ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 941d0a10-8f11-11dd-8838-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 84, person 75, org 10, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 21. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 168.
4 article
Na ranní avečerní listy předplácí sei V Praze v administracii na měsic. na čtvrt leta . . . .6 K — h s dvojí donáškoní na měste. . . . . Nee e na čtvrt leta : ! ! . 7 Kř ele ve filiálkách: na měslo - . 2 K go na měslo, . . . . 8 K p na čtvrt leta . . . . k ooh s dvojí zásilkon a měsle na vriet: : : :
Praha
5 title
NLl
6 article
ečerni dlaml. V drobném prodejii ráaní čislo o sobě . . za s věčerni . . za dh Va fliálkách na venkově ranní činlo . .. . . . . 10 n vočerni- lnseráty plati se hotově napřed Přodplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těš redakce, tískárna a expedle „Národnich Listů Rukopiny se nevracsji
Virginie
7 article
V Praze, 21. června. Řecký následník Mikuláš si pospíšil do Petrohradu před ostatními zástupci balkán- ských států; rád by asi napřed se dohodl s ru- skou diplomacií, aby potom Řecko nemělo pří- lišné obtíže v solunské otázce. Bulhaři nebu- dou chtit v té věci ustoupit a budou se odvo- lávat na smlouvu s Řeckem, podle které Solun v nejhorším případě má se státi společným ma- jetkem Řecka a Bulharska. Za řeckým následníkem chystá se do Pe- trohradu následník srbský. Snad má pravdu srbský list „Odjek“, když toto přímé osobn zasahování srbského následníka do diplomati- ckých vyjednávání příliš nevítá. Následníl Alexandr je síce mírnější letory než jeho prvo- rozený bratr JJiří, ale zdá se, že má ještě příliš mnoho vášnivosti a dává se strhnouti k výro- kům, které zbytečně dráždí druhou stranu Ostrými slovy ve sporu bulharsko-srbském ni- čeho se nedosáhne. Zde rozhodne buď klidná rozvaha, která přesvědčí oba slovanské náro- dy na Balkáně, že má pravdu ruský myslitel Novikov, když tvrdí, že by národy byly nepoměrně dále, kdyby k dosažení svých cílů raději se spojovaly, než napřed se vzájemně ničily, aby potom teprve samy dílo dokončily: a nepomáže-li ani klidná rozvaha, ani ruské domluvy, potom snad teprve válka přesvědči rozvaděné národy, že zbytečně ještě stále stojí proti sobě ve zbraní.
Mikuláš Bulhar Alexandr JJiří Novikov Praha Petrohrad Řecko Bulharsko Balkán
8 article
Balkánští kraleviči se sice chystají do Pe- trohradu, ale balkánští premiérové jaksi otá- lejí. Jmenovitě náčelník bulharského kabinetu je pln rozpaků a stále posílá do světa obrněná prohlášení, jak to bylo s těmi smlouvami a jak se od smluv nesmí ani na krok ustoupit. Zdá se, že se v posledních dnech Bulhaři cítí pev- něji v sedle, poněvadž již dopravili dostatečný počet vojska na západní hranice. I Srbům asi přechází trpělivost, poněvadž i poloofi- ciósní list „Samouprava“ přestává vybírat slo- va a v článku „Balkanika“ (min. Stojana Pro- tiče) píše o tom, že bulharská megalomanie musí být zkrocena. Jest jisto, že petrohradská porada balkán- ských států sbírá se velmi pomalu, skoro až nezdvořile pomalu, uváží-li se, že je pozval can všech Rusů. Tato váhavost mohla býti přijata od „N. F. Presse“ jen se zřejmou škodolibostí Kdo prý by to byl řekl, že politika carova, tal náhle vystrčená do světa, byla nepřipravena Rusko prý dělalo, jako kdyby nikdo neměl do toho co mluvit, ale nyní neví, kudy z konopi.
