1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 23. června 1913.
Praha
4
article
da rannl a večerní liaty
předplácí se
v Praze v administrací:
na měsle. . . . . . 9 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškon
na měste. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 62k
sa másic ve filiálkách
Ko
Poštou
na městn,
. . s K 2
na čtvrt ieta . . . . 9 K so
s dvojí zásilkou
na měsla
na čevrě ieta: . . k o
ko Pošta
Praha
5
article
Spor srhsko-bulharsk
Spor srhsko-bulharsk
a ostatní věci balkánské.
Proč nechtějí Bulhaří do Petrohradu.
Ze Sofije, 23. června. Vládní orgán pro-
hlašuje, že Bulhaři nejsou s to, aby vy-
hověli pozvání do Petrohradu, po-
něvadž v Petrohradě nehodlají rozhodovati
nýbrž pouze umožniti schůzku čtyi
ministerských předsedů. Minister-
ský předseda řecký a černohorský neměli by
pranic co činiti při rozhodování sporu srbsko
bulharského.
Jenom podrobení se Srbska může prý mír
zachránit.
Ze Sofije, 23. června. Ve zdejších politi
ckých kruzích jsou přesvědčeni, že všech-
ny mirumilovné prostředky jsou
vyčerpány a že válka jest neod
vratna. Jenom odpověď z Bělehra-
du, že Srbsko povolí a uzná smlouvu,
může ještě mír zachrániti. Rozhodnutí mus
se státi dnes nebo zejtra. Vyslanci trojdohody
radili bulharské vládě, aby přijala rozhodnutí.
které se týká veškerých území. Tato rada
byla odmítnuta.
Ruští dobrovolníci nebudou bojovat ani prot
Srbsku, ani proti Bulharsku.
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl
telegram „N. L.“) Telegram, jejž „Köln. Ztg.
obdržela ze Sofije: Okolnost, že ruské par-
níky dopravují válečný materiál do Srbska
vzbuzuje mezi Bulhary nevoli. Ruští důstoj-
níci, kteří dobrovolně na čas války do bul-
harské armády vstoupili, jsou Ruskem do So-
fije svoláni. Nezúčastní se války pro-
ti Srbsku, rovněž jako se ruští dobro-
volníci v srbské armádě nesmějt
zúčastniti ve válce proti Bulhar
sku.
Krvavý spor mezi bulharskými důstojníky.
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl
telegr. „Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela
tento telegram: Ve Vidínu strhla se mer
bulharskými důstojníky krvavá
srážka pro různost smýšlení
otázce války, pro válku nebo proti válce
se Srbskem. Ve srážce té byl zabit jistý pod-
plukovník.
Bulhar
Köln
Petrohrad
Sofijá
Srbsko
Bulharsko
Kolín nad Rýn
Rusko
so
Bulhařit
Kölnische Ztg
6
article
Proč Pašíč podal opět demisl.
M. Z Kolína nad Rýnem, 23. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dle telegrafické zprávy „Köln
Ztgu.“ z Bělehradu tvrdí tamější aktivn
politikové, že Pašič podal demisi následkem
bulharské nóty, kterou vyslanec Spalajkovič
ze Sofije přivezl. Chce prý si novou de-
misí zabezpečiti královu důvěru
také pro připad války.
Z Bělehradu, 22. června. (K. k.) Dle výkla.
du některých listů podala vláda demisi proto
poněvadž se v jejím lůně vyskytly ne-
shody v příčině stanoviska, jaké
by se mělo zaujmouti vůči ruskému návrhuo
rozhodčím soudu. Návrh presidenta Pašiče.
aby tento požadavek byl přijat.
zamítnut byl většinou ministrů-
Z Bělehradu, 23. června. Zde jsou novi-
nami rozšířeny zprávy, že následník Alexandr
prohlásil Pašičovi, že nestrpí, aby vlá-
da před Bulharskem ustoupila. Do
dal, že armáda naléhá na splnění všech pří-
povědí, jinak že zama dovede uplatniti poža-
davky srbské. Pašič prohlásil prý na to ko-
runnímu princí, že následkem toho podá žá-
dost za propuštěnou. Korunní princ prý nemi-
lostivým způsobem odtušil Pašičovi, jen aby
tak učinil, je-li slabý, aby chránil důstojnos
Srbska. — Tyto slechy jsou však nejspíše je-
nom agitační pomůckou. Pašičových odpůrců
Köln
Pašič
Pašičův
Kolín nad Rýn
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
7
article
Napětí mezi Bulhary a Řeky v Solunu
Z Říma, 23. června. Korespondent „Secco-
la“ posílá ze Soluna velmi pessimistické zprá-
vy. Nikdo nepochybuje, že válka
brzy vypukne. V městě jest asi 1000 Bul-
harů, kteří obsadili 15 budov a 2 velké turecké
nemocnice. Bulhaři, kteří se v těchto budovách
usadili a připravili k hájení, budou moci býti
zajati až po vypuknutí nepřátelství. Bulhar
vokolí Soluna soustředili značn
množství vojska, aby prý zamezili spo-
jení Řeků se Srby.
