3
masthead
30. dubna 1900.
5
article
Když ku slovu se nikdo nehlásil, předseda
p. Výborný schůzi po půl 12. hod. dopolední
skončil.
6
article
O národním vývoji Moravy od r. 1848
O národním vývoji Moravy od r. 1848
promluvil včera před shromážděním velice čet-
ným, ve schůzi, svolané Moravsko-Slezskou be-
sedou, poslanec JUDr. Jan Žáček. Byla to
úvodní přednáška v cyklu, uspořádaném spol-
kem jmenovaným, jenž takto přikročil k prak-
tickému a účinnému způsobu, šířiti v obecen-
stvě našem větsi, podrobnějsí znalost poměr
moravských. Slovo živé jest tu ovšem nejpů-
sobivějším prostředkem. Potěšitelným úkazem
bylo přehojné účastenství obecenstva, jež za-
ujalo do posledního místa velkou dvoranu Mě-
šťanské besedy pražské, a s napjatou pozor
ností sledovalo výklad pana přednášejícího, za
jisté jednoho z nejpovolanějších znalců politi-
ckých poměrů své užší vlusti.
Obraz, jejž dr. Žáček před posluchač
stvem svým rozvinul, jasně znázorňoval neoby-
čejný a mohutný rozvoj národního vědomí na
Moravě za minulých pět desítiletí, slibující i do
budouena dalšl, trvalý postup v dobývání zadrže-
ných práv, — postup, podmíněný přirozenou
silou národně probuzeného lidu. Řečník dotekl
se zvlástnosti tohoto boje za náradní práva na
Moravě, jenž vyžaduje také zvláštní taktiky
Však vyličení jeho dnešních poměrů tamních
utvrdilo zajisté veškeré posluchačstvol v pře-
svědčení, že česká Morava jest dnes
nejen probudilá, ale i silna dosti,
aby společně s českým lidemv
království podstoupiti mohl
boj, který proti naší vůli, a vzdor ochoté našt
k čestnému smíru na základě rovného práva,
nám byl vnucen.
Do schůze zavítalo mnoho osobností poli
ticky i jinak veřejně působicích; z kruhů po
slaneckých viděli jsme pp. prof. Čelakovského
Sehwarze, J. Hořicu, Dostala, dr. L. Dvořáka.
Přítomen byl též baron dr. Rieger a starosta
král. hlavního města Prahy dr. Srb, prof.
JUDr
Žáček
profesor
Čelakovský
J Hořica
Dostal
doktor
L Dvořák
Rieger
Srb
Morava
český Morava
Praha
7
article
Tilšer, z kruhů bankovních pp. ředitelové d
Mattuš, dr. Lošťák a j. Těž mnoho dam zúčast-
nilo se schůze. Průběh její byl následující:
Dr. Furych vítá jmenem Moravsko-slezské
besedy v míslnostech propůjčených Měšťanskou b
sedou shromáždění, děkuje řečníkovi, poslanci dru
Žáčkovi, že nelitoval daleké cesty, aby nás o po
měrech moravských informoval, poukazuje k důle
žitosti předmětu a uvítav zástupce kubu poslanet
i ostatní hosty, udíli slovo řečníkovi.
Poslanec dr. Žáček (uvítán. polleskem): Pře-
devším jsem povinen poděkovati se jmenem Moravy
za projev sympatie a účasti tohoto četného shro-
máždění. Prosm za odpuštění nesplníli moje před-
náška všechna očekávání, poněvadž thema jest tal
obsáhlé, že by mohla a měla o něm býti napsána
celá kniha.
Morava jest nejčeštější zemí v zemích koruny
české a přece vývoj národní valně a silně tu po-
kulhává, zejmena za vývojem národním v království
českém. Okolnost tato potřebuje svého vysvětlenía
lze ji vysvětliti tím, jak se věci tu vyvíjely a jak
obě národnosti vedle sebe bydlí, jak s sebou hospo-
dářsky a osvětově souvisejí. Morava jest zemí nej-
češtější a bylo tomu zrovna tak už před půl stoletím
roku 1848. Bylo by omylem domnívati se, že český
živel poměrně vzrostl nad živel německý. Nebylo na
Moravě počešťování německých krajin, toho si také
ani nepřejeme, co se však stalo, jest velikou věcí.
které za dlouhé a dlouhé věky nebylo rovné, to, že
se zastavila dřívější germanisace a že český živel.
český lid, který byl do roku 1848. pouhým živlem
etnografickým, stal se živlem sociálním a politickým,
že český živel na Moravě stal se skutečně národem.
Tilšer
Mattuš
doktor
Lošťák
Fury
Žáček
Morava
doktor Žáček
8
article
Číselně poměry obyvatelstva valně se nezměnily.
leč přirostkem, který jest u obou národů stejným.
Sembera r. 1848. na základě sčítání z r. 1846 a Ko
řistka ve své knize r. 1860 přichází k výsledkům
které se srovnávají s výsledky sčítání z r. 1880
1890 dle obcovacího jazyka; počítaj! Čechů 70 proc.
Němců 28 proc. a židů 2 proc. Ubylo sice percen
tnálně dle sčítání z r. 1890 oproti r. 1880 několi
setin proc. českého obyvatelstva (1890 69.90 proc.
a 1880 69.99 proc.), ale týž úbytek jest u Němců
(r. 1890 2912 proc., r. 1880 29.21 proc.). To se vy-
svělluje odečtením jiných narodností (chorvatských
ostrávků, Poláků atd.y
A přece jak zcela jiný obraz poskytuje Morava
dnes a jak jiný skytala dříve! Jak menšina německá
na Moravě může míti takový vliv, ačkoliv jest menší
než v Čechách, kde té váhy nemá, to vysvětluje
etnografické rozdělení obyvatelstva. V Čechách měli
jsme od jak živa větší území německého lidu a na
druhé straně větší a poměrně kompaktnější územ
české; není tu takového promíchání obou živlů. Na
Moravě máme t. zv. ryze německých okresů (pře
95 proc.) celkem pouze 7, 5 na severu a 2 na jihu.
Německé obyvatelstvo však jest všude usazeno, ze-
jmenu v městech.
Čecho
Němec
Polák
Morava
Čechy
ko řistka
9
article
Poměry se lepší, ale původně bylo tůžko nalézti
skutečně české město. Všude byl německý element
tak silný, že dával ráz. Massa česká neměla žádné
opory, neměla nikoho, kdo by ji duševně a národně
povzbuzoval. Kdežto v Čechách Praha od prvních
dnů národního probuzení tvořila středisko všeho če-
ského snažení, cítění a práce a byla vzorem ostat-
ním městům a venkovu, na Moravě vládly opačné
poměry. Olomone a Brno byla skutečně německá
města ode dávných dob: byly to kolonie zřízené o
českých krátů. Jast to dědictví historie. Německý ele-
mení se tu tak roztahoval, ža ještě v době, kdy
na sněmu a u veřejných úřadů jinak než česky se
nejednalo, byl nucen Karel ze Žarotina proti něme-
ckému úřadování vystoupili známým vlastenechým
svým listem. Co přišlo do těchto měst českého, vše
tu utonulo a v tom jsou právě zárodky změny. Každý
Čech v Brně a Olomouci se germanisoval, ba, když
již myšlenka národnostní v Čechách byla živá, vy
stupovalo v Olomouci mneho rodin jako kovaní
Němci, kteří v Čechách dělali Čechy. Tak silný by!
ten duch německý.
Olomone
Karel
Němec
Čecho
Čechy
Praha
Morava
Brno
Olomouc
Jast
10
article
Dnes jest přiliv český silný a dnes kdo přijde
do takového města, zůstává Čechem. Když jsem
v letech 60tých studoval gymnasiumi v Olomouci
bylo toto městem německým. Studenti neměli nikoho.
s kým by promluvili česky. Německý element nebyí
agressivní, poněvadž mu ten český živel ničeho ne-
znamenal. Byly tu rovnoprávné nápisy a pod.
Časem se tyto poměry měnily, odpor Němeů
stával se silnějším, až dnes je, jak se říká, zápau na
nůž. Dnes vykazuje Olomouc silnou minoritu obyva-
telstva českého (pod 509%). Český element jest roz
troušen též ve všech sborech, v I. a II. sboru jest
poměrně nejsilnější, ve III. nejslabší:
Na Moravě jest celkem 77 soudních okresů,
to: ryze českých (přes 950) 31, českých s kvalifi
kovanou většinou 18, s prostou většinou (50—75%) 9
ryze německých jest 9, se silnou většinou 5 a s pro-
stou většinou 4.
Po 50letém vývoji jest stav měst tento: Měst jes
celkem 89, a to: ryze českých (přes 95%) 18, ryze něm
21, s velikou většinou českých 26, německých 13, s pro-
stou většinou českých 6, německých 5, tak že jest
50 měst většinou českých a 39 většinou německých.
Čecho
Olomouc
Morava
11
article
Největší města mají silnou převahu německou: Brno.
Olomouc, Jihlava, a Znojmo. Veliká města na Moravě
s vlastním statutem. Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo
Kroměříž a Uherské Hradiště až do posledních 15 le
byla německá, ale od poloviny let osmdesátých Kro-
méříž a Hradiště máme ve svých rukou.
V Čechách před rokem 1848 byl čilý život v Praze.
Na Moravě nikoliv. Nebylo tu kulturního života če-
ského, nebylo ruchu žurnalistického, ani literárního.
Jediná Matice moravská, založená roka 1847, byla po-
kusem vyvolati literární život a poučovati český lid
V roce 1848 počalo české časopisectvo; v Olomouci
kde byla universita, v roce 1848/49 vycházely » Hlolo-
moucké noviny«, »Konstituční posel« a »Selské no
viny«. V Brně vycházel týdenník redakcí J. Ohérala
jehož spolupracovníkem byl slavný Hanuš Klácel
Všechny tyto listy v roce 1849 zanikly. V letech 1849
až 1859, kdy v Čechách literárně živě bylo pracováno
bylo na Moravě úplně mrtvo. Pak zase roku 1859
prvním pokusem jest olomoucká »Hvězda« a politický
»Hlase, jenž v různých formách až do dnes se za-
choval. Po roce 1860 začal znovu život literární
a spolkový. V Olomouci od roku 1848 nebylo žádných
českých novin a kde byl roku 1862 jediný český
»Moravan« vydáván, dnes vychází 11 českých časo-
pisů. V Brně 1862 založena »Moravská Orlice«. Due
tam máme českých časopisů 38 a německých jen 37.
Spolky: Do roku 1849 byl jediný »Čtenářský spolek«
a pak »Dědictví sv. Cvrilta a Methoděje« roku 1871.
Dnes jest českých spolků 118.
Jak se vyvijel jazyk český v úřadech, jest kapi-
tola velmi poučná. R. 1848 stěžuje si trpce Matouš
Klácel na to, že není ani jediného úřadu, který b
se řídil předpisy o platnosti jazyka českého při úřa
dech, že se zřizují německé školy, zápisy do knih
že se dějí jen německy.
J Ohéral
Klácel
Hlas
Cvrilt
Brno
Olomouc
Jihlava
Znojmo
Morava
uherský Hradiště
Čechy
Praha
Hlolo
moravský Orlice
Znojmo Kroměříž
Moravan
12
article
Morava byla i roku 1848 zemí nejčeštější, al
v praxi český olement politicky a sociálně pozbyí
veškeré své váhy. Na to si stěžuje též Šembera roku
1848 a praví, že intelligence, úřadníci i duchovní
nedbají jazyka českého, ba že ani učitelé neznají
ani počálků pravopisu českého. Krajský úřad v Brně
vyřkl 20. května r. 1848, aby se nařizení obeím vy-
dávala v »jazyku vlastenkém«, v krajině obvyklém
Ale poněvadž nebylo českých úřadníků a intelli-
gence, nemohlo se úřadovati než německy. Změna
poměrů nastávala ne zákonem, ale vnitřním vývojem
lidu a národa. Školý, vyjma školy na vesnicích,
byly vesměs německé, ale i hlavní školy v městech
českých byly úplně německé. Kdežto v Čechách roku
1848 akademické gymnasium přeměnilo se na české
na Moravě v letech 50tých na středních školách
český jazyk začal se přednášeti jako předmět — ale
jak! Učitel sám česky ani neznal! R. 1861 se ně-
které předměty začniy vyučovati jazykem českým
a r. 1867 otovřena první třída s českým vyučovacím
jazykem.
Již starý stavovský sněm r. 1848 na návrh Petra
Chlumeckého, lepšího bratra známého bar. Chlume-
ckého, učinil usnesení, že se má na celé Moravě
provésti rovnost jazyka českého a německého.
»Selský« sněm usnesí se na tom, že na založené
tehda české technice oběma jazyky všechny před-
měty se mají vykládati a z popudu téhož stavov
ského sněmu byl prof. Šembera vyzván aby sepsal
zásady, jak by se měla provésti rovnoprávnost při
úřadech a školách. To, co se schválilo tehda pro
Moravu, nedosáhli jsme po 50lelém boji podnes.
