3
masthead
24. ledna 1913. Čislo z.
4
article
aby v zájmu správnosti hlasováno bylo předem
o návrhu komitétu
Celý § 33. o přídavcích funkčních
přijat byl potom beze změny dle návrh
komitétu,
Rovněž přijala komíse beze změny navržený
§ 34. o náhradě cestovného řídícím
silámi návrh posl. probošta dra. Buriana na
zvýšení tohoto cestovného byl z amítnut.
Příští schůze komise školské koná se
zejtra v pálek 24. ledna o 10. hod. dop.
před tím koná schůzi komitět referentský.
5
article
Schůze klubu konservativního
velkostatku.
Schůze klubu konservativního
velkostatku.
Všeobecné poměry politické, zvlášlě pak
snahy o pokračování v dorozumívací akci,
přiměly předsednictvo klubu konservativníh
velkostatku, že na včerejší dopoledne svolalo
schůzi klubovní. Že zahájena byla situačním
referátem předsedy hr. Clam-Martinice, jest
již známo.
Debata o něm byla velmi živá a obšírná
a obsahem jejím byla celá řada otázek po-
všechných i podrobných; na místě nejpředněj-
ším však stála otázka brzké dělnosti sněmu
českého a brzkého sněmovního zasedání.
Jest pak samozřejmo, že se rokovalo téz
o projektu, jejž posl. Švehla jménem svazu če-
ských poslanců zemských předložil zástupcům
německého poslaneckého svazu ve společné
jich konferenci v sobotu 18. t. m. Klub kon-
servativního velkostatku projevil, jak se pro-
slýchá, souhlas s projektem tím, jenž — jak
známo — připouští německý požadavek, aby
se předloha o učitelských platech projednal
na sněmě samostatně, při čemž však svaz
český klade podmínku, aby zároveň byla zem-
skému výboru udělena indemníta za léta 190e
až 1912, aby vyřízen byl řádný rozpočet zem-
ský na letošní rok, a aby provedena byla sa-
nace financi zemských, při čemž by se záro-
veň provedly volby nového zemského vý-
Schůze klubu konservativního velkostat-
ku trvala od 10. hod. dopol. do 1. hod. odpol.
a pak od 3. do 5. hod. odpolední. Skončila
schválením všech referátů, ve schůzi poda-
ných.
Martinic
Švehla jméno svaz
6
article
Když jednání schůze odpolední bylo na
samém sklonku, přišel do schůze konservativ-
ního velkostatku zástupce ústavověrných
velkostatkářů hr. Ervín Nostitz a žádal, aby
mu sdělen byl výsledek schůze konservativ-
ních velkostatkářů. Žádosti této bylo s úpl-
nou ochotou neprodleně vyhověno a to zprve
ústním sdělením a pak stručným dopisem, v
kterém klub velkostatku konservativního sdě-
Hl klubu ústavověrnému předměty své porady
a v poslední části přípisu svého mu zdůraz-
ňuje, že má na zřeteli akci, která by, třeba
způsobem kompromisním, dosáhla dělnost
sněmu.
S ústní zprávou tohoto obsahu odešel hr
Ervín Nostitz do schůze klubu ústavověrného
velkostatku, která se taktéž včera odpoledne
konala v budově sněmovní a protáhla se a
do večera.
boru
Nostitz
7
article
Klub ústavověrného velkostatku na sně-
mu českém měl schůzí včera odpoledne ve
sněmovně. Pozoruhodno je, že se jí zúčastní
též kníže Fürstenberg, který není poslancem
odešel však drahný čas před koncem porady
O schůzi té byla vydána tato oficielní
zpráva:
Dnes odpoledne konala se v budově zem-
ského sněmu schůze Klubu ústavověrného
velkostatku na sněmu českém, které předse-
dal kníže Alain Rohan. Poslanci shromá-
ždění byli téměř v plném počtu; rovněž schů-
zi přítomen byl kn. Fürstenberg
Především podány byly zevrubné zprávy
o jednání vyrovnávacím; referovali dr
Baernreither a dr. ryt. Perger o zem-
ském zřízení a jazykových zákonech, dr. šl
Medinger o výsledcích finanční komisea
posl. Siegmund o usneseních školské ko-
mise.
O těchto záležitostech, jakož i o pokra
čování ve vyrovnací akci a svolání zemského
sněmu zahájena podrobná debata, které se
zúčastnila většina přítomných. Zvláště zevrub-
ně probrán stav zemských financí. Jednomy-
slně projevena pevná vůle, nic neopomenouti.
aby vyrovnávací jednání opětně bylo zaháje-
no, neboť jest jednomyslné přesvědčení, že
jen téhdy úspěšná činnost zemského sněmu
je zaručena, jestliže nevyřízená jednání o vy-
rovnací materii přivedena budou ke zdárné-
mu konci a uskutečněna.
Fürstenberg
Rohan
Baernreither
doktor
Perger
Medinger
Siegmund
8
article
—Pepa Bartoň, desitiletý virtuos na housle
jenž svými berlínskými úspěchy si zjednal jméno
světové, bude koncertovati v neděli 26. ledna
v Brandýse n. L. v Sokolovně. Před prodej listků
v knihkupectví p. J. Forejtka. Začátek o 7. hod.
večerní. Směrém k Čelakovicům lze použíti vlaku
o půl 9. hod. večerní. — Nádraží hned u So-
kolovny.
