ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 94075050-66c5-11dc-b8fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 25, person 26, org 2, work 2
1 masthead
V Praze, v úterý dne II. června.
Praha
2 masthead
K číslu 159.
3 title
NARUDN
4 article
Na »Národní Listve ranní a odpolední s příl. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou; na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 11. června. V noční schůzi poslanecké sněmovny dostavili se předseda klubu českého dr. Pacák a předseda klubu konservativního velkostatku k ministru vy- učování dru. Hartlovi. Rektor university české prof. Stupecký podal totiž vyučo- vací správě pamětní spis v příčině nedostatků vysokého učení a po- žádal oba jmenované kluby, aby se o to přičinily, aby memorandu tomu plnou měrou bylo vyhověno. Ministr odvětil, že se za svého pobytu v Praze vlastníma očima o všech poměrech české university přesvědčí a že bude jeho snahou, aby všem skutečným potřebám bylo vyhověno. Z Vídně, 11. června. Do tak zvané červené síně poslanecké sněmovny dostavili se o půlnoci lidé z Ústí nad Labem. Přinesli veliký plakát, vytištěný v barvách černo-rudo-zlatých, v němž vyzývají se občané jmenovaného města, aby za příčinou ná- vštěvy císařovy vyzdobili své domy ve jme- novaných velkoněmeckých barvách. Plakát je vydán tamějším německo-nacionálním spolkem a byl zabaven. Z Vídně, 11. června. Bosenska deputace mohamedánská byla při- jata císářem ve slyšení. Její mluvčí oslovil císaře srbsky a pronesl přání, aby Jeho Ve- ličenstvo ráčil dáti pamětní spis prozkoumati a jej uvážiti. Úřadník kabinetní kanceláře stlumočil slova tato císaři, jenž odvětil, že si dá memorandum přeložiti a že na řídí, čeho bude třeba. Pamětní spis ten obsahuje požadav ky povahy administrativní, církevní a také politické. Po této stránce stě- žuje si deputace na úřadníky, na absolutis- tický režim a na berní řád.
Pacák Hartl Stupecký Vídeň Praha Ústí nad Labe poslanecký sněmovna Rektor univerzita český profesor
6 article
Z Vídně, 11. června. Z Nizzy se ozna- muje, že zasnoubil se tam prine Ferdinand Bulharský s černo- horskou princeznou Xenií, mladší sestrou královny italské. Officiální zasnoubení konati se bude prý na Rusku. Z Vídně, 11. června. Z Berlína se oznamuje: Císař německý Vilém pozval vé- vodu z Aosty k velkým manevrůmv Gdansku a hr. Turinského ke cvičení jízdy ve středním Německu. Obě pozvání byla přijata. Ze Štyrského Hradce, 11. června. Na podnět místodržitele a bývalého ministr- presidenta hr. Clara uspořádána něko- likadenní slavnost, z jejíhož čistého výtěžku zříditi se má fond na úlevu nouze ve Štyr- sku. Slavnost se koná v prostorách tak zv. hradu. Němečtí nacionálové chtěli vyvěsiti při slavnosti té prapory velkoněme- cké. Hr. Clary však je zapověděl. K vůli rovnoprávnosti, na které se tento by- rokrat zrušením jazykových nařízení tak krutě provinil, zapověděl také pra- pory, »vydané v barvách slovan- ských«. Účastenství včera v první den slavnosti bylo praskrovné. Zpěvácký spolek následkem zákazu ve příčině velkoněmeckých praporů odepřel své účastenství.
Ferdinand bulharský Xenie Vilém Claro Vídeň Nizza Rusko Berlín Aosta Německo Štyrský Hradec Hradec
7 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 11. června. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje císařský patent, kterým se svolávají zemskésněm y. Patent je datován ze dne 8. t. m. Z Vidně, 11. června. (C.-B.) Císař na- řídil, aby byl sekční chéf v ministerstvu že- lezničním tajný rada Ludvík Wrba zařa- děn ad personam do třetí třídy hodnostní úřadníků státních. Z Vídně, 11. června. (C.-B.) Justičn výbor pokračoval včera v rokování o ná-
Wrba Vídeň
8 article
Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Praha
9 article
vrzích na zlepšení platů auskul- tantům a právním praktikantům. Finanční ministr rytíř Böhm- Bawerk žádal, aby výbor dopřál vládě času ke klid- nému uvážení této otázky. Ztráty času že není se báti, ježto předloha beztoho v tomto zasedání vyřízena býti nemůže. Rokování na to přerušeno. Z Vídně, 11. června. (C.-B.) »Fre m- denblatt« oznamuje: »Ministerský před- seda dr. Körber byl s nejvyššího místa pozván, aby dvorního vlaku pou žjil a na Hradčanech se ubytoval; neodjede tedy, jak zamýšlel, s ministry drem. Hartlem a drem. Rezkem dříve do Prahy. Dr. rytíř Hartel a dr. Rezek odjedou, jak už oznámeno, ve středu ráno do Prahy, aby Jeho Veličenstvo na nádraží nejponíže- něji uvítali a na slavnostech se zúčastnili.« Z Bernu, 10 června. (C.-B.) Svazová rada předložila svazovému shromáždění osnovu zákona, dle níž se má kantonům po- voliti svazem roční subvence asi dvou mil- lionů franků na povznesení národ- ního školství. Z Říma, 10. června. (C.-B.) Poslanec Chiesi učinil na ministra zahraničných záležitostí dotaz ve příčině vypovídání italských dělníků z Německa a ve příčině nedostatečné podpory, které se vypovězeným dostává se strany italských konsulů v Italii a ve Švýcarsku na jich zpá- teční cestě. Ministr zahraničných záležitostí Prinetti připustil, že vypovídání takové jest politování hodné. Z Antverp, 10. června. (C.-B.) Zdejší obchodní komora vyslovila se hlaso- váním dle jmen 486 hlasy proti 6 pro okamžité převzetí státu konž- ského. Z Oldenburgu, 10. června. (C.-B.) Královna Vilemina a princ J in-
Böhm Bawerk doktor Körber Hartl Rezek Hartel Chiesi Vilemin Vídeň Hradčany Praha Bern Řím Německo Antverpy Oldenburg Fre m J in
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Poslední leč Napsala M. Jizerská. Na prostranství před velešovickou myslivnou bylo živo od božího rána. Byla neděle. Hejno rozpustilých kluků s Tondou muzikantovým vy čele provádělo zde svoje divy. Jak by také ně, je poslední hon, událost ve vsi, jak mohli by cos podobného propást! Tuhlo již jak náleží, čehož zřejmým důkazem byly červené nosy i uši kluků. Pomalu začínali se scházet honci, mezi nimi i tatik Tondův, bývalý krejčí, které řemeslo dávno již pověsil na hřebík s živil se muzi- kantstvím. »Bramborové slupky bych musil loutat,- než bych se tím pícháním tady na vystrkově uživil a kdo ví, měl-li bych těch dostatek Má-li kdo co nového, koupí to ušité z »cajku« na »jarmarce« a staré hadry do práce pospraví každá ta máma sama, třeba že na tom jsou stehy vidět, jako když zajíc skáče.« Takto na řikával si sousedu svému ševci, stejný osud s ním snášejícímu. Dnes přicházeli spolu s trumpetami, aby se zúčastnili jako honci i jako muzikanti v po- sledním honu. »Bude to dnes slavnostní, půjde se s mu- zikou,« výskali kluci a strhla se mezi nim rvačka o to, kdo letos ponese panu lesnímu »patrontašku«. Tonda, nejmocnější z nich, rozdá- val hodnosti, na sebe ovšem v první řadě neza- pomínaje a kdo nebyl s návrhem jeho spokojen. toho přiměl k němu hned za tepla notným štulcem. Konečně vyšli z myslivny střelci, k lovu úplně vyzbrojení. Nejdříve pan lesní, silně pro- ) ils
Hejna Tondův Tonda
11 article
šedivělý pán s krátkou dýmkou v ústech, za ním jeho syn, mladý právník, se svým kollegou z Prahy. Oba jako vysoustruhovaní v nových loveckých kamaších a zelených kloboucích, s pyšně vlajícím šedým peřím. Pak vyřítili se dva honící psi skvrnité srsti a na konec objevil se pan příručí v lesklých holinkách, s klobou- kem, několik let již dešti i sněhu vzdorujícím. Paní lesní podala jim přes práh, by se nevra- celi a neměli nezdar, zapomenutou láhev slivo- vice a košik s potravinami vsunula do ruky nejblíže stojícímu klukovi. Vyleštěné hlavněu ručnic mladých pánů výbojně se blýskaly, že pouhý pohled na ně naháněl strach dospělým, natož teprve ubohým zajícům. Táhlo se vesele ku předu. Hudba hrála až k nedalekému »čertovu kopečku« nerozpozna- telný jakýsi pochod. Tam připojil se k nim starý hajný a vedl je nejbližší cestou na místo k lovu vyhlédnuté. Brzo zmizeli v temném lese. Několik kluků jako tělesná stráž hlídalo před lesem hudební nástroje, honci odložené. Bylo již hezky po třetí odpoledne, když se lovci vraceli. Vyjma pana lesního byli všichni rozmrzelí. Střelili jen jediného ušáka — celou kořisť válečnou, nesenou Tondou muzikantovým na zádech. »Nic to není než smůla, hotová smůla,« těšili se vzájemně — — »Mohl jsem střelit vzácný kousek,« chlubi se přítel syna páně lesního. »Srnec jako hora vběhl na dva kroky přede mne, daroval jsem mu však život, jat útrpností nad ušlechtilým jeho zjevem.« (V pravdě uleknut vypustil pušku z ruky a než se vzpa- matoval, byl srnec ten tam). »Kolik zajíců jsi chybil, s tím se nechlu- bíš,« žárlil jeho kollega.
pán lesní Srnec Praha
12 article
Tak a podobně mluvilo se zpáteční cestou až »k čertovu kopečku«. Honci chopili se opět svých nástrojů a spustili: »Už ho nesou mar- tina . .. .......« Přicházeli již do vsi. Lidé vybíhali ze stavení a dívali se vstříc blížícímu se průvodu. Napřed šli muzikanti a okolo nich poskakovali vyjící psi, za nimi lovci a na konec kluci s kořistí. Mezi posledními strhla se půtka. Záviděli Tondovi, že celou cestu již zajíce nese a upamatovávali jej na slib, že se budou stří- dat. Tonda odháněl je od sebe náležitým rozma- chem nohy do vzduchu, nechtěje o slibu ničeho vědět. »Hoši, pojďte na něj,« vybízel ostatní malý zavalitý chlapec a v mžiku bušily několikery zafaté pěstě do zad Tondových. Tonda, drže zajíce oběma rukama za zadní běhy na svých ohrožených zádech, musel chtě nechtě břímě odložit a hájit se proti spiknutí. Přední voj ničeho o pranici netušil. Když byla seč nejkrutší a Tonda jako lev rozdával štulee na pravo a na levo, nastalo pojednou utišení veliké. Zajíc, kterého nikdo si nevšímal, byl se vzchopil, zatřepal sebou a několika skoky ocitl se u blízkého stavení, kdež zmizel. Kluci spustili vřískot. Diváci smích y jen se ohýbali, čímž teprve na trapnou tu příhodu upozorněni byli lovci. Nastala honba za uprchlíkem. Úkolu toho chopili se svědomitě oba psi a v malé čtvrt- hodince přinášeli zakousnutého janka, vyloveného z pod kolny ševcova baráku, kladouce jej za všeobecné veselosti k nohoum svých pánů. Tak skončila velešovická poslední leč. (Známý dodatek). »Ty, kde koupíme na »flane« ty zajíce, na »karlínském« nebo až v Praze,« radil se syn pana lesního se svým přítelem, když druhý den unášel je vlak zase ku Praze. »Raděj až v Praze«, odpovídal tázaný, »ji- nak bychom z nich ještě ke všemu — musili platit potravní daň.«
Honek Tonda Tondův Raděj Praha