1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve střédu 25. června 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerni linty
předpláci se
V Praze v administracir
na Etrjcta ! . . . K =
u dvojí donáškou-
na měsic. . . . . 2 K 54h
na čtvrt leta . . . . 7 K 6zh
ve fillálkách
na měsie . . . . . 2 K 80
Poštou.
na měslo, . . . .
na čtvrt feta . . . . B K s0
s dvoji zásilkou
aa měsle
rtíeta : . . K
Pošta
Praha
7
article
Vecerní
Vecerní
ání.
8
article
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě . za sh
večern
za d
Ve ftiálkách nna venkově
ranní čislo
vočerní.
lnserátv
plati se hotově nspřed
Předplncení a inserty přijln
administraco v Marianské ul., a
Tam nacházeji se těž
reda zce, tiskárna a ezpedlee
„Národnich Lierů“
Rukoplsy se nevracen
Národnich Lier
Rukoplsa
9
article
Za několik dní budeme asi psáti epilo
velé balkánské války. Konec jednání mez
Bulharskem a Srbskem i Řeckem, díky ruské
diplomacii, blíží se pádným krokem. Před sa-
mým koncem bylo ještě několik dramatických
scen, v Bulharsku se vystřídali Gešov a Da-
nev ve svých úlohách, v Srbsku po dvakráte
pohrozil demisí Pašič, ale na konec zůstala
patrně podaří se mu získat ve vládě i ve skup-
štině většinu, která se podrobí rozhodnutí car-
ského soudu, třeba že nebude pro Srby tak
příznivý, jak by si jejich válečná strana přála
Ale i Bulhaři projevili v poslední chvíli trochu
ústupnosti ve svém úporném trvání na písme-
ně původní smlouvy a budou prý spokojeni
bude-li aspoň za základ rozhodnutí vzata
smlouva. Slovem, neprotiví se zásadně jistým
náhradám za válečné oběti srbské. Zbývá te-
dy jen ještě, aby Rusko vyslovilo svůj šalo-
mounský rozsudek.
Maďarská diplomacie, která řídí rakou-
sko-uherské zahraniční záležitosti, bude mít
smírným zakončením sporu na Balkáně poka-
žený humor. Omezila svou skromnost, ke
které za balkánské krise přivykla, na po-
slední naději, na rozbití balkánského spolku
ale naléhavé kroky ruské diplomacie i ten-
tokráte zkřižovaly její plány. Rakousko-uher-
ská diplomacie má sice na Balkáně nejpohodl-
nější zbraň v rukou — ochotu a přízeň vůč
balkánským státům — ale jako naschvál po-
užívá pouze těch prostředků, které na Bal-
káně sejí vítr. Jen pohodlností c. a k. diplo-
matů nebo jich zásadní nechutí k balkánským
národům možno si vysvětliti, že nedovedl
aspoň v poslední chvíli obrátit, když už vi-
děli nečekané úspěchy balkánských zbraní
Gešov
Pašič
Srba
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Rusko
Balkán
Rakousko
Bala
10
article
Hrozeb Tiszových na místě, kam byly
adresovány, nikdo se nelekl. Sám Berchtol
byl zklamán slovní řizností uherského pre-
miera. V zemích koruny svatoštěpánské snad
je působivá podobná výmluvnost, poněvadž
tam má Tisza k ruce celý státní aparát, al
čím by podepřel své výbojné Iráze v meziná-
rodních stycích? Podle zprávy pařížskéhe
„Tempsu“ na petrohradské kruhy Tiszova řeč
neučinila silnějšího dojmu; považovali ji pou-
ze za projev špatného humoru rakousko-uher
ského.
Budoucí historie nebude příliš chválit
naši nynější politiku na Balkáně. Ukáže na to.
že naše politika nevěděla, co za nových po-
měrů na Balkáně dělat. Nečekala, že by bal-
kánský spolek, o jehož existenci, doufejme.