Händlovo oraiorium »Juda Makabejský
provedeno bude dne 3. března o 8. hod. večerní
v Smetanově sále Obecního domu král. hlavníh
měsla Prahy »Hlaholem« vinohradským (100členný
bor) orchestrální část obstará Symionický or-
hestr v Praze. Provedení tohoto oratoria v úpravě
Bedřicha Chrysandra, nejlepšího znalce Händlova,
bude pro Prahu zvláště významnou hudební udá-
Hudební sdružení učitelské vystoupilo
neděli 12. ledna již po šestě na koncertě. Učit.
jednot hejtm. navoměstského v Nov. Městě na
Moravě a mělo zase plný úspěch. Program ob-
sahoval smyčcové skladby Čajkovského, Dvořá-
kovy. Konvalinkovy a Sukovy, klavírní skladby
Brahmsovy. Sukovy a Smetanovy. Prumeho Me-
tancolii pro housle a klavir. Orchestrální část di-
rigoval uč. K. Konvalinka, klavír hrál uč. Vl.
ohlik a houslové solo uč. Fr. Kadlec.
Bartoň
J Forejtek
Händlův
Makabejský
Chrysandra
Čajkovský
Konvalinkův
Sukův
Brahmsův
Smetanův
K Konvalinka
učit
František
Kadlec
Brandýs
Smetanův
Praha
Morava
obecní dom
Hlahol
Prume I
9
article
Plzeňský »Hlahole, jenž vstupuje do 51.
roku své činnosti, chystá pro letošní jarní obdob
hudební událost prvého řádu. Hodlá totiž uspo-
řádati třidenní feslival za účasti pražské České
ilharmonie a solistů z pražského provozování
děl: Novákovy »Bouře« a Beethovenovy »Devátě
symíonle«. Třetí den byla by »Bouře« opako-
vána. Provedení lohoto festivalu závisí od počtu
přihlášek, jež přijímá fústní) knihkupectví pana
Faustuse a (písemní) zpěvácký spolek »Hlahole
do konce leďna t. r Jest na hudbymilovném obe-
censtvu z Plzně a okoli, aby hojnými přihláškami
umělecké snahy plzeňského »Hlaholu« podporo-
valo a uskutečnění festiva u toho zabezpeč ilo.
+ Odborové sdružení českých hudebníků pro
země koruny České, sídlem v Praze, koná v ne-
děli dne 26. ledna o 10. hod. dopol. veřejnou
schůzi na Král. Vinohradech (hostinec »u Komen-
skéhos. Palackého třída). „O naší organisaci a
Novákův
Beethovenův
Devát
symíonle
Faustus
Král
Komen
Palacký
Praha
Hlahol
Český ilharmonie
11
article
ieiím významus pronluví red. H. C. Vanek.
Vanek
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Právní výbor
Z Vidně, 24. ledna. (K. k)
Právni výbor skončil dnes povšechnou debalu
advokátním řád u.
Ref. dr. Koerner reasumoval své vývody
Pravil, že osnova advokátního řádu trvá prá-
vem pevně na svobodné advokacii a odmita
numerus clausus, Bylo by žádoucím, by kan-
didáti advokacie byli v obmezené míře při-
puštění ke stavovské správě. Bylo by lépe.
kdyby advokátní zkouška byla podržena.
Advokátům má se zjednati přístup k soudům
živnostenským. V osnově formulovaná moe
advokáta při vykonávání jeho povolání ne-
uspokojuje, zejména dlužno vytýkati, že adva-
kát může býti za projevy v urážlivé formě vo-
lán k zodpovědnosti. Postačilo by, kdyby zod-
povědnost byla obmezena na to, co pronesl
proti lepšímu vědomí.
Dlužno vítati stanovisko osnovy k otázc
zastupovacího práva advokátních úřadníků.
Ohledně uplatnění útrat oproti klientovi ne-
přináší osnova žádného zlepšení naproti ny-
nějšímu právu. Příznivý obraz, který si vy-
tvoříme při posuzování ustanovení o organi-
saci advokacie, zejména ustanovení o zdoko-
nalení a uznání stavovské delegace jako zá-
konné instituce, je bohužel porušován několika
pokusy, aby obmezena byla autonomie komor.
Není ospravedlněno, že na př. justiční správé
má se přiznati právo, aby zrušila usnesen
advokátních komor o chování se příslušníku
stavu. Rovněž jsou nejvážnější námitky proti
návrhům osnovy o právu ministra spravedl-
nosti, rozpustiti advokátní komoru. Celkem
však osnova obsahuje splnění často tlumoče-
ných požadavků advokátního stavu a referent
bude proto hlasovati pro zevrubnou debatu.
Ref
doktor
Koerner
13
article
Posl. dr. Liebermann spatřuje v osnově značný
pokrok, prohlašuje však, že jednotlivá ustanoven
mají rozhodně plutokratický ráz. Přimlouval se, by
soudům bylo odňato právo uvalovati na advokáty
tresty pořádkové a za svévoli.
Posl. dr. Olner považuje zejména za nepřijatel-
né návrhy předlohy o rozpuštění komor.
Posl. dr. Roller litoval zrušení výsady soudních
radů: přecházeli po 5leté činnosti k advokacii, pro-
tože možnost přejíti k advokacii a založiti si taklo
neodvislou existenci je důležitou zárukou soudcov-
ské neodvislosti, a na tuto výsadu měla by se ze-
jména z politických důvodů klástí velká váha.
Zástupce vlády odb, přednosta ryt. Schauer
prohlašuje, že vláda touto předlohou nechee ome-
zovati práva advokacie, nýbrž chce pomáhati
správními opatřeními jen tam, kde veřejné zájmy
trpí přiliš jednostranným pojímáním správní opráv.
něnosti komor.
Pokud jde o přání, aby kandidáti advokacie
byli připuštěni k účasti na správě stavu, vyhovuje
osnova ohlášeným kdysí, převládajícím názorům
v zdvokacii. Poměry v advokacii a v notářství ne-
jsou po této stránce stejné, protože kandidátí advo-
kacie přejímají v podstatě kratší době i úkol chefa.
Zvláštní stav kandidátů advokacie se zvláštními
zájmy ncexistuje.
Vláda nečiní námitek, aby advokáti byli při-
puštění k zastupování stran před soudy živnosten-
skými, s předpokladem, že při obnosech až do
1000 K nedojde k přířčení útrat. Neboť jinak spor
o útraty působil by co nejnepříznivěji na judikaluru
živnostenských soudů.
Posl
doktor
Liebermann
Olner
Roller
Schauer
14
article
Stanoví-li osnova na místě advokátské zkoušku
soudcovskou, vyhověla tím vláda přání, projeve-
nému v opětovných usneseních poslanecké sně-
movny a čelícímu k zavedení jednbtné justiční
zkoušky. Tou měla by se právě sfáti zkoušLa soud-
covská. Nebylo by však žádné překážky, aby po-
rady o advokátním a notářském řádu použilo se
k fomu, by byla schválena zvláštní osnova zákona
o zavedení jednotné justiční zkoušky tím, že by
mohlo se přihlížeti k jisté různosti při provádění
zkoušek se zřetelem na zvláštní odbornou činnost
kandidátovu.
Stavovskou immunitu advokáta považuje mi-
ništerstvo práv za nezbytný předpoklad výkonu
tohoto povolání, a v zevrubné debatě naskyfne se
příležitost porokovat o jednotlivostech.
Návrhy osnovy o soudcovském stanovení útrat
advokáta vůči straně obsahují oproti platnému prá-
vu podstatné zlepšení. Soudce je při stanovení útra
advokátových nesporně znalý věci a slojí ludíž za
to zachovati možnost, aby se zabránilo procesu
soudcovskou výměrou útrat.
Vláda je daleka pokusu obmeziti bez přičiný
sutonomii advokátních komor. Všechna ustanovení.
obsažená v tomto směru v osnově, jímž za rozpravy
činěny jsou výtky, odpovídají nepřístojnostem, které
se v praxi vyskytly. Nenf-li korektura možnou
není vyloučeno, že komora zavede svou prarí
numerus claušus, že advokáti budou vylučováni pro
své náboženské přesvědčení nebo pro svoji národ-
nost ze zanášení do seznámu advokátů a není žád-
ného prostředku, aby zákoném zjednána byla plat-
nost naproti komoře, která zvoli si za prostředek
politického boje, že odepře zastupovali chudě.
Vládní zástupce doufá, že zevrubná rozprav
poskylne příležitost, aby v dohodě s vládou byle
odstraněny námitky, které proti osnově byly do-
posud učiněny.
15
article
Výbor usnesl se na to zahájiti zevrubno
rozpravu.
Posl. dr. Liebermann vzpominá na osnovu zá-
kona o povinném ručení státu za škody, způsobené
úřadníky, kterou podal v červenei r. 1912 za roz-
pravy o událostech v Drohobyči a navrhl, aby
zpráva o tom byla dána na jednací pořad po roz-
pravě o advokátním řádu.
Když zpravodaj dr. Roller projevil ochotu
že podá referát, byl návrh ten schválen a schůze
ukončena.
Finanční výbor.
Dodatečný návrh posl. Staňka a Kory-
towského k § 3. platného zákona o daniz
lihu, jenž byl schválen, zní
Rozdělení lihového kontingertu na základe
§ 4. zák. ze 4. července r. 1912 zůstane pro vý-
robní období 1913-14 ač včetně 1917-18 v plat-
nosti s těmito změnami: 1. Individuslní kootin-
genty lihovarů, jež ve výrobním období 1911-12
pračovaly jako průmyslové, snižují se úhrnem
25.000 hl v poměru oněch čísel, o která převyšíují
jednotlivé kontingenty 1600 hl. 2. Všechny ostatní
individ. kontingenty přes 600 hl snižují se úhrnem
o 20.000 hl. Z toho odečte se 14.000 hl v poměru
čisel, o něž převyšují jednotlivé kontingenty 600 hl.
6000 hl oproti tomu v poměru čísel, o která zbý-
vající dle toho kontingenty převyšují hektarovou
míru pozemkové plochy, prohlášené posledně před
1. lednem r. 1913 za započítatelnou, je-li však tate
menší než 600 ha, o která převyšují čislo 600.
Posl
doktor
Liebermann
Roller
Staněk
Kory
Drohobyč
ha
16
article
3. Kontingenty pod 600 hl a zároveň méně než
1.5 hl za ha pozemkové plochy, prohlášené za
započítatelnou pro výrobní období 1912-13, druž-
stevních lihovarů, zřízených na základě zákona
z 9. dubna r. 1873, zvyšují se na 1.5 hl za ha, ale
nanejvýše na 600 hl. Při výměře těchto individuel-
nich koniingentů smějí z pozemkové plochy, pro-
hlášené za započítatelnou, býti jednotlivé členské
podily, čínící přes 30 ha, zápočítány jen 30 ha a
mimo to nesmějí průměrně býti započítány více
než 15 ha za jednoho člena družstva. Ze zbývají-
cího kontingentu srazí se 30.000 hl a 8000 hl vy-
hradí se jako kvota pro družstevní lihovary, zří-
zené nově mezi 1. prosincem 1912 a 1. prosincem
Ze zbytku podělí se hospodářské lihovary, u-
vedené v činnost během r. 1912 a nespočívající
na podkladě družstevním, podle ustanovení, v-
daných cestou nařizovací, jednotlivě nejvyššín
množstvím 250 hl. Z kontingentu, který je k dis-
posici ve výrobní periodě, nesmí dostati hospodář-
ský lihovar, nově zřízený po 1. lednu 1913 a ne-
podělený indiv, kontingentem (vyjímaje lihovary
družstevni), pro výrobní periodu přikázáno více
než 12 hl za každý ha započítatelné plochy po-
zemkové, avšak v I. výrobní periodě dotyčného
lihovaru nejvýš 100 hl. v II. a III. periodě nejvýi
vždy 150 hl a v následujících periodách nanejvýš
200 hl v každé perlodé. Tyto přikázané kontin-
genty smějí obnášeti dohromady nanejvýš polovinu
kontingentu, který jest pro dotyčnou pertodu vý-
robní k disposici.
V odpolední schůzi rokovalo se o III. po-
elednskuplně zákona o lihové daní. Ref. dr.
Ref
hektolitr
ha
17
article
Steinwender navrhl, aby zamitnuty byly §5 21. a
29. vlédni předlohy a místo nich schválena tato
ustanovení: Pálené lihové nápoje, které se 1. břez-
na 1913 nalézají v obvodu platností toholo zákona.
podléhají dodatečné dani 50 h z litru lihu. Pro
tuto daň platí ustanovení článku II. zákona z 8.
července 1901 s tou změnou, že zásoby, které pod-
léhají dodatečné dani, musí býti hlášeny nejpozději
do 3. března 1913. Pokud 1. března t. r. trvaji
smluvní závazky na dodávání lihu, jest odběratel
povinen zaplatiti dodavatelí za každý litr lihu
50 h vice, jestliže tomu výslovně neodporují usta-
noveni smluvní. Ministr financí se zmocňuje, ab
lihovary, podléhajíčí produkční dani, podrobil zda-
nění podle skutečné výroby lihu, jestliže používá
se při výrobě takových zařížení, která dle dobro-
zdáni odborníků umožňují výrobu značně vyššího
množství alkoholu, než se podle platných před-
pisů paušalovacích předpokládá. Ministr financ
může dovoliti, aby místo zjišťování vyrobeného
množství lihu pomocí kontrolního měřícího apa-
rátu neho sběrných nádob bylo množství zpraco-
vaného rmutu určeno použitím aparátu, počítají-
cího plnění kotlů a umožňujícího zjištění alkoholu
zkouškou namátkou. Sleva pro lihovary, které
jsou zdaněny podle skutečné výroby lihu, zvyšuje
se na 259.
Mínistr financí je zmocněn zvýšití tuto slevu
až na 359%, je-li lihovar ve správě obce nebo druž-
stva, utvořeného na obecně hospodářském zá-
kladě.
Korreferent dr. Diamand navrhl změnu a
dodatek, jimž záštupce vlády min. r. dr. Jo a
se opřel.
Posl. dr. Damm navrhl změnu vyrovnání-
bytků a přebytků v palírně, podrobené konsumní
dávce, omezuje se na úbytky a přebytky, jež ne-
přesahují 3% dočasného rozsahu.
doktor
Diamand
Posl
Damm
18
article
Při hlasování byly 88 21. až 29. vládní před-
lohy zamitnuly, a byly přijaty návrhy dra. Steln-
wendera mimo posledni odstavec, místo něhož při-
jata změna, navržená drem. Dammem. Rovněž při-
jat jiný návrh Dammův, kterýž je dodatečným ná-
vrhem k § 72. nynějšího zákona. Návrh posl. dra
Diamandak odst. 3. 8 79. propadl jmenovitým hla-
sováním 22. hlasy proti 20
či. 2.—4. vládní předlchy zamitnut. Návr
Rennerův na potlačenť alkoholismu zamítá se hla-
sováním dle jmen 29 proti 13 hlakům. rovněž návrh
Diamandův o zúročení posečkané daně 25 proti
18 hlasům.
