ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 946d01f0-7716-11dc-ba31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 81, org 5, person 53, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve středu 24. června 1908.
Praha
3 masthead
douteo
4 masthead
Číslo 173.
5 article
Na ranní a odpol. 11st, předplácí vet v Praze v sdmihlstraci na měsíc . . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s drojí donllkou z K no a me n nítas . . . . 7 K eok ve flisnáck: na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštout na měste nart ki. . . . . s kan s dvojí zlsikoul, K so k kvrt . . . . 1 K ek na nřste
Praha I můj nítas
6 article Nejistota potrvá.
Nejistota potrvá. Neklidu, jakýž se zmocnil veřejného mínění německého po schůzi revelské, při bývá; kdežto v prvních dnech říšsko- německé časopisy se tvářily zdánlivě lho- stejně a vedly si, jakoby dohoda anglicko- ruská o Makedonii se týkala především zájmů rakousko uherských, po sobotním článku »Nordd. Allg. Zigu.«, kterýž se pokládá zn vlastní projev kaneléře Bülowa, množí se hlasy, svědčící o tom, že chmury na poli tickém obzoru se zhušťují. Převládáť v nich názor, že vláda německá článkem Bülowo- vým zříká se posavadního způsobu utajování a líčení situace do růžova a že jest odhodlána patřiti vážným poměrům přímo ve tvář t.j. že vyhnouti se chce všemu zastírání před veřejností onoho nebezpečí, jež zdá se hroziti Německu. Hamburský orgán bismar kovských tradie má za to, že by byl kancléř německý Bülow nebyl napsal onen článek, kdyby neměl důvodů počitati s možností obtížných zápletek; bylili prý ještě optimisté, kleří pochybovali o tom, že Německo se cciťuje v těžké krisi mezinárodní, jejíž za- končení jest nejisté, nabyli poučení o něčem jiném. Jest prý sice pravda, že vědom vlastní síly poskytuje Německu bezpečnost klid, ale toto vědomí by bylo mnohem větší. kdyby německý národ byl přesvědčen, že německá politika zahraničná vyniká tak nad politikou odpůrčích velmocí, jako za dob knížete Bismarka. Některé listy vedou řeč přímo bojovnou. hlásajíce, že Německo nemusí se na své soupeře příliš ohlížeti, vždyť prý se beztoho v poslední době nejednou zdalo, jakoby Ně mecko sledovalo politiku »plných kalhot« Nechtějí prý sice Němci rušiti níčí mír činí-li se však pokusy omotati Německe všelikými sítěmi, stížiti mu dech a jeho hybnost podlomiti, pak nutno opětovati slova Ať tedy jen přijdou!
Ziga Bülow Němec Makedonie Německo
7 article
Pouze časopisy sociálně demokratické snaží se zažehnati náladu bojovnou, majíce za to, že dělnictvo nesmí zůstaviti vlády v pochybnostech, jak málo jest ochotno, dát na sebe přikvačiti nevyslovitelné bídě válečné. protože kličkující diplomacie se octla ve slepe uličce. Ale snad prý i kancléř Bülow must jasně viděti, že válka v Evropě by za ny nějších časů znamenala propuknutí hrozné katastrofy, jež by skončila rozvratem posa- vadních pořádků. Toto vědomí snad přivede panující třídy k rozumu a utlumí válečnou závrat Pouze ojedinělé hlasy nevěří dosud, že na schůzi revelské dospěly Anglie a Rusko opravdu k dohodě a mají za to, že chtěly pouze ostatní svět »omráčiti«. Tomuto názoru však se čelí zprávami o smýšlení v Anglii a Francii, dle něhož budou důsledky sblížení anglicko-ruského dalekosáhlé. Nelze sice ještě tvrditi, že otázka východní již jest uvedena na pořad, ale Anglie drží v ruce kliku dveří, jimiž toto strašidlo může kdykoliv pustiti ven. Projekt drah balkánských, bar. Aehrenthalem zahá- jený, poskytl prý Anglii vhodnou příležitost. aby zasáhla do otázky východní, a spolu zpáčila německý vliv v Turecku. Přes to prý nelze jen tak usuzovati, že nastalo uvolnění spolku Německa s Rakousko Uherskem, jak se o to děly pokusy z Prahy a z Pešti spíše prý bude bezprostřední účinek revelské
Bülow Evropa Anglie Rusko Francie Turecko Německo Rakousko Praha Pešť
8 article
