1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 21. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní listy
předplácí sei
V Praze v administracii
na měsic.
na čtvrt leta . . . .6 K — h
s dvojí donáškoní
na měste. . . . . Nee e
na čtvrt leta : ! ! . 7 Kř ele
ve filiálkách:
na měslo -
. 2 K go
na měslo, . . . . 8 K p
na čtvrt leta . . . . k ooh
s dvojí zásilkon
a měsle
na vriet: : : :
Praha
6
article
ečerni
dlaml.
V drobném prodejii
ráaní čislo o sobě . . za s
věčerni
. . za dh
Va fliálkách na venkově
ranní činlo . .. . . . . 10 n
vočerni-
lnseráty
plati se hotově napřed
Přodplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těš
redakce, tískárna a expedle
„Národnich Listů
Rukopiny se nevracsji
Virginie
7
article
V Praze, 21. června.
Řecký následník Mikuláš si pospíšil do
Petrohradu před ostatními zástupci balkán-
ských států; rád by asi napřed se dohodl s ru-
skou diplomacií, aby potom Řecko nemělo pří-
lišné obtíže v solunské otázce. Bulhaři nebu-
dou chtit v té věci ustoupit a budou se odvo-
lávat na smlouvu s Řeckem, podle které Solun
v nejhorším případě má se státi společným ma-
jetkem Řecka a Bulharska.
Za řeckým následníkem chystá se do Pe-
trohradu následník srbský. Snad má pravdu
srbský list „Odjek“, když toto přímé osobn
zasahování srbského následníka do diplomati-
ckých vyjednávání příliš nevítá. Následníl
Alexandr je síce mírnější letory než jeho prvo-
rozený bratr JJiří, ale zdá se, že má ještě příliš
mnoho vášnivosti a dává se strhnouti k výro-
kům, které zbytečně dráždí druhou stranu
Ostrými slovy ve sporu bulharsko-srbském ni-
čeho se nedosáhne. Zde rozhodne buď klidná
rozvaha, která přesvědčí oba slovanské náro-
dy na Balkáně, že má pravdu ruský myslitel
Novikov, když tvrdí, že by národy byly
nepoměrně dále, kdyby k dosažení svých cílů
raději se spojovaly, než napřed se vzájemně
ničily, aby potom teprve samy dílo dokončily:
a nepomáže-li ani klidná rozvaha, ani ruské
domluvy, potom snad teprve válka přesvědči
rozvaděné národy, že zbytečně ještě stále stojí
proti sobě ve zbraní.
Mikuláš
Bulhar
Alexandr
JJiří
Novikov
Praha
Petrohrad
Řecko
Bulharsko
Balkán
8
article
Balkánští kraleviči se sice chystají do Pe-
trohradu, ale balkánští premiérové jaksi otá-
lejí. Jmenovitě náčelník bulharského kabinetu
je pln rozpaků a stále posílá do světa obrněná
prohlášení, jak to bylo s těmi smlouvami a jak
se od smluv nesmí ani na krok ustoupit. Zdá
se, že se v posledních dnech Bulhaři cítí pev-
něji v sedle, poněvadž již dopravili dostatečný
počet vojska na západní hranice. I Srbům
asi přechází trpělivost, poněvadž i poloofi-
ciósní list „Samouprava“ přestává vybírat slo-
va a v článku „Balkanika“ (min. Stojana Pro-
tiče) píše o tom, že bulharská megalomanie
musí být zkrocena.
Jest jisto, že petrohradská porada balkán-
ských států sbírá se velmi pomalu, skoro až
nezdvořile pomalu, uváží-li se, že je pozval can
všech Rusů. Tato váhavost mohla býti přijata
od „N. F. Presse“ jen se zřejmou škodolibostí
Kdo prý by to byl řekl, že politika carova, tal
náhle vystrčená do světa, byla nepřipravena
Rusko prý dělalo, jako kdyby nikdo neměl do
toho co mluvit, ale nyní neví, kudy z konopi.
Bulhar
Stojan
Rus
N F
Rusko
9
article
Rusko přeceňovalo svou politickou výkonnost.
Evropa stojí stranou a vyslanecká porada
mlčí o nebezpečí, které prý je stejně hrozivě.
jako bylo ve dnech, kdy Černá Hora musila
být donucena k odchodu ze Skadru.
Starosti „N. Fr. Presse“ o mír a ruský pre-
stiž na Balkáně jsou ovšem dosti pokrytecké
Ostatně ani po obrněné řečí Tiszově svět se
nijak nepohnul. Pouze v Uhrách se těší tomu.