Předseda dr. Urban navrhl, aby se rokovalo
o vládní předloze ve příčině změny zákona o osob-
ní dhní z příjmů., dr. Dixmaníd. aby se rokoval
především o předloze ve příčině pivní daně, což
však zamitnuto-
Posl. dr. Renner navrhl. aby usnesení o dani
z lihu byla vtělena ve zvláštní zákon, a v jeho
tentu bylo jasně uvedeno, které paragraty předlo-
hy budou změněny a které se zachovají. Nelze
připusliti,raby části Stelnwenderova návrhu, týka-
jící se změn zákona o osobní dani z příjmu a při-
dělů byly sloučeny v jediném zákoně.
O tomto návrhu rozpředla se delší debata
konečně výbor schválil předsedův návrh, aby tato
olázka byla vyřízena ke konci meritorního roko-
vání.
Posl. dr. Renner. Seilz a dr. Diaman
protrstovali, aby daň ze zápalek byla pojata d
malěho plánu finančhího. Posl. Renner pouka-
zoval na to, že při pbuhém zvýšení lihové daně
předcházely ankely intěnsentů a minuto 9 roků
aby se věe vyjssnila, avšak daň ze zápaleka je
úplně nová, a každý pokus ji vyautiti narazil by
ve výboru na situaci zcela novou.
Příští schůze bude zitra a na pořadu záko
ookobní dani z příjmů.
Damm
Dammův
Diamandak
Návr Rennerův
doktor
Urban
Dixmaníd
Posl
Renner
Diaman
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
ondor
„Výměna“ německých studentů mezi Prahou
sosk 2 německou říší,
O tomto thematu rozepisuje se dr. Joseí
Stařk v „Deutsche Tageszeitung“, v níž zmi-
ňuje se o velkolepé prý vzájemné výměně stu-
dujících mezi anglickýmí a americkými uni-
versitami, kdežto podobnému vzájemnému
styku mezi německými vysokými školamiv
Rakousku a německé říši prý se nedaří. Zdaru
by musila prý předchúzeti rozsáhlá propagan-
da v říšsko-německých listech, podporovaná
nabídkou rakouských vysokých škol. Ruku
v ruce s takovým hnutím musilo by jíti sní-
žení jízdného na drahách pro německé stu-
denty, dále stipendia a příspěvky na penězích
a odstranění potíži, naskytujících se na rakou-
ských vysokých školách zápisu cizozemců.
kteréžto překážky jsou pro rakouské studenty
v Německu mnohem nepatrnější. Těch však,
kdož prý jdou do Německa studovati z dů-
vodůnacionálních, jest málo, obyčejně
jsbu to lídé z pravidelného vysokoškolského
studia v Rakousku vyloučení. Ze silnější vý-
měny studujících mezi rakouskými německý-
mi a říšsko-německými universitami vznikly
by podle dra. Starka nepochybně silné kul-
turní a hospodářské prospěchy. O b zvlášte
Praha by prý se hodila pro říšsko-
německé studenty k cennému po-
rozumění rakouských politicko-
národních poměrů.
doktor
Joseum
Praha
Rakousko
Německo
Deutsche Tageszeitung
21
article
Touha, rozhojniti v Praze počet něme-
ckých komilitonů řišsko-německým přírost-
kem a snahy k tomu čelící jsou tak staré, jako
výhradně německá universita pražská sama
a nebyl tu ještě před několika lety zahájen
žádný zimní semestr bez nejživější propagan-
dy pro návštěvu pražských vysokých škoh
německých říšsko-německými studenty v li-
stech zdejších i říšsko-německých. Na černých
prknech německých universit v říši neschá-
zela nikdy provolání zdejších hlavních orga-
nisací německých studentů a provolání, kte-
ráž zapřísáhala říšsko-německé studenty k
zájezdu do Prahy a každému z nich výslovně
ukládala za povinnost ztráviti v Praze aspoř
jeden semestr a pomáhati německé univer-
sitě zdejší ke zpětnému dobytí Prahy něme-
ckému národu. Při tom ovšem na vysílání
pražských komilitonů navzájem do Německa
nepomýšleno, neboť šlo o posílení návštěvy
pražských německých vysokých škol, nikol
však seslabení, Všechny snahy ukázaly se
marny, až na nějakou tříšt, zlákanou výho-
damí, poskytovanými studentům „Českou spo-
řitelnou“ v jejím studentském hotelu, nepřišel
nikdo. Patrně rozpakovali se „staří pánové“v
německé říši posílati své syny na vysoké ško-
lyijichž nejpřednější, daleko široko rozhláše-
nou povinností jest buml, k němuž profesoř
sami vyzývají a vodí, i naprosté zbumlování
k jakému takové nacionální politické studiun
velmi zhusta vede. Že účel této „výměnne“
propagandy není jiný než cílevědomé štvan
národnostní, je tak na jevě, že zvláštní do-
klady k tomu jsou zbytečny.
