ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 91d71af0-66a6-11dc-a04c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 132, place 106, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. dubna 1900.
4 masthead
Císlo 118
5 article
Když ku slovu se nikdo nehlásil, předseda p. Výborný schůzi po půl 12. hod. dopolední skončil.
6 article O národním vývoji Moravy od r. 1848
O národním vývoji Moravy od r. 1848 promluvil včera před shromážděním velice čet- ným, ve schůzi, svolané Moravsko-Slezskou be- sedou, poslanec JUDr. Jan Žáček. Byla to úvodní přednáška v cyklu, uspořádaném spol- kem jmenovaným, jenž takto přikročil k prak- tickému a účinnému způsobu, šířiti v obecen- stvě našem větsi, podrobnějsí znalost poměr moravských. Slovo živé jest tu ovšem nejpů- sobivějším prostředkem. Potěšitelným úkazem bylo přehojné účastenství obecenstva, jež za- ujalo do posledního místa velkou dvoranu Mě- šťanské besedy pražské, a s napjatou pozor ností sledovalo výklad pana přednášejícího, za jisté jednoho z nejpovolanějších znalců politi- ckých poměrů své užší vlusti. Obraz, jejž dr. Žáček před posluchač stvem svým rozvinul, jasně znázorňoval neoby- čejný a mohutný rozvoj národního vědomí na Moravě za minulých pět desítiletí, slibující i do budouena dalšl, trvalý postup v dobývání zadrže- ných práv, — postup, podmíněný přirozenou silou národně probuzeného lidu. Řečník dotekl se zvlástnosti tohoto boje za náradní práva na Moravě, jenž vyžaduje také zvláštní taktiky Však vyličení jeho dnešních poměrů tamních utvrdilo zajisté veškeré posluchačstvol v pře- svědčení, že česká Morava jest dnes nejen probudilá, ale i silna dosti, aby společně s českým lidemv království podstoupiti mohl boj, který proti naší vůli, a vzdor ochoté našt k čestnému smíru na základě rovného práva, nám byl vnucen. Do schůze zavítalo mnoho osobností poli ticky i jinak veřejně působicích; z kruhů po slaneckých viděli jsme pp. prof. Čelakovského Sehwarze, J. Hořicu, Dostala, dr. L. Dvořáka. Přítomen byl též baron dr. Rieger a starosta král. hlavního města Prahy dr. Srb, prof.
JUDr Žáček profesor Čelakovský J Hořica Dostal doktor L Dvořák Rieger Srb Morava český Morava Praha
7 article
Tilšer, z kruhů bankovních pp. ředitelové d Mattuš, dr. Lošťák a j. Těž mnoho dam zúčast- nilo se schůze. Průběh její byl následující: Dr. Furych vítá jmenem Moravsko-slezské besedy v míslnostech propůjčených Měšťanskou b sedou shromáždění, děkuje řečníkovi, poslanci dru Žáčkovi, že nelitoval daleké cesty, aby nás o po měrech moravských informoval, poukazuje k důle žitosti předmětu a uvítav zástupce kubu poslanet i ostatní hosty, udíli slovo řečníkovi. Poslanec dr. Žáček (uvítán. polleskem): Pře- devším jsem povinen poděkovati se jmenem Moravy za projev sympatie a účasti tohoto četného shro- máždění. Prosm za odpuštění nesplníli moje před- náška všechna očekávání, poněvadž thema jest tal obsáhlé, že by mohla a měla o něm býti napsána celá kniha. Morava jest nejčeštější zemí v zemích koruny české a přece vývoj národní valně a silně tu po- kulhává, zejmena za vývojem národním v království českém. Okolnost tato potřebuje svého vysvětlenía lze ji vysvětliti tím, jak se věci tu vyvíjely a jak obě národnosti vedle sebe bydlí, jak s sebou hospo- dářsky a osvětově souvisejí. Morava jest zemí nej- češtější a bylo tomu zrovna tak už před půl stoletím roku 1848. Bylo by omylem domnívati se, že český živel poměrně vzrostl nad živel německý. Nebylo na Moravě počešťování německých krajin, toho si také ani nepřejeme, co se však stalo, jest velikou věcí. které za dlouhé a dlouhé věky nebylo rovné, to, že se zastavila dřívější germanisace a že český živel. český lid, který byl do roku 1848. pouhým živlem etnografickým, stal se živlem sociálním a politickým, že český živel na Moravě stal se skutečně národem.
Tilšer Mattuš doktor Lošťák Fury Žáček Morava doktor Žáček
8 article
Číselně poměry obyvatelstva valně se nezměnily. leč přirostkem, který jest u obou národů stejným. Sembera r. 1848. na základě sčítání z r. 1846 a Ko řistka ve své knize r. 1860 přichází k výsledkům které se srovnávají s výsledky sčítání z r. 1880 1890 dle obcovacího jazyka; počítaj! Čechů 70 proc. Němců 28 proc. a židů 2 proc. Ubylo sice percen tnálně dle sčítání z r. 1890 oproti r. 1880 několi setin proc. českého obyvatelstva (1890 69.90 proc. a 1880 69.99 proc.), ale týž úbytek jest u Němců (r. 1890 2912 proc., r. 1880 29.21 proc.). To se vy- svělluje odečtením jiných narodností (chorvatských ostrávků, Poláků atd.y A přece jak zcela jiný obraz poskytuje Morava dnes a jak jiný skytala dříve! Jak menšina německá na Moravě může míti takový vliv, ačkoliv jest menší než v Čechách, kde té váhy nemá, to vysvětluje etnografické rozdělení obyvatelstva. V Čechách měli jsme od jak živa větší území německého lidu a na druhé straně větší a poměrně kompaktnější územ české; není tu takového promíchání obou živlů. Na Moravě máme t. zv. ryze německých okresů (pře 95 proc.) celkem pouze 7, 5 na severu a 2 na jihu. Německé obyvatelstvo však jest všude usazeno, ze- jmenu v městech.
Čecho Němec Polák Morava Čechy ko řistka
9 article
Poměry se lepší, ale původně bylo tůžko nalézti skutečně české město. Všude byl německý element tak silný, že dával ráz. Massa česká neměla žádné opory, neměla nikoho, kdo by ji duševně a národně povzbuzoval. Kdežto v Čechách Praha od prvních dnů národního probuzení tvořila středisko všeho če- ského snažení, cítění a práce a byla vzorem ostat- ním městům a venkovu, na Moravě vládly opačné poměry. Olomone a Brno byla skutečně německá města ode dávných dob: byly to kolonie zřízené o českých krátů. Jast to dědictví historie. Německý ele- mení se tu tak roztahoval, ža ještě v době, kdy na sněmu a u veřejných úřadů jinak než česky se nejednalo, byl nucen Karel ze Žarotina proti něme- ckému úřadování vystoupili známým vlastenechým svým listem. Co přišlo do těchto měst českého, vše tu utonulo a v tom jsou právě zárodky změny. Každý Čech v Brně a Olomouci se germanisoval, ba, když již myšlenka národnostní v Čechách byla živá, vy stupovalo v Olomouci mneho rodin jako kovaní Němci, kteří v Čechách dělali Čechy. Tak silný by! ten duch německý.
Olomone Karel Němec Čecho Čechy Praha Morava Brno Olomouc Jast
10 article
Dnes jest přiliv český silný a dnes kdo přijde do takového města, zůstává Čechem. Když jsem v letech 60tých studoval gymnasiumi v Olomouci bylo toto městem německým. Studenti neměli nikoho. s kým by promluvili česky. Německý element nebyí agressivní, poněvadž mu ten český živel ničeho ne- znamenal. Byly tu rovnoprávné nápisy a pod. Časem se tyto poměry měnily, odpor Němeů stával se silnějším, až dnes je, jak se říká, zápau na nůž. Dnes vykazuje Olomouc silnou minoritu obyva- telstva českého (pod 509%). Český element jest roz troušen též ve všech sborech, v I. a II. sboru jest poměrně nejsilnější, ve III. nejslabší: Na Moravě jest celkem 77 soudních okresů, to: ryze českých (přes 950) 31, českých s kvalifi kovanou většinou 18, s prostou většinou (50—75%) 9 ryze německých jest 9, se silnou většinou 5 a s pro- stou většinou 4. Po 50letém vývoji jest stav měst tento: Měst jes celkem 89, a to: ryze českých (přes 95%) 18, ryze něm 21, s velikou většinou českých 26, německých 13, s pro- stou většinou českých 6, německých 5, tak že jest 50 měst většinou českých a 39 většinou německých.
Čecho Olomouc Morava
11 article
Největší města mají silnou převahu německou: Brno. Olomouc, Jihlava, a Znojmo. Veliká města na Moravě s vlastním statutem. Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo Kroměříž a Uherské Hradiště až do posledních 15 le byla německá, ale od poloviny let osmdesátých Kro- méříž a Hradiště máme ve svých rukou. V Čechách před rokem 1848 byl čilý život v Praze. Na Moravě nikoliv. Nebylo tu kulturního života če- ského, nebylo ruchu žurnalistického, ani literárního. Jediná Matice moravská, založená roka 1847, byla po- kusem vyvolati literární život a poučovati český lid V roce 1848 počalo české časopisectvo; v Olomouci kde byla universita, v roce 1848/49 vycházely » Hlolo- moucké noviny«, »Konstituční posel« a »Selské no viny«. V Brně vycházel týdenník redakcí J. Ohérala jehož spolupracovníkem byl slavný Hanuš Klácel Všechny tyto listy v roce 1849 zanikly. V letech 1849 až 1859, kdy v Čechách literárně živě bylo pracováno bylo na Moravě úplně mrtvo. Pak zase roku 1859 prvním pokusem jest olomoucká »Hvězda« a politický »Hlase, jenž v různých formách až do dnes se za- choval. Po roce 1860 začal znovu život literární a spolkový. V Olomouci od roku 1848 nebylo žádných českých novin a kde byl roku 1862 jediný český »Moravan« vydáván, dnes vychází 11 českých časo- pisů. V Brně 1862 založena »Moravská Orlice«. Due tam máme českých časopisů 38 a německých jen 37. Spolky: Do roku 1849 byl jediný »Čtenářský spolek« a pak »Dědictví sv. Cvrilta a Methoděje« roku 1871. Dnes jest českých spolků 118. Jak se vyvijel jazyk český v úřadech, jest kapi- tola velmi poučná. R. 1848 stěžuje si trpce Matouš Klácel na to, že není ani jediného úřadu, který b se řídil předpisy o platnosti jazyka českého při úřa dech, že se zřizují německé školy, zápisy do knih že se dějí jen německy.
J Ohéral Klácel Hlas Cvrilt Brno Olomouc Jihlava Znojmo Morava uherský Hradiště Čechy Praha Hlolo moravský Orlice Znojmo Kroměříž Moravan
12 article
Morava byla i roku 1848 zemí nejčeštější, al v praxi český olement politicky a sociálně pozbyí veškeré své váhy. Na to si stěžuje též Šembera roku 1848 a praví, že intelligence, úřadníci i duchovní nedbají jazyka českého, ba že ani učitelé neznají ani počálků pravopisu českého. Krajský úřad v Brně vyřkl 20. května r. 1848, aby se nařizení obeím vy- dávala v »jazyku vlastenkém«, v krajině obvyklém Ale poněvadž nebylo českých úřadníků a intelli- gence, nemohlo se úřadovati než německy. Změna poměrů nastávala ne zákonem, ale vnitřním vývojem lidu a národa. Školý, vyjma školy na vesnicích, byly vesměs německé, ale i hlavní školy v městech českých byly úplně německé. Kdežto v Čechách roku 1848 akademické gymnasium přeměnilo se na české na Moravě v letech 50tých na středních školách český jazyk začal se přednášeti jako předmět — ale jak! Učitel sám česky ani neznal! R. 1861 se ně- které předměty začniy vyučovati jazykem českým a r. 1867 otovřena první třída s českým vyučovacím jazykem. Již starý stavovský sněm r. 1848 na návrh Petra Chlumeckého, lepšího bratra známého bar. Chlume- ckého, učinil usnesení, že se má na celé Moravě provésti rovnost jazyka českého a německého. »Selský« sněm usnesí se na tom, že na založené tehda české technice oběma jazyky všechny před- měty se mají vykládati a z popudu téhož stavov ského sněmu byl prof. Šembera vyzván aby sepsal zásady, jak by se měla provésti rovnoprávnost při úřadech a školách. To, co se schválilo tehda pro Moravu, nedosáhli jsme po 50lelém boji podnes.
Šembera Petro Chlumecký profesor Morava Čechy Chlum Krajský úřad v Brno
13 article
Ohledně školství stanovil r. 1848 prof. Šembera tyto zásady: Na školách obecných druhému jazyku nebudiž vyučováno; mají býti české nebo německé. Právě tak i školy měšťanské, ale tu budiž učeno druhému jazyku. Táž zásada platí pro školy střední Na technice a universitě (byla tehda ještě v Olo mouci) budiž oběma jazyky vyučováno. Při úřadech předpisuje Šembera: Při jednání se stranami v řízení vnitřním platí oba jazyky, zákony prohlašovány buďtež oboujazyčně. Rovněž tak všechny nápisy a to napřed buď »moravsky« anebo německy dle poměrů místních. Při dopisování si úřadů, p vedení knih a při řízení ústním jsou oba jazyky rovnoprávné. Příšli čeští soudcové a advokáti. V r. 1873 vzbu- dilo v soudní praxi české podání pravé zdéšení, po 17 letech již většina podání byla česká. Nařízením Stremayrovými proveden fakticky jen zákon. Nařízen Badenova zjednala jazyku českému platnosti ve vniti ním úřadování. Ale vzdor tomu se čeština neroz mohla, to se může sláti jen vmitřní silou. Pak přišla nařízení Gautschova a nešťastná nařízení Clarova která jsou pro nás velikou urážkou a ponížením, ale která vývoj náš nedovedou zaraziti. Jako Badenova nařízení němečtí soudcové nezachovávali, tak tak čeští soudeové nebudou se ohližeti na nařizení a budou úřadovati česky a ne najde se ani vyšší úřad, ani minist který by měl odvahu, pohnat proto ně koho k zodpovědnosti. (Výborně!
profesor Šembera Stremayrový Badenův Gautschův Clarův
14 article
Co se týče vývoje politického, jest rok 1848 1849 v politické naší historii chloubou. Sněm sta- vovský a selský položily základy našeho zemského práva, zařízení v politickém, národním a demokra tickém směru. Tehdá moravští stavové projevíli nej vyšší politickou zralost ze všech ostatních sbor v celém Rakousku. Zvláštní jest projev stavovského sněmu proti státoprávnímu spojení Moravy a Čech, usnesenému na svatováclavské schůzi. To nesl všal sebou vývoj historický. Stala se různá nedopatřen se sťrany české, jež ještě Němci byla rozdmycho vána a vznikala tak jistá nedůvéřivost a pochybnost. jestli se s námi dobře smýšlí. V naší generaci late nedůvěřivost úplně vymizela. Slalo se tak ovšem jen prodlením času, a ještě ve volebním provolání r. 1861 se pro spojení pod českou korunou mluví velmi opatrně. Od r. 1861 se věci vyvíjely velmi utěšeně. nebyloť tu tlaku Némců, ani různých orgánů proti nám. Najednou vznikaly spolky české, kde Čechů an nebylo, jako když po tuhé zimě kvílka začnou kvést Když však poslanci naši přistoupili k abstinenci, za- dalo nám to velkou ránu. Čech byl pokládán z »rebelanta«, a když pan okresní hejtman řekl: to jest rebelie, tu se lid zalekl. Vše přišlo do rukou ně- meckých, celá správa v městech, ano celá Morava dostala nátěr německý. Potom zmifuje se řečník o významu beseda zábav mládeže studentské na probuzení lidu. Tu působily též značně vlastenecké přednášky a písně. Tím se lid duševně a morálně povznášel a uvědomil si, že měl laké nějaká práva a historii. Největšího významu dosábly v tomto směru sjezdy na Radhošti r. 1861, na Hostýně 1862 a pout na Velehrad 1863, které v probuzení českého lidu na Moravě znamenají epochální obrat. Mnozí lide tehda teprve poznali, že jsou Čechové. Dílo dovršo- valy tábory, jimž zmíněné sjezdy půdu připravily.
Čo Čecho Rakousko Morava Čechy Velehrad
15 article
Za éry následující až do r. 1879 utrpěli jsme největších ztrát. Persekuce českého lidu počala způ sobem nevídaným a bezpříkladným. »Moravská Orlice« podplacením personálu zastavena, české zá- ložny v Třebíči, Kroměříži, Prastějově rozpuštěny ustanoveni němečtí likvidátoři, ae ústavy ty úplně prosperovaly. Přerov potřeboval největší námahy aby se nezgermanisoval, podobně Frenštát a j. Celá Morava měla dva zástupce měst na sněmu, přerov- ská a náměstská skupina. Od r. 1879 a 1880 nastař obrat změnou taktiky. Při jediném volebním zápasu z. 1884 získali jsme 11 městských skupin, tak že měli jsme 13 zástupeů na snému. Města tu rozhodují. Dnes máme z 8k měst ve svých rukou 50 a Němei 39. Byla tu vykonána obrovská práce, která zasluhuje svého historika. (Vý borně!) Tato práce není ještě dokonána a jest ještě řáda měst většinou českých s německou správou. Tlm se vysvětiuje různost české posice na Mo- ravě od oné v Čecháchn. Zápas náš vyžaduje veške- rých našich sil, které musíme věnovati své domá cnosti. Všechny politické výsledky, effekty, zákony nařízení nemají toho významu a důležitosti, jako postavení pevného základu dole v lidu samém. (Vý- borně!) Politika jest výslednicí všech vnitřních si v národě. Lid musí býti uvědoměn a hospodářsky posílen; o to se musí opírati naše politika a pro- síme, aby k nám takto hleděla veřejnost česká. Jsme jeden národ a budoucnost naše závisí od toho, je stliže jako celek se udržíme a zmohutníme« — Panu přednášejícímu po dvouhodinné řeči pronesené formou v každém směru dokonalou, dostalo se bouřlivého potlesku.
moravský Orlice Třebíč Kroměříž Přerov Frenštát Morava Lido
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Neue Freie Presse« táže se, jaký že byl výsledek celý týden trvající jazykové debatty na českém sněmu, jež vržena byla do akcee smiřovací, jež nalézá se v proudu, jako puma, aby rozbila a na všechny strany roz- házela, co na konfereneích po namáhavé práci bylo slepeno a sceleno? Nie než obstrukce. Válka národní v zemích českých bude zuřiti dále a říše na dále postrádati bude nezbytných podmínek k zdárnému vývoji. Proč to »Neue Freie Presse« tak rmoutí?
Neue Frei Presse
17 article
Kdyby její straně šlo upřímně o národní mír, jediným slovem mohla by způsobiti obrat. Rovné právo. Toto heslo, které nebylo vynalezeno snad včera, nebo před týdnem, nýbrž za něž bojuje národ český již půl století, rázem by způsobilo rovoluci duchů a kdyby se i z nej- rozhodnějších nepřátel nestali ihned vřelí přátelé, v této zemi stali by se z nich aspoň snášeliví sousedé. Ale ne. Stát si to dobře s pány Němei smluvil a bylo nutno, by přišel Koerber na skvělou myšlénku, jak tahati národ náš za nos. Není-liž to rozkošná politická hra. Stát či jeho vláda se vy mlouvá na Němce, ti že nechtějí nám povolit Němci vymlouvají se zase na stát, ten že po- třebí má jako soli dorozumívací němčiny a ja- zyka německého v největší části úřadů. Zatím oba v duchu stejně naříkají, že zatloukali tk špatně víko rakve, do níž nás byli vecpali, domnívajíce se, že jsme už mrtvi. Jak jinak by to nyní v Rakousku vypadalo! Páni Poláci kteří pro nás nikdy prstem ne hnuli, kterýmž ale my pomáhali udr- žovati cislajtanismus při květu, by dnes se neusnášeli na resolucích proti nám páni Maďaři by dnes sotva měli svůj stát, kdyby na místě šesti millionů Čechů žilo v západní polovici říše šest millionů Němců! To také »Neue Fr. Presse« těší, že zůstaneme nyní do- cela osamoceni, neboť prý nám současně vypo- vězena byla válka ze Lvova, z Lince i z Lublaně.
Němei Němec Maďar Čecho Neue Rakousko Francie . Presse Lvov Linec Lublaň
18 article
O německých klerikálech nemluvíme, jestli ale o nás a našem přátelství smýšli tak slovanský lid v Hlaliči a v zemích jižních, nevíme. Tolik ale je jisto, že kdybychom s takovou frivolnosti naproti krevným bratřím provozovali politiku jako stoupenci pana Šusteršiče dole a pana Jawor- ského a Rutowského nahoře, by ti i oni nad výsledkem jednání svého splakali. Kdybychom národně zahoditi se chtěli, kdybychom zraditi chtěli minulost a zneuctiti oběti, jež jsme v dlouhém boji přinesli myšlence českého a tím také slovanského práva, podali bychom ruku Němcům bez ohledu na svolení proble- matických spojencův z pravice, a nač by se panstvo potom sevrklo, nechť si samo vypočte. Pání ale právě na nemožnost takového obratu z naší strany spekulují, a tato důvěra nás jen ctí, ale nectí těch, kteří oproti nám tak nepěknou provozují hru. Ti spojenci! Proti brutalismu násilí ze dne 17. října 1899 neprotestovali a posici svých spojenců neposilňovali, ale proti nám, kterýmž nic jiného nezbývá, než sáhnout k nejradíkálnější zbrani, již máme ve svém arse- nálu, nyní bouři, odrikají se nás a na jáso Němců a všech nepřátel nás zatracují. Vy čkejmež až do Filippi.
Šusteršič Jawor Němec Filippi
19 article
— Schůze učitelů. Učitelská jednot pro Prahu a okolí konala včera odpoledne »u Štajgrů« schůzi, v níž po rozhovoru o po- měrech učitelstva byla jednomyslně přijata ná- sledující resoluce: »Členové učitelské jednoty »Komenský« pro Prahu a okoli, shromáždění na schůzi dne 29. dubna prohlašují: Trváme neoblomně na požadaveích úpravy platů na zá- kladě čtyř nejnižších tříd státních úřadníků, od- mítajíce jakoukoli částečnou úpravu, jakou če ský sněm má v úmyslu. Považujeme náro za svého chlebodárce, kžerý tisfci a tisíci peti- cemi na sl. sněm úpravy, t. j. zlepšení dosa- vadního stavu hmotného u svého učitelstva na poslaneích, svých to zástupeích, vymahá a se vší opravdovostí úpravy té si žádá. Učitelstvo domahá se zlepšení svého postavení způsobem slušným a důstojným v plném vědomí, že se mu neudělí žádné milosti, nýbrž se se právu tak dlouho utiskovanému i spravedlnosti učiní zadost.« — Z Mladé Boleslavi. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Účastníci manifestační schůze učitelstva a jeho přátel dne 29. dubna 1900 v Mlladé Boleslavi konané po návrhu JUDra. Šebora jedno- myslně usnesli se požádati klub poslanců ná- rodní strany svobodomyslné za urychlené příznívé vyřízení návrhu Anýžova na úprav platů učitelských. Pitrák, předseda schůze.
Komenský Šebor Anýžův Pitrák Praha Mladá Boleslav Mlladý Boleslav
20 article
— Osobní. Pan Josef Ort, vrchní účetní svatováclavské záložny v Praze a bývalý pokladník Národopisné výstavy českoslovanské, slaví zejtra ju- bileum čtvrtstoletého působení ve jmenovaném ústavě. — Promoce. Pan JUC. Frant. J. Piskáček auskultant v Praze, bude dne 30. dubna t. r. o 101p hod. dopol. na české universitě Karlo- Ferdinandově v Praze za doktora práv veřejně povýšen. — Úmrti. Minulou sobolu zemřela v Praze pí. Fanny Fritzová rodem Waňkova po krátké nemoci, ve stáří 75 let ochrnutím srdce. Pohřeb bude se konati po zádušních bohoslužbách v úterý dne 1. května o 10. hod. dopol. z farního chrámu u sv. Trojice v Podskalí na hřbitov olšanský.
Ort JUC František J Piskáček Fritzová Waňkův Praha Podskalí Olšanský český univerzita KarlaFerdinandov
21 article
— Pohřeb. Za přehojného účastenství kruhů obchodních a průmyslových, jakož i nejširších vrstev obyvatelstva konal se včera odpoledne z domu smutku ve ville Bromovský na Král. Vinohradech pohřeb paní Anny Bromovské, choti průmysl- níka a poslance. V nepřehledném průvodu ubírali s četní továrníci, advokáti, úřadníci průmyslových zá vodů a ústavů peněžních, starosta okresu vinohrad- ského pan dr. Herold, starosta města Král. Vino hradů pan Víšek se členy obou těchto samospráv- ných korporací a j. v. Na rakev položeno bylo množ- ství drahocenných věnců s projevy nejoddanějšího přátelství. Průvod pohřební ubíral se ulicemi Žižkovou a Divišovou přes Purkyňovo náměstí do ulice Kar- lovy a odtud do ulice Ječné v Praze. Tělesné ostatky zesnulé paní byly uloženy v rodinné hrobce na hřbitově vyšebradském ku věčnému odpočinku. — Konflskace. Číslo 18. »Klatovský ch Listů« bylo opět z rozkazu okresního hejtmanství pro zprávu »Zvláštní konfiskační praxe u zdejšího okresního hejtmanství« zabaveno. Opravené vydání ibned uspořádáno. — Také včerejší číslo »Pod- řipských Listů« bylo znbaveno. Zpráva časopisecká. »Libeňské L- sty« z důležitých příčin vyjdou až v sobotu dne 5 května t.r.
Král Bromovský doktor Herold Víšek Žižkův Divišová Purkyňův náměstí Kara Praha den 5 květen
22 article
— Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá členskou schůzi ve čtvrtek dne 3. května t. r. o 8. hod. večer v restaurantu p. A Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Přednáška pana říšského a zemského poslance Schwarze: »O potřebě přiměřené úpravy veřejného chudinství, vzhledem k novému zákonu o právu do- movském. 3. Volné návrhy. — Hostě členy uvedení jsou vítáni, — Lidové vzdělání. V dělnickém statistickém úřadu ve Vídní konala se dne 27. dubna konference o opatřeních v příčině výchovy lidu. Ministerstvo vnitra zastupoval při ni místod. rada princ Hohen- lohe, ministerstvo vyučování minist. sekretář dr. Heinz, statistickou ústřední komisi dvor. koncip. Mayer; přítomní byli též zástupci dolnorakouské zemské a vídeňské okresní školní rady, učitelstva a učitelských a vzdělávacích spolků vídeňských. Pod- nět ke konferenci zavdala žádost ústředního svazu německo-rakouských vzdělávacích spolků, by stati- stický dělnický úřad podporoval snahy po vzdělání lidu zejmena tím, že by vybotovil jednotnou statistiku lidových knihoven a provedl pak rozsáhlé vyšetřo- vání o stavu všeobecných snah vzdělávacích. Roz- hovor vztahoval se hlavně na způsob a rozsah žá- daného vyšetřování a jevila se při něm v podstatě shoda názorů.
Schwarz doktor Heinz Mayer Praha Vídeň staroměstský občanský klub Hohen
23 article
— Schůze nespokojenců v Brně. Z Brna 29. dubna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Nespokojené strany politické na Moravě svolaly na dnešek do Brna velkou politickou schůzi, na které mělo se jed nati o případném spojení všech nespokojenců a sta- novení podmínek, za kterých bylo by možno spo- lečně v politice postupovati. Předsednictví schůze zaujali národní dělníci. Schůze zúčastnili se hojně též sociální demokraté se svými vůdci a řečníky. Prvně ujal se slova p. dr. Choc z Olomouce, jenz promluvil o politické situaci delší řeč, promíchanou čet- nými nájezdy na vedoucí českou stranu. Potom mluvil pan dr. Koželuha o součinnosti stran. Řečník vytknul jednotlivé body této myšlenky a zmínil se o modu vívendi, jenž umožnil by, aby národní děl- níci, sociální demokraté, radikální pokrokáři, radiká- lové a realisté mohli společně pokračovati. Po dru Koželuhovi ujal se slova sociální demokrat, smutně známý Haberman, jenž počal útočiti na národní dělnictvo. Když prý ve spolčených stranách budou též národní dělníci, nemůže se k nim přidati sociálně demokratická strana. Po slovech těch vznikla v sále vřava. »Nespokojenci« počali se vzájemně hádatia bylo by snad došloi k menším zápasům, kdyby schůze nebyla včasně rozpuštěna. Po rozpuštění schůze vytáhli sociální demokraté demonstrativně ze sálu za zpěvu »Písně práce“. — Divadelní představení Pražského dam- ského odboru Národní jednoty severočeské opakuje se ku všeobecnému přání již dnes přesně o 7. hod- večer v Narodním domně na Král. Vinohradech. Vstu- penky lze obdržeti u pí. Leopoldiny Ortové de Pauli. ve Šlěpánské ulici čís. 53 aneb od 6—7 hod. u po- kladny v Národním domě na Král. Vinohradech.
Choc doktor Koželuh Haberman Král Ort Pauli Brno Morava Olomouc Šlěpánský ulice národní dům na Královský
24 article
— Na městských dráhách pražských sice elektrických i koňských bude doprava zejtr 1. května zahájena již o 5. hodiné ranní. — Paroplavba na Vltavě. Od zejtřka dne 1. května t. r. rozmnožen bude dosavadní jizdní řád o plavbu jednoho velkého parníku, který odjížděti bude ve 3 hod. odp. z Prahy do Zbraslaví a o půl?. hod. večer ze Zbraslavi do Prahy. — V přijemné pohodě včerejšího odpoledne veškerá výletní místa v okolí Prahy těšila se značné návštěvě pražského obecenstva. Veliké zástupy puto- valy zejmena na výstaviště v Král. Oboře, kde dám- ský odbor Ústřední Matice školské uspořádal pro menadu. Přes 6000 osob, vstupné zaplativších, za- vítalo tam k pobavení se a rozmnožení příjmu praž ského odboru. — Výletní vlaky a parolodě dopravo- valy po obědě množství výletníků do přírody, pravě ze zimního spánku se probouzející. Také zahradní restaurace v září příjemně hřejících paprsků sluneč ních těšily se hojné návštěvě. Na Nebozízku panoval včera odpoledne nebývalý nával obecenstva. Taktéz i v Král. Oboře. — Lidová slavnosť na ostrově Stva- nici byla naštivena asi 10.000 osobami. — Obchod s uhlím v plamenech. Z nepo- vědomé příčiny včera před 8. hod. večerní povsta obeň v uhlířském obchodě v čís. 929 —II. v Marianské ulici. Dým, skulinámi dveří ven se prodírající, upo- zornil na nebezpočí, načež byl oheň uhasen. Škoda není značná.
Král Vltava Praha Zbraslav marianský ulice
25 article
— Přerušená doprava. Na trati Křižíkovy elektrické dráhy Karlín-Libeň byla včera od půl 4. do půl 6. hod. odpol. doprava úplně přerušena. — Malé příčiny a mrzuté následky. Dělník Petr Šašek, 46 roků starý a v Rošlřích v čísle 169 bydlící, v sobotu pořídil si tak důkladnou opičku, že se ani domů nemohl doslati. Před domem čp. 61 v Košířích po 6. hodině véčerní zavrávoral, upadl zůstal ležet tak spokojeně, jakoby se nalezal v pra- chových peřinách a nikoli na tvrdé, šlěrkované půdě Ale dlouho přece na nepohodlném lůžku Šašek neby ponechán. Policejní strážník Kukla přistoupil k na- chmelenému, domlouval mu, ano i domů chtěl ho doprovodit. Přispění policisty nepříčetnému nepřišlo vhod 13letému Václavu Sochůrkovi, synku hospodyně Šaška a ujal se na svůj věk velmi odhodlaně hlavy domácnosti. Chlapec uchopil kámen a křičel na po- licistu, že mu hlavu rozbije, nenechá-li Šaška na pokoji. Školák způsobil pak tak hlučný výjev, že přivolal svoji matku, 40letou Marii Sochůrkovou.
Křižíkův Šašek Kukla Sochůrek Sochůrkův Karlín Libeň Košíře
26 article
Tato žena z lidu chtěla dokázati, že jedině ona nikdo jiný má právo Šaškovi rozkazovat a že ze- jmen nemá zapotřebí jít domů s takovým průvo dem. Sochůrková přišla na ulici s holí a když spa- třila, že policista nezachází s opilcem v rukavičkách postavila se přeď strážníka, šermovala mu bandaskou před očima a křičela, že za každou cenu musí Ša ška vysvoboditi z rukou policisty, který ho chtěl odvésti na strážnici. Za nedlouho měl tento pouliční výjev v zápějí veliké shromáždění obecenstva, které ujalo se Šaška a jeho spolubydlitelů. Strážník, aby reputaci své neublížil a nenvedl se v posměch, ž musil se podrobiti vůli holí ozbrojené ženy, vytáhí šavli a pomoci té zástup rozehnal. Sochůrková i s holí dala se na útěk, ale dělník Frant. Kumštaí ji zadržel a policistovi odevzdal. Tento odvedl ji pak na strážnici. Hněv shluklého opět zástupu obrátil s pak opět na Kumštáta, jemuž neznámý muž vyťal dva notné políčky s doložením: »Tu máš odměnu za to, že's Sochůrkovou zadržel!« Zástup projevil na to hlučné uspokojení a klidně se rozešel. Nejlépe při tom pořídil Šašek, který nevěděl ani, co se ko- lem něho děje.
Sochůrková Šašek František Sochůrkův
27 article
— Noční návštěva zlodějů v hostinci. Pan Josef Zvěřina, hostinský v domě č. p. 1010—II. v Hy- bernské ulici, byl ku konci minulého týdne velm překvapen, když ráno nalezl nejen ve výčepu, ale ve sklepě všeckno páté přes deváté zpřeházeno, láhve s drahými nápoji otevřené a vyprázdoěné, ze salámu a sýrů zůstaly tam jen zbytky po podlaze rozházené Zkrátka zřejmo, že v noci, když kolkolem vše pohří- ženo bylo v hluboký spánek, přišli do hostinských místností pomocí paklíčů nezvaní hosté, velmi dobře se poměli a na památku si ještěl odnesli různé cenné předměty. Zpráva o krádeži byla sdělena bezpečnost- nímu oddělení policejnímu a dnes již hlavní strůjce této noční výpravy nalezá se za mřížemi. Tam se dostal opravdovou náhodou. Detektiv Binder dovědě se od svých pomočníků, že dělník Frant. Svoboda. 27 roků starý a do Letek u Smíchova příslušný, pro krádež trestaný již tolikráte, že jeho fotografie nalezá se v »albu zločinců«, ubytoval se v domě č. 833 na
Zvěřina Binder František ha bernský ulice Smíchov
28 article
Žižkově. A poněvadž Svoboda je známou firmou mimo to uvaleno na něho podezření ze spoluúča- stenství při noční návštěvě v hostinci p. Zvěřiny. byla u něho předvčírem provedena domovní pro- hlídka. V domácnosti Svobodově bylo nalezeno 50 vir- žinek, 25 kuba doutníků, 66 kusů krátkých a jiné četné drobnosti, patrně z krádeží pocházející. Bylo tu odůvodněné podezření proti Svohodovi, pročez prohlášen byl za zatčena. Mezi prováděním nut- ných formalit přišel do bytu Svobodova, rovněž stará firma, Bohdan Pílík, 19letý dělník z Chotovin u Tá- bora. Pilík byl rovněž prohledán a nalezeny u něbo dvě tobolky, z nichž v jedné bylo 34 K 44 bal. v druhé 126 K 40 h. V domácnosti obou zlodějů byly nalezeny mnobé předměty, které zcela bezpečně pocházejí z restaurace p. Zvěřiny. Jest tedy odůvod- něno podezření proti nim oběma. Pilíka usvědčuje také ta okolnost, že měl u sebe nůž »žabku«, pomocí které vyřízl výplň ve dveřích, které pak prostrčením ruky snadno otevřel. Oba zloději byli dopraveni k trestnímu soudu do vazby.
Svoboda Zvěřina Svobodův Svohod Pílík Žižkov Chotoviny Tá
29 article
— Splašení koně. Václav Novotný, 18letý syn povozníka v Lobkovicích, jel včera dopoledne do Prahy. V Palackého třídě ve St. Libní kůň splašil se následkem hučení motorového vozu čís. 10 karlínské elektrické dráhy, uskočil na chodník a zlomil voj. Obecenstvo. po chodníku se ubírající, rozuteklo se ze strachu před splašeným koném, nehoda však nestala s žádná, poněvadž několik mužů koně zadrželo. — Vážnější příhoda stala se včera o 1/411. hodině do polední kočímu Janu Votočkovi, zaměstnanému u po- vozníka pana Josefa Hromádky v čís. 212 v Nuslích. Votoček jel s dvojspřežním nákladním povozem ze Záběhlic domů. Na přejezdu trati modřanské dráhy v Michli koně se splašili a pádilí Havličkovou třídou až k mostu, přes Botič vedoucímu, kde konečně byli zadrženi. Při šílené té jízdě kočí spadl s kozlikua poněvadž pevně držel opratě, byl několik metrů po zemi smýkán a utrpěl četné odřeniny.
Novotná Votoček Hromádka Lobkovice Praha St . Libeň Nusle Záběhlice Michle Botič
30 article
— Výtržnosti a rvačky. Při taneční zábavě v hostinci »u Oštěpů« ve Vězeňské ulici způsobili dnes před 2. hod. v noci velikou výtržnost někteří tanečníci a sice z toho důvodu, že Alois Maršálek požádal k tanci mladou dívku. V půtce dařilo se Maršálkovi velmi špatně; mimo čelných modřina krevních podlitin byly mu zasazeny tři rány velkým domovním klíčem do hlavy. Policejní hlídka od- vedla zraněného do nemocnice Milosrdných bratří. kde mu byla zranění obvázána. Pachatelé nebyl vypátráni. — V hostinci v čís. 81 v Bubenči při zábavě ztropil velkou výtržnost 21letý zedník Jan Vošoust. Policejní asistence z hostince jej vyvedla a poněvadž vyhrožoval, že bude hostinec kamením bombardovati, odvedla jej stráž do separace.
Alois Maršálek Vošoust Bubeneč
31 article
— Drobné místní zprávy. V pražském poli- cejním obvodu bylo v sobotu zatčeno 66 osob. Mezi těmi 6 pro krádež, 1 pro podvod, 1 pro zpronevěření, 21 pro potulku a nedovolený návrat, 8 pro opilství a výtržnost, 16 pro žebrotu. — Pro překročení poli- cejní hodiny podána 4 oznámení. — Mezi stanicemi Chvala Mstětice, na české severní dráze, skočil v sobotu odpoledne 21letý železniční dělník Josef Veselý s vozíku na trati tak nešťastně, že si roz- tříštil pravou nohu. Zraněný byl dráhou dopraven do Prahy a z nádraží převezen do nemocnice Milo- srdných bratří. — V policejní konfrně »u Sedlerů« na Karlově náměstí povstala včera hádka mezi cidiči koní. V průběhu sporu byl 29letý Filip Šalík zbit a poraněn na hlavě. Na záchranné stanici dostalo se mu lékařského přispění. — Včera bylo v pražském po- licejním obvodu zatčeno 49 osob a sice 2 pro krádež, 1 pro podvod, 2 pro dotěrné nabízení květin ku koupi, 1 pro odvedení dívky, 10 pro potulku a nedo- volený návrat, 13 pro opilství a výtržnost, 2 pro ne- zaplacení útraty, 5 pro žebrotu. — Pro nedodržení nedělního klidu podáno 7 a pro přestupek jízdního řádu pro velocipedisty 8 oznámení. — Neznámý pa- chatel mrštil včera odpoledne v Havlíčkově ulici na Žižkově kamenem, který zasáhl 7letou Alžbětu Krati- novu, dceru krejčího z č. 37 v téže ulici a poranil ji na čele. — Neopatrné zacházení se zbraní. Václav Musil, 14letý puškařský učeň, bydlící v Jakubské ulici čís. 648, včera odpoledne zacházel s pistolí tak neopatrně, že kulka vyšla a trefila ho do levého ko- lena. Na záchranné stanici byla mu poskytnuta ná- ležitá péče, načež byl mladík k dalšímu léčení od- kázán do všeobecné nemocnice.
Veselá Šalík Žižkův Kratés Musil Praha Karlov náměstí Havlíčkův ulice Jakubský ulice Chval Mstětice Mila
32 article
— Služka skočila do Vltavy. Zvláštní za- jisté byl důvod, který uvrhl 18letou služku Annu Pavlovu v náruč zoufalství. Mladistvá dívka pří- jemného zevnějšku dostala se do služby v jisté ka- várně na Novém městě pražském a netušila, jaké neblahé pro ni bude mít následky poznamenánív pracovní knížce, že byla zaměstnána v kavárně. Dívka byla vždy mravnou, ale tomu nikde neuvěřili. Když vystoupila ze služby v kavárně, hledala nová místo a všude byla odmitnuta jen proto, že ji dámy pro domácnost nedůvěřovaly. Byla už v kavárně a toto Kainovo znamení ji všude pronásledovalo. Mohla se zapřísahati svojí počestnosti a zachovalostí, nikde nedocházela víry. A poněvadž z neblahých těchto poměrů nemohla nikterak vybřednouti, odhodlala se utopením učiniti konec svému trápení. V sobotu před 10. hod. večerní přišla služka Pavlova na leten- skou silnici a s nábřeží mezi mostem Františka Jo- sela a restaurací pod Letnou v sebevražedném úmyslu skočila do Vltavy. Dravým proudem byla zoufalá dívka unášena nad hladinou řeky. Šaty její vzdoro- valy promočení a tak služka na znaku byla unásena pod most a pak dále přes jez k Maninám. Očekávaná smrt nenastávala rychle a v tom okamžiku, když se ocila mezi životem a smrtí, náhle zatoužila po ži- votě a úpěnlivě volala o pomoc. Náhodou prodlévali u holešovického pobřeží plavci Frant Valenta, Frant.
František Šata Valent Vltava Pavlov Letná Maniny Anno Pavlov
33 article
Vrána a Stan. Pavlíček, kteří rychle do loďky vstou- pili a vypluli na řeku. Ovšem nikdo z nich se nena- dál, že tonoucí může být zachována na živu. A přece šťastnou náhodou se tak stalo. Plovoucí dívka byla plavci zachycena a v bezvědomí na břeh vytažena. Plavec Václ. Slesinger, bydlící v čís. 455 v Holešo- vicích, ochotně poskytl služce přístřeší a za přispéní lékaře p. dra. Královce podařilo se Pavlovu k vě- domí přivésti. Plavec ponechal pak zachráněnou divku i na dále ve svém příbytku v ošetřování. — Pollcejní nadstrážník se zastřelil. V le- síku Višňovce blíže obce Motola na úpati Bílé hory usmrtil se v noci na včerejšek z policejního revo!- veru v roce 1859 narozený, do Bílého Podolíu Čáslavi přislušný a v Kosíříchv čís. 179 bydlící že- natý policejní nadstrážník Josef Adamec. Týž byl přidělen k policejní exposituře košiřské. V sobotu v noci odešel z domova a více se nevrátil, aniž se dostavil na exposituru. Teprve včera ráno byla jaho mrtvola v lesiku jmenovaném nalezena. Na místo sebevraždy dostavila se policejní komise, sestávající z pp. vrchního komisaře Haberspergra, revírního in- spektora Adamičky a lékařů dra. Musila a dra. Ull- richa, načež byla mrtvola sebevraha odvezena do pathologického ústavu k pytvání. Příčinou této sebe- vraždy jsou domácí neshody a stálé různice.
Vrána Stan Pavlíček Václ Adamec Adamička Musil Holešo Královec Pavlov Motol Bílá hora bílý Podolí Ulla
34 article
— Náhlé úmrtí podplukovníka. V Havlíčkově ulici v č. 9 na Smíchově bydlící 57letý podplukovník ve výslužbě Vilém Mcissler včera před 11. hodinou dopol. v Chotkově ulici na Malé straně byl stížen chorobou, takže klesl na dlažbu. Kolemjdoucí želez- niční zřízenec Jan Hrubý opatřil pro ochuravělého drožku a odvezl jej do bytu, kde podplukovník záhy potom zamřel. Policejní lékař p. dr. Musil shledal. že mrtvice učinila náhlý konec jeho životu. Mrtvola ponechána byla v bytě až k příchodu příbuznýcha příbytek střežen do té doby policistou. — Smrtelný pád se schodů. Josef Babka, 65letý dělník ze Žižkova č. 272 šel včera odpoledne na návštěvu ku své příbuzné Kateřině Pazdírkové, bydlící v Chlumově ulici čís. 183 na Žižkově. Na schodech ve druhém patře stařec nešťastnou ná- hodou klouzl, upadl a utrpěl těžké poranění. Byl v ambulančním voze záchranné stanice odvezen do nemocnice, kde v noci na dnešek zemřel. — Sebevražda puškaře. Ve své dílněv domě čís. 32 na Poříčí zastřelil se dnes o 5. hodině ranní puškař Emanuel Fiala. Po lékařském ohle- dání byla mrtvola sebevraha dopravena do patho- logického ústavu. Příčina sebevraždy není pově- domá.
Mcissler Hrubá doktor Musil Babka Pazdírek Fiala Havlíčkův ulice Smíchov Chotkov Žižkov Chlumův ulice
35 article
— Osudný skok s vlaku. Ve stanici Zbi- rově na české západní dráze včera odpoledne 60letá dělnice Rozalie Kostková seskočila s vagonu vlaku v té době, kdy se vlak ještě pohyboval. Při tom upadla a těžce se zranila. Stařena byla dráhou do- pravena do Prahy a z nádraží převezena v ambu- lančním voze záchranné stanice do všeobecné ne- mocnice. — Nálezy a ztráty. Pan Hynek Hnojský na- lezl na Tylovu náměstí na Král. Vinohradech v noci ze soboty na neděli zlatý skřipec. Kdo jej ztratil, přihlásiž se u vrátného v knihtiskárně cyrillometho- dějské. — Vystěhovalcl. Včera ubíralo se Prahou 28 vystěhovalců z Černovic do Ameriky. — Tamtéž ubíraly se dnes 22 osoby z Temešváