2
masthead
V Praze, v sobotu dne 7. října 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administrani
na měste
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškon
za
kh
t trt leta . .
ve Glialkéch
2K 30
na naě sle .
Poštoni
na měste
ei
n tvrt leta . .
s dvojí zěsilkeu
na mě
ndt lk . . . kei
Kde jsou odpůrci všeobecného
volebního práva?
Krátké nynější zasedání rady říšské, byé
i věcně nebylo přineslo žádoucího výsledku,
přece jen bude náležeti k nejvýznamnějším mo-
mentům parlamentní činnosti. Rokování o pil
ných návrzích, aby se provedla reforma voleh-
ního práva zavedením všenbecného, rovného.
tajného práva hlasovaeího, pozvedla neobyčejně
vysoko úroveň jednání, jakéž veřejnost volky
nevolky v posledních lefech byla nucena odvy-
kati; podaloť důkaz, že ani tento zákonodárný
sbor neubrání se vlivu veliké myšlenky, již
proniknuty jsou široké vrstvy obyvalelstva, Bylo
to zvláště zásluhou slovanských řečníků,
že rokování o všeobecném hlasovacím právu
provedlo se způsobem, jenž čini česť nejen
jeho zastancům, ale i my šlence samě.
Praha
všeobecný hlasovací práv
5
article
Druhou neméně důležitou zásluhou tohot
rokování jest, že ukázalo, jak mnoho přátel
mají opravdové, hluboké idey v táboře slovan-
ských národů, a že před veškerou veřejnosti
jasný provedlo důkaz, že skutečnému pokroku
snahám po ozdravení tohoto soustáti kladou se
překážky zvláště vládami vídeňskými a chlubnými
nositeli kultury německé, ve všech jejích od-
stínech. I to jest dobře zaznamenati jednak
proti pomluvám německým, jakoby to byli náro-
dové slovanšti, již v této říši pomáhají zpá-
tečnictví, a spolu postaviti to na oči stoupencům
všeobecného hlasovacího práva v táboře sociálně-
demokratickém, kteří nyní se mohli přesvědčiti
že hlavní úsilí o vymožení politických práv
vrstvám vyděděným musí soustřediti proti vláde
vídeňské a oněm německým stranám, které
i tuto otázku učinily otázkou německého nad-
právíl
všeobecný hlasovací práv
6
article
Jak řeč předsedy ministerstva bar. Gautsch
tak řeči a projevy německých poslanců —
vyjma zástupce německé sociální demokracie —
obsahují celou řadu výhrad a námitek, jež
v úzkostech svých před všeobecným volebním
právem pronesli proti vlastním, jindy hlásaným
zásadám. Tak zejmena počínaje drem. Eben-
hochem, zemským hejtmanem hornorakouským
a konče předsedou ministerstva bar. Gautschem
náhle zapomenuli, že po léta hlásali, kterak se
mají otázky národnostní odstrčiti na vedlejší
koleje; sami ale při rokování o pilných návrzich
ve prospěch všeobecného volebního práva všecky
své námitky a výhrady odůvodňovali národ-
nostními zájmy německými. Pro
Němce tedy nynější vládní éra nezná požadavku
nepřicházeti s národními požadavky; jde-
o nároky národnostní německé, staví je i vláda
přímo okázale na první místo! Tím především
předseda ministerstva bar. Gautsch odhalil svou
pravou německou tvář a sám důkladně učiníl
konec povídce o své nestrannosti a samostatnosti
v rozhodování.
Gautsch
Eben
Němec
7
article
Stejně zle pochodila v řeči bar. Gautsche
a ostatních německých řečníků ve Vídni tak
oblibená zásada centralisující šablonovitostii
v debattě o všeobecném hlasovacím právu náhle
se rozpomenuli na různotvárnost a nestejno-
rodost poměrů v jednotlivých královstvích
zemích na říšské radě zastoupených. Všeobecné.
rovné hlasovací právo, kteréž by rovnoměrně
uplatnilo síly všech národů a tudiž vedl
k jednotnosti, po níž ve Vídni a mezi Němei
jindy tak toužívají, jest jim něčím přimo straš-
ným a stávají se raději autonomisty, ne li docela
federalisty!
Jak předseda ministerstva bar. Gautsch.
tak mluvčí německého souručenství vyklubali se
jako odpůrci všeobecného hlasovacího práva,
jejichž jediným cílem jest, udržeti nadprávné
postavení Němců stůj co stůj, třeba by při tom
stát utrpěl ještě větší pohromy
Pokládám za nezbytné — pravil baron
Gautsch — aby se bral zřetel na různosti, kte-
rými se Rakousko liší od ostatních států, a
proto si nedovede mysliti v Rakousku všeobecné
hlasovací právo, dokud se neuspořádaj
národnostní poměry na základ
národnostní dohodyl
To bylo řečeno po německém sjezdu
v Brně, jímž má býti zmařeno vyhovění kul-
turním potřebám našeho národa!
