1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 19. června 1913.
Praha
5
article
Naranní a večerní listy
předplácí se
v Praze v administra
na měste.
na čtvrt l iota
s dvojí donáško
na měste . . . . 2K
1ka
a maso ve nMiálkáeh
Poštou.
a ěrtjata : . . . 2 K o
a měss dvojí zásllk
ri:: : : k Z
Praha
7
article
V drobném prodeji:
velečlelo o sobe
zne
vo Hililkách na venkové.
večerni,
Insoráty
plati se hotově napřed
Předplacení a fnserty, příji
administrace v Marinnské ul.
redakce, siskárna a exped
Rukopiny se nevraesk
Marinnský ulice
8
article
V Praze, 19. června.
V Praze, 19. června.
Ve Vídni zase mají trochu radosti. Bul-
harsko nechce ustoupit, trvá na tom, aby pů-
vodní smlouva byla splněna, a dává týden-
nílhůtu. Nový bulharský ministerský před-
seda Danev prý docela mathematicky přes-
ně vypočítal pravděpodobnost války: 80% pro
válku, 20 proti. Do Petrohradu byla poslána
příslušná zpráva, že Bulharsko se podvoli jen
tehdy, bude-li splněna smlouva srbsko-bul-
harská, kdo bude zastupovat Bulharsko na
petrohradské poradě, dosud není oznámeno
Ze Srbska měl tam dnes odjeti minister-
ský předseda Pašič, ale vyjede prý až v ne-
děli. Videňské listy k vůli větší sensaci by
chtěly, aby tam jel i následnik Alexandr. Ale
toho patrně nebude.
V pozadí celého sporu začíná již straši
příznak dynastických krisí. V Srbsku i Bul-
barsku prý hrozí, že donutí nynější panovníky
odstoupit. že válečná strana srbská dotírá n
mírumilovného Petra asi velmi naléhavě,
tom by svědčila věta z odpovědi krále Petr
na carský telegram, v níž mluví se o nebez-
pečí dynastické krise.
Válečná strana bulharská žene prý stejně
cara Ferdinanda do války hrozbou, že by ji-
nak musil postoupit svůj prestol následníku
Borisovi. Jmenovitě generalissimus Sav o
rád prý by si zahrál na Mahmuda šefketa pašu
z r. 1909, poněvadž si myslí, že by mladý
panovník Boris byl potom hříčkou v jeho
rukou.
Pašič
Petro
Petr
Ferdinand
Boris
Mahmud
Praha
Vídeň
Petrohrad
Bulharsko
Srbsko
Sava
9
article
My zde sentimentálně se chvějeme o slo-
vanskou svornost na Balkáně, a naši pokreví
bratří pomýšlejí zatím na státní převraty, aby
vyhověli svým výbojným snahám. Bezohledné
sny o hegemonii na Balkáně, podněcované
nezřízenou osobní ctižádostí jednotlivých vůd-
ců, hrozí zničit úspěchy válečné, nepodaří-li
se mocnému slovu ruského cara zarazit spon
rozvaděných bratří.
Vlastně, je to jen spor bratří? Je to jen
spor slovanský? Zapomínáme, že jde na Bl-
káně nejen o spor Srbska a Bulharska, ovšem
zde je jeho jádro, leč o spor Bulharska se
Srbskem, Řeckem a Černou Horou, tedy
aspoň ne o spor ryze slovanský. Bulhaří již
dávno ochabli v tvrzení, že trvají na svých
požadavcích v zájmu slovanském, a Srbov
pomalu se toho také začínají zříkat.
V záhřebském „Srbobranu“, který bývá
velmi dobře zpraven z Bělehradu, čteme prá-
vě výklad ze srbských důstojnických kruhů.
Tam se nám, Slovanům z habshurské mon-
archie, vytýká naivní, /sentimentální, nepoli-
tický názor, nepraktický a nereálný výklad
událostí, naříkáni a bědování, že celý spon
jest jen na škodu Slovanů. V balkánském
spolku jsou prý jen Srbové a Bulhaři Slo-
vany a z těch jen Srbové jsou docela upřímní
Slované, kdežto Bulhaři jsou nezcela a ne-
upřímní Slované, třetím spojencem je Řecko
a čtvrtým mělo by být Rumunsko. Máme-li
na zřeteli celý spolek, nemůže být řeči jen
o slovanském sporu.
Spolek balkánský měl prý za účel osvo-
bodit Balkán od Turků a umožnit každé osvo-
bozené zemi podmínky rozvoje a pokroku.
