1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 24. června 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. 11st,
předplácí vet
v Praze v sdmihlstraci
na měsíc . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s drojí donllkou z K no
a me
n nítas . . . . 7 K eok
ve flisnáck:
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštout
na měste
nart ki. . . . . s kan
s dvojí zlsikoul, K so
k kvrt . . . . 1 K ek
na nřste
Praha
I můj nítas
6
article
Nejistota potrvá.
Nejistota potrvá.
Neklidu, jakýž se zmocnil veřejného
mínění německého po schůzi revelské, při
bývá; kdežto v prvních dnech říšsko-
německé časopisy se tvářily zdánlivě lho-
stejně a vedly si, jakoby dohoda anglicko-
ruská o Makedonii se týkala především
zájmů rakousko uherských, po sobotním článku
»Nordd. Allg. Zigu.«, kterýž se pokládá zn
vlastní projev kaneléře Bülowa, množí se
hlasy, svědčící o tom, že chmury na poli
tickém obzoru se zhušťují. Převládáť v nich
názor, že vláda německá článkem Bülowo-
vým zříká se posavadního způsobu utajování
a líčení situace do růžova a že jest odhodlána
patřiti vážným poměrům přímo ve tvář t.j.
že vyhnouti se chce všemu zastírání před
veřejností onoho nebezpečí, jež zdá se
hroziti Německu. Hamburský orgán bismar
kovských tradie má za to, že by byl kancléř
německý Bülow nebyl napsal onen článek,
kdyby neměl důvodů počitati s možností
obtížných zápletek; bylili prý ještě optimisté,
kleří pochybovali o tom, že Německo se
cciťuje v těžké krisi mezinárodní, jejíž za-
končení jest nejisté, nabyli poučení o něčem
jiném. Jest prý sice pravda, že vědom
vlastní síly poskytuje Německu bezpečnost
klid, ale toto vědomí by bylo mnohem větší.
kdyby německý národ byl přesvědčen, že
německá politika zahraničná vyniká tak nad
politikou odpůrčích velmocí, jako za dob
knížete Bismarka.
Některé listy vedou řeč přímo bojovnou.
hlásajíce, že Německo nemusí se na své
soupeře příliš ohlížeti, vždyť prý se beztoho
v poslední době nejednou zdalo, jakoby Ně
mecko sledovalo politiku »plných kalhot«
Nechtějí prý sice Němci rušiti níčí mír
činí-li se však pokusy omotati Německe
všelikými sítěmi, stížiti mu dech a jeho
hybnost podlomiti, pak nutno opětovati slova
Ať tedy jen přijdou!
Ziga
Bülow
Němec
Makedonie
Německo
7
article
Pouze časopisy sociálně demokratické
snaží se zažehnati náladu bojovnou, majíce
za to, že dělnictvo nesmí zůstaviti vlády
v pochybnostech, jak málo jest ochotno, dát
na sebe přikvačiti nevyslovitelné bídě válečné.
protože kličkující diplomacie se octla ve slepe
uličce. Ale snad prý i kancléř Bülow must
jasně viděti, že válka v Evropě by za ny
nějších časů znamenala propuknutí hrozné
katastrofy, jež by skončila rozvratem posa-
vadních pořádků. Toto vědomí snad přivede
panující třídy k rozumu a utlumí válečnou
závrat
Pouze ojedinělé hlasy nevěří dosud, že
na schůzi revelské dospěly Anglie a Rusko
opravdu k dohodě a mají za to, že chtěly
pouze ostatní svět »omráčiti«.
Tomuto názoru však se čelí zprávami
o smýšlení v Anglii a Francii, dle něhož
budou důsledky sblížení anglicko-ruského
dalekosáhlé. Nelze sice ještě tvrditi, že otázka
východní již jest uvedena na pořad, ale
Anglie drží v ruce kliku dveří, jimiž toto
strašidlo může kdykoliv pustiti ven. Projekt
drah balkánských, bar. Aehrenthalem zahá-
jený, poskytl prý Anglii vhodnou příležitost.
aby zasáhla do otázky východní, a spolu
zpáčila německý vliv v Turecku. Přes to prý
nelze jen tak usuzovati, že nastalo uvolnění
spolku Německa s Rakousko Uherskem, jak
se o to děly pokusy z Prahy a z Pešti
spíše prý bude bezprostřední účinek revelské
Bülow
Evropa
Anglie
Rusko
Francie
Turecko
Německo
Rakousko
Praha
Pešť
8
article
schůze, že se spolek tento ještě pevněji
semkne.
