1
masthead
V Praze, v úterý dne II. června.
Praha
4
article
Na »Národní Listve
ranní a odpolední
s příl. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 11. června. V noční schůzi
poslanecké sněmovny dostavili se předseda
klubu českého dr. Pacák a předseda klubu
konservativního velkostatku k ministru vy-
učování dru. Hartlovi. Rektor university
české prof. Stupecký podal totiž vyučo-
vací správě pamětní spis v příčině
nedostatků vysokého učení a po-
žádal oba jmenované kluby, aby se o to
přičinily, aby memorandu tomu plnou měrou
bylo vyhověno.
Ministr odvětil, že se za svého pobytu
v Praze vlastníma očima o všech poměrech
české university přesvědčí a že bude jeho
snahou, aby všem skutečným potřebám bylo
vyhověno.
Z Vídně, 11. června. Do tak zvané
červené síně poslanecké sněmovny dostavili
se o půlnoci lidé z Ústí nad Labem.
Přinesli veliký plakát, vytištěný v barvách
černo-rudo-zlatých, v němž vyzývají se občané
jmenovaného města, aby za příčinou ná-
vštěvy císařovy vyzdobili své domy ve jme-
novaných velkoněmeckých barvách. Plakát
je vydán tamějším německo-nacionálním
spolkem a byl zabaven.
Z Vídně, 11. června. Bosenska
deputace mohamedánská byla při-
jata císářem ve slyšení. Její mluvčí oslovil
císaře srbsky a pronesl přání, aby Jeho Ve-
ličenstvo ráčil dáti pamětní spis prozkoumati
a jej uvážiti.
Úřadník kabinetní kanceláře stlumočil
slova tato císaři, jenž odvětil, že si dá
memorandum přeložiti a že na
řídí, čeho bude třeba.
Pamětní spis ten obsahuje požadav ky
povahy administrativní, církevní
a také politické. Po této stránce stě-
žuje si deputace na úřadníky, na absolutis-
tický režim a na berní řád.
Pacák
Hartl
Stupecký
Vídeň
Praha
Ústí nad Labe
poslanecký sněmovna
Rektor univerzita český profesor
6
article
Z Vídně, 11. června. Z Nizzy se ozna-
muje, že zasnoubil se tam prine
Ferdinand Bulharský s černo-
horskou princeznou Xenií, mladší
sestrou královny italské. Officiální zasnoubení
konati se bude prý na Rusku.
Z Vídně, 11. června. Z Berlína se
oznamuje: Císař německý Vilém pozval vé-
vodu z Aosty k velkým manevrůmv
Gdansku a hr. Turinského ke cvičení
jízdy ve středním Německu. Obě pozvání
byla přijata.
Ze Štyrského Hradce, 11. června.
Na podnět místodržitele a bývalého ministr-
presidenta hr. Clara uspořádána něko-
likadenní slavnost, z jejíhož čistého výtěžku
zříditi se má fond na úlevu nouze ve Štyr-
sku. Slavnost se koná v prostorách tak zv.
hradu. Němečtí nacionálové chtěli vyvěsiti
při slavnosti té prapory velkoněme-
cké. Hr. Clary však je zapověděl.
K vůli rovnoprávnosti, na které se tento by-
rokrat zrušením jazykových nařízení tak
krutě provinil, zapověděl také pra-
pory, »vydané v barvách slovan-
ských«. Účastenství včera v první den
slavnosti bylo praskrovné. Zpěvácký spolek
následkem zákazu ve příčině velkoněmeckých
praporů odepřel své účastenství.
Ferdinand bulharský
Xenie
Vilém
Claro
Vídeň
Nizza
Rusko
Berlín
Aosta
Německo
Štyrský Hradec
Hradec
7
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 11. června. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje císařský patent, kterým se
svolávají zemskésněm y. Patent
je datován ze dne 8. t. m.
Z Vidně, 11. června. (C.-B.) Císař na-
řídil, aby byl sekční chéf v ministerstvu že-
lezničním tajný rada Ludvík Wrba zařa-
děn ad personam do třetí třídy hodnostní
úřadníků státních.
Z Vídně, 11. června. (C.-B.) Justičn
výbor pokračoval včera v rokování o ná-
Wrba
Vídeň
8
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
9
article
vrzích na zlepšení platů auskul-
tantům a právním praktikantům.
Finanční ministr rytíř Böhm- Bawerk
žádal, aby výbor dopřál vládě času ke klid-
nému uvážení této otázky. Ztráty času že
není se báti, ježto předloha beztoho v tomto
zasedání vyřízena býti nemůže. Rokování
na to přerušeno.
Z Vídně, 11. června. (C.-B.) »Fre m-
denblatt« oznamuje: »Ministerský před-
seda dr. Körber byl s nejvyššího místa
pozván, aby dvorního vlaku pou žjil
a na Hradčanech se ubytoval;
neodjede tedy, jak zamýšlel, s ministry drem.
Hartlem a drem. Rezkem dříve do Prahy.
Dr. rytíř Hartel a dr. Rezek odjedou,
jak už oznámeno, ve středu ráno do Prahy,
aby Jeho Veličenstvo na nádraží nejponíže-
něji uvítali a na slavnostech se zúčastnili.«
Z Bernu, 10 června. (C.-B.) Svazová
rada předložila svazovému shromáždění
osnovu zákona, dle níž se má kantonům po-
voliti svazem roční subvence asi dvou mil-
lionů franků na povznesení národ-
ního školství.
Z Říma, 10. června. (C.-B.) Poslanec
Chiesi učinil na ministra zahraničných
záležitostí dotaz ve příčině vypovídání
italských dělníků z Německa a
ve příčině nedostatečné podpory, které se
vypovězeným dostává se strany italských
konsulů v Italii a ve Švýcarsku na jich zpá-
teční cestě. Ministr zahraničných záležitostí
Prinetti připustil, že vypovídání takové
jest politování hodné.
Z Antverp, 10. června. (C.-B.) Zdejší
obchodní komora vyslovila se hlaso-
váním dle jmen 486 hlasy proti 6 pro
okamžité převzetí státu konž-
ského.
Z Oldenburgu, 10. června. (C.-B.)
Královna Vilemina a princ J in-
Böhm
Bawerk
doktor
Körber
Hartl
Rezek
Hartel
Chiesi
Vilemin
Vídeň
Hradčany
Praha
Bern
Řím
Německo
Antverpy
Oldenburg
Fre m
J in
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Poslední leč
Napsala M. Jizerská.
Na prostranství před velešovickou myslivnou
bylo živo od božího rána. Byla neděle. Hejno
rozpustilých kluků s Tondou muzikantovým
vy čele provádělo zde svoje divy. Jak by také
ně, je poslední hon, událost ve vsi, jak mohli
by cos podobného propást! Tuhlo již jak náleží,
čehož zřejmým důkazem byly červené nosy
i uši kluků.
Pomalu začínali se scházet honci, mezi
nimi i tatik Tondův, bývalý krejčí, které řemeslo
dávno již pověsil na hřebík s živil se muzi-
kantstvím.
»Bramborové slupky bych musil loutat,-
než bych se tím pícháním tady na vystrkově
uživil a kdo ví, měl-li bych těch dostatek
Má-li kdo co nového, koupí to ušité z »cajku«
na »jarmarce« a staré hadry do práce pospraví
každá ta máma sama, třeba že na tom jsou
stehy vidět, jako když zajíc skáče.« Takto na
řikával si sousedu svému ševci, stejný osud
s ním snášejícímu.
Dnes přicházeli spolu s trumpetami, aby
se zúčastnili jako honci i jako muzikanti v po-
sledním honu.
»Bude to dnes slavnostní, půjde se s mu-
zikou,« výskali kluci a strhla se mezi nim
rvačka o to, kdo letos ponese panu lesnímu
»patrontašku«. Tonda, nejmocnější z nich, rozdá-
val hodnosti, na sebe ovšem v první řadě neza-
pomínaje a kdo nebyl s návrhem jeho spokojen.
toho přiměl k němu hned za tepla notným
štulcem.
Konečně vyšli z myslivny střelci, k lovu
úplně vyzbrojení. Nejdříve pan lesní, silně pro-
) ils
Hejna
Tondův
Tonda
11
article
šedivělý pán s krátkou dýmkou v ústech, za
ním jeho syn, mladý právník, se svým kollegou
z Prahy. Oba jako vysoustruhovaní v nových
loveckých kamaších a zelených kloboucích,
s pyšně vlajícím šedým peřím. Pak vyřítili se
dva honící psi skvrnité srsti a na konec objevil
se pan příručí v lesklých holinkách, s klobou-
kem, několik let již dešti i sněhu vzdorujícím.
Paní lesní podala jim přes práh, by se nevra-
celi a neměli nezdar, zapomenutou láhev slivo-
vice a košik s potravinami vsunula do ruky
nejblíže stojícímu klukovi. Vyleštěné hlavněu
ručnic mladých pánů výbojně se blýskaly, že
pouhý pohled na ně naháněl strach dospělým,
natož teprve ubohým zajícům.
Táhlo se vesele ku předu. Hudba hrála až
k nedalekému »čertovu kopečku« nerozpozna-
telný jakýsi pochod. Tam připojil se k nim
starý hajný a vedl je nejbližší cestou na místo
k lovu vyhlédnuté. Brzo zmizeli v temném lese.
Několik kluků jako tělesná stráž hlídalo před
lesem hudební nástroje, honci odložené.
Bylo již hezky po třetí odpoledne, když se
lovci vraceli. Vyjma pana lesního byli všichni
rozmrzelí. Střelili jen jediného ušáka — celou
kořisť válečnou, nesenou Tondou muzikantovým
na zádech.
»Nic to není než smůla, hotová smůla,«
těšili se vzájemně — —
»Mohl jsem střelit vzácný kousek,« chlubi
se přítel syna páně lesního.
»Srnec jako hora vběhl na dva kroky
přede mne, daroval jsem mu však život, jat
útrpností nad ušlechtilým jeho zjevem.« (V pravdě
uleknut vypustil pušku z ruky a než se vzpa-
matoval, byl srnec ten tam).
»Kolik zajíců jsi chybil, s tím se nechlu-
bíš,« žárlil jeho kollega.
pán lesní
Srnec
Praha
12
article
Tak a podobně mluvilo se zpáteční cestou
až »k čertovu kopečku«. Honci chopili se opět
svých nástrojů a spustili: »Už ho nesou mar-
tina . .. .......« Přicházeli již do vsi. Lidé
vybíhali ze stavení a dívali se vstříc blížícímu
se průvodu. Napřed šli muzikanti a okolo nich
poskakovali vyjící psi, za nimi lovci a na konec
kluci s kořistí. Mezi posledními strhla se půtka.
Záviděli Tondovi, že celou cestu již zajíce nese
a upamatovávali jej na slib, že se budou stří-
dat. Tonda odháněl je od sebe náležitým rozma-
chem nohy do vzduchu, nechtěje o slibu ničeho
vědět.
»Hoši, pojďte na něj,« vybízel ostatní malý
zavalitý chlapec a v mžiku bušily několikery
zafaté pěstě do zad Tondových.
Tonda, drže zajíce oběma rukama za zadní
běhy na svých ohrožených zádech, musel chtě
nechtě břímě odložit a hájit se proti spiknutí.
Přední voj ničeho o pranici netušil. Když byla
seč nejkrutší a Tonda jako lev rozdával štulee
na pravo a na levo, nastalo pojednou utišení
veliké.
Zajíc, kterého nikdo si nevšímal, byl se
vzchopil, zatřepal sebou a několika skoky ocitl
se u blízkého stavení, kdež zmizel.
Kluci spustili vřískot. Diváci smích y jen
se ohýbali, čímž teprve na trapnou tu příhodu
upozorněni byli lovci.
Nastala honba za uprchlíkem. Úkolu toho
chopili se svědomitě oba psi a v malé čtvrt-
hodince přinášeli zakousnutého janka, vyloveného
z pod kolny ševcova baráku, kladouce jej za
všeobecné veselosti k nohoum svých pánů.
Tak skončila velešovická poslední leč.
(Známý dodatek). »Ty, kde koupíme na
»flane« ty zajíce, na »karlínském« nebo až
v Praze,« radil se syn pana lesního se svým
přítelem, když druhý den unášel je vlak zase
ku Praze.
»Raděj až v Praze«, odpovídal tázaný, »ji-
nak bychom z nich ještě ke všemu — musili
platit potravní daň.«
Honek
Tonda
Tondův
Raděj
Praha