Dále se rozehřál bar. Gautsch i pro ochranu
národnostních menšin, což v jeho ústech ve
spojení s ostatními výroky neznamená leč
ochranu — národnostních menšin německých.
Pravilť ihned na to: Kdyby některá národnost
v Rakousku všeobecným hlasovacím právem po-
zbyla zastoupení, jakéž jí dle kultury a minu-
losti náleží, bylo by to velikým nebezpečím
velikým neštěstím. Tyto poměry kulturní a hi-
storické prý nelze podrobiti mechanické mife
čislie; nutno zjednati záruku proti síle
a moci čísla.
Gautsch
Němec
Vídeň
Rakousko
Brno
všeobecný hlasovací práv
8
article
Kdož by v Rakousku nevěděl, že tyto vý
hrady proneseny jen a jedině na prospěch ně-
mecké menšiny obyvatelstva a jsou důkazem.
že ve Vídni za všech okolností se snaží udrželi
převahu v rukou Němců. Vždyť jsme to po
znali již za doby badenovské, kdy většina rady
říšské vymkla se vedení německému, že témuž
terrorem a násilím k ní opět dopomoženo. Z
takových názorů ve vládních kruzích víden-
ských pozbylo by všeobecné právo hlasovae
nejen své obrozovací ceny pro stát, ale vneslo
by vědomi křivdy nadprávím německým pá-
chané do nejširších kruhů, takže by věci po
slední byly horší dosavadních.
Jest zajímavo, že hr. Tisza pro poměry
uherské uvádi ve svém listě »Az Ujsága skoro
tytěž námitky proti všeobecnému hlasovacímu
právu z obavy, že by ohrozilo postavení Ma-
darů v Uhrách. Tedy za Litavou i předn
stejně se odpírá zavedení žádoucí opravy vo-
lební z pocitu slabosti výsadní národnosti. Že
tyto výsadní národnosti, zde Němci, tam Maďa
uvedly soustátí de nynějšl bezvýchodné situace,
Němec
Tisza
Ujsága
Maď
Rakousko
Vídeň
Ma
Uhry
9
article
a že i nyní ještě se vzpírají spravedlivému po
kusu o nápravu, toť pro další budouenost sou-
státí velmi zlou předzvěstí.
Stejně vůdce konservativců německých dr
Ebenhoch prohlásil se »pro republiku, ale s vé-
vodou v čele,« t. j. pro všeobecné volební
právo, když se zachová Němcům vše, co již
drží, tedy i nespravedlivý počet mandátů n
radě říšské. Jako on ani dr. Menger nedovedl
se postaviti na stanovisko opravdové vyšší kul-
tury, jež nemá zapotřebí nadpráví, aby se uplat-
nila, řka, že by zavedení všeobeeného práva
musilo vésti k znásilnění Němců, kteří by ve
mnoha okresích těžké a nenahraditelné ztráty
utrpěli. Může-liž býti přesvědčívějšího svědectv
pro křivdy a nespravedlivosti nynějšího voleb-
ního řádu, když Němci sami doznávají, že drže
okresy, jež jejich národnosli penáležejí a jen
nedbáním práva skutečné většiny obyvatelstva
jsou jimi ovládány?
Ebenhoch
Němec
Menger
10
article
Pouze německý poslanec Ofner neleká se
všeobecného volebního práva, uváděje Němcům
na paměť, že nemají ani nyní většiny. Jest pře-
svědčen, že Němci si mohou zachovati prven-
ství a vůdčí postavení pouze ve spojenstvíse
zástupci některěho slovanského národa.
I on lakto prozrazuje, že upřímného a rovno-
měrného rozvoje nepřeje skutečně většíně oby-
vatelstva, rozrážeje slovanské národy.
Rokování o zavedení všeobecného hlasova-
cího práva nevedlo tentokráte ještě k plnému
jeho vítězství, ale zasáhlo tak mocně jak do
kruhů parlameniních, tak do nejširší veřejnosti,
že asi již se nepodaři vyloučiti tuto opravu
z pořadu nejnalehavějších a nejvýznamnějších
otázek veřejných, ač není pochybnosti, že zápas
za ně vedený bude ještě dlouhý a tuhý. Roko-
vání to poskytlo jasné světlo o postavení růz-
ných politických a národních stran k němu
stalo se skutečným rozlišením duchů. Jest jen
jediná pochybnost, zda-li vývoj událostí poskytne
Vídní dosti času, aby dočkala se konce tohoto
zápasu, jenž může býti též posledním nešťast-
ným pokusem, udržeti neudržitelné nadpráví
německé a vzdorovati potřebám bez oddechu
pokračujícího času. Němci pak svou zarpu tilou
neustupností proti přírozeným výsledkům roz-
voje ostatních národů, vle a více podobají se
onomu opičáku v bajce, jenž maje plnou hra
hrachu, pro jediné vypadlé zrnko rozsypal
všecku zásobu ostalní.
Není však na nás, učiti je politické pro-
zíravosli.