Srba
Bulhar
St
Slovan
Balkán
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Černá Hora
Bělehrad
Rumunsko
Slovan
10
article
Balkánské státy nechtějí otročit ani Turecku,
ani Evropě, ani žádnému ze sebe. Zda po
osvobození od Turků má nastati poroba Bul-
harům? A nenastalo by něco takového, kdyby
se Řecko musilo zříci Soluna, a Srbsko, za-
hnané od Jaderského moře i od Vardarské
doliny, stlačené mezi Bulharskem a Albanií
nemělo přístupu ani k Egejskému moři? Proti
tomu my Srbové musíme se bít na život i na
Přijde-li k boji, Srbové prý nebudou Bul-
hary podceňovat, ale nebudou se jich ani báti
Dokáží svou rovnocennost. Na výboj Srbsk
nemyslí, jen na obranu zemí, které svou krv
osvobodilo a kde ani kapky bulharské ne-
byla prolito. Srbové spoléhají na to, že mají
terén příznivější než Bulhaři, za zády bitevn
čáry mají po celé délce od Niše na Skoplje
do Velesa železniční trať, kdežto, Bulhaři za
svým frontem od Slivnice na Strumu k Serezu
takové železnice nemají, mohou tudíž Srbov
snadněji provádět změny v umistění svých
vojsk. Nejen Srbsko, všechny ostatní státy
balkánské jsou proti bulharské hegemonii
Bulhaři si mohou vybrati chtějí-li mír bez vál-
ky, anebo mír s válkou.
Tak mluvil srbský důstojník. Proč by-
chom při té příležitosti mluvili o slovanské
svornosti? Když sami si vzájemně slovanskos
upírámel Srbové popírají, že by Bulhaři byl
dobří Slované, a Bulhaří sami říkají, že vědí
jen, že jsou Bulhary, ale že je otázkou, jsou-l
i Slovany. O Rusech zase Poláci tvrdí, že to
nejsou Slované, ale slovansky mluvící. Mon-
golové... Rusové zase vytýkají Polákům, že
necítí se Slovany. A o nás řekl slavjanofil
Lavranskij, že jsme slovansky mluvící Němci
Kolik těch dětí zůstane matce Slavii?
smrt
Turek
Srba
Bulhar
Srbov
Slovan
Polák
Rus
Lavranskij
Němec
Turecko
Evropa
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Albánie
Niš
Skoplje
Slivnica
Mona
Slovan
Slavia
11
article
Spor srhsko-bulharský
Spor srhsko-bulharský
a ostatní věci halkánské.
Sporné strany a petrohradská konference.
Z Bělehradu, 19. června. Ve vládních kru-
zích zdejších se ujišťuje, že je vláda odhodlána
ve sporu s Bulharskem setrvati prostě na svém
stanovisku a vyčkati, co dále odjinud bude
učiněno. Ministerský předseda P aši č odebéře
se v neděli do Petrohradu, aby tím dáno bylc
na jevo, že je Srbsko ochotno Ru-
skem svolanou konferenci čtyi
ministerských předsedů bez vše-
liké výhrady obeslati. Srbská vláda
předpokládá a to nikoli bezdůvodně, že petro-
hradská konference — jestli se vů b
sejde — zabývati se bude především otáz-
kou odzbrojení. SrbskoaŘecko budou při
tom zastávati stanovisko, že vojska obou států
svých dosavadních posic opustiti nesmějí, do-
kud sporné záležitosti přátelskou shodou ne-
budou urovnány. Bulharsko však bude žádat
— jak se tu ví — aby petrohradská
konterence ihned zahájila dělení
spornýchúzemí. Dle ruského návrhu má
car pronésti rozhodčí výrok teprve, když by
zástupcové států balkánských nedovedli se do-
hodnouti. Ostatně vypravuje se tu, že Bulhar-
sko nemá chuti, podrobiti se carovu rozhod-
nuti, nýbrž že chce svůj program provésti stij
co stůj a že je v tomto úmyslu posilováno sta-
noviskem politiky rakousko-uherské.
Bulhar
Bělehrad
Bulharsko
Petrohrad
Srbsko
12
article
Eulharsko trvá na provedení alianční smlouvy
a odmítá koncese.
Ze Sofije, 19. června. (K. k.) Oficiosní
„Bulgaria“ píše: Vláda bude věrným inter-
pretem citů národa, snažíc se obnovit
s Tureckem přátelské styky a ne-
vyřízené otázky po dobrém rozřešiti. Vůč-
Rumunsku provede protokol petrohrad-
ský a styky s oběma zeměmi učiní těsnější.