Zmařený atentát na řeckého krále.
Z Londýna, 23. června. Z Athén se sem
oznamuje, že policie zatkla v Solunu četn
zelinářky, jež měly pod svým zbo-
žím pumy, jež podloudně dostaly do města.
šlo o atentát na krále a královský palác v So-
lunu.
Bulhar
Řek
Srba
Řím
Secco
Londýn
Atény
Soluna
královský palác v so
8
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
9
article
Hr. Stürgkh u císaře.
Hr. Stürgkh u císaře.
Z Vídně, 23. června. Císař přijal včera n
zámku schönbrunnském ministerského předse-
du hr. Stürgkha ve dlouhém slyšení, ve kterém
referoval chef vlády o posledním zasedání po-
slanecké sněmovny a o vnitropolitické situaci
Audíence předsednictva uherské sněmovny
poslanců.
Z Vídně, 23. června. (K. k.) Jeho Veličen-
stvo císař přijal v 10 hod. dopoledne v Schön-
brunnu ve zvláštním slyšení předsednictv
uher. poslanecké sněmovny, předsedu Pavla
šl. Beöthya a místopředsedy Karla Szasze
štěpána hr. Lazara.
Nový tajný rada.
Z Vídně, 23. června. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař vzal dnes v 10 hod. 15 min. dopol. prince
Bohumira Hohenloha-Schillingfürsta do
přísahy v jeho hodnosti tajného rady.
Stürgkh
Pavel šl
Szasz
Lazar
Hradec
Vídeň
Schön
slanecký sněmovna
uherský sněmovna
poslanecký sněmovna
Bohumira Hohenloha
10
article
Tragická smrt podplukovníka Lebela.
Tragická smrt podplukovníka Lebela.
Z Vídně, 23. června. Podplukovník Jan Le-
bel. přídělený od technického dělostřelectva k 7.
oddělení v ministerstvu války, se dnes ráno za-
střelil. Podplukovník Lebel byl chefem oddě-
lení pro pušky a technické dělostře-
lectvo. Byl ženatý a žil v dobrých poměrech
Zanechal 3 děti, a to syna, který jest zaměstná
při obchodní a živnostenské komoře v Opavě, a
dvě dcery ve stáří 18 a 14 let. V ministerstvu vál-
ky se vypravuje, že Lebel byl stižen častými neu-
rasthenickými bolestmi a že čin sebevražedný
spáchal v pomatení.
Z Vídně, 23. června. (K. k.) „Militärisch
Rundschau“ sděluje o příčinách tragické
smrti podplukovníka Jana Lebela to-
to: Podplukovník Lebel trpěl již delší dobu stís-
něností, jež vyvolávala v jeho rodině velké obavy.
Lebel
Jan Le
Vídeň
živnostenský komora v Opava
Militärisch Rundschau
11
article
Před nedávnem dostavila se podplukovníkova chot
do ministerstva vojenství s prosbou, aby jejímu
choti ze směrodatného místa byl dán pokyn, aby
nastoupil delší dovolenou. Předložila zároveň lé-
kařské vysvědčení, z něhož vyplývalo, že podplu-
kovníku jest naléhavě nutno delší šetření se. Před-
nosta VII. oddělení v ministerstvu vojenství podjal
se žádaného úkolu a doporučil podplukovníku Le-
belovi, aby nastoupil delší dovolenou. Lebel pro-
hlásil však, že by dovolenou hastoupil teprve po
vyřízení několika naléhavých prací, proti kteréžto
námitce poznamenal jeho představený, že naléhavé
práce nesmí nyní být překážkou, aby Lebel myslii
na svoje zdraví a svou rodinu. Podplukovník Lebel
podal si tedy skutečně žádost o dovolenou na
měsíce. Dovolenou dostal a měl ji dnes nasťoupiti
Dnes již o 8. hodině ranní dostavil se do kancelá-
ře, vyřídil několik věcí a pak se zastřelil opako-
vací bambitkou, zřejmě v náhlém pomatení smyslů
Z francouzského mínisterstva.
