1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 25. června 1913.
Praha
4
article
laranní a večerní liety
předplácí se-
V Praze v administraciy
na měste.
na čtvrt lsta
s dvojí donáškou
něst
rtieta: . . . ikali
ve Bliálkácha
na měsío . . . . 2 K 30h
Poštou-
měsle,
na Btvrfeti : . . . B K o0
s dvojí zásílkou
na měsle
riet: . . : ee
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Sněmovní volby na Moravě.
Sněmovní volby na Moravě.
Užší volby ve venkovských obcích.
Včerejší užší volby ve ven-
kovských obcích moravských podrže-
ly tendenci, která se jevila ve vo-
lebních výsledcích předchozích. Jak se
dalo předvídati, neměla klerikální strana
úspěchu, neboť ze sedmi jejích kandidátů,
kteří přišli do užších voleb, zvítězil včera
toliko jeden, a to zcela nepatrnou většinou.
Jinak případaly nerozhodnuté okresy včera
napořád jejich odpůrcům, v první řadě
straně agrární. Agrárníků bylo včera zvo-
leno 5, v okresu brněnském jde jejich kan-
didát do nové, třetí volby; výsledek z okre-
su olomouckého není v tuto chvíli ještě
znám. Významná je porážka agrárního kan-
didáta Vacy, dosavadního přísedícího zem-
ského výboru, jenž podlehl pokrokovému
agrárníku, na druhé straně však vítězstv
bývalého agrárníka Staroštíka, jenž nyn
kandidoval samostatně.
Staroštík
Morava
7
article
T. ř. pravé křídlo moravské strany
agrární je tím značně oslabeno. Pokroko-
vé straně přinesl včerejší den dva mandáty.
mímo to jde jeden její kandídát do nové
volby na Brněnsku.
Z 53 českých sněmovních mandátů
které dosud obsazovány, získali agrárníc
20, klerikálové 18, strana lidovo-pokroková
5, sociální demokratě 7, ostatní připadly
kandidátům samostatným nebo nerozhod-
nuty. Klerikálové pozbývají tudíž doposud
sedmi mandátů, z čehož pět připadá na ven-
kovské obce.
Tento výsledek je pozoruhodný. Mo-
ravský venkov namnoze platil dosud za
vlastní domov klerikalismu, jehož vláda po-
važována tam za neobmezenou. Nynějš
sněmovní volby dokázaly, že tomu tak není,
a vyvrátily všechen fatalismus, jenž by
chtěl moravského sedláka považovati už
předem za nástroj politických snah církve.
Ani moravský klerikalismus neodolal a ne-
odolá úsilí pokrokových živlů, jestliže o-
všem nově zvolená representace bude i na
měmu plnit svoji povinnost k české Mo-
ravě a uváže se svědomitě ve všechny úko-
ly, které očekávají většinu sněmovní.
Brněnsko
8
article
Výsledek užších voleb.
Výsledek užších voleb.
1. Brno a okolí.
Brno
9
article
(2 poslanci.)
[Užší volba mezi agr. Konečným a kler. Dolanským
a mezi lid. pokr. Polákem a lid. pokr. Mrázkem. )
Zvolen kler. dr. Jos. Dolanský 2034 ze 4024
hlasů. Josef Konečný (agrárník) obdržel
1971, Alois Polák (pokr.). 1583, Karel
Mrázek (pokr.) 1700 hlasů. Mezi Ko-
nečným a Mrázkem jest nutna
užší volba.
8. Třebíč.
[Užší volba mezí agr. Němcem a kler. Tvarůžkem.
Zvolen Leopold Němec (agrárník) 1508 z 2814
hlasů. Arnošt Tvarůžek (kler.) obdržel 1306
12. Jihlava.
[Užší volba mezi samost. Vozábem a kler. Růžičkou.
Lvolen Karel Vozáb (samost.) 837 z 1457 ode-
vzdaných hlasů. Václav Růžička (kler.) ob-
držel 620 hlasů.
15. Prostějov, Plumlov.
[Užší volba mezi agr. Vacou a samost. agr.
Hrubánem.)
Zvolen František Hrubán (pokr. agrár.) 1587
z 3124 odevzdaných hlasů. Jan Váca (agr.
obdržel 1537 hlasů.