Zástávajíc v rámcí alianční smlouvy se Srb-
skem, bude žádati jejího provedení a odmítne
všelikou myšlenku na kencesi. Bulharský ná-
rod a vláda doufají, že smírčí soudce vynese
rozhodnutí, které neuspokojuje ambice, nýbrž
rozumné zájmy obou stran. Schůzka 4 před-
sedů ministerstev nepříspěje asi mnoho k roz-
řešení kríse. Pokud jde o Řecko, musí toto
před počátkem vyjednávání vykliditi území.
která po posunutí bulharského vojska n
trácké bojiště protiprávně obsadilo
Ze Sofije, 19. června. Orgán ministerského
předsedy dra. Daneva „Blgaria“ prohlašuje na
čelném místě, že demobilisační návrhy Srbsk
jsou pouhým klamem, poněvadž se dobře ví, že
Srb
Turecko
Rumunsko
Řecko
Srbsko
13
article
Srbsko odzbrojiti nechce. „Jsme dobře zpra-
vení“ pokračuje list, „že Srbsko má spojence
proti nám a že nás chce napadnouti a donutiti,
abychom obětovali své bratry. Chce-li Srbsko
splniti smlouvu s námi uzavřenou, pak nám ne-
třeba žádného cízího, který by nás vyzval k
demobilisaci. Žádáme, aby nesporně bulharské
území bylo vyklizeno, jakož aby dosadila se
společná správa v území sporném. Potom tepr-
ve může býti odzbrojeno.“ Tentýž list prohla-
šuje, že Bulharsko bylo by donuceno smlouvu
balkánských států bez ohledu na Srbsko uve-
řejníti ve chvíli, ve které by všechny naděje
na smírné vyrovnání se Srbskem byly zmařeny.
Srbsko trvá na změně spojenecké smlouvy.
Z Bčiehradu, 19. června. („N. Fr. Pr.
Bulharská odpověď směrodatné kruhy srbské
neuspokojí. Prohlašuje se, že přistoupení na
bulharské návrhy rovnalo by se v zdání se
srbského požadavku porevisi spo-
jenecké smlouvy. Srbsko musí však na
revisi pevně trvati, protože Bulhaři
činí nároky na území, na která následkem to-
ho, že nesplnili povinností smlouvou jim ulo-
žených, nemají žádného práva.
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Francie
14
article
Brzké rozhodnutí.
Ze Sofije, 19. června. Čeká se brzké
rozhodnutí krise. Všeobecný jest názor, že
stane se to snad ještě v tomto týdnu.
Dnes bude odevzdána zamítavá odpověd
bulharské vlády na poslední notu srbskou.
V Sofiji nemají už naděje.
Ze Sořfje, 19. června. (N. F. Pr.) Jelikož
ministerský předseda Pašič svou demisi od-
volal, aby, jak praví „Samouprava“, po-
kračoval v politice, kterou nastínil s posledním
svém expose, a protože, jak oznamuje se z Bč-
lehradu, srbská bojechtivost telegrafickou od-
povědí krále Ferdinand a byla ještě sesí-
lena, nedoufá již zde téměř nikdo, že posled-
ního slova bulharského bude dbáno. Nebylo bu
divu, kdyby Bulharsko, odmítne-li Srbsko bul-
harské požadavky před uplynutím 7 dnů, ani
konce této lhůty nevyčkalo.
Z Paříže, 19. června. „Matin“ dostal de-
peši odevzdanou v Sofiji ve 12 h. 30 mín. n
dnešek v noci, dle které sítuace nabyla povahy
vzbuzující obavy. Srbská vláda žene prý věe
na ostří nože. Bulharsko chce určité záruky,
než uzná rozhodující roli carovu, a pevně jest
odhodláno, neobeslati konferenci petrohrad-
skou a nesvoliti ke schůzce ministerskýh
předsedů, dokud nebudou dány formální záru-
ky, že Srbsko nálezy konference také náleži-
tě splní.
Pašič
Ferdinand
Bč
Bulharsko
Srbsko
Paříž
Matin
15
article
Srbský vojenský zástupce ze Sofíje odvolán
Z Paříže, 19. června. „Matin“ oznamujet
Srbská vláda odvolala vojenského zástupce
v Sofiji.
Bulharský hlas proti ruskému carovi.