že Rakousko-Uhersko má zase silnou zahra-
niční politiku a že Uhry ji vedou. Je-li síl
v silných obratech a v kulatých slovech, po-
tom máme zase jednou silnou zahraniční po-
litiku. Chyba jest jen v tom, že naše zahra-
niční politika je pořád tak bledě neurčitá, jake
byla před Tiszovou řečí. V Petrohradě sej
nelekli, tam se ani před tím nelekali hrozeb
rakouských a klidně umístili statisíce vojáků
u našich hranic, a v Paříži jen poznamenali.
že Tiszovi vlastně nerozumějí. V čem jest ne-
zainteresovanost rakousko-uherské politiky
Týká se Tíszovsko-Berchtoldovské stanovisk
nedotknutelnosti výbojů balkánských států
Tiszův
Uher
Tiszová
Rusko
Evropa
Balkán
Uhry
RakouskoUhersko
Petrohrad
Paříž
TíszovskýBerchtoldovský stanovisko
10
article
také úspěchů srbských zbraní nebo znamená
jen nolli me tangere pro bulharské výboje? A
jak prý rozlišuje rakousko-uherská diplomacie
intervenci od mediace, když už posilá tak vy-
zývavé vzkazy do Petrohradu?
Maďaři používají co nejpilněji vhodné pří-
ležitosti, aby se ukázali co nejvýznamnějším
činitelem v Rakousko-Uhersku a v tom směru
má řeč Tiszova opravdu úspěch. Ale jen ve
vnitru habsburské monarchie, nikoli za hra-
nicemi.
V Německu se chovají stále chladně vůči
rakousko-uherskému rozčilení, jen popírají.
že carský telegram by byl poslán s vědomim
Německa. Což je asi pravda, ale také Rusko
nic podobného netvrdilo. Carský reskript Sa-
zenovu mluví o shodě Německa, Angliea
Ruska v nejdůležitějších běžných zahraničních
záležitostech, tedy v balkánských záležito-
stech, a contrario možno z něho vyvodit, že
Německo při tom se neohlíželo na Rakousko-
Uhersko. Slovem, že náš věrný spojenec ná
již nedbá. Toto německé pohrdání ani nejříz-
nější řeč Tiszova nezakryje.
Maďar
Ruska
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Německo
Rusko
RakouskoUhersko
11
article
Spor srhsko-bulharský
Spor srhsko-bulharský
a ostatní věci balkánské.
Německo s carovým telegramem souhlas ne-
projevilo.
Z Kolína n. R., 20. června. (K. k.) „Köl-
nische Ztg.“ vyvrací zprávu pařížského časo-
pisu „Gaulois“, že Německo bylo za přítom-
ností cara v Berlíně předem vyrozuměno o te-
legramu carově králům bulharskému a srb-
skému. Zmíněný časopis prohlašuje, že v Ber-
líně nebylo o telegramu ničeho známo a že
Německo nebylo dříve zpraveno. Nelze tudíž
mluviti o projevu souhlasu Německa.
Ruská odpověď na bulharský dotaz
Ze Soflje, 20. června. (K. k.) Jak se v in-
formovaných kruzích proslýchá, odpově-
děla vláda ruská na dotaz Bulhar-
ska, jaké stanovisko zaujímá Rusko ve pří-
čině rozhodčiho výroku, že smlou-
va bude asi splněna, že však to může
býti projednáváno teprve za petrohradské
schůzky předsedů ministerstev čtyř spojených
států. Odpověď ta považuje se za
neuspokojivou, zvláště když Bulharsko
prohlásilo, že se schůzky zúčastnit
nemůže, pokud Srbsko neuzná
smlouvu.
Srbský státník o rozhodčím soudu.
Z Petrohradu, 21. června. („N. F. P.“
V balkánské otázce zasvěcený diplomat, pa-
trně člen zdejšího srbského vyslanectví od-
pověděl na otázku, z dali se Srbsko po-
drobí ruskému smírčímu soudu
Mluviti o smírčím soudu je ještě předčasno
Vyjednávání na nastávající konferenci ukáží
je-li nutno sáhnouti k tomuto poslední-
mu prostředku.
Bulhar
Německo
Kolín
Berlín
Soflje
Rusko
spojený stát
Bulharsko
Srbsko
Petrohrad
12
article
Nová srbská nota Bulharsku.
Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Srbsk
vláda dala svým vyslancem v Sofiji odevzdati
vládě bulharské notu, ve které se obno-
vuje návrh na demobilisaci, a vlá-
da bulharská je pozvána obeslat
konferenci a quatre (čtyř minister-
ských předsedů).
Srbský následník do Petrohradu.
Z Bělehradu, 21. června. Ke zprávě o ce-
stě korunního prince srbského do Petrohradu
oznamuje „Tribuna“: Korunní prine Alex-
andr odjede do Petrohradu v průvodu Sto-
jana Novakoviče, Nikoliče a Pavloviče, do-
ručí caru vlastnoruční list krále Petra
bude tlumočníkem srbského stanoviska vůč-
Bulharsku.
Ze srbského mínisterstva.