Současně možno stopovati snahu něme-
ckou, líčiti dohodu revelskou v odporu se
zájmy Francie, kteráž »vždy byla pro zacho-
vání celistvosti Turecka a jejíž postavení ve
Středozemním moři by se změnilo, rovněž
jako postavení Italie.« Třeba že Anglie
v zájmu svého světového obchodu se snaží
pokud možno obmeziti plochy mezinárodního
tření, jest se obávati, že »odklizování starých
třenic způsobí třenice nové.«
Posud ovšem tyto německé snahy, pod
nítiti žárlivost mezi Francií, Italií a Anglií.
nejeví znatelného účinku, naopak diplomaticky
opatrný francouzský »Temps« přinesi ne-
obyčejně ostrý projev protiněmecký. Nava-
zuje na berlínskou zprávu svého dopiso-
vatele, že mu v kancléřství německém bylo
řečeno: »Neklid vzniklý se dá těžko utlu-
miti, dokud potrvá takováto politika dohod,
z nichž jest Německo vyloučeno a když se
hlásá, že se ochraňuje mír, jakoby jej ohro-
žovalo Německo. Situace zůstane nejistou
dotud, dokud se budou uzavírati dohody.
opoutávající jedinou velmoc a dokud táž ne-
bude míti účast při nich. Německo doufá.
že se nebude opakovati v Cařihradě totéž
jako v Algecirasu (při konferenci marocké.)«
»Temps« k tomu odpovídá, zdali jsousi
v Berlíně vědomi nehoráznosti takových ná-
zorů. Jak možno upírati právo mluvitio
ochraně míru, aniž by se podezřívalo Něme-
cko? Jak možno upírati právo na dohody bez
Německa? Jak možno upírati je bez dozoru
Německa? Toť by byl podivný řád evropský.
Francie
Turecko
Anglie
Nava
Německo
Cařihrad
Algeciras
Berlín
Italia
9
article
Či snad se nestává denně v Německu jako
jinde, že se osoby s podobnými názory dá-
vají za závoru? Vždyť jsou to příznaky
stihomamu, kteréž by se mohly státi nebez-
pečné osobám jiným! Může-li co zhatiti si-
tuaci Německa, jsou to takovéto z Berlína
ustavičně hlásané řeči. Do Algecirasu šlo přece
Německo napřed, či smějí se konati pouze
v Berlíně konference? Každý přijde na řadu,
každý dle svých prostředků, dle svých zá-
sluh: taková jsou pravidla hry.
A nemá snad Německo samojediné
v Evropě dva spojence? Ony řeči plynou
z předstírání hegemonie, na niž nikdo v
Evropě nemůže přistoupiti. Nechť Německo
vymýtí myšlenku, že jest pronásledovánoa
bude dobře; nabude jasné mysli. Dnes Ně-
mecko doznává, že se zklamalo v Algeci-
rasu; ať se nezklame opětně, to pravíme.
končí »Temps« ve vší upřímností a beze vší
nepřízně.
A právě tyto dny to byl »Voss. Zig.e,
kterýž sám popíral nebezpečí revelské do-
hody a vložil v ústa vynikajícího diplomata.
obeznalého ve věcech východních ona výše
vzpomenutá slova: že Revel byl vypočten na
pouhé »omráčení«, ježto prý Anglie a Rusko
nemají již v Cařihradě nijakého vlivu a co
koliv o Makedonii ujednají, jest prý celkem
— lhostejno; páka prý se musí nasaditiv
Athenách, v Sofli a v Bělehradě. Řešení
může přivoditi pouze válka bulharsko tu-
recká, v níž se vypořádají balkánšti náro-
dové s Tureckem. Evropským mocnostem
prý při tom připadne pouze jakýsi vrchní
dozor, aě nejsou dosud ve příčině té za
jedno.
Na německé znepokojení dali odpověd
i Angličané, připomínajíce, že Německo může
míti ihned dohodu s Anglií, když se vzdá
Voss
Angličan
Německo
Berlín
Algeciras
Evropa
Anglie
Rusko
Cařihrad
Makedonie
Soft
Bělehrad
Turecko
Revel
10
article
dalšího rozmnožování svého válečného lod-
stva; ale tuto cenu Němci za »obkličujícíe
politiku dáti nemíní, bylo by prý to totéž.
jako vrátiti Francii Elsasy a Lotrinky.
Bývalý předseda bulharského minister
stva Danov má sice za to, že revelskou do-
hodou není ohrožen konečný souhlas vel-
mocí evropských ve příčině Makedonie, ale
upozorňuje, že by bylo třeba dáti zbraně
křesťanskému obyvatelstvu, jež by se samo
s četami vypořádalo; co pak se týče finanční
správy, že by nemohla Makedonie nésti ná-
klady na nynější turecké posádky. Sou-
středěnoť prý nyní mimořádne
mnoho tureckého vojska v Make-
donii.
Souhrn všech vylíčených známek o sou
časné mezinárodní situaci jest zajisté důka-
zem, že posavadní neklid a nejistota budou
ještě dále trvati, a závisí konec jejich n
tom, jak a kdy skončí diplomatická kampan.
zahájená revelskou schůzí.
O tom se stalo v dolní sněmovně angli-
cké v pondělí toto sdělení státním podtajem-
níkem Peasem: »Učinili jsme dohodnut
s ruskou vládou, ale nebylo dosud ni
jakého času raditi se s ostat
ními velmocemi. Dokud se to nestane, ne
může ministr zahraničných záležitosti ozná-
miti, jaké se stanou návrhy v Cařihradě«
Dle toho nejsou ještě asi smluveny mez
Anglií a Ruskem ony »některé podrobnosti«
jež scházejí ještě k definitivnímu znění —
revelské dohody, jež se týkala pouze pod
staty reformní akce makedonské.
Elsas
Makedonie
Cařihrad
Anglie
Rusko
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 89.)
Ve Vídni, 23. června.
(Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
Chudý jest výsledek konference zástupet
všech stran, ale alespoň jest dozírným konee
rezpočtové debaty. V pátek bude hotova úplně
Toho dne vyřídí se také všechna minoritní vota
vyřídí se resoluce, odbudou se tak zvané včene
opravy, je k nim přihlášeno dosud 62 poslanců
počel to v pravdě ohromný.
Posl. inž. dr. Kaftan náleží ve sněmovně
poslanecké dlouhá léta k nejlepším znalcům
železnictví a vodních staveb. Dnešní jeho ře
byla věnována provádění vodních staveb. Těž-
kou obžalobu vznesl na ministerstvo obchodu
na ministerstvo financí, že jednak neprováději
vodocestní zákon z r. 1901, jinak že nebuduj
system kanálový, konečně pak, že rozlioduj
po stránkách obou malichernosti a zřetele fiskál-
ní. Dr. Kaftan ukázal také, jak nestejněse
jedná se zeměmi alpskými a se zeměmi koruny
české. Když bylo stavěno druhé spojení s Ter-
stem, nikdo se neptal, bude-li výnosným, a na
tuto železniční trať povoleny byly potom úvěry
dodatečné a zase dodatečné. Jde-li však o vodní
stavby pro Čechy a Moravu, staví se do popřed
výpočty o rentabilitě. Dr. Kaftan nepřestal však
na stránkách negativních; otevřel také positivní,
Posl
Ing
doktor
Kaftan
Vídeň
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
13
article
Vytkl určity program vodocestní pro Čechy, Mo-
ravu a Halič. Připomenul, jak stoupla doprava
na Labí a jak může stoupnouti ještě vlce, bude-l
kanalisována Vltava z Budějovic do Prahy, a
střední Labe z Mělníka po Jaroměř. Dr. Kaftan
protestoval také proti snaze, by se proti národu
a království českému při provádění vodnícl
staveb prováděla praktika: uskutečňování zá-
kona vodocestného vykupovati politickými kon
cesemi. Pak vyvrátil obavy agrárníků, že by do
mácí zemědělství bylo kanály vydáno v šan
soutěži uhorské. Jeho řeč, ke které mu bylo se
všech stran gratulováno, vyzněla v důtklivou vý-
zvu vlády, aby v oboru vodních staveb ukázala,
že netoliko dovede hodnoty předem cpatřené a
zjednané zdaniti, nýbrž také nové hodnoty
tvořiti.
Sněmovna rozešla se v pozdní hodině
noční po konferenci zástupců stran v situaci tak
nejasné a mlhavé, že není na pět kroků v před
viděti, kam cesta povede a jak bude dlouhá.
doktor
Kaftan
Čechy
Halič
Vltava
Budějovice
Praha
Mělník
Jaroměř
14
article
Z Vídně, 23. června. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.00 hod
Návrhy podali poslanci: dr. Adler. Něme
a sp. na změnu § 55. říš. zák o školství obecněm.
Dotazy podali poslanei: Folber a sp. p
urychlení regulačních prací na Chrudimce; — Čech
a sp. po pamětním spise Spolku českých drogislo
v Praze o lihových prepprátech firmy Akc. společ
nost továrny pro výrobu lihu a rafinování v Rábu
— Klička a sp. po nucení báňských dozorců v Př
brami k 12hodinné práci
Dále byl mezi došlými spisy pilný návrl
nouzový pro okres podholanský a jesenický.
Sněmovna rokovala dále zevrubně
o rozpočiu na r. 1908.
Posl. dr. Bjelatinovič žádal za vydalný stáln
úvěr k hospodářskému povznesení Dalmacie-
Posl. Teltschig naléhal na zrušení pověslného
§ 14. Při reformě berního systemu dbej se na indivi-
duální poměry.
Důkladnou nápravu u severní dráhy Ferdinan-
dovy lze provésti jen invesliční půjěkou. Vzhledem
k rozmnožení kontingentu zeměbraneckých nováčko
trvá na tom, aby byly skulečně splněny vládní sliby
Posl. Faidulti prohlásil, že strána lidová vlašsk
je vždy ocholna zasnditi se o svobodu vyučování n
vysokých školách. Povinností lidového parlamentu
jest, aby všecky strany, třeba sebe různěji smýšlely
pracovaly pro blaho rakouských národů svorněa
obělavě.
Posl. dr. Baechle opřel se slavbě obchodního lod-
stva na povznesení vývozu, broje proli monopolisti-
ckému postavení Lhoydu a žádal, by též ostatnín
paroplavebním společnostem byla umožněna svo-
bodná soulěž
Posl. Tupry usiloval o stavbu železnic ve Sle-
sku, pojednal o důležitosti lesničtví pro národní ho-
spodářství a přimlouval se za zlepšení situace lesníh
personálu.
doktor
Weiskirchner
Adler
Folber
Klička
Posl
Bjelatinovič
Teltschig
Baechle
Vídeň
Chrudimka
Čechy
Praha
Rába
Dalmacie
spolek český drogislo
zákon o školství
15
article
Posl. Šachl poukázal na nepříznivé poměry ze
mědělské v Čechách a na odlidňování venkova. Žádl
za vybavení zemědělslva z hypotečních dluhů a sn-
naci zemských financí v Čechách, přimlouval se, aby
vláda z části převzala náklad na školství, naléhal na
brzké provedení slarobního a invalidního pojištěn
pro všechny vrslvy pracujícího obyvatelslva a žáda
za zřízení zemských pojišťoven proti živelním po-
hromám a za požární pojištění.
Po stránce národnosní vyslovil se pro zásado
dvojhazyčnosti v královslví českém. Svědomitýin
konáním povinnosti se strany úřadnictva učiní se
přitrž národnostním různicím. K tomuto je však
také třeba morální výchovy a ta je možna na základě
náboženství. Jeho strana bude hlasovati pro rozpočet
chtějíc zabezpečiti prevedení obecného slarobního
invelidního pojištění
Posl. Stachuta stýskal si na haličskou justiční
správu; — Kuhn přimlouval se za slavbu duna jsko-
oderského průplavu; — Kopp za zrušení pozemkové
daně za progresiyní daň z přijmů a všeobecné sta-
robní a Invalidní pojištění. V národních a hospodář-
ských olázkách půjde jeho strana s křesťanskými
sociály, avšak pro tlerikální agilace není na Moravě
mista
Posl. Jablenski obíral se justičními poměry v Il
Posl. Schachinger přimlouval se za provedení sla
robníbo a invalidního pojišťování.
Posl. Debski odmílal Stachurovy útoky na pol
ské soudce.
Posl. Bačinský zmínil se zevrubně o stížnostech
ruského národa.
Posl. dr. Kaflan pravil, že vzdor zákonu o vod-
ních ceslách neoylo dosud učiněno ničebo ani pre
dunajsko-oderský, ani pro- dunajsko-vllavský průplav
liči.
Posl
Šachl
Kuhn
Kopp
Stachurův
Bačinský
doktor
Kaflan
Čechy
Morava
16
article
V drobném Prodeji:A.
raaní čáalo o sobě . . . za s
odpolední.
. . . . za 2k
Ve flialkich na venkově-
rasní číslo. . . . . . . . 10k
sdpslední . . . . . . . . 4k
Inseráty
plati se hotově napřel.