Ze Sofije, 19. června. Orgán Radoslavův
„Národní práva“ obrací se prudce proti tele-
gramu carovu. „Nevíme,“ píše, „odkud car
odvozuje si právo rozdělovati státním pohlavá-
rům důtky a rozkazy, jako nějakým poddaným
knížatům podřízených ruských provincií. Vůč
králi anglickému by se byl car netroufal po-
rušovati takto ústavu. Balkánské státy byly
sice Ruskem stvořeny a národové balkánšt
nalézají se v jakémsi poručnictví ruského
cara, ale tím nejsou balkánské státy samy vin-
ny. Nechať Bulharsko má zmužilost prohlásit
Rusku, že další průtah a pokračo-
vánív barbarstvímakedonskémje
válkou.
Proč mají se balkánští vítězové podrobiti
rozhodnutí Ruska.
Z Petrohradu, 19. června. (.Zeiť“.) „Novoje
Vremja“ praví v úvodním článku, že balkánstí ná-
rodové a jejich zodpovědní vůdcové žili dosudv
přesvědčení, že vedli válku pouze s Tureckem
že nad nim zvitězili výhradně jen svojí silou.
Stavše se tímto pocitem hrdými, považovali sebe
za jediné soudce ve vlastní své věci a hleděl
na každé vměšování s nevoli. Avšak spojenci ne-
vedli válku pouze s Tureckem a nikoli sami, neboe
kromě zjevného nepřitele měli v zádech ješte
stražnějšího odpůrce, toliž Rakousko- Uhersko.
které bez zadržených 500.000 ruských záložník
bylo by vtrhlo do Nového Pazaru. Starého Srbska
a Albanie. Jenom Rusku musí spojenci děkovat.
že byla možna jejich vitězsíví. Bylo ludíž nejsvě-
tější povinností Srbů a Bulharů, požádati Rusko
převzetí rozhoděího soudu a jcho výroku bezpod-
minečně a bez váhání se podrobil.
Radoslavův
Srba
Bulhar
Sofíje
Paříž
Sofija
Bulharsko
Rusko
Petrohrad
Turecko
RakouskoUhersko
Nový Pazar
Srbsko
Albánie
Matin
Novoj Vremja
16
article
Londýnská velevyslaneclá konference a hra-
nice příštího Albanska.
Z Londýna, 19. června. Velevyslaneck
konference radí se stále o hranicích příštih
Albanska, ale výsledek těchto porad je do-
sud skrovný. Největší potíž působí konferenci
stanovení hranice mezi Albanií
Reckem. Hranici, kterou Italie navrhuje pro
vymezení Albanska na straně epirské, pro-
hlašuje Řecko za nepřijatelnou. Tato hranice
šla by od mysu Stylosu 20 kilometrů na jih.
pak vinula by se na sever od Janiny (která
by zůstala řeckou), takže by Petovo a Konica
připadly k Albansku. Dále šla by hranice na
sever a zůstavila by jezero Presbu a Goric
také Albansku. Řecko namítá, že tato podiv-
ná hranice všem zeměpísným předpokladům
se příčí a proto nejen nevhodnou, nýbrž ne-
srozumitelnou je. Jediná silnice, vedoucí
k mořskému pobřeží, silnice z Janiny pře
Konicu — Argyrokastro — Premeti a Goricu
byla by hranicí tou přeříznuta.
Janin
Premeť
Londýn
Albánie
Řecko
Gorica
Konica
Presba
Albansko
Italia
17
article
Zatímní vláda v Albansku organisuje zemskou
Zatímní vláda v Albansku organisuje zemskou
správu.
Z Valony, 19. června. („N. Fr. Pr.“) Hne
po odtáhnutí srbského vojska zatímní vlá-
da počala prováděti organí s a c
úřadů správních i jiných. Do všech
srbského vojska prostých krajů vysláni byli
soudní úřadníci a jiní civílní funkcionáři. Gu-
vernéři v Drači, Kavaji, Kroje, Elbassanu a Ti-
rany jsou s provisorní vládou v čilých stycích
a neuznávají žádné jiné autority. Patnáct býv
tureckých důstojníků albanské národnosti se
usneslo, že zřídí ve Valoně a vycvičí v zor-
nou albanskou setninu. Vláda tento
návrh schálila a projevila ochotu hraditi ná-
klady jeho provedení. Fi5 šetninu přijíniají se
nyní dobrovolníci. Srbské vcjsko je kromě
dvou hlídek v Mírdatě ještě v Kiavšanu, čtyři
hodiny od Strugy, v Dibře, Starovu a v Guře.
Srbské vojsko má v nich obsazeny dosud vše-
chny posice, kterých se zmocnilo při svám
příchodu.
