ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 94814a20-8f11-11dd-9c9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 60, org 5, person 57, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 26. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 173.
4 article
m ranni a večerní liet předplání se V Praze v administraní na měslo. SK - na čtvrt leta s dvojí donáškou na měslo. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6ah ve filiálkácha Ks na měste. Poštou: na města, na čtvrt ieta : . . . s K a0n s dvojí zásilkou a měsío, ak čvrtiota : . . :ukes
Praha SK
5 article
agrární a národní svobodomyslné
6 article
Finanční a školská permanentní komi- se sněmu království Českého skončily svoje práce, uložené jim dohodou všech stran sněmovních, a připravily důležité předlohy pro zasedání sněmovni. Jediná komise národně-politická ne- dokončila svých prací, poněvadž poslanch němečtí svým usnesením ze dne 9. května t. r. veškerá jednání přerušili. Vzhledem k tomu, že ostatní permanentní komise se svými úkoly jsou hotovy, můžeme nyní za- ujati stanovisko k dosavadním výsledkům druhého období vyrovnávacího a ku proje- vu poslanců německých ze dne 9. května 1. Především sluší na jisto postaviti očitou nepravdu, které se provolání ně- meckého poslaneckého svazu dne 9. května uveřejněné dopouští tím, že za příčinu čtyřleté sněmovní obstrukce a rozvratu zemských financí z ní plynoucího uvád domnělou neudržitelnost poměrů, ve kte- rých prý německá menšina jest vydána na pospas bezuzd- né moci a nadvládě zástupeů českých. Proti tvrzení tomu dlužno v zájmu historické pravdy konstatovati, že zemské zřízení z roku 1861 oktrojováno bylo nej- němečtějším ministrem novodobé ústavno- sti, Antonínem Schmerlingem, bez nás proti nám k tomu výslovnému cíli, aby pro účely německé centralisace politický vý- znam země co nejvíce byl stlačen, a aby i na tomto zúženém působišti správy zem- ské byla pomocí umělého, podnes platného řádu volebního zabezpečena živlu něme- ckému většina; dlužno vytknouti dále, že poslanci čeští v důsledku tohoto řádu vo- lebního většiny na sněmu nemají a nikdy
Schmerling mecký poslanecký svaz
7 article
jí vůbec neměli, neboť činí rovněž jako po- slanci němečtí okrouhle toliko třetinu sně- movníků, takže o většině ve věcech pova- hy národní rozhoduje kurie velkostatkář- ská; dlužno též uvéstí na paměť, že během celých desítiletí, a to právě v dobách, kdy se tvořily základy nynější autonomní sprá- vy země a jejího hospodářství finančního celý český sněm byl po volebních vítěz- stvích ústavověrného velkostatku výhradně v rukou většiny německé; dlužno konečně též vytknouti, že i potom, když v kurii velkostatku nabyla převahy skupina velko- statku konservativního, nebylo naprostoo nijakém křivdění živlu německému nikdy lze mluviti, a že zájem německého lidu, po- kud zvláště běží o účastenství obou kmenů národních na finančních zdrojích země, měl kromě jistoty, kteréž v příčině té posky- tovala přímo příslovečná objektivnost kon- servativního velkostatku, vydatnou záruku i v té okolnosti, že vyjma několik let, kdy se němečtí poslanci sněmu vzdalovali, fi- nanční referát zemského výboru byl po ce- lá desítiletí nepřetržitě — Schlesinger- Eppinger-Urban — v rukách poslanců ně- meckých. Proti nevývratným těmto sku- tečnostem poslanci němečtí nemohou za- jisté uvésti ani jediného konkretního přípa- du, v němž by v autonomní správě zeměa ve finančním jejím hospodářství německé- mu živlu jakákoliv křivda byla činěna,a mluví-li se přes to v provolání německém o domnělém znásilňování německé menší- ny českou většinou, pak jest to tvrzení kterým se neinformovaná veřejnost uvádí V Praze, dne 23. června 1913. Výkonný výbor české strany agrární: Antonín Švehla, předseda.