Není však zbytečno, upozorniti znovu n
to, jak úspěšná jest nynější taktika Prahy, ně-
mecké studenty ignorující. Jenom vydráždě-
nost, k níž se česká Praha dávala kdysi zdej-
ším buršáctvem strhovati, tvořívala nejpouta-
vější reklamu pro syny německých mus
Praha
Německo
Český spo
22
article
Praze.
Praze.
Propaganda „výměny“ vysokoškolských
studujících s Prahou má asi osvěžiti poněkud
opršalý nimbus ten. Z téže příčiny zajímavo
jest, zmíniti se o usnesení říšskoněmeckého
„Vereinu pro zahraničné němectví“, na letoš-
ní valné hromadě učiněném, aby sbírány byly
co nejhojnější prostředky k umožnění studi
rakousko-německých vysokoškolských stu-
dentů v německé říši. Mimochodem řečeno.
bylo na téže valné hromadě „Vereinu pro
zahraničné němectví“ konstatováno, že za
loňský rok na účely spolkové, to jest na
germanisaci hlavně ve slovan-
ských zemích rákouských, vydáno
na 400.000 marek.
Ryze německý blázinec v Růžodolu I
Dne 20. t. m. rokováno v okresním vý-
boru libereckém o zřízení kýženého ryze
německého ústavu pro choromyslné v Růžo-
dole u Liberce s výhradně německými úřad-
níky a německým statutem, o ryze německých
choromyslnicích se prozatím nemluví. Zástup-
ce obce prohlásil, že jí ani nenapadne, učinit
pro německý blázinec více než dodati poze-
mek, ale jen za 884.000 korun, jež ovšem ne-
musí býti ryze německé. Zemský poslanec
dr. Lehnert, poradě přítomný, upozornil, že
860.000 K, jež do rozpočtu zemského vřadě-
ny na ryze německý blázinec, sotva bude za
nynějších poměrů vyplaceno, i doporučoval.
aby prozátím se usneslo, by nový blázinee
zřízen byl v Růžodolu I., tinak prý je zřízení
jeho otázkou řešítelnou teprve, až se zemský
sněm stane schopným práce. Jest zjevno, že
Liberčané blázínce zrovna v Růžodole mají
velmi zapotřebí, nikoli aby měli po ruce lé-
čebnu pro „furor teutonicus“, ale aby výhradně
německý personál a úřadnictvo co nejvýstřed-
nější „rabies germanica“ potíraly růžodolskou
českou menšinu, utěšeně vzkvétající.
doktor
Lehnert
Liberčaný
Praha
Růžodol
Liberec
Růžodol I
23
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Starosti hr. Khuena
Maďarská vládní strana práce zvolila si
po Desíd. Perezelovi za předsedu hr. Khuena-
Hédervára a dne 21. t. m. pořádala na jeho
počest banket. Bylo mnoho řečí a mluvil
ovšem i hr. Khuen o velikém poslání vládní
strany pro Uhry, monarchii a dynastii. V po-
slední době přihodilo se prý ledaco nebezpeč-
ného velmocenskému postavení říše, ale zeme
uherské koruny byly na štěstí ušetřeny tako-
vých zjevů, jež bylo v poslední době pozoro-
vati v sousedním Rakousku. Tam prý se udály
politování hodné a velice vážné zjevy. Necít
se povolaným tyto zjevy kritisovati, ale upo-
zoráuje, že bude třeba dbáti, aby podobné
zjevy nepřešly i do Uher.
Hr. Khuen neřekl, které zjevy ze sou-
sedního státu má na mysli. Posluchači mu roz-
uměli tak, že mluvil o rakouských Jihoslova-
nech. Snad. Jihoslovaně nedávají klidně spát
leckterým kruhům vídeňským a tím více ma-
ďarským. V Uhrách ovšem na zjevy nedošlo.
Předešel je sám hr. Khuen, když byl ještě mi-
nisterským předsedou a poslal do Chorvatska
Cuvaje. Věříme mu na slovo, že by byl rád
viděl, kdyby také rakouská vláda byla po-
slala do všech slovanských zemí Cuvaje. Ale
divíme se hr. Pejačeviči, Chorvatu, který
byl také na banketě a děkoval hr. Khuenovi
za přátelské uvítání. Má ten hr. Pejačevič asl
dobrý žaludek.
o. Krise v uberském ministerstvě.
Khuen
Cuvaj
Pejačevič
Chorvat
RakouskoUhersko
Uhry
Rakousko
Hradec
Chorvatsko
24
article
Sotva že dr. Lukács našel náhradu za dra
Székela, který mu vráfil portefeuille sprave-
dlnosti, poněvadž nemohl podepsati jeho vo-
lební osnovu, docházejí zprávy, že také mín.
financí Teleszky a ministr pro Chorvatsko.
Josipovič, jsou na odchodu z ministerstva.
Úřadně se obě demise, jak obyčejně, demen-
tují, ale pověsti neumlkají a zvláště pokud jde
o Josipoviče, mluví se o vážném rozkolu mez
ním a drem. Lukácsem. Mín. Teleszky ne-
byl už na konferenci vládní strany a samy
vládní listy mluví o jeho brzkém odchodu.