Elbassan
Valon
Francie
Drač
Kavaj
Kiavšan
Struga
Dibrý
Starov
Gura
18
article
Turecko neodzbrojí.
M. Z Kolina nad Rýnem, 19. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) Cařihradský telegram „Koln
Ztg.“ oznamuje: Na zakročení velmocí v pří-
čině současného obecného odzbrojení na Bal.
káně odpověděla Porta, že Turecko žád-
ným způsobem dříve odzbrojit
nemůže, než stejnopisy smlou v
o míru budou vyměněny, než pařížská
finanční komise práce své ukončí a požadavel
válečné náhrady vítězům naprosto odklizen
bude.
Zatýkání odpůrců vlády v Turecku.
M. Z Kolina nad Rýnem, 19. června. (Zv
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel
ze Smyrny tento telegram: Od tří dnů děje
se tu hromadné zatýkání ze spiknuti podezře-
lých stoupenců liberální strany turecké. Tak
redaktor hlavního liberálního orgánu „Mussa-
vat“ byl zatčen. Zatčení budou vojenským sou-
dem dáni do vyhnanství.
Z Berlína, 19. června. „Berl. Ztg.“ ozna-
muje z Cařihradu o původních pláne c
spiklenců: Hned po atentátu na Mahmucl
Šefketa pašu měli býti usmrceni také Ta-
laat a Džemal bej, po jichž odstranění
bylo by došlo k sesazení sultána, čdstranění
následníka trůnu Jussufa Izzedina, načež by
byl sultánem prohlášen jeho bratr princ V a-
heddin. Místem porad byla spiklencům
Konstantona, kde bývalý ministr vnitra Re-
šid, který dlí nyní v Paříži, měl častěji schůz-
ky s vrahem Ziem a některými důstojníky vo-
jenské ligy.
Koln Ztg
Berl
Jussuf Izzedin
Konstanton
Turecko
Kolina nad Rýn
Bala
Berlín
Cařihrad
Paříž
Kölnische Zeitung
19
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
20
article
Krise.
Krise.
Z Vídně, 19. června. (Zvláštní telegram
„Národních Listů“.) V parlamentní budově byl
již v hodinách ranních neobyčejný šum a hluk
Bývá tam pravidelně, když kampaň poslane-
cké sněmovny kloní se ku konci. Tentokráte
však spolupůsobí ještě jiné mimořádné příčiny.
Jsou to krise, ve kterých se nalézá kabínet
i parlament.
Ministerský předseda hr. Stürgkh za-
vítal záhy do parlamentního paláce a měl tam
porady s minístry Zaleskím a Heinoldem
a s odbornými chéfy z ministerstva financí. N
to dostavili se k němu jménem německo-ná-
rodního svazu dr. Gross a dr. Rolle r. P
nich příjal minísterský předseda vídeňského
purkmístra, bývalého předsedu sněmovny dra.
Weiskirchnera. Ve sněmovně rozšířeny byly
zprávy, že v obou parlamentech, vídeňském
uherském učíněny budou souhlasné projevyo
telegramu, který zaslal car králi bulharskému
a srbskému. Tyto pověsti byly však vyvráceny
a dodáno, že toliko v parlamenté uherskán
o věci té zahájena bude rozprava, za které
promluví také ministerský předseda hr. Tísza
Všechny kluby sněmovny konaly dopo-
ledne schůze. Český klub přerušil jednání své
do odpoledne, poněvadž do té chvíle žádné
výzvy oněch poslanců českých, kteří včera
sami založili Jednotný klub, nemá ještě.
Stürgkh
Heinold
doktor
Gross
Roll
Vídeň
21
article
Z Vídně, 19. června. (12 hod. 20 min.) Do-
polední schůze německého národního svazu
a křesťansko-sociálního svazu minuly bez
všeho výsledku. Po nich odebrali se oba před-
sedové dr. Gross a Fink k ministerskému
předsedovi hr. Stürgkhovi na nové jed-
nání. Vyskytly se četné návrhy sprostředko-
vací
Z Vídně, 19. června. (Ve 2 hodiny.) Sítuac
jest přes nové ústupky, které činí vláda v pří-
čině jmenování úředníků a v příčině záříjového
termínu pro aktivování služební pragmatiky
státních úřadníků, kritická, ba krajně napiatá.
poněvadž křesťanští socialové nechtějí upustiti
od svého požadavku a návrhu, by v červenci
zasedání se konalo a zabývalo se výhradně
finančním plánem. Marné bylo upozorňování,.