Urban Švehla Praha SchlesingerEppinger
8 article Projev českých stran
Projev českých stran o druhém jednání dohodovacím- v omyl, čehož pro žádoucí konečnou shodu národní zajisté na výsost sluší želeti. 2. Přes to, že německá menšína svojí obstrukcí po léta znemožňovala jednání sně- mu království Českého a první dohodovac jednání bylo roku 1910 zmařeno se strany německé odvoláním smluvených již zásad zákona o užívání jazyků při úřadech samo- správných, poslanci čeští vstoupili na pod- zim roku 1911 do druhého jednání dohodo- vacího. Od počátku tohoto druhého jednání, němž prvý oddíl měly činiti předlohyo změně zřízení zemského, počítajíc v to též opravu řádu volebního a řádu jednacího. dále návrhy zákonů o užívání jazyků při úřadech samosprávných a zeměpanských české strany prohlásily za základní pod- mínku všeho jednání a dohodování, že tyto předlohy jsou jednotným a nedílným cel- kem, ústupky pak učiněné jednou nebo druhou stranov že mají platnost a zá- vaznost pouze pro případ dohody obou ná- rodních táborů ve všech projednávaných o- tázkách. Proto jsme se právem postavili na odpor všem snahám, jimiž by část politi- ckých předloh byla vyňata ze všeho sou- boru prvého oddílu vyrovnacího a byla sa- mostatně vyřízena, poněvadž by tim byla porušena bilance smíru a základna jednán jedině pro nás přijatelná. Z tohoto důvodu nepokládáme se za vázány dosavadním vy- jednáváním a odvoláváme všecka dosud u- činěná ujednání vzhledem k tomu, že ně- mečtí poslanci usnesením ze dne 9. května t. r. všecka dosavadní jednání přerušili.
9 article
3. Při zahájení porad i v jejich průběhu zúčastnění poslanci čeští prohlásili často- kráte základní požadavky svoje v projedná- vaných oborech zákonodárných, od nichž jest jim nemožno ustoupiti, poněvadž činí základní zásady národního a politického programu českého. Němečti poslanci po- znali z těchto prohlášení jasně, že by pro poslance české nebylo možno jednati o ta- kové úpravě poměrů, kterou by byla poru- šena nedílnost země, jejího zákonodárství správy, rovnoprávnost obou jazyků zem- ských a ohrožena práva menšin obou ná- rodů. Prohlásivše hned na počátku tyto ne- překročitelné meze pro jednání, postupova- li jsme s plnou loyalitou a přímostí. Proto jakékoliv podezírání, že čeští poslanci za- chovávajíce houževnatě své základní po- žadavky, způsobili nezdar vyrovnací, od- mítáme rozhodně jakožto neloyální tvrzení se strany těch, jimž od počátku jasně sta- novisko české bylo sděleno. 4. Pokus německých poslanců svaliti odpovědnost za nezdar akce vyrovnací n poslance české nemůže v soudné politické veřejnosti nalézti půdy, poněvadž v prvém období vyrovnávacím byli to Němci, kteří roku 1910 rozbili jednání tím, že odmítli splniti to, co pro úpravu užívání jazyků u samosprávných úřadů již smluvili, v druhém pak období byl to roku 1912 německý dů- věrník v nynější vládě, ministr Hochenbur- ger, který porušil příměří, zástupci obou národů mlčky uzavřené a zachovávané. Čeští členové dohodovacích porad měli prá- vo očekávati, že němečtí vyjednavači svým politickým vlivem dotčené porušení příměří odstraní a pro budoucnost ony členy kabi- netu, kteří sí vážně přáli dorozumění, proti
Němec
10 article
rušivému působení mínistra práv posílí. Na místě toho však němečtí poslanci bez jaké- hokoliv podnětu se strany naší za jednání o některých otázkách, k nimž vláda musila zaujati stanovisko, prohlásili usnesením svým ze dne 9. května t. r. veškeré další úrady za skončené. Následkem toho prá- vem lze vytknouti, že jednak rušivý zákrok ministra práv, jednak účinná jeho podpora se strany nepřátel dorozumění na straně německé činily vlastní příčiny, o něž i v druhém období jednacím smiřovací dílo by- lo rozbito. Litujeme upřímně, že k doroz- umění nedošlo, nejenom proto, že si od do- sažené dohody mezi oběma národy slibu- jeme politický, hospodářský i kulturní roz- voj země a v důsledeích toho i blahodárné účinky pro celý státy nýbrž želíme nezdaru posledního pokusu o mír i z té příčiny, po- něvadž tím jest opětně oddálena volební reforma, kterou by zastupitelstvo králov- ství Českého postaveno bylo na zásady po- krokové, skutečným poměrům odpovídají- cí, na nichž by nejširší vrstvy národa,ú- častníce se řešení sporu česko-německého mohly zároveň pracovati o povznesen země.