Z Pařiže, 23. června. (K. k.) Za nepřítomnost
Pichonovy, jenž provází presidenta Poincaréa do
Londýna, bude ministerský předseda Barthou spra-
vovati zahraniční ministerstvo.
Lebel
Pichonův
Poincaré
Pařiže
Londýn
Barthou spr
12
article
Nový bavorský prine.
Z Mnichova, 23. června. (K. k.) Choť bavor-
ského prince Františka povila v minulé noci na
zámku Nymphenburgu šťastně prince.
Perský vladař v Petrohradě.
Z Petrohradu, 23 června. (Spb. Ag.) Přibyl sem
perský vladař Nassire! Mulk v průvodu tiílis-
ského perského generálního konsula.
Nepokoje v Barceloně.
Z Barcelony, 22. června. (K. k.) Při včerej-
ší srážce po lidové schůzi bylo 30 o sob ra-
něno. Dnes dopoledne obklíčila
policie lidový dům, při čemž byle
mezi demonstranty a policií stři-
leno zrevolverů. Částměsta je vo-
jensky obsazena. Vojsko bylo n
mnohých místech nuceno použít
střelné zbraně, zejména v Báňske
ulici, kde byly vozy pouliční drá-
hy zasaženy četnými kulkami. Ro-
zechvění je stále ještě veliké. Posádka zůstává
v pohotovosti.
František
Přibyl
Nassir
Mnichov
Nymphenburg
Petrohrad
Barcelona
Báňske ulice
Aga
13
title
Politická hlídka.
14
article
Ze sjezdu německých okresních zastupitelstev
Ze sjezdu německých okresních zastupitelstev
V Chomutově konal se — jak jsme již za-
znamenali — sjezd německých okresních za-
stupitelstev. Byl ze značné části politický
S politikou začalo se hned ve sjezdovém
úvodu: již při pozdravu účastníků sjezdu mlu-
vil okresní starosta ústecký A. Köhler o zma-
ru poslední dorozumívací akce. Opakoval řeč
že Němcí se chtějí sami spravovati, jsouce
přesvědčeni, že samospráva národa je sou-
částí jeho podstaty, pročež soudí, že na trval
není možno, aby německý lid v Čechách byl
spravován kmenem jiným, a to nepřátelským
Při tom okresní starosta Köhler poukázal na
balkánskou válku, jejíž trvalý význam zálež
v tom, že národové prostě zničilí státní útvar
jim nevyhovující. Souvisle s touto svou my-
šlenkou p. Köhler schválil německou obstruk-
ci na sněmě českém a žádal, aby němečtí po-
slanci a německý lid napjali všecky své síly
politické i hospodářské pro dobytí své samo-
správy, ježto boj o ni jest otázkou moci.
Zda okresní starosta Köhler, mluvě o ne-
možnosti, aby jeden národ byl spravován dru-
hým, jemu nepřátelským národem, si pomysli
a vzpomněl, že právě Čechové jsou
hlavně z Vídně — spravováni národem, jenž
je Čechům cizí a krajně nepřátelský, že také
to tedy není na trvalo možno?
Z ostatních nejdůležitějších záležitost
sjezdových zaznamenati dlužno čtyři: v tajné
části sjezdu byla vyřízena otázka při-
jimání a vyřizování českých přípisů německý-
mi obcemi a okresy; jak, nepraví se.
A Köhler
Köhler
Čecho
Chomutov
Čechy
Vídeň
15
article
Veřejně sjezd zamítl požadavek, aby se
vyslovil o otázce odchodu německých přísedí-
cích ze zemského výboru král. Českého; otáz-
ka tato byla odložena proto, že je ryze stran-
nicky politická.
Německou obstrukci usnadňovaly něme-
cké okresy mimo jiné i tím, že si výpůjčkam
opatřovaly peníze, jež by za dělného sněmu
a spořádaných financí zemských byly dostá-
valy jako subvence; nyní však se jim jedná
o zlou otázku zúročení výpůjček těch; také
o ní sjezd jednal, referáty v německých novi-
nách však nesdělují, jak ji projednal.