Z Bělehradu, 21. června. („N. F. P.“) Dle
zpráv časopisů byl na dnešek určený odjezd
Pašiče do Petrohradu odložen, protože
bulharská vláda neprojevila dosud souhlas se
schůzí čtyř ministerských předsedů. V mini-
sterské radě ve čtvrtek konané oznámil míni-
sterský předseda Pašič zamítavou odpověd
bulharské vlády v otázce srbské žádosti za
revisi, načež minísterská rada radila se o dal-
ším postupu srbské vlády.
Alex
Novakovič
Nikolič
Pavlovič
Pašič
Bulharsko
Bělehrad
Petrohrad
13
article
Klíč situace v Rumunsku.
Z Berlína, 21. června. „Lokalanzeiger“z
poloúřadního pramene sděluje: V pevné vůli
ruské vlády a ve spolku s ostatními velmocemi
zabrániti nové válce na Balkáně, jakož i v ne-
sporné mírumilovnosti cara Ferdinanda, který
i po uveřejněné právě výměně not mezi Srb-
skem a Bulharskem je ochoten pokračovati ve
vyjednávání, spočívá vlastně jediná útěcha.
kterou dnešní situace ještě připouští. Za jistě
však možno pokládati, že nedojde k žádnému
vypuknutí války tak dlouho, dokud nebu-
deprůhlednějším nežje dosud sta-
novisko Rumunska, které v novém kon-
fliktu chce zaujmouti. V Bukurešťi sku-
tečně také hledati dlužno klí
knynějšísituaci a diplomatické námahy
zúčastněných i všech přátel míru směřu
nyní především, jak se zdá, k získání vlivu n
rozhodnutí krále Karla.
Lokalanzeiger
Ferdinand
Srb
Karel
Rumunsko
Berlín
Balkán
Bulharsko
14
article
Bulharská mobilisace hotova.
Z Bělehradu, 21. června. (D. Vlkblt.) „Po-
litika“ oznamuje: Vláda obdržela důvěrnou
zprávu, že mobilisace Bulharska je již hotova.
Francouzský úsudek o řečí Tíszově.
Z Paříže, 21. června. Pařížské vládní kruhy
jsou řečí hr. Tiszy, pronesené v poslanecké sně-
movně uherského říšského sněmu valně překvapeny
a také nemile dojaty. Vytýkají tomuto vládnímu
prohlášení všelicos, zejména nejasnost. Prchlá-
šení Tiszovo-Berchtoldovo tvrdí, že Rakousko-
Uhersko přede všemi ostatními mocnostmi vytklo
jako vůdčí zásadu: spojeným balkánským státům
nesmí býti ovoce jejich válečných úspěchů zkrá-
ceno. Jaklze prýstímto tvrzením srov-
nati faktum, že Bakousko-Uherske
Černé Hoře vyrvalo dobytý Skader
uvedlo do proudu požadavek zřízen
samostatného Albanska z území spo-
jenci dobytých? Není tu zřejmý odpor? Tá
nejasnost a neurčitost jeví se prý i ve slovech h
Tiszy-Berchtolda, adresovaných vládě ruskě.
Rakouská diplomacie má prý povinnost, prohlásit
jasně a přesně, jaký rozdíl shledává mezi mediac
a intervencí, mezi prostřednictvím a za-
kročením a v kterém případě by rakouské
zájmy — dle jejího mínění — byly poškozeny?
Proč nechce Turecko odzbrojít.
Z Cařihradu, 20. června. Že turecká vlá-
da dala zamítavou odpověď na návrh obec-
ného odzbrojení, stalo se následkem úmlu-
vy s armádou u Čataldže, kterái
za trvající nejistoty v politické
situaci má a chce zůstati pohoto-
va, aby mohla využiti na prospěch Turecka
války, jež by mezi Srbskem a Bulharskem
propukla.
Šarvátky srbsko-bulharské.
Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Dle úřad-
ních zpráv srbských strhly se na třech
D Vlkblt
Berchtoldův
Berchtold
Bělehrad
Bulharsko
Paříž
Rakousko
Uhersko
Turecko
Cařihrad
Srbsko
Tisza
Uherske Černá hoře
h Tisza
15
article
místech demarkační linie srbsko-
bulharské půtky mezi hlídkam
oboustran, při nichž byl jeden srbský pod-
důstojník usmrcen a jeden raněn a dva srbšt
vojáci usmrceni. Ztráty Bulharů jsou neznámy
Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Jak s
dovídá úřadní tisková kancelář z nejspolehli-
vějšího pramene, podal velitel první výzvy
dunajské divise o šarvátce s bulhar-
skou četou, k níž došlo dne 18. červn
večer, dva kilometry od Zletovy, zprávu, dle
níž jeden seržant a dva vojíni byli usmrceni
Bulharská četa utrpěla větší ztráty. Boj v no-
ci ustal a četa ustoupila prý za řeku. Dne 19
t. m. odpoledne podniklo prý asi 50 Bulharů
útok na srbské předi stráže mezi Kameno-
vem-Česmem a Reke-Bukem u Ocegova, byl
prý však odraženi. Na srbské straně nebyl
prý žádných ztrát.