přece jen věděla, mohl tak úspěšně postupo-
vat proti Turecku. A když už viděla úspěchy
nenáviděných a pohrdaných Slovanů, místo
aby přiznala fait accompli, začala s di-
plomatickými pletichami. Srby zahnala od Ja-
derského moře, Černohorce ze Skadru, Bul-
hary připravila o Solun, když v poslední chvíli
přemluvila velitele solunského, aby se vzdal
Řekům, vzdáleným od Soluna ještě asi 20
km., kdežto Bulhaři pod samými hradbami
se již připravovali na rozhodný útok. Tim
chytrost naší diplomacie stvořila takovou si-
tuaci na Balkáně, že spojenci se začali vzá-
jemně mezi sebou příti a nebýt zakročení ru-
ského, byli by se snad opravdu servali. Ale
tímto negativním pletichařením dokázala naše
diplomacie jen neschopnost něco positivního
stvořit. Dnes i Bulhaři, s nimiž tolik ve Vídni
koketují, musí býti vůči Rakousko-Uhersku
velmi na pozoru; vždyť o tom Bulhaři dobře
vědí, kdo uvedl Řeky do Soluna, kdo zatlačil
Tiszův
Srba
Řek
Bulhar
Balkán
Turecko
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Soluna
Soluna
km
11
article
Srby na jihovýchod, kdo navnadil Rumunsko,
aby žádalo territoriální náhrady od Bulhar-
ska. Snad nemyslí naše diplomacie, že jej
prestiž na Balkáně zachrání „samostatný stát
albanský“, pro jehož národní sebeurčení rá-
zem naše diplomacie projevila tolik zájmu
v národních záležitostech rakousko-uherské
monarchie jakoby zakrnělého. Sama „Reichs-
post“ musí dnes přiznati, že chyby naší di-
plomacie v posledních letech jsou těžké. A
nepomůže ani podezřelá lítost „Neue Freie
Presse“, která náhle spustila molovou toninu
nad osudem ubohého Srbska, které prý špat-
ně budovalo svou politiku na přízni mocněj-
šího. Ruský vyslanec prý dnes mluví, jakoby
ani nebylo bývalo bitev u Kumanova a Bi-
tolje. I na Milana si vzpomíná a na jeho zá-
věť, kterou doporučoval dorozumění s rakou-
sko-uherskou monarchií. Ovšem, nebylo by
tak nepřirozeno, kdyby mezi Rakousko-Uher
skem a Srbskem byly přátelštější styky, al
podnes naše politika dala Srbům málo příle
vitosti k důvěře.
Rakousko-Uhersko nesmí zapomínati, co
mu nedávno připomněl René Pinon v „Revue
des Deux Mondes“, jestliže popudí protí sobě
všechny slovanské národy, uvnitř i mimo hra-
nice žijící, že všichni jeho soupeři, kteří jen
čekají na hodinu rozkladu, spojí se a prove-
dou společný nátlak, který dříve či pozděj
skončí se úspěchem: Němci z říše, Rumuni
Jihoslované, Italové budou spojenci v útoku
na mnohověkou budovu habsburskou. Caveaní
consules ...
Srba
Bulhar
Sam
Milan
Pinon
Němec
Rumun
Jihoslovan
Italos
Rumunsko
Balkán
Srbsko
Kumanovo
Rakousko
Uhry
Uhersko
Neue Frei Presse
Deux Monde
12
article
V Praze, 25. června.
Praha
13
article
Spor
Spor
mezi balkánskými spojenci
Bulharsko naléhá na Srbsko.
Ze Sofije, 25. června. Na informovaných
místech prohlašují: Neuzná-li do dneška Srb-
sko smlouvu, bude bulharský vyslanec v Běle-
hradě odvolán a Srbsku dána 24hodinná lhůta.
Myslí se však, že Srbsko v poslední chvíli po-
volí.
Srbský vládní projev.
Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) [Z úřad-
ního srbského pramene.] Oficiosní „Samo-
uprava“ konstatuje, že od jisté doby obíhají
v srbském a zahraničním obecenstvu jisté po-
věsti, pocházející z ciziny, o tak zvaných kon-
cesích, které Srbsko Bulharsku
musí učiniti, tak zvláště v poslední době
se vynořivší depeše, kterou ze Sofije prý ozna-
muje se sdělení, jež prý ruský vyslanec Někl-
judov učinil králi Ferdinandovi, že totiž Srb-
sko zdá se být rozhodnuto uznati smlou-
vu a příjati za podklad smlouvy rozhodčí soud.
Srbsko zůstává při svém názoru, vyloženémv
jeho třetí nótě, zaslané Bulharsku, aby totiž
ministerští předsedové spojených balkánských
států sešli se v Petrohradě a přívodili přímé
dohodnutí, aby v případě nezdaru však roz-
hodli se pro rozhodčí soud na nejširším pod-
kladě o všech sporných ctázkách, jež týkaji
se kondominia, aniž by při tom došlo k dotčeni
životních zájmů Srbska.