že vydávají poslaneckou sněmovnu do nebez-
pečí, že nebude míti žádnou novelu k jedna-
címu řádu, kterou se obstrukce ztěžuje, a že
vydají sněmovnu zase pusté obstrukci pilných
návrhů. Křesťanští socialové se netají, že věc
ženou na parlamentní krisi, která by skončila
rozpuštěním poslanecké sněmovny a vypsáním
nových voleb.
Gross
Fink
Stürgkh
Vídeň
německý národní svaz a křesťanskýsociální svaz
22
article
Cestou ke kompromisu.
Z Vídně, 19. června. (V 1 hod. s poledne.
O 11. hodině dopolední povolal hr. Stür g kh
do ministerské síně zástupce stran, které si
přejí brzké projednání finanční reiormy. Zá-
stupcové svazů křesťansko-socialního a něme-
cko-nacionálního dostavili se k němu rozmno-
ženi ještě několika důvěrníky. Min. předs. h.
Stürýkh prohlásil, že vláda jest ochotna
přiblížiti se k návrhu posl. dra. Rollera
(ohlášenému v ranních „Národních Listech“ ).
a že chce obsadíti všechna neobsazená syste-
misovaná místa státních úřadníků v době nej-
bližší. Kromě toho chce provésti velkým po-
čtem jmenování státních úřadníků a také kan-
celářských pomocníků ad personam. Posl. dr.
Leo žádal na to, aby služební pragmatika pro
státní úřadníky byla aktivována se zpětnou
platností, počínaje prvním zářím. Posl. dr.
Hauser žádal.- v počátek stanoven byl na
t. července. P pouhé debatě, která trvala
2 hodiny, a ve lré dr. Kramář varoval pře
každým počínáním, jímž by se ohrozily zájmy
státního úřadnictva, bylo usneseno, že něme-
cko-nacíonalní svaz a křesťansko-socialní svk
odebeřou se neprodleně k novým poradám
o nových proposicích vládních. Hr. Stürgk
navzájem ještě dodal, že vezme v úvahu ter-
mín 1. září jako počátek aktívování služební
pragmatíky. Zástupcové stran povoláni jsou
opětně k hr. Stürgkhovi na 5. hodinu od-
polední.
Roller
Posl
doktor
Lea
Hauser
Kramář
Vídeň
Hradec
stupcová svaz křesťanskýsocialní
23
article
Sprostředkovací návrh Poláků.
Z Vídně, 19. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Ráno sešla se par-
lamentní komise Kola polského. Tam ulo-
ženo předsedovi dru. Leovi, aby vy-
jednával mezi německým národ
ním svazem a křesťanskými soci-
ály nastranějednéavládou na stra-
ně druhé stran prostředků, kterými by se
uklidily neshody v příčině červencové kam-
paně a projednání finančního plánu. Dr. Le
pokusí se u vlády vymoci, a by s l u ž e b
pragmatika měla zpětnou plat
nos t. počínaje 1. z ářím to ho to r o k u.
Deputace mimořádných professorů vysoko-
školských v parlamentě.
Z Vídně, 19. června. (Zvláštní telefonická
zpráva „Národních Listů“.) Dnes dostavila se
do parlamentu deputace mimořádných profes-
sorů z Rakouska, ve které se nalézali profes-
sor vídeňské university dr. Hanuš Úbers-
berger, prof. krakovské university dr.
L. Brunner a professor české university
v Praze dr. O. Srdínko, aby intervenoval
v příčině požadavků mimořádných professorů.
Deputace konferovala o svých požadavcích
s poslanci drem. Tobolkou, drem. Bach-
mannem a drem. Ha l ba ne m.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 19. června. (K. k.) „Wiener Zeštuný
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil Auguste
Salmonové šl. z Hohenleebu v Hoře sv. Ka-
teřiny Alžbětin řád druhé třídy. — Paní arcivévod-
kyně Marie Josefa propůjčila Pavle princezn
z Lobkowitz. roz. hr. Schönbornové a Leon-
tině kněžně z Windisch-Graetzu, roz. princezně
z Fürstenbergu, řád hvězdového kříe
Polák
Leo
doktor
Úbers
profesor
L Brunner
Srdínko
Bach
Wiener
Salmon
svatý . Ka
Alžbětin
Marie Josef
Pavel princezn
Lobkowitz
Schönborn
Leon
Fürstenberg
Vídeň
Rakousko
univerzita doktor
český univerzita v Praga
Windisch
24
article
Gešov ve Vídni.