Bulhar Stojan Rus N F Rusko
9 article
Rusko přeceňovalo svou politickou výkonnost. Evropa stojí stranou a vyslanecká porada mlčí o nebezpečí, které prý je stejně hrozivě. jako bylo ve dnech, kdy Černá Hora musila být donucena k odchodu ze Skadru. Starosti „N. Fr. Presse“ o mír a ruský pre- stiž na Balkáně jsou ovšem dosti pokrytecké Ostatně ani po obrněné řečí Tiszově svět se nijak nepohnul. Pouze v Uhrách se těší tomu. že Rakousko-Uhersko má zase silnou zahra- niční politiku a že Uhry ji vedou. Je-li síl v silných obratech a v kulatých slovech, po- tom máme zase jednou silnou zahraniční po- litiku. Chyba jest jen v tom, že naše zahra- niční politika je pořád tak bledě neurčitá, jake byla před Tiszovou řečí. V Petrohradě sej nelekli, tam se ani před tím nelekali hrozeb rakouských a klidně umístili statisíce vojáků u našich hranic, a v Paříži jen poznamenali. že Tiszovi vlastně nerozumějí. V čem jest ne- zainteresovanost rakousko-uherské politiky Týká se Tíszovsko-Berchtoldovské stanovisk nedotknutelnosti výbojů balkánských států
Tiszův Uher Tiszová Rusko Evropa Balkán Uhry RakouskoUhersko Petrohrad Paříž TíszovskýBerchtoldovský stanovisko
10 article
také úspěchů srbských zbraní nebo znamená jen nolli me tangere pro bulharské výboje? A jak prý rozlišuje rakousko-uherská diplomacie intervenci od mediace, když už posilá tak vy- zývavé vzkazy do Petrohradu? Maďaři používají co nejpilněji vhodné pří- ležitosti, aby se ukázali co nejvýznamnějším činitelem v Rakousko-Uhersku a v tom směru má řeč Tiszova opravdu úspěch. Ale jen ve vnitru habsburské monarchie, nikoli za hra- nicemi. V Německu se chovají stále chladně vůči rakousko-uherskému rozčilení, jen popírají. že carský telegram by byl poslán s vědomim Německa. Což je asi pravda, ale také Rusko nic podobného netvrdilo. Carský reskript Sa- zenovu mluví o shodě Německa, Angliea Ruska v nejdůležitějších běžných zahraničních záležitostech, tedy v balkánských záležito- stech, a contrario možno z něho vyvodit, že Německo při tom se neohlíželo na Rakousko- Uhersko. Slovem, že náš věrný spojenec ná již nedbá. Toto německé pohrdání ani nejříz- nější řeč Tiszova nezakryje.
Maďar Ruska Petrohrad Rakousko Uhersko Německo Rusko RakouskoUhersko
11 article Spor srhsko-bulharský
Spor srhsko-bulharský a ostatní věci balkánské. Německo s carovým telegramem souhlas ne- projevilo. Z Kolína n. R., 20. června. (K. k.) „Köl- nische Ztg.“ vyvrací zprávu pařížského časo- pisu „Gaulois“, že Německo bylo za přítom- ností cara v Berlíně předem vyrozuměno o te- legramu carově králům bulharskému a srb- skému. Zmíněný časopis prohlašuje, že v Ber- líně nebylo o telegramu ničeho známo a že Německo nebylo dříve zpraveno. Nelze tudíž mluviti o projevu souhlasu Německa. Ruská odpověď na bulharský dotaz Ze Soflje, 20. června. (K. k.) Jak se v in- formovaných kruzích proslýchá, odpově- děla vláda ruská na dotaz Bulhar- ska, jaké stanovisko zaujímá Rusko ve pří- čině rozhodčiho výroku, že smlou- va bude asi splněna, že však to může býti projednáváno teprve za petrohradské schůzky předsedů ministerstev čtyř spojených států. Odpověď ta považuje se za neuspokojivou, zvláště když Bulharsko prohlásilo, že se schůzky zúčastnit nemůže, pokud Srbsko neuzná smlouvu. Srbský státník o rozhodčím soudu. Z Petrohradu, 21. června. („N. F. P.“ V balkánské otázce zasvěcený diplomat, pa- trně člen zdejšího srbského vyslanectví od- pověděl na otázku, z dali se Srbsko po- drobí ruskému smírčímu soudu Mluviti o smírčím soudu je ještě předčasno Vyjednávání na nastávající konferenci ukáží je-li nutno sáhnouti k tomuto poslední- mu prostředku.
Bulhar Německo Kolín Berlín Soflje Rusko spojený stát Bulharsko Srbsko Petrohrad
12 article
Nová srbská nota Bulharsku. Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Srbsk vláda dala svým vyslancem v Sofiji odevzdati vládě bulharské notu, ve které se obno- vuje návrh na demobilisaci, a vlá- da bulharská je pozvána obeslat konferenci a quatre (čtyř minister- ských předsedů). Srbský následník do Petrohradu. Z Bělehradu, 21. června. Ke zprávě o ce- stě korunního prince srbského do Petrohradu oznamuje „Tribuna“: Korunní prine Alex- andr odjede do Petrohradu v průvodu Sto- jana Novakoviče, Nikoliče a Pavloviče, do- ručí caru vlastnoruční list krále Petra bude tlumočníkem srbského stanoviska vůč- Bulharsku. Ze srbského mínisterstva. Z Bělehradu, 21. června. („N. F. P.“) Dle zpráv časopisů byl na dnešek určený odjezd Pašiče do Petrohradu odložen, protože bulharská vláda neprojevila dosud souhlas se schůzí čtyř ministerských předsedů. V mini- sterské radě ve čtvrtek konané oznámil míni- sterský předseda Pašič zamítavou odpověd bulharské vlády v otázce srbské žádosti za revisi, načež minísterská rada radila se o dal- ším postupu srbské vlády.