Srb
Ferdinand
Bulharsko
Srbsko
Sofijá
Běla
Bělehrad
Petrohrad
14
article
Mír zajištěn.
Ze Solije, 25. června. Bulharská vláda
byla zpravena ruským vyslancem v Sofiji, že
Srbsko v Petrohradě určitě pro-
hlásilo, že uznává smírčí soud na
základě smlouvy z roku loňského
Nenastane-li v poslední chvíli ještě v Běle-
hradě obrat, jest mír zajištěn.
Z Petrohradu, 25. června. Ve zdejších di-
plomatických kruzích považuje se situace z
zlepšenou a přijetí ruského nálezu
balkánskýmistáty za nepochybné.
Také v Soliji důvěřují už v zachování míru.
Ze Sofije, 25. června. („N. Fr. Pr.") Pro-
slýchá se, ač oficielně to potvrzeno není, že
bulharská vláda obdržela nepřímo soukromou
zprávu z Petrohradu, že Rusko přijalo
úkol rozhodčiho soudu v mezích
smlouvy. V zasvěcených kruzích se dále
praví, že vláda byla již Ruskem formálně vy-
zvána, aby do 4 dnů předložila memorandum
o sporném území. Zde převládá mínění, že
Srbsko povolí a že předem projeví souhlas se
smírčím soudem na základě smlouvy.
Solija
Srbsko
Petrohrad
Běla
Sofijá
Francie
Rusko
15
article
Skupština srbská také povolí.
Z Bělehradu, 25. června. Rozhodnutí
c tom. zůstane-li Pašič v úřadě a bude-li bez-
výhradně přijat ruský nález, stane se
zejtřejší schůzi skupštiny. Pašič
tamv tajné částijejí podá nový vý-
kladosituaci a předloží některé depeše.
Ve vládních kruzích věří, že skupštin
nezachová se zamítavě, poněvadž by
další odpor měl za následek úplný rozkol mezi
Ruskem a Srbskem, kterému chce Srbsko za-
brániti.
Očekává se odzbrojení armád.
Z Bělehradu, 25. června. Proslýchá se, že
v nejbližších dnech, poněvadž nebezpečí vá-
lečné minulo, jak srbská tak bulhar-
ská armáda bude odzbrojena a sní-
žena na čtvrtinu nynějšího stavu. Černo-
horský a řecký ministerský před-
seda očekávání jsou zde v úterý a pojedou
společně s Pašíčem do Petrohradu.
Ministerská kríse v Srbsku.
Z Bělehradu, 25. června, (K. k.) Dle sdě-
lení ze směrodatného místa bude ministerská
krise rozřešena teprve zítra, až skupština za-
ujme stanovisko k běžným otázkám.
Z Bělehradu, 25. června. Skupština byla
včera telegraficky svolána na zejtřek. Vláda
chce vyslechnouti její názor, má-li Srbsko při-
jati nález Ruska bezvýhradně a petrohradskou
konferenci obeslati. Proslýchá se, že Pašiě
za své včerejší rozmluvy s ruským vyslancem
Hartwigem dostal uspokojivé pro-
hlášení v příčině některých, dosud
nevyjesněných slov v ruské po-
známce ke koníerenci a že kabinet
Pašičův následkem toho se odhodlal zůstativ
úřadě a konferenci obeslatí.
Pašič
Černo
Paši
Hartwig
Pašičův
Bělehrad
Rusko
Srbsko
Pašíč
Petrohrad
16
article
Srbský válečný poklad.
M. Z Kolína nad Rýnem, 25. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržela
tento telegram z Bělehradu: Pro případ
války s Bulharskem je ve státní po-
kladně připraveno 60 mil. franků
ve zlatě. Ministerstvo války určilo dalších
100.000 franků pro vojíny, kteří potřebují zo-
tavení a léčení.
Srbský leták pro bulharské vojiny.
Ze Sofije, 24. června. (K. k.) Časopisy uve-
řejňují slovné znění proklamace, kterou Srbov
rozšířili mezi bulharskými předními strážemi
a kterou jsou bulharští vojíni vyzývání, aby
neposlouchali těch, kteří, inspirováni jsouce
agenty německými, zabrániti chtějí Srbům, aby
uskutečnili srbský národní ideál.
Projev výboru makedonských svazů
v Bulharsku.