Předplacení a Inserty přijímá admisl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tam nach ázají se táž redlakce
Uskárna s ezpadise „Národnich Listů“
Eukopisy se nevracsjí
17
article
Je rozhodně pro zřízení průplavu dunajsko-oderského
s odbočkou k Visle, avšak proto nesmí být odstrčen
průplav dunajsko-vllavský. Poněvadž vláda do vodo-
cestného programu až do r. 1912 nezařadila ani obnos
pro první elspu tohoto průplavu z Prahy do Štěcho-
vic, je povinností žádati se vším důrazem, aby 1. pro
Čechy, Moravu a Halič bylo zřízeno ředitelství pro
stavbu vodních cest a pověřeno bylo úkolem zasa-
zovati se se vší energií o slavbu v zákoně uvedených
vodních cest (Hlučná pochvala.), 2. aby uvolněny
byly potřebné prostředky pro další kanalisaci střed-
ního Labe a Vllavy, 3. aby urychleny byly předběžné
práce pro průplav dunwjssovltavský a konečně 4. aby
ústavní costou byly zabezpečeny polřebné prostředky
pro nerušené provádění všech v zákkoně nařízených
průplavů přes rok 1912 až k jejich dokončení
Čím déle se povleče slavba vodních cest, tím
více budou stoupati náklady. Nynější okamžik, kdy
vrací se pracovní síly z Ameriky, měl by býti vy-
užitkován pro rázné pokračování ve pracích na vod-
ních cestách. Když šlo o alpskké dráhy, otázka vý-
nosnosti jejich nebyla nadhozena. Proč se najednou
při vodních cestách postupuje tak přísně? Není po-
chyby, že doprava na českké severní dráze po zplav-
nění Vllavy mezi Budějovicemi a Prahou a středního
Labe od Mělníka k Jaroměři, netušeně stoupne. Velký
hospodářský a proto též finanční prospěch státu mě!
by býti pro vládu vzpruhou, aby věnovala provedení
vodních cest největší pozornost. (Souhlas.) Zákono
vodních ceslách byl náhradou za souhlas ke stavbě
alpských drah. Deprimuje, neprovádí-li se zákon, vy-
daný ústavní cestou, snad v úmyslu, aby se provedení
zákona vykoupilo polilickými ústupky. (Souhlas)
Obava agrárníků, že domácímu zemědělství vzroste
vodními cestami soutěž Uher, není odůvodněna.
Visla
Praha
Štěcho
Čechy
Morava
Halič
Amerika
Budějovice
Labe
Mělník
Jaroměř
Uhry
18
article
Průplavy by spravova! stát a tím by nabyl la-
rifní výsosti, takže by mohl zabrániti jakékoliv, země-
dělství škodlivé soutěži. Ostatně jest více než pravdě
podobno, že r. 1917 bude ukončen náš poměrk
Uhrám, takže bude před anebo současně s vyslavě-
ním průplavu zřízena celní čára a Rakousko bude
moci racionální celní politikou dopřáti zemědělství
plnou měrou nulné ochrany. Také lesnictví může
bezpečiti se na velké výhody splavněním řek a vy-
slavěním průplavu. Všechny tyto úvahy vedou k dů-
ležité kapilole o zužilkování vodních sil ve prospěch
průmyslu a zemědělstvl. Jest nezbytnou nutnosti, aby
tyto vodní síly byly spojeny v rukou zemí. Mohly
by se polom přenechávati za slušných podmínek
a obnosu, kterého by byto tak získáno, mohlo by se
použili k sanování zemských financí. K tomuto účelu
bylo by především třeba, poříditi co nejrychleji ka-
tastr vodních sil a uživací právo mělo by se při-
Hknouti výhradně zemím. Zde se olevírá vládě široké
pole působnosti ve prospěch národního a státního
hospodářství, zde by měla vláda ukázati, že netoliko
dovede hodnoty národem vytvořené zdaňovati, nýbrž
i nové hodnoty tvořiti. (Hlučná pochvala; řečníku
blahopřejí.)
Posl. Kurylowicz dovozoval nutnost reforemv
oboru soudnictví vůbec a jmenovitě v Haliči.
Posl
Kurylowicz
Uhry
Rakousko
Halič
19
article
Posl. Einspinner obíral se živnoslenskými oláz-
kami
Posl. dr. Olner uvedl přání právních zástupců,
by byrokratický úřad soudcovský zvláště při nejvyš-
šín soudlu promísen byl svobodnějšími živly a by
byla provedena důkladná změna právnického vy-
učování. Poukázav na výstřelky nynějšího systěmu
soukromého práva, označil úkolem sněmovny, vytvo-
řiti právní systém na rovnosti všech lidí. (Hlučný
souhlas.)
Posl. Zieleniewski uvedl nulnost rozhodné prů-
myslové politiky a primlouval se rozhodně za stavbu
dunajsko-oderského průplavu, načež jednání pře-
rušeno.
Mistopředseda ryt. Starzyňski věnoval nebožiiku
posl. ryt. Malachowskému vřelou, hluboce procítěnou
vzpominku, již vyslechla sněmovna stojíc.
Posi. Seliger (v dolazu na předsedu) zmínil se
o posledních projevech hr. Sternberga, jenž řekl, že
nedal milost židu Freundlichovi, nýbrž židu Selige-
rovi. Tento projev vztahuje se znad na známý pří-
pad ve sněmovních zuloarech, kdy učinil posl. hr.
Sternberg oznámení státnímu zastupitelství, jež za-
vedlo potom proti řečníku vyšetřování pro nebez-
pečné vyhrožování. Imunitnímu výboru předložana
je žádost za vydání. Řečník pokládal by za nejpotup-
nější urážku, kdyby byl přijal nějakou milost z ru-
kou hr. Šternberga. (Souhlas mezi sociálními de-
mokraty.) Jeho strana pokládala by to za nečestný
čin (Hlučný souhlas.) Nehledě k tomu, že hr. Štern-
berg nemůže si usurpovali právo udílení milosti, jež
přísluší pouze jediné osobě v říši, mohly by ve ve-
řejnosti výroky hr. Šternberga pochopeny býti tak.
Posl
doktor
Olner
Zieleniewski
Starzyňski
Malachowský
Seliger
Sternberg
Freundlich
Štern
20
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Moravský zemský archiv.
Poslední právě před námi ležící práce mo-
ravského zemského archiváře dra. Bretholze
(Moravský zemský archiv. Jeho dějiny a jeho
sbírky. Vydal zemský výbor markrabství morav-
ského v Brně 1908) potvrzuje nám zřejmě v po-
slední době často vyslovované úsloví o pokročilé
Moravě. Již z nadpisu samotné knihy vidíme
zřejmě, o jaký obor činnosti se jedná, Jakou po-
pelkou v naší říši vůbec a tím i v našich zemích
jsou archivy? Uvedeme-li na místě všech rekri-
minací a výkladů slovo Rezkovo před 13 lety
v Českém Časopise Historickém vyslovené.
„jsme v tomto směru pozadu za všemi státy
evropskými, jediné Turecko vyjímajíc“ a dodá-
me-li, že ačkoliv se něco zlepšilo, přece ješte
mnoho, ba velmi mnoho platí slova ta o všech
našich veřejných institucích tohoto druhu. Při
trochu klidné úvaze pochopíme, proč v studiu
historickém, jakož i zákonodárství, politickém
právním životě našem, při vší intensitě pilného
studia v těchto oborech nemůžeme z místa.
Bretholz
Rezkův
Brno
Morava
Turecko
21
article
Kdo poněkud hlouběji do tajů spisoven (re-
gistratur) a archivů dnešních obecních, zem-
ských, sfátních, ba i soukromých a spolkových
vnikl, přizná, že není planá obava dnes tak vzác-
ných úřadníků odborných, co díti se bude
vlastně už dnes díti se má se spisy jim svěře-
nými? A jaké teprve spousty archivalií čekají
jich nástupce? Vydržel-li a snesl-li pergamen
a papí našich předků veškeré zloby bídného
jeho dosavadního uschování a s ním zacházení,
jak bude s moderním tak špatným papírem?
V dnešní době tak praktické je věru s podi-
vením a ve skutečnosti štěstím, že jsou u nás
ještě lidé, při poměrně mnohem vyšších poža-
davcích na jich vzdělání a při poměrně mno-
hem špatnějších postupových výhlídkách, kteří,
stojíce osamoceni — už zvým počtem — a ne-
pochopeni uprostřed dobře organisovaných spo-
lečenstev úřadnických, čím dále tím více od
vlastn práce jsou odváděni a přece v tak těs-
pých a veskrze nezdravých místnostech s v
věei sloužiti se snažt
22
article
A co se žádá v dnešní době od úřadník
archivního? Nezmýlíme se a nebudeme přebá-
něti, když řekneme — všechno. Moderní archi-
vář, dík svému rozsáhlému, ale i podrobnému
studiu, nahražuje celé spoustě jednotlivců a úřa-
dů nutného vševěda, jenž, ačkoliv obyčejně kaž.
dému ochotně v jeho úřadních i nejsoukroměj-
ších přáních vstříc vycházeje, nejen že nemůže
při nepatrném počtu svých kolegů svým vlast-
ním úřadním povinnostem zadost učiniti, nýbrž
nedoznává pro svou úřadní povinnost, vlastně
konání její dostatečného pochopení. Dotazy, vy-
jádření, dobrozdání, jichž jednotlivé vyřízent
velmi často celé měsíce pilné práce vyžaduje,
ze všech možných oborů lidské soukromé i ve-
řejné činnosti úřadní zaplavují slabý počet stolů
úřadníků archivních. Na vlastní práce archivá-
řovy a jeho pomocníků (v celých Čechách máme
ve verejných úřadéch sbecních, zemských a stát-
ních 11 [pravím jedonáct] úřadníků, aby totiž
nejen veškerý material v archivu řádně ulo-
žený, v přehledu chovali, a pořizováním reper
tářů a katalogů badatelům i ku praktickému
užitku připravovali — není času.
Čechy
23
article
Aby snad dokonce nejdůležitější obor sve
působnosti, za něhož každého moderního archi
váře pobyt v cizině po čas jeho nákladných stu-
dií upomíná, starost o přítomnost a budoucnost
svých sporých nástupců mohl realisovat, k tomu
nebylo dosavad času a pochopení. Co má se díi
s archivaliemi namnoze v bídných mistech ulo-
ženými, na něž se ještě neustále hledí jako na
ballast, starý zbytečný papír? Když nová orga-
nisace archivní před 13 lety postavila do ar-
chivů státních úřadnictvo samostatné s více než
akademickým vzděláním, stalo se něco a když
další nutně přijíti mělo: opatření slušnějšícn
nístností, rozmnožení personálu, nestalo se nie
pranic. A u ostatních činitelů zůstalo také př
dobré vůli — nechati věci při starém.
V trudu každodenní kancelářské, písařské
a sluhovské práce vzpomíná český archivář bla-
hých dob svých kolegů ve Vídni a v cizině, kteř
vedle jiných povinností svých dosti kdy mají ke
konání povinné své činnosti literární a publi-
kační, jež splývajíce v harmonický celek, vysti
hují pravý význam archivu.
Jest nepopíratelnou zásluhou sněmu a zem-
ského výboru moravského, že stavbou budovy
nového zemského domu v Brně splacen by
úřadnictvu zemskému, tak o blaho své země
dbalému, první dluh. Ale i když uvodeme, ž
archivu zemskému na Moravě a jeho dvěma
úřadníkům se dostalo nových světlých, zdravých
a pro arehivalie ohnivzdorných a pro budatelo
praktických místností, věru dostačí již toto fak-
tum samo, aby na místě tomto ukázáno bylo na-
šim vlivným činitelům na tento velezasloužilý
skutek.
Zmíníme se stručně o obsahu uvedené pu-
blikace a vrátíme se k úvahám pro nás v Praze
aspoň nejdůležitějším. Z práce Bretholzovy, jež
nejdřive obírá se podrobnými dějinami zemského
archivu (na str. 1—65), můžeme zřejmě viděti,
oč nás sesterská Morava předhonila.
Bretholzův
Vídeň
Brno
Morava
Praha
24
article
Po vypsání a vyličení nedostatku místa
spousty jiných vad zemského archivu v posledně
mu vykázaných místnostech — jež jsou údělem
všem dnešním archivům — přistupuje Bretholz
k vylíčení přestěhování zemského archivu do
ncvé budovy roku 1907 (str. 66—71). Přiložený
půdorys zemského arehivu v II. poschodí nově
úřadní budovy umístěného nás jasně přesvěd
čuje o rozsáhlosti a vnitřním. zařízení dnešního
a příštího archivu. Než i s jeho vnitřním zaří
zením, jehož popisu další strany Bretholzova l
čení jsou věnovány.
Z místností kromě rozsáhlých 1400 čtve.
metrů zaujímajících skladišť jmenujeme n
prvém místě pokoj pro sluhu a pro odkládán
šatů, knihovnu, čítárnu časopisů, veliký sál peo
badatele, pracovny archiváře a koncipisty v cel
kové ploše asi 780 čtver. metrů, jež tvoří zá-
kladní místnosti každého řádného archivu.
Stejnoměrné oteplení všech uvedených kancelář
a skladišť parou o nízkém tlaku, elektrické osvět
lení, jehož vodící dráty jsou v Bergmannových
rourách do stěn zapuštěny, ventilace elektro-
motory, elektrické vytahovadlo, telefon a elago-
vitě ze železa a skla vystavené regály, xylolitho-
vé podlahy atd. atd. připomínají našim archi-
vářům blahé doby příštích staletí.
Na str. 72—116 následuje ještě podrobný
popis a výčet všech sbírek dnešního zemskéh
archivu a jeho pro každý archiv důležitě nezbyt
Bretholz
Bretholzův
Bergmannův
25
article
né knihovny. Připojených devět obrázkových
příloh, pravých uměleckých ukázek reproduk-
čního umění, vyobrazení nejvýznačnějších listin
a rukopisů, jsou s připojeným katalogem výstavy
zemského archivu (na str. 117—160) výborným
dokladem toho, jak možno vzbuditi i u neodbor
níka zájem pro krásné a vzácné.