Pokud jde o Josipoviče, píše „Budap
Tagbl.“, že měl už před časem úmysl, zajetis
do Záhřeba a pokusití se o dohodu s chorvat-
skou koalicí, upustil však od svého záměru
poněvadž obdržel ze Zábřeba nepříznivé zprá-
vy. V poslední době však přijaty v Chorvat-
sku dosti sympaticky jeho plány na rozuzlen
krise a proto provedl nyní svůj úmysl a v Zá-
hřebě vstoupil v přímý styk s vůdci chorv.-
srbské koalice. Skutečně se dorozuměl s nimi
potud, že koalice by byla ochotna uzavříti
uher. vládou smír na následujícím podkladě:
Komisariát bude neprodleně zrušen. Bánem
bude jmenován dr. Rakodežay neb hr. Kulmer
vypíšou hned sněmovní volby a zaručí se o
čistotu voleb. V novém sněmě utvoří koalice
s nekompromitovanými živly, stojícími mimo
koalici, pracovní většinu. Odborovými před-
nosty a vrchními župany stanou se přívrženc
koalice. Aby se volební vítězství koalice za-
jistilo, musí býti dříve zrušena železniční prag-
matika a zákon o místních jménech musí být
proveden.
doktor
Lukács
Székel
Josipovič
Mína
Tagbl
Chorvat
Rakodežay
Chorvatsko
Záhřeb
Zá
25
article
Dr. Lukács, vyslechnuv podmínky, pro-
jevil ochotu zrušiti ihned komisariát a vy-
hověti jazykovým požadavkům chorvatským
ale váhal svěřiti celou politickou správu Chor-
vatska i s bánskou hodností koalici. Tu přišel
hr. Khuen-Héderváry a vyslovil se
rozhodně proti přijetí chorvat-
ských podmínek. Josipovič na to dal svůt
ministerský portefeuille dru. Lukácsi k dispo-
sici. Rozhodnutí se dosud nestalo.
Návrh na sjednocení liberálních Jihoslovanů.
V „Sloven. Narodě“ přimlouvá se anonym
„R. P.“ za sjednocení všech liberálních jihoslo-
vanských poslanců v těsný svazek, který by
mohl býti protiváhou klerikálního svazu chor-
vatsko-slovinského. Za tím účelem navrhuje,
aby se poslanci a jíní zástupci neklerikálníc
Slovinců. Chorvatů a Srbů sešli v Lublani,
Terstě nebo jiném městě, aby na schůzi, kter
má býti důvěrná, všestranně projednali nyně
jihoslovanskou otázku a určili, jaké mají kn
zaujíti stanovisko neklerikální jihoslovanske
kruhy tak, aby mohly utvořiti společný sva
slovinsko-chorvatsko-srbský. Schůzi nechť svo
lají dalmatští poslanci, kterým v jihoslovansk
otázce náleží nesporně vůdčí úloha.
Myšlenka je pěkná a bylo by přátí, ačy
aspoň nynější balkánské události přesvědčíly
neklerikální Jihoslovany o potřebě, postupo-
vati společně zvláště na říšské radě, kde jsou
dosud rozbiti asi ve čtyři frakce.
doktor
Lukács
Khuen
Héderváry
Josipovič
Jihoslovan
Chorvat
Srba
Lublaň
Terstě
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ještě o Ivanu Fíleviči.
Podle „Nového Vremene“ podáváme ještě ně-
která životopisná data o prof. Ivanu Porfirjeviči
Filevičovi, o jehož úmrtí předvčerejší zpráva pře-
kvapila četné jeho přátele mezi Čechy.
Narodil se v Haliči, kde otec jeho byl unlat-
ským duchovním. Otec jeho s jinými ještě byl po-
volán na Cholmskou Rus, aby tam šířil mezi rus-
kým obyvatelstvem národní vědomí. Boje, které
vésti bylo otci, učinily i ze syna tuhého a pře-
svědčeného bojovníka za ruskou věc. Prvá jeho
vědecká práce byla disertace „O boji Polska a
Litvy za haličsko-vladimírské dědietví“. Za tuto
práci dostalo se mu akademického stupně magistra
ruské historie. Brzy na to obdržel na varšavské
universitě stolici západo-ruských dějin. Potom se
odebral na vědeckou cestu do Rakousko-Uherska.
aby sbíral stopy ruského obyvatelstva v Rakousku
a Úhrách. Výsledkem tohoto badání byla „Historie
dávné Rusi“ (1896). „Nárys karpatského území
ruského obyvatelstva“ a traktát „Uherská Rusa
otázky s ní spojené“. Z názvů hor a řek dokázal, že
Rusové za starodávna sahali v Uhrách hluboko
na Marmaroš a Tisu a drželi také Sedmihrady, od-
kudž teprve v středním věku byli vytištění. Další
jeho práce byly: „Historie Karpatské Rusi po při-
pojení k Rakousku od r. 1772—1900“ (dílo nedo-
končené). „Čechy a Češi“. Vstoupiv do pense, pře-
stěhoval se do Petrohradu a vstoupil do redakce
„Nového Vremene“, kde psal o polské a západo-
ruské otázce. V „Haličsko-ruské Matici““ vydal
spis „O dvou ruských národnostech“, v němž po-
tíral ukrajinský a běloruský separatism.
R. 1908 byl ruským delegátem na Slovanském
sjezdě v Praze. Jeho vlivu se tehdy podařilo
sjednotiti ruské delegace z Ruska a východní
Haliče.
Fílevič
profesor
Porfirjevič
Rus
Čech
Čechy
Halič
Cholmska Rus
Polsko
Litva
Rakousko
Uhersko
Uhry
Tisa
Petrohrad
Nový Vremen
Praha
Rusko
východní Halič
Matica
Filevič
27
article
Samostatná čí rakouská Albanie.
Z Paříže dochází zajímavé objasnění udá-
lostí v Albanii. Prozatímná albánská vláda
agituje mezi albánským obyvatelstvem proti
Srbsku a dosáhla již toho, že na několika mi-
stech ozvala se proti srbské okupaci vzpoura.
Ismail Kemal, jenž stojí v čele prozatímné
vlády, netěší se dobré pověsti mezi svými
proto nezískal za agitátora proti Srbům ani
jediného solidného člověka, než samé loupež-
níky, kteří zase na loupežníky působí a k od-
boji proti Srbům je mají. Samozvaná vláda
Ismaila Kemala jest uznána pouze jeho příbu-
zenstvem, asi 50 muži. Ani albanské kmeny,
ani městské obce nechtějí o něm ničeho vědet.
lsmail Kemal rozšiřovati dává pověsti,
Evropa dala Albanii Rakousko-Uhersku, jež
bude v ní podporovati mohamedány proti
křesťanům. Následek jest, že mohamedání jsou
pro Rakousko-Uhersko, ale křesťané, kteří
byli pro Rakousko-Uhersko dříve, nyní jsou
proti němu. Jen rakouské peníze a rakouští
žandarmové toho dokáží, že Albanci uznají
Ismaila Kemala, ale potom Albanie nebude
zemí samostatnou, nýbrž provincií rakousko-
uherskou.
Vojenská sila a nálada Srbu-
Z dopisu prof. P. N. Miljukova podá-
váme dále, co píše o nynější náladě srbského
národa a jeho vojenské síle.
Kemal
Srba
Albanec
profesor
P N
Miljukov
Albánie
Paříž
Srbsko
Evropa
RakouskoUhersko
28
article
Srbové jsou v této chvíli, jež se zdál
hrozití jim novou válkou, tak klidni, že to
překvapuje. Je to patrně z toho, že jsou si
jisti ruskou pomocí. Vojenské kruhy ovšem
konají svou povinnost, ale to se nepozoruje
a dojem klidu není ničím rušen. Vojenští
vyzvědači podávají své zprávy ministerstvu
vojenství, jež jich užívá ke svým účelům.
ale obecenstvo neplaší. V osmi dnech vojen-
ské části mohou přejíti na jiná stanoviště do
Srbska. Sám Bělehrad v případě přepadnutí
bude zůstaven bez obrany. Ale ani to ne-
vzbuzuje v srbském obecenstvu žádné pa-
niky. To vše zdá se na prvý pohled lehko-
myslným, ale není tak. Srbové objevili vá-
lečnou zkušeností, že jejich armáda
je silná a její vyzbrojení vý-
tečné. Národní nadšení, jež zdesatero-
násobilo síly každého srbského vojáka v boji
s Turky, dlouho ještě potrvá. Dlužno dodatí,
že i ve příčině hospodářstvía
financi Srbové vydrželi válku
lépe druhých. Mají i peníze,i
možnost úvěrových operací. Nad
to mají ohromnou zásobu ne-
upotřebeného střeliva, o něž se
dokonce dělili s Bulhary. Dělo-
střelba jejich ukázala se býti
na výši, a nyní k ní příbylo ještě
300 děl, vzatých Turkům. Jen koní
se nedostává. Také mnoho pušek a spíže
ukořistili. Konečně každý sedlák osvědčil
takovou ochotou obětovati vše, čeho je za-
potřebí k vojně, že i to dává jak vojenským
kruhům, tak obecenstvu pocit bezpečnosti.
Srba
Turek
Bulhar
Srbsko
Bělehrad
29
article
Slovem, o Srbech víc než o jiných platí, co
řekl Poincaré: vojny si nepřejí, ale nebojí
se ji.
Ještě v letech 1905—06 byla v Srbsku
strana, která brojila proti zbrojení a nákla-
dům na ně. To byli tak zv. mladí radikálové.
Ale od té doby, a zvláště od roku 1909.
zbrojení šlo zrychleným tempem. A musí se
příznati, že zbrojení nebylo na závadu kul-
turnému a hospodářskému prospívání země.
Ovšem, povzboženi nynější zkušeností, Srbové
stanou se ješté smělejšími. Po válce s Ture-
ckem každý sedlák pochopil, co znamení
náklad na zbrojeni a nejen nebude reptati
proti zbrojení dalšímu, nýbrž naopak př
volbách bude podporovati strany, které br-
dou míti na svém národním programu dali
rozvoj vojenské síly Srbů.
Srba
Poincaré
Srbsko