Posléze sjezd se usnesl změniti organisaci
německých okresů, a to v podstatě takto-
dosavadní ústředna německých okresů bude
změněna ve svaz německých okresů, jich kan-
celář bude rozšířena a přeložena do Prahy
Peníze na vydržování tohoto svazu zaplatí
okresy, a to příspěvky, jež každý rok určí
sjezd německých okresních starostů; na těch-
to sjezdech budou všechny okresy oprávněmy
k hlasování, každý okres bude míti jeden hlas
Praha
svaz německý okres
16
title
Výbor svazu bude desetičlenný, šest jeho
svaz být desetičlenný
17
article
dámí.
členů bude voliti sjezd okresních starostů
čtyři členy budou delegovati okresy dle své
poplatnosti. Útraty členů výboru na jeho
schůze budou platiti okresy, řečené členy do
výboru vysílající. Výbor má právo jmenovati
stálé zpravodaje, jimž náleží odměna podle
prací, jež budou konati.
Nejzajímavější je přeložení sídla organi
sace německých okresů do Prahy; je z něho
patrno, že heslo „Pryč od Prahy“ má mez
činovníky německé samosprávy pramálo pří
vrženců a vlivu, a že myšlenka republiky
„Deutsch-Böhmen“ je prázdná.
Pasivní resistence německého učitelstva.
Ve Falknově konala se 21. t. m. za před
sednictví okr. škol. inspektora J. Fritsche okresn
porada tamního učitelstva za účasti asi 300 učitel
a učitelek. Na schůzi této byly provedeny tři de
monstrace, kterými učitelstvo projevilo svou ne
spokojenost z odkladu úpravy učitelských platů
při volbách výboru, komisí atd. bylo odevzdán
nejvíce 11 lístků vyplněných jmény dosavadníc
členů výboru, komisí atd., všechny ostatní lístk-
byly prázdně.
J Fritsch
Praha
Falknov
DeutschBöhmen
18
article
Když potom delegát zemského výboru inspekto-
Kučera proslovil přednášku o činnosti učitelstva př
sprostředkování učňovských míst, přijali ji poslu-
chači úplně němě, ač se jim přednáška ta líbila
Posléze zástupce učitelstva v okr. škol. radě
říd. učitel Salzer navrhl resoluci, v níž se inspekto-
ru Kučerovi děkuje za jeho přednášku, uznává se
důležitost věci, o které mluvil, zároveň však s
prohlašuje, že učitelstvo nemůže při sprostředko-
vání míst učňovských spolupůsobiti dotud, doku
nebude starostí o svou existenci sproštěno spra-
vedlivou, nynějším drahofním poměrům úměrnouú-
pravou učitelských platů. Učitelstvo, roztrpčené od-
strkováním, zatím co důstojnictvu, úřadnictvu a že-
lezničním zřízencům se pomáhá, nemůže převzit
nijakých nových úkolů.
Resoluce tato byla přijata s bouřlivým po
tleskem. Inspektor zemského výboru Kučera slíbil
že o ní uvědomí zemský výbor.
Kučera
Salzer
19
article
„Věrnost Nibelungů“ až do těch
— kapesl
„Věrnost Nibelungů“ až do těch
— kapesl
Zvrácenosti rakousko-uherské zahraničn
politiky vůči událostem na Balkáně nesou při-
rozené ovoce: náš průmysl ztrácí na
Balkáně svoje odbytiště ve prospěch průmyslu
— říšskoněmeckého. Naší Němci jsou
plní nadšení pro „věrnost Níbelungů“, tu maj
dokument, jak tato věrnost vyhlíží v praxi!
Ředitelství c. k. rakouského obchodníh
musea vydalo v těchto dnech přísně dů-
věrné upozornění veškerým ústřednám prů-
myslovým a obchodním; teplická „Deutsche
Zeitung“ uveřejňuje je dne 22. června doslov-
ně. Protože je to dokument k zvrácenost
rakousko-uherské politiky zahraniční, před-
kládáme toto upozornění české veřejnosti. Zni-
„Podle došedší nás z Bělehradu zprávy ja
se německý průmysl (v říši) od vy-
puknutínapětímezinašíříší a Srb-
skem zvyšovati svou beztak již
úsilovnou činnost. Ačkoliv bělehradský
obchod následkem velkých zásob ve skladí-
štích, současné nepříznivé obchodní situace
a dopravních potíží pohybuje se poměrněv
úzkých rozměrech, přece němečtí ob-
chodníci vycházejí srbským vstříc
zejména v úvěru.