Šembera
Petro Chlumecký
profesor
Morava
Čechy
Chlum
Krajský úřad v Brno
13
article
Ohledně školství stanovil r. 1848 prof. Šembera
tyto zásady: Na školách obecných druhému jazyku
nebudiž vyučováno; mají býti české nebo německé.
Právě tak i školy měšťanské, ale tu budiž učeno
druhému jazyku. Táž zásada platí pro školy střední
Na technice a universitě (byla tehda ještě v Olo
mouci) budiž oběma jazyky vyučováno.
Při úřadech předpisuje Šembera: Při jednání se
stranami v řízení vnitřním platí oba jazyky, zákony
prohlašovány buďtež oboujazyčně. Rovněž tak všechny
nápisy a to napřed buď »moravsky« anebo německy
dle poměrů místních. Při dopisování si úřadů, p
vedení knih a při řízení ústním jsou oba jazyky
rovnoprávné.
Příšli čeští soudcové a advokáti. V r. 1873 vzbu-
dilo v soudní praxi české podání pravé zdéšení, po
17 letech již většina podání byla česká. Nařízením
Stremayrovými proveden fakticky jen zákon. Nařízen
Badenova zjednala jazyku českému platnosti ve vniti
ním úřadování. Ale vzdor tomu se čeština neroz
mohla, to se může sláti jen vmitřní silou. Pak přišla
nařízení Gautschova a nešťastná nařízení Clarova
která jsou pro nás velikou urážkou a ponížením, ale
která vývoj náš nedovedou zaraziti. Jako Badenova
nařízení němečtí soudcové nezachovávali, tak tak
čeští soudeové nebudou se ohližeti na
nařizení a budou úřadovati česky a ne
najde se ani vyšší úřad, ani minist
který by měl odvahu, pohnat proto ně
koho k zodpovědnosti. (Výborně!
profesor
Šembera
Stremayrový
Badenův
Gautschův
Clarův
14
article
Co se týče vývoje politického, jest rok 1848
1849 v politické naší historii chloubou. Sněm sta-
vovský a selský položily základy našeho zemského
práva, zařízení v politickém, národním a demokra
tickém směru. Tehdá moravští stavové projevíli nej
vyšší politickou zralost ze všech ostatních sbor
v celém Rakousku. Zvláštní jest projev stavovského
sněmu proti státoprávnímu spojení Moravy a Čech,
usnesenému na svatováclavské schůzi. To nesl všal
sebou vývoj historický. Stala se různá nedopatřen
se sťrany české, jež ještě Němci byla rozdmycho
vána a vznikala tak jistá nedůvéřivost a pochybnost.
jestli se s námi dobře smýšlí. V naší generaci late
nedůvěřivost úplně vymizela. Slalo se tak ovšem jen
prodlením času, a ještě ve volebním provolání r. 1861
se pro spojení pod českou korunou mluví velmi
opatrně. Od r. 1861 se věci vyvíjely velmi utěšeně.
nebyloť tu tlaku Némců, ani různých orgánů proti
nám. Najednou vznikaly spolky české, kde Čechů an
nebylo, jako když po tuhé zimě kvílka začnou kvést
Když však poslanci naši přistoupili k abstinenci, za-
dalo nám to velkou ránu. Čech byl pokládán z
»rebelanta«, a když pan okresní hejtman řekl: to
jest rebelie, tu se lid zalekl. Vše přišlo do rukou ně-
meckých, celá správa v městech, ano celá Morava
dostala nátěr německý.
Potom zmifuje se řečník o významu beseda
zábav mládeže studentské na probuzení lidu. Tu
působily též značně vlastenecké přednášky a písně.
Tím se lid duševně a morálně povznášel a uvědomil
si, že měl laké nějaká práva a historii.
Největšího významu dosábly v tomto směru
sjezdy na Radhošti r. 1861, na Hostýně 1862 a pout
na Velehrad 1863, které v probuzení českého lidu
na Moravě znamenají epochální obrat. Mnozí lide
tehda teprve poznali, že jsou Čechové. Dílo dovršo-
valy tábory, jimž zmíněné sjezdy půdu připravily.
Čo
Čecho
Rakousko
Morava
Čechy
Velehrad
15
article
Za éry následující až do r. 1879 utrpěli jsme
největších ztrát. Persekuce českého lidu počala způ
sobem nevídaným a bezpříkladným. »Moravská
Orlice« podplacením personálu zastavena, české zá-
ložny v Třebíči, Kroměříži, Prastějově rozpuštěny
ustanoveni němečtí likvidátoři, ae ústavy ty úplně
prosperovaly. Přerov potřeboval největší námahy
aby se nezgermanisoval, podobně Frenštát a j. Celá
Morava měla dva zástupce měst na sněmu, přerov-
ská a náměstská skupina.
Od r. 1879 a 1880 nastař obrat změnou taktiky.
Při jediném volebním zápasu z. 1884 získali jsme
11 městských skupin, tak že měli jsme 13 zástupeů
na snému.
Města tu rozhodují. Dnes máme z 8k měst ve
svých rukou 50 a Němei 39. Byla tu vykonána
obrovská práce, která zasluhuje svého historika. (Vý
borně!) Tato práce není ještě dokonána a jest ještě
řáda měst většinou českých s německou správou.
Tlm se vysvětiuje různost české posice na Mo-
ravě od oné v Čecháchn. Zápas náš vyžaduje veške-
rých našich sil, které musíme věnovati své domá
cnosti. Všechny politické výsledky, effekty, zákony
nařízení nemají toho významu a důležitosti, jako
postavení pevného základu dole v lidu samém. (Vý-
borně!) Politika jest výslednicí všech vnitřních si
v národě. Lid musí býti uvědoměn a hospodářsky
posílen; o to se musí opírati naše politika a pro-
síme, aby k nám takto hleděla veřejnost česká. Jsme
jeden národ a budoucnost naše závisí od toho, je
stliže jako celek se udržíme a zmohutníme« —
Panu přednášejícímu po dvouhodinné řeči
pronesené formou v každém směru dokonalou,
dostalo se bouřlivého potlesku.
moravský Orlice
Třebíč
Kroměříž
Přerov
Frenštát
Morava
Lido
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Neue Freie Presse« táže se, jaký
že byl výsledek celý týden trvající jazykové
debatty na českém sněmu, jež vržena byla do
akcee smiřovací, jež nalézá se v proudu, jako
puma, aby rozbila a na všechny strany roz-
házela, co na konfereneích po namáhavé práci
bylo slepeno a sceleno? Nie než obstrukce.