Bulharský protest proti přehmatům řeckýcl
úřadů.
Ze Sofije, 20. června. (Ag. Tel. Bulg.) V
svém posledním protestu proti ustavičnému
zatýkání a pronásledování, jimž jsou vydáni
v šanc Bulhaři v územích, obsazených Ře-
ckem, prohlašuje bulharská vláda, že Bulhar-
sko již nestrpí, aby jeho soukmenovci byli
územích, jež náležejí ke kondominiu spojenců.
jen proto, že jsou Bulhaří, násilně rvání ze
svých domovů a prostě zatýkání a vydávání
v šanc chikanám a deportování. Bulharská
vláda zůstavuje celou zodpovědnost za poli-
továníhodné důsledky, jež by mohly vznik-
nouti z těchto křiklavých násilností a z to-
hoto ukrutného zuření, Řecku.
Bulhar
Ocegův
Bělehrad
Kameno
Reke
Buk
Sofijá
Řecko
16
article
Bulharské dementi.
Ze Sofije, 20. června. (K. k.) Jak konsta
tuje „Ag. tel. bulg.“, jest úplně nepravdivou
solunská zpráva, že u Jeniköje mezi Dramou
a Xanti srazily se dva vojenské bulharské
vlaky a že při tom bylo usmrceno 5 důstojník
a 40 vojínů.
Obnovená jízda osobních vlaků na bulhar
ských drahách.
Ze Solije, 21. června. („N. Fr. Presse“
Z rozkazu hlavního vojenského stanu zahá
jena bude opět na bulharských drahách
ponděli pravidelná jízda osobních vlaků, kte
rá v poslední době následkem dopravy v
ska byla zastavena.
Vyšetřování, zatýkání a vypovídání v Caří-
hradč.
M. Z Kolína n. R., 21. června. (Zvl. teleg
„Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela z Caři-
hradu tento telegram: Vyšetřování osob
podezřelých z účastenství na spiknutí a v za-
týkání osob dalších se pokračuje. Velké množ-
ství zatčených bylo dáno do vyhnanství. D
Sinope odebrala se vyšetřující komise a bude
tam pokračovati ve výslechu vypovězených
úřadníků, advokátů a kněží. Výsledek před-
loží pak zdejšímu válečnému soudu. Strážn
služba u Porty koná se s největší přísností.
Obecenstvo smí vcházeti jenom určitou ve
dlejší brankou a při vstupu musí se každy
přesně vykázati, za jakým účelem přichází.
Port
Sofijá
Drama
Solija
Cařit
Kolín
Kölnische Ztg
17
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience ministrů dra. Trnky a ryt. Dlugosze
Z Vídně, 21. června. Císař přijal včer
o polednách na dvorním hradě ve zvláštní
audienci ministra pro veřejné práce dra. Ota-
kara Trnku a ministra ryt. Dlugosze.
kteří se přišli poděkovati za udělené jim řády
železné koruny I. třídy.
Trnka
Dlugosz
Ota
Vídeň
18
article
Vídeňská universita zavřena.
Přednášky a zkoušky zastaveny.
Z Vidně, 21. vna.
(Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“.)y
Na zadních vratech universitní budo-
vy, kudy se mohlo jedině do této vcházeti
následkem opětných srážek, jež se dály
každou sobotu mezi německými a židov-
skými nacionály, byla dnes o 9. hodině ran-
ní nalepena tato vyhláška rektora:
„Vidí se mi úplně uzavříti hlavní bu-
dovu universitní na neurčitou dobu. Záro-
veň zakazuji konání přednášek a zkoušek
a zakazuji tedy studentům vstup do uni-
versity. Vznáším však na ně vážné napo-
menutí, aby zanechali dalšího rušení po-
koje, zvláště také mimo universitu, a zů-
stavili kompetentním akademíckým úřa-
dům, akademickému senátu, učiniti nále-
žitá opatření.“
Německo-nacionální buršá-
ci se včera usnesli rozbíti na universitě
všechny přednášky, poněvadž jim nebylo
dovoleno choditi do nich v barevných če-
pičkách. Rektor, zvěděv o tom, předešel
buršáky a dal universitu zavříti.
