Ročník XXXXV.

V Praze, v pondělí dne 9. října 1905.

Číslo 278.

Na ranní a odpol. Hinty předplácí se v Praze v administrasi na měsše . . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvejí donálken na měst na čenit leta . . . . 7 K 50h ve flislkích: na něsle . . . . . . 2 K. 80 Poštou: na měsíe nri. . . . : 3 kei s dvojí zlsilken na měsí nčtvrt lota . . . 11 K c Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Sněm království českého a Němci. Z Vídně, 9. října. Ministerský předseda bar. Gautsch pozval si na včerejší odpo ledne přísedícího zemského výboru posl. dra. Eppingra v záležitostech, kterými zabývati se bude sněm království českéh v nastávající kampani a tázal se ho, jaké jsou její čáky. Dr. Eppinger prohlásil, že s tano- visko německých stran bude ur- čeno teprve na společné jejich schůzi. Podle vší pravděpodobnosti však vládní předloha o volební re- formě a vládní předloha, kterou se měne zemský řád, může uspokojiti na německé straně jenom tenkráte, budou-li Něme zajištěni proti každému majori- sování ve věcech národních a ve věcech, které se jich týkají vů- bec — zřízením národních kuri s právem veta. Pouhé kurie volební, které nezajišťují vlivu, jenž Němcům přísluší v zem- ském výboru, v zemských komisích a v za- stupování zemských ústavů, nemohou být žádnou náhradol.

Zůstává možností, že také po zavedení no- vého volebního řádu jednání zemského sněmu abstinencí se bude mařiti. Němci v království českém — tak vykládal dr. Eppinger šéfu vlády — dále budou žádati zcela jistě, aby ochrana jich proti přehlasování ve věcech čin- nosti národní se stala způsobem pří- mým a zákonem samým, nikoli však pouhou pomůckou, jakou je na př. abstinence neb obstrukce. Nebudeli takové ustanovení ve vládních předlohách, pak není prav dě nepodobno, že bude zemský sněm zase obstrukcí ochromen. Co se týče zvýšení zemské dávky na pivo, prohlásil dr. Eppinger, že zemský sněm zůstaví si úplnou volnost, aby uhra- dil deficit na rok 1906, který činí 13.4 mill. korun, buď zvýšením přirážek k přímým daním zeměpanským, aneb novým úvěrem, aneb zvýše- ním zemské dávky na pivo. Baron Gautsch prohlásil, že v lá d n předlohy nebudou projednávány hned na počátku zasedání, uýbrž te- prve za něho. Dr. Eppinger odjel včera do Prahy. Dnes koná se schůze zemského výboru, ve které stanoven bude rozpočet na rok 1906. Řeči pro všeobecné hlasovací právo. Z Vídně, 9. října. (C.-B.) Řeč poslance dra. Kramáře, promluvená pro všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo, vyjde v dnech nejblíže příštích ve zvláštním vydání. — Tolikéž chystají se vydati sociální demokraté řeč posl. Daszyúského jako leták.

Změny v biskupstvích. Z Vídně, 9. října. „Neueste Nach richten“ oznamují, že biskup terstský Na gel stane se arcibiskupem v Gorici a monsig nore Farvutti biskupem v Terstu. Proti úplnému nedělnímu klidu. Z Vídně, 9. října. Včera konala se v 3. ekrese schůze uzenářů, obchodníků s delika. tessami, sýrem a zbožím uzeným prot: roz- šíření nedělního klidu. Schůze byla velmi bouřlivá. Navrženo setrvati na do- savadních zvyklostech, t. j. na ve- černím prodeji. Obchodník Oliva sdě- lil, že mu bylo řečeno na místodržitelství, že do dvou let bude zaveden ne- dělní klid úplný. (Výkřiky nevole.) Řeč- ník pravil, že zůstanou-li obchody v neděli za- vřeny (Hlasy: Nezůstanou! Nedáme si místo- držitelem nic předpisovat! Půjdeme k císaři!), musí býti dovoleno obchodníkům, aby náhradou měli otevřeno od 8—12 hod. dopol. (Hlasy: Ne, to necheeme! Cheeme míti ote- vřeno večer!) Kromě toho musí býti ode- psána podstatně daň živnostenská a z osob- ního příjmu a musí býti obmezeny spolky kon- sumní a filiálky kavárenské. (Hlučná pochvala.) Usneseno zejtra, v úterý, odebrati se plným počtem k mistodržitelstvi. Promluvil pak vůdce německo-nacionálních po- moeníků Gründahl. Prohlásil se z bouřlivého odporu pro celoročn nedělní klid úplný a poněvadž se tomu špatně rozumí, prohlásil se pro návrh, aby po celý rok v neděli nebylo celý den vůbec nic prodá- váno. Když pak udal jména některých velko- obchodníků s delikatessami, kteří dobrovolně se vzdali nedělního prodeje, nastal veliký lo- moz. Účastníci hnali se na tribunu, hrozil pěstmi a křičeli: „Konec! Ven s ním! Ne- potřebujeme žádného německo - nacionálního kašpara!“ Konečně byl Gründahl stržen s tribuny a vyhozen. Hluk však se ne- utišil. Za největšího lomozu odhlasována na- vržená resoluce, jež přijata byla jednohlasně.

Telegramy korresp. kanceláře Vojsku nepřátelské projevy v Paříži. Z Paříže, 8. října. (C.-B.) Z rozkazu poli- cejního prefekta byly v minulé noci odstra- něny četné plakáty obsahu vojsku nepřátel- ského. Pět osob, postižených při lepení pla- kátů, bylo zatčeno. Rovněž zatkla policie dvě individua, ktorá provolávala na severním ná- draží při odjezdu nováčků „Pryč s armádou!“ Z Pařiže, 8. října. (C.-B.) Proti četným podpisovatelům protivojenského provolání bylo zavedeno trestní vyšetřování proti navádění ke vraždě a insubordinaci. Admirál Togo. ch. Z Londýna, 8. října. »Times« sděluj z Tokia, že admirál officiálně přijede 15. neh 16. t. m. do Tokia. Anglo-japonské přátelství. Z Tokia, 8. října. (C.-B.) »Reuterova kance- lář« oznamuje: Na počest do Kobe přibylého oddílu anglického loďstva uspořádal tamější gu- vernér banket, při němž proneseny byly přípitky na krále Eduarda a mikáda. Parník „Karel“ zabaven. Z Tokia, 8. října. (Reut.) Námořní mini sterstvo sděluje, že byl německý parník „Ka- rel“, plující do Nikolajevska, zabaven. Vyzdvižená ruská dělová lod. Z Tokia, 8. října. (C.-B.) V portarturském přístavu byla ruská dělová loď „Gajdamak“ vyzdvižena a ke plavbě opět způsobilou uči- něna. Švédsko-norská rozluka. Z Kristianie, 8. října. (C.-B.) Ve včerejšt odpolední schůzi storthingu navrhl socialist Eriksen, aby otázka ohledně o právněno- sti švédských podminek předložena byla haagskému rozhodčímu soudu. Ministr za- hraničních záležitostí Lövland prohlásil se proti tomu. V rokování o této věci zúčastnili se ministr zemské obrany Olsson a státní rada Arclander. Schůze byla o 10. hodině večerní ukončena a na pondělí odročena.

Krise v Uhrách.

Fejérváry zůslane. Z Vídně, 9. října. Včera byly tomu tř roky, co zahájena byla vmaďar- ském parlamentě obstrukce. Tou chvilí není vidno, zdali a jaký bude z ní nale- zen východ. Z Pešti přohlašují, že pověsti, jakoby Kolo- man Szell, Julius Andrássy anebo S zč- gyenyi měl býti pověřen funkcí králov jednatele, víry nezasluhují. Ministerstvo Feje várovo představí se zejtra říšskému sněmu a všechny známky nasvědčují, že z ůst an definitivně v úřadě. Schůze křesťanských sociálů zmařena sociálními demokraty. Z Pešti, 8. října. (C.-B.) Křesťansko sociální strana chtěla dnes odpoledne konati shromáždění; avšak sociální demokraté dostavili se hojně a zmařili schůz povykováním a zpěvy. Strhla se rvačka načež policie shromážděný lid rozháněti se jala. Sociální demokratě vzdoroval při tom policii a házeli na ni ka- mením. Policistě tasili na to šavle a roze- hnali je po delších hlučných výjevech na různé strany. Několik socialistů bylo posekáno.

Události na Rusi. Krvavá výtržnost ve Varšavě. Z Berlína, 8. října. (C.-B.) Dle soukromých zpráv z Varšavy udála se předevčírem v tamější židovské části města krvavá srážka mezi dělníky a davem, který se chtěl pomstit za zavraždění jednoho ze soudruhů, který jako domnělý špe- houn byl zavražděn. Tři osoby byly zabity, čtyři těžce raněny a osm jich lehce pošramoceno. Schůze ve Varšavě. Z Varšavy, 7. října. (C.-B.) Dnes mělo as 1000 universitních studentů sch ů zi, jež celý den trvala. Posléz bylo velkou většinou usneseno, aby se schůze rozešla, aniž by její účastníci vůči universitní správě v nějaký záva- zek vešli, dokud tato neprojeví ochotu k povol- nosti. — Ve schůzi voličů pro hlavní městsk zřízení stalo se usnesení, aby z Varšavy do říšské dumy voleni byli místo dvou tři zástupcové. Dementi. Z Petrohradu, 8. října. (C -B.) »Petrohrad ská telegrafní agentura« oznamuje: Časopisecké zprávy o nastávající cestě hraběte Lamzdorfa do ciziny jsou bezpodstatny. Pumové útoky na kozáky Z Tiflisu, 8. října. (C.-B.) »Petrohr. teleg agentura« oznamuje: Odpoledne bylo proveden několik pumových attentátů n kozáky. Ihned byl povolán oddíl jiného voj ska, jenž na útočníky spustil palbu na slepo Z toho vznikl veliký poprask, v němž mnoh lidí bylo poraněno a zabito.

Politické zprávy domáci. V Praze, 8. října. (Konec mor av- ských smiřovaček.) Všichni čeští čle nové stálého sněmovního výboru moravského zaslali dne 6. t. m. z Vídně předsedovi téhož výboru, hr. Albertu Herbersteinovi ná- sledujíel list. »Vysoce urozený pane hraběl Politování hodné počínání německých členů permanentního výboru moravského sněmu zem- ského v jedné z nejdůležitějších záležilostí vý- boru tomu sněmem přikázaných, ukládá námz povinnost, abychom vám, vysoce urozený pane hrabě, jakožto předsedovi tohoto výboru ozná- mili přirozené a nutné důsledky tohoto počí Otázka zřízení české university v Brně jest z nejdůležitějších předmětů per manentnímu výboru přikázaných a německým členům dobře bylo známo, jak velikou cenu přikládá český lid na Moravě příznivému vyří- zení této otázky. Přes to uznali němečtí čle- nové výboru za přiměřené, místo aby vzali ná- vrhy naše v poradu, vyhnouti se opětně žáda- nému projednání otázky té ve výboru; položili otázku tu na pořad rokování veřejného sjezdu lidu na den 1. října 1905 do Brna svolaného a způsobili usnesení, kterým veškerý německý lid v Rakousku slavnostně se zavazuje, za každou cenu a všemi prostředky zameziti zří- zení české university na Mloravě vůbec.

Skulkem tímto stalo se každé jednání per manentního výboru bezúčelným a existence jeho bezpředmětnou! My nížepsaní členové oznamu- jeme tedy Vašemu Vysokorodí, že následkem toho z permanentního výboru vy- stupujeme, ponechávajíce zodpovědnostz zmaření další jeho činnosti těm, kdož zmar ten zavinili. Prosíme atd.« List podepsali poslanei dr. Jan Žáček, dr. V. Šílený, dr. V. Pe- rek, dr. A. Stránský, dr. Otok. baron Pražák, dr. Jos. Koudela a Jos. Svozil Doufáme, že tímto aktem českých poslanců jest nepřirozené smlouvání zástupeů české vět- šiny s úskočnými zástupci německé menšiny n Moravě přerušeno na vždy! V Praze, 8. října. (J. Prade prot rovnému volebnímu právu.) Poslanee Prade vyslovuje se v »D. N. Corr.« proti vše obecnému rovnému volebnímu právu z toho důvodu, že osvětové poměry u různých národů rakouských jsou příliš nestejné. Mužských, více než 24 roky starých osob jest v Rakousku 2,413.906 Němců, 1,388.576 Čechů, 912.118 Poláků, 766.008 Rusů, 283.584 Slovinců, 167.822 Srbochorvatů, 172.559 Vlachů, 44.076 Rumunů a 2035 Madarů (v Bukovině). Z těch je gramotných 2,255.024 (t. j. 93.839) Němců, 1,325.000 (95.423) Čechů, 483. 224 (538) Poláků, 177.334 (239) Rusů, 190.529 (67) Slovinců, 46.127 (273) Srbochorvatů 143.794 (83%) Vlachů, 7434 (159) Rumunůa 814 (402) Maďarů. Z těchto číslic posl. Prade vyvozuje, že volební právo nesmí se rozděli rovnoměrně dle počtu obyvatelstva, poněvadž osoby, jež by se těšily důvěře analfabetů, měly by mnohem větší passivní volební právo, než důvěrníci Němců, Čechů a Vlachů, vesměs skoro gramotných, u nichž by převládalo volební právo aktivní. Proto vyslovuje se proti udělení voleb- ního práva osobám bezgramotným.

Zaznamenáváme tento Pradův projev hlavně proto, že v něm jedan z vůdců německé strany lidové na základě úřadních statistických zpráv poráží své soukmenovce, odpírající národu če- skému právo na druhou universítu. Z číslic těchlo vysvitá, že Čechové co do gra- motnosti jsou prví v této říši a předčí nad Němce, stále se vyná šející svou kulturou. Kdežto mezi do- spělými Němci jest v Rakousku dosud 6.179 mužských osob, neznalých písma, jest jich mez členy našeho národa pouze 4.58%. Kdyby mimo to tisíce českých dětí se duševně nemrzačilo v německých školách v uzavíraném území a zvlá ště ve Vídni, procento české vystoupilo by ješi okázaleji nad němenké. Z Pešti, 7. října. (Obě uherské sně movny) sejdou se v úterý; sněmovna posla necká v 10. hod. dopoledne, sněmovna mag nátů v 5 hod. odpoledne.

Politické zprávy zahraničně. »Dvacáté století náleží Němcům!- Na osadním sjezdu německém, o němž po dali jsme již několik zpráv v části telegrafické přednášel generállieutenant Liebert jakožto zá- stupce německého lodního spolku řeč ve pro- spěch rychlého a rozsáhlého vybudování loďstva německého. Pravil, že Francie zjednala si tak silné loďstvo, že sama Velká Britanie zdráhá se ji napadnouti. Oproti tomu Némecko jest na moři malomoeno, takže musí si dáti libiti hrozby anglické, že v několika dnech po vypuknut války bude loďstvo jeho válečné zničeno, ve- škeré obchodní loďstvo potopeno, přístavy bom- bardovány a 150.000 mužů v Hamburku nek neb Kielu na břeh vysazeno. Hrozbám těm če- liti může Německo, jen když co nejrychleji vy- buduje mocné loďstvo, jež bude prý nejlepší zárukou míru proti provokacím. Řečník končil »Musí se pravdou státi heslo: Dvacáté stolet náleží Německu!« Rozumí se, že po slovech těch skvělé shromáždění generálů a hrabátek aplaudovalo, až ruce práci nezvyklé bolely Řečník dal ostatně zcela rozumně výraz sna- hám německým po světovládě. Ale snad právě okolnost, že snahou tou budou ochuzeni téměř veškeří národové evropští na zájmech svých, dovede toho, že semknou se jednou konsčně v dočasný aspoň šik prot panovačnosti jeho, v šik, jenž by stačil na ráz učiniti konec všem snům a choutkám takým.

Ovšem bylo by třeba především, sby i někteří kmenové slovanšti neusnadňovali politikou svou tento německý »Drang« až do nebes. Potom ovšem přestanou ihned stromy německé do nebe růsti. Ve smyslu vývodů Liebertových navrhl pak hr. Dürchlein resoluci. Zatím ovšem má Německo k dobudování loďstva po způsobu brilském pohotově energiekou — resoluci. Ne- dostává se tedy jen jedné milliardy k tomu cíli. Na sjezdu odvolal se ostatně jiný řečník, bene- diktinský kněz Eustaff na Ignáce z Loyoly, jenž také prý již horlíval pro silné eskadry. Řečník tento radil, aby se zatím vzbudoval — jeden obrněnec a vyzýval, aby se na tento upsaly do- brovolné příspěvky. Výzvu tuto přijalo nadšené shromáždění ledovým mlčením a s uzavřeným kapsami. A to přes slibnou perspektivu na ně mecké dvacáté stoleti. Poslanec náčelníkem lupičské ligy. Na návrh italské vlády zatčen byl v Pa- trasu v Řecku uprchlý poslanec Casale, pověstný náčelník neapolské Camorry. Italie žádá za jeho vydání. Brazilské lodi válečné. Brazilská vláda objednala u italských lo- denic několik obrněnců za 25 mill. lir. Povslání v německé východní Africe. Povstání rozšířilo se až do bezprostředn blizkosti hlavního místa Dorer Salamu a tyto dny seržant Holzlausen s oddílem svým z Kis- sangise stěží jen do Sikindu přibyl, pobiv 70 povstalcův,

Proti zvýšení zemské dávky z piva.

Valná hromada Spolku pro průmysl pivovarský v království českém. Ve velké zasedací síni Obchodní a živnostenské komory pražské konala se včera za přehojného úča stenství členstva — počtem 183 — valná hromad Spolku pro průmysl pivovarský v království českém v němž soustředěny jsou pivovary z celého králov- ství české i německé. Neobyčejně velká tato účast vyvolána byla zamýšleným zvýšením zemské dávky z piva, proti němuž vyslovili se veškeří mluvčí za všeobecného souhlasu velice rozhodně a dlužno uznati, že argumenty proti zamýšlené předloze uve- dené byly pádné. Valnou schůzi řídil předseda spolku p. cís. radt Frant. Hejtmánek. Zabájiv schůzi přivítáním všech přítomných, věnoval srdečnou posmrtnou vzpo- mínku právě zesnulému členu výboru a pokladníku spolku p. J. K. Khopovi, jehož památku uctilo shromáždění povstáním. Na to přečten a schválen protokol o minulé valné hromadě. Ze zprávy výroční přečtené jednatelem p. Zvěřinou, vyjímáme Valná hromada Spolku pro průmysl pivovarský v království českém schází se již několik roků z okolností zcela mimořádných, neboť poměry, v ja- kých průmysl pivovarský v posledních letech se octl, staly se téměř již příslovečnými: příroda, země. stát i konsumentstvo pečuji o to, aby průmysl pivo- varský nemohl dostatí se do pravidelných kolejí aby stálým údělem jeho bylo živoření, od něhož nemá již k úplnému úpadku svému příliš daleko.

Není-li to neůroda aneb poměrům výroby ne- odpovídající jakost surovin, tedy vlivy přírodní uplatňují se vlivy jiné; staráť se stát i země, aby průmyslu pivovarskému jeho protloukání se mez životem a smrtí nestalo se snesitelnějším a takřk závodí v uvalování na pivovarství různých berní dávek k účelům nejrozmanitějšího druhu, považujíc průmysl tento za nevysychající pramen, z něhož možno na potřeby státního a zemského fisku čerpat do nekonečna. Ačkoliv průběhem posledních padesáti let režie pivovarská několikeronásobně se zdražila, ačkoliv vše, nač se podíváme, za tu dobu nejméně tro- násobně v ceně stouplo, oprávněnost zdražení piva nikdo u nás nechce uznati. A proč? Poněvad mezi těmi, jimž zdražení jest provésti, panují ne shody, řevnivost, bezmezná nekalá soutěž a — ne rozpočitavost Pokud se týče činnosti spolkové, byly to zvlášt záležitosti, týkající se technické stránky vý roby a zdanění a otázky rázu živno stenského, jež bylo výboru v minulém roce správním řešiti.

Dále uvádí se ve zprávě výroční, že výsledky činností obchodní ve právě skončeném roce vý robním nebudou valné. Suroviny, s jichž cenou sládkovi zvláště jest kalkulovati, v minulém roce po této stránce neuspokojovaly. Ječmen, prudce dozrálý a slabý, byl o 3 až 4 koruny na metr. ctu. dražš a chmel oproti rokům se sklizní normální byl rovněi značně drahým. Bilance naše tedy, jako již po víc let, vykazovati budou i tentokráte nepatrný zisk, b v přečetných případech ztrátu. Letošního roku zasvitla nám poněkud lepší na děje do příští kampaně nebývalou úrodou chmele vý- tečné jakosti, ale zákonodárné kruhy naše již se p- staraly, abychom i při budoucí bilanci vyšli n prázdno, ba aby průmysl náš pomalu, ale jistě vza za své. Zástupcové země totiž vymohli sobě na vlád milostivé svolení, aby král. české mohlo z kape vlastního poplatnictva, a sice z kapes vrstev nejne- majetnějších, zubožené finanční poměry své sanovati Jelikož zvýšení zemské dávky z piva položeno jes na program dnešní valné hromady, nebudeme se věci šířiti, poukazujeme jen k tomu, že proti zvý šení dávky brániti se jest úsilovně průmyslu pivo- varskému vedle jiných také z toho důvodu, že zvý šená dávka stala by se nepochybně při vypršení platností zákona pro vybírání zemských dávek (roku 1909) základem zvýšené daně státní.

Zpráva jednatelská, jakož i účetní, vykazujíeí zůstatek na nový účet K 896.43 a jmění K 3040 58 byly po vyslechnutí zprávy přehlížitelů účtů bez de- baty schváleny. Vykonanými potom doplňovacími volbami zvolen byl za předsedu opětně p. cís. rad Fr. Hejtmánek, náměstek předsedy správní rady akc. pivovaru na Smíchově, místopředsedou p. Bohus Svoboda, ředitel kníž. schwarzenberských pivo- varů v Protivíně, do výboru povolání pp. Baye Adolf, vrchní sládek měšťanského pivovaru v Plzni Fr. Bečka, sládek v Košířích, Karel Spurny sládek a nájemce pivovaru ve Vysočanech, Ant. H tovec, sládek měšťanského pivovaru na Král. Vino hradech, Ant. Nykliček, majitel pivovaru v Úpiei a Ant. Švoboda, sládek ve Kbelích; náhradníky zvoleni pp. Ant. Kratoch víle, sládek a nájemce pivovaru ve Svíjanech, Em. Urban, spolumaj ite pivovaru v Unbošti, Leo Fische r, sládek a majit pivovaru v Kralupech a Josef Anzenba ch e sládek v Plasích, revisory pp. J. Hitz, továrník Praze, Ant. Bělovský, obchodník s chmelem Karlíně a Lad. Amler, továrník v Žižkově. Na to přikročeno k dalšímu předmětu jednacíh pořadu, k otázce o zamýšleném zvýšení zemské dávky z piva.

Referent, jednatel p. Zvěřina, poukázal v dels řeči, provázené souhlasem, že urovnání zemských financí má odnésti opět průmysl pivovarský a ž kdykoliv autonomie česká, ať zemská či obecní, byla ve finanění tisni, hojila se vždy na pivu. Tak také posledně, když zemský výbor potřeboval 16 millionů na zlepšení platů učitelských, prohlásil sněmu, ž úhradu lze nalézti jedině v zemské dávce z piva sněm uvěřil. Průmyslu pivovarskému byla zasazen dávkou tou rána veliká a stav hostinský byl přímo zdemoralisován. Asi 6 millionů zaplatili sládci a ještě větší obnos hostinští ze svých vlastních kapes. Pe- níze, které měly pomoci stavu jednomu, byly zcela bezohledně vybrány z kapes stavu jiného, hostinského — chudšího a z kapes širokých mass lidových. Ho- stinští zúčastní se na znamení protestu demonstrace dělnické pořádané v první den zasedání sněmu pře sněmovnou.

Co se docílilo první zemskou dávkou z piva? Byly zemské finance sanovány? Nikoli, deficit vzrost a sice v tak úžasné míře, že činí dnes asi 46 mill A dnet chce zemský výbor opět ještě ten poslední groš pivovarskému průmyslu vyrvati. Jako každý pro dluženec vytlouká klín klinem a neštítí se vzíl peníze třeba nespravedlivé, jen aby je měl k uhražen svého deficitu brzy, tak neštítí se zemský výbor an sáhnouti do kapes chudých dělníků, neštití se přira- ziti jim krejcar na tom tekutém chlebu, místo aby platil ten, kdo piva nepožívá, kdo pije víno a žije luxuriosně Dřívější vláda bránila se každému zvýšení zem- ské dávky přes 1 K 70 h, ale nový ministr financí povolil nátlaku našich zemských poslanců a v ne- stležené chvíli přivolil ke zvýšení zemské dávky z piva a to výše než o 30 hal. Míra zvýšení lež v rukou našeho zemského výboru a našich poslanců zemských. A tomuto slibu ministerskému říkají naši poslanci politická vymožeňost. Dostali milostivě svo- lení, že mohou z kapes svého voličstva vybírati novo daň z produktu tak potřebného. Je to vysvědčen chudoby, které si tím naši poslanci dali, vysvědčen neznalosti poměrů a neznalosti, jakými zdroji by V drobném prodejii ranní číslo o sob5 . . . za 8h odpelední . . . . . natb Ve flialkách na veskorě- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bb Inserá t plali se hotevě napřel Přelplnesní a inserty přijhná sdnini- stzace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí se též redakce tiskársa a ezpedice „Mlárednich Llste- Rukopiny se novrncsjí.

vlastně zemské finance sanovati mohli. Bylo na na- ších poslancích, aby na této vládě, se kterou jako říšští poslanci přicházejí tak často do styku, vynutili, aby sama zemským financím pomohla, poněvadž tyto trošky nemohou nikdy tak velký schodek zemského rozpočtu ucpati. Vláda k tomu prostředky po ruce má. Vím cvšem, že je vydá jen v nejnutnějším pří- padě, ale k tomu by došlo, nedojde-li k. zvýšení zemské dávky z piva. Ke kroku tak závažnému, jakým jest uvalení dan konsumní, je třeba přesvědčení, jak to bude působiti. ale to zemská vláda zcela přehlédla. Kdyby nebyle ná- tlaku našich přátel, nebyly by se snad ani učinily dotazy, které byly tak ledabyle příslušným korpora- cím podány a nebyly by se snad ani konaly ankety obchodních komor. Anketě obchodní komory pražské byly předloženy tři olázky. 1. Jaký účinek měla by nová dávka na výrobu a spotřebu piva a na jiné nápoje. Odpověděli jsme, že by na výrobu piva pů- sobila zhoubně, na spotřebu ještě zhoubněji a na jiné nápoje příznivě. 2. Je-li zvýšení dávky vůbec přípustno? Odpověď zněla: Není. 3. Jaké návrhy bychom měli k urovnání zemských financí? Tuto olázku uznali jsme pro nás nekompetentní, poněvajž k tomu jsou povolány kruhy jiné, aby se rozhodly, jak chtějí zemské finance sanovati. Musí-li se však už zavésti dávka zemská, nechť jsou jí zatíženy ná- poje jiné, s pivem koukurující, jako jsou vody mi- nerální, vína a líh.

Rečník navrhuje pak a doporučuje k přijelí ná- sledující rezoluci: Slavný sněme království českého Valná hromada Spolku pro průmysl pivovarský v království českém obeslána jsouc skorem veške- rými zástupci průmyslu pivovarského v král. českém. celé země, obou národností, vidí toho potřebu, proti obmýšlenému zvýšení zemské dávky z piva co nej- důrazněji protestovali a usnesla se jednohlasně takto Průmysl pivovarský vidí s politováním, že nade všecky svízele, kteréž podlamují existenci jeho, jakož jsou: všeobecná nouze tříd pracujících, ubývání výroby, zdražování všech potřeb, rostoucí výdaje sociální, udržující se pití kořalky a vzmáhající se pití vína, jehož přívoz jest velice volný, neutuchající hnutí abstinenční, vývozní výhody, jež hodlá Ně- mecko poskytnouti svým pivovarům atd. atd. — že nade všecky tyto svízele vyniká daleko systematické zatěžování piva nesčíslným počtem daní a dávek ke všem na světě možným účelům a ve všech možných způsobech. Zástupci průmyslu pivovarského považují toto stálé ztěžování daněmi za zůmyslné, neodpustitelné ubíjení průmyslu, jindy tak proslavené chlouby země. Průmyslníci pivovarští nevěří, že by tím, že pohnut byl finanční ministr k povolnosti, docílena byla snad nějaká vymoženost, nějská politická moudrost, nějaká národohospodářská obratnost; naopakl Zástupci průmyslu pivovarského vidí v tom jen nápadnou pohodlnost, jíti stále stejnou cestou, ano nesvědomitost, stále jen pracující třídy daněmia dávkami obtěžovati, a neznalost základních pravidel národní ekonomie, když se hlavní tepna domácíh průmyslu podvazuje.

Spolek pro průmysl pivovarský v král, českém vychází z toho jedině správného stanoviska, že čin- nost zástupců země založena býti musí na právu spravedlnosti a že povinností a starostí jejich jest. zájmy hospodářské i průmyslové a jich příslušníků hájiti; zástupcové země mají nad tím bdíti, aby ve- škeré zatížeuí dálo se stejnoměrně na veškeré třídy obyvatelstva v poměru k jich plalební scbopnosti zástupcové země mají zabrániti všemu jednostran- nému zatížení a bditi, aby nebyl chudší povinen každé sousto, jež do úst dá, nékolikráte zdaňovatí tak védomě za zámožné platiti Povinností zástupce, kterýž nelpí na mandátu, jest, finančního ministra spíše varovati, aby nezatě žoval z pohodli stále jeden a týž průmysl a ne- vyssával stále jen chudší třídu, a ne, jako se to děje, z ministra vynutit povolnost, ku poškození vlastních krajanů směřující. Zástupci zemští nemají tak zřejmě na jevo dá- vati svoji až nápadně patrnou animositu vůči jedi- nému ještě živořícímu průmyslu a mají spíše v první řadě veškerým svým vlivem, mají-li jaký, k tomu působiti, aby z millionů, jež země státu odvádí, vrá- ceno jí bylo tolik, kolik třeba. Věcí zástupců lidu konečně jest, pátrati a hle- dati nové zdroje a nikoli slepě jiti stejným směrem a sužovati dávkami až do zničení jeden a týž prů- mysl, jednu a tuléž třídu obyvatelstva.

Valná hromada Spolku pro průmysl pivovarský v král. českém ohražuje se co nejdůrazněji proti k- ždému sebe menšímu zvýšení pivní dávky a to v zájmu zmírajícího průmyslu pivovarského, v zájmu stráda- jícího obyvatelstva středního a pracujícího stavu, který opět nyní má za zámožné třídy platiti. Valná hromada důležitého, avšak nevýnosného průmyslu pivovarského, všemožnými platy stále sti- ženého, může uznati jen takové zásady ukládání daní, kde se nejde před se lehkovážně, ale spravedlivě moudře, kde se s nejširšími vrsívami poplatnictva zachází šetrně a kde všem vrstvám obyvatelstva měří se nestranně a v poměru k jich zámožnosti, k jich zjištěným příjmům, k jich platební schopnosti, k jich nákladu žití, k jich politickým právům a k jich so- ciálnímu postavení a dle toho všem stejnoměrně spravedlivě se dávky zemi potřebné ukládají!« (Vý- borně! Výborně! Hlučný potlesk.) Místopředseda posl. dr. K. Úrban praví, ž musí se značně přemáhati, aby nedal projev svému velkému rozhorlení nad zamýšleným zvýšením zemské dávky z piva. Diví se a nechápe lehkovážnost, s jakou mohl ministr financí dáti k tomu svůj sou- hlas. Průmysl pivovarský jde vstříc dobám těžkým a je nutně třeba, aby všichni jeho příslušníci ze všech končin země šli pospolu a byli za jedno.

Vezme-li veškeren průmysl, jak možno se naditi dle anket poládaných obchodními komorami, věc prů- myslu pivovarského za svou, pak přece nebude lz přes takovýto protest jen tak zhola přejíti. Řečník ujišťuje, že jest potěšen z toho, že bude moci státi v prvních řadách opposice, která bude tento projekt s veškerým úsilím potírati. (Pochvala.) Pan Weber (z Fišernů u Karlových Varů) žádá, aby se vznesl na poslance appell, aby některý z nich učinil návrh, kdyby došlo na sněmu zemském k hlasování o záležitosti této, aby se hlasovalo dl jmen, aby se mohli postížení voliči při příštích vol- bách dle toho zaříditi. Pro zemské zdanění minerál- ních vod neb jiných nápojů není, nýbrž žádá, aby stát sanoval finance zemské z těch daní, které plynou z Čech do jeho pokladen. Pan Spurný (z Vysočan) dovozuje, že zvýšení zemské dávky z piva, stane-li se skutkem, znamená katastrofu celého malého průmyslu pivovarského, neboť malí sládci jsou zároveň výčepníky a jsou na tom hůře, než hostinšti, poněvadž konsumenti činí na nich, jako na výrobcích, nárok na nižší ceny. Pan Biebrach (z Doubí u Karlových Varů praví, že od vlády nesmí průmysl pivovarský ant očekávati, že by nepředložila usnesení sněmu v t příčině k sankci. Jest nutno příčiniti se, aby k hlasování ve sněmu o záležitosti této vůbec nedošlo, anebo aby nebyla odhlasována ve smyslu přisvěd- čivém. Navrhuje, aby Spolek pro průmysl pivovar- ský provedl agitaci, jakou činí pivovary v obvodu obchodní komory chebské. Rozesílají všem obcím, společenstvům, spolkům průmyslovým, zemědělským a dělnickým k podpisu listy s proteslem, které mají pak přímo zaslati svému poslanci zemskému, aby tak byl donucen svým voličstvem k zamitavému sta- novisku vůči této předloze. Potřebné nákladyt