Strana2.

„Nový Jihočeský Dělník.

Číslo 30.

Ve škol. roce 1910—11 vychodili III. ročník 103 žáci. Z těch přešlo do učebného kursu (IV. ročník) 19 žáků, do obchodní školy 9, do učitel- ského ústavu 2, do III. roč. reálky 1, do ho- spoďářské školy 1, do hudební školy 2, na ře- meslo šlo 45, do obchodů 12, do techn. stavitel- ské kanceláře 4, k zubní technise 2, k hospo- dářství 4, dobrovolně opakoval 1 a zemřel1. Ve IV. ročníku bylo loňského roku 28 žáků; z nich 8 přešlo do obchodní školy, 3 do (škol odborných, 1 do IV. roč. reálky, 1 do učitel- ského ústavu, 3 do praxe stavitelské, 7 do praxe obchodní, 4 na řemeslo, 1 k vojenské hudbě. Učebný kurs (IV. roč.), jenž není dosud při každé měšťanské škole zřízen, dochází postupně značné obliby, neboť absolventům kynou zvýše- ná práva v různých a rozmanitých odvětvích lidského zaměstnání. O rozšíření těchto nároků svorně pracují obě jednoty učit. měšť. škol, čče- ských i německých. Jejich úsilím dosaženo, že obor působnosti pro absolventy měšť. škola zejména IV. ročníku se stále rozšiřuje. Rovněž lze považovati za jisté, že přijat bude známý návrh Buřivalův jménem státně-zřízeneckého vý- boru ve sněmovně podaný, aby totiž absolventi IV. roč. měšť. škol byli ve službách státu zařa- děni do skupiny D státních úředníků. Přijetím tohoto návrhu budou absolventi měšť. školyi v tomtoo hledu postaveni úplně na roveň absol- ventům nižších středních škol.

Měšťanská škola jest školou všeobecně vzdě- lavací, skýtající hlavně vědomosti pro praktický život potřebné. Užívá proto hojně všech zvlášt- ních místních poměrů přírodních, společenských. hospodářských, výrobních a kulturních, i všech konkretních jevů praktického života, aby na nich budovala všeobecné vzdělání svých žáků, jehož budou v životě nejčastěji a nejvíce potřebo- Národohospodářská důležitost měšťanských škol se nyní všeobecně uznává. Dorost, jenž se věnuje obchodu, průmyslu a rolnictví, míjí školu střední a vyhledává školu měšťanskou, jež mu poskytne všeobecného, soustředěného vzdělání. Proto měšťanské školy vzrůstají. vati.

Politický přehled. O česko-budějovickém vyrovnání rozepisují se zase denní listy. Tresť úvah je následující: „Voličstvo českobudějovické bude rozděleno národní katastry, český a německý. Dle počtu voličů v těchto katastrech budou rozděleny man- dáty do oecního zastupitelstva. Katastry budou spravovati samostatně své národní ústavy, na př. své školy a svá divadla. Ostatní obecní záleži- tosti, jako zakládání ulic, chudinství a pod. zůstanou vyhrazeny plenu obecního zastupitel- stva. K úhradě vydajů na národní záležitosti bu- de vybírati každý katastr své vlastní přirážky Obecní přirážky budou sloužiti jen k uhrazení obyčejných obecních potřeb. Děti budou se moci přijímati jen do škol té národnosti, do jejíž ka- tastru náležejí. Proto bude nutno změniti zem- ský škol. zákon, pokud týká se Č. Budějovic. Poněvadž také okr. zastupitelstvo má býti slo- ženo v témž poměru jako městské zastupitel- stvo, připravuje se novela k zákonu o okres. zastupitelstvech, která bude platiti jen pro č.

Budějovice. Rovněž mandáty do městské rady budou rozděleny dle určitého klíče. Purkmistr bude vybrán z většiny, jeho náměstek z men- šiny. Základní myšlenkou českobudějovické do- hody jest upraviti zákonem naprostou rovno- právnost ve všech oborech, hospodářském, poli- tickém, jazykovém i vychovávacím a zajistiti ji pro všecky časy.“ V Budějovicích samotných je o připraveném vyrovnání snad známo nej- méně. „Jihočeské Listy“ popírají to, co přináší jako osnovu vyrovnání „Jiskra“ a my- slíme, že pravda není nikde úplná. Náš názon je, že tajnůstkářství ani zde zdravé není. Státní dluh ku konci prosince 1911. Právě byla vydána zpráva komise pro kontrolu stát- ního dluhu ohledně stavu dluhu toho ku konci kninulého roku. Dle zprávy této obnáší vše- obecný státní dluh 5179 mil. kor., státní dluh království a zemí na říšské radě zastoupených 7061.6 mil. kor., úhrnem 12.240.6 mil. korun.

