2
masthead
Praze, dne 31. ledna 1900.
Praha
4
article
Redakce, administrace
expedíce
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200 -m
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí.
Kezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté h
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Praha
Pštrossův ulice
5
article
KAl
KAl
Telefon redakce č. 1126.
Kala
7
article
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně . ..
celoročně.. .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . .. K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
le, Anglie a Ruska:
čtyrtletně . K 12.20
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belale
Anglie
Rusko
Italia
8
article
Slunce vychází v 7 hodin 38 minut ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 49 minut večer.
9
article
Středa:
Sv. Petr z Nolasku.
Středa:
Sv. Petr z Nolasku.
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně
u Alžbětinek (ve Slup.) od 31. ledna do 4. února.
Petr
Nolasko
10
article
Světové panství zlaté internacionály.
V Praze, 30. ledna
Praha
11
article
—a. Málo jest na světě smrtelníků, kteří znají
tajuplné zákulisí války, jež zuří v jižní Africe. Je
to boj o zlatý kov. Anglické pluky bojují pro
wertheimky londýnského lorda Rothschilda a jeho
věrného spojence ministra zámořních anglických
osad, lorda Chamberlaina. Pochopíme ihned pří-
činu války, pakliže poznáme statistiku světové
těžby zlata. Dle údajů mincovního úřadu severo-
amerických států ve Washingtonu bylo na celém
světě roku 1898 vytěženo zlata 13,904.300 uncí
v ceně 287,428.600 dollarů.
Z těžby té připadá na Transvaal 3,821 398 uncí
v ceně 79,213.952 dollarů, na Severní Ameriku
3,118 308 uncí v ceně 63,403.000 dol., na Australii
3,137.644 uncí v ceně 64,860.810 dol.
Těžba těchto tří zemí činí 73 proc. veškeré
světové těžby zlata. Jsou tedy zlatodoly transvaal-
ské nejvýno snější na celém světě a rozumíme touze
zlaté internacionály po nich. A opět se tážeme,
kde že ta touha po zlatém kovu má svoje ko-
řeny? O tom rokovalo se v červnu roku 1898 na
mezinárodním zemědělském sjezdu konaném v Bru-
selu. V pátém oddělení tohoto sjezdu rokovalo se
o otázce měny. Ze všech zemí evropských byli tu
zástupcové vědy i praktického drsného života. Po-
vstal první řečník a mluvil zadrhovaně francouz-
sky, kterak v jeho otčině klesá zemědělství, roste
nespokojenost lidu, zahostila se nouze o práci a
výdělek, Naproti tomu jak se v bankách hromadí
kapitál, kdežto výrobci ničeho nevydělají, poněvadž
přichází z ciziny záplava laciného zboží. Týž řeč-
ník mluvil o Anglit. Po něm hovořil Belgičan
týmž způsobem a ujišťoval, že jsme před velikou
sociální revolueí, která přijíti musí. Podobně mlu-
vili řečníci z Dánska a ze všech evropských států.
Rothschild
Chamberlain
Belgičan
jižní Afrika
Washington
Transvaal
severní Amerika
Austrálie
Br
Dánsko
12
article
Co jest příčinou zemědělského úpadku? Klesá
rolnictvo jen u nás v Rakousku? Nikoliv. Zjev
ten jest všeobecný. Takovýto všeobecný úpadek
má zajisté všeobecnou příčinu.
O této příčině rozhovořil se na mezinárodním
zemědělském sjezdu bruselském pan Allard, řiditel
belgické mincovny, velmi důkladně a přesvědčivě.
Příčina ta jest všeobecná nouze o peníze, hroma-
dění kapitálu v bankovních světových nádržkách,
zdražování peněz následkem zavedení zlaté měny
v evropských středních státech. Národové evropští
a sev. Amerika, počtem asi 280 milionů musía
a mají platiti za všecko zboží zlatou mincí.