11 article
5. Obstrukční politika německá oddáli- la též důležitou otázku úpravy platů učitel- ských, o jejíž uskutečnění české strany vážně a úsilovně pracovaly, uznávajíce, že zdražení veškerých potřeb životních nejtíže stíhá vrstvy, odkázané na pevný, zákonem stanovený plat, jehož zvýšení a přizpůsobe- ní drahotním poměrům nelze provéstí jinak než zákonem. Z příčiny té poslanci českých stran o- chotně zúčastnili se i jednání, jež k tomu mělo směřovati, aby ve zvláštním zasedání sněm vyřídil zákon o platech učitelských pro účinky zákona toho zjednal v oboru fi- nancí zemských potřebné předpoklady. Ná- vrhy k tomu cíli podané českými poslanci zástupci německých stran zamítli, činíce nastoupení této cesty závislé na podmín- kách, kteréž by byly vedly k využití nouze učitelské na posílení německé obstrukce na urychlení a stupňování shroucení se fi- nančních sil země, takže pohříchu i tento pokus skončil s nezdarem.
12 article
6. Jestliže poslanci německého národa chtějíce vynutiti dosažení svých cílů, ohro- žujících jednotu země a zásadu rovno- právnosti národní, sáhli k prostředkům, je- jichž důsledky trpí a trpěti bude nejenom všecko obyvatelstvo tohoto království, ný- brž také poměry celého státu, tu slavně plným vědomím své zodpovědnosti prohla- šujeme, že není a nebude v Čechách strany jež by pod jakýmkoli nátlakem přivolilak porušení základních zásad české národn politiky, kteréž jsme jako nepřekročitelnou hranici naší ustupnosti při zahájení doho- dovacích porad jasně a otevřeně ohlásíli. Rovněž neváháme vysloviti přesvědče- ní, že žádná vláda, nechce-li rozplameniti vášnivý boj mezi národy a vzbuditi tím nej- těžší vnitřní krise v Rakousku, o něž by se na doby nedozirné každé úsilí po konso- lidaci rozvrácených hospodářských i poli- tických poměrů ve státě ztroskotalo, ne- může a nesmí ani podporovati snahy smě- řující k finančnímu rozvratu království na- šeho, aniž vůbec jakýmkoliv způsobem vy- jíti jednostranně vstříc tužbám, pro něž ně- mečtí naší krajané činnost sněmovní od čtyř let násilně maří. národní strany svobodomyslné: Dr. Karel Kramář, předseda.
doktor Kramář Čechy Rakousko
13 article Výkonný výbor
Výkonný výbor Spor srbsko-bulharský. Naděje na vyrovnání bulharsko-srbského sporu. Z Londýna, 25. června. (Reuter. Válečné nebezpečí mezi Bulharskem Srbskem lze nyní považovatí za odstraně- né. Není sice zcela jisto, že Srbsko pro- jeví souhlas, aby spor byl odevzdán roz- hodčímu výroku carovu aniž by kladlo podmínky, avšak bylo dáno dostatečně určitých slibů, aby se mohlo s optímismem hleděti vstříc výsledku příštího vyjedná- vání. Důvodně lze souditi, že jak Srbsko tak i Bulharsko vyhoví žádosti Ruska — nestalo-li se to ještě — aby podaly vý- klad svých nároků.