Německo
19
article
Z Vídně, 21. června. (Zvl. telef, zpráva
„N. L.“) Večerní „Deutsches Volksblatt“ ozna-
muje: Na úterek byli pozváni německo-nacio-
nální buršáci k rektoru dvor. r. MUDru. An-
tonínu Weichselbaumovi. Když však k
němu přišli, nepřijal jich a dal jim vzkázati, že
nemá času. Tato odpověď způsobila velkou
nevoli a bylo usneseno užiti proti rektorovi
jiných prostředků. Dnes ráno po 8. hod. obsa-
dili buršáci universitu, postavili se do otevře-
ných dveří a nikoho nepropustili, jsouce odho-
dláni všechny přednášky znemožniti a rektors
donutiti, aby jejich podání zodpověděl. Včera
večer měli buršáci poradu s posl. W olf em
Bodirskim. Na této poradě bylo usneseno.
že, jakmile se parlament na podzim sejde, za-
hájena bude pro buršáky akce. Byla také pře-
třásána aféra německo-nacionálního buršáka
Riedla, který byl odsouzen na 2 měsíce
vazby, protože rozbil schůzi, na které se jed-
nalo o souboji, výrokem, „že žid nemá
kusa cti v těle.“ Pánové Wolf. Bodirski
buršácí uznali, že tento trest jest příliš přísný,
a že nutno podniknouti vše, aby byl snížen.
Mudra
Riedl
Wolf
Vídeň
Deutsches Volksblatt
20
article
O 91/4 hod. dopolední byla vrata university
zavřena a zároveň vyhlášeno, že přednášky
zkoušký se zastavují. Studenti obsadili všechny
vchody, vedoucí z Reichsratstrasse do univer-
sity a do budovy může, jen kdo se prokáže
legitimací.
Z Vídně, 21. června. (Zvl. telef. zpr. „Nár-
Listů.“) O polednách bylo zase konsigno-
váno na 300 policejních strážníki
a důstojníků na prostranství před universitní
budovou, které se podobalo vojenskému tá-
boru, protože byla obava, že nyní před bliz-
kými prázdninami dojde zase ke srážkám me-
zi německými a židovskými nacionály. Vši-
chni členové vysokoškolského odboru něme-
ckých buršáků vzdali se svých funkcu tak
že výbor tento přestal existovati
Řecké poselstvo u císare
Z Vídně, 21. června. (K. k.) Jeho Veličen-
stvo císař přijal dnes dopoledne řecké zvláštní
poselstvo ve zvláštním slyšení a notifikaci na-
stolení krále řeckého.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 21. června. (K. k.) „Wiener. Zeitung
oznamuje: Ministr spravedlnosti jmenoval soud
dra. Heřmana Teimera v Jablonci n. N. okres-
Wiener
Heřman Teimer
Vídeň
Jablonec
Zeitung
21
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
„Slovanský Přehled“ (XV., č. 9.) přináší
referát H. Boczkowského „Rusko ve
světle statistiky“. Po stránce statistické je
Rusko dosud málo prostudováno, což vysvětluje
referent tím, že ruská vláda nejeví velikého
nadšení a zájmu pro statistiku; spíše naopak. Nebot
nejen že sama hodně zanedbává obor statistiky.
ale i zdržuje a paralysuie statistické podniky zem-
ských samosprávných úřadů (t. zv. zemstev), jimž
v Rusku připadla úloha statistických průkopníků
a které — přese všechny nepříznivé okolnosti —
velmi mnoho učinily pro statistické prozkoumání
ruské říše. Největším vládním výkonem v oboru
statistiky bylo známá všeobecné sčítání lidu r. 1897.
jehož výsledky jsou desud hlavním úřadním pra-
menem pro podrobné statistické zkoumání jedno-
tlivých složek ruského života. S vědeckého hle-
diska toto sčítání má velmi nepatrnou hodnotu
takřka prostě — žádnou. Neboť bylo vykonáno
proti stěžejním zásadám vědecké statistiky — zcela
byrokraticky. Je velmi příznačno pro poměr ruské
vlády ke statistice, že k tomuto všeobecnému sčí-
tání nebyli připuštěni zemští statistikové a vůbe
odborníci, ač theoreticky a zejméná prakticky nej-
více byli k tomu povoláni. Není proto divu, je-li
statistická literatura o Rusku v celku neznačná,