Ofner
Němec
Vídeň
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
355. schůze.
12
article
Z Vídně, 6. října.
Z Vídně, 6. října.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Řišská rada byla pozdě večer po dlouhé
a zajímavé rozpravě o všeobecném a rovném
právu volebním a po hlasování ještě zajímavěj-
ším odročena ministrpresidentem bar. Gautschem
na dobu neurčitou. Soudí se všeobecně, že do
poslední čtvrtiny listopadu. Jakkoli zasedání
dnes zakončené zůstalo po každé stránce chu-
dým, jeden politický, ba možno říci památný
výsledek jeho je přece: Ve sně movn
poslanecké ukázala se absolutn
většina 41 hlasů pro všeobecné
rovné, přímé a tajné hlasovae
právo. Návrh německých klerikálů, daný
z molivů národních, t. j. protičeských
protislovanských, aby se vládě uložilo
studium o právu všeobecném, přímém a t-
ném, ale nikoli rovném, nenašel an
většiny absolutní. Toto negativní vo-
tum je stejně potěšitelným, jako je radostným
votum prvé, positivní. Sněmovna poslanecká
před odchodem na prázdeň šestinedělní po-
vznesla se na neobyčejnou výši, které by se
byl nikdo nenadál od parlamentu zkomfrajícího,
několikaletou obstrukcí vysíleného, k úplné jalo-
vosti a neplodnosti odsouzeného. Podobalo jse
věru dnes, jakoby nynější zastupitelstvo bylo
rokováním o budoucím složení svém elektriso-
váno, jakoby stydnoucí údy toho tělesa byly
ještě jednou se vypjaly k pohybu a rozmachu,
jakoby tento sbor cítil a byl si vědom, že
venku vane silný, lidový směr, který v dobe
dozírné povalí všechny privileje a hráze repre-
sentativního systému, jakoby cítil, že bude po
staven konečně na podklad jedině spravedlivý.
jedině zdravý a jedině možný: na basi ro
nosti a že sněmovna bude učiněna, čím byla
dosud dle jměna, také ve skutečnosti
zastupitelstvem v pravdě lidovým. Jakoby tu
šilo, že nové volby, vládou určené na počátek
nejbližšího podzimku, konati se budou za hesla
reformy volebního řádu.
Vídeň
13
article
Dvoudenní debata o tomto náleží k nej-
lepším a možno říci nejslavnějším, které kdy
měla sněmovna ta. Doznáváme, že jsme takové
výkony, jakých jsme byli svědky, takovou po-
zornosl, takový zájem a takovou napjalost př
věci, která přese všechen pronikavý dosah.
přese všechnu nesmírnou důležitost v okamžiku
nynějšími neni aktuální, pilnou, pokládali ne
možným a že jsme překvapeni žasli nad energií
jakou jindy vídali jsme jen u delegace práve
dosazené. Příčinu a vysvětlení pozoruhodného
zjevu toho nehledáme a nenalézáme v osobách.
v poslancích, ve stranách, nýbrž ve věci samé.
v požadavku všeobecného, rovného práva hla
sovacího, které rozvlnilo a rozčeřilo stojaté
bahnivé vody daleko páchnoucí měrou netu
šenou.
Včerejší výklady dra. Kramáře a D as-
zyňského, dnešní dra. Ebenhocha, hr
Dzieduszyckého i jiných jak formou
tak obsahem povznesly parlamentní boj o zásadu
volební rovnosti — nejednalo se o více než
Kramář
Ebenhoch
14
article
zásadu — k úrovni, na které nebyla žádná
diskuse po celé nynější šestileti.
Musíme vysloviti nejen nejhlubší polito
vání, ale také nejhlubší nevoli, že chef vlády
úřadnické, k tomu částečně provisorní, v zá
pase o rovnost občanů s při volebním osudí.
v zápase o rovnost občanů, rovných při vojen-
ské hotovosti, také rovných při politické hoto-
vosti, rovných při boji manlicherovkami, také
rovných při boji hlasovabím lístkem, postavil
se nepokrytě, ale neopatriě po bok odpůr-
cům rovnosti té, kteří jsou, jak ukázalo
se v dnešní dehatě z řečí a z hlasování, v tá-
boře velkostatkářů a polském, aneb v táboře
těch, kdož neměli odvalý řici dnes ani ano, an
ne a ze sněmovny odešli jako všichni tak zvaní
čeští agrárníci. Co mohl udělati hr. Dziedu-
szycki, muž osvícenýiinak, ale poslanec asi
dvaceti velkozemanů haličských, není dovoleno
ministerskému předsedovi, ministru exekutivy.
15
article
která tvrdí o sobě, že stojí nad stranami. Ta-
kové ministerstvo nesmí, opakujeme: nesm
nikdy a nikde, nejméně v otázce tak eminentně
choulostivé, jakou je ta, o které bylo dnes
včera ve sněmovně mluveno a hlasováno, zaujat
stanovisko protilidové a deklarovati se veřejně
za pomocníka a ochrance zájmů, falešně
klamně nazvaných konservativními. Ještě méně
pak smí vláda taková proklamovati se veřejné
za ochránkyni jednostranných interessů národ-
ních, řekněme přímo a bez obalu — něme-
ckých! Neboť řeč bar. Gautsche mohl stejně
mluviti některý z členů německo-pokrokové
strany, která boha se nebojí a lidí se nestydí a
na své jméno hřeší. Hlasovala dnes proti všem
návrhům na zavedení všeobecného, rovného
přímého a tajného práva hlasovacího. Proslov
bar. Gautsche, dnes ve sněmovně přednesený
byl více než politickou chybou. Byl neprozíra
vestí. Tu třeba nejen o nejrozhodněji odmít
nouti, nýbrž také co nejřozhodněji odsouditi.
Gautsch
16
article
Když baron Gautsch domluvil, vola
naň posl. Elderseh: „Pane, zbav nás tohoto
zla“ a posl. Fresl pak volal: „Teď se směje
teď uteče“. Ministerský předseda stanul, obráti
se a zůstal.
Při hlasování o návrhu hr. Wurmbr an
da na slátní němčinu nebyla ve sněmovno
atmosféra tak dusná, jako dnes. Výsledek byo
tentokráte tentýž jako tehdy: naprosto negn-
tivní. Nedoznal žádný návrh ze 7 pilně poda
ných potřebné ž4 většiny. Po hlasování nastal
stejné vacuum, jako bylo před nim. Hlasovalo
se dvakráte. Ponejprv dle jmen, po druhé beze
jmen. Poprvé zároveň o šestém návrhu na vše
obecné, rovné, přímé a tajné hlasovaci právo
Pro pilnost položilo votum poslanců 155
proti 114. Cifry tyto jsou pro přátele rovnost
volební velmi potěšitelné, neboť hlásají, že
této sněmovně, spočívající na zastoupení zájmo
vém, na privilejích velkostatku a na větší ještě
privileji německé menšiny v tomto státě, jes
velká 41hlasová většina pro všeobecné hlaso
vací právo.
Podrobnosti hlasovaci byly tyto: Především
konstatovati musíme s politováním faktum, že
před ním vyšli všichni čeští po-
slanci agrární a že jen tito Čechove
svých hlasů pro rovné právo hla-
sovací nepoložili.
Stejně smutná jest absence tak zv. po-
keokových Slovincu.
Pro pilnost hlasovali Čechové (vyjma
agrárníky), mnozí Slovinci, Chorvaté, sociáln
demokraté, antisemité, němečtí lidovci, ze kte-
rých ovšem velmi četní utekli s výtečným
Pommerem v čele, Rusové haličští, polšt
poslanci neodvislí, Wolfovci a tito poslane
německo-pokrokoví: Lecher, Skedl, O-
ner, Noske, Vogler a Wrabetz.
Gautsch
Čecho
Chorvat
Lecher
Skedl
Noske
Vogler
Wrabetz
Rusová
Oner
17
article
Proti pilnosti hlasovali: Vlachové, kterýel
většina ovšem také utekla, Poláci, strana ně
mecko-pokroková, německý velkostatek, konser
vativní velkostatek a katolická strana lidová.
Mezi poslanci, kteří se hlasování nezúčast
nili, jsou: Bromovský, Byk, Cniari,
Danielak, d'Elvert, Heimrich, He-
rold, Hovorka, Liechtenstein, Mo
sey, Pietak, Rozkošný, Sehneider
Velkou nevoli vzbudilo zamitavé votum
demokrata dra. Greka proti pilnosti. Když
proti ni hlasovali členové polského kola, rolnie
Potoczek a Szajer, volali na ně neodvislí
poslanci polští „fuj a hanbal“
Výsledek hlasování byl vyslechnut klidně
Podruhé hlasovalo se o pilnosti návrhu dra.
Vlach
Polák
Bromovský
Byk
Cniari
Danielak
Elvert
Heimrich
Hovorka
Liechtenstein
Pietak
Rozkošná
Sehneider
Greco
Herold
18
article
Ebenhocha, kterým vláda se vyzývá, aby
konala studium o volební opravě a zavedla vše-
obecné přímě a tajné (nikoli rovné) hlasovac
právo se zřetelem na národnostní, kulturní, so-
ciální a hospodářské poměry v jednotlivých ze
mích. Pilnost návrhu toho zamitnuta byla 137
hlasy proti 124. Jsme tomu výsledku povděčni
Přispěli k němu vesměs Slované, kteří všichni
položili hlas proti návrhu, proti tomu vejci
které snesla vláda a vyseděla německá levice,
neboť návrh dra. Ebenhocha neznamená nic ji-
ného nežli odklad akce pro všeobecné hlasovac
právo na dobu neurčitou, neznamená nic jiného.
nežli čirou negaci volební rovnosti, neznamená
nic jiného, nežli pojistku pro německý lup
německou krádež na národech neněmeckých
lup a krádež, kterou p. Ebenhoch ani nezaml-
čel — tak byl upřímný!
Ke komedii a ke zradě, jakoby byla vše
liká podpora toho návrhu, nepropůjčil se an
jediný Slovan a divíme se, že sociální demo-
kraté mohli jí poskytnouti návrhu, ve kterém
se nechce ani volební právo rovné! Kdo by
ještě v pochybách o tendenci návrhu toho
nechť se podívá na strany, jež pro něj hlaso-
valy. Byli to kromě socialistů a Vlachů jen
Němci, počítaje v to jak Wolfovce, tak Schöne
rerovce, ze klerých při hlasování prvním pře
vážná většina scházela.
Ebenhoch
Slovan
Vlach
Němec
Wolfovec
Schön
19
article
Výsledek druhého hlasování nebyl klidne
vyslechnut. Sociální demokraté volali: »Zavřete
tu boudu! Pryč s velkostatkáři všech stran
Sláva všeobecnému právu hlasovacímu! Pryč
se šlechtou a privilejí !«
Komický dojem způsobil poslanec za v
kovské obce prachaticko-vimperské Grö s sl
Tento hrdina hlasoval ponejprv proti rovnému
právu hlasovacimu, po druhé však opovážil s
spilati těm, kdož nesouhlasili s návrhem Eben-
hochovým. Křičel: »Teď sedí Čechové ! To je
komedie!« Posl. dr. Heller: »To, co vy dě-
láte, je komedie!« Posl. Choc pak dodal:
»Vy jste to, kteří chtějí chrániti výsadu státní
němčiny!« Konečně nastalo utišení. Bar. Gautsch
se spokojeně usmíval. Nebyl sněmovnou k ni-
čemu vyzván, ani aby předložil osnovu o vše-
obecném právu hlasovacím, ani aby — studoval
několik let opravu podle návrhu Ebenhochova
Dva dopisy byly sněmovně potom přečteny.
Jedním se zastavuje zalímně činnost stálého
výboru živnostenského, druhým odročuje se
dneškem říšská rada. Poslanci spěchali ze za-
sedaci síně k pokladnám, kde se jim vyplácelo
60 zl. a cestovné. Bylo po kampani, která
trvala 11 dní.
Sláva všeobecný
Eben
Čecho
Posl
doktor
Heller
Choc
Gautsch
20
article
Z Vídně, 6. října. (C. B.)
Předseda br. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho
10 min, dopol.
Mezi došlými spisy je návrh poslanc
Choce a spol. na zrušení zákona z roku 1872
propůjčování míst vysloužilým poddůstojníkům : —
dotazy podali poslanci König a spol. na povolení
podpory a odpisu pozemkové daně rolníkům libo-
myšlským; — Choc a spol. po pensijním statuta
české severní dráhy; — Herold (žatecký) a spol
po vnitřním českém úřadování vrchního zemského
soudu v Praze se soudy a jejich přednosty ; —
Choc a spol. po zákazu pražské schůze národních
socialistů 1. řijna; — Čingr a spol. po ztýrání ná-
denníka Třaskalina v Orlové: — Svlvester a spol
po sestavení majetkových věcí státních a rozšíření
zásady ministerské zodpovědnosti na předsedu nej-
vyššího soudu: — Licht a spol. po agitací za
boykotováním německých obchodníků a živnostníků
na Moravě se žádostí, by se zamezila.
Vetter
König
Vídeň
Praha
Orlová
živnostník na Morava
21
article
Ministr vnitra hr. Bylančt-Rheidt odpověděl na
dolazy Grossův a Wolfův po attentátech na
železniční vlaky s vracejicími se účastníky
německého volkstagu 1. t. m. v Brně takto: Je pravda.
že na zvláštní vlak s německými účastníky z Brn
do Jihlavy bylo házeno kamením ve stanicích Těšicích
Náměstí a Třebíči. Při tom bylo rozbito 6 oken, ale
pokud známo, nebyl nikdo raněn. Po pachatelích bylo
zavedno hned důkladné pátrání, ale dosud nemělo
positivního výsledku. Příslušné šetření jest ještěv
proudu. Dále je také pravda, že v noci s 1. na 2. t. m
o 121. hod. nedaleko stanice Blanska společnosti státn
dráhy byl nalezen službu konajícím dozorcem tral
adjustovaný náboj přivázaný na kolej (Slyštel) a za-
včas odstraněn. Také tu bylo zavedeno bez meškán
nejobsáhlejší vyšetřování, ale dosud nezjištěno, jed-
nalo-li se vůbec o altentát, chystaný na účastníky
brněnských sjezdů. Ve skutečnosti nejel na této trat-
večer dne 1. t. m., pokud se týče následujicí noc
zvláštní vlak. Osobní vlaky večer a rychlík, vypravený
o 1.20 hod. v noci z Brna ku Praze, byly obsazeny
čelnými cestujícími německé i české národnosti. Atten-
tátem býval by rychlík rozhodně ohrožen. Ve vyše-
třování horlivě se pokračuje. Nebude nic opomenuto
aby vinníci byli vypátráni a dostalo se jim zaslouže-
ného trestu.
Rheidt
Grossův
Wolfův
Brno
Jihlava
Těšice náměstí
Třebíč
Blansko
Praha
22
article
Sněmovna rokuje dál o pilných návrzích na za
vedení
obecného volebního práva.
Posl. Romaněnk odůvodňuje pilnost svého návrhu
poukazuje k svému návrhu, podanému před 4 léty
na dosazení výboru k vypracovámí parlamentní a vo-
lební opravy, jenž však nedošel ohlasu. Od té doby
poměry v parlamentě spíše se zhoršily než zlepšily.
Bývalo by lépe, kdyby sněmovna bývala zemřela
smrtí předčasnou, ale slavnou. S plány dra. Kramále
nemůže zouhlasili, poněvadž obecné volební právo
stalo by se omezeným. Líčí zevrubně nedostatky do-
savadního volebního řádu. Arci, kdyby se zavedlo
obecné volební právo, na př. Němci ztratili by větší
počet mandálů. Tomuto zlu by se odpomohlo, že
volební okresy nerozdělovaly by se dle hranic poli-
tických, nýbrž národních. Žádá, by v případě zave-
dení obecného volebního práva byl především značně
zmenšen počet poslanců. Volební oprava musí být
provedena teď, poněvadž jinak nová sněmovna, ktero
bude v krátkém čase voliti, byla by zvolena na zá-
kladě starého volebního řádu a staré špatné poměry
znova by oživly. Také proto byla by nyní pro reformu
nejvhodnější doba, aby nás Uhry nepředešly. Mnohem
krásnější a prospěšnější bylo by, kdybychom předešly
Posl
Němec
Uher
23
article
Uhry dobrým příkladem. (Pochvala.)
Posl. dr. Ebenboch praví s povděkem, odůvod-
ňuje svůj pilný návrh, že je v hlavních kusech vče-
rejší skvělé řeči dra. Kramáře jedné myski. Nepře-
kvapuje, že pokrokový Mladočech a konservativní Ně
mec jsou v tak veliké olázce svobody jedné mysli
neboť také my známe tajné, mocně a neúprosně pů
sobící stly kola času a snažíme se postaviti tyto síly
se všemi vymoženosími nové doby do služeb věci
Uher
Posl
doktor
Ebenboch
Kramář
24
article
Přejeme si jen, aby tento pokrok nestal se náhle an
v politice, ani v jiných směrech. I my v zemích alp
ských citíme tlak velikých mass lidu, nejen organi
sovaného dělnictva, k vybojování obecného volebníh
práva, a bylo by přímo nezodpověditelným, kdyby-
chom nechtěli přisloupiti k této olázce, obávajíce s
zavedením obecného volebního práva újmy někter
strany na mandátech. Obecná branná povinnost, obec
ná povinnost berní a školní činí zavedení obecného
volebního práva nulným a také okolnost, že dnešní
t. zv. zájmové zastupitelstvo není více takým v pra-
vém slova smyslu, přimlouvá se za to. Od tě doby
co zemským sněmům zcela proti porušením zákona
a ústavy bylo vzato právo, vysílati poslance do říšsk
rady (Hlučná pochvala v pravo), je zájmové zastou-
pení v jednollivých kuriích zatlačeno, zejmena v
venkovských obeích, kde vzrůstem průmyslu průmy-
slové dělnictvo stalo se rozhodujícím. (Tak jest!) My
konservativci oceňujeme nebezpečnost agitace mime
tuto sněmovnu mnohem více, než spolupůsobení ši-
rokých vrstev lidu při zákonodárství. Konservative
jsou pro všeobecné volební právo, ale ne bezpro-
středně, bez přechodu, nýbrž za pečlivého a vermi
zevrubného uvažování národních, kulturních, národo-
hospodářských a národopisných poměrů, pro Rakou-
sko zvláště důležitých. Zejmena nelze zazlívati Něm-
cům, uplatňují-li právo prvorozenství a snaží-li se
zachovali to, co dávno již mají. Řečník poukazujek
nebezpečím, klerá by mohla vzejiti v ohledu sociálně-
politickém a hospodářském z bezodkladného zavedení
obecného a rovného volebního práva podnikatelům
nezměrnou agitací záslupců širokých vrstev dělnictva.
Německo
25
article
Odpirá důrazně útoky sociálních demokratů na čieny
císařského rodu, poukazuje k jiným státům, kde obec-
né volební právo je zavedeno také s jistým omezením.
a praví, že ze všech těchto příčin strana tečníkova
bude hlasovati proli ostatním pilným návrhům a po-
dala vlastní pilný návrh, ne aby protáhia zavedení
obecného práva, nýbrž aby zjednala pro ně nezbytně
předběžné podmínky. Řečník vyslovuje posléze pře-
svědčení, že boj budoucnosti bude vybojován na pojišti
obecného volebního práva mezi křesťanstvem a so-
ciální demokracii a rudý prapor bude zahnán n
V drobném prodeji-
ranní číslo o sob5 . . . za Sh
odpolední
. . . za 2h
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
oůpolední
. . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hotově zapřel.
Přadplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Murianské ulici č. .
Tam nzeházají se též rodakre
tiskársa a sapedica „Národnich List -
Bukopisy se nevzaesjt.
Murianský ulice
26
article
útěk a vzlýčen vílězně prapor černožlutý. (Ilučný po-
chvala katolického středu.)
M.-p. bar. Gantsch: Zavedení obecného, stejného
přímého a tajného volebního práva má dalekosáhlý.
ba převratný význam pro všecky naše veřejné zále-
žitosti, takže — dle mého mínění — lze ji řešiti jen
s největší vážností, objektivností a po uvážení všech
důvodů pro i contra. Proto nebudu odpovídati na vše,
co bylo obsaženo potupného a útočného v řeči so-
ciálně demokratického řečníka. Chci opakovati, co
jsem onehdy stručně vyřkl o postavení vlády, pro-
tože tato by nerada zdržovala tuto na krátko vymě-
řenou debatu. Z toho, co se zda a ve veřejnosti řeklo,
je patrno, že pod vlajkou obecného volebního práva
skrývá se různé zboží. Vždyť itak odhodlaný přívrženee
jeho, jako táborský p. poslanec, chce je podstatně
omeziti, chce dáti — jak jsem vyrozuměl z jeho
velezajímavéřeči — všem zemím, dle počtu obyvatelstva
a jejich poplalnosti příměřený počet zástupců. Zapo-
míná však tuším, že nejedná se tu o země, nýbržo
národnosti obyvající je. Kdyby snad těm chtél dáti
přiměřený počet zástupeů v poslanecké sněmovně, u-
možnila by se snad shoda o jeho stanovisku. Avšak
on sám konečně uvažuje možnost censu vzdělanosti
a při analfabetech také censu berního. Potom ale
není to dle mého náhledu obecné, stejné volební
právo. Je tu však táž otázka usedlosti, již uvedl
předešlý řečník a tou mění se hned celý obraz.
Zapa
poslanecký sněmovna
27
article
Opakuji, že nejsem zásadným prolivníkem roz-
šíšení volebního práva na nejširším základě a nikdy
jsem jím nebyl, uznávám oprávněný požadavek za
rozšířením volebního práva, jenže musí se míti zřetel
na různosti, jimiž Rakousko liší se od jiných státův
a proto jsem také prohlásil, že představují si u nás
obecné volební právo pouze na základě trvalébo
spořádání našich národních poměro,
tedy na základě národní dobody. Od
tohoto názoru neodvrátili mne dosavadní řečnici.
profože neobjasnili v tom směru účinek obecného
stejného hlasovacího práva na zastoupení národních
menšin v různých částech říše. Domlouvalo se, aby
se to zkusilo s obecným, tajným hlasovacím právem,
že potom zaniknou také národní spory. Kdyby to
bylo jistým, snad připojil bych se v nejednom směru
ku projeveným náhledům. Avšak té jistoty není
Nebylo by také šťastným řešením olázky, kdyby
některá národnost říšská přišla obecným a stejným
volebním právem o zastoupení v poslanecké sné-
movně, na něž má právo dle své kulturní a histo-
rické platnosti.
Rakousko
28
article
V takovém případě by bylo obecné, stejné vo-
lební právo — dle mého náhledu — nebezpečným
vratkým experimentem. Rakouská poslanecká sně-
movna nezaslupuje pouze strany a jednotlivé poli-
tické národy, nýbrž také národnosti. Vláda nesmí
spouštěti se zřetele převzatý historický význam ra-
kouských národností, jež nepodvolí se nikdy mecha-
nickému diktátu číslic. Zatím pozorujeme v jednolli-
vých zemských zastupitelstvech jazykově smíšených
zemí a různých korporacích snahu po ochraně
před majorisováním a po zjednání záruk proti moci
pouhých čísel. Jinak by vypadala věc, kdyby sami
zástupci národností považovali takové záruky za
zbytečné a prohlásili, že zřeknou se všech ochran,
jež dosud v Rakousku omezovaly samovládu číslie“
Kdyby zástupci rakouských národů uznali za zby-
tečné, na čem trvali dosud jako na záruce svého
oprávněného vlivu v parlamentě, zanikly by také
hlavní obavy vlády před zavedením obecného a stej-
ného volebního práva. Ostatně snesu klidně všecky
nájezdy na vládní vývody, pozoruji-li vývoj věci
v jiných zemích. Vždyť v samoné Francii obecné
hlasovací právo nebylo zavedeno najednou, ale po-
stupně: jeho zavedení v r. 1848 bylo závěrkem
dlouhého ruchu, jenž začal před půl věkem velkou
revolucí.
V Anglii obecného a stejného volebního práva
nemají doposud: Německo je přijalo pro říšský sněm
jako dědictví po sjednocovacích snahách roku 1848.
Ostatně vyskytují se pokusy o nivelisaci obecného
volebního práva. Belgický zákon z r. 1894 zavád
plurální volební právo. Kromě toho veškera litera-
tura přičiňuje se o ochranu menšin volebním prá-
vem poměrným.
Rakousko
Francie
Anglie
Německo
29
article
Všecko to uvedl jsem na důkaz, že vlastně jen
ve dvou národně jednolných státech, v Německua
Francii, jest obecné a stejné volební právo. Každý
stát řeší tuto otázku dle svých zvlášiností kultur-
ních a politických potřeb. Rakousko, tuším, nejméně
může řídit se šablonou, co zde máme uvážita
uznati, může vycházeti pouze ze zrale uvážených
zájmů říše a jejich národů. Jen ty má sněmovna
zkoumati, než bude hlasovat o pilných návrzích. Jen
to a žádnou theorelickou zásadu nemohu doporučit
sněmovně v tomto případu za spolehlivé pravidlo.
(Hlučná pochvala: výkřiky českých radikalů.)
Posl. Elderseh: Pane, vysvoboď nás od to-
hoto zla. (Veselost.)
Poslanec hrahě Dzieduszycki praví, že polsk
klub netají si nutnost rozšíření volebního práva, ale
nerad by, aby uvažování o něm zůstavily strany
vládě a aby tak hluboká změna ústavy podnikala
se pilnými návrhy. Polský klub trvá na tom, že
říšská rada je parlamentem zemí a nejen paria-
mentem lidu a tuto svou zásadu nezapře. Jalovou
frází je zabezpečení lidového potazu zavedením
obecného volebního práva. Dokud je kuriátní zákon
a berní poplalnost má na volby vliv, můžeme snésti
bezpráví, jež se děje naší zemi, avšak jak bude pro-
hlášeno stejné volební právo, a jen Poláci a Rustní
z něho budou vyloučeni, musí Poláci poznati, že po-
važují se v tomto státu za národ opovržený a shle-
dali by, že má se státi z Haliče provincie. Poláci
vynasnaží se, aby tuto potupu od své země o-
vrátili. Budemeli přemoženi, bude to velikým ne-
štěstím pro tuto říši. Zavedou-li se obecné volby
haličští zástupci musí dostati třetinu všech mandátů.
jinak k obecnému volebnímu právu nedojde. Ma-li
se dáti heslo, tedy: Jiný jednací řád!
Posl
Polák
Francie
Rakousko
Halič
Ma
30
article
Řečník vyvrací tvrzení, že parlament pozdraví
se zavedením obecného volebního práva, a že ho-
spodářské a sociální otázky dostanou se do popředí.
Než přistoupí se k rozšíření volebního práva, ať na-
praví se chyba, spáchaná únorovkou, kdy dány do
ústředního parlamentu otázky, jež způsobily bouři
jednoho národa proti druhému. Až provedeme tuto
decentralisaci, potom teprv poznáme, jak volební
právo bude nám slušeti. (Pochvala.)
Posl. Horlik přeje zmíněné otázce, ale pochy-
buje, že obecné, stejné a tajné volební právo
opozdilém lidovém konglomerátu vyhoví nadějím po-
kročilých lidí. Avšak časem se změní. Obecné vo-
lební právo je teď jediným prostředkem výchovy
politické nejširších kruhů. Národnosti neměly by s
čeho báti, kdyby se zabezpečila úplná národní samo-
správa. (Pochvala mezi Vlachy.) Tyrolský a istrijský
sněm vyslovily se již před lety pro obecné volební
právo. Tronfá, že vlašští poslanci budou míli v lidu
ještě vělší oporu, a nesmí býti v poslanecké sně-
movně ignorováni. Protestuje jménem Vlachů proti
dávno organisovanému pollačování, jež znemožňuje
spolužití utlačovalelů s potlačenými a volá po vy-
koupení. (Pochvala mezi Vlachy.)
Poslanec dr. Menger praví, že velmi mnoho voleb-
ních okresův utrpělo by velké a nenahraditelné škody.
Posl
Vlach
doktor
Menger
31
article
Je žádoucím, aby počet národních poslanců stanovil
se kombinovaně s počtem obyvatelstva a poplatnosti
jeho, tak že by vzájemné násilí nebylo možným.
Volební okresy měly by se stanoviti dle národnosti.
Nebude hlasovat pro obecné volební právo, dokud ne-
zjednají se tyto předběžné podmínky
Poslanec Ofner vyvrací námitky proti obecnému,
stejnému a zřejmému volebnímu právu a nabádá po-
krokové strany, aby se ho ujaly. Němci nedosáhnou
parlamentního vedení, nespojí-li se se zástupci slo-
vanského národa. Spojení Němců s polskými stanezyky
Ofner
Němec