Londýn Bulharsko Srbsko Rusko Reuter
14 article
Ministerská kríse v Srbsku. Z Bělehradu, 25. června. (Srb. tisk. kan- celář.) Nepravdivé jsou novinové zprávy průběhu ministerské rady. Neshoda v názo- rech byla pouze mezi m.-p. Pašičem, s nímž scuhlasila většina členů kabinetu, a mezi mi- nistrem vojenství Bojanovičem, k němuž přidal se pouze ministr spravedlnosti Poli- čevič. Všichni ostatní členové prohlásili se pro ministerského předsedu. O podání demise není ještě rozhodnuto. Rozhodnutí stane se teprve v zítřejší schůzí skupštiny, kde ministerstvo jednati bude s poslanci. Dle toho jsou také nepravdívy všechny zprávya kombinace o povolání vůdců oposice ke králi. Krise bude snad ve dvou dnech definitivně rozřešena. Z Bělehradu, 25. června. (K k.) Jak se proslýchá, odvolal m.-p. Pašíč demisí kabine- tu. Z kabinetu vystoupilí pouze ministří vo- jenství Bojovič a spravedlnosti Poli- čevič. Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Poněvadž na jednací pořad zítřejší schůze skupštiny jest dáno pokračování v rozpravě o stavbě du- najského přístavu u Prachova, očekává se parlamentních kruzích, že otázka stanoviska skupštiny k ruskému požadavku, pokud jde bezpodmínečné uznání ruského rozhodčího soudu, bude projednávána teprve ve schůz 27. t. m. V politických kruzích projevuje se názor, že většína skupštiny dle vší pravdě- podobnosti se vysloví pro příjetí ruského po- žadavku.
Srb Pašič Bojovič Srbsko Bělehrad Prachov Bojanovič
15 article
Mezinárodní linanční komise. Z Paříže, 25. června. (K. k.) Výbor pro finanční nároky vyslechl dnes důvodn zprávu Černé Hery, v níž nároky bal- kánských států vyloženy jsou po stránce práv- ní i věcné. Na to navězána výměna názorůo přesném stanovení hranic kompetence vý- boru. Výbor pro koncese a smiouvy za- hájil zkoumání došlých dokladů. Pro samosprávnou Makedoníi. Z Petrohradu, 25. června. „Ruskoje Slovo“ doporučuje, aby proklamována byla autonomie Makedonie, nezdaří-li se srbsko- bulharský spor po dobrém vyříditi. M.-p. Venizelos o situací. Z Paříže, 25. června Řecký m.p. Venize- los zaslal „Tempsu“ telegram, ve kterém se vyslovuje o situaci takto“ Vzhledem na kriti- ckou situaci na evropském Východě je jedi- nou spásou pro balkánskou aliancí co nejrych- lejí uchýliti se k ruskému smírčímu soudu. Z Paříže, 25. června. Ruská vláda pro- hlásila dle telegramu „Tempsu“ z Petrohradu na poslední notu bulharského kabinetu, že sama vedena je přáním, aby rozřešení srbsko- bulharského konfliktu bylo urychleno, ze kteréž příčiny jednati chce pokud možno co nejrychleji. Očekává se, že m.-p. dr. Danev ještě dnes nastoupí cestu do Petrohradu, jak původně zamýšlel. Petrohradské rozpravy. M. Z Kolína n. R., 25. června. (Zvl. telgr „Nár. L.“) Dle berlínského dopisovatele „Köl- nische Ztgu.“ petrohradské rozpravy ministra Sazonova s premiery balkánských států ne- budou míti hned formu konference, ani nebu-
Venizelos Temps doktor Danev Sazonov Paříž Petrohrad Makedonie Kolín Černá Hera
16 title
NIi
17 article
V drobném prodejlr ranní čislo o sobě . za Sb večerni za lk Va fliálkách na venkově ranul sislo . . . su večerni. Inneráty platí se hotově Bapřed. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské al., a Tam nacházejí se táž redakce, tlskárna a sxpodice „Národnlch Listů“ Rnkopisy se novracoií.
18 article
dou společny. Ruský ministr bude jednati nej- prve s každým zvlášť a teprv později dojde snad ke společnému jednání. Možná však ta- ké, že těmito rozpravami omezí se neshodya spory tak, že ani nebude třeba formálního rozhodčího soudu ruského. Zostřená bezpečnostní služba. — Pumy v by- tech železničních dělníků bulbarských. Ze Soluna, 25. června. (K. k.) Ke zostření bezpečnostní služby přibylo sem silné oddě- lení řecké námořní pěchoty, jež spolu s krét- ským četnictvem konati bude bezpečnostní službu, aby uvolněno bylo vojsko, jehož k ní dosud bylo používáno Zatčeno zde 8 bulharských železničních dělníků, v jejichž bytech nalezeny byly pumy. Návrat tureckého vojska z Albanie. Z Caříhradu, 25. června. (K. k.) Divísionář býv. turecké západní armády, Džavid pa- ša, přibyl sem včera s částí svého vojska z Valony. Dosud vypraveno bylo z Valony 12 tureckých dopravních parníků.
