ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 93efcb80-757d-11dc-9a9a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 29, place 25, org 5, work 1
1 article
se stalo usnesení, mají-li se spojit v jednu stranu, či zůstat rozděleny. Z Bělehradu, 3. prosince. V popředí na- lezá se kombinace Pašičova s kabinetem umírněným. Klub strany umírněné čítá 70 členů, klub strany neodvislé 60 členů. Myslí se však, že asi 25 členů by vystoupilo z klubu neodvi- slosti a se připojilo k umírněným, aby se za- bránilo rozpuštění skupštiny. Z nynějšího kabi- netu přešli do nového pouze Protič a Paču. Psaní německého císaře. Z Vídně, 3. pros. »Fremdenblatt« oznamuje: Vlastnoruční list císaře Viléma císaři Františku Josefovi, odevzdaný v Jedlové, ne- týká se ani svatby korunního prin- ce německého, která se koná teprve květnu, ani vyjednávání rakousko-německého v příčině obchodních smluv. Jest však přece důkazem přátelských styků obou říší. Čeho se tedy list tento týká, ve vládním orgáně se nepraví. Změny v tabákové režii. Z Vídně, 3. prosince. Adjunkt tabákové továrny v Hodoníně František Holub jmenován byl tajemníkem tabákové režie v Sedlci. Adjunkt tabákové režie ve Vídni Čeněk Schmid ta- jemníkem tabákové režie v Hodoníně. Kontrolor tabákové továrny v Písku Josa Pros, adjunkt tabákové hlavní továrny v Budě- jovicích Bartoloměj Fürich a kontrolor tabá- kové hlavní továrny v Jáchymově Rudolf Kali- voda jmenováni tajemníky tabákové režie a po- necháni na svých místech.
Pašičův Protič Vilém František Josef Holub Schmid Fürich Rudolf Kali Bělehrad Vídeň Hodonín Sedlec Písek Buda Jáchymov Josa Pros
2 article
Dráha Libochovice-Jenšovice. Z Vídně, 3. prosince. Do Vídně dostavila se deputace z okresu libochovického, aby se domáhala provedení dráhy Libochovice-Jenšovice a zřízení telefonního spojení z Libochovic do Roudnice. Deputace, v níž nacházeli se pánové Josef Kalous, místopředseda a František Malý, jednatel družstva dráhy a Julius Langweil, to- várník z Budyna, uvedena byla poslancem Jindř. Maštálkou do referátu minister- stva železnic a potom k ministru železnic dru. Wittkovi, kde dostalo se jim ujištění, že se zřetelem na zakročení posl. Maštálky upustila státní správa od námitek stran nepřipravenosti projektu dráhy Libochovice—Jenšovice a od po- žadavku, aby království české zvýšilo garanci této dráze poskytnutou ze 70% na 75% a že po- skytne na doplnění příspěvků zájemníků doža- dovaný obnos 520.000 K, jakož i že předlož říšské radě dotýčný návrh zákona, jakmile po- měry politické poskytnou naději, že by předlohý o lokálních dráhách říšskou radou mohly byt projednány a přijaty. Také v ministerstvu ob- chodu dostalo se deputaci ujištění, že telegrafn linie Libochovice—Roudnice pude zrizena mezi jedněmi z prvních linií telegrafních, které v Če- chách budou otevřeny
Kalous Malá Julius Langweil Jindřichův Maštálka Wittek Maštálek Libochovice Jenšovice Vídeň Roudnice Budyna
3 article
Telegrafické zprávy. Ministr války u císaře. Z Jedlové, 2. prosince. (C.-B.) Císař přijal dnes dopoledne ministra války šl. Pitreich ve zvláštní audienci. Souboj mezi klerikálními redaktory. Z Pešti, 3. prosince. (C.-B.) Následkem polemiky mezi klerikálními časopisy »Magyar Allam« a »Alkothmany«, z nichž onen umírněně a tento v obstrukčním smyslu píše, konal se včera mezi redaktory Emilem Szemeczem (»Magyar Allam«) a Edmundem Benitzkym (»Alkothmany«) souboj na šavle. Szemecz byl povážlivě poraněn. Zvláštní anglické poselstvo do Afganistanu. Z Kalkuty, 2. prosince. (C.-B.) Do Kabuln vypravené zvláštní anglické posel stvo přibylo dne 30. listopadu do Girkikaje Dnes má odejeti do Dželalabadu a dne 12. pro since dále do Kabulu. Vyzvání ministra Berteauxa k důstojnictvu. Z Paříže, 2. prosince. (C.-B.) Ministr válk Berteaux zaslal sborovým velitelům oběž- ník, ve kterém je vyzývá, aby působili k tomu. aby se navrátily svornost a uklidnění do sboru důstojnického. V ministerstvu války nejsou prý už žádné dotazníky. Jest nutno, aby důstojníe nedali na sebe působiti štvaním nepřátelských stran a aby se zdrželi jakéhokoliv obviňování, jakož i všech provokaci. Boj s církví ve Francii. Z Paříže, 2. prosince. (C. B.) Komise po- slanecké sněmovny pro poradu o předlozev příčině odluky církve a státu přijala osnovu so- cialistického radikála Devilla, kterou se ob novuje již zamítnutá předloha vládní. Členové menšiny komise ohradili se proti usnesení tomu. jako formálně nepřípustnému. Stálý rozhodčí soud v Haagu. Ze Štokholmu, 2. prosince. (C.-B.) Vláda jmenovala předsedu dvorního soudu Hammers- kjölda členem stálého rozhodčího soudu v Hazgu
Magyar Allam Szemecz Magyar Benitzky Berteauxa Pešť Afghánistán Kalkuta Dželalabad Paříž Francie Haag Devilla dvorní soud Hammer
4 article O národnostních poměrech v Dobřanech u Plzně na Střibrsku.
O národnostních poměrech v Dobřanech u Plzně na Střibrsku. Dobřany, městečko s okresním soudem hejtmanství stříbrském, stále a stále vyhlašovány jsou za město ryze německé! Tvrzení toto má však jenom za účel, zakrýti pravý stav věcía způsobuje často i v kruzích českých, poměrů ná- rodnostních blíže neznajících, klamné míněn c německosti Dobřan. Dobřany nejsou ně- mecké! Vědomí národní probudil zde a udr- žuje je nadále odbor Národní jednoty pošu- mavské, kterýžto odbor jest dosud mezi nej- čilejší odbory počítán. Jedině přičiněním jeho otevřena byla před 20 léty škola matiční, později trojtřídní s opatrovnou; dnes jest trojtřídní obec- nou školou, mající i vhodnou novou budovu, ná- kladem obce vystavěnou, jež však dosud nápisu „Škola“ postrádá. Česká místní školní rada a zvláště školdozorce se o českou školu vůbec ne- starají a posílají své děti po většině sami do školy německé. Obecní representace ví již jaké lidi má do české místní školní rady povolati, Dle posledního sčítání lidu při- hlásilo se 2155 obyvatelů za Čechy oproti 3005 Němcům, tedy více jak 2/5. Tento poměr národnostní změnil se od posledního sčítání lidu ve prospěch náš, čehož patrným do- kladem jest, že do trojtřídní obecné školy a do matiční opatrovny chodí přes 300 dětí! Navzdor této početní síle potlačována jest česká menšina ve veřejném životě všude. Činí-li tak úřady samo- správné, nelze se diviti. Avšak státní úřady ne- jednají lépe. Vyhlášky i od c. k. úřadů vyvě- šovány jsou jenom po německu, jako vyhlášky o kontrolních shromážděních, z nichž byla jen je- diná (o zeměbraně) též česká.
Němec Dobřany Plzeň Čechy
5 article
Ačkoli čeští farní osadníci dobřanští tvoří většinu (!) — patříť k faře také ryze česká obec Chlumčany s počtem 900 Čechů a téměř česká obec (ovšem s vedením německým) Nová Ves se 400 Čechy — přece není rovnoprávnost ani v ohledu nábo- ženskémprovedena, majíť tito Češi pouze každou třetí neděli své české boho- služby! Náboženské požadavky Čechů byly sicei samým arcipastýřem jakož i konsistoří za spra- vedlivé uznány — ale dosud nebylo z nich nie provedeno. Příčina toho vězí v lůně církve. Patří totiž fara dobřanská poněmčujícímu řádu tepel- skému a před všemocným jejím prelátem Hell- merem, nepřítelem všeho českého, kapituluje i — pražská veledůstojná konsistoř! A tomuto mocnému pánu tajně pokrytecky pomáhá dobřan- ský farář P. Dobrý, rodilý Čech, Plzeňan, více klerikál než kněz. A takž netřeba se diviti, proč na české petice konsistoř vůbec ani neodpovídá.
Čecho Čech Hell P Dobrá Plzeňan Čechy
6 article
Jak tu věřiti slibu od sama pana arcibiskupa před 2 léty danému? A jsme-li v ohledu náboženském odstrko- váni, vede se v ohledu společenském a občan- ském naší menšině ještě hůře. České spolky jsou z hostinců, Němcům patřícím, vypovídány a nemá jim býti poskytnuta příležitost vyvíjeti se. Tak byl před třemi roky vypovězen na nátlak spolku „Bund der Deutschen“ z poslední své místnosti (ovšem německé) „U císaře rakouského“ první spolek zdejší, odbor Národní jednoty pošumav- ské a dosud nemá místností hostinských. Po- dobně nedávno založená Občanská beseda jest nucena míti své místnosti v soukromém domě a konečně třetí český spolek, Dělnická beseda „Havlíček“, spokojiti se musí místností nižšího řádu, německým pivovarským hostincem „U nádraží“, v němž nedávno se oběsila „sklepnice!“ s vedlejším ještě zaměstnáním a který ani zdejší vojenská posádka navštěvovati nesmí. Tomuto hostinci říkají taktuplní páni Němci „český“ a sem za město stále odkazují českou společnost.
Němec Havlíček U nádraží bund der Deutschen
7 article
Ačkoli potřeba českého hostince úřadně uznána byla, přece žádost o koncesi pro český hostinee a hotel před rokem c. k. místodržitelstvím byla zamítnuta. Dobřany jsou místem velmi navštěvovaným, sem přichází ročně sta Čechů navštíviti své ubohé přátele a známé v největším zemském ústavě pro choromyslné. Přirozeno tedy, že čeští příchozi hledají český hostinec, nechtíce býti při svém bolu ještě terčem urážlivých vtipů něme- ckých „kulturträgrů“ v německých hostincích. Z toho tedy zjevno, že jest zde třeba českých repraesentačních místností hostinských a hotelů, jež by vyhověly jak zdejší menšině tak i českým návštěvníkům Dobřan. Při tom dlužno stále míti na mysli, že za příčinou organisace jest třeba míti středisko stálé, neboť dobřanská menšina jest velmi důležitou posicí na Stříbrsku a padne-li někdy tato přední stráž, pak posune se rázem německá čára blíže do středu našeho království. Proto snaží se Občanská beseda zříditi zde k po- sile české věci „Národní dům“ a ježto sama fi- nančních prostředků nemá, appelluje na celou českou veřejnost, aby táž — pamětliva jsou těž- kého boje národnostního na ostrůvku stříbrském — přispěla finanční pomocí k uskutečnění za- mýšleného zřízení vlastního českého lidového domu v Dobřanech. Podíly po 50 korunách jakož i dary peněžité s díkem přijímá a kvituje Občan- ská beseda v Dobřanech.
Čecho Dobřany národní dům
8 article
A zase šestka. Ty vysoké číslice mne jaks hypnotisovaly, podléhal jsem suggesci. „Co — šest pokojů, to není konečně tak zlé!“ myslil jsem si, „a konečně, pro ro- dinu, jako jest naše, ani to není mnoho. Nás je deset, to nepřipadá na jednoho člena an pokoj!“ Ale vžíval jsem se do situace, chtěl jsem se obmeziti. Počítal jsem: „Do každého pokoje se dají dvě děti,t jsou čtyři pokoje. Zbývají už jen dva; z toho jednoho uděláme ložnici pro mou Amalii a pro mne, a z druhého salon a jídelnu. Nezbývá nic jiného, než salon a jídelnu spojit. Je to sice mi- zerie, ale když je nutno se obmezit!“ Takto zpracován, vešel jsem do domu. Tady nápis nade dveřmi: Portiér. Nu, myslím si: za těmi dveřmi bude nějaký takový premo- vaný panák s kloboukem na dvě facky a se zla- tou šerpou přes rameno; ale nebyl. Dočista oby- čejná domovnice tam byla a držela právě pra- prostý lavičník v ruce. To mi dodalo odvahy. „Máte zde nějaký byt k pronajmutí; jaký jest to byt?“ táži se. „Šest pokojů, kuchyň, předsíň, koupelna spíže, v kuchyni voda, všude elektrika, nu. krásný byt, milostpane, překrásný byt!“ sypala ze sebe žena, jakoby to měla na válečku. Zdálo s mi, že to povídá jako naučený otčenáš; patrně si to často přeříkává, aby se n spletla! „A kde jest to?“ „Ve třetím patře. Ale je to s „mezalínem čtvrté vlastně. „Hm — vysoko! A cena?“ „Patnáct set zlatých.
9 article
Nějak nevědomky jsem se ocitnul na ulici; mrákoty šly na mne a v uších mi hučelo a je- čelo neodbytně: patnáct set zlatých! Jedno sto dvacet pět zlatých měsíčně! Nebesa — kde jes literát či úřadník, který si takového bytu může dopřáti?“ Hleděl jsem být odtud pryč — co nejdále a co nejdříve. Zamířil jsem k Vojtěšskému ná- břeží, ale jaksi pode mnou nohy klesaly. „No, bůh to sud,“ pomyslil jsem si: „coje komu souzeno, tomu neujde. A šel jsem. Zde bytů dost; na každém le šení visely byty a samé byty. Bodří zedníci nebo nádenníci ochotně ukazovali mi do boudy př stavbě: tam prý pan mistr nebo palír mi to poví Pověděl. A zase: pět — šest pokojů a tisíe patnáct set zlatých. „No, nějak se v tom našem národě zmáh blahobyt!“ vypjal jsem prsa. „I 'dou — národ!“ utrhl se bodrý mist „to není náš národ, co to najímá!“ O illusi chudší, šel jsem dál. Zde — konečně zde! O, požehnanáta bulko! Dva pokoje a kuchyň! „Kde jsou ty. dva pokoje?“ táži se domov- nice v syrovém ještě domě. Podívala se na mne od hlavy k patě a tím pohledem obracela mi kapsy na ruby. „Jeden ve sklepě, druhý v pátém poschodí oba jen na dvůr. „Na ulici žádné okno?“ „Ne. Na ulici jsou jen ty větší byty,“ řekla pohrdlivě. „A stojí? „Po čtyřech stech zlatých. A já platím teď půl třetí stovky v prvním poschodí a mám dva pokoje na ulici! Dobře, že jsem ještě nedal výpověd! Nesl jsem ženě špatné zprávy. Veta jest po jejích illusích s elektrikou a vodou v kuchyni. Ať! Nebudeme se aspoň stěhovat! Dí slova písma: Lišky mají doupata svá ale člověk nemá, kam by hlavy položil.
Na ulice