Válka národní v zemích českých bude zuřiti
dále a říše na dále postrádati bude
nezbytných podmínek k zdárnému vývoji.
Proč to »Neue Freie Presse« tak rmoutí?
Neue Frei Presse
17
article
Kdyby její straně šlo upřímně o národní mír,
jediným slovem mohla by způsobiti obrat. Rovné
právo. Toto heslo, které nebylo vynalezeno
snad včera, nebo před týdnem, nýbrž za něž
bojuje národ český již půl století, rázem by
způsobilo rovoluci duchů a kdyby se i z nej-
rozhodnějších nepřátel nestali ihned vřelí přátelé,
v této zemi stali by se z nich aspoň snášeliví
sousedé. Ale ne. Stát si to dobře s pány Němei
smluvil a bylo nutno, by přišel Koerber na skvělou
myšlénku, jak tahati národ náš za nos. Není-liž to
rozkošná politická hra. Stát či jeho vláda se vy
mlouvá na Němce, ti že nechtějí nám povolit
Němci vymlouvají se zase na stát, ten že po-
třebí má jako soli dorozumívací němčiny a ja-
zyka německého v největší části úřadů. Zatím
oba v duchu stejně naříkají, že zatloukali tk
špatně víko rakve, do níž nás byli vecpali,
domnívajíce se, že jsme už mrtvi. Jak jinak by
to nyní v Rakousku vypadalo! Páni Poláci
kteří pro nás nikdy prstem ne
hnuli, kterýmž ale my pomáhali udr-
žovati cislajtanismus při květu, by
dnes se neusnášeli na resolucích proti nám
páni Maďaři by dnes sotva měli svůj stát, kdyby
na místě šesti millionů Čechů žilo v západní
polovici říše šest millionů Němců! To také
»Neue Fr. Presse« těší, že zůstaneme nyní do-
cela osamoceni, neboť prý nám současně vypo-
vězena byla válka ze Lvova, z Lince i z Lublaně.
Němei
Němec
Maďar
Čecho
Neue
Rakousko
Francie . Presse
Lvov
Linec
Lublaň
18
article
O německých klerikálech nemluvíme, jestli ale o nás
a našem přátelství smýšli tak slovanský lid v Hlaliči
a v zemích jižních, nevíme. Tolik ale je jisto,
že kdybychom s takovou frivolnosti naproti
krevným bratřím provozovali politiku jako
stoupenci pana Šusteršiče dole a pana Jawor-
ského a Rutowského nahoře, by ti i oni nad
výsledkem jednání svého splakali. Kdybychom
národně zahoditi se chtěli, kdybychom zraditi
chtěli minulost a zneuctiti oběti, jež jsme
v dlouhém boji přinesli myšlence českého
a tím také slovanského práva, podali bychom
ruku Němcům bez ohledu na svolení proble-
matických spojencův z pravice, a nač by se
panstvo potom sevrklo, nechť si samo vypočte.
Pání ale právě na nemožnost takového obratu
z naší strany spekulují, a tato důvěra nás jen
ctí, ale nectí těch, kteří oproti nám tak nepěknou
provozují hru. Ti spojenci! Proti brutalismu
násilí ze dne 17. října 1899 neprotestovali a
posici svých spojenců neposilňovali, ale proti
nám, kterýmž nic jiného nezbývá, než sáhnout
k nejradíkálnější zbrani, již máme ve svém arse-
nálu, nyní bouři, odrikají se nás a na jáso
Němců a všech nepřátel nás zatracují. Vy
čkejmež až do Filippi.
Šusteršič
Jawor
Němec
Filippi
19
article
— Schůze učitelů. Učitelská jednot
pro Prahu a okolí konala včera odpoledne
»u Štajgrů« schůzi, v níž po rozhovoru o po-
měrech učitelstva byla jednomyslně přijata ná-
sledující resoluce: »Členové učitelské jednoty
»Komenský« pro Prahu a okoli, shromáždění
na schůzi dne 29. dubna prohlašují: Trváme
neoblomně na požadaveích úpravy platů na zá-
kladě čtyř nejnižších tříd státních úřadníků, od-
mítajíce jakoukoli částečnou úpravu, jakou če
ský sněm má v úmyslu. Považujeme náro
za svého chlebodárce, kžerý tisfci a tisíci peti-
cemi na sl. sněm úpravy, t. j. zlepšení dosa-
vadního stavu hmotného u svého učitelstva na
poslaneích, svých to zástupeích, vymahá a se
vší opravdovostí úpravy té si žádá. Učitelstvo
domahá se zlepšení svého postavení způsobem
slušným a důstojným v plném vědomí, že se mu
neudělí žádné milosti, nýbrž se se právu
tak dlouho utiskovanému i spravedlnosti učiní
zadost.«
— Z Mladé Boleslavi. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Účastníci manifestační schůze učitelstva
a jeho přátel dne 29. dubna 1900 v Mlladé
Boleslavi konané po návrhu JUDra. Šebora jedno-
myslně usnesli se požádati klub poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné za urychlené
příznívé vyřízení návrhu Anýžova na úprav
platů učitelských. Pitrák, předseda schůze.
Komenský
Šebor
Anýžův
Pitrák
Praha
Mladá Boleslav
Mlladý Boleslav
20
article
— Osobní. Pan Josef Ort, vrchní účetní
svatováclavské záložny v Praze a bývalý pokladník
Národopisné výstavy českoslovanské, slaví zejtra ju-
bileum čtvrtstoletého působení ve jmenovaném ústavě.
— Promoce. Pan JUC. Frant. J. Piskáček
auskultant v Praze, bude dne 30. dubna t. r. o 101p
hod. dopol. na české universitě Karlo- Ferdinandově
v Praze za doktora práv veřejně povýšen.
— Úmrti. Minulou sobolu zemřela v Praze pí.
Fanny Fritzová rodem Waňkova po krátké
nemoci, ve stáří 75 let ochrnutím srdce. Pohřeb bude
se konati po zádušních bohoslužbách v úterý dne
1. května o 10. hod. dopol. z farního chrámu u sv.
Trojice v Podskalí na hřbitov olšanský.