Valon Soluna Albánie Caříhrad
19 article
Poplašné zprávy bělehradských listů. Z Bělehradu, 25. června. (12 hod. v nocí.) Zvláštní vydání listů pozdě večer oznamují, že válka s Bulharskem vy- pukla. U řeky Zletovy došlo k ve- liké srážce, do které z obou stran za- sáhlo dělostřelectvo. Na obou stranách je mnoho padlých a raněných; posléz Bulhaři byli odražení. V Bělehradě pa- nuje veliké vzrušení. Velitel ve Skopljí generál Putník, který měl přijetí dnes do Bělehradu, dostal rozkaz, aby ne- prodleně odebral se do štípu. O událostí na řece Zletově došly tyto zprávy: Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Srbské tiskové kanceláře dochází zpráva, že bulhar- ské vojsko dnes, o 1. bodině v noci, velkou silou napadlo beze vší příčiny srbské vojsko u Zletova a Ratkovče. Boj dosud trvá. Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Dle ofi- cielních zpráv pokusily se oddíly bulharského vojska nočním přepadnutím zmocniti se srb- ských posíc podél řeky Zletova, byly však po krvavém boji odraženy. Na rozhodujícím srb- ském místě se vyslovuje naděje, že tato udá- lost nenabude většího rozsahu.
Bulhar Putník Bělehrad Bulharsko Zletův
20 title
Politický přehled.
21 article Země české.
Země české. Kandidatura dra. Bulína. Předseda lidové strany moravské dr. Bulín, dřívější řišský i zemský poslanec, který si dovedl vybojovatí Brněnsko i pro zemský sněm, i pro říšskou radu, kandiduje tentokráte v městské skupině třebíčské. Včera bylo pro něho vydáno krátké, prosté, ale výmluvné osvědčení. Konstatuje se v něm, že dr. Bulín přijal kandidaturu českých měst západo- moravských, když dřívější jejich poslanec (dr. Chlum v Jihlavě) odmítl novou kandidaturu v této skupině, že dr. Bulín se osvědčil v práci veřejné tak, že oprávněna je důvěra, že dr. Bulín bude dobrým poslancem své volební sku- piny i svědomitým zastancem české menšiny jihlavské. Osvědčení toto podepsali: Dr. Karel Přerovský, starosta města Třebíče: Fr. Jeřá- bek, úřadující radní v Náměštts Hynek Světlík, starosta města Rosici Jan Škoda, starostav Hrotovicích: Polit. klub českého živnostnictva v Třebíčí; Společenstvo smíšených živnostív Třebíči; Společenstvo obuvníků v Třebíči; Okr. společenstvo řezníků a uzenářů v Třebíci Okresní společenstvo krejčích v Třebíči; Ob- chodní gremium v Třebíči; Okresní společen- stvo hostinských v Třebíči; Okr. společenstvo kovářů a podkovářů v Třebíči; Okr. společen- stvo mlynářů v Třebíči; Řemeslnická beseda v Třebíči; Společenstvo koncesovaných a svo- bodných živností v Náměšti n. O.: Společen-
Bulín doktor Přerovský Světlík Škoda Brněnsko Chlum Jihlava Třebíč Rosice Hrotovice Ob Náměšť Společit
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Před výstavou J. Kupeckého. Kroužek přátel starého malířství spojilv programu své příští výstavy V. V. Reineras Janem Kupeckým. Ne k vůli paralele a také ne z jaké vnitřní příbuznosti. Naopak: tyto dvě tváře umělců, jejich osobní temperament a karakter, jejich životní osudy vykazují jen řadu protiv. Také se stránky sběratelské a řeknu, poznávací půjde u Reinera o něco ji- ného nežli u Kupeckého; u onoho o doplněk k freskovému dílu, u tohoto takořka o první poznání vůbec. Po prvním rozhlížíme se v če- ském domácím majetku, k němuž snad cizina něčím přispěje; u Kupeckého poměr zrovna obrácený. Naše sbírky mají z Kupeckého jen jakési rozstřiknuté odbočky a gros jeho díla drží kolekce a