schůze, že se spolek tento ještě pevněji semkne. Současně možno stopovati snahu něme- ckou, líčiti dohodu revelskou v odporu se zájmy Francie, kteráž »vždy byla pro zacho- vání celistvosti Turecka a jejíž postavení ve Středozemním moři by se změnilo, rovněž jako postavení Italie.« Třeba že Anglie v zájmu svého světového obchodu se snaží pokud možno obmeziti plochy mezinárodního tření, jest se obávati, že »odklizování starých třenic způsobí třenice nové.« Posud ovšem tyto německé snahy, pod nítiti žárlivost mezi Francií, Italií a Anglií. nejeví znatelného účinku, naopak diplomaticky opatrný francouzský »Temps« přinesi ne- obyčejně ostrý projev protiněmecký. Nava- zuje na berlínskou zprávu svého dopiso- vatele, že mu v kancléřství německém bylo řečeno: »Neklid vzniklý se dá těžko utlu- miti, dokud potrvá takováto politika dohod, z nichž jest Německo vyloučeno a když se hlásá, že se ochraňuje mír, jakoby jej ohro- žovalo Německo. Situace zůstane nejistou dotud, dokud se budou uzavírati dohody. opoutávající jedinou velmoc a dokud táž ne- bude míti účast při nich. Německo doufá. že se nebude opakovati v Cařihradě totéž jako v Algecirasu (při konferenci marocké.)« »Temps« k tomu odpovídá, zdali jsousi v Berlíně vědomi nehoráznosti takových ná- zorů. Jak možno upírati právo mluvitio ochraně míru, aniž by se podezřívalo Něme- cko? Jak možno upírati právo na dohody bez Německa? Jak možno upírati je bez dozoru Německa? Toť by byl podivný řád evropský.
Francie Turecko Anglie Nava Německo Cařihrad Algeciras Berlín Italia
9 article
Či snad se nestává denně v Německu jako jinde, že se osoby s podobnými názory dá- vají za závoru? Vždyť jsou to příznaky stihomamu, kteréž by se mohly státi nebez- pečné osobám jiným! Může-li co zhatiti si- tuaci Německa, jsou to takovéto z Berlína ustavičně hlásané řeči. Do Algecirasu šlo přece Německo napřed, či smějí se konati pouze v Berlíně konference? Každý přijde na řadu, každý dle svých prostředků, dle svých zá- sluh: taková jsou pravidla hry. A nemá snad Německo samojediné v Evropě dva spojence? Ony řeči plynou z předstírání hegemonie, na niž nikdo v Evropě nemůže přistoupiti. Nechť Německo vymýtí myšlenku, že jest pronásledovánoa bude dobře; nabude jasné mysli. Dnes Ně- mecko doznává, že se zklamalo v Algeci- rasu; ať se nezklame opětně, to pravíme. končí »Temps« ve vší upřímností a beze vší nepřízně. A právě tyto dny to byl »Voss. Zig.e, kterýž sám popíral nebezpečí revelské do- hody a vložil v ústa vynikajícího diplomata. obeznalého ve věcech východních ona výše vzpomenutá slova: že Revel byl vypočten na pouhé »omráčení«, ježto prý Anglie a Rusko nemají již v Cařihradě nijakého vlivu a co koliv o Makedonii ujednají, jest prý celkem — lhostejno; páka prý se musí nasaditiv Athenách, v Sofli a v Bělehradě. Řešení může přivoditi pouze válka bulharsko tu- recká, v níž se vypořádají balkánšti náro- dové s Tureckem. Evropským mocnostem prý při tom připadne pouze jakýsi vrchní dozor, aě nejsou dosud ve příčině té za jedno. Na německé znepokojení dali odpověd i Angličané, připomínajíce, že Německo může míti ihned dohodu s Anglií, když se vzdá
Voss Angličan Německo Berlín Algeciras Evropa Anglie Rusko Cařihrad Makedonie Soft Bělehrad Turecko Revel
10 article
dalšího rozmnožování svého válečného lod- stva; ale tuto cenu Němci za »obkličujícíe politiku dáti nemíní, bylo by prý to totéž. jako vrátiti Francii Elsasy a Lotrinky. Bývalý předseda bulharského minister stva Danov má sice za to, že revelskou do- hodou není ohrožen konečný souhlas vel- mocí evropských ve příčině Makedonie, ale upozorňuje, že by bylo třeba dáti zbraně křesťanskému obyvatelstvu, jež by se samo s četami vypořádalo; co pak se týče finanční správy, že by nemohla Makedonie nésti ná- klady na nynější turecké posádky. Sou- středěnoť prý nyní mimořádne mnoho tureckého vojska v Make- donii. Souhrn všech vylíčených známek o sou časné mezinárodní situaci jest zajisté důka- zem, že posavadní neklid a nejistota budou ještě dále trvati, a závisí konec jejich n tom, jak a kdy skončí diplomatická kampan. zahájená revelskou schůzí. O tom se stalo v dolní sněmovně angli- cké v pondělí toto sdělení státním podtajem- níkem Peasem: »Učinili jsme dohodnut s ruskou vládou, ale nebylo dosud ni jakého času raditi se s ostat ními velmocemi. Dokud se to nestane, ne může ministr zahraničných záležitosti ozná- miti, jaké se stanou návrhy v Cařihradě« Dle toho nejsou ještě asi smluveny mez Anglií a Ruskem ony »některé podrobnosti« jež scházejí ještě k definitivnímu znění — revelské dohody, jež se týkala pouze pod staty reformní akce makedonské.