Alex Novakovič Nikolič Pavlovič Pašič Bulharsko Bělehrad Petrohrad
13 article
Klíč situace v Rumunsku. Z Berlína, 21. června. „Lokalanzeiger“z poloúřadního pramene sděluje: V pevné vůli ruské vlády a ve spolku s ostatními velmocemi zabrániti nové válce na Balkáně, jakož i v ne- sporné mírumilovnosti cara Ferdinanda, který i po uveřejněné právě výměně not mezi Srb- skem a Bulharskem je ochoten pokračovati ve vyjednávání, spočívá vlastně jediná útěcha. kterou dnešní situace ještě připouští. Za jistě však možno pokládati, že nedojde k žádnému vypuknutí války tak dlouho, dokud nebu- deprůhlednějším nežje dosud sta- novisko Rumunska, které v novém kon- fliktu chce zaujmouti. V Bukurešťi sku- tečně také hledati dlužno klí knynějšísituaci a diplomatické námahy zúčastněných i všech přátel míru směřu nyní především, jak se zdá, k získání vlivu n rozhodnutí krále Karla.
Lokalanzeiger Ferdinand Srb Karel Rumunsko Berlín Balkán Bulharsko
14 article
Bulharská mobilisace hotova. Z Bělehradu, 21. června. (D. Vlkblt.) „Po- litika“ oznamuje: Vláda obdržela důvěrnou zprávu, že mobilisace Bulharska je již hotova. Francouzský úsudek o řečí Tíszově. Z Paříže, 21. června. Pařížské vládní kruhy jsou řečí hr. Tiszy, pronesené v poslanecké sně- movně uherského říšského sněmu valně překvapeny a také nemile dojaty. Vytýkají tomuto vládnímu prohlášení všelicos, zejména nejasnost. Prchlá- šení Tiszovo-Berchtoldovo tvrdí, že Rakousko- Uhersko přede všemi ostatními mocnostmi vytklo jako vůdčí zásadu: spojeným balkánským státům nesmí býti ovoce jejich válečných úspěchů zkrá- ceno. Jaklze prýstímto tvrzením srov- nati faktum, že Bakousko-Uherske Černé Hoře vyrvalo dobytý Skader uvedlo do proudu požadavek zřízen samostatného Albanska z území spo- jenci dobytých? Není tu zřejmý odpor? Tá nejasnost a neurčitost jeví se prý i ve slovech h Tiszy-Berchtolda, adresovaných vládě ruskě. Rakouská diplomacie má prý povinnost, prohlásit jasně a přesně, jaký rozdíl shledává mezi mediac a intervencí, mezi prostřednictvím a za- kročením a v kterém případě by rakouské zájmy — dle jejího mínění — byly poškozeny? Proč nechce Turecko odzbrojít. Z Cařihradu, 20. června. Že turecká vlá- da dala zamítavou odpověď na návrh obec- ného odzbrojení, stalo se následkem úmlu- vy s armádou u Čataldže, kterái za trvající nejistoty v politické situaci má a chce zůstati pohoto- va, aby mohla využiti na prospěch Turecka války, jež by mezi Srbskem a Bulharskem propukla. Šarvátky srbsko-bulharské. Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Dle úřad- ních zpráv srbských strhly se na třech
D Vlkblt Berchtoldův Berchtold Bělehrad Bulharsko Paříž Rakousko Uhersko Turecko Cařihrad Srbsko Tisza Uherske Černá hoře h Tisza
15 article
místech demarkační linie srbsko- bulharské půtky mezi hlídkam oboustran, při nichž byl jeden srbský pod- důstojník usmrcen a jeden raněn a dva srbšt vojáci usmrceni. Ztráty Bulharů jsou neznámy Z Bělehradu, 20. června. (K. k.) Jak s dovídá úřadní tisková kancelář z nejspolehli- vějšího pramene, podal velitel první výzvy dunajské divise o šarvátce s bulhar- skou četou, k níž došlo dne 18. červn večer, dva kilometry od Zletovy, zprávu, dle níž jeden seržant a dva vojíni byli usmrceni Bulharská četa utrpěla větší ztráty. Boj v no- ci ustal a četa ustoupila prý za řeku. Dne 19 t. m. odpoledne podniklo prý asi 50 Bulharů útok na srbské předi stráže mezi Kameno- vem-Česmem a Reke-Bukem u Ocegova, byl prý však odraženi. Na srbské straně nebyl prý žádných ztrát. Bulharský protest proti přehmatům řeckýcl úřadů. Ze Sofije, 20. června. (Ag. Tel. Bulg.) V svém posledním protestu proti ustavičnému zatýkání a pronásledování, jimž jsou vydáni v šanc Bulhaři v územích, obsazených Ře- ckem, prohlašuje bulharská vláda, že Bulhar- sko již nestrpí, aby jeho soukmenovci byli územích, jež náležejí ke kondominiu spojenců. jen proto, že jsou Bulhaří, násilně rvání ze svých domovů a prostě zatýkání a vydávání v šanc chikanám a deportování. Bulharská vláda zůstavuje celou zodpovědnost za poli- továníhodné důsledky, jež by mohly vznik- nouti z těchto křiklavých násilností a z to- hoto ukrutného zuření, Řecku.