Ort
JUC
František
J Piskáček
Fritzová
Waňkův
Praha
Podskalí
Olšanský
český univerzita KarlaFerdinandov
21
article
— Pohřeb. Za přehojného účastenství kruhů
obchodních a průmyslových, jakož i nejširších vrstev
obyvatelstva konal se včera odpoledne z domu
smutku ve ville Bromovský na Král. Vinohradech
pohřeb paní Anny Bromovské, choti průmysl-
níka a poslance. V nepřehledném průvodu ubírali s
četní továrníci, advokáti, úřadníci průmyslových zá
vodů a ústavů peněžních, starosta okresu vinohrad-
ského pan dr. Herold, starosta města Král. Vino
hradů pan Víšek se členy obou těchto samospráv-
ných korporací a j. v. Na rakev položeno bylo množ-
ství drahocenných věnců s projevy nejoddanějšího
přátelství. Průvod pohřební ubíral se ulicemi Žižkovou
a Divišovou přes Purkyňovo náměstí do ulice Kar-
lovy a odtud do ulice Ječné v Praze. Tělesné ostatky
zesnulé paní byly uloženy v rodinné hrobce na
hřbitově vyšebradském ku věčnému odpočinku.
— Konflskace. Číslo 18. »Klatovský ch
Listů« bylo opět z rozkazu okresního hejtmanství
pro zprávu »Zvláštní konfiskační praxe u zdejšího
okresního hejtmanství« zabaveno. Opravené vydání
ibned uspořádáno. — Také včerejší číslo »Pod-
řipských Listů« bylo znbaveno.
Zpráva časopisecká. »Libeňské L-
sty« z důležitých příčin vyjdou až v sobotu dne 5
května t.r.
Král
Bromovský
doktor
Herold
Víšek
Žižkův
Divišová
Purkyňův náměstí
Kara
Praha
den 5 květen
22
article
— Kluby občanské. Staroměstský občanský
klub v Praze pořádá členskou schůzi ve čtvrtek dne
3. května t. r. o 8. hod. večer v restaurantu p. A
Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájení schůze.
2. Přednáška pana říšského a zemského poslance
Schwarze: »O potřebě přiměřené úpravy veřejného
chudinství, vzhledem k novému zákonu o právu do-
movském. 3. Volné návrhy. — Hostě členy uvedení
jsou vítáni,
— Lidové vzdělání. V dělnickém statistickém
úřadu ve Vídní konala se dne 27. dubna konference
o opatřeních v příčině výchovy lidu. Ministerstvo
vnitra zastupoval při ni místod. rada princ Hohen-
lohe, ministerstvo vyučování minist. sekretář dr.
Heinz, statistickou ústřední komisi dvor. koncip.
Mayer; přítomní byli též zástupci dolnorakouské
zemské a vídeňské okresní školní rady, učitelstva a
učitelských a vzdělávacích spolků vídeňských. Pod-
nět ke konferenci zavdala žádost ústředního svazu
německo-rakouských vzdělávacích spolků, by stati-
stický dělnický úřad podporoval snahy po vzdělání
lidu zejmena tím, že by vybotovil jednotnou statistiku
lidových knihoven a provedl pak rozsáhlé vyšetřo-
vání o stavu všeobecných snah vzdělávacích. Roz-
hovor vztahoval se hlavně na způsob a rozsah žá-
daného vyšetřování a jevila se při něm v podstatě
shoda názorů.
Schwarz
doktor
Heinz
Mayer
Praha
Vídeň
staroměstský občanský klub
Hohen
23
article
— Schůze nespokojenců v Brně. Z Brna
29. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Nespokojené
strany politické na Moravě svolaly na dnešek do
Brna velkou politickou schůzi, na které mělo se jed
nati o případném spojení všech nespokojenců a sta-
novení podmínek, za kterých bylo by možno spo-
lečně v politice postupovati. Předsednictví schůze
zaujali národní dělníci. Schůze zúčastnili se hojně
též sociální demokraté se svými vůdci a řečníky.
Prvně ujal se slova p. dr. Choc z Olomouce, jenz
promluvil o politické situaci delší řeč, promíchanou čet-
nými nájezdy na vedoucí českou stranu. Potom mluvil
pan dr. Koželuha o součinnosti stran. Řečník
vytknul jednotlivé body této myšlenky a zmínil se
o modu vívendi, jenž umožnil by, aby národní děl-
níci, sociální demokraté, radikální pokrokáři, radiká-
lové a realisté mohli společně pokračovati. Po dru
Koželuhovi ujal se slova sociální demokrat, smutně
známý Haberman, jenž počal útočiti na národní
dělnictvo. Když prý ve spolčených stranách budou
též národní dělníci, nemůže se k nim přidati sociálně
demokratická strana. Po slovech těch vznikla v sále
vřava. »Nespokojenci« počali se vzájemně hádatia
bylo by snad došloi k menším zápasům, kdyby schůze
nebyla včasně rozpuštěna. Po rozpuštění schůze
vytáhli sociální demokraté demonstrativně ze sálu
za zpěvu »Písně práce“.
— Divadelní představení Pražského dam-
ského odboru Národní jednoty severočeské opakuje
se ku všeobecnému přání již dnes přesně o 7. hod-
večer v Narodním domně na Král. Vinohradech. Vstu-
penky lze obdržeti u pí. Leopoldiny Ortové de Pauli.
ve Šlěpánské ulici čís. 53 aneb od 6—7 hod. u po-
kladny v Národním domě na Král. Vinohradech.
Choc
doktor
Koželuh
Haberman
Král
Ort Pauli
Brno
Morava
Olomouc
Šlěpánský ulice
národní dům na Královský
24
article
— Na městských dráhách pražských
sice elektrických i koňských bude doprava zejtr
1. května zahájena již o 5. hodiné ranní.
— Paroplavba na Vltavě. Od zejtřka dne
1. května t. r. rozmnožen bude dosavadní jizdní řád
o plavbu jednoho velkého parníku, který odjížděti
bude ve 3 hod. odp. z Prahy do Zbraslaví a o půl?.
hod. večer ze Zbraslavi do Prahy.
— V přijemné pohodě včerejšího odpoledne
veškerá výletní místa v okolí Prahy těšila se značné
návštěvě pražského obecenstva. Veliké zástupy puto-
valy zejmena na výstaviště v Král. Oboře, kde dám-
ský odbor Ústřední Matice školské uspořádal pro
menadu. Přes 6000 osob, vstupné zaplativších, za-
vítalo tam k pobavení se a rozmnožení příjmu praž
ského odboru. — Výletní vlaky a parolodě dopravo-
valy po obědě množství výletníků do přírody, pravě
ze zimního spánku se probouzející. Také zahradní
restaurace v září příjemně hřejících paprsků sluneč
ních těšily se hojné návštěvě. Na Nebozízku panoval
včera odpoledne nebývalý nával obecenstva. Taktéz
i v Král. Oboře. — Lidová slavnosť na ostrově Stva-
nici byla naštivena asi 10.000 osobami.