Elsas Makedonie Cařihrad Anglie Rusko
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 89.) Ve Vídni, 23. června. (Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.) Chudý jest výsledek konference zástupet všech stran, ale alespoň jest dozírným konee rezpočtové debaty. V pátek bude hotova úplně Toho dne vyřídí se také všechna minoritní vota vyřídí se resoluce, odbudou se tak zvané včene opravy, je k nim přihlášeno dosud 62 poslanců počel to v pravdě ohromný. Posl. inž. dr. Kaftan náleží ve sněmovně poslanecké dlouhá léta k nejlepším znalcům železnictví a vodních staveb. Dnešní jeho ře byla věnována provádění vodních staveb. Těž- kou obžalobu vznesl na ministerstvo obchodu na ministerstvo financí, že jednak neprováději vodocestní zákon z r. 1901, jinak že nebuduj system kanálový, konečně pak, že rozlioduj po stránkách obou malichernosti a zřetele fiskál- ní. Dr. Kaftan ukázal také, jak nestejněse jedná se zeměmi alpskými a se zeměmi koruny české. Když bylo stavěno druhé spojení s Ter- stem, nikdo se neptal, bude-li výnosným, a na tuto železniční trať povoleny byly potom úvěry dodatečné a zase dodatečné. Jde-li však o vodní stavby pro Čechy a Moravu, staví se do popřed výpočty o rentabilitě. Dr. Kaftan nepřestal však na stránkách negativních; otevřel také positivní,
Posl Ing doktor Kaftan Vídeň Čechy Morava poslanecký sněmovna
13 article
Vytkl určity program vodocestní pro Čechy, Mo- ravu a Halič. Připomenul, jak stoupla doprava na Labí a jak může stoupnouti ještě vlce, bude-l kanalisována Vltava z Budějovic do Prahy, a střední Labe z Mělníka po Jaroměř. Dr. Kaftan protestoval také proti snaze, by se proti národu a království českému při provádění vodnícl staveb prováděla praktika: uskutečňování zá- kona vodocestného vykupovati politickými kon cesemi. Pak vyvrátil obavy agrárníků, že by do mácí zemědělství bylo kanály vydáno v šan soutěži uhorské. Jeho řeč, ke které mu bylo se všech stran gratulováno, vyzněla v důtklivou vý- zvu vlády, aby v oboru vodních staveb ukázala, že netoliko dovede hodnoty předem cpatřené a zjednané zdaniti, nýbrž také nové hodnoty tvořiti. Sněmovna rozešla se v pozdní hodině noční po konferenci zástupců stran v situaci tak nejasné a mlhavé, že není na pět kroků v před viděti, kam cesta povede a jak bude dlouhá.