Z Vídně, 19. června. (K. k.) Dosavadní b-
harský ministerský předseda Gešov přibyl sem
k několikadennímu pobytu, aby tu vyhledal lé-
kařské pomoci pro svoji ušní chorobu
Záležitost Marconiova v anglické sněmovně
Z Londýna, 18. června. [K. k.) (Dolní sněmov-
na.) Dnes začala debata o zprávě vyšetřující ko-
mise pro záležitost Marconiovu. První mluvil unid-
nista Cave, který navrhl, aby bylo učiněno for-
mální protestní usnesení, ve kterém s
vyslovuje politování nad transakce-
mi jistých ministrů v americkýc
Marconiových akcifch, a žádá se, aby mi-
nistři ve svých prohlášeních o této věci jednal
vůči sněmovně úplně otevřeně. Cave nechce pro-
nášeti nějaké výtky co do osobní úplatnosti, pro-
hlásil však, že ministři provinili se proti zákonům
a tradicím sněmovny a veřejného života. Sir Ru-
fus Isaacs byl první stoupenec vlády, ujavší se
slova. Když povstal, byl za vřavy uvitán
stoupenei vlády provoláním „slávy
Prohlásil, že by on a Lloyd George, jakmile byji-
sté věci konstatovali, po předehozí dohodě sně-
movnu opustili, až by se hlasovalo o resoluci. Pro-
hlásil, že, nechť by transakce s americkou Marco-
niovou společností byly kritisovány a kárány jak-
koliv, že by tyto výtky padly na něj a nikoli na
Cave
Isaacs
Lloyd George
Marco
Vídeň
Londýn
25
article
Lloyda Georga, nebo lorda Murraye. Vzhledem na
to, co se událo, souhlasí nyní s tím) že mlčen
ministrů v debatě o záležitosti Mar-
coniově loni v říjnu bylo chybou, ale
vzpirá se myšlence, že jednání mi-
nistrů mělo za účel klamati. Takového
úmyslu neměli nikdy. Řečník prosil sně-
movnu, aby k jeho jednání přiložila
nejpřísnějši měřítko. Nikdy mu nepři-
padlo, že by ho některá lidská bytost mohla obvi-
ňovati z úplatnosti, protože zakoupil americké ak-
cie Marconiovy. Jednal s úplnou otevřenostía
bez všelikého pokusu zatajovati. Považuje trans-
akce, o něž jde, sice za naprosto nezávadné, ale,
kdyby byl znal tehdy všecka fakta, kdyby byl
tehdy věděl, co ví nyní, kdyby byl věděl, že lid
jeho jednání mu může tak zazlívati, anebo že by
bylo možno takové překrucování, nebyl by ony
transakce učinil. Připouští, že bylo pochybením
koupiti akcie Marconiovy. Lloyd George
rovněž lituje, že transakce nebyly v říjnu leni
otevřeně vyloženy. Bylo chybou jeho i Isaacovou
čekati tak dlouho, až budou musiti vypovídati
před výborem pro vyšetřování záležitosti Marco-
niovy o projednávaných faktech. Nikdy nebylo ú-
myslu skrývati před sněmovnou plnou pravdu.
Protestuje energicky proti žalobě z
úplatnosti, která se ukázala bezdů-
vodnou. Připouští dobrovolně, že je-
ho jednání nebylo ani opatrné, ani
rozvážně, ale jest si vědom, že neučinil nic.
co by mohlo poskvrniti jeho čest jako ministra.
Jednal sice nerozvážně, bez pečli-
vosti a chybně, ale jednal nevinně.
otevěeně a poctivě. (Pochvala u stoupen-
ců minlsterstva.) Proto odevzdává se s plnou du-
věrou do rukou nejen svých politických přátel, ale
také členů všech stran sněmovny. (Živá pochvala
u stoupenců ministerstva.) Ministři Isaaca
Lloyd George opustili sněmovnu o b-
klopeni stoupenci ministerstva, kte-
ří jim blahopřáli.
Lloyd Georg
Murray
Lloyd George
Marco
Isaaco
Mar
Marconiův
26
article
Ke konci schůze navrhi Buckmaster (liberál)
tuto resoluci: Sněmovna béře na vědo-
mí prohlášení Isaacova a Lloyda Ge-
orgova o provedené Jimi koupi amerických akcit
Marconího společnosti a pokládá za správno pro-
jeviti protokolárně svoji nelibost nad ne-
správným obviňováním nejhrubšího
druhu, jež proneseno bylo proti obě-
ma ministrům, a jež se objevilo jako úplně
neodůvodněno. Herbert Samuel prohlásil, že jest.
lživým tvrzení, jakoby také on investoval Marco-
niho akcie. Na to bylo rokování odročeno.