Ze Sollje, 24. června. (K. k.) Výkonný vý-
bor makedonských svazů v Bul-
harsku zaslal králi depeši, kterou děkuje
mu za pocity, vyslovené v telegramu ruskému
caru a prohlašuje, že makedonské obyvatel-
stvo neuzná upírání nějakého území, ležícího
v hranicích Makedonie, která musí zůstati jed-
notná a nerozdělená. Král Ferdinand odpovč-
děl takto: „Osud našich makedonských bratří
stižených tolika zkouškami, dotýká se více
než kdy jindy mé duše, která důvěřuje v naši
nesporně spravedlivou věc. Doufám, že přání
našich předků, vzniklé ze staletých bojů a u-
trpení, konečně bude splněno jedině sprave-
dlivým způsobem.
Srbov
Srba
Ferdinand
Kolín nad Rýn
Bělehrad
Bulharsko
Makedonie
makedonský svaz
Kölnische Zeitung
17
article
Srážky srbsko-bulharské.
Ze Sofije, 25. června. „Rěč“ oznamuje, že
v posledních dnech došlo k opětným prudkým
srážkám mezi srbským a bulharským vojskem
poblíže Ištipu. Srazilo se několik velkých od-
dílů srbského a bulharského vojska. Srbové
byli s velkými ztrátami odraženi.
Albanské zatímní vláda chce způsobiti zakro-
čení velmocí.
M. Z Kolína nad Rýnem, 25. června. (Zvl.
telegr. „N. L.“) Athénský dopisovatel „Köln
Zeitungu“ oznamuje: Ze severniho Epi-
ru docházející zprávy hlásí, že se alban-
ská zatímní vláda usnesla vypra-
viti zorganisované čety do pásm
dosud řeckým vojskem obsazené-
ho, aby šrůtkami s řeckým vojskem tam sve-
denými způsobeno bylo zakročení velmocí.
žádný atentát na řeckého krále v Solunu.
Z Athén, 24. června. (K. k.) Tisková kan-
celář vyvrací kategoricky zprávu, rozšířenou
v cizině o domnělém atentátu na osobu krále
řeckého v Solunu. Král očekává se zde zitra
M. Z Kolína nad Rýnem, 25. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) Z Athén telegrafuje se „Köln
Ztgu.“: Z Vídně a z Říma rozšířená zpráva
o atentátu na řeckého krále úřadně se vy-
vrací. Avšak je zjištěno, že řecké úřady v So-
lunu přišly na stopu různým plánům na osno-
vání nepokojů a pumových atentátů, a že ob-
jevily také Bulhary položený výbušný pod-
kop.
Srba
Köln
Bulhar
Sofijá
Kolín nad Rýn
Atény
Vídeň
Řím
Köln Zeitung
18
article
Vukotíč v Bělehradě.
Z Bělehradu, 25. června. (K. k.) Černohor-
ský ministerský předseda Vukotič přijel sem
dnes v noci
Poprava spiklenců v Cařihradě.
Z Cařihradu, 25. června. („N. Fr. Pr.“) Bývalý
setnik Kiazim přistoupil ze spiklenců k smrti od-
souzených rychlým krokem k šibenici a ve svěm
proslovu zvolav: „At žije spravedlnost““, provázel
čtení rozsudku několikerým plivnutím. Ki azi m.
Topal Tevíik a Hikmet Ali provolali slávu
spoluvinníkům; Damad Salih pohlížel na soudce
tupým, vzdorovitým pohledem a žádal svou chot
princeznu Fatu, aby zapomněla. Za popravy byl
dva vojíni odvedeni. V rozsáhlém odůvodnění roz-
sudku bylo uvedeno, že spiklenci měli za-
jštěnu pomoe dvou praporů voj-
ska, které měly obklíčiti sultánův palác, načei
by byli spiklenci, poznatelní dle červenobílých ka-
pesníků, za vedení Damad Daliha vnikli k sultá-
novi.
Vukotič
Kiazi
ki
Hikmet
Al
Damad
Daliha
Bělehrad
Cařihrad
Francie
Fato
19
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
20
article
Klub českých agrárníků na říšské radě svolán
Klub českých agrárníků na říšské radě svolán
do Vídně.
Z Vídně, 25. června. Dnes svolán byl klu
českých agrárníků na říšské radě svým před-
sedou posl. Staňkem ke schůzi, která koná
se ve Vídni v pátek 27. t. m. o 10. hod. dopol.
Účel schůze nebyl na pozvánkách udán.
Kníže Frant. Thun ve Vídni.
Z Vídně, 25. června. Místodržitel kníže
František Thun sem ráno přibyl a měl s hr.
Stürgkhem a bar. Heinoldem poradu.
Přísaha nového tajného rady.
Z Vídně, 25. června. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař vzal dnes dopol. v Schönbrunnu do přísahy
nově jmenovaného tajného radu srbsko-pravoslav-
ného arcibiskupa a metropolitu sarajevského Evže-
na Leticu a pak jej přijal ve zvláštním slyšení.
Staněk
František
Thun
Stürgkh
Vídeň
Schönbrunn
srbskýpravoslav
21
article
Konec stávky lvovských studentů.
Konec stávky lvovských studentů.
Ze Lvova, 24. června. [K. k.) Blokování vyso-
koškolské budovy potrvalo dnes také dopoledne
i odpoledne. Přes to však konány byly na univer-
sitě, na klinikách a na technické vysoké škole jed-
nollivé přednášky. O 7. hodíně večer byla stávka
skončena. Studentské hlídky vzdálily se od budov-
kde umístěny jsou vysoké školy.
Ze Lvova, 25. června. (K. k.) Na zdejších vy
sokých školách byly dnes přednášky zahájeny opět
v plném rozsahu.
Věcí chorvatské.
Ze Záhřeba, 24. června. (Uh. tel. kor. kanc.
Řídící výbor chorvatské strany prá-
va, v němž Frankovci mají většinu, konal dne
schůzi, v niž vzato na vědomí, že dr. Mile Star-
čevíč vzdává se předsednictví řídícího výboru,
politik dr. Prebeg zvolen do výboru: Vedení strany
uveřejňuje protokol, který byl vypracován za fuse
strany Starčevičovy se stranou čistého práva v li-
stopadu 1911 a podepsán odstoupivším drem. Star-
čevičem. V tomto protokolu se výslovně prohla-
šuje, že o vedení listu strany „Hrvatska“ má roz-
hodovati výbor strany pro Chorvatsko a Sla-
vonil.
Mil
doktor
Prebeg
Starčevičův
Lvov
Záhřeb
Chorvatsko
Sl
Hrvatsko
22
article
Demonstrace ve Rěce.
Demonstrace ve Rěce.
Ze Rěky, 24. června. (Uh. tel. kor. kanc.) 6s
pohraničních policistů přijelo sem,
vedeno pěti důstojníky. Četní maďarští
obyvatelé města uspořádali jim na nádraží vřelé
uvítání. Dostavilo se však také mnoho ital-
ských demonstrantů, kteří přijali po-
hraniční policisty hvízdáním, výská-
ním a urážlivými pokřiky. Pro hrozivé
chování demonstrantů poručil velícf důstojník pa-
hraničním policistům rozestaviti se s nasa-
zenými bodáky. Potom zakročila městská po-
licie a za několik minut vyklidila náměstí, načež
pohraniční policisté odtáhli do vystěhovaleckého
domu, kde jsou zatím ubytováni. Policie učinila
náležitá opatření na zamezení eventuálních demon-
strací. Vystěhovalecký dům je střežen a ulicemi
procházejí policejní hlídky. Rěcká policie zatkla
na nádraží 10 demonstrantů.
Výročí památné bitvy u Solferina.
Z Verony, 24. června. (K. k.) Na oslavu výročí
bitvy z 24. června 1359 konala se dnes u kostníc
v San Martinu a Solferinu pamětní slavnost, které
se zúčastnili rakousko-uherský konsul v Benát-
kách a francouzský konsul v Miláně.
Verona
San Martin
Benát
Milán
23
article
Z německého říšského sněmu.
Z Berlína, 24. června. (K. k.) Říšský sněm
skončil dnes podrobnou rozpravu o
branné předloze a souvisicím s ní do-
datku k vojenskému rozpočtu na rok
1913 a schválil obě předlohy ve znění usneseném
komisí. Za rozpravy pojednal poslanec Píeifer
(střed) o rozmnožení vzducholoďstva a radil vojen-
ské správě, poukazuje na systém Parsefala, aby při
opatřování vzducholodí brala zřetel na nejrůznějní
systémy a nepoužívala pouze některých určitýcho
Generálleutnant šl. Wangel prohlásil, že vojen-
ská správa sleduje se zájmem četné projekty vzdu-
cholodí, které jí byly předloženy, anebo které
nějak jinak seznala. Na konec usnesla se sněmovna
hlasy středu, sociálních demokratů a Poláků dle
usnesení komise škrtnouti v dodatečném rozpočtu
žádané žoldové přídavky pro poddůstojníky v El-
sasku-Lotrinsku, ačkoliv ministr vojenství naléhavě
žádal o zachování této položky, poukazuje na pa-
nující tam drahotu. Na jednacím pořadu zejtřejši
schůze je druhé čtení branných příspěvků jedn u
pro vždy.
Rusko sesílí značně svojí brannou moc.
Z Petrohradu, 24. června. (P. t. a.) Hosu-
darstvenná duma projednávala rozpočet kan-
celáře ministerstva vojenství. Ref.
Píeifer
Parsefal
Wangel
Polák
Hosa
Berlín
El
Lotrinsko
Rusko
Petrohrad
24
article
Cvegincev poukázal na úsili, jaké podniká
nyní spřátelený sousední stát o rozvoj své
branné moci a prohlásil, že duma je oprávněna
žádati na správci ministerstva vojenství vy-
světlení, co zamýšlí podniknouti na
obnovení porušeného mocenské-
ho poměru? Náčelník generálního štábu
dovozoval, že činnost vojenského resortu smě-
řuje jako vždycky k válečné pohotovo-
sti armády a vyznačovala se v posledních
letech, zejména loni, intensivní stavbou
pevností. Poukazuje dále na opatření mi-
nisterstva vojenství za účelem nejrychlej-
šího přeložení armády jakožizdo-
konalení výzvědní služby a avia-
tiky. Pod vlivem balkánských událostí, které
donutily všechny státy zkoumati svůj stav
branné moci, učinilo ministerstvo vojenství o-
patření, aby armádě dostalo se všeho, cojí
chybělo k válečné pohotovosti. Vojenský re-
sort vypracoval jíž zákonnou předlohu o znač-
ném sesílení ruské branné mocí a formaci no-
vých vojenských sborů u pěchoty, jízdy a ji-
ných druhů zbraní. Všechna tato opatření u-
kládají vlasti velké oběti na lidech a penězích.
Vojenský resort jest dumě vděčen za povolení
letošního kontingentu, které mu umožnilo při-
kročiti k novým formacím. Pro budouc-
nost však bude třeba ještě daleko
větších prostředků. Ministerstvo vo-
jenství doufá, že duma umožní vojenskému re-
sortu armádu sesíliti na takový stav. aby bylo
možno rozvinouti celou moc na o-
branu vlasti a ochranu mírových
zájmů, kdyby slovo carovo zavolalo armádu
na pole cti.
Carská rodina na cestě.
Z Petrohradu, 24. června. (Spb. Ag.) Včera o
7. hod. 30 min. večer přibyli carští manželé s dít-
kami na rejdu „Standart“, kde carská jachta za-
kotvila.
Cvegincev
Petrohrad
Aga
25
article
Poincaré v Anglii.
Poincaré
Anglie
26
article
Z Londýna, 24. června. (K. k.) Při hostině, kte-
rá konala se dnes večer v buckinghamském paláci
na počest presidenta Poincaréa, pronesl krá
Jiří tuto uvítací řeč: „Mnohaletý styk
trvající mezi našimi oběma tak úzce sousedícím
zeměmi, umožnil, že každá země stejně může čer-
pati prospěch z duševní kultury a výsledkem toh
byl stálý vzrůst vysoké vzájemné úcty a dobré
vůle. Od podepsání diplomatických listin v roce
1904, jež tak přátelsky urovnaly nerozluštěné meri
námi otázky, stala se oběma národům
možnou společná práce v záležito-
stech mezinárodního významu har-
monickým a srdečným způsobem a ná-
rodové sblížili se rostoucím smyslem
pro jednotnost a společenství jich
účelů. Cil, jejž naše obě vlády stále měly na
zřeteli, jest věe míru a podstata našich společných
zájmů tkvi ve společné spolupráci pro tento po-
žehnaný účel. V minulých měsících, když objevily
se vážné mezinárodní otázky, objevil
se jako nedocenitelná přednost duch
vzájemné důvěry a svobodomyslno-
sti, jenž vládám Francie a Velké Britanie umožnil
věnovati se různým problémům, jež se jim naskytly.
Poincaré
Jiří tento
Londýn
Francie
Velká Británie
27
article
Při projednávání vážných otázek, před nimiž Evro-
pa se ocitla, jest pramenem největšího zadostiuči-
nění pro nás, pomyslíme-li, že všechny velmoci,
jichž se týče, vzájemně se radily a pro mír praco-
valy. Pozvedám svoji čiší a přeji Vám, pane presi-
dente, největší štěstí a blaho a projevuji svoje nej-
upřímnější přání, aby velkému fran-
couzskému národu dopřána byla slav-
nábudoucnost, a aby vztahy mezi obě-
ma zeměmi potrvaly v nezmenšené
srdečnosti a živosti.
Z Londýna, 24. června. (K. k.) President
Poincaré odpověděl na řeč krále Ji-
řího těmito slovy: „Sirel Srdečné uvítání
Vaším Veličenstvem, důkazy sympatií, jichž se mi
nejhojnějším způsobem dostalo od mého příjezdu
královskou vládou, snaha londýnského obyvatel-
stva, uvítati zástupce Francie, způsobí u mých kra-
janů všeobecnou radost a vděčnost. Použiv s díkem
příležitosti, již mi Vaše Veličenstvo tak roztomilým
způsobem poskytlo, abych vykonal u Vašeho Veli-
čenstva v tomto roce návštěvu, umínil jsem si sou-
časně podati Vašemu Veličenstvu záruku svých
osobních citů a velkému anglickému národu tlumo-
čiti radostné smýšlení své země. Přátelstvi.
které sjednocuje obě země, zakořenč-
no je u jednoho i druhého národa hlu-
boce v duši obyvatelstva. Za vážných
udalostí, které po několik měsíců za sebou násle-
dovaly a Evropu plnily úžasem, a které stále ještě
půzobí Evropě vážné obavy, používaly naš
obě vlády denně dobrodiní dohody.
která jim dovolila navzájem ustavič-
nou součinnost, v plné shodě studovati pro-
blémy a lehce se dorozumívati o žádoucí řešení.
Evra
Poincaré
Londýn
Francie
Evropa
28
article
V této každodenní součinnosti neustávaly praco-
vati k tomu, aby rozšíření nebo obnovení války
bylo zažehnáno a předešlo se konfliktům mezi vel-
mocemi, jichž důsledky byly by nedozírny. Jako
Anglie, tak i Francie byla šťastna, že může spolu-
působiti na tomto díle míru za stálé součinnosti
všech evropských kanceláří, a vynasnaží se i na
dále s touž horlivostí, aby nebyl porušen v bu-
doucnosti soulad, jehož zářivý přiklad dala Evro-
Ze Spitheadu, 24. června. (K. k.) Salva 21 dě-
lových výstřelů oznámila o 12. hod. 10 min. odpol.,
že přibyl president Poincaré válečnou lodí „Cour-
bet“. President byl uvítán Waleským princem.
Z Londýna, 24. června. [K. k.) Státního
banketu, uspořádaného dnes na počest Poinca-
réa, zúčastnili se všichni velvyslanci. Rakousko-
uherský velvyslanec uvedl ke stolu choť ruského
velvyslance hr. Beckendorffovu.
Z Londýna, 25. června. „Daily Mail“ uveřejňu-
je za příčinou pobytu presidenta francouzské repu-
bliky Poincaréa stať, ve které se praví:. Vrafte
Elsasko a Lothrinsko Francii. Prohlašuje se, že
mír evropský může býti zajištěn
jenom, odhodlá-li se Německo vrátit
Elsassko Francií.
špatně střežená pevnost francouzská.
Evra
Salva
Poincaré
Anglie
Francie
Londýn
Německo
Daily Maila
29
article
Z Paříže, 25. června. Redaktor „Matinu“ před
několika dny dokázal, jak špatně střežena jest pev-
nost Brest. Dostal se do ní, aniž mu v tom někým
bylo zabráněno, a učinil svým aparátem několik
snímků. Potom šel do kavárny, aby tam napsal ob.
šírný referát. Teprve tam byl četnickým důstojní-
kem zatčen a dopraven na policii. Tam nepozoro-
vaně zničil ještě množství papírů a kreseb, aby
dokázal, jak špatně jest hlídán přistižený vyzvě-
dač. Trvalo hodnou chvíli, než přišli státní žalobce
a policejní komisař k výslechu. Žádný z nich nebyl
ve službě. Tato příhoda bude nepochybně míti z
následek přiostření služby ve jmenované pevnosti.
Tříletá vojenská služba ve Francii.
Z Paříže, 25. června. (K. k.) Vojenský výbor
sněmovny projednával včera skoro v šestihodin-
né schůzi číslice Jaurěsem popírané. V úřadní
zprávě se prohlašuje, že výbor ziistil, že stavy do-
cílené tříletou služební dobou obnášejí 672.838 mu-
žů. Poněvadž generálním štábem oznámený celko-
vý stav obnáší 674.292 mužů, není rozdil tak znač-
ný, jak tvrdil Jaurěs. — Vojenský výbor buíde
dnes dopoledne konati opět schůzi, aby vyslechl
dodatečnou zprávu Patéovu o tomto předmětu. V
odpolední schůzi sněmovny bude se pokračovati v
další rozpravě o otázce zmíněných číslic.
španělové v Maroku.
Z Madridu, 24. června. (K. k.) V úřadní zprá-
vě z Tetuanu se praví: Vzhledem k tomu, že ne-
přitel soustředil velké sbory k úto-
ku na španělské vojsko, přešlo totok
ofensivě. Po tuhém boji ustoupil nepří-
tel s velkými ztrátami a v nepořádku. Na španěl-
ské straně padli tři důstojníci a 30 mužů a zraněno
bylo 5 důstojníků, mezi nimi plukovník a 4
volínů.
Matin
Paříž
Brest
Francie
Maroko
Madrid
výbor sněmovna
30
article
Ríšská rada.
Panská sněmovna.
(Telef. zpráva „Nár. Listů“y
Ríšská rada.
Panská sněmovna.
(Telef. zpráva „Nár. Listů“y
Z Vídně, 25. června.
O 10. hodině dopolední sešly se všechny
tři skupiny panské sněmovny: pra-
vice, středu a levice ku poradám o novele
k trestnímu zákonníku a o zatím-
ním rozpočtu. K oběma věcem těmto mlu-
viti bude v plenu mnoho řečníků. Ve straně
středu bylo pověděno, že pronesou se o za-
hraniční politice předseda správního
soudu markýz Bacquehem a svob. pán
Czedik.
Z Vídně, 25. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Všechny tři strany
panské sněmovny usnesly se vyslati do roz-
pravy o zatímním rozpočtu po 2 řečnících, ze
kterých jeden zabýval by se situací zahraniční
a druhý situací vnitřní. Z levice byli usta-
noveni za řečníky bývalý ministr dr. Baern-
reither a hr. Černin. Z pravice byl
dosud ustanoven řečníkem její předseda kníže
Karel Schwarzenberg-
Bacquehem
Czedik
Baern
Schwarzenberg
Vídeň
panská sněmovna
31
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Užší volba na Olomoucku.
Při včerejší užší volbě zemské ve venkovských
obcích na Olomoucku rozhodovalo se mezi oficiál-
ním agrárním kandidátem, dosavadním posl. Flor.
Dostálem a mezi samostatným, živnostníky podpo-
rovaným kandidátem Tom. Otáhalem. Zvolen byl
T. Otáhal většinou 773 hlasů (z úhrnného počtu
3719 odevzdaných hlasů).
Dle zprávy „Venkova“ vstoupí posl. Otáhal
do agrárního klubu, stejně jako samostatný agrár-
ník posl. Hruban, který byl zvolen proti oficiálni-
mu kandidátu agrárnímu a dosavadnímu poslanci
a přisedícímu zemského výboru Vacovi.
Z historie moravských voleb.
Čeští sociální demokraté autonomisté uspořá-
dali si včera v Brně schůzi na oslavvu porážky mo-
ravských klerikálů. Hlavní řečník v této schůzi,
posl. Tusar, sdělil tam nejprve některé zajímavosti
z volebního zákulisí, na př. že živnostníci — ač se
dožadovali ochrany pro občanstvo středostavovské
— volili na Olomoucku hned v první volbě sociál-
ního demokrata, aby pak na venkově sociální de-
mokraté podporovali kandidáta živnostenského.
Dále sdělil posl. Tusar, že lidovci, agrárníci i kle-
rikálové původně chtěli zjednodušení boje a rozdě-
lení mandátů, sociální demokraté však tento pod-
nět nepřijali, hájíce zásadu, že IV. kurie patří děl-
nictvu.
Ve své řeči, ovšem nejostřeji protikdlerikální,
hlásal posl. Tusar na základě výsledku voleb vše-
Dostál
Tom
Otáhal
T Otáhal
Hruban
Vaca
Tusar
Olomoucko
Zvolen
Brno
Flore