doktor Kaftan Čechy Halič Vltava Budějovice Praha Mělník Jaroměř
14 article
Z Vídně, 23. června. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.00 hod Návrhy podali poslanci: dr. Adler. Něme a sp. na změnu § 55. říš. zák o školství obecněm. Dotazy podali poslanei: Folber a sp. p urychlení regulačních prací na Chrudimce; — Čech a sp. po pamětním spise Spolku českých drogislo v Praze o lihových prepprátech firmy Akc. společ nost továrny pro výrobu lihu a rafinování v Rábu — Klička a sp. po nucení báňských dozorců v Př brami k 12hodinné práci Dále byl mezi došlými spisy pilný návrl nouzový pro okres podholanský a jesenický. Sněmovna rokovala dále zevrubně o rozpočiu na r. 1908. Posl. dr. Bjelatinovič žádal za vydalný stáln úvěr k hospodářskému povznesení Dalmacie- Posl. Teltschig naléhal na zrušení pověslného § 14. Při reformě berního systemu dbej se na indivi- duální poměry. Důkladnou nápravu u severní dráhy Ferdinan- dovy lze provésti jen invesliční půjěkou. Vzhledem k rozmnožení kontingentu zeměbraneckých nováčko trvá na tom, aby byly skulečně splněny vládní sliby Posl. Faidulti prohlásil, že strána lidová vlašsk je vždy ocholna zasnditi se o svobodu vyučování n vysokých školách. Povinností lidového parlamentu jest, aby všecky strany, třeba sebe různěji smýšlely pracovaly pro blaho rakouských národů svorněa obělavě. Posl. dr. Baechle opřel se slavbě obchodního lod- stva na povznesení vývozu, broje proli monopolisti- ckému postavení Lhoydu a žádal, by též ostatnín paroplavebním společnostem byla umožněna svo- bodná soulěž Posl. Tupry usiloval o stavbu železnic ve Sle- sku, pojednal o důležitosti lesničtví pro národní ho- spodářství a přimlouval se za zlepšení situace lesníh personálu.
doktor Weiskirchner Adler Folber Klička Posl Bjelatinovič Teltschig Baechle Vídeň Chrudimka Čechy Praha Rába Dalmacie spolek český drogislo zákon o školství
15 article
Posl. Šachl poukázal na nepříznivé poměry ze mědělské v Čechách a na odlidňování venkova. Žádl za vybavení zemědělslva z hypotečních dluhů a sn- naci zemských financí v Čechách, přimlouval se, aby vláda z části převzala náklad na školství, naléhal na brzké provedení slarobního a invalidního pojištěn pro všechny vrslvy pracujícího obyvatelslva a žáda za zřízení zemských pojišťoven proti živelním po- hromám a za požární pojištění. Po stránce národnosní vyslovil se pro zásado dvojhazyčnosti v královslví českém. Svědomitýin konáním povinnosti se strany úřadnictva učiní se přitrž národnostním různicím. K tomuto je však také třeba morální výchovy a ta je možna na základě náboženství. Jeho strana bude hlasovati pro rozpočet chtějíc zabezpečiti prevedení obecného slarobního invelidního pojištění Posl. Stachuta stýskal si na haličskou justiční správu; — Kuhn přimlouval se za slavbu duna jsko- oderského průplavu; — Kopp za zrušení pozemkové daně za progresiyní daň z přijmů a všeobecné sta- robní a Invalidní pojištění. V národních a hospodář- ských olázkách půjde jeho strana s křesťanskými sociály, avšak pro tlerikální agilace není na Moravě mista Posl. Jablenski obíral se justičními poměry v Il Posl. Schachinger přimlouval se za provedení sla robníbo a invalidního pojišťování. Posl. Debski odmílal Stachurovy útoky na pol ské soudce. Posl. Bačinský zmínil se zevrubně o stížnostech ruského národa. Posl. dr. Kaflan pravil, že vzdor zákonu o vod- ních ceslách neoylo dosud učiněno ničebo ani pre dunajsko-oderský, ani pro- dunajsko-vllavský průplav liči.
