ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 927834e0-8f2b-11dd-8f85-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 103, org 7, place 46, work 7
1 masthead
Stranas.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
24. ledna 1913. Čislo z.
4 article
aby v zájmu správnosti hlasováno bylo předem o návrhu komitétu Celý § 33. o přídavcích funkčních přijat byl potom beze změny dle návrh komitétu, Rovněž přijala komíse beze změny navržený § 34. o náhradě cestovného řídícím silámi návrh posl. probošta dra. Buriana na zvýšení tohoto cestovného byl z amítnut. Příští schůze komise školské koná se zejtra v pálek 24. ledna o 10. hod. dop. před tím koná schůzi komitět referentský.
5 article Schůze klubu konservativního velkostatku.
Schůze klubu konservativního velkostatku. Všeobecné poměry politické, zvlášlě pak snahy o pokračování v dorozumívací akci, přiměly předsednictvo klubu konservativníh velkostatku, že na včerejší dopoledne svolalo schůzi klubovní. Že zahájena byla situačním referátem předsedy hr. Clam-Martinice, jest již známo. Debata o něm byla velmi živá a obšírná a obsahem jejím byla celá řada otázek po- všechných i podrobných; na místě nejpředněj- ším však stála otázka brzké dělnosti sněmu českého a brzkého sněmovního zasedání. Jest pak samozřejmo, že se rokovalo téz o projektu, jejž posl. Švehla jménem svazu če- ských poslanců zemských předložil zástupcům německého poslaneckého svazu ve společné jich konferenci v sobotu 18. t. m. Klub kon- servativního velkostatku projevil, jak se pro- slýchá, souhlas s projektem tím, jenž — jak známo — připouští německý požadavek, aby se předloha o učitelských platech projednal na sněmě samostatně, při čemž však svaz český klade podmínku, aby zároveň byla zem- skému výboru udělena indemníta za léta 190e až 1912, aby vyřízen byl řádný rozpočet zem- ský na letošní rok, a aby provedena byla sa- nace financi zemských, při čemž by se záro- veň provedly volby nového zemského vý- Schůze klubu konservativního velkostat- ku trvala od 10. hod. dopol. do 1. hod. odpol. a pak od 3. do 5. hod. odpolední. Skončila schválením všech referátů, ve schůzi poda- ných.
Martinic Švehla jméno svaz
6 article
Když jednání schůze odpolední bylo na samém sklonku, přišel do schůze konservativ- ního velkostatku zástupce ústavověrných velkostatkářů hr. Ervín Nostitz a žádal, aby mu sdělen byl výsledek schůze konservativ- ních velkostatkářů. Žádosti této bylo s úpl- nou ochotou neprodleně vyhověno a to zprve ústním sdělením a pak stručným dopisem, v kterém klub velkostatku konservativního sdě- Hl klubu ústavověrnému předměty své porady a v poslední části přípisu svého mu zdůraz- ňuje, že má na zřeteli akci, která by, třeba způsobem kompromisním, dosáhla dělnost sněmu. S ústní zprávou tohoto obsahu odešel hr Ervín Nostitz do schůze klubu ústavověrného velkostatku, která se taktéž včera odpoledne konala v budově sněmovní a protáhla se a do večera. boru
Nostitz
7 article
Klub ústavověrného velkostatku na sně- mu českém měl schůzí včera odpoledne ve sněmovně. Pozoruhodno je, že se jí zúčastní též kníže Fürstenberg, který není poslancem odešel však drahný čas před koncem porady O schůzi té byla vydána tato oficielní zpráva: Dnes odpoledne konala se v budově zem- ského sněmu schůze Klubu ústavověrného velkostatku na sněmu českém, které předse- dal kníže Alain Rohan. Poslanci shromá- ždění byli téměř v plném počtu; rovněž schů- zi přítomen byl kn. Fürstenberg Především podány byly zevrubné zprávy o jednání vyrovnávacím; referovali dr Baernreither a dr. ryt. Perger o zem- ském zřízení a jazykových zákonech, dr. šl Medinger o výsledcích finanční komisea posl. Siegmund o usneseních školské ko- mise. O těchto záležitostech, jakož i o pokra čování ve vyrovnací akci a svolání zemského sněmu zahájena podrobná debata, které se zúčastnila většina přítomných. Zvláště zevrub- ně probrán stav zemských financí. Jednomy- slně projevena pevná vůle, nic neopomenouti. aby vyrovnávací jednání opětně bylo zaháje- no, neboť jest jednomyslné přesvědčení, že jen téhdy úspěšná činnost zemského sněmu je zaručena, jestliže nevyřízená jednání o vy- rovnací materii přivedena budou ke zdárné- mu konci a uskutečněna.