— Obchod s uhlím v plamenech. Z nepo-
vědomé příčiny včera před 8. hod. večerní povsta
obeň v uhlířském obchodě v čís. 929 —II. v Marianské
ulici. Dým, skulinámi dveří ven se prodírající, upo-
zornil na nebezpočí, načež byl oheň uhasen. Škoda
není značná.
Král
Vltava
Praha
Zbraslav
marianský ulice
25
article
— Přerušená doprava. Na trati Křižíkovy
elektrické dráhy Karlín-Libeň byla včera od půl 4. do
půl 6. hod. odpol. doprava úplně přerušena.
— Malé příčiny a mrzuté následky. Dělník
Petr Šašek, 46 roků starý a v Rošlřích v čísle 169
bydlící, v sobotu pořídil si tak důkladnou opičku, že
se ani domů nemohl doslati. Před domem čp. 61 v
Košířích po 6. hodině véčerní zavrávoral, upadl
zůstal ležet tak spokojeně, jakoby se nalezal v pra-
chových peřinách a nikoli na tvrdé, šlěrkované půdě
Ale dlouho přece na nepohodlném lůžku Šašek neby
ponechán. Policejní strážník Kukla přistoupil k na-
chmelenému, domlouval mu, ano i domů chtěl ho
doprovodit. Přispění policisty nepříčetnému nepřišlo
vhod 13letému Václavu Sochůrkovi, synku hospodyně
Šaška a ujal se na svůj věk velmi odhodlaně hlavy
domácnosti. Chlapec uchopil kámen a křičel na po-
licistu, že mu hlavu rozbije, nenechá-li Šaška na
pokoji. Školák způsobil pak tak hlučný výjev, že
přivolal svoji matku, 40letou Marii Sochůrkovou.
Křižíkův
Šašek
Kukla
Sochůrek
Sochůrkův
Karlín
Libeň
Košíře
26
article
Tato žena z lidu chtěla dokázati, že jedině ona
nikdo jiný má právo Šaškovi rozkazovat a že ze-
jmen nemá zapotřebí jít domů s takovým průvo
dem. Sochůrková přišla na ulici s holí a když spa-
třila, že policista nezachází s opilcem v rukavičkách
postavila se přeď strážníka, šermovala mu bandaskou
před očima a křičela, že za každou cenu musí Ša
ška vysvoboditi z rukou policisty, který ho chtěl
odvésti na strážnici. Za nedlouho měl tento pouliční
výjev v zápějí veliké shromáždění obecenstva, které
ujalo se Šaška a jeho spolubydlitelů. Strážník, aby
reputaci své neublížil a nenvedl se v posměch, ž
musil se podrobiti vůli holí ozbrojené ženy, vytáhí
šavli a pomoci té zástup rozehnal. Sochůrková
i s holí dala se na útěk, ale dělník Frant. Kumštaí
ji zadržel a policistovi odevzdal. Tento odvedl ji pak
na strážnici. Hněv shluklého opět zástupu obrátil s
pak opět na Kumštáta, jemuž neznámý muž vyťal
dva notné políčky s doložením: »Tu máš odměnu
za to, že's Sochůrkovou zadržel!« Zástup projevil na
to hlučné uspokojení a klidně se rozešel. Nejlépe
při tom pořídil Šašek, který nevěděl ani, co se ko-
lem něho děje.
Sochůrková
Šašek
František
Sochůrkův
27
article
— Noční návštěva zlodějů v hostinci. Pan
Josef Zvěřina, hostinský v domě č. p. 1010—II. v Hy-
bernské ulici, byl ku konci minulého týdne velm
překvapen, když ráno nalezl nejen ve výčepu, ale
ve sklepě všeckno páté přes deváté zpřeházeno, láhve
s drahými nápoji otevřené a vyprázdoěné, ze salámu
a sýrů zůstaly tam jen zbytky po podlaze rozházené
Zkrátka zřejmo, že v noci, když kolkolem vše pohří-
ženo bylo v hluboký spánek, přišli do hostinských
místností pomocí paklíčů nezvaní hosté, velmi dobře
se poměli a na památku si ještěl odnesli různé cenné
předměty. Zpráva o krádeži byla sdělena bezpečnost-
nímu oddělení policejnímu a dnes již hlavní strůjce
této noční výpravy nalezá se za mřížemi. Tam se
dostal opravdovou náhodou. Detektiv Binder dovědě
se od svých pomočníků, že dělník Frant. Svoboda.
27 roků starý a do Letek u Smíchova příslušný, pro
krádež trestaný již tolikráte, že jeho fotografie nalezá
se v »albu zločinců«, ubytoval se v domě č. 833 na
Zvěřina
Binder
František
ha
bernský ulice
Smíchov
28
article
Žižkově. A poněvadž Svoboda je známou firmou
mimo to uvaleno na něho podezření ze spoluúča-
stenství při noční návštěvě v hostinci p. Zvěřiny.
byla u něho předvčírem provedena domovní pro-
hlídka. V domácnosti Svobodově bylo nalezeno 50 vir-
žinek, 25 kuba doutníků, 66 kusů krátkých a jiné
četné drobnosti, patrně z krádeží pocházející. Bylo
tu odůvodněné podezření proti Svohodovi, pročez
prohlášen byl za zatčena. Mezi prováděním nut-
ných formalit přišel do bytu Svobodova, rovněž stará
firma, Bohdan Pílík, 19letý dělník z Chotovin u Tá-
bora. Pilík byl rovněž prohledán a nalezeny u něbo
dvě tobolky, z nichž v jedné bylo 34 K 44 bal.
v druhé 126 K 40 h. V domácnosti obou zlodějů
byly nalezeny mnobé předměty, které zcela bezpečně
pocházejí z restaurace p. Zvěřiny. Jest tedy odůvod-
něno podezření proti nim oběma. Pilíka usvědčuje
také ta okolnost, že měl u sebe nůž »žabku«, pomocí
které vyřízl výplň ve dveřích, které pak prostrčením
ruky snadno otevřel. Oba zloději byli dopraveni
k trestnímu soudu do vazby.
Svoboda
Zvěřina
Svobodův
Svohod
Pílík
Žižkov
Chotoviny
Tá
29
article
— Splašení koně. Václav Novotný, 18letý syn
povozníka v Lobkovicích, jel včera dopoledne do Prahy.