Posl Šachl Kuhn Kopp Stachurův Bačinský doktor Kaflan Čechy Morava
16 article
V drobném Prodeji:A. raaní čáalo o sobě . . . za s odpolední. . . . . za 2k Ve flialkich na venkově- rasní číslo. . . . . . . . 10k sdpslední . . . . . . . . 4k Inseráty plati se hotově napřel. Předplacení a Inserty přijímá admisl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nach ázají se táž redlakce Uskárna s ezpadise „Národnich Listů“ Eukopisy se nevracsjí
17 article
Je rozhodně pro zřízení průplavu dunajsko-oderského s odbočkou k Visle, avšak proto nesmí být odstrčen průplav dunajsko-vllavský. Poněvadž vláda do vodo- cestného programu až do r. 1912 nezařadila ani obnos pro první elspu tohoto průplavu z Prahy do Štěcho- vic, je povinností žádati se vším důrazem, aby 1. pro Čechy, Moravu a Halič bylo zřízeno ředitelství pro stavbu vodních cest a pověřeno bylo úkolem zasa- zovati se se vší energií o slavbu v zákoně uvedených vodních cest (Hlučná pochvala.), 2. aby uvolněny byly potřebné prostředky pro další kanalisaci střed- ního Labe a Vllavy, 3. aby urychleny byly předběžné práce pro průplav dunwjssovltavský a konečně 4. aby ústavní costou byly zabezpečeny polřebné prostředky pro nerušené provádění všech v zákkoně nařízených průplavů přes rok 1912 až k jejich dokončení Čím déle se povleče slavba vodních cest, tím více budou stoupati náklady. Nynější okamžik, kdy vrací se pracovní síly z Ameriky, měl by býti vy- užitkován pro rázné pokračování ve pracích na vod- ních cestách. Když šlo o alpskké dráhy, otázka vý- nosnosti jejich nebyla nadhozena. Proč se najednou při vodních cestách postupuje tak přísně? Není po- chyby, že doprava na českké severní dráze po zplav- nění Vllavy mezi Budějovicemi a Prahou a středního Labe od Mělníka k Jaroměři, netušeně stoupne. Velký hospodářský a proto též finanční prospěch státu mě! by býti pro vládu vzpruhou, aby věnovala provedení vodních cest největší pozornost. (Souhlas.) Zákono vodních ceslách byl náhradou za souhlas ke stavbě alpských drah. Deprimuje, neprovádí-li se zákon, vy- daný ústavní cestou, snad v úmyslu, aby se provedení zákona vykoupilo polilickými ústupky. (Souhlas) Obava agrárníků, že domácímu zemědělství vzroste vodními cestami soutěž Uher, není odůvodněna.
Visla Praha Štěcho Čechy Morava Halič Amerika Budějovice Labe Mělník Jaroměř Uhry
18 article
Průplavy by spravova! stát a tím by nabyl la- rifní výsosti, takže by mohl zabrániti jakékoliv, země- dělství škodlivé soutěži. Ostatně jest více než pravdě podobno, že r. 1917 bude ukončen náš poměrk Uhrám, takže bude před anebo současně s vyslavě- ním průplavu zřízena celní čára a Rakousko bude moci racionální celní politikou dopřáti zemědělství plnou měrou nulné ochrany. Také lesnictví může bezpečiti se na velké výhody splavněním řek a vy- slavěním průplavu. Všechny tyto úvahy vedou k dů- ležité kapilole o zužilkování vodních sil ve prospěch průmyslu a zemědělstvl. Jest nezbytnou nutnosti, aby tyto vodní síly byly spojeny v rukou zemí. Mohly by se polom přenechávati za slušných podmínek a obnosu, kterého by byto tak získáno, mohlo by se použili k sanování zemských financí. K tomuto účelu bylo by především třeba, poříditi co nejrychleji ka- tastr vodních sil a uživací právo mělo by se při- Hknouti výhradně zemím. Zde se olevírá vládě široké pole působnosti ve prospěch národního a státního hospodářství, zde by měla vláda ukázati, že netoliko dovede hodnoty národem vytvořené zdaňovati, nýbrž i nové hodnoty tvořiti. (Hlučná pochvala; řečníku blahopřejí.) Posl. Kurylowicz dovozoval nutnost reforemv oboru soudnictví vůbec a jmenovitě v Haliči.
Posl Kurylowicz Uhry Rakousko Halič
19 article
Posl. Einspinner obíral se živnoslenskými oláz- kami Posl. dr. Olner uvedl přání právních zástupců, by byrokratický úřad soudcovský zvláště při nejvyš- šín soudlu promísen byl svobodnějšími živly a by byla provedena důkladná změna právnického vy- učování. Poukázav na výstřelky nynějšího systěmu soukromého práva, označil úkolem sněmovny, vytvo- řiti právní systém na rovnosti všech lidí. (Hlučný souhlas.) Posl. Zieleniewski uvedl nulnost rozhodné prů- myslové politiky a primlouval se rozhodně za stavbu dunajsko-oderského průplavu, načež jednání pře- rušeno. Mistopředseda ryt. Starzyňski věnoval nebožiiku posl. ryt. Malachowskému vřelou, hluboce procítěnou vzpominku, již vyslechla sněmovna stojíc. Posi. Seliger (v dolazu na předsedu) zmínil se o posledních projevech hr. Sternberga, jenž řekl, že nedal milost židu Freundlichovi, nýbrž židu Selige- rovi. Tento projev vztahuje se znad na známý pří- pad ve sněmovních zuloarech, kdy učinil posl. hr. Sternberg oznámení státnímu zastupitelství, jež za- vedlo potom proti řečníku vyšetřování pro nebez- pečné vyhrožování. Imunitnímu výboru předložana je žádost za vydání. Řečník pokládal by za nejpotup- nější urážku, kdyby byl přijal nějakou milost z ru- kou hr. Šternberga. (Souhlas mezi sociálními de- mokraty.) Jeho strana pokládala by to za nečestný čin (Hlučný souhlas.) Nehledě k tomu, že hr. Štern- berg nemůže si usurpovali právo udílení milosti, jež přísluší pouze jediné osobě v říši, mohly by ve ve- řejnosti výroky hr. Šternberga pochopeny býti tak.