Polák
Mrázek
doktor
Jos
Dolanský
Konečná
Alois Polák
Němec
Tvarůžek
Leopold Němec
Vozáb
Růžička
Vaca
Hrubán
ko
Třebíč
Jihlava
Prostějov
Plumlov
10
article
německé strany v této kurii 13 něm. pokrokoveů
většinou agrárního směru, několik něm, radikálů
a jednoho křesťanského sociála do nového zem-
ského sněmu.
V českých okresích zvoleno bylo
13 křesťanských sociálů, event. kat. národních,
oproti 18 v minulé zákonodárné periodě, 19 agrár-
níků oproti 13 a 4 pokrokovci oproti 5 v minulé
zákonodárně periodě. Agrárníci získávají 6, kře-
sťanští sociálové, event. kat. národní, ztrácejí5
mandátů. Mimo to zvolení byli 2 divocí pokroko-
vého směru a 1 samostatný agrárník. Přísedící zem-
ského výboru Váca, jenž do minulého zemského
sněmu kandidoval na agrární program, nyní však
vystoupil jako samostatný agrárník, ztratil svůj
mandát proti pokrokovému příslušníku agrární
strany.
Váca
11
article
Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský.
Situace v Srbsku.
Srbsko
12
article
Z Bělehradu, 24. června. Skupština
svolána je na čtvrtek. Nový kabinet Pa-
sičův přijme — jak se ujišťuje — ruský
smirčí soud bez jakýchkoli pod-
mínek. Pašíč dohodne se s Putnikem
o osobě příštího ministra vojenství.
Z Paříže, 24. června. Dle bělehradské
depeše »Temps« prohlašuje se v dobře
informovaných kruzích, že jedině a výlučně
ruskému vlivu lze připsati, že demisse
m. př. Pašiče nebyla přijata. Pažič po-
volá do nového kabinetu jen takové ele-
menty, které by byly ochotny přijmout ruský
smírčí soud bez jakýchkoli výhrad. Očekává
se, že ve středu večer, nejpozději i ve čtvr-
tek odcestuje Pašič do Petrohrad u.
Z Bělehradu, 24. června. M.-p. Pašič
odvolal provisorně svou demísí. Předstoupí
v nejbližší době před skupštinu, aby se tam
vyslovil pro bezpodmínečné přijetí ruského
rozhodnutí a vyžádal si pro to souhlasu
skupštiny.
Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) Srbský
tisk, promlouvaje o ministerské krisi, proje-
vuje názor, že vzhledem ke kritické situaci
je nutným rychlé urovnání krise. Jednotlivé
oposiční noviny spatřují v ruském poža-
davku pád politiky ministerského předsedy
Pašiče a projevují obavu, že vzhledem
k nezatajovanému dávání přednosti Bulhar-
sku Ruskem, bude zniti ruské rozhodnutív
neprospěch Srbska.
Proslýchá se, že skupština svolána
bude na den 26. června.
Pašič
Bulhar
Bělehrad
Paříž
Petrohrad
Rusko
Srbsko
13
article
Domněnky o balkánské sítuaci.
Z Londýna, 24. června. Situace na Bal-
káně posuzuje se zde méně vážně
Srbsko prý povolí a Bulharsko obdrží prý
ubezpečení od Rakouska-Uherska, že může
spoléhali na jeho podporu. Také Rusko prý
mu slibilo, že spolková smlouva bude zá-
kladem carova rozhodnutí.
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 24. června. Konference vel-
vyslanců odročila své schůze do 1. č er-
vence.
M.-p. dr. Danev do Petrohradu.
Z Paříže, 24. června. »Temps« ozna-
muje ze Sofije: Bulharská vláda, chovajíc
přání, aby veškeré mírumilovné prostředky
k úpravě konfliktu se Srbskem byly po-
užity, usnesla se, aby m.-p. dr. Danev
zítra odcestoval do Petrohradu a vyhověl
takto pozvání carovu. Jestliže určitá zdrže-
livost a předpoklady byly činěny, tož pro-
hlašuje se, že pouhé odcestování dra. Da-
neva stačí, aby situace posuzována byla
s největším optimismem. Zdrželivost, kterou
Bulharsko dosud dává na jevo, omezuje se
pouze na to, aby projevena byla naděje,
že smírčí soud vezme v úvahu smlouvu z r
1912.