galerie mimočeské, jako se celá životní odysea Kupeckého odehrála mimo Čechy a jenom kratičkou episodou dotkla se domoviny jeho rodičů. Z třiasedmdesáti let svého života pobyl J. Kupecký pouze půl roku v Čechách. V cizině se narodil, v cizině zemřel a tři národnosti za- nášejí jeho umění do svých účetních knih dějin: Maďaři pro jeho rodiště, Němci pro jeho působiště a my pro jeho rod. Kupecký jde také jejich literaturou odbornou, díletantskou i be- letrií. Jak podivný je sběh události! Naší re- presentanti baroku, jejichž díla dávají jeho
V V Reineras Jan kupecký Reiner Maďar Němec Čechy
23 article
sumu v zemi, mají cizí rodokmen. Dienzen- hofrův otec a Reinerův děd přišli z Bavor otec F. Brokoffa z německé osady v Uhrách Brandlův z Falknova; M. Braun byl Tyrolák Jejich život a dílo rozvinuly se však v Praze a v Čechách jako cosi domácího a zdejšího. Jan Kupecký, plnokrevný Čech, po rodu, řeči, citu a víře, narodil se v Uhrách, syn vystěho- valce. Domníváme se, že z Boleslavska, zatím bez opory pramenů. Osud protireformační, osud českých emigrantů protkává i život Ku- peckého. Také jej provází starost nábožen- ská. Pro víru opouštějí jeho rodičové Čechy; z obavy před šikanami náboženskými prchá Kupecký tajně z Vídně do Norimberka. Oženil se s lehkomyslnou katoličkou, která ví, žev otázce víry je Kupecký nejcitlivější. Norim- berští protestanté odpírají mu řádný pohřeb. poněvadž neplnil povinnosti jejich kultu. Platí za „starokatolíka“ na venek a uvnitř zůstává pravověrným českým bratrem.
Reinerův Bavor F Brokoff Brandlův M Braun Tyrolák Jan kupecký Uhry Falknov Praha Čechy Boleslavsko Vídeň Norimberk Ku
24 article
Své chlapectví prožil v českém okolí, pezinské osadě českých vystěhovalců, habánů, a mateřštině se neodcizil. Přes padesát let strávil v Italii a Němcích; a nenaučil se ně- mecky číst. S carem všech Rusů dohovořuje se česky a pociťuje jakousi pýchu z toho, že jsou oba téhož kmene, slovanského. Pro tohoto Kupeckého opravdu nebylo v Čechách katoli- cký zreformovaných a národně už přirduso- vaných místa. Nikdo jej sem také nevolal. Čára jeho životního itineraria pohybovala se mino hranice království z Pesinku, kde má pamětní desku na rodném domku — maďarskou — do Holiče, pak do Vídně, odtud do Benátek Říma, Florencie, Bologni, zpět do Vídně, od- tud do Norimberka. Lipska, Berlina, Bam- berku a malých residencí německých a konči na neznámém místě svatojanského hřbitova před branou norimberskou. Z dvaadvacetile- tého pobytu v Italii neznáme ničeho, leda že by tehdejší práce Kupeckého kryly se někde anonymně nebo pod cizími jmény. Umělecky chopitelný vystupuje teprve ve Vídni. To uz byl čtyřicátník. Odtud jeho dílo má pečet portretisty tak silnou, že něco obrazů sujetá náboženských pod ní mizí. Jejich paměta slabý odraz uchoval nám vlastně jenom cyklus rytin J. J. Haida. I genry Kupeckého mají ráz portretní asi tak jako Halsovy. S tím vešel do historie umění. Nemohla jíti mlčky kolem zjevu tak bohatého a hlavně tak silného, který svojí jadrnou a šťavnatou mluvou snadno pře- vyšoval planou povídavost současného many- rismu, kolem něho hlučící. Jeho zdraví umě- lecké vycházelo z jeho mocného smyslu realistního; jeho malebná mluva, ku podivu. zhostila se všech reminiscencí vlašských a má jen v Holandsku své analogie. Kupeckého ro- bustnost značně se liší od akademické a dvo- řanské úpravnosti jeho soudruhů a soupeřů.