Fürstenberg Rohan Baernreither doktor Perger Medinger Siegmund
8 article
—Pepa Bartoň, desitiletý virtuos na housle jenž svými berlínskými úspěchy si zjednal jméno světové, bude koncertovati v neděli 26. ledna v Brandýse n. L. v Sokolovně. Před prodej listků v knihkupectví p. J. Forejtka. Začátek o 7. hod. večerní. Směrém k Čelakovicům lze použíti vlaku o půl 9. hod. večerní. — Nádraží hned u So- kolovny. Händlovo oraiorium »Juda Makabejský provedeno bude dne 3. března o 8. hod. večerní v Smetanově sále Obecního domu král. hlavníh měsla Prahy »Hlaholem« vinohradským (100členný bor) orchestrální část obstará Symionický or- hestr v Praze. Provedení tohoto oratoria v úpravě Bedřicha Chrysandra, nejlepšího znalce Händlova, bude pro Prahu zvláště významnou hudební udá- Hudební sdružení učitelské vystoupilo neděli 12. ledna již po šestě na koncertě. Učit. jednot hejtm. navoměstského v Nov. Městě na Moravě a mělo zase plný úspěch. Program ob- sahoval smyčcové skladby Čajkovského, Dvořá- kovy. Konvalinkovy a Sukovy, klavírní skladby Brahmsovy. Sukovy a Smetanovy. Prumeho Me- tancolii pro housle a klavir. Orchestrální část di- rigoval uč. K. Konvalinka, klavír hrál uč. Vl. ohlik a houslové solo uč. Fr. Kadlec.
Bartoň J Forejtek Händlův Makabejský Chrysandra Čajkovský Konvalinkův Sukův Brahmsův Smetanův K Konvalinka učit František Kadlec Brandýs Smetanův Praha Morava obecní dom Hlahol Prume I
9 article
Plzeňský »Hlahole, jenž vstupuje do 51. roku své činnosti, chystá pro letošní jarní obdob hudební událost prvého řádu. Hodlá totiž uspo- řádati třidenní feslival za účasti pražské České ilharmonie a solistů z pražského provozování děl: Novákovy »Bouře« a Beethovenovy »Devátě symíonle«. Třetí den byla by »Bouře« opako- vána. Provedení lohoto festivalu závisí od počtu přihlášek, jež přijímá fústní) knihkupectví pana Faustuse a (písemní) zpěvácký spolek »Hlahole do konce leďna t. r Jest na hudbymilovném obe- censtvu z Plzně a okoli, aby hojnými přihláškami umělecké snahy plzeňského »Hlaholu« podporo- valo a uskutečnění festiva u toho zabezpeč ilo. + Odborové sdružení českých hudebníků pro země koruny České, sídlem v Praze, koná v ne- děli dne 26. ledna o 10. hod. dopol. veřejnou schůzi na Král. Vinohradech (hostinec »u Komen- skéhos. Palackého třída). „O naší organisaci a
Novákův Beethovenův Devát symíonle Faustus Král Komen Palacký Praha Hlahol Český ilharmonie
11 article
ieiím významus pronluví red. H. C. Vanek.
Vanek
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Právní výbor Z Vidně, 24. ledna. (K. k) Právni výbor skončil dnes povšechnou debalu advokátním řád u. Ref. dr. Koerner reasumoval své vývody Pravil, že osnova advokátního řádu trvá prá- vem pevně na svobodné advokacii a odmita numerus clausus, Bylo by žádoucím, by kan- didáti advokacie byli v obmezené míře při- puštění ke stavovské správě. Bylo by lépe. kdyby advokátní zkouška byla podržena. Advokátům má se zjednati přístup k soudům živnostenským. V osnově formulovaná moe advokáta při vykonávání jeho povolání ne- uspokojuje, zejména dlužno vytýkati, že adva- kát může býti za projevy v urážlivé formě vo- lán k zodpovědnosti. Postačilo by, kdyby zod- povědnost byla obmezena na to, co pronesl proti lepšímu vědomí. Dlužno vítati stanovisko osnovy k otázc zastupovacího práva advokátních úřadníků. Ohledně uplatnění útrat oproti klientovi ne- přináší osnova žádného zlepšení naproti ny- nějšímu právu. Příznivý obraz, který si vy- tvoříme při posuzování ustanovení o organi- saci advokacie, zejména ustanovení o zdoko- nalení a uznání stavovské delegace jako zá- konné instituce, je bohužel porušován několika pokusy, aby obmezena byla autonomie komor. Není ospravedlněno, že na př. justiční správé má se přiznati právo, aby zrušila usnesen advokátních komor o chování se příslušníku stavu. Rovněž jsou nejvážnější námitky proti návrhům osnovy o právu ministra spravedl- nosti, rozpustiti advokátní komoru. Celkem však osnova obsahuje splnění často tlumoče- ných požadavků advokátního stavu a referent bude proto hlasovati pro zevrubnou debatu.
