Adámek
Zsilinsky
Ormós
Nyári
Reinerův
Voglův
Schreyvoglová
N Wussin
Stra
Lobkovic
Čechy
Praha
Hradec
Vídeň
Valdštýn
Paar
Rudolfinum