V oboru manufakturním byly v Bě-
lehradě dosud všeobecnou zvyklostí tyto pod-
mínky: 30—60 dní placení proti 2—3 proc
skonta nebo na šestiměsíční lhůty prot
akceptu. Říšsko-německé firmy tohoto oboru
nyní daleko překročují tuto zvyklost, ze-
jména vůči detailistům: sděluje se nám, že čint
závěrky na 10—11 měsíční lhůty proti
44 procentům úroků z prodlení přes 6 měsíců
Nibelung
Němec
Srb
Balkán
Bělehrad
Deutsche Zeitung
20
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10n
večerni . . . . . . . . 5b
Inseráty
plati se hotově napřed-
Předplsceni a inserty přijím
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházaji se tél
rodakca, tiskárna a sxpadiee
„Národnich Listě“
Rukopiay se novrncst
21
article
a přijímají bezpodmínečně návrhy regulační
svých zákazníků.
Vpapírnictví poskytovaly naše firmy
šestiměsíční úvěry akceptové nebo kondiee
proti hotovému placení s 3 procenty skonta
Po obdržení zboží. Dnes uzavírají skoro bez-
výjimečně jen proti hotovému placen
předem nebo dobírkou, kdežto Nč-
mecko poskytuje stále šestiměsíční lhůty
žádá jen splátky.
V oboru koloniálním změny v úvěrnictví
nenastaly. Čtyřměsíční úvěr směnečný a date
faktura je v naší i německé říši obvyklý: ve
zvláštních případech poskytuje Rakousko-
Uhersko směnečný úvěr pětiměsíční.
V oboru železářském: obchodní že-
lezo dodává se zpravidla jen proti částečnému
zaplacení předem; pro ostatní druhy platí do-
savadní podminky, zejména čtyřměsíční úvěr
směnečný a dato obdržení zboží nebo proti
hotovému placení s 2—3 procenty skonta. Při
prolongacích vychází Německo zdejším
zákazníkům ochotně vstříc, v cenách je laci-
nější než my.
V oboru zboží skleněného udržuje
se zvyklost šestiměsíčního směnečného úvěru
nebo 30 dní za hotové s 3procentním skon-
tem. V tomto oboru je Rakousko-Uherskov
Srbsku bez konkurence.
V oboru kožním rovněž nenastaly
změny.
Ředitelství c. k. rakouského obchodního
musea ve Vídni vyzývá na konec interesentv
oby se o těchto německo-říšských podnicíeh
vyslovili. Průmysl a obchod mají příležitos
k vyslovení kritiky naší zahraniční politiky.
Ta však už neodčiní, co se stalo: že Německ
za zády svého spojence a patrně po rakousko-
uherských železnicích dováží do Srbska zboží
na škodu našeho průmyslu a obchodu.
Rakousko
Uhersko
Německo
Srbsko
Vídeň
23
article
Panská sněmovna.
Z Vídně, 23. června
Panská sněmovna.
Z Vídně, 23. června
(Telef. zpráva „Nár. Listů“)
(12 hod. v poledne.) O 11. hod. sešly
se všechny tři strany panské sně-
movny ku poradě o pracovním pro-
gramu tohoto týdne. V pravici bylo
sděleno, že za nepřítomného předsedu kní-
žete Windischgrätze místopředseda kn. Für-
stenberg proslovi blahopřání cí-
saři Vilémovi II. k jeho 25letému pano-
vání. Čeští a polští pairové při gratulací té
přítomni nebudou. Dostaví se do panské sně-
movny teprve až bude po ni.
O 12. hodině sešli se předsedové všech
stran panské sněmovny.
V dnešní plenární schůzi, která bude za-
hájena o 3. hod. odpol., budou projednány
pouze menší předlohy. V obou příštích schů-
zích jednatí se bude o novém návrhu trest-
ního zákona.
Vilém II
Vídeň
Für
24
article
Příspěvek
Příspěvek
k otázce oddělení technické služby od
místodržitelství a okres. hejtmanství.
Podává inženýr Alois Hora.
Dne 18. června t. r. konalo volné technick
sdružení poslanecké sněmovny za předsednictví
posl. Günthera a za přítomnosti ministra veřejných
prací dra. Trnky schůzi, na které projednávána
otázka reformy státní správy se stanoviska techni-
cké služby a usneseno bylo, že jeví se nutným
požadavkem oddělení technicke
služby od místodržitelství a okres-
ních hejtmanství a podřízení jí nový
zemským nebo okresním stavební
úřadům, jež by podřízeny byly přímo minister-
stvu veřejných praci.