Ref doktor Koerner
13 article
Posl. dr. Liebermann spatřuje v osnově značný pokrok, prohlašuje však, že jednotlivá ustanoven mají rozhodně plutokratický ráz. Přimlouval se, by soudům bylo odňato právo uvalovati na advokáty tresty pořádkové a za svévoli. Posl. dr. Olner považuje zejména za nepřijatel- né návrhy předlohy o rozpuštění komor. Posl. dr. Roller litoval zrušení výsady soudních radů: přecházeli po 5leté činnosti k advokacii, pro- tože možnost přejíti k advokacii a založiti si taklo neodvislou existenci je důležitou zárukou soudcov- ské neodvislosti, a na tuto výsadu měla by se ze- jména z politických důvodů klástí velká váha. Zástupce vlády odb, přednosta ryt. Schauer prohlašuje, že vláda touto předlohou nechee ome- zovati práva advokacie, nýbrž chce pomáhati správními opatřeními jen tam, kde veřejné zájmy trpí přiliš jednostranným pojímáním správní opráv. něnosti komor. Pokud jde o přání, aby kandidáti advokacie byli připuštěni k účasti na správě stavu, vyhovuje osnova ohlášeným kdysí, převládajícím názorům v zdvokacii. Poměry v advokacii a v notářství ne- jsou po této stránce stejné, protože kandidátí advo- kacie přejímají v podstatě kratší době i úkol chefa. Zvláštní stav kandidátů advokacie se zvláštními zájmy ncexistuje. Vláda nečiní námitek, aby advokáti byli při- puštění k zastupování stran před soudy živnosten- skými, s předpokladem, že při obnosech až do 1000 K nedojde k přířčení útrat. Neboť jinak spor o útraty působil by co nejnepříznivěji na judikaluru živnostenských soudů.
Posl doktor Liebermann Olner Roller Schauer
14 article
Stanoví-li osnova na místě advokátské zkoušku soudcovskou, vyhověla tím vláda přání, projeve- nému v opětovných usneseních poslanecké sně- movny a čelícímu k zavedení jednbtné justiční zkoušky. Tou měla by se právě sfáti zkoušLa soud- covská. Nebylo by však žádné překážky, aby po- rady o advokátním a notářském řádu použilo se k fomu, by byla schválena zvláštní osnova zákona o zavedení jednotné justiční zkoušky tím, že by mohlo se přihlížeti k jisté různosti při provádění zkoušek se zřetelem na zvláštní odbornou činnost kandidátovu. Stavovskou immunitu advokáta považuje mi- ništerstvo práv za nezbytný předpoklad výkonu tohoto povolání, a v zevrubné debatě naskyfne se příležitost porokovat o jednotlivostech. Návrhy osnovy o soudcovském stanovení útrat advokáta vůči straně obsahují oproti platnému prá- vu podstatné zlepšení. Soudce je při stanovení útra advokátových nesporně znalý věci a slojí ludíž za to zachovati možnost, aby se zabránilo procesu soudcovskou výměrou útrat. Vláda je daleka pokusu obmeziti bez přičiný sutonomii advokátních komor. Všechna ustanovení. obsažená v tomto směru v osnově, jímž za rozpravy činěny jsou výtky, odpovídají nepřístojnostem, které se v praxi vyskytly. Nenf-li korektura možnou není vyloučeno, že komora zavede svou prarí numerus claušus, že advokáti budou vylučováni pro své náboženské přesvědčení nebo pro svoji národ- nost ze zanášení do seznámu advokátů a není žád- ného prostředku, aby zákoném zjednána byla plat- nost naproti komoře, která zvoli si za prostředek politického boje, že odepře zastupovali chudě. Vládní zástupce doufá, že zevrubná rozprav poskylne příležitost, aby v dohodě s vládou byle odstraněny námitky, které proti osnově byly do- posud učiněny.
15 article
Výbor usnesl se na to zahájiti zevrubno rozpravu. Posl. dr. Liebermann vzpominá na osnovu zá- kona o povinném ručení státu za škody, způsobené úřadníky, kterou podal v červenei r. 1912 za roz- pravy o událostech v Drohobyči a navrhl, aby zpráva o tom byla dána na jednací pořad po roz- pravě o advokátním řádu. Když zpravodaj dr. Roller projevil ochotu že podá referát, byl návrh ten schválen a schůze ukončena. Finanční výbor. Dodatečný návrh posl. Staňka a Kory- towského k § 3. platného zákona o daniz lihu, jenž byl schválen, zní Rozdělení lihového kontingertu na základe § 4. zák. ze 4. července r. 1912 zůstane pro vý- robní období 1913-14 ač včetně 1917-18 v plat- nosti s těmito změnami: 1. Individuslní kootin- genty lihovarů, jež ve výrobním období 1911-12 pračovaly jako průmyslové, snižují se úhrnem 25.000 hl v poměru oněch čísel, o která převyšíují jednotlivé kontingenty 1600 hl. 2. Všechny ostatní individ. kontingenty přes 600 hl snižují se úhrnem o 20.000 hl. Z toho odečte se 14.000 hl v poměru čisel, o něž převyšují jednotlivé kontingenty 600 hl. 6000 hl oproti tomu v poměru čísel, o která zbý- vající dle toho kontingenty převyšují hektarovou míru pozemkové plochy, prohlášené posledně před 1. lednem r. 1913 za započítatelnou, je-li však tate menší než 600 ha, o která převyšují čislo 600.
Posl doktor Liebermann Roller Staněk Kory Drohobyč ha
16 article
3. Kontingenty pod 600 hl a zároveň méně než 1.5 hl za ha pozemkové plochy, prohlášené za započítatelnou pro výrobní období 1912-13, druž- stevních lihovarů, zřízených na základě zákona z 9. dubna r. 1873, zvyšují se na 1.5 hl za ha, ale nanejvýše na 600 hl. Při výměře těchto individuel- nich koniingentů smějí z pozemkové plochy, pro- hlášené za započítatelnou, býti jednotlivé členské podily, čínící přes 30 ha, zápočítány jen 30 ha a mimo to nesmějí průměrně býti započítány více než 15 ha za jednoho člena družstva. Ze zbývají- cího kontingentu srazí se 30.000 hl a 8000 hl vy- hradí se jako kvota pro družstevní lihovary, zří- zené nově mezi 1. prosincem 1912 a 1. prosincem Ze zbytku podělí se hospodářské lihovary, u- vedené v činnost během r. 1912 a nespočívající na podkladě družstevním, podle ustanovení, v- daných cestou nařizovací, jednotlivě nejvyššín množstvím 250 hl. Z kontingentu, který je k dis- posici ve výrobní periodě, nesmí dostati hospodář- ský lihovar, nově zřízený po 1. lednu 1913 a ne- podělený indiv, kontingentem (vyjímaje lihovary družstevni), pro výrobní periodu přikázáno více než 12 hl za každý ha započítatelné plochy po- zemkové, avšak v I. výrobní periodě dotyčného lihovaru nejvýš 100 hl. v II. a III. periodě nejvýi vždy 150 hl a v následujících periodách nanejvýš 200 hl v každé perlodé. Tyto přikázané kontin- genty smějí obnášeti dohromady nanejvýš polovinu kontingentu, který jest pro dotyčnou pertodu vý- robní k disposici. V odpolední schůzi rokovalo se o III. po- elednskuplně zákona o lihové daní. Ref. dr.
Ref hektolitr ha
17 article
Steinwender navrhl, aby zamitnuty byly §5 21. a 29. vlédni předlohy a místo nich schválena tato ustanovení: Pálené lihové nápoje, které se 1. břez- na 1913 nalézají v obvodu platností toholo zákona. podléhají dodatečné dani 50 h z litru lihu. Pro tuto daň platí ustanovení článku II. zákona z 8. července 1901 s tou změnou, že zásoby, které pod- léhají dodatečné dani, musí býti hlášeny nejpozději do 3. března 1913. Pokud 1. března t. r. trvaji smluvní závazky na dodávání lihu, jest odběratel povinen zaplatiti dodavatelí za každý litr lihu 50 h vice, jestliže tomu výslovně neodporují usta- noveni smluvní. Ministr financí se zmocňuje, ab lihovary, podléhajíčí produkční dani, podrobil zda- nění podle skutečné výroby lihu, jestliže používá se při výrobě takových zařížení, která dle dobro- zdáni odborníků umožňují výrobu značně vyššího množství alkoholu, než se podle platných před- pisů paušalovacích předpokládá. Ministr financ může dovoliti, aby místo zjišťování vyrobeného množství lihu pomocí kontrolního měřícího apa- rátu neho sběrných nádob bylo množství zpraco- vaného rmutu určeno použitím aparátu, počítají- cího plnění kotlů a umožňujícího zjištění alkoholu zkouškou namátkou. Sleva pro lihovary, které jsou zdaněny podle skutečné výroby lihu, zvyšuje se na 259. Mínistr financí je zmocněn zvýšití tuto slevu až na 359%, je-li lihovar ve správě obce nebo druž- stva, utvořeného na obecně hospodářském zá- kladě. Korreferent dr. Diamand navrhl změnu a dodatek, jimž záštupce vlády min. r. dr. Jo a se opřel. Posl. dr. Damm navrhl změnu vyrovnání- bytků a přebytků v palírně, podrobené konsumní dávce, omezuje se na úbytky a přebytky, jež ne- přesahují 3% dočasného rozsahu.
doktor Diamand Posl Damm
18 article
Při hlasování byly 88 21. až 29. vládní před- lohy zamitnuly, a byly přijaty návrhy dra. Steln- wendera mimo posledni odstavec, místo něhož při- jata změna, navržená drem. Dammem. Rovněž při- jat jiný návrh Dammův, kterýž je dodatečným ná- vrhem k § 72. nynějšího zákona. Návrh posl. dra Diamandak odst. 3. 8 79. propadl jmenovitým hla- sováním 22. hlasy proti 20 či. 2.—4. vládní předlchy zamitnut. Návr Rennerův na potlačenť alkoholismu zamítá se hla- sováním dle jmen 29 proti 13 hlakům. rovněž návrh Diamandův o zúročení posečkané daně 25 proti 18 hlasům. Předseda dr. Urban navrhl, aby se rokovalo o vládní předloze ve příčině změny zákona o osob- ní dhní z příjmů., dr. Dixmaníd. aby se rokoval především o předloze ve příčině pivní daně, což však zamitnuto- Posl. dr. Renner navrhl. aby usnesení o dani z lihu byla vtělena ve zvláštní zákon, a v jeho tentu bylo jasně uvedeno, které paragraty předlo- hy budou změněny a které se zachovají. Nelze připusliti,raby části Stelnwenderova návrhu, týka- jící se změn zákona o osobní dani z příjmu a při- dělů byly sloučeny v jediném zákoně. O tomto návrhu rozpředla se delší debata konečně výbor schválil předsedův návrh, aby tato olázka byla vyřízena ke konci meritorního roko- vání. Posl. dr. Renner. Seilz a dr. Diaman protrstovali, aby daň ze zápalek byla pojata d malěho plánu finančhího. Posl. Renner pouka- zoval na to, že při pbuhém zvýšení lihové daně předcházely ankely intěnsentů a minuto 9 roků aby se věe vyjssnila, avšak daň ze zápaleka je úplně nová, a každý pokus ji vyautiti narazil by ve výboru na situaci zcela novou. Příští schůze bude zitra a na pořadu záko ookobní dani z příjmů.
Damm Dammův Diamandak Návr Rennerův doktor Urban Dixmaníd Posl Renner Diaman
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. ondor „Výměna“ německých studentů mezi Prahou sosk 2 německou říší, O tomto thematu rozepisuje se dr. Joseí Stařk v „Deutsche Tageszeitung“, v níž zmi- ňuje se o velkolepé prý vzájemné výměně stu- dujících mezi anglickýmí a americkými uni- versitami, kdežto podobnému vzájemnému styku mezi německými vysokými školamiv Rakousku a německé říši prý se nedaří. Zdaru by musila prý předchúzeti rozsáhlá propagan- da v říšsko-německých listech, podporovaná nabídkou rakouských vysokých škol. Ruku v ruce s takovým hnutím musilo by jíti sní- žení jízdného na drahách pro německé stu- denty, dále stipendia a příspěvky na penězích a odstranění potíži, naskytujících se na rakou- ských vysokých školách zápisu cizozemců. kteréžto překážky jsou pro rakouské studenty v Německu mnohem nepatrnější. Těch však, kdož prý jdou do Německa studovati z dů- vodůnacionálních, jest málo, obyčejně jsbu to lídé z pravidelného vysokoškolského studia v Rakousku vyloučení. Ze silnější vý- měny studujících mezi rakouskými německý- mi a říšsko-německými universitami vznikly by podle dra. Starka nepochybně silné kul- turní a hospodářské prospěchy. O b zvlášte Praha by prý se hodila pro říšsko- německé studenty k cennému po- rozumění rakouských politicko- národních poměrů.
doktor Joseum Praha Rakousko Německo Deutsche Tageszeitung
21 article
Touha, rozhojniti v Praze počet něme- ckých komilitonů řišsko-německým přírost- kem a snahy k tomu čelící jsou tak staré, jako výhradně německá universita pražská sama a nebyl tu ještě před několika lety zahájen žádný zimní semestr bez nejživější propagan- dy pro návštěvu pražských vysokých škoh německých říšsko-německými studenty v li- stech zdejších i říšsko-německých. Na černých prknech německých universit v říši neschá- zela nikdy provolání zdejších hlavních orga- nisací německých studentů a provolání, kte- ráž zapřísáhala říšsko-německé studenty k zájezdu do Prahy a každému z nich výslovně ukládala za povinnost ztráviti v Praze aspoř jeden semestr a pomáhati německé univer- sitě zdejší ke zpětnému dobytí Prahy něme- ckému národu. Při tom ovšem na vysílání pražských komilitonů navzájem do Německa nepomýšleno, neboť šlo o posílení návštěvy pražských německých vysokých škol, nikol však seslabení, Všechny snahy ukázaly se marny, až na nějakou tříšt, zlákanou výho- damí, poskytovanými studentům „Českou spo- řitelnou“ v jejím studentském hotelu, nepřišel nikdo. Patrně rozpakovali se „staří pánové“v německé říši posílati své syny na vysoké ško- lyijichž nejpřednější, daleko široko rozhláše- nou povinností jest buml, k němuž profesoř sami vyzývají a vodí, i naprosté zbumlování k jakému takové nacionální politické studiun velmi zhusta vede. Že účel této „výměnne“ propagandy není jiný než cílevědomé štvan národnostní, je tak na jevě, že zvláštní do- klady k tomu jsou zbytečny. Není však zbytečno, upozorniti znovu n to, jak úspěšná jest nynější taktika Prahy, ně- mecké studenty ignorující. Jenom vydráždě- nost, k níž se česká Praha dávala kdysi zdej- ším buršáctvem strhovati, tvořívala nejpouta- vější reklamu pro syny německých mus
Praha Německo Český spo
22 article Praze.
Praze. Propaganda „výměny“ vysokoškolských studujících s Prahou má asi osvěžiti poněkud opršalý nimbus ten. Z téže příčiny zajímavo jest, zmíniti se o usnesení říšskoněmeckého „Vereinu pro zahraničné němectví“, na letoš- ní valné hromadě učiněném, aby sbírány byly co nejhojnější prostředky k umožnění studi rakousko-německých vysokoškolských stu- dentů v německé říši. Mimochodem řečeno. bylo na téže valné hromadě „Vereinu pro zahraničné němectví“ konstatováno, že za loňský rok na účely spolkové, to jest na germanisaci hlavně ve slovan- ských zemích rákouských, vydáno na 400.000 marek. Ryze německý blázinec v Růžodolu I Dne 20. t. m. rokováno v okresním vý- boru libereckém o zřízení kýženého ryze německého ústavu pro choromyslné v Růžo- dole u Liberce s výhradně německými úřad- níky a německým statutem, o ryze německých choromyslnicích se prozatím nemluví. Zástup- ce obce prohlásil, že jí ani nenapadne, učinit pro německý blázinec více než dodati poze- mek, ale jen za 884.000 korun, jež ovšem ne- musí býti ryze německé. Zemský poslanec dr. Lehnert, poradě přítomný, upozornil, že 860.000 K, jež do rozpočtu zemského vřadě- ny na ryze německý blázinec, sotva bude za nynějších poměrů vyplaceno, i doporučoval. aby prozátím se usneslo, by nový blázinee zřízen byl v Růžodolu I., tinak prý je zřízení jeho otázkou řešítelnou teprve, až se zemský sněm stane schopným práce. Jest zjevno, že Liberčané blázínce zrovna v Růžodole mají velmi zapotřebí, nikoli aby měli po ruce lé- čebnu pro „furor teutonicus“, ale aby výhradně německý personál a úřadnictvo co nejvýstřed- nější „rabies germanica“ potíraly růžodolskou českou menšinu, utěšeně vzkvétající.
doktor Lehnert Liberčaný Praha Růžodol Liberec Růžodol I
23 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Starosti hr. Khuena Maďarská vládní strana práce zvolila si po Desíd. Perezelovi za předsedu hr. Khuena- Hédervára a dne 21. t. m. pořádala na jeho počest banket. Bylo mnoho řečí a mluvil ovšem i hr. Khuen o velikém poslání vládní strany pro Uhry, monarchii a dynastii. V po- slední době přihodilo se prý ledaco nebezpeč- ného velmocenskému postavení říše, ale zeme uherské koruny byly na štěstí ušetřeny tako- vých zjevů, jež bylo v poslední době pozoro- vati v sousedním Rakousku. Tam prý se udály politování hodné a velice vážné zjevy. Necít se povolaným tyto zjevy kritisovati, ale upo- zoráuje, že bude třeba dbáti, aby podobné zjevy nepřešly i do Uher. Hr. Khuen neřekl, které zjevy ze sou- sedního státu má na mysli. Posluchači mu roz- uměli tak, že mluvil o rakouských Jihoslova- nech. Snad. Jihoslovaně nedávají klidně spát leckterým kruhům vídeňským a tím více ma- ďarským. V Uhrách ovšem na zjevy nedošlo. Předešel je sám hr. Khuen, když byl ještě mi- nisterským předsedou a poslal do Chorvatska Cuvaje. Věříme mu na slovo, že by byl rád viděl, kdyby také rakouská vláda byla po- slala do všech slovanských zemí Cuvaje. Ale divíme se hr. Pejačeviči, Chorvatu, který byl také na banketě a děkoval hr. Khuenovi za přátelské uvítání. Má ten hr. Pejačevič asl dobrý žaludek. o. Krise v uberském ministerstvě.
Khuen Cuvaj Pejačevič Chorvat RakouskoUhersko Uhry Rakousko Hradec Chorvatsko
24 article
Sotva že dr. Lukács našel náhradu za dra Székela, který mu vráfil portefeuille sprave- dlnosti, poněvadž nemohl podepsati jeho vo- lební osnovu, docházejí zprávy, že také mín. financí Teleszky a ministr pro Chorvatsko. Josipovič, jsou na odchodu z ministerstva. Úřadně se obě demise, jak obyčejně, demen- tují, ale pověsti neumlkají a zvláště pokud jde o Josipoviče, mluví se o vážném rozkolu mez ním a drem. Lukácsem. Mín. Teleszky ne- byl už na konferenci vládní strany a samy vládní listy mluví o jeho brzkém odchodu. Pokud jde o Josipoviče, píše „Budap Tagbl.“, že měl už před časem úmysl, zajetis do Záhřeba a pokusití se o dohodu s chorvat- skou koalicí, upustil však od svého záměru poněvadž obdržel ze Zábřeba nepříznivé zprá- vy. V poslední době však přijaty v Chorvat- sku dosti sympaticky jeho plány na rozuzlen krise a proto provedl nyní svůj úmysl a v Zá- hřebě vstoupil v přímý styk s vůdci chorv.- srbské koalice. Skutečně se dorozuměl s nimi potud, že koalice by byla ochotna uzavříti uher. vládou smír na následujícím podkladě: Komisariát bude neprodleně zrušen. Bánem bude jmenován dr. Rakodežay neb hr. Kulmer vypíšou hned sněmovní volby a zaručí se o čistotu voleb. V novém sněmě utvoří koalice s nekompromitovanými živly, stojícími mimo koalici, pracovní většinu. Odborovými před- nosty a vrchními župany stanou se přívrženc koalice. Aby se volební vítězství koalice za- jistilo, musí býti dříve zrušena železniční prag- matika a zákon o místních jménech musí být proveden.
doktor Lukács Székel Josipovič Mína Tagbl Chorvat Rakodežay Chorvatsko Záhřeb Zá
25 article
Dr. Lukács, vyslechnuv podmínky, pro- jevil ochotu zrušiti ihned komisariát a vy- hověti jazykovým požadavkům chorvatským ale váhal svěřiti celou politickou správu Chor- vatska i s bánskou hodností koalici. Tu přišel hr. Khuen-Héderváry a vyslovil se rozhodně proti přijetí chorvat- ských podmínek. Josipovič na to dal svůt ministerský portefeuille dru. Lukácsi k dispo- sici. Rozhodnutí se dosud nestalo. Návrh na sjednocení liberálních Jihoslovanů. V „Sloven. Narodě“ přimlouvá se anonym „R. P.“ za sjednocení všech liberálních jihoslo- vanských poslanců v těsný svazek, který by mohl býti protiváhou klerikálního svazu chor- vatsko-slovinského. Za tím účelem navrhuje, aby se poslanci a jíní zástupci neklerikálníc Slovinců. Chorvatů a Srbů sešli v Lublani, Terstě nebo jiném městě, aby na schůzi, kter má býti důvěrná, všestranně projednali nyně jihoslovanskou otázku a určili, jaké mají kn zaujíti stanovisko neklerikální jihoslovanske kruhy tak, aby mohly utvořiti společný sva slovinsko-chorvatsko-srbský. Schůzi nechť svo lají dalmatští poslanci, kterým v jihoslovansk otázce náleží nesporně vůdčí úloha. Myšlenka je pěkná a bylo by přátí, ačy aspoň nynější balkánské události přesvědčíly neklerikální Jihoslovany o potřebě, postupo- vati společně zvláště na říšské radě, kde jsou dosud rozbiti asi ve čtyři frakce.
doktor Lukács Khuen Héderváry Josipovič Jihoslovan Chorvat Srba Lublaň Terstě
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ještě o Ivanu Fíleviči. Podle „Nového Vremene“ podáváme ještě ně- která životopisná data o prof. Ivanu Porfirjeviči Filevičovi, o jehož úmrtí předvčerejší zpráva pře- kvapila četné jeho přátele mezi Čechy. Narodil se v Haliči, kde otec jeho byl unlat- ským duchovním. Otec jeho s jinými ještě byl po- volán na Cholmskou Rus, aby tam šířil mezi rus- kým obyvatelstvem národní vědomí. Boje, které vésti bylo otci, učinily i ze syna tuhého a pře- svědčeného bojovníka za ruskou věc. Prvá jeho vědecká práce byla disertace „O boji Polska a Litvy za haličsko-vladimírské dědietví“. Za tuto práci dostalo se mu akademického stupně magistra ruské historie. Brzy na to obdržel na varšavské universitě stolici západo-ruských dějin. Potom se odebral na vědeckou cestu do Rakousko-Uherska. aby sbíral stopy ruského obyvatelstva v Rakousku a Úhrách. Výsledkem tohoto badání byla „Historie dávné Rusi“ (1896). „Nárys karpatského území ruského obyvatelstva“ a traktát „Uherská Rusa otázky s ní spojené“. Z názvů hor a řek dokázal, že Rusové za starodávna sahali v Uhrách hluboko na Marmaroš a Tisu a drželi také Sedmihrady, od- kudž teprve v středním věku byli vytištění. Další jeho práce byly: „Historie Karpatské Rusi po při- pojení k Rakousku od r. 1772—1900“ (dílo nedo- končené). „Čechy a Češi“. Vstoupiv do pense, pře- stěhoval se do Petrohradu a vstoupil do redakce „Nového Vremene“, kde psal o polské a západo- ruské otázce. V „Haličsko-ruské Matici““ vydal spis „O dvou ruských národnostech“, v němž po- tíral ukrajinský a běloruský separatism. R. 1908 byl ruským delegátem na Slovanském sjezdě v Praze. Jeho vlivu se tehdy podařilo sjednotiti ruské delegace z Ruska a východní Haliče.
Fílevič profesor Porfirjevič Rus Čech Čechy Halič Cholmska Rus Polsko Litva Rakousko Uhersko Uhry Tisa Petrohrad Nový Vremen Praha Rusko východní Halič Matica Filevič
27 article
Samostatná čí rakouská Albanie. Z Paříže dochází zajímavé objasnění udá- lostí v Albanii. Prozatímná albánská vláda agituje mezi albánským obyvatelstvem proti Srbsku a dosáhla již toho, že na několika mi- stech ozvala se proti srbské okupaci vzpoura. Ismail Kemal, jenž stojí v čele prozatímné vlády, netěší se dobré pověsti mezi svými proto nezískal za agitátora proti Srbům ani jediného solidného člověka, než samé loupež- níky, kteří zase na loupežníky působí a k od- boji proti Srbům je mají. Samozvaná vláda Ismaila Kemala jest uznána pouze jeho příbu- zenstvem, asi 50 muži. Ani albanské kmeny, ani městské obce nechtějí o něm ničeho vědet. lsmail Kemal rozšiřovati dává pověsti, Evropa dala Albanii Rakousko-Uhersku, jež bude v ní podporovati mohamedány proti křesťanům. Následek jest, že mohamedání jsou pro Rakousko-Uhersko, ale křesťané, kteří byli pro Rakousko-Uhersko dříve, nyní jsou proti němu. Jen rakouské peníze a rakouští žandarmové toho dokáží, že Albanci uznají Ismaila Kemala, ale potom Albanie nebude zemí samostatnou, nýbrž provincií rakousko- uherskou. Vojenská sila a nálada Srbu- Z dopisu prof. P. N. Miljukova podá- váme dále, co píše o nynější náladě srbského národa a jeho vojenské síle.
Kemal Srba Albanec profesor P N Miljukov Albánie Paříž Srbsko Evropa RakouskoUhersko
28 article
Srbové jsou v této chvíli, jež se zdál hrozití jim novou válkou, tak klidni, že to překvapuje. Je to patrně z toho, že jsou si jisti ruskou pomocí. Vojenské kruhy ovšem konají svou povinnost, ale to se nepozoruje a dojem klidu není ničím rušen. Vojenští vyzvědači podávají své zprávy ministerstvu vojenství, jež jich užívá ke svým účelům. ale obecenstvo neplaší. V osmi dnech vojen- ské části mohou přejíti na jiná stanoviště do Srbska. Sám Bělehrad v případě přepadnutí bude zůstaven bez obrany. Ale ani to ne- vzbuzuje v srbském obecenstvu žádné pa- niky. To vše zdá se na prvý pohled lehko- myslným, ale není tak. Srbové objevili vá- lečnou zkušeností, že jejich armáda je silná a její vyzbrojení vý- tečné. Národní nadšení, jež zdesatero- násobilo síly každého srbského vojáka v boji s Turky, dlouho ještě potrvá. Dlužno dodatí, že i ve příčině hospodářstvía financi Srbové vydrželi válku lépe druhých. Mají i peníze,i možnost úvěrových operací. Nad to mají ohromnou zásobu ne- upotřebeného střeliva, o něž se dokonce dělili s Bulhary. Dělo- střelba jejich ukázala se býti na výši, a nyní k ní příbylo ještě 300 děl, vzatých Turkům. Jen koní se nedostává. Také mnoho pušek a spíže ukořistili. Konečně každý sedlák osvědčil takovou ochotou obětovati vše, čeho je za- potřebí k vojně, že i to dává jak vojenským kruhům, tak obecenstvu pocit bezpečnosti.
Srba Turek Bulhar Srbsko Bělehrad
29 article
Slovem, o Srbech víc než o jiných platí, co řekl Poincaré: vojny si nepřejí, ale nebojí se ji. Ještě v letech 1905—06 byla v Srbsku strana, která brojila proti zbrojení a nákla- dům na ně. To byli tak zv. mladí radikálové. Ale od té doby, a zvláště od roku 1909. zbrojení šlo zrychleným tempem. A musí se příznati, že zbrojení nebylo na závadu kul- turnému a hospodářskému prospívání země. Ovšem, povzboženi nynější zkušeností, Srbové stanou se ješté smělejšími. Po válce s Ture- ckem každý sedlák pochopil, co znamení náklad na zbrojeni a nejen nebude reptati proti zbrojení dalšímu, nýbrž naopak př volbách bude podporovati strany, které br- dou míti na svém národním programu dali rozvoj vojenské síly Srbů.
Srba Poincaré Srbsko