Němec Rus Haid Halsův Čechy Holič Vídeň Benátky Řím Florencie Bologna Norimberk Lipsko Berlín Holandsko Pesinka
25 article
Je to kus jeho lidské přirozenosti a souhlas s tím, co kde jeho první biograf, J. C. Füssli. k jeho karakteristice vypravuje. Dobrota srdce, silný cit pro osobní nezávislost, přímé a „ne právě příliš vábné chování“ dávají slož- ky jeho karakteru. A přece se stal oblíbeným a hledaným portretistou císařů a carů, králů kurfirstů a prelátů. Císař německý, car ruský královna anglická, král dánský chtěli jej slu- žebně připoutati ke svému dvoru. Nikdy ne- příjal nabídky. Ve dvorském a dvořanském ovzduší tento syn chudého tkalce necítil se volným. Jakoby se bál o svoji krevnatou ja- drnost. Jenom Petra Velikého se strachoval a šel k němu, když nebylo zbytí, opatřen fin- govaným dekretem komorního malíře jak bezpečnostním gleitem. Roku 1719 (spíše však 1712) vybral se z Vídně, nepochybně přes Prahu, do Karlových Varů a vrátiv se, shle- dal, že srdcem k žádnému knížeti tak nepři- lnul, jako k tomuto severskému temperament nímu barbaru. Půl roku pobyl ve Varech, maje plné ruce práce, jež stěží všechna náležela carovi. Portretista tak renomovaný v lázních rodovými a peněžními veličinami osazených. nemohl zůstatí skryt a nepozorován. Ani vy- měřený čas nestačil na všechno a teprve Lipsku dodělává mnohé, co ve Varech zapo- čal. Říkával pprý: „Hlava a ruce musí učinit podobiznu krásnou; vše ostatní je vedlejší,“a vzal si Hoyera ku pomoci.
Füssli Hoyer Vídeň Praha Karlová Vary Lipsko Vary
26 article
Dílo Jana Kupeckého bylo velmi hojné a ještě dnes je bohaté, arci rozhozené a roz- tříštěné a také ne všady rozpoznané. Můžeme jeho kusy tušiti všady a ne pouze v Němcích: Norimberské matriky jmenují Kupeckého „weliberühmt“ už rok po jeho smrti. Docel správně. Jeho práce šly do celého světa a li- teratura osmnáctého věku velmi pilně sepisu- je, co kde v německých sbírkách zbylo roz- troušeno. B. Vogel a V. D. Preisler dokončilí 1745 třiasedmdesátilistový výběr díla Kupe- ckého, J. C. Füssli vydal 1756 jeho životopis, dosud stále nejlepší pramen, z něhož jest od- vozeno vše, co Pelzl, J. B. Müller, K. Adámek, Zsilinsky, Ormós, Nyári o Kupeckém vypra- vují a nač své výmysly zavěšují. Život jeho známe a jméno je v Čechách populární. Jeho dílo nikoli, jeho umění z doslechu a druhé, třetí ruky i těm, kteří nás co nejpodrobnějio Kupeckém zpravují. Proto výstava Kroužku přinese nové a přesně vzato první poznání Kupeckého umění. V tomto smyslu bude na rovni s oddílem Reinerovým. Arci nejméně prací Kupeckého lze na- lézti v Čechách a nejméně českých tváří je v jeho díle. V rytinách Voglových se objevuje paní Schreyvoglová a N. Wussin z Prahy; do štyrského Hradce dostal se portret Jana Stra- ky z Nedabilic. Toť vše. Co z díla Kupeckého náleží, nebo náleželo do starého majetku šlechtického, přišlo sem asi z Vídně, na př. k Valdštýnům, Paarům, Lobkovicům, co se později objevuje, má po výtce také jen po- zdější a amatérský křest, vzešlý ne tak ze znalosti jako z popularity a sběratelské žá- dostivosti. Sotva tedy spoléhá Kroužek při projektované výstavě na domácí majetek tak. že by měl tvořit její základ. Za to se mu daří s výzvou na venek a v Rudolfinu sejde se dost Kupeckého obrazů ze sbírek mimo- českých. Veřejné galerie i soukromé sbírky
Jan kupecký Němec B Vogel Preisler Füssli Pelzl Müller K Adámek Zsilinsky Ormós Nyári Reinerův Voglův Schreyvoglová N Wussin Stra Lobkovic Čechy Praha Hradec Vídeň Valdštýn Paar Rudolfinum