Sklad klatovského rrádla Vadislav Jomec, srres Dluh tento vyžaduje ročně na úrocích 484.2 milionů korun. Oproti stavu ze dne 30. června 1911 jeví ke zmenšení všeobecného dluhu o 10.2 mil., při rakouském dluhu zvýšení o 45.07 imil., celkově tedy zvýšení o 34.86 mil. korun. Oproti prosinci 1910 stoupl celkový státní dluh o 129.22 milionu korun. Politické přípravy. Dle nejnovějších dispo- sicí budou zemské sněmy zasedati po celou první polovici měsíce září. Dne 24. září zahá- jeno bude delegační zasedání, jež potrvá do konce září. Počátkem října počne pak zasedání parlamentu. Definitivní usnesení stane se v příští ministerské radě, která koná se v předvečer císařských narozenin dne 17. srpna.

Manifestace klerikalismu ve Vídni. Eucha- ristický kongres, který se bude konati ve Vídni od 12. do 15. září, bude, podle všech příprav soudě, politickou manifestací klerikalismu tak sebevědomou, že protiklerikální kruhy nesmějí ho podceňovati a musí bedlivě všímati si všeho, co s ním souvisí. Jest to nutno tím více, jeli- kož do služeb klerikálního podniku dávají se nejenom vysoké, s dvorem související kruhy, ale i přímo zodpovědná vláda. Zejména ministr vy- učování Hussarek, který nedávno byl předmětem ovací vlasteneckého českého měšťáctva při so- kolském sletu v Praze, snaží se vyniknouti úslu- hami klerikálům. Vídeňská okresní školní rada bez jakéhokoliv odporu ministerstva vyučování vydala výnos, kterým se správám škol sděluje, že pořadatelé kongresu smějí ve školách rozdí- leti dítkám pro jejich rodiče letáky, jimiž se zve k účasti na kongresu. Ministr vyučování sám vydal výnos, kterým nařizuje, že k vůli eucha- ristickému sjezdu mají býti ve Vídni prázdniny prodlouženy o tři dny a školní rok počíti má místo v pondělí 16. září až ve čtvrtek 19. zá- ří, aby účastníci klerikálního sjezdu mohli být ve školách ubytováni a děti komandovány k dě- lání stafáže. Vedle toho vydal Hussarek 5. t. m.

druhý výnos pro celé Rakousko, kterým se škol- ním správám ukládá, že „všem učitelským oso- bám, které se chtějí súčastniti 12. až 15. září ve Vídni konaných eucharistických slavností, má býti udělena potřebná dovolená“. Pro případ, že někde 15. září počíná školní rok a přítomnost učitele by tam byla nezbytně nutna, ustanovuje Hussarkův výnos, že zahájení vyučování má být odsunuto až do 18. září, jen aby učitel do Vídně mohl jeti! Jak velikou demonstraci klerikálové ve Vídni chystají, o tom možno učiniti si před- stavu z toho, že má při ní vyrukovati ne mé- ně než dvacet tisíc duchovních.

Zdanění v Čechách a v jiných zemích po- dává nový doklad, jak draho platíme svou pří- slušnost k tomuto státu. Dr. Zikmund Várady vypracoval statistiku daní v různých zemí a došel k překvapujícímu výsledku. Počítáme-li také daně a dávky zemské, které v jiných stá- tech neznají, shledáváme, že obyvatel Čech při- spívá k státním příjmům průměrně 4 librami 19 šil. ročně, t. j. nejvyšším obnosem, jaký kde se platí. I pro celé Rakousko je průměr nižší. V korunové měně podává nám statistika Várady- ová tento obrázek: Ze státních příjmů, tedy hlavně daní a poplatků, připadá na 1 obyvatele korun (počítáme-li 1 L — 24 K, 1 šil. — 1 K 20 h): Čechy 118.80, Francie 96.—, Belgie 87.60, Uhry 80.40, Rakousko 81.60, Anglie 81.60, Ně- mecko 54.—, Řecko 46.80, Rusko 43.20, Srbsko 33.60, Spoj. St. amer. 33.60, Švýcary 38.40, Ja- ponsko 38.40 a Bulharsko 28.80 K. — Uváží- me-li nyní, že v Italii, Norsku, Holandsku, Por- tugalsku, Rumunsku, Švédsku, Španělsku a Dán- sku pohybuje se průměrné danění mezi 48—72 K, pak shledáme, že zdanění v Rakousku, zejména v Čechách, je vyšší než v bohaté Frangii, nebo Angli a daleko větší než ve vojáckém Německu. A při tom se platí u nás mnohem nižší mzdy než na západě Evropy. Vzdor tomu se přichází stále s novými daněmi.

Doporučujeme! 229.097.03 dvacetihaléřů. Souďruzi a soudružky přičiňte se, aby nejen druhý čtvrtmilion, ale cel milion dvacetihaléřů byl co nejdříve dosažen. Ustavující valná hromada Velkonákupní spo lečnosti českých družstev V nádherné zaseďací síni obchodní a průmy- slové komory pražské, kde jindy schází se a za- sedají velkoobchodníci a průmyslníci, sešli se zástupci socialistických konsumních družstevv Čechách a na Moravě. Sešli se za důležitým úkolem, aby naše hnutí konsumní a družstevní. jež se začíná utěšeně vyvíjet, bylo přeměnou stávající Velkonákupní společnosti Jaroš a spol. v Družstevní velkonákupní a výrobní společ- nost s dostatečným kapitálem posunuto do pře- du. Více jak jedno sto konsumních spolků na podílech upsalo provozovací kapitál 200.000 K, který z větší části byl též složen a tak na dopolední valné hromadě se stará Velkonákupní společnost rozešla, aktiva i pasiva předala nové Velkonákupní společnosti, jejíž ustavující valn hromada trvala od 2. hod. odpol. do půl šesté večer. Z poslanců soc. dem. byli přítomni soudr. Jaroš, Jirásek, Moďráček a dr. Lev Winter. Předsedou Velkonákup. společnosti českých druž- stev zvolen říš. poslanec soudr. Jaroš, do před- stavenstva byli zvoleni 171 hlasy mezi jinými též poslanci Jirásek a Modráček. Fiasko royalistické revoluce v Portugalsku. Fiasko monarchistické protirevoluce v Por- tugalsku je nyní úplné. — Celý plán selhal, vo- jenská revolta v Lissabonu a v Oportu pro- zrazena, vůdcové její pozatýkáni a Conceiros v kritickém okamžiku poznal, že je úplně osa- mocen a že naděje na povstání v zemi je mar- ná. V Lissabonu panuje úplný klid, též i v Opor- tu a Valencii tamní royalisté pozbyli chuti páliti si prsty pro dynastii Braganzů.

Norská sociální emokracie slaví letos 25leté jubileum svého trvání. Dnes čítá 36.000 přísluš- míků a politické její listy (23, z nichž 8 dlen- ních) mají náklad 75.000 exemplářů. — G u- stav Hervé, známý antimilitarista francouz- ský, byl po více než dvouletém žalářování pro- puštěn z vězení. — Rumunská sociální de- mokracie konala právě svůj sjezd v Bukuřešti. Vojenské odvody počínají letos 12. srpna a odvedencům budou ihned dávány povolávací lístky k nastoupení vo- jenské služby. Odvody mají býti skončeny dne 5. října.

Jiný doklad je usnesení sněmovní r. 1453: „Aby žádný žádnému čeledi neodluzoval, ani jí proti vůli jeho nepřechovával, ani lidí ouroč- ních, ani služebných, leč by se řádně vyhostili, aneb pánů svých slušně odbyli; též pacholci služební aby všichni měli pány své, jimž by dělali a sloužili a nepovalovali se po krčmách aneb kde jinde; takže neukázal-li by kdo po- ctivé živnosti a obchodu svého, měl od poprav- ce co zahaleč a škůdce krajský považována trestán býti.“ Něco podobného stanoví i náš „moderní“ čelední řád. Za Vladislava Jagaila (1471—1516), slabého to panovníka, pokračováno. Poddaný lid vrhán v nevolnictví; rozdíl mezi poddaným a šlechti- cem byl daleko horší, nežli je dnes mezi kapi- talistou a dělníkem. Šlechta r. 1472 a r. 1474 vydala sněmovní nález, kterým naprosto chtěla připoutati sedláka k půdě. Nález z r. 1478 pod- poroval dřívější, určoval, kdy kdo se může vy- hostiti za jiného pána, že může tak učiniti po