Mínísterská krise v Dánsku.
Z Kodaně, 18. června. (K. k.) Král pověřil po-
slance folketingu Zahla sestavením nového kabi-
netu. Zahle vyžádal si do zítřejšího večera čas n
rozmyšlenou.
španělská válka v Marokku.
Z Paříže, 18. června. (K. k.) Vzhledem na ob-
tíže, spojené s odesláním posil do Marokka, měl
hr. Romanones s francouzským velevyslancem roz-
mluvy o otázce event, vojenské součinno sti
obou zemí v Marokku. Celkové ztráty Špa-
nělů v bojích u Tetuanu ze den 15. jsou 25
mrtvých, mezi nimi dva důstojníci, a 120 raněných,
mezi nimi 8 důstojníků.
Z Madridu, 18. června. (K. k.) Úřadně se sděluje
ze Meliliy, že domorodci učinili strojní pušky, děla
a střelivo dělové lodice „Concha“ neupotřebitel-
nými.
Španělští socialisté proti další válce
v Marokku.
Z Paříže, 18. června. (K. k.] Dle zprávy listůz
Madridu hrozí se v socialistických kruzích v še-
obecnou stávkou, bylo-li by pokračo-
váno v Marokku ve válce. Příští neděle
chtějí republikáni a socialisté pořádati po celém
Španělsku protestní tábory proti výpravě marocké.
Choroba ruského ministra Sazonova.
Z Petrohradu, 20. června. [„N. Fr. Pr.“) Sazo-
nova ledvinová choroba není vážného rázu, avšak
Sazonov musí ještě nejméně tři dny zůstati v po-
steli, načež, pokud bude nejdříve monžo, přesídl
do Carského Sel.
Herbert Samuel
Marco
Sazonov
Dánsko
Kodaň
Maroko
Paříž
Madrid
Španělsko
Petrohrad
Francie
Selo
27
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Německá starost o zemský výbor království
Českého.
„Prager Tagblate“ vrátil se dnes ke své vče-
rejší večerní — dnes ráno námi zaznamenané —
zprávě, dle níž obchodní komory, české i německé.
chtějí se o své újmě dáti do nové dorozumívací
akce, a dle kteréžto zprávy má zemský výbor být
vyšší úřadní mocí zbaven svých funkcí a má byt
nahražen úřadnickou komisí. „Pr. Tagblatt“ dnes
tvrdí, že tento plán se vyskytl v určitých kruzích
českých, a že se tam odůvodňuje snahou, aby vlá-
dě bylo znemožněno zasáhnouti do zemských finan-
cí král. Českého.
„Dle „Pr. Tagblattu“ není českým politickým
kruhům neznámo, že — prý — vláda nebude moci
dlouho již klidně přihližeti k finančnímu hospodář-
stvi zem. výboru, a že konečně nastane chvsle.
kdy ústřední správa státní převezme samosprávu
zemskou. Také prý češí pozorují, že tato chyšle je
bližší, než by se zdálo podle sebevědomého jednání
většiny zemského výboru.
Prager Tagblate
Tagblatt
28
article
Potom „Pr Tagblatt“ vykládá: posledně si zem-
ský výbor vypůjčil 8 mílionů , z nichž musil 5 mi.
zaplatiti na annnity, a teprve zbytku mohl použie
na běžné výdaje; i při šetrném hospodářství zemský
výbor potřebuje 1.6 mil. K měsíčně, takže výpůjčlu
koncem května získanou spotřebuje do konce čer-
vence. V té chvíli tedy zemský výbor bude musit
buď si opatřiti další peníze, nebo bude musit „za-
staviti práci“, jak se „Pr. Tagblaft“ vyslovuje. „P .
Tagblatt“ považuje za jisto, že český finanční re-
ferent zemského výboru se vynasnaží, by si někde
opatřil další peníze, ale získati peníze je věc den
ode dne nesnadnější, a mimo to zemský výbor musí
nyní bezpodmínečně počítati s tím, že vláda v obo-
ru výpůjčky zemské zakročí, a to buď z vlastního
podnětu, nebo proto, že k tomu bude donucena.
Dle „Pr. Tagblattu“ ji k tomu donutí svaz ně-
meckých poslanců českých, který protestoval již.
proti letošní květnové výpůjčce zemské, a uchopi
se nejostřejších pomůcek, aby vládu přiměl ku pro-
vedení povinné pěče o zemské hospodářství. Jak
se to stane, je podle Pr. Tagblattu“ v politickýa
Tagblatt