V Palackého třídě ve St. Libní kůň splašil se následkem
hučení motorového vozu čís. 10 karlínské elektrické
dráhy, uskočil na chodník a zlomil voj. Obecenstvo.
po chodníku se ubírající, rozuteklo se ze strachu
před splašeným koném, nehoda však nestala s
žádná, poněvadž několik mužů koně zadrželo. —
Vážnější příhoda stala se včera o 1/411. hodině do
polední kočímu Janu Votočkovi, zaměstnanému u po-
vozníka pana Josefa Hromádky v čís. 212 v Nuslích.
Votoček jel s dvojspřežním nákladním povozem ze
Záběhlic domů. Na přejezdu trati modřanské dráhy
v Michli koně se splašili a pádilí Havličkovou třídou
až k mostu, přes Botič vedoucímu, kde konečně byli
zadrženi. Při šílené té jízdě kočí spadl s kozlikua
poněvadž pevně držel opratě, byl několik metrů po
zemi smýkán a utrpěl četné odřeniny.
Novotná
Votoček
Hromádka
Lobkovice
Praha
St . Libeň
Nusle
Záběhlice
Michle
Botič
30
article
— Výtržnosti a rvačky. Při taneční zábavě
v hostinci »u Oštěpů« ve Vězeňské ulici způsobili
dnes před 2. hod. v noci velikou výtržnost někteří
tanečníci a sice z toho důvodu, že Alois Maršálek
požádal k tanci mladou dívku. V půtce dařilo se
Maršálkovi velmi špatně; mimo čelných modřina
krevních podlitin byly mu zasazeny tři rány velkým
domovním klíčem do hlavy. Policejní hlídka od-
vedla zraněného do nemocnice Milosrdných bratří.
kde mu byla zranění obvázána. Pachatelé nebyl
vypátráni. — V hostinci v čís. 81 v Bubenči při
zábavě ztropil velkou výtržnost 21letý zedník Jan
Vošoust. Policejní asistence z hostince jej vyvedla
a poněvadž vyhrožoval, že bude hostinec kamením
bombardovati, odvedla jej stráž do separace.
Alois
Maršálek
Vošoust
Bubeneč
31
article
— Drobné místní zprávy. V pražském poli-
cejním obvodu bylo v sobotu zatčeno 66 osob. Mezi
těmi 6 pro krádež, 1 pro podvod, 1 pro zpronevěření,
21 pro potulku a nedovolený návrat, 8 pro opilství
a výtržnost, 16 pro žebrotu. — Pro překročení poli-
cejní hodiny podána 4 oznámení. — Mezi stanicemi
Chvala Mstětice, na české severní dráze, skočil
v sobotu odpoledne 21letý železniční dělník Josef
Veselý s vozíku na trati tak nešťastně, že si roz-
tříštil pravou nohu. Zraněný byl dráhou dopraven
do Prahy a z nádraží převezen do nemocnice Milo-
srdných bratří. — V policejní konfrně »u Sedlerů«
na Karlově náměstí povstala včera hádka mezi cidiči
koní. V průběhu sporu byl 29letý Filip Šalík zbit a
poraněn na hlavě. Na záchranné stanici dostalo se
mu lékařského přispění. — Včera bylo v pražském po-
licejním obvodu zatčeno 49 osob a sice 2 pro krádež,
1 pro podvod, 2 pro dotěrné nabízení květin ku
koupi, 1 pro odvedení dívky, 10 pro potulku a nedo-
volený návrat, 13 pro opilství a výtržnost, 2 pro ne-
zaplacení útraty, 5 pro žebrotu. — Pro nedodržení
nedělního klidu podáno 7 a pro přestupek jízdního
řádu pro velocipedisty 8 oznámení. — Neznámý pa-
chatel mrštil včera odpoledne v Havlíčkově ulici na
Žižkově kamenem, který zasáhl 7letou Alžbětu Krati-
novu, dceru krejčího z č. 37 v téže ulici a poranil
ji na čele.
— Neopatrné zacházení se zbraní. Václav
Musil, 14letý puškařský učeň, bydlící v Jakubské
ulici čís. 648, včera odpoledne zacházel s pistolí tak
neopatrně, že kulka vyšla a trefila ho do levého ko-
lena. Na záchranné stanici byla mu poskytnuta ná-
ležitá péče, načež byl mladík k dalšímu léčení od-
kázán do všeobecné nemocnice.
Veselá
Šalík
Žižkův
Kratés
Musil
Praha
Karlov náměstí
Havlíčkův ulice
Jakubský ulice
Chval Mstětice
Mila
32
article
— Služka skočila do Vltavy. Zvláštní za-
jisté byl důvod, který uvrhl 18letou služku Annu
Pavlovu v náruč zoufalství. Mladistvá dívka pří-
jemného zevnějšku dostala se do služby v jisté ka-
várně na Novém městě pražském a netušila, jaké
neblahé pro ni bude mít následky poznamenánív
pracovní knížce, že byla zaměstnána v kavárně.
Dívka byla vždy mravnou, ale tomu nikde neuvěřili.
Když vystoupila ze služby v kavárně, hledala nová
místo a všude byla odmitnuta jen proto, že ji dámy
pro domácnost nedůvěřovaly. Byla už v kavárně a
toto Kainovo znamení ji všude pronásledovalo. Mohla
se zapřísahati svojí počestnosti a zachovalostí, nikde
nedocházela víry. A poněvadž z neblahých těchto
poměrů nemohla nikterak vybřednouti, odhodlala se
utopením učiniti konec svému trápení. V sobotu
před 10. hod. večerní přišla služka Pavlova na leten-
skou silnici a s nábřeží mezi mostem Františka Jo-
sela a restaurací pod Letnou v sebevražedném úmyslu
skočila do Vltavy. Dravým proudem byla zoufalá
dívka unášena nad hladinou řeky. Šaty její vzdoro-
valy promočení a tak služka na znaku byla unásena
pod most a pak dále přes jez k Maninám. Očekávaná
smrt nenastávala rychle a v tom okamžiku, když se
ocila mezi životem a smrtí, náhle zatoužila po ži-
votě a úpěnlivě volala o pomoc. Náhodou prodlévali
u holešovického pobřeží plavci Frant Valenta, Frant.
František
Šata
Valent
Vltava
Pavlov
Letná
Maniny
Anno Pavlov
33
article
Vrána a Stan. Pavlíček, kteří rychle do loďky vstou-
pili a vypluli na řeku. Ovšem nikdo z nich se nena-
dál, že tonoucí může být zachována na živu. A přece
šťastnou náhodou se tak stalo. Plovoucí dívka byla
plavci zachycena a v bezvědomí na břeh vytažena.