Národové asijští, Indové a Číňané, počtem
asi 600 milionů, platí střibrem. Zde nechtí o zlatu
ani slyšeti. Židovská zlatá internacionála přiměla
evropské státy, že daly staré stříbrné mince do
výslužby a prohlásily, že zlatá mince má býti
jedinkým peněžním platidlem.
Začátek učinilo roku 1873 Německo, po něm
následovala románská mincovní unie Francie, Špa-
něly a Italie. Všude přestalo se v mincovnách
s ražením stříbrných mincí. Do let sedmdesátých
stoupal blahobyt v západoevropských zemích, peněz
všude dost, ceny zemědělských plodin stoupaly,
za metrák pšenice tržilo se až 15 zl. Příčinou
toho byla hojnost kovové mince, zlata a stříbra
bylo nadbytek. Kde je dost peněz, tam se také
dost kupuje, ceny výrobků stoupají, a tím také
cena lidské práce roste. To vše rázem ustalo, jak-
mile evropské státy zavřely mincovny, a nikdo
nesměl na svůj účet dáti si raziti stříbrných peněz.
Allard
Číňan
Rakousko
severní . Amerika
Německo
Francie
Italia
13
article
Stříbro prohlášeno za obyčejné zboží. Na jeho
místo nastoupilo zlato, které následkem toho cenou
neobyčejně stouplo.
Až do roku 1870 byl poměr ceny zlata ke
stříbru jako 151/2 : 1, jak ustanovil mincovní
zákon ve Francii roku 1803 vydaný. Roku 1870
koupil se na příklad na burse v Hamburku kilo-
gram jemného zlata za 2782 říšských marek a
kilogram jemného stříbra za 182 marek.
Dnes koupíme kilogram stříbra na burse
v Londýně neb v Hamburce za 82 marek, kilo-
gram zlata stojí dosud 2784 marek. Zlata jest
velmi málo, a jen nepatruá část se ho těží v Evropě,
a to ještě hlavní těžitel zlata je zde Rusko.
Ostatní státy musí je kupovati z ciziny, a to
z pevných sklepů finančního vládce Rothschilda.
Světové banky v Londýně, v Paříži, v Berlíně a
ve Vídni úzkostlivě hlídají svých zásob zlata a
vedou mezi sebou pravou válku o žlutý kov, aby
jedna druhé něco z tohoto pokladu urvala.
Čím jsou peníze vzácnější, čím je po nich
větší poptávka a nouze, tím více musí se dáti z
určitou dávku zlata, za jednu zlatou mincí zboží.
Následkem toho klesají ceny výrobků a klesá
mzda.
Rothschild
Francie
Hamburk
Londýn
Hamburka
Evropa
Rusko
Paříž
Berlín
Vídeň
Světová banka
14
article
Od let 70. začalo u nás soustavné klesání
obilních cen a jen špatné sklizně činí z toho vy-
jímku.
Za to v zemích, kde zůstalo stříbro jako pla-
tební mince ve staré službě, ceny výrobků ne-
klesly. V Indii koupíme dnes za jednu rupii
rovněž tolik obilí nebo rýže jako před 30 lety.
Známý vídeňský prof. Suess tvrdil: »Evropa
nebyla nikdy tak slepa, jako v okamžiku, když
přistoupila na zlatou měnu.« Nelze dosti poukázati
na to, že násilnickým zavedením zlaté měny poru-
šena byla rovnováha mezi zásobou platebních pro-
středků a zásobami zboží.
Poněvadž stříbro vzato jest z oběhu, vzato
bylo pracujícímu lidu platebních prostředků, a tím
sociální poměry v Evropě valně se zhoršily. Jho
a panství zlaté internacionály železnou tíhou doléhá
na stárnoucí Evropu. Anglie ve své úzkosti a
nouzi o peníze volá o pomoc a chce bankovní
zákony z r. 1847 odkliditi, ozývají se tu důrazné
hlasy, aby opět ražení stříbrných mincí bylo svo-
bodno.
Kdyby Evropa nebyla zavedla zlaté měny,
nebylo by dnes krve prolévání v Transvaalu. Ná-
rodové evropští si oddechnou, pak-li se vrátí k so-
ciálním zřízením dřívějších věků a syrhnou se sebe
panství židovské zlaté internacionály.
profesor
Suess
Indie
Evropa
Anglie
Transvaal
15
title
Zprávy politické.
16
article
V Praze, dne 30. ledna.
V Praze, dne 30. ledna.
K situaci. Všecky časopisy zabývají se dnes
dorozumívací konferencí, která se sejde určitě dne
5. února ve Vídni. Protože německo-lidová strana
se usnesla ve své včerejší schůzi, že je obešle, an
posl. Prade prohlásil, že předseda ministerstva dr.
šl. Körber mu rozhodně prohlásil, že říšská
rada sejde se docela jistě ve dnech
mezi 15. a 20. únorem, bude kromě radikálů za-
stoupeno na dorozumívací konferenci celé německé
souručenství. Německými delegáty budou na ní se
strany německo-pokrokové v království
českém poslanci dr. Funke, dr. Pergelt, dr. Sprin-
ger a dr. Nitsche; za křesťansko-sociální
stranu bude vyslán posl. P. Opitz a za stranu
německo-lidovou poslanci dr. K. Schücker
a Prade; kromě toho byl vyhražen třetí mandát
za skupinu Schönererovu posl. dru Reiningerovi.
Z markrabství moravského dostaví se jako
delegáti za německo-pokrokovou stranu poslanci dr.
d'Elvert, dr. Gross, dr. Götz a dr. Fux, za ně-
mecko-lidovou stranu posl. dr. Chiari; od vedení
této strany byl jmenován Schönererovec, renegát
nejhrubšího zrna, zemský poslanec dr. Kanniak. Za
stranu ústavácké velkostatkářské šlechty dostaví
se dva delegáti, kteří však nejsou doposud jme-
nováni.
doktor
Funke
Pergelt
Sprin
Nitsche
P Opitz
K Schücker
Prade
Reininger
Elvert
Gross
Götz
Fux
Chiari
Schönererovec
Kanniak
Praha
Vídeň
Schönererovo
17
article
Pokud se týče delegátů, již budou zastupovati
klub českých lidových poslanců na česko-německé
konferenci, zvoleni budou ve schůzi, již všichni
čeští — zemští i říšští — poslanci konati budou
dne 3. února. Návrh, jejž učiní v té příčině vý-
konný výbor české národní strany svobodomyslné,
uveřejníme již zítra. Posl. dr. Kaizl odjel včera
odpoledne do Prahy, by súčastnil se dnešní po-
rady odboru předevčírem výkonným výborem do-
sazeného za příčinou průpravných prací pro českp-
německé úrady. O stanovisku, jež zaujme český
konservativní velkostatek vůči vídeňské konferenci,
rozhodnuto bude ve shůzi, již koná tento velko-
statek dnes v Praze. Delegáty jeho budou nej-
spíše poslanci hr. Palffy, dr. princ Bedřich Schwar-
zenberg a hr. Černín.
Konferenci bude předcházeti ministerská po-
rada, kteráž tento týden bude zvláště za tím úče-
lem odbývána, konference zástupců z Čech a z Mo-
ravy bude společně zahájena předsedou minister-
stva, ale věcně se bude rokovati, jak již včera bylo
řečeno, pro Čechy zvláště a pro Moravu zvláště.
Odloučené vyjednávání zástupců z Čech a z Moravy
vysvětluje se tím, že vyrovnávací výbor sněmu
markrabství moravského sebral pro Moravu hotový
materiál, kterého má býti nyní použito, a dále, že
také na př. volební řád pro Moravu musí býti
upraven docela jinak, nežli pro Čechy. Předlohy,
jež budou podány konferenci, nebude vláda sama
zastávati, nýbrž ponechá stranám úplně na vůli,
aby učinily své návrhy, neb aby uchýlily se od
oněch předloh, přijmou-li je za základ své debaty,
neb aby je dle dohodnutí změnily. Vláda bude
prý zastoupena na konferenci více jako svědkyně.
Posl
doktor
Kaizl
Schwar
Praha
Černín
Čechy
Morava
český národní strana
18
article
Ministr pro Čechy, dr. Rezek, jenž bude při-
jímati návštěvy každou sobotu od 11. hod. dopol.
do 1. hodině odpolední, bude nucen účastňovati se
porad obou sekcí, t. j. české i moravské. A právě
proto nebude možno, aby obě sekce zasedaly a
jednaly v jednu dobu. Návštěva, již včera učinil
zemský hejtman hornorakouský dr. Ebenhoch
předsedovi ministerstva dru. Körbrovi a delší po-
rada, která při tom se rozvinula, s průběhem če-
skoněmecké konference patrně nesouvisí. K usne-
šení německo-lidové strany budiž dodáno, že do
schůze, v níž bylo učiněno, dostavilo se ze 40
členů pouze 27. Radikální křídlo podalo ústy posl.
Lemische návrh, aby strana konferenci sice obe-
slala, současně však aby vyslovila vládě nedůvěru,
ale posl. Lemisch konečně tento návrh na přímluvu
posl. Prade a dra. Kaisra, kteří dokazovali, že by
tím vzniklo největší nebezpečenství pro německou
poruku, odvolal, načež návrh na obeslání dorozu-
mívací konference byl přijat jednohlasně.
doktor
Rezek
Ebenhoch
Kaiser
Čechy
19
article
Předseda ministerstva dr. Körber zaslal
jakožto správce ministerstva vnitra všem náčel-
níkům zemských politických úřadů, místodržitelům
atd. následující okružník: Byv Jeho cís. a král.
apoštolským Veličenstvem jmenován ministerským
předsedou a pověřen správou ministerstva vnitřních
záležitostí, převzal jsem dnešním dnem řízení svého
úřadu, a mám čest uvésti tímto ve známost zásady,
jež pro státní úřady v jejich řádné působnosti za
správné uznávám. Povinností úřadů jest, aby co
nejpřísněji trvajících zákonů šetřily, a v případech,
o nichž dle svého uznání rozhodovati a opatření
činiti mají, aby se řídily jenom věcnými důvody
se stálým ohledem na blaho obyvatelstva. Má jim
tedy býti nezvratným pravidlem, aby žádostem, jež
ze zákonných nebo veřejných ohledů odmítati se
nemusejí, s pomíjením nepodstatných námitek bylo
vyhovováno. Úřadové první instance uspoří tím
obyvatelstvu času, práce a výdajů, a učiní tím
zadost svojí zákonem stanovené povinnosti, podpo-
rovati strany, jež se k nim uchylují. Tolikéž žádám,
aby úřadní věci rychle vyřizovány byly, jakož aby
Körber
20
article
se s každým bez ohledu na jeho osobnost naprosto
slušně zacházelo. Úředníci musejí míti stále na
zřeteli, že jest jejich povinností, aby v nejvyšší
službě, trvajíce v mezích svojí působnosti, ku po-
vznášení obecného blaha přispívali, a kulturní, jakož
i hospodářský rozvoj podporovali: proto není do-
statečno, když jenom pravidelnou službu svoji
přesně konají, nýbrž náleží k jejich povinnostem
také, vystihovati otevřeným okem potřeby oby-
vatelstva a chápati se všude počinu, kde od svého
zakročování důvodně nadíti se mohou prospěšného
výsledku. Takovéto obezřetné a starostlivé činnosti
jest tím více potřebí, ježto činnost takováto zá-
kladem jest vážnosti a vlivu státních úřadů. Pe-
člivé střežení této vážnosti náleží k nejvíce povzne-
šeným závazkům úřadův. Soudím pak, že se toho
nejlépe docíliti dá stálými, důvěry plnými styky
s obyvatelstvem, ale očekávám také, že v případě
zamyšleného aneb skutečného porušení této váž-
nosti úřadův, jakož i v případě, že by veřejný mír
byl ohrožen, použito buďe všech prostředků, jichž