operuje-li zpravidla zastaralým materiálem z doby
před 15 lety — a je-li zejména pociťován nedosta-
tek přehledných a informačních statistických po-
můcek o celé ruské říši.“ Vzhledem k tomu právě
Boczkowski referuje podrobně o díle N. Rubakina
„Rusko v číslicích“, jež podává statistický přehle
H Boczkowski
N Rubakin
Rusko
22
article
Ruska po stránce teritoriální a demograficko-po-
pulační, sociální a hospodářské. Z podrobností
jeho referátu jsou zajímava zvláště data o vzrůstu
obyvatelstva říše ruské. Pohybu obyvatelstva vě-
nuje se dnes všude značná pozornost: neboť zle-
nění přírostu ohrožuje v konečných svých důsled-
cích všechnu budoucnost postiženého národač
státu. Rusko však podobných obav, jež se vysky-
tují již nejen ve Francii, nýbrž i v Anglii a v Ně-
mecku, zatím míti nemusí. Co do vzrůstu populace
kráčí v čele všech evropských států. Za poslední
století (od r. 1800 do r. 1908) vzrostlo jeho oby-
vatelstvo z 39 milionů na 153.5 mil., t. j. o 2939
za stejnou dobu vzrostla populace Německa z 20
na 62.8 mil., ledy o 214%. Anglie z 15.5 na 44.5 mil.,
t. j. o 187% a Francie z 27 na 39.4 mil. duší, tedy
jen o 465. Při tom poměrný podíl na všem oby-
vatelstvu Evropy činil u Ruska v r. 1908 více než
třetinu (34.4%, kdežto r. 1800 jen 28.57%), u Ně-
mecka 14.1 (před sto lety 10.725). u Anglie 109
(8.3%) a u Francie 8.9% (r. 1800 ještě 14.4%). Re-
trospektivně vzrůst populace v Řusku v poměru
k obdobnému vzrůstu obyvatelstva v celé Evropě
jeví se takto: Za vlády Petra I. Velikého a jeho
nástupců, tedy v XVIII. století, když evropského
obyvatelstva bylo asi 130 mil., populace ruské říše
tvořila jednu desetinu až jednu osminu obyvatel-
stva Evropy. Počátkem XIX. století obyvatelstvo
Petro I
Rusko
Francie
Anglie
Německo
Evropa
Re
ruský říše
23
article
Evropy dosáhlo 170 až 175 mil., v Rusku 36 až
40 mil.: Rusko tedy mělo sedminu až pětinu evrop-
ského obyvatelstva. Konečně v době přítomné
ruské obyvatelstvo dosáhlo více než třetiny oby-
vatelstva evropského. Že vzrůst ruské populace je
následkem příznivé měny přirozené, což je dobrou
prognosou pro další budoucnost, svědčí — třeba
nepřímo — data o věkovém rozvrstvení obyvatel-
stva. Rusko (u srovnání s čelnými evropskými
státy) má největší poměrný počet obyvatelstva ve
věku dětském a jinošském, do 19 let (48.79)
kdežto Francie na př. jen 34.6%. Anglie 42.494.
Evropa
Rusko
Francie
Anglie
24
article
Rakousko 44%, Německo 44.395. A Rusko má také
poměrně nejmenší počet lidí starých nad 60 let
[795), kdežto Francie má starců 12.725. Anglie
7.8. Rakousko 8.1 a Německo 7.87%. Ovšem
druhé strany svědčí čísla ta také o špatném zdra-
votním a hospodářském stavu ruského obyvatel-
stva. — V ostatním obsahu „Slovanského Pře-
hledu“ je: Stojan Michajlovski. Z „Knihy pro bul-
harský národ“ (verše). — Zd. Broman. Bulharské
písemnictví v r. 1912. — Albert Pražák. Samo To-
mášik. — Jaromír Borecký, Jaroslav Vrchlickýa
jeho poměr k slovanství. — Dopisy. — Rozhledya
zprávy. — Literatura a umění.
V „Osyětě“ (XLIII., č. 7) otiskuje Fr. We-
nig memoirovou stať „JJednací a úřadní ja-
zyk zemské školní rady v králov-
siví Českém“, která je příspěvkem k histori
českých snah na poli politiky jazykové. Až do
rozdělení zemské školní rady, které bylo výsled-
kem punktací z r. 1890 a jež pisatel považuje pro
Michajlovský
Zdeněk
Broman
Albert Pražák
Borecká
Vrchlický
Osyět
Rakousko
Německo
Rusko
Francie
Anglie
25
article
Čechy za prospěšné (neboť „osamostatněno jim če-
ské školství vůbec a zahájen zejména rozvoj škol-
ství národního“), tedy až do polovice roku 1890.
byla úřadním i jednacím jazykem ve sboru tom
něměina. Německy musili úřadovati referenti ſin-
spektoři), německy byla sepisována všechna akla
mimo vyřízení, určená pro ředitelství českých ústa-
vů nebo pro české okresní školní rady, německy
psány i protokoly atd. Německy jednaly nejen sí-
ly úřadní, které byly k tomu nuceny, nýbrž i češti
samosprávní členové zemské školní rady, zástup-
cové vyznání, zemského výboru i stavu učitelské-
ho, jež přece nikdo nemohl nutit, aby jednali ně-
mecky. Dv. r. Wenig upozornil kdysi na věc tu
nejvlivnějšího českého člena, univ. prof. J. Kvíča-
lu. Kvíčala jej odbyl mrzutěr Kraus (místodržitel)
vymohl — prý — na něm slib, že nebude v zase-
dání nikdy mluviti česky, aby ho nepřivedl do roz-
paků. „Tomu jsem ovšem nevěřil — podotýká
Wenig
profesor
J Kvíča
Kraus
Čechy
Německo
26
article
vypravovatel — „poněvadž místodržitel Kraus
jenž školství našemu přál, nebyl by nikdy vymáhal
slibu takového, zejména na Kvíčalovi, jehož neměl
v lásce. Pravá příčina nepochybně byla, že Kvíča-
la hleděl se Němcům zalibit a že rád se blýskal
svou v pravdě dokonalou znalostí jazyka německé-
ho a pohotovostí debatovati v tomto jazyce. Po
celé tři roky, kdy obcoval jsem před rozdělením
zemské školní rady jejím schůzím, slyšel jsem tam
jen jednou mluviti česky, a to — Němce, dra. Lud-
víka Bendienra, zástupce vyznání židovského, jenž
jakési české dobré zdání přednesl po česku.“ Po
rozdělení stala se čeština jednacím jazykem zem-
ské školní rady; ale v platnosti vnitřního jazyka
úřadního zůstala němčína i nadále. Na tom nezpů-
sobila změny aní jazyková nařízení Badeniho, ne-
boť byla podepsána pouze ministry vnitra, spra-
vedlnosti, financí, obchodu a orby; podpis ministra
vyučování na nich scházel. Bylo to nedopatření.
Kraus
Němec
27
article
ale působilo dobře. Teprve samostatně za mini-
sterstva Thunova byla zavedena vnitřní česká řeč
úřadní i pro český odbor zemské školní rady. Když
v r. 1899 byla jazyková nařízení zrušena, na pří-
slušném aktu scházel opět podpis ministra vyučo-
vání; patrně úřadník, který (zrušovací) nařízení
koncipoval. měl před sebou nařízení (prius) Ba-
deního a poněvadž na něm scházel podpis ministra
vyučování, vynechán i na nařízení Člaryho. Tenfo-
krát ovšem nevadila tato okolnost Zabuschovi
[vicepresidentovi zem. šk. rady), aby neprohlásil,
že Claryho nařízení platí také o zemské školní
radě. Hned první den po jeho publikaci poslal
vyššího úřadníka po českých zemských školních
inspektorech a jiných referentech s rozkazem, že
týmž dnem i v českém odboru zavádí se opět pro
vnilřní službu jazyk německý, a že tato změna má
se provésti nenápadněj z té příčiny že mají všecky
české poznámky pro vnitřní služební výkony býti
vyškrtány a německými nahraženy. „Řekl jsem
ihned“ — vykládá dále Wenig — „že žádám, aby
tak důležitý rozkaz dán byl písemně, ale zmíněný
úřadník zdráhal se oznámiti moji žádost Zabu-
schovi. A tak jsem se odebral k němu sám. Zde
opakoval jsem, že změny tak závažné ku pouhému
ústnímu nařízení a způsobem téměř podloudným
neprovedu. Bude-li mí dán místodržitelem k tomu
rozkaz, že ovšem uposlechnu, že však změny, která
nastane, tajiti nebudu, nýbrž, budu-li otázán, že
Thunův
Wenig
28
article
zvláště vnějším členům Zemské školní rady povím
kterak i v českém odboru úřaduje se ve vnitřn
službě opět německy. Důtklivě jsem upozorníl, že
Badeniho nařízení podle správného výkladu samé-
ho pana místopředsedy netýkala se Zemské školnt
rady, že český vnitřní jazyk úřadní povolen byl
pro tento úřad zvláštním nařízením ministra vy-
učování, a že tedy zrušovací nařízení Claryho, na
němž opět schází podpis téhož ministra, nemůže
se týkati Zemské školní rady . . . Byl jsem zahrnut
prosbami, abych nedělal nesnází, výčitkami, ano
hrozbami, poukázáno také k tomu, že místopřed-
seda jedná z nařízení místodržitelova. Když jsem
na to připomenul, že tedy odeberu se k místodrží-
teli a jemu své námitky přednesu, nechtěl Zabusch
toho připustiti, a na konec prohlásil, že záležitost
tu sjedná s místodržitelem sám. Skutečně take
ihned došel na místodržitelství a vrátiv se po del-
ší době — odvolal svůj původní rozkaz a nařídil.
aby zatím úřadovalo se po česku jako dřívej ko-
nečné rozhodnutí že dojde později . . . Ke zvlášt-
nímu nařízení ministerskému, jímž by se rušil če-
ský vnitřní jazyk u Zemské školní rady, již pak
nedošlo.“ Neukazuje událost ta, jak důležitoa
cenno je, abychom měli uvědomělé, sebevědomé
české lidi na vlivných místech úřadních?
„Osvěta“ mimo to podává: Dr. Jos. Páta, O bul-
harské literatuře. — Jan Javůrek, Paměti ze živo-
ta mého. — Jos. Pešek, František Cyrill Kampelil
o Janu Hostivítu Pospíšilovi. — Básně L. U. Zvč-
řiny. — E. Tréval. Zoufalství. — A. E. Mužík. Dvě
romance. — V. Jiskra, Pokušení pátera Vavřince.
— K. Drož. V srbském zajetí. — Rozhledy po
umění výtvarném. — Nové písemnictví. — Obzor
divadelní. — Hudební rozhledy. — Válka na B l-
káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Badeni
Jos
Páta
Javůrek
Pešek
Cyrill
Pospíšil
L U
E Tréval
Mužík
V Jiskra
Vavřinec
K Drož
Jos
Zabusch
Zvč
29
article
„Věstník svazu českých měst“ (III.
5) upozorňuje na „Stavební poradnyv
Německu“, zakládané v městech i na venkově
s účelem stavebnictví v ohledu technickém i umě-
leckém, povznášeti, buditi zálibu na praktických
a pěkných stavbách a vůbec obecenstvo pro ho-
spodářské a estetické úkoly stavitelství vychová-
vati. Poradny exislují buď při spolcích pro ochra-
nu domoviny nebo při stavebních úřadech, jejichž
úřadníci na př. v Královci jsou povinni bezplatně
poskytovati porady v ohledy stavebně policejním
kdežto pro technické a estelické otázky ustanove-
no je 16 zkušených odborníků, kteří obstarávaj
poskytování porad jako čestnou funkci, při čem
stavební policie předkládá vždy jedno vyhotovení
stavebních žádostí poradně k uvážení. Pojítkem
mezi jednotlivými poradnami různě organisovaný-
mi je odbor pro stavební porady při „Ústředně pro
blaho lidu“. Přehled dosavadních snah po zlepšeni
stavebních poměrů má dáti připravovaná výstavka
„Německá vesnice“. — Číslo dále obsahuje: Prvná
sjezd českých plynáren a elektráren. — Statistika
národního školství. — Z praxe a pro praxi. —
— Zprávy z obcí. — Z ciziny. — Různé zprávy. —
Osobní.
Německo
Královec
svaz český město
statistik národní školství
30
article
„Snaha“ (II., č. 12) v článku inž. J. Dvo-
řáčka „Politika v dnešní mládeži“ po-
dává celkový obraz politicky strannické organisa-
ce mladé generace. Mimo mládež studující mají
své rozsáhlé organisace dorostu jen českoslovanská
sociální demokracie, strana národně sociální a če-
ská strana agrární. Na dorost českého venkova
apeluje inž. Dvořáček přáním, dle něhož „jistě by
neškodilo trochu styků s politicky blízkými útvary
mládeže městské“. Ve světě studentském „všechny
směry jsou zastoupeny od anarchisticky smýšlejí-
cích jednotlivců až ke klerikální akademické Lize.
jejíž členové jsou tam více z důvodů hmotných než
katolicko-národních“. O hnutí mládeže svobodo-
myslné uvádí, že vzniklo v posledních pěti le-
tech jako kritický element a jako reakce proti vy-
soko vzedmutým vlnám povrchního radikalismu,
mnohdy i neupřímného a že přihlásilo se k národ-
ní straně svobodomyslné „nejen proto, že národní,
demokratický i svobodomyslný program její je při-
jatelný pro českou mládež, ale zároveň proto —
to dlužno v dnešní době zdůrazniti — že cesty.
Ing
Dvořáček
mládež svoboda
31
article
kterými chce strana svobodomyslná svůj program
realisovati, pohybují se jen na půdě skutečnostia
možnosti, v souhlase s danými poměry a silami, je
máme k disposici.“ Časem pak „z kroužku původ-
ně studentského vznikly organisace svobodomysl-
né mládeže na podkladě demokraticky nestavov-
ském, kde je možno mládeži všech stavů a povo-
lání politickou výchovou sebe i svého okolí půso-
biti k tomu, aby politické události posuzovaly se
vážně, s vyššího věcného hlediska beze zřetele
na denní potyčky polemické a bez tíživého dě-
dictví osobních hořkostí starších generací.“ Cito-
vané zprávy o organisaci mladé generace nejsou
ovšem novinou; ale je vždy zajímavo i prospěš-
no údržovati v patrnosti život a snahy mládežea
jejími slovy seznámiti se s její tužbami, sklonya
snahami. Proto již „Snaha“, list svobodomyslné
mladé generace, dokončivší právě II. svůj ročník,
měla by docházeti nejširší a živé pozornosti. —
Další obsah čísla: JJ. z Wojkowicz. Básně. — Dr.
Weger. Ferd. Lassalle a jeho politické cíle. —
Kulturní obzor. — Literafura. — Z cizích revní. —
Poznámkv. — Věstník organisací.
Cita
doktor
Weger
Lassalle
kulturní obzor
Literafura