Ruska
doktor
Danev
Temps
Zdrželivost
Londýn
Bala
Bulharsko
RakouskoUhersko
Petrohrad
Paříž
Srbsko
14
article
Ze Solije, 24. června. »Utro« oznamuje,
že m.-p. dr. Danev odcestuje s Gešovem co
nejdříve do Petrohradu na společnou kon-
ferenci balkánských min. předsedů.
Z Berlina, 24. června. Dle „Berl. Tage-
blattu“ podniklo Bulharsko nový krok, který
doktor
Danev
Berl
Petrohrad
Berlín
Bulharsko
Tage
15
article
pPniština
o PRi zn
17
article
vsts
KUseS
hrio
21
article
Metso ono
Metso ono
aPake
se vykládá jako příznívé znamení pro zacho-
vání míru. Žádalo totiž Rusko za rozhodnutí
co možná rychlé a vyslovuje naději, že bude
učiněno na základě smlouvy z r. 1912. Rozdil
proti dřívějšímu stanovisku Bulharska jev
tom, že netrvá na bezpodmínečném zachování
smlouvy z r. 1912, nýbrž vyslovuje jen naději.
že tato podmínka bude zachována. Zároveř
s tímto prohlášením oznámil bulharský kabi-
net v Petrohradě, že, dojde-li odpověď Ruska
v čas, odjede ještě dnes dr. Danev do Petro-
hradu.
Pašičovy konference s ruským vyslancem.
Z Bělehradu, 24. čecvna. (K. k.) Mezi m. -p
Pašičem a ruským vyslancem šl. Hartwigem
konaly se — dle novin — během včerejška na
ruském vyslanectvi i v soukromám bytě mini-
sterského předsedy několikahodinné koníe-
rence, v nichž Hartwig vynasnažoval se, aby
přesvědčil Pašiče o nutnosti přijetí ruského
požadavku.
doktor
Danev
Pašičův
Pašič
Hartwig
Rusko
Bulharsko
Petrohrad
Bělehrad
petrahrad
22
article
Obsah 2. a 3. noty srbské zaslaný
Obsah 2. a 3. noty srbské zaslaný
Bulharsku.
Z Bělehradu, 24. června. [K. k.) Druh á nota
týká se návrhu na zmenšení efektivních
stavů a praví: Soustřeďování bulharské armády
na hranicích srbských znamená nebezpečí pro po-
kojnou likvidaci kondominia a j. otázek, které by
dle úmluvy obou předsedů ministerstva v Cari-
brodu měly býti řešeny pokojně. Urychlením kon-
centrace nebezpečí to se ještě zvětšilo, a zmar
schůzky čtyř předsedů ministerstva a opětně úto-
ky bulharských hlídek na předni stráže srbské
způsobily v konfliktu nejkrajnější napjetí. Tím do-
spělo Srbsko ku přesvědčení, že Bulharsko
neřídí se citem solidarity se svým
spojeneem, aniz názorem, že je nutno
vyčerpati všecky prostředky, by se
dospělo ku pokojnému řešeni. Prot
Srbsko, vyslovujíc nadějí, že soustřeďování bude
na obou stranách neprodleně zastaveno, navrhuje,
aby obě strany neprodleně a zároveň snížily s ílu
armády na čtvrtinu cfektivních stavů,
čemž by byl důkaz, že jest ochota hledati pokojně
řešení všech sporných otázek. Ve třetí notě od-
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
23
article
Zlati
Zlati
Pazbodhžik
32
article
SPORNE UZEMI SRg-
N SkOBULHARSK
SPORNĚ UZEMÍ ŘEC-
KOBULHARSKÉ
ŽELEZNÍCE.HRANÍČ
Rdeitkto
33
article
nsbe
povídá vláda srbská na notu Bulharska stran srb-
ského návrhu na zmenžení efektivních
stavů. Vláda srbská prohlašuje, že a politová-
ním uvažovala bulharskou odpovídaci notu, zamí-
tající srbský návrh a že nemůže přijati bulharské
podmínky pro snížení efektivních stavů, protože
jednak neusnadní pokojné řešení a jednak už na-
před prejudikují řešení problému na prospěch Bul-
harska. Nota poukazuje na různost názorů Bulhar-
ska a Srbska ve příčině rozsahu sporného pásma
odmítá žádost Bulharska po společně okupaei
pásma, dobytého srbskou armádou samotnou, kte-
rážto žádost vede k myšlence, že směřuje k tomu.
