1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 162. ze dne 14. června 1901.
3
article
= Zatčený defraudant. Madridské policii
podařil se těchto dnů zajímavý a dobrý lov. Zatkla
v tamějším Orient-hotelu elegantně oděného pána
a jeho družku, 17letou dívku krásy vskutku neoby-
čejné. Afféra tato vzbuzuje v celém městě největší
sensaci. Madridskému zástupci republiky mexické
bylo telegraficky oznámeno, že správce pokladny
arcibiskupství guadalajarského uprchl a vzal s sebou
mimo značnou sumu též mladou dámu, dceru vážené
rodiny a že se svou kořistí uprchl bezpochyby do
Madridu. Mexický konsul zpravil o tom policii, jíž
se záby podařilo, vypátrati uprchlíka. Nalezli jej
právě s krasavicí u oběda. Nebylo na něm nikterak
pozorovat, že by byl duchovní. Dal si na cestě přes
moře růst vous a měl na sobě bezvadný občanský
oděv. Společnice jeho byla oděna skvostnou, dekole-
tovanou večerní toilettou. Oba musili, jak byli, ná-
sledovati policisty na komisařství. Zde zjištěno, že
to vskutku jsou oba pohřešovaní. Don Jesus Esparza
a doňa Maria Romerova. Nalezli také značnou část
zpronevěřených peněz, jež representuje skorem veškeré
hotové jmění duchovenstva guadalajarského. Chek na
50.000 peset byl si dal Esparza den před tím vyplatit
u jedné madriské banky; tři další na stejné sumy
měl ještě při sobě, mimo to větší sumy v mexických
a anglických zlatých mincích. Krásná Marie plakala
hořce, když ji s milencem odváděli do vazby. Bude
bezpochyby dopravena ke svým rodičům do Mexika,
poněvadž jest neplnoletá.
Esparza
Romerův
Marie
Madrid
Checa
Mexiko
4
article
= K affeře pateronásobné vraždy dítek
oznamují se z Paříže následující podrobnosti: Ve
vyšetřování proti rolníku Brierrovi, jenž jest obviněn,
že zavraždil svých pět dítek, objevil se moment,
jenž zdá se uváděti v pochybnost posavadní do-
mněnky. Rolník Lubin, jehož dcera měla milostný
poměr s vdovcem, tvrdí, že večer, když se vražda
udála, šel s Brierrem z hospody a provázel jej až
ke vratům jeho dvora. Brierre tuto okolnost ve svých
výpovědech rozhodně popíral. Nyní vyskytli se dva
jiní sousedé, tvrdíce, že Lubin lže, že Brierre nešel
z hospody s Lubinem, nýbrž s nimi oběma, kdežto
Lubin zůstal v hospodě. Všichni tři odebrali se do
domu jednoho ze svědků, jakéhos Heurtaulta, kdež
okoušeli víno z právě došlého sudu. Co Lubin zatím
dělal, nevědí, ale nikterak nebyl s nimi a s Brierrem.
Poněvadž Brierre při svém výslechu vždycky tvrdil
totéž, činí výpověď Heurtaultova a jeho soudruha,
jak pochopitelno, značný dojem. Příbuzní Brierroví
snaží se nyní svaliti podezření na Lubina, jenž za
každou cenu chtěl zabránit, aby dcera jeho, jíž kdysi
připadne „ značné jmění, provdala se za Brierra.
Sestra Brierrova, jež před několika dny byla v Char-
tres, vrátila se pevně přesvědčena, že obviněný jest
nevinen a že vrah, jenž snad bydlí v sousedství.
ukryl peníze v zahradě na místě, kde musily byt
nalezeny, když slyšel, že bylo nařízeno, by v domě
a v zahradě Brierrově vykonána byla soudní pro-
hlídka.
= Krvavá rvačka ve schůzi obecního za-
stupitelstva. Z Bukureští se oznamuje: Ve schůzi
zdejšího obecního zastupitelstva udál se minulé so-
boty večer hrozný skandál. Městský rada Ciocanelli
obviňoval jakéhos přítele ředitele městské správy
potravní daně, Rocca, že jest podloudníkem. Čioca-
nelli prudce útočil na Rocca a žádal, aby byl s úřadu
Brierr
Brierre
Brierrův
Rocca
Paříž
Lubina
Chara
Bukurešť
rolník Lubina
5
article
suspendován a ustanovena komise, jež by vyšetřila
krádeže, prováděné při potravní dani. Ředitel správy
potravní daně Rocco, jenž při této řeči stál ve dve-
řích své úřadovny, vrhl se na žalobce a spolíčkoval
jej. Ciocanelli mu to oplatil, načež Rocco jej udeřil
tak prudce, že zraněnému vystříkla krev z nosu.
Ostatních účastníků schůze zmocnilo se hrozné roz-
čilení, křičeli: »Pomoc! pomoc! Rocco chce Cioca-
nellia zavraždit!« Na tento pokřik přikvapíl důstoj-
ník se dvěma gardisty, chtěje oba rváče od sebe
odtrhnout, javšak přívrženci Ciocanelliovi vojáky vy-
tlačili ze síně. Při tom byl gardový důstojník Vasile
Saviciu důkladně zbit, poněvadž tasil šavli na
ochranu Rocca. V síni rozběhli se proti sobě
Ciocanelli a Rocco jako dva zuřiví býci. Ciocanelli bušil
pěstmi jako kladivy do lebky slabšího Rocca. Při-
kvapivší policejní inspektoři a komisaři nemohli při-
měti zuřivce, aby upustil od své oběti. Zatím přivr-
ženci Ciocanelliovi s gallerie vrazili do zasedací síně,
stloukli gardisty a vyházeli je ze síně. Konečně po-
dařilo se prvnímu náměstku starosty zachrániti
Rocca do sousedního kabinetu a postavit přede dvéře
městské gardisty. Gardisté byli odstrčeni, dvéře vy
páčeny, ale pokoj byl prázdný. Rocco byl uprchl
Když se konečně podařilo městským gardistům, vy-
puditi vniknuvší obecenstvo ze zasedací síně, pokra-
čováno ve schůzi. Ciocanelli následkem rozčilent
klesl do mdlob s tváří krví zbrocenou. Gardový dů-
stojník Vasile Saviciu, jenž se byl obořil na obecen-
stvo s tasenou šavlí a byl za to zbit, byl zatčen.
O druhé hodině s půlnoci byl Rocco ve svém bytě
zatčen a odveden na policejní prefekturu. Zde pro-
hlásil Rocco, že byl Ciocanellem napaden. Mluvil
právě s advokátem Staneskem, když mu Ciocanelli
vyťal políček, načež on teprve ránu oplatil.
Rocca
Cioca
Savicia
Ciocanell
Stanescu
Ciocanelli
6
article
Zemřelí v Praze.
Dne 9. června 1901: Kopecký František, syn
pekaře, 41/2 roku, 182—V. Božeň Václav, syn krej-
čího, 11 dnů, 661—I. Kastilova Marie, dcera ředitele
22 roky, 936—II. Faistauer Hynek, dělník, 30 roků
506—VII. Šeffl Václav, syn dělníka, 1 rok, 630—VII
-. Vevšeobecné nemocnici: Hájková Anna
42 roky. Kolář František, řezník, 25 roků. Land-
manova Vilemina, dcera skladníka, 17 roků. Louž-
ková Marie, domovnice, 69 roků. Müllerová Františka,
posluhovačka, 46 roků. — U milosrdných se-
ster: Jakoubek František, zedník, 30 roků. —
V josefovské nemocnici: Scharschoková Ma
rie, manželka dělníka, 38 roků.
pekař
V Božeň
Marie
Faistauer
Šeffl
František
Müllerová
Praha
Land
Kopecká František
Hájková Anno 42
Jakoubek František
Scharschoková Ma ria
7
title
Král, české zem. divadlo v Praze
Král
Praha
8
article
Národní divadlo.