Po mnohalelé snaze a úsilí obou dnešníeh
úřadníků dra. Brotholze a dra. Navrátila — tín
není řečeno, že by dřívější archiváři o věc byli
neusilovali — podařilo se Moravě nám Čechům
v království, kteří tak rádi svou láskou k minu
losti své slávy a svého utrpení se honosímo, uká
zati, jak nutno ze starých katakomb učiniti m
derní a praktické instituce, k jakým právě ar
chivy v cizině už dávno jsou počítány.
V dnešní době, kdy veřejné, zejména obee-
ní, zemské i státní úřady v Praze v celých roz-
sáblých komplexech starých budov své útočiště
hledají, v době, kdy drahocennými adaptacemí
a nájmy celé ulice bývají vylidněny, dlužno uví-
tati usnesení sboru obecních starších král. hlav.
m. Prahy o stavbě nové radniční budovy n
Linhartském náměstí, jakož i plány o přestavbě
Staroměstské radnice s upřímnou radostí a vděč
ným zadostučiněním.
„Nevíme nikdy ani dne ani hodiny“, může
za dnošního času každý archivní úřadník říci.
že při dnešním uschování archivalií, našich nej-
drahocennějších, po předcích zděděných a jim
svěřených památek, některé vlhkem, nebo plísn
nebo dokonce požárem zničeny nebudou.
Navrátil
Čecho
Morava
Praha
sbor obecní starý král
26
article
Jelikož přestěhováním celé řady úřadů d
nové radniční budovy za dvě léta se v dnešní
radnici veliké množství místa uvolní, a dostane
se městskému stavebnímu archivu a s nimi spo-
jené knihovně při projektované přestavbě radniee
bezpečných, ohnivzdorných, světlých místností
Plocha 1600—2000 čtver. metrů, jež
k umístění kanceláří, čítáren a skladišť příštiho
archivu městského, rozdělena byvši na 2—3 po
schodí — proti způsobu umístění v samostat
ném poschodí uprostřed jiných kanceláří a bytů.
ručí dostatečné pochopení našich rozhodujícíeh
kruhů — bude moci v některém traktu — nej
lépe proti Mikulášskému kostelu, býti zcela klid
ně vyšetřena a po vystavění projektované stavby
zcela dobře při nepravidelné rozloze příšti rad-
nice staroměstské umístěna.
Zachováním dosavadního rázu ulie a obou
náměstí věc separovaného umístění archivu jest
jen podporována.
Zřízením a dle projektovaných plánů vysta-
vením zvláštního křídla s ohledem na bezpeč-
nostní opatření obou archivů, po případě i spi-
sovny a příruční knihovny, postaví sobě dnešní
zastupitelstvo naší metropole pomník zásluhy
nejen o věc samu, ale půjde opětně naše ma-
tička, v čele činnosti, jejíž podniknutí a zdárné
dokončení visí ve vzduchu. Věc sama, opatřiti
dnešnímu a v nejkratší době značně rozšířenému
archivu městskému vhodnou budovu, jest otán
kou cti a úcty k dějinám našeho národa.
27
article
Nechceme se zde ani z daleka rozepisovati
o významu této naší instituce, uvedeme jen
suchá data, že 4000 nejvzácnějších rukopisů,
jskož i 50.000 fasciklů s (asi) 180.000 listinami,
velikou spoustou staré registratury (1784 až
1848) a příruční knihovnou vyžaduje až za dneš-
ního času více než dvě třetiny udané plochy.
Připočteme-li k tomu massu archivalií, jež nut-
ným umístěním všech cechovních a po pří-
padě farních archivů nejen Prahy nynější, ale
i měst a obcí předměstských, jakož i zbytků
městských, viničních a pozemkových knih aspoň
o jednu třetinu dnešní archiv rozšíří, nebudeme
se diviti, že bude zapotřebí opatřiti vhodné míst-
nosti, jež by mimo svůj nekonečn, význam pro
archiv samotný, ale i pro jeho úřadníky a jeho
veliké množství používatelů zdravý útulek po-
skytovaly.
Právě proto vítá do opravdy každý přítel
naší minulosti skutek, jenž se na Moravě zdařil
— bez boje bohužel dnes ani podobné věei
nejsou možny — s největší radostí. Doufáme
pevně, že se v Praze povede maší městské radě
a sboru obecních starších zajistiti starým památ-
kám, jim stoletími svěřeným, k nimž i výsledky
na letošní jubilejní výslavě v pražské exposici
získané budou moci býti připojeny, důstojný a
bezpečny stánek na celá staletí, jenž v těsné
souvislosti se starobylou radnicí staroměstskou
jednou bude tvořiti nejsvětější „arcanum“ kaž-
dému Pražanu.
Dr. Edunrd Sebesta.
Pražan
doktor
Edunrd Sebesta
Praha
Morava