aby demobilisace byla znemožněna, a byly způ-
sobeny obilže pro pokojné řešení problému, rov
něž jako bulharská ministerská kríse se vynořila
aby schůzka čtyř ministerských předsedů v Soluně
byla zmařena. Po všem tom prohlašuje vláda srb-
ská, že trvá při svém návrhu, aby de-
mobilisace byla provedena nepro-
dleně zároveň a bezpodmínečně sní-
žením stavů na čtvrtinu a předsedové mi-
nisterstev spojených států sešli se co nejdřívev
Petrohradě, by se pokusili o přímě jednání, a aby
v případě bezvýslednosti své konference vzali -
točiště ke smírčímu soudu mezi Bulharskem na
straně jedné a ostatními státy balkánskými na
straně druhé na novém a širokém základě pro
všecky otázky, které se týkají kondominia, ale
nedotýkají se životních zájmu Srbska.
Noto
Bulhar
jítmobilizace
Bulharsko
Srbsko
spojený stát
Petrohrad
Soluna
34
article
Ministr Protič konstatuje.
Z Bělehradu, 24. června. (K. k.) V rozho-
voru, jejž uveřejňuje „Tribuna“, prohlásil mi-
nistr vnitra Protič, že srbská vláda nevy-
pověděla srbsko-bulharskou spo-
jeneckou smlouvu, nýbrž žádala pouze
revisi. Ve snaze, aby zajistila pokojné rozře-
šení srbsko-bulharského sporu, vyzvala ruská
vláda Srbsko a Bulharsko, aby projevily bez
výhrady souhlas s event. nutným rozhodnutím
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě
za Sb
večerni
zk ti
Ve Bliálkách na venkově
anni čislo
večerni
lnseráty
plaM se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., 3
Tam nacházejí se též
redakce, tiskárna a sxpodica
„Národních Listů“
Rukopisy so nevraceil.
Protič
Bělehrad
Srbsko
Bulharsko
35
article
Ruska. Všichni ministři srbské vlá-
dymimodvarozhodlise pro přijetí
ruského požadavku, předpokláda-
iíce ovšem souhlas Bulharska.
Nové naděje.
M. Z Kolína, 24. června. (Zvl. telegr. „N
L.“) Dle petrohradských depeší ruská diplo-
macie očekává bulharský slib, že Danev nej-
bližší dni bude poslán do Petrohradu a ne-
budou-li se události ukvapovati — i bez od-
zbrojení — pouhým jednáním mezi balkán-
skými premiéry rozřeší se dosavadní spory.
Z Bělehradu, 24. června. Po prvním roz-
čilení, které vyvolal ruský požadavek, nastává
zde klidnější smýšlení. Ukazuje se na směro-
datných místech zejména k tomu, že ruský
požadavek byl v srbské veřejnosti nesprávně
vykládán, k čemuž zvláště přispěly nepravdivé
zprávy o ruském ultimatu. Jde o požadavek
pro umožnění rozhodčího soudu nevyhnutelný.
Každý soud vyžaduje především neodvislosti
od stran, které hledají práva. Tento poměr
chce Rusko docíliti. V oposičních kruzích se
namítá, že rozhodčí soud vylučuje každé od-
volání, což vzhledem k ruským sympatiím pro
Bulharsko, je velkým risikem pro Srbsko, Při-
znává se však, že jiného východiska není, po-
něvadž rozchod s Ruskem v nynější situaci je
naprosto nemyslitelný.
pto
Danev
Rusko
Bulharsko
Kolín
Petrohrad
Bělehrad
Srbsko
36
article
Zletovská šarvátka.
37
article
Ze Solije, 24. června. [Ag. Tel. Bulg.) Dne
18. t. m. večer šlo několik bulharských vojáků,
náležejících ke hlídce v Zletově, mezi Kočany
a Gratovem, k řece Zletovce pro vodu. Když
srbští vojáci chtěli je obklíčiti a začalí na né
stříleti, přibyl Bulharům na pomoc malý vo-
jenský oddíl. Došlo k boji. Srbské vojsko, roz-
ložené v této krajině, obsadilo s kulomety po-
sice a zahájilo prudkou střelbu. Bulhaři, se-
sílení jednou setninou, podnikli bodákový útok
a rozprášili Srby, kteří při svém nespořáda-
ném ústupu zanechali něco ručnic a vojen-
ských toreb. Padlo 19 Srbů, kdežto na bul-
harské straně byl lehce raněu pouze vojín.