Národní divadlo.
235. hra v předpl
3. čtvrtka.
Princezna Pampeliška.
Pohádka o 3 dějstvích. Napsal Jaroslav Kvapil.
S hudbou Jos. B Foerstra. Režisér: Jarosl. Kvapil
Dirigent: Moric Anger.
Konec po 1/210. hod
Začátek o 7. hod.
Po druhém dějství přestávka.
236. hra v předpl
V sobotu 15. června.
4. čtvrtka.
Kvapil
Foerstr
Jos
národní divadlo
Moric Angra
9
article
V pátek 14. června.
11
article
Pištékovo divadio na Král. Vinohradech
Pištékovo divadio na Král. Vinohradech
Začátek o 1/27. hodině.
V pátek 14. června.
Ve prospěch »Ústřední jednoty českého herectva«.
Laskavým svolením
»Společnosti Národního divadla« v Praze.
14836
Po prvé
Třetí zvonění.
Veselohra o třech dějstvích od Václava Štecha.
Pištékův
Král
Štech
Praha
národní divadlo
12
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 1/27. hod.
V pátek 14. června.
Hotel u pěti strašidel.
Fraška o 3 jednáních. Napsal C. Favdeau (autor
»Dámy od Maxima«). Přeložila Olga Nápravníková,
Fraško
C Favdeau
Nápravníková
Smíchov
13
article
Hudební novinky:
Hudební novinky:
Malát Jan, Český národní poklad. Sbírka pisnl
lidu českého v Čechách, na Moravé, ve Slezsku a na
Slovensku. Nápěvy s textem. Kniha I. Píseň č. 1. až
50, II. č. 51.—100. Kniha po 2 K.
Malát Jan, Růže stolistá. 100 českoslovanských
písní nár. ve slohu snadňoučkém. Pro klavír na
2 ruce nebo harmonium. Skvostná úprava. Sedmé
vydání. 4 K, skv. váz. 6 K.
Paukner Jos., Osmero písní. Pro solový hlas
s průvodem piana. 2. vydání. Za 3 K 60 h.
1. Pomodli se také za mne. 2. Zastaveníčko. 3.
Marně se mi skrýváš. 4. Mých ty snův jsi, kráso
noc. (Cenou poctěná). 5. Credo. 6. Za hranicemi
(dvojzpěv). 7. Tři slova. 8. Ty's jenom ještě
poupátko.
Paukner Jos., Písně a zpěvy pro jeden hlas s prů-
vodem různých nástrojův. 1. Na prsou svých nech
snít mne zas. Pro sopran s průvodem vcella (nebo
violy) a klavíru (nebo harmoma); 2. O, jak si přeji!
Pro soprán nebo tenor s průvodem houslí (ad lib.)
a klavíru (nebo harmonia). Part. a hlasy 3 K.
Malát
Jan
K Malát
Růža
K Paukner
Paukner
Čechy
Slezsko
Slovensko
Český národní poklad
Jos
14
article
Praus Arnošt, Chorál Čechův. Čtverozpěv pro
mužské hlasy. Na slova Jos. V. Sládka. 2. vydání
Part. a hlasy 1 K 50 h, hlasy po 20 h.
Hampejs K., Dva sbory na slova českých nár. písní
pro mužský čtverozpěv. 1. Marné čekání. 2. Ubohý
muž. — Sládek Ferd., 1. Česká píseň. 2. Touha
Part. a hlasy 3 K 50 h, hlasy po 40 h.
Winter Jos., op. 10. Ouinque „Pange lingua“ pro
smíšený sbor bez průvodu. Part. a hlasy 1 K 60 h
hlasy po 24 h.
Paukner Jos., Zpěvy pohřební k různým příleži-
tostem. Pro smišeny sbor bez průvodu. Sešit I. (12)
a II. (11 zpěvů). Part. a hlasy každého po 5 K,
hlasy po 60 h.
Paukner Jos., Requiem (české) pro jeden hlas za
průvodu varhan. Part. a hlasy 1 K, hlasy po 20 h.
Všechny kdekoli vydané hudebninya
knihy mám vždy v přehojné zásobě na
skladě, po případě je co nejrychlejí opa-
třuji, maje na všech stranách nejvýše pří-
14580
jemná spojení.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, vedle Národního divadla.
= Prvý český závod hudební. =
Praus
Čechův
V Sládek
Sládek Ferd
Winter
Paukner
A Urbánek
Jos
Francie
Praha
národní divadlo
16
article
Pine, prost podezření všelikého zamručel:
»Sama dohasla! Proč si ji nechal dohasnout, osle
Tak vy to umíte obyčejně, hlupáci! K čemu je světlo,
necháš-li ho vyhasnouti ?«
A zatím co Pine s rukama napřaženýma hledal cestu
v temnotě, proklouzla Sara nepozorovaně kol něho i do-
stala se šťastně na palubu.
Sar
17
article
Vězení.
Vězení.
V mezipalubí rozkládala se tma hluboká, pod jejíž
pláštíkem slyšeti bylo šum a ševel hlasů.
Stráž u vchodu měla rozkaz, »aby vězňům zame-
zila každý hluk.« Příkaz ten prováděn a vykládán byl co
nejvolněji. Dokud vězňové nepovykovali a se nervali —
věci to, jež se někdy přiházely — nerušili jich.
Jednati tak kázala jak chytrost tak i pohodlí. Na-
stupovalo-li se proti trestancům příliš přísně, počali křičeti
přímo zvířecky, zúčastnili se všichni řevu toho tak, že
vyloučena byla možnost, trestati jen jednotlivce.
Dáti napráskati stoosmdesáti mužům nemohli a teprv
docela nemožno bylo vypátrati hlavní pachatele. A tak
trestanci s ohledem na posledně zmíněnou okolnost osvo-
jili si právo — mlčky uznávané — mluviti polohlasně
s sebou a pohybovati se volně uvnitř klece své.
Ten, jenž z venčí přicházel, překvapen byl nepro-
niknutelnou temnotou, ale zrak trestancův, uvyklý chmur-
nému tomu přítmí, byl s to, předměty jej obklopující, dost
určitě rozeznávati.
nabi
»i slaadloh
»Nežádejte toho na mne, slečno ! Jest to proti roz-
kazům a předpisům a . ..
»Proti předpisům? Jakže — a prve chvástal jsi se
dokonce, že zastřelíš někoho ?«
Miles, týrán tak, pohněval se,
»Chvástal či nechvástal, vy ale dovnitř nepůjdete.«
Sara obrátila se k odchodu.
»Dobrá. To jest tedy vděk za to, že mrhám zde
dole čas s tebou. Půjdu tedy zase na palubu.«
Pohrůžka ta Milesa znepokojila.
»Tam jest dost lidí milých.«
Voják vykročil za ní.
»Pan Frere pustí mne jistě hned dovnitř, požá-
dám-li ho.«
Frere
Sara
Miles
18
article
Miles zaklel po tichu.
Miles zaklel po tichu.
»Toho skety Frera! Jděte tedy do vnitř, chcete-li !«
pravil. »Nechci vám brániti již, ale pamatujte, co pro vás
činím.«
Obrátila se na prvních schůdkách a vrátila se.
»Jsi dobrý hoch, věděla jsem, že mi toho neod-
mítneš.«
A usmávši se na nebohého bláhovce, jejž tak úplně
očarovala, vešla do kajuty.
Uvnitř nebylo žádné svítilny a okénky z pola za-
střenými vnikal jen matný, jakoby mlžný svit.
Jednotvárné nárazy vody na loď, kteráž na vlnách
zdlouhavých mírně se kolébala, vydávaly melancholický
zvuk a těžký oddech nemocného muže zdál se vyplňovati
celou prostoru šelestem svým.
Lehké zaskřipnutí dveří se otvírajících muže, jak
se zdálo, probudilo.
tan nra siva
Frer
Obrátil
Miles