K usnesení tomu, jež nutnou potřebou a zku-
šenostmi v různých oborech technické služby bylo
Hora
Günther
Trnka
poslanecký sněmovna
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Jak se staví v zemí zemětřesení.
Zemětřesení je v Evropě zjevem řídkým
za to však tím obávanějším. V Japonsku však
v klasické zemí zemětřesení, je denní udá-
lostí, téměř neškodnou, o které se v Tokiu
mluví tak, jako u nás o bouřce. Skoro 1400
zemětřesení zaznamenává se ročně v celé říši
a v Tokiu počítá se ročně asi s 50 většími
zemětřeseními, takže průměrně připadá jedno
na týden. Trpí-li však Japonci přes to po-
měrně málo zemětřesením, děkují to vhod-
nosti svých staveb, které instinktivně byly
prováděny co nejpraktičtěji již před sty léty.
Badáním o zemětřesení, jež se provádí zvláště
v říši mikadově, přišlo se konečně na stopu
skryté moudrosti, jež se jeví v základech
architektonických děl a nyní se těchto naby-
tých zkušeností vědomě využívá. V jistém
londýnském časopise vědeckém vyšel článek,
obsahující názory japonského znalce, profesora
Omori, ze seismologického ústavu v Tokiu.
Učenec ostře odsuzuje nerozum západních
stavitelů a inženýrů, zvláště Angličanů v In-
dii. „Je přímo zločinem vlády,“ praví, „určo-
vati špatně stavěné budovy pro veřejné úče-
ly, ať školy, vězení, či úřady. Byl bych indi-
cké vládě radou, aby stavěla důkladněji, zvlá-
ště na jistější půdě a z dobrého, stálého ma-
teriálu.“ Profesor Omori pozoroval při ná-
vštěvě Indie, že angličtí inženýři mají špatné
představy o účincích zemětřesení. Jsou na pří-
klad toho mínění, že měkká půda kalkutská
působí jako pružná poduška, zachycuje ná-
razy a tím budovy chrání. „Je to nejmylnější
názor. Zemětřesení je na měkké půdě silněji
pociťováno, než na půdě tvrdé; dokonce v
Japonec
Omori
Angličan
Evropa
Japonsko
Tokio
Ina
Indie
26
article
obvodu města Tokia jsou účinky pohybů ze-
mě značně různě pociťovány; v hořejší část
města sotva z poloviny tak, jako v dolejší
kde je půda měkčí. Totéž pozorováno byle
při velkém zemětřesení v San-Francisku. Vše-
obecně je nejdůležitější zásadou při stavění
domů v krajinách, kde je zemětřesení častýn
zjevem, aby byly provedeny budovy jako
jedno prosté, souvislé těleso a předejíti tomu
aby jednotlivé části nezpůsobovaly různé po-
hyby a kymácení. Tak je na příklad vždy ne-
bezpečný komín, neboť kolísání komínu různí
se od kolísání budovy a tak je při zemětře-
sení vždy viděti, že komín se ulomí tam, kde
se spojuje se střechou.
Staří japonšti stavitelé vyhnuli se těmto
chybám a tím docilili přímo zázračných vý-
sledků. Tak při velkém zemětřesení r. 1892
zůstaly neporušeny japonské stavby, jež ne-
byly příliš staré a zchátralé, kdežto nové
evropské stavby se sřítily jako domečky z ka-
ret. Na základě těchto zkušeností provedl-
tokijská universita pokusnou stavbu, která
dle přesných výpočtů zajišťuje při zemětřesení
co nejvíce jistoty a je zařízena jako seismo-
logická stanice. Profesor Omori píše dále ve
svém článku: „Podivuhodným faktem je, že
pagody, vystavěné před staletími, byly už zři-
zovány dle moderní seismografické zásady
jež pozůstává ve spojení stabilní a nestabilní
konstrukce, čímž docílí se neutrální stability.
která činí celou budovu méně citlivou vzhle-
dem k zemětřesení. V každé pětiposchoďové
pagodě je uvnitř, v dutině, zavěšeno volně
těžké těleso ze spojovaných dřev. Visí až
dolů k zemi, aniž se jí však dotýká a jako
velký jazyk může se volně pohybovati sem
tam. Při otřesech země se obrovské ky-
vadlo pomalu kymácí, budova kolísá a stoj
pak opět klidně a jistě na své základně. Ta-
táž zásada je zachovávána při konstruován
Omori
Tokio
SanFrancisko
27
article
všech japonských zvonic, kde slouží zvon jako
kyvadlo. Tak mohou býti při zemětřeseních
zvonice a pagody obráceny, nebo ze svého
původního místa posunuty, ale nikdy převrá-
ceny nebo zbořeny.
= Leon Bonnet, nejslavnější francouzský por-
trétista a ředitel pařížské školy krásných umění
slavil v těchto dnech 80. narozeniny. Jeho portréty
slavných mužů francouzských jsou neméně prosla-
veny, nežli jeho historické a církevní obrazy.
— Proč se Verdi vzdal poslaneckého man-
dátu. Velký italský skladatel Verdi byl, jak známo,
také jistou dobu politicky čiňný, ale jeho poslane-
cká činnost se mu málo zamlouvala. Gino Mo-
raldi, který nyní vydal obsáhlou Verdiovu bio-
grafii, uvádí v ní také několik pěkných výroků
mistra - poslance. Tak řekl kdysi Verdi: „Ve sně-
movně jsou vždy hádky. Člověk tím ztratí mnoho
času a umírá při tom nudou.“ Verdi raději sně-
movnu opouštěl, nežli do ní vcházel a když složil
poslanecký mandát, vyjádřil se o tom k příteli tak-
to: „Dokud žil Cavour. řídil jsem se vždy dle něho.
vstával jsem, nebo zůstal sedět jako on, bylo-l
hlasováno a byl jsem jist, že neprovedu žádnou
Bonnet
Verdi
Gina
pařížský škola krásný uměný
28
article
Nyní
hloupost, následuju-li jeho příkladu . .
tu sedí několik mužů, kteří jsou sice jistě řádní
ale s kterými se nemohu shodnouti a proto mám
strach, že bych vyvedl chybu
= Několik slov o líbání. Ano, o líbání. Škaro-
hlídí snad stáhnou obočí a rychle těch několik řá-
dek přeskočí, ale krásné čtenářky sešpulí rty
blaženě přimhouří oči a budou chvíli sníti... Mo-
derní věda dávno už sice polibek zatratila z ohledů
hygienických a vynašla různé přístrojky, které
berou polibku možné nebezpečí různé nákazy, ale
ovšem také veškeru poesii. Ale i v našem roz-
umném a praktickém století nemyslí zamilovaní
na bacily, líbají dále, bez opatření zdravotních
továrníci musili zavřiti továrny na své líbací pa-
tenty. Dobře jim tak... Spolupracovník „Münch.
N. N. píše: „Jsou národové, kteří neznají poli-
bení, jako na příklad Eskymáci, Botokudové atd
Novozélanďané dotknou se několikráte špíčkami
svých nosů, někteří národové lehtají se na dlaních.
klepaji si do paží, nebo do prsou, nebo hladí svů
obličej rukama druhého. Barbařil Polibek je přímo
stupňoměrem kultury národa, je řečí duše a citu.
jejíž odstíny jsou u různých národů různé. Le-
majtre má pravdu, tvrdí-li: „V ničem neprozradi
se bytost člověka tak, jako ve způsobu jeho líbání.
— Nejštědřejší je, pokud se týče polibků, Italka,
která dovede právě tak vášnivě milovati, jako —
nenáviděti. Zdrženlivější je Španělka. Není snadno
získati polibek od španělské krásky. Komu
se to však podaří, ten nemusí litovati
neboť v polibku Španělky je jisté „něco
jest raca. Pravým opakem toho je Američanka
Libá s gracií, s lehkostí, ale bez temperamentu.
Münch
N N
Eskymák
Španělka
Američanka
Libá
29
article
Ještě chladnější je polibek Angličanky. Přímo o-
strašující. Velice požitkářské jsou polibky Fra-
couzek, ale — chutnají příliš zkušenostmi. Nej-
opravdověji, nejupřímnějí a nejvřeleji líbají Němky
„V polibku Němky zdá se mi býti méně vášně, nežl
u nás“, praví Marcel Prévost, „ale více čistoty
eudnosti“. Nejkrásnější je ovšem první polibek.