Kočan
Gratov
Zletovec
Bulhar
Srba
39
article
Tisza prý přeháněl.
Z Vídně, 24. června. Jak se dovídáme, měl
hr. Berchtold s ruským velvyslancem šl.
Ciersem hned po řeči hr. Tiszy rozmluvu,
ve které prohlásil, že Tisza střelil dále
než si sám hr. Berchtold myslel.
Praví se, že hr. Berchtold doznal, že je zvykem
hr. Tiszy přeháněti.
Služebnípragmatika pro učitele
na školách středních výborem
vyřízena.
Berchtold
Tisza
Vídeň
Tisza rozmluva
40
article
Z Vídně, 24. června.
Vídeň
41
article
(Zvl. telef. zpráva „N. L.“.)
Po celý den zasedal výbor pro stát-
ní zaměstnance za přítomnosti ministra
ryt. Hussarka, později ryt. Zaleského.
Jak bylo stručně již oznámeno, k návrhu posl
dra. Wabera přijato vyzvati také m.-p. hr.
Stürgkha, by se dostavil do výboru a tam
společně s resortními ministry učinil autenti-
cké prohlášení stran jmenování úřadnictva,
stran rozsahu jeho a způsobu, v jakém sjed-
nal jmenování to se zástupci oněch stran po-
slanecké sněmovny, které přejí brzkému vy-
řízení finančního plánu. Pokračovalo se pak
v jednání věcném o pragmatice státních uči-
telů. Schváleny §§ 1.—24. podle elaborátu
odboru. Přijat resoluční návrh posl. dra. Š me-
rala, podobný návrh jeho při pragmatice
státních úřadníků, že nemají totiž při obsa-
zování míst rozhodovati důvody národnostní.
nebo náboženské. Zamítnut naproti tomu ná-
Waber
Stürgkh
slanecký sněmovna
Š I
42
article
16. Litovel, Mohelníce, Unčov.
(Užší volba mezi agr. Dudou a samost. adr.
Staroštikem.)
Zvolen Josef Staroštík (samost. agr.) 1165
z 2271 odevzdaných hlasů. Ignác Duda
(agrárník) obdržel 1106 hlasů.
20. Vsetín.
[Užší volba mezí lid. pokr. Bubelou a kler.
Petřvaldským.)
Zvolen Karel Bubela (pokr.) 645 z 1066 ode
vdaných hlasů. František Petřvalský (kler.
obdržel 421 hlas.
22. Nový Jíčín.
[Užší volba mezi agr. šíbem a kler. Horákem. )
Zvolen Karel šíb (agrár.) 1441 z 2632 ode
vzdaných hlasů. František Horák (kler.
obdržel 925 hlasů.
25. Slavkov.
(Užší volba mezi agr. Vaculou a kler. Hrdlíčkou.
Zvolen šímon Vacula (agr.) 970 z 1895 ode-
vzdaných hlasů. Albín Hrdlička (kler.) ob
držel 925 hlasů.
27. Napajedla.
(Užší volba mezi lid. pokr. Štěpánkem a kler.
Chlebusem.)
Zvolen Frantíšek štěpánek (pokr.) 1475 z 272
odevzdaných hlasů. Frant. Chlebus (kler.
obdržel 1251 hlas.
Německé volební okresy.
8. Svitava. Zvolen Josef Lassne
něm. svob.) 830 z 1396 hlasů. František Richter
něm. rad.) obdržel 538 hlasů.
Volební statistika.
Z Brna, 24. června. (K. k.) V německé kuri
zůstala država stran nezměněna. Celkem vysllajo
Duda
Staroštík
Bubela
Petřvalský
šíb
Horák
Vacula
Albín Hrdlička
Štěpánek
Chlebus
Frantíšek štěpánek
František
Lassne
Richter
Litovel
Mohelnit
Unčov
Vsetín
Slavkov
Napajedla
Svitava
Brno
43
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Rusové v Žamberku.
Dvě vzpomínky Terezy Svato vě.
Je zase červnový průzračný den. Blanky
oblohy rozepnut jest do vysoka, bilá nadý.
chaná oblaka plují po něm.
Hořící kotouč sluneční plane v nedozírnu
žhavé paprsky řinou se dolů hlubokou pro-
pastí vzduchu. V neviditelných vlnách étert
veslují ptáci, zpěv skřivanů jako zvukový děš-
padá dolů k vyzářené zemi.
Tam nahoře nic se za těch třicet let ne
změnílo.
Za to okolí, ve kterém jsme vyrůstali
žili, má jinou tvářnost.
Ta tam jsou známá stavení našeho sou-
sedstva, zmízela s povrchu zemského i se
svými neurovnanými hospodářskými dvorky
i s tichými nehleděnými zahradami a sady.
Jediné z nich zůstalo.
Zelený, vínem obetkaný domeček s malou
pěstovanou zahrádkou před okny, s oblouko-
vou břečťanem porostlou besídkou, se záho-
nem vonící resedy u průčelí domu, s kamen
ným sedátkem pod starou hruškou — babič-
čin rodný příbytek je stejný dnes jako tehda
Ničím se za tu dlouhou řadu roků nepohnulo.
Jen to, co z půdy vyrůstá a svým časem
odumírá, obměnou se nahradilo.
Jako tenkráte vykvétá ve vlhkém koutku
zahrádky řada běloskvoucích lilií, vysoké
pruty modrých koníčků přečnívají nízký plů-
tek, starý keř červené pivoňky rozkládá se
do široka na trávníku blíže dvířek.
I košatý stromek bílých smutných růží,
bohaté květy obalen, pne se nad kolečkem
hustě kvetoucích červených chudobek. Po-
nurý proužek tmavých macešek obtáčí zelené
stěny besídky jako fialová sametová stuha.
Rus
Svata
Blank
Žamberk
44
article
Vše zůstalo, vše je stejné a jako nehy-
noucí vzpomínka zasazen je příbytek babiččin
s láskou a pietou do středu nově upraveného
okolí. To je však jiné, ach, jak jiné!
Kde dříve byly louka a bujné pole, tam
rozkládá se rozlehlý moderní park s umělými
stříhanými trávníky, s lesíčky a skupinami
vzácných stromů a keřů, s rondely krásných
květin, s labyrintem širokých, písčitých cest.
Tam, kde jindy mazance a petrklíče kvetly
kde v luční trávě bílé ostrůvky lučního jetele
svítily, kde v žáru slunce růžové „masíčko“
se chvělo na vysokých stvolech — tam jiné
druhy květin pěstovaným bují vývojem.
Škroucené, pitvorné květy čínských lilií,
ohnivé květy amaranthu, tuhé a jako z barev-
ného sukna vykrojené hvězdice zinnií, stra-
katé elipsy plaměnky jsou tu nyní domovem.
Kde šípek, trnka a černý bez chudičkými
vykvétaly květy, tam magnolie a keře graná-
tové rozložily svoje kořeny a „zlatý déšt“
své jantarové spouští hrozny. Kamenitá, roze
sunutá stěna staré stráně lesními jest vysá-
zená stromky: hluboké jízvy její obložili ne
třesky a mechy
A nad touto zelenou stěnou, nad vrcholy
pevně semknutých vysokých stromů podo
strání nový, bílý dům s věží spočívá, jak
loď na zelených vlnách moře.
Vysoký kříž s rozepiatým tělem Kristo-
vým dnes jako tenkráte z daleka jest vi
ditelný.
Pod tímto křížem stanul majitel zahrady
a vzácní hosté. Statný, hnědý pán s černý-
mi jako uhel vlasy a vousy, s překrásnými bě-
lostí svítícími zuby v pravidelném ostrém
obličeji cízího rázu, s ohnivýma přívětivýma
očíma a paní pěkná, zlatovlasá, nádherné vy-
soké postavy. Dva nápadné, imponující zjevy
Jest to ruský kníže Alexej Kantakuzen s cho-
tí, známou ruskou spisovatelkou, píšící p
francouzsku pod pseudonymem Alexandrine
d'Arc.
Krista
Alexej Kantakudit
d ' arkus
45
article
Vznešení manželé vracejí se z dalekých
cest do svého severního domova a na této
zpáteční cestě navštívili svého přítele a lé-
kaře v jeho letním domově.
Profesor Albert vyhojil před několík,
lety prince z těžkého případu onemocněnía
od těch dob datuje se přízeň a přátelství obou
manželů. Jest nás více, kteří pamatujeme se
nejen na tu zvláštní cizí krásu obou těchto
hostů, ale i líbeznost a v pravdě okouzlující
přívětivost jejich v dobré utkvěla nám pa-
měti. Ne nadarmo napsal kdysi velký básník
francouzský Pierre Lotti v předmluvě ke
kněžnině knize „Step“, že kouzlo její osob-
nosti jest zvláštní a jen jí vlastní .
Jako dnes vidím je před sebou, když sta-
nuli na prahu domu, jak s neličenou srdečnosti
objalí všechny členy rodiny i pozorné hosty
libajíce je na čela jak pány tak dámy.
Pak po ruském způsobu odevzdali příve-
zené dárky.
Hospodář obdržel vzácnou ikonu, mo-
saiku s obrazem černé Bohorodice, pod jejížto
svatou podobou vysázen byl drahokami ruský
nápis:
„Bůh živ ruku doktora Alberta.
Paní domu dostalo se darem skvostné zla-
té slánky starého ruského slohu.
Nikdy nezapomeneme na večer ve spo-
lečnosti těchto vzácných hostů ztrávený.
Mimo některé knihy přivezla kněžna celý
stoh překrásně provedených fotografií, vzta-
hujících se většinou k její knize „Step“, kte-
rou jsme již všichni znali.
Také obrázky ze svého dalekého domov
ukázala, hlavně z letního sídla, rodinného to
panství Kantakuzenů, ležícího v gubernii cher-
sonské v sousedství tropického Krymu. Dle
předložených obrázků jsme se přesvědčili, jal
autorka stepní knihy věrně líčila dle přírody
Jen jména pozměnila
Pozvolna předvedla nám vše, o čemv
svém díle hovořila.
Albert
Lotti
Kantakuzen
Krym
černá bohorodice
46
article
Spatřili jsme rodinný zámek knížecí, ve-
likolepou to starou stavbu gotickou s věžemí.
cimbuřími, arkýři a terassami s branami vy-
klenutých oblouků, nad nimiž skvěl se znak
se lvem a heslem: „Strašlivý, však šlechetný.“
Celá starobylá stavba stopena v moři bohaté
zeleně. „Mavrino,“ vyřknul někdo, vzpomí-
naje jména zámku v románu kněžnině. Autor-
ka se jen tiše usmála a ochotně ukazovala
dále partie starého parku svého domova. Vi-
děli jsme výslunná místečka s moderně upra-
venými koberci květinovými, s vodotrysky,
plátěnými stany, proutěnými sedátky před
umělými skupinami tropické vegetace. A zase
sesmutnělé, divoce zarostlé koutky se zděný-
mi odpočívadly, opršelými sochami a vyschlý-
mi fontánami.
47
article
Opuštěné, rozpadávající se glorietty smut-
ně vyhlížely ze skupin staletých, odumírajících
stromů. A dále do stepi jsme zašli, do jejích
nekonečných travnatých plání, kde jen pové-
trné mlýny s rozbořenými rameny smutně
zely do oblak.
Smutně vyhlížely i malé vesničky, které
jsme spatřili v řadě obrazů, beze stromů, bez
zahrádek, jen chudičké, nízké chatky s pocu-
chanými rákosovými střechami a s čápímí
hnízdy na nich. Tu a tam baňatá věž vesni-
ckého kostelíčka, neohražený hřbitov, sešlé
rozvalené panštější sídlo a již nic než poušť
daleká a truchlá. Jednotlivé nebo skupino-
vité kopečky Kurganů, tyto legendami opře-
dené hroby v dávných válkách padlých bo-
jovníků melancholicky přímo působí svojí
opuštěností. Na všem jako závoj smutku. Ne-
veselá zdála se nám i ta, téměř do nedozirna
táhnoucí se pole, tento zvláště úrodný kus
říše, chlouba Ruska, tvořící hranice Evropy.
A na těchto nekonečných lánech jen jako
skvrny vyhlížely orající pluhy, do kterých
zapřaženo až osm párů volů s líně jdoucím
vedle člověkem.
Kurgan
Rusko
Evropa