Posl doktor Olner Zieleniewski Starzyňski Malachowský Seliger Sternberg Freundlich Štern
20 article FEUILLETON
FEUILLETON Moravský zemský archiv. Poslední právě před námi ležící práce mo- ravského zemského archiváře dra. Bretholze (Moravský zemský archiv. Jeho dějiny a jeho sbírky. Vydal zemský výbor markrabství morav- ského v Brně 1908) potvrzuje nám zřejmě v po- slední době často vyslovované úsloví o pokročilé Moravě. Již z nadpisu samotné knihy vidíme zřejmě, o jaký obor činnosti se jedná, Jakou po- pelkou v naší říši vůbec a tím i v našich zemích jsou archivy? Uvedeme-li na místě všech rekri- minací a výkladů slovo Rezkovo před 13 lety v Českém Časopise Historickém vyslovené. „jsme v tomto směru pozadu za všemi státy evropskými, jediné Turecko vyjímajíc“ a dodá- me-li, že ačkoliv se něco zlepšilo, přece ješte mnoho, ba velmi mnoho platí slova ta o všech našich veřejných institucích tohoto druhu. Při trochu klidné úvaze pochopíme, proč v studiu historickém, jakož i zákonodárství, politickém právním životě našem, při vší intensitě pilného studia v těchto oborech nemůžeme z místa.
Bretholz Rezkův Brno Morava Turecko
21 article
Kdo poněkud hlouběji do tajů spisoven (re- gistratur) a archivů dnešních obecních, zem- ských, sfátních, ba i soukromých a spolkových vnikl, přizná, že není planá obava dnes tak vzác- ných úřadníků odborných, co díti se bude vlastně už dnes díti se má se spisy jim svěře- nými? A jaké teprve spousty archivalií čekají jich nástupce? Vydržel-li a snesl-li pergamen a papí našich předků veškeré zloby bídného jeho dosavadního uschování a s ním zacházení, jak bude s moderním tak špatným papírem? V dnešní době tak praktické je věru s podi- vením a ve skutečnosti štěstím, že jsou u nás ještě lidé, při poměrně mnohem vyšších poža- davcích na jich vzdělání a při poměrně mno- hem špatnějších postupových výhlídkách, kteří, stojíce osamoceni — už zvým počtem — a ne- pochopeni uprostřed dobře organisovaných spo- lečenstev úřadnických, čím dále tím více od vlastn práce jsou odváděni a přece v tak těs- pých a veskrze nezdravých místnostech s v věei sloužiti se snažt
22 article
A co se žádá v dnešní době od úřadník archivního? Nezmýlíme se a nebudeme přebá- něti, když řekneme — všechno. Moderní archi- vář, dík svému rozsáhlému, ale i podrobnému studiu, nahražuje celé spoustě jednotlivců a úřa- dů nutného vševěda, jenž, ačkoliv obyčejně kaž. dému ochotně v jeho úřadních i nejsoukroměj- ších přáních vstříc vycházeje, nejen že nemůže při nepatrném počtu svých kolegů svým vlast- ním úřadním povinnostem zadost učiniti, nýbrž nedoznává pro svou úřadní povinnost, vlastně konání její dostatečného pochopení. Dotazy, vy- jádření, dobrozdání, jichž jednotlivé vyřízent velmi často celé měsíce pilné práce vyžaduje, ze všech možných oborů lidské soukromé i ve- řejné činnosti úřadní zaplavují slabý počet stolů úřadníků archivních. Na vlastní práce archivá- řovy a jeho pomocníků (v celých Čechách máme ve verejných úřadéch sbecních, zemských a stát- ních 11 [pravím jedonáct] úřadníků, aby totiž nejen veškerý material v archivu řádně ulo- žený, v přehledu chovali, a pořizováním reper tářů a katalogů badatelům i ku praktickému užitku připravovali — není času.
Čechy
23 article
Aby snad dokonce nejdůležitější obor sve působnosti, za něhož každého moderního archi váře pobyt v cizině po čas jeho nákladných stu- dií upomíná, starost o přítomnost a budoucnost svých sporých nástupců mohl realisovat, k tomu nebylo dosavad času a pochopení. Co má se díi s archivaliemi namnoze v bídných mistech ulo- ženými, na něž se ještě neustále hledí jako na ballast, starý zbytečný papír? Když nová orga- nisace archivní před 13 lety postavila do ar- chivů státních úřadnictvo samostatné s více než akademickým vzděláním, stalo se něco a když další nutně přijíti mělo: opatření slušnějšícn nístností, rozmnožení personálu, nestalo se nie pranic. A u ostatních činitelů zůstalo také př dobré vůli — nechati věci při starém. V trudu každodenní kancelářské, písařské a sluhovské práce vzpomíná český archivář bla- hých dob svých kolegů ve Vídni a v cizině, kteř vedle jiných povinností svých dosti kdy mají ke konání povinné své činnosti literární a publi- kační, jež splývajíce v harmonický celek, vysti hují pravý význam archivu. Jest nepopíratelnou zásluhou sněmu a zem- ského výboru moravského, že stavbou budovy nového zemského domu v Brně splacen by úřadnictvu zemskému, tak o blaho své země dbalému, první dluh. Ale i když uvodeme, ž archivu zemskému na Moravě a jeho dvěma úřadníkům se dostalo nových světlých, zdravých a pro arehivalie ohnivzdorných a pro budatelo praktických místností, věru dostačí již toto fak- tum samo, aby na místě tomto ukázáno bylo na- šim vlivným činitelům na tento velezasloužilý skutek. Zmíníme se stručně o obsahu uvedené pu- blikace a vrátíme se k úvahám pro nás v Praze aspoň nejdůležitějším. Z práce Bretholzovy, jež nejdřive obírá se podrobnými dějinami zemského archivu (na str. 1—65), můžeme zřejmě viděti, oč nás sesterská Morava předhonila.
Bretholzův Vídeň Brno Morava Praha
24 article
Po vypsání a vyličení nedostatku místa spousty jiných vad zemského archivu v posledně mu vykázaných místnostech — jež jsou údělem všem dnešním archivům — přistupuje Bretholz k vylíčení přestěhování zemského archivu do ncvé budovy roku 1907 (str. 66—71). Přiložený půdorys zemského arehivu v II. poschodí nově úřadní budovy umístěného nás jasně přesvěd čuje o rozsáhlosti a vnitřním. zařízení dnešního a příštího archivu. Než i s jeho vnitřním zaří zením, jehož popisu další strany Bretholzova l čení jsou věnovány. Z místností kromě rozsáhlých 1400 čtve. metrů zaujímajících skladišť jmenujeme n prvém místě pokoj pro sluhu a pro odkládán šatů, knihovnu, čítárnu časopisů, veliký sál peo badatele, pracovny archiváře a koncipisty v cel kové ploše asi 780 čtver. metrů, jež tvoří zá- kladní místnosti každého řádného archivu. Stejnoměrné oteplení všech uvedených kancelář a skladišť parou o nízkém tlaku, elektrické osvět lení, jehož vodící dráty jsou v Bergmannových rourách do stěn zapuštěny, ventilace elektro- motory, elektrické vytahovadlo, telefon a elago- vitě ze železa a skla vystavené regály, xylolitho- vé podlahy atd. atd. připomínají našim archi- vářům blahé doby příštích staletí. Na str. 72—116 následuje ještě podrobný popis a výčet všech sbírek dnešního zemskéh archivu a jeho pro každý archiv důležitě nezbyt
Bretholz Bretholzův Bergmannův
25 article
né knihovny. Připojených devět obrázkových příloh, pravých uměleckých ukázek reproduk- čního umění, vyobrazení nejvýznačnějších listin a rukopisů, jsou s připojeným katalogem výstavy zemského archivu (na str. 117—160) výborným dokladem toho, jak možno vzbuditi i u neodbor níka zájem pro krásné a vzácné. Po mnohalelé snaze a úsilí obou dnešníeh úřadníků dra. Brotholze a dra. Navrátila — tín není řečeno, že by dřívější archiváři o věc byli neusilovali — podařilo se Moravě nám Čechům v království, kteří tak rádi svou láskou k minu losti své slávy a svého utrpení se honosímo, uká zati, jak nutno ze starých katakomb učiniti m derní a praktické instituce, k jakým právě ar chivy v cizině už dávno jsou počítány. V dnešní době, kdy veřejné, zejména obee- ní, zemské i státní úřady v Praze v celých roz- sáblých komplexech starých budov své útočiště hledají, v době, kdy drahocennými adaptacemí a nájmy celé ulice bývají vylidněny, dlužno uví- tati usnesení sboru obecních starších král. hlav. m. Prahy o stavbě nové radniční budovy n Linhartském náměstí, jakož i plány o přestavbě Staroměstské radnice s upřímnou radostí a vděč ným zadostučiněním. „Nevíme nikdy ani dne ani hodiny“, může za dnošního času každý archivní úřadník říci. že při dnešním uschování archivalií, našich nej- drahocennějších, po předcích zděděných a jim svěřených památek, některé vlhkem, nebo plísn nebo dokonce požárem zničeny nebudou.
Navrátil Čecho Morava Praha sbor obecní starý král
26 article
Jelikož přestěhováním celé řady úřadů d nové radniční budovy za dvě léta se v dnešní radnici veliké množství místa uvolní, a dostane se městskému stavebnímu archivu a s nimi spo- jené knihovně při projektované přestavbě radniee bezpečných, ohnivzdorných, světlých místností Plocha 1600—2000 čtver. metrů, jež k umístění kanceláří, čítáren a skladišť příštiho archivu městského, rozdělena byvši na 2—3 po schodí — proti způsobu umístění v samostat ném poschodí uprostřed jiných kanceláří a bytů. ručí dostatečné pochopení našich rozhodujícíeh kruhů — bude moci v některém traktu — nej lépe proti Mikulášskému kostelu, býti zcela klid ně vyšetřena a po vystavění projektované stavby zcela dobře při nepravidelné rozloze příšti rad- nice staroměstské umístěna. Zachováním dosavadního rázu ulie a obou náměstí věc separovaného umístění archivu jest jen podporována. Zřízením a dle projektovaných plánů vysta- vením zvláštního křídla s ohledem na bezpeč- nostní opatření obou archivů, po případě i spi- sovny a příruční knihovny, postaví sobě dnešní zastupitelstvo naší metropole pomník zásluhy nejen o věc samu, ale půjde opětně naše ma- tička, v čele činnosti, jejíž podniknutí a zdárné dokončení visí ve vzduchu. Věc sama, opatřiti dnešnímu a v nejkratší době značně rozšířenému archivu městskému vhodnou budovu, jest otán kou cti a úcty k dějinám našeho národa.
27 article
Nechceme se zde ani z daleka rozepisovati o významu této naší instituce, uvedeme jen suchá data, že 4000 nejvzácnějších rukopisů, jskož i 50.000 fasciklů s (asi) 180.000 listinami, velikou spoustou staré registratury (1784 až 1848) a příruční knihovnou vyžaduje až za dneš- ního času více než dvě třetiny udané plochy. Připočteme-li k tomu massu archivalií, jež nut- ným umístěním všech cechovních a po pří- padě farních archivů nejen Prahy nynější, ale i měst a obcí předměstských, jakož i zbytků městských, viničních a pozemkových knih aspoň o jednu třetinu dnešní archiv rozšíří, nebudeme se diviti, že bude zapotřebí opatřiti vhodné míst- nosti, jež by mimo svůj nekonečn, význam pro archiv samotný, ale i pro jeho úřadníky a jeho veliké množství používatelů zdravý útulek po- skytovaly. Právě proto vítá do opravdy každý přítel naší minulosti skutek, jenž se na Moravě zdařil — bez boje bohužel dnes ani podobné věei nejsou možny — s největší radostí. Doufáme pevně, že se v Praze povede maší městské radě a sboru obecních starších zajistiti starým památ- kám, jim stoletími svěřeným, k nimž i výsledky na letošní jubilejní výslavě v pražské exposici získané budou moci býti připojeny, důstojný a bezpečny stánek na celá staletí, jenž v těsné souvislosti se starobylou radnicí staroměstskou jednou bude tvořiti nejsvětější „arcanum“ kaž- dému Pražanu. Dr. Edunrd Sebesta.
Pražan doktor Edunrd Sebesta Praha Morava