Ostatně: Zachovávati míru — osvěděuje se i při
líbání. Shaw řekl: „Na světě se líbá tolik, že už
byl polibek připraven o cenu“. — Na Slovanky
bylo ovšem zase zapomenuto a proto doplňujeme
Světa a žen znalí tvrdí, že Slovanky spojují v lásce
tedy také v líbání, vlastnosti všech žen ostatních
národů.
— Dvojčata. Podivuhodný osud dvojčat ozna-
mují pešťské listy. V těchto dnech byl jmenován
profesorem klužské university dr. Ludvík Toth
debrecínské akademie práv, na nlž je také pro-
fesorem jeho bratr (oba jsou dvojčaty). Bratří spolu
studovali gymnasium, jeden den dělali maturitu
absolvovali tutéž universitu, zároveň dělali dokto-
rát a oba se stali profesory na debrecínské aka-
demii práv. Tuto přesnou bratrskou paralelnos
porušil nyní Ludvík Toth. Doufejme, že ho bude
bratr následovati
= Kouřili staří Římané? Otázka se zdá ana
chronismem, neboť tabák je přece jednou ze čtyi
dobrých věcí, které nám dala Amerika (ostatní t
jsou krocan, brambory a kukuřice). Ale kdo tvrdi
že Římané kouřili tabák? Což nemáme v Evropi
dosti vonných rostlin, které by bylo možno kouřiti?
Že Římané opravdu kouřili, toho důkazem jsou
krátké dýmčičky, jichž bylo několik nalezeno ve
vykopávkách z římské doby. Co kouřili, toje
Angličanka
Němka
Marcel Prévost
Shaw
Slovanka
doktor
Toth
Říman
Na Slovanka
Amerika
debrecínský akademie práv
30
article
ovšem těžko zjistiti, ale soudí se, že to byla levan-
dule. Španělský archeolog našel dýmku z bílé hlí-
ny, na níž je reliefně zobrazen svazeček rostliny.
jež vypadá jako levandule a také tomu nasvědčuje
kouření levandule ve středověku, což může být
starou tradicí. Básník Jaim Fehrer praví v básni
o podmanění Valencie z r. 1276: „Říká se o levan-
duli, že zahání spánek a dává sílu tomu, kdoj
kouří, protože vysušuje vlhkost mozku a tím dává
vznikati velké síle.“ Je proto zcela možné, že už
i staří Římané levanduli kouřili, ať už pro její vůni,
anebo že jí přisuzovali léčebné účinky. Je však
také jakási pravděpodobnost, že Římané kouřili
opium, kterýžto zvyk přinesli asi legionáři z vý-
chodu.
= Chce míti tři ženy. Jistý Dominik podal
Berlíně příslučným úřadům žádost, aby směl míti
tři ženy. V žádosti uvádí, že o tom všecky tři vědí
a jsou s tím srozuměny. Ostatně prý practec Jakub
měl čtyři ženy a bůh mu to neměl za zlé! — Ob-
divuhodná odvaha.
Jaim Fehrer
Říman
Dominik
Jakub
Valencie
Berlín
Ob
31
article
= Z amerického humoru. „Není vám trapno
vydělávati si tímto způsobem na živobytí?“ ptala
se návštěvnice panoptika, kupujíc si pohlednici od
„dámy s plnovousem“. „Ach, ano, odpověděla
dáma s plnovousem, „kdyby to nebylo pro ženua
děti, nedělal bych to za nic na světě.
— Jak umírá novinář. Dojemné podrobnosti
o smrti mladého novináře přinášejí americké listy.
V Stamfordu ve státě Connecticutu událo se velké
železniční neštěstí, při němž bylo 35 lidí usmrceno
a přes sto zraněno. Mezi smrtelně raněnými byl
také redaktor listu „New York World“. Byl vyta-
žen z trosek vlaku a roztříštěnými údy a rozmáčknu-
tým hrudníkem. Sebral všechen zbytek sil a prosil
okolostojící, aby co možná rychle a obšírně zpra-
vili jeho list o neštěstí, jež se událo a aby ozn
mili, že on už není s to, aby zprávu sám poda
Poslední jeho slova byla, aby výlohy zapraveny
byly z jeho peněženky. Pak upadi v bezvědemí
za nedlouho skonal.
= Neštěstí na dráze. Ze Sarajeva, 23.
června. (K. k.) Včera večer vyšinul se u Prenje
mostarský osobní vlak. Dva lidé byli zabiti a ně-
kolik raněno. Příčinou vyšinutí bylo sřícení se ka-
menných mas na koleje.
Stamford
Connecticut
Sarajevo