Plavec Václ. Slesinger, bydlící v čís. 455 v Holešo-
vicích, ochotně poskytl služce přístřeší a za přispéní
lékaře p. dra. Královce podařilo se Pavlovu k vě-
domí přivésti. Plavec ponechal pak zachráněnou
divku i na dále ve svém příbytku v ošetřování.
— Pollcejní nadstrážník se zastřelil. V le-
síku Višňovce blíže obce Motola na úpati Bílé hory
usmrtil se v noci na včerejšek z policejního revo!-
veru v roce 1859 narozený, do Bílého Podolíu
Čáslavi přislušný a v Kosíříchv čís. 179 bydlící že-
natý policejní nadstrážník Josef Adamec. Týž byl
přidělen k policejní exposituře košiřské. V sobotu
v noci odešel z domova a více se nevrátil, aniž se
dostavil na exposituru. Teprve včera ráno byla jaho
mrtvola v lesiku jmenovaném nalezena. Na místo
sebevraždy dostavila se policejní komise, sestávající
z pp. vrchního komisaře Haberspergra, revírního in-
spektora Adamičky a lékařů dra. Musila a dra. Ull-
richa, načež byla mrtvola sebevraha odvezena do
pathologického ústavu k pytvání. Příčinou této sebe-
vraždy jsou domácí neshody a stálé různice.
Vrána
Stan
Pavlíček
Václ
Adamec
Adamička
Musil
Holešo
Královec
Pavlov
Motol
Bílá hora
bílý Podolí
Ulla
34
article
— Náhlé úmrtí podplukovníka. V Havlíčkově
ulici v č. 9 na Smíchově bydlící 57letý podplukovník
ve výslužbě Vilém Mcissler včera před 11. hodinou
dopol. v Chotkově ulici na Malé straně byl stížen
chorobou, takže klesl na dlažbu. Kolemjdoucí želez-
niční zřízenec Jan Hrubý opatřil pro ochuravělého
drožku a odvezl jej do bytu, kde podplukovník záhy
potom zamřel. Policejní lékař p. dr. Musil shledal.
že mrtvice učinila náhlý konec jeho životu. Mrtvola
ponechána byla v bytě až k příchodu příbuznýcha
příbytek střežen do té doby policistou.
— Smrtelný pád se schodů. Josef Babka,
65letý dělník ze Žižkova č. 272 šel včera odpoledne
na návštěvu ku své příbuzné Kateřině Pazdírkové,
bydlící v Chlumově ulici čís. 183 na Žižkově. Na
schodech ve druhém patře stařec nešťastnou ná-
hodou klouzl, upadl a utrpěl těžké poranění. Byl
v ambulančním voze záchranné stanice odvezen do
nemocnice, kde v noci na dnešek zemřel.
— Sebevražda puškaře. Ve své dílněv
domě čís. 32 na Poříčí zastřelil se dnes o 5. hodině
ranní puškař Emanuel Fiala. Po lékařském ohle-
dání byla mrtvola sebevraha dopravena do patho-
logického ústavu. Příčina sebevraždy není pově-
domá.
Mcissler
Hrubá
doktor
Musil
Babka
Pazdírek
Fiala
Havlíčkův ulice
Smíchov
Chotkov
Žižkov
Chlumův ulice
35
article
— Osudný skok s vlaku. Ve stanici Zbi-
rově na české západní dráze včera odpoledne 60letá
dělnice Rozalie Kostková seskočila s vagonu vlaku
v té době, kdy se vlak ještě pohyboval. Při tom
upadla a těžce se zranila. Stařena byla dráhou do-
pravena do Prahy a z nádraží převezena v ambu-
lančním voze záchranné stanice do všeobecné ne-
mocnice.
— Nálezy a ztráty. Pan Hynek Hnojský na-
lezl na Tylovu náměstí na Král. Vinohradech v noci
ze soboty na neděli zlatý skřipec. Kdo jej ztratil,
přihlásiž se u vrátného v knihtiskárně cyrillometho-
dějské.
— Vystěhovalcl. Včera ubíralo se Prahou 28
vystěhovalců z Černovic do Ameriky. — Tamtéž
ubíraly se dnes 22 osoby z Temešváru.
Kostková
Hnojská
Král
Zbi
Praha
Tylův náměstí
Černovice
Amerika
Temešvár
36
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nestěstí na pařížském výstavištl. Z Pa-
říže, 29. dubna. (C.-B.) Dnes o 4. hodině odpoledne
událo se ve výstavním obvodu neštěstí: Lávka, jež
spojovála Martovo pole s panorama-
tem GlobjeCéleste, na Avenue Saflren,
sřítila se s dělníky, kteří se na ní na-
lezali. Mnoho osob se zabilo. Zahájena
ihned všemi prostředky pomocná akce.
— (V 6 hodin 15 minut večer.) Všichni na vý-
stavišti zaměstnaní dělníci povolání k odklízení tro-
sek. Na místo neštěstí dostavili se náčelníci všech
úřadů. President Loubet vyslal na místo ordonančního
důstojníka, aby mu podal zprávu. Výstava bylav
době, kdy neštěstí se událo, silně navštívena.
— (V 7 hodin 30 minut večer.) Dosud vytaženo
sedm mrtvol z trosek, na jichž odklízení se ještě pra-
cuje. Sřítivší se lávka, která spojovala výstavu
s panoramatem Globe Céleste, jež k vtastní výstavě
nepatří, nebyla ještě docela hotova. Pylo
na ní jenom osm dělníků. Na neštěstí
šlo v tu chvíli mnoho návštěvníků vý-
stavy pod lávkou. Z dosavadního vyšetřování
vysvítá, že jsou za neštěstí zodpovědni podnikatelé,
kteří předčasně odstranili opory.
— Korrespondenční kanceláři telegrafují z Paříže
29. dubna. Dle časopiseckých zpráv je mezi usmrce-
nými při sřícení lávky na výstavě Maďar jmenem
Nebout. Generální komisař Picard zakázal dnes ráno
vstupovati na lávku, poněvadž je nejista — Neboux,
který sřícenou lávkou byl usmrcen, není Maďar, jak
se původně dle listin u něho nalezených za to mělo,
nýbrž Francouz, který často do Uher jezdil. Při ne-
štěstí byli zranění také p. L'Homme a pí. Cattaisová.
Oba, byvše dopraveni do nemocnice, zranění pod-
lehli. Počet mrtvých obnáší 8. Stav některých zra-
něných budí vážné obavy. Práce spojené s odstra-
něním ssutin ještě trvají.
Martův
Loubet
Maďar
Picard
Neboux
Francouz
L Homme
Cattaisová
Paříž
Uhry
Glob Céleste