Bulhar Ocegův Bělehrad Kameno Reke Buk Sofijá Řecko
16 article
Bulharské dementi. Ze Sofije, 20. června. (K. k.) Jak konsta tuje „Ag. tel. bulg.“, jest úplně nepravdivou solunská zpráva, že u Jeniköje mezi Dramou a Xanti srazily se dva vojenské bulharské vlaky a že při tom bylo usmrceno 5 důstojník a 40 vojínů. Obnovená jízda osobních vlaků na bulhar ských drahách. Ze Solije, 21. června. („N. Fr. Presse“ Z rozkazu hlavního vojenského stanu zahá jena bude opět na bulharských drahách ponděli pravidelná jízda osobních vlaků, kte rá v poslední době následkem dopravy v ska byla zastavena. Vyšetřování, zatýkání a vypovídání v Caří- hradč. M. Z Kolína n. R., 21. června. (Zvl. teleg „Nár. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela z Caři- hradu tento telegram: Vyšetřování osob podezřelých z účastenství na spiknutí a v za- týkání osob dalších se pokračuje. Velké množ- ství zatčených bylo dáno do vyhnanství. D Sinope odebrala se vyšetřující komise a bude tam pokračovati ve výslechu vypovězených úřadníků, advokátů a kněží. Výsledek před- loží pak zdejšímu válečnému soudu. Strážn služba u Porty koná se s největší přísností. Obecenstvo smí vcházeti jenom určitou ve dlejší brankou a při vstupu musí se každy přesně vykázati, za jakým účelem přichází.
Port Sofijá Drama Solija Cařit Kolín Kölnische Ztg
17 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience ministrů dra. Trnky a ryt. Dlugosze Z Vídně, 21. června. Císař přijal včer o polednách na dvorním hradě ve zvláštní audienci ministra pro veřejné práce dra. Ota- kara Trnku a ministra ryt. Dlugosze. kteří se přišli poděkovati za udělené jim řády železné koruny I. třídy.
Trnka Dlugosz Ota Vídeň
18 article
Vídeňská universita zavřena. Přednášky a zkoušky zastaveny. Z Vidně, 21. vna. (Zvl. telef. zpr. „Nár. Listů“.)y Na zadních vratech universitní budo- vy, kudy se mohlo jedině do této vcházeti následkem opětných srážek, jež se dály každou sobotu mezi německými a židov- skými nacionály, byla dnes o 9. hodině ran- ní nalepena tato vyhláška rektora: „Vidí se mi úplně uzavříti hlavní bu- dovu universitní na neurčitou dobu. Záro- veň zakazuji konání přednášek a zkoušek a zakazuji tedy studentům vstup do uni- versity. Vznáším však na ně vážné napo- menutí, aby zanechali dalšího rušení po- koje, zvláště také mimo universitu, a zů- stavili kompetentním akademíckým úřa- dům, akademickému senátu, učiniti nále- žitá opatření.“ Německo-nacionální buršá- ci se včera usnesli rozbíti na universitě všechny přednášky, poněvadž jim nebylo dovoleno choditi do nich v barevných če- pičkách. Rektor, zvěděv o tom, předešel buršáky a dal universitu zavříti.
Německo
19 article
Z Vídně, 21. června. (Zvl. telef, zpráva „N. L.“) Večerní „Deutsches Volksblatt“ ozna- muje: Na úterek byli pozváni německo-nacio- nální buršáci k rektoru dvor. r. MUDru. An- tonínu Weichselbaumovi. Když však k němu přišli, nepřijal jich a dal jim vzkázati, že nemá času. Tato odpověď způsobila velkou nevoli a bylo usneseno užiti proti rektorovi jiných prostředků. Dnes ráno po 8. hod. obsa- dili buršáci universitu, postavili se do otevře- ných dveří a nikoho nepropustili, jsouce odho- dláni všechny přednášky znemožniti a rektors donutiti, aby jejich podání zodpověděl. Včera večer měli buršáci poradu s posl. W olf em Bodirskim. Na této poradě bylo usneseno. že, jakmile se parlament na podzim sejde, za- hájena bude pro buršáky akce. Byla také pře- třásána aféra německo-nacionálního buršáka Riedla, který byl odsouzen na 2 měsíce vazby, protože rozbil schůzi, na které se jed- nalo o souboji, výrokem, „že žid nemá kusa cti v těle.“ Pánové Wolf. Bodirski buršácí uznali, že tento trest jest příliš přísný, a že nutno podniknouti vše, aby byl snížen.
Mudra Riedl Wolf Vídeň Deutsches Volksblatt
20 article
O 91/4 hod. dopolední byla vrata university zavřena a zároveň vyhlášeno, že přednášky zkoušký se zastavují. Studenti obsadili všechny vchody, vedoucí z Reichsratstrasse do univer- sity a do budovy může, jen kdo se prokáže legitimací. Z Vídně, 21. června. (Zvl. telef. zpr. „Nár- Listů.“) O polednách bylo zase konsigno- váno na 300 policejních strážníki a důstojníků na prostranství před universitní budovou, které se podobalo vojenskému tá- boru, protože byla obava, že nyní před bliz- kými prázdninami dojde zase ke srážkám me- zi německými a židovskými nacionály. Vši- chni členové vysokoškolského odboru něme- ckých buršáků vzdali se svých funkcu tak že výbor tento přestal existovati Řecké poselstvo u císare Z Vídně, 21. června. (K. k.) Jeho Veličen- stvo císař přijal dnes dopoledne řecké zvláštní poselstvo ve zvláštním slyšení a notifikaci na- stolení krále řeckého. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 21. června. (K. k.) „Wiener. Zeitung oznamuje: Ministr spravedlnosti jmenoval soud dra. Heřmana Teimera v Jablonci n. N. okres-
Wiener Heřman Teimer Vídeň Jablonec Zeitung
21 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. „Slovanský Přehled“ (XV., č. 9.) přináší referát H. Boczkowského „Rusko ve světle statistiky“. Po stránce statistické je Rusko dosud málo prostudováno, což vysvětluje referent tím, že ruská vláda nejeví velikého nadšení a zájmu pro statistiku; spíše naopak. Nebot nejen že sama hodně zanedbává obor statistiky. ale i zdržuje a paralysuie statistické podniky zem- ských samosprávných úřadů (t. zv. zemstev), jimž v Rusku připadla úloha statistických průkopníků a které — přese všechny nepříznivé okolnosti — velmi mnoho učinily pro statistické prozkoumání ruské říše. Největším vládním výkonem v oboru statistiky bylo známá všeobecné sčítání lidu r. 1897. jehož výsledky jsou desud hlavním úřadním pra- menem pro podrobné statistické zkoumání jedno- tlivých složek ruského života. S vědeckého hle- diska toto sčítání má velmi nepatrnou hodnotu takřka prostě — žádnou. Neboť bylo vykonáno proti stěžejním zásadám vědecké statistiky — zcela byrokraticky. Je velmi příznačno pro poměr ruské vlády ke statistice, že k tomuto všeobecnému sčí- tání nebyli připuštěni zemští statistikové a vůbe odborníci, ač theoreticky a zejméná prakticky nej- více byli k tomu povoláni. Není proto divu, je-li statistická literatura o Rusku v celku neznačná, operuje-li zpravidla zastaralým materiálem z doby před 15 lety — a je-li zejména pociťován nedosta- tek přehledných a informačních statistických po- můcek o celé ruské říši.“ Vzhledem k tomu právě Boczkowski referuje podrobně o díle N. Rubakina „Rusko v číslicích“, jež podává statistický přehle
H Boczkowski N Rubakin Rusko
22 article
Ruska po stránce teritoriální a demograficko-po- pulační, sociální a hospodářské. Z podrobností jeho referátu jsou zajímava zvláště data o vzrůstu obyvatelstva říše ruské. Pohybu obyvatelstva vě- nuje se dnes všude značná pozornost: neboť zle- nění přírostu ohrožuje v konečných svých důsled- cích všechnu budoucnost postiženého národač státu. Rusko však podobných obav, jež se vysky- tují již nejen ve Francii, nýbrž i v Anglii a v Ně- mecku, zatím míti nemusí. Co do vzrůstu populace kráčí v čele všech evropských států. Za poslední století (od r. 1800 do r. 1908) vzrostlo jeho oby- vatelstvo z 39 milionů na 153.5 mil., t. j. o 2939 za stejnou dobu vzrostla populace Německa z 20 na 62.8 mil., ledy o 214%. Anglie z 15.5 na 44.5 mil., t. j. o 187% a Francie z 27 na 39.4 mil. duší, tedy jen o 465. Při tom poměrný podíl na všem oby- vatelstvu Evropy činil u Ruska v r. 1908 více než třetinu (34.4%, kdežto r. 1800 jen 28.57%), u Ně- mecka 14.1 (před sto lety 10.725). u Anglie 109 (8.3%) a u Francie 8.9% (r. 1800 ještě 14.4%). Re- trospektivně vzrůst populace v Řusku v poměru k obdobnému vzrůstu obyvatelstva v celé Evropě jeví se takto: Za vlády Petra I. Velikého a jeho nástupců, tedy v XVIII. století, když evropského obyvatelstva bylo asi 130 mil., populace ruské říše tvořila jednu desetinu až jednu osminu obyvatel- stva Evropy. Počátkem XIX. století obyvatelstvo
Petro I Rusko Francie Anglie Německo Evropa Re ruský říše
23 article
Evropy dosáhlo 170 až 175 mil., v Rusku 36 až 40 mil.: Rusko tedy mělo sedminu až pětinu evrop- ského obyvatelstva. Konečně v době přítomné ruské obyvatelstvo dosáhlo více než třetiny oby- vatelstva evropského. Že vzrůst ruské populace je následkem příznivé měny přirozené, což je dobrou prognosou pro další budoucnost, svědčí — třeba nepřímo — data o věkovém rozvrstvení obyvatel- stva. Rusko (u srovnání s čelnými evropskými státy) má největší poměrný počet obyvatelstva ve věku dětském a jinošském, do 19 let (48.79) kdežto Francie na př. jen 34.6%. Anglie 42.494.
Evropa Rusko Francie Anglie
24 article
Rakousko 44%, Německo 44.395. A Rusko má také poměrně nejmenší počet lidí starých nad 60 let [795), kdežto Francie má starců 12.725. Anglie 7.8. Rakousko 8.1 a Německo 7.87%. Ovšem druhé strany svědčí čísla ta také o špatném zdra- votním a hospodářském stavu ruského obyvatel- stva. — V ostatním obsahu „Slovanského Pře- hledu“ je: Stojan Michajlovski. Z „Knihy pro bul- harský národ“ (verše). — Zd. Broman. Bulharské písemnictví v r. 1912. — Albert Pražák. Samo To- mášik. — Jaromír Borecký, Jaroslav Vrchlickýa jeho poměr k slovanství. — Dopisy. — Rozhledya zprávy. — Literatura a umění. V „Osyětě“ (XLIII., č. 7) otiskuje Fr. We- nig memoirovou stať „JJednací a úřadní ja- zyk zemské školní rady v králov- siví Českém“, která je příspěvkem k histori českých snah na poli politiky jazykové. Až do rozdělení zemské školní rady, které bylo výsled- kem punktací z r. 1890 a jež pisatel považuje pro
Michajlovský Zdeněk Broman Albert Pražák Borecká Vrchlický Osyět Rakousko Německo Rusko Francie Anglie
25 article
Čechy za prospěšné (neboť „osamostatněno jim če- ské školství vůbec a zahájen zejména rozvoj škol- ství národního“), tedy až do polovice roku 1890. byla úřadním i jednacím jazykem ve sboru tom něměina. Německy musili úřadovati referenti ſin- spektoři), německy byla sepisována všechna akla mimo vyřízení, určená pro ředitelství českých ústa- vů nebo pro české okresní školní rady, německy psány i protokoly atd. Německy jednaly nejen sí- ly úřadní, které byly k tomu nuceny, nýbrž i češti samosprávní členové zemské školní rady, zástup- cové vyznání, zemského výboru i stavu učitelské- ho, jež přece nikdo nemohl nutit, aby jednali ně- mecky. Dv. r. Wenig upozornil kdysi na věc tu nejvlivnějšího českého člena, univ. prof. J. Kvíča- lu. Kvíčala jej odbyl mrzutěr Kraus (místodržitel) vymohl — prý — na něm slib, že nebude v zase- dání nikdy mluviti česky, aby ho nepřivedl do roz- paků. „Tomu jsem ovšem nevěřil — podotýká
Wenig profesor J Kvíča Kraus Čechy Německo
26 article
vypravovatel — „poněvadž místodržitel Kraus jenž školství našemu přál, nebyl by nikdy vymáhal slibu takového, zejména na Kvíčalovi, jehož neměl v lásce. Pravá příčina nepochybně byla, že Kvíča- la hleděl se Němcům zalibit a že rád se blýskal svou v pravdě dokonalou znalostí jazyka německé- ho a pohotovostí debatovati v tomto jazyce. Po celé tři roky, kdy obcoval jsem před rozdělením zemské školní rady jejím schůzím, slyšel jsem tam jen jednou mluviti česky, a to — Němce, dra. Lud- víka Bendienra, zástupce vyznání židovského, jenž jakési české dobré zdání přednesl po česku.“ Po rozdělení stala se čeština jednacím jazykem zem- ské školní rady; ale v platnosti vnitřního jazyka úřadního zůstala němčína i nadále. Na tom nezpů- sobila změny aní jazyková nařízení Badeniho, ne- boť byla podepsána pouze ministry vnitra, spra- vedlnosti, financí, obchodu a orby; podpis ministra vyučování na nich scházel. Bylo to nedopatření.
Kraus Němec
27 article
ale působilo dobře. Teprve samostatně za mini- sterstva Thunova byla zavedena vnitřní česká řeč úřadní i pro český odbor zemské školní rady. Když v r. 1899 byla jazyková nařízení zrušena, na pří- slušném aktu scházel opět podpis ministra vyučo- vání; patrně úřadník, který (zrušovací) nařízení koncipoval. měl před sebou nařízení (prius) Ba- deního a poněvadž na něm scházel podpis ministra vyučování, vynechán i na nařízení Člaryho. Tenfo- krát ovšem nevadila tato okolnost Zabuschovi [vicepresidentovi zem. šk. rady), aby neprohlásil, že Claryho nařízení platí také o zemské školní radě. Hned první den po jeho publikaci poslal vyššího úřadníka po českých zemských školních inspektorech a jiných referentech s rozkazem, že týmž dnem i v českém odboru zavádí se opět pro vnilřní službu jazyk německý, a že tato změna má se provésti nenápadněj z té příčiny že mají všecky české poznámky pro vnitřní služební výkony býti vyškrtány a německými nahraženy. „Řekl jsem ihned“ — vykládá dále Wenig — „že žádám, aby tak důležitý rozkaz dán byl písemně, ale zmíněný úřadník zdráhal se oznámiti moji žádost Zabu- schovi. A tak jsem se odebral k němu sám. Zde opakoval jsem, že změny tak závažné ku pouhému ústnímu nařízení a způsobem téměř podloudným neprovedu. Bude-li mí dán místodržitelem k tomu rozkaz, že ovšem uposlechnu, že však změny, která nastane, tajiti nebudu, nýbrž, budu-li otázán, že
Thunův Wenig
28 article
zvláště vnějším členům Zemské školní rady povím kterak i v českém odboru úřaduje se ve vnitřn službě opět německy. Důtklivě jsem upozorníl, že Badeniho nařízení podle správného výkladu samé- ho pana místopředsedy netýkala se Zemské školnt rady, že český vnitřní jazyk úřadní povolen byl pro tento úřad zvláštním nařízením ministra vy- učování, a že tedy zrušovací nařízení Claryho, na němž opět schází podpis téhož ministra, nemůže se týkati Zemské školní rady . . . Byl jsem zahrnut prosbami, abych nedělal nesnází, výčitkami, ano hrozbami, poukázáno také k tomu, že místopřed- seda jedná z nařízení místodržitelova. Když jsem na to připomenul, že tedy odeberu se k místodrží- teli a jemu své námitky přednesu, nechtěl Zabusch toho připustiti, a na konec prohlásil, že záležitost tu sjedná s místodržitelem sám. Skutečně take ihned došel na místodržitelství a vrátiv se po del- ší době — odvolal svůj původní rozkaz a nařídil. aby zatím úřadovalo se po česku jako dřívej ko- nečné rozhodnutí že dojde později . . . Ke zvlášt- nímu nařízení ministerskému, jímž by se rušil če- ský vnitřní jazyk u Zemské školní rady, již pak nedošlo.“ Neukazuje událost ta, jak důležitoa cenno je, abychom měli uvědomělé, sebevědomé české lidi na vlivných místech úřadních? „Osvěta“ mimo to podává: Dr. Jos. Páta, O bul- harské literatuře. — Jan Javůrek, Paměti ze živo- ta mého. — Jos. Pešek, František Cyrill Kampelil o Janu Hostivítu Pospíšilovi. — Básně L. U. Zvč- řiny. — E. Tréval. Zoufalství. — A. E. Mužík. Dvě romance. — V. Jiskra, Pokušení pátera Vavřince. — K. Drož. V srbském zajetí. — Rozhledy po umění výtvarném. — Nové písemnictví. — Obzor divadelní. — Hudební rozhledy. — Válka na B l- káně. — Rozhledy po dějinách nejnovějších.
Badeni Jos Páta Javůrek Pešek Cyrill Pospíšil L U E Tréval Mužík V Jiskra Vavřinec K Drož Jos Zabusch Zvč
29 article
„Věstník svazu českých měst“ (III. 5) upozorňuje na „Stavební poradnyv Německu“, zakládané v městech i na venkově s účelem stavebnictví v ohledu technickém i umě- leckém, povznášeti, buditi zálibu na praktických a pěkných stavbách a vůbec obecenstvo pro ho- spodářské a estetické úkoly stavitelství vychová- vati. Poradny exislují buď při spolcích pro ochra- nu domoviny nebo při stavebních úřadech, jejichž úřadníci na př. v Královci jsou povinni bezplatně poskytovati porady v ohledy stavebně policejním kdežto pro technické a estelické otázky ustanove- no je 16 zkušených odborníků, kteří obstarávaj poskytování porad jako čestnou funkci, při čem stavební policie předkládá vždy jedno vyhotovení stavebních žádostí poradně k uvážení. Pojítkem mezi jednotlivými poradnami různě organisovaný- mi je odbor pro stavební porady při „Ústředně pro blaho lidu“. Přehled dosavadních snah po zlepšeni stavebních poměrů má dáti připravovaná výstavka „Německá vesnice“. — Číslo dále obsahuje: Prvná sjezd českých plynáren a elektráren. — Statistika národního školství. — Z praxe a pro praxi. — — Zprávy z obcí. — Z ciziny. — Různé zprávy. — Osobní.
Německo Královec svaz český město statistik národní školství
30 article
„Snaha“ (II., č. 12) v článku inž. J. Dvo- řáčka „Politika v dnešní mládeži“ po- dává celkový obraz politicky strannické organisa- ce mladé generace. Mimo mládež studující mají své rozsáhlé organisace dorostu jen českoslovanská sociální demokracie, strana národně sociální a če- ská strana agrární. Na dorost českého venkova apeluje inž. Dvořáček přáním, dle něhož „jistě by neškodilo trochu styků s politicky blízkými útvary mládeže městské“. Ve světě studentském „všechny směry jsou zastoupeny od anarchisticky smýšlejí- cích jednotlivců až ke klerikální akademické Lize. jejíž členové jsou tam více z důvodů hmotných než katolicko-národních“. O hnutí mládeže svobodo- myslné uvádí, že vzniklo v posledních pěti le- tech jako kritický element a jako reakce proti vy- soko vzedmutým vlnám povrchního radikalismu, mnohdy i neupřímného a že přihlásilo se k národ- ní straně svobodomyslné „nejen proto, že národní, demokratický i svobodomyslný program její je při- jatelný pro českou mládež, ale zároveň proto — to dlužno v dnešní době zdůrazniti — že cesty.
Ing Dvořáček mládež svoboda
31 article
kterými chce strana svobodomyslná svůj program realisovati, pohybují se jen na půdě skutečnostia možnosti, v souhlase s danými poměry a silami, je máme k disposici.“ Časem pak „z kroužku původ- ně studentského vznikly organisace svobodomysl- né mládeže na podkladě demokraticky nestavov- ském, kde je možno mládeži všech stavů a povo- lání politickou výchovou sebe i svého okolí půso- biti k tomu, aby politické události posuzovaly se vážně, s vyššího věcného hlediska beze zřetele na denní potyčky polemické a bez tíživého dě- dictví osobních hořkostí starších generací.“ Cito- vané zprávy o organisaci mladé generace nejsou ovšem novinou; ale je vždy zajímavo i prospěš- no údržovati v patrnosti život a snahy mládežea jejími slovy seznámiti se s její tužbami, sklonya snahami. Proto již „Snaha“, list svobodomyslné mladé generace, dokončivší právě II. svůj ročník, měla by docházeti nejširší a živé pozornosti. — Další obsah čísla: JJ. z Wojkowicz. Básně. — Dr. Weger. Ferd. Lassalle a jeho politické cíle. — Kulturní obzor. — Literafura. — Z cizích revní. — Poznámkv. — Věstník organisací.
Cita doktor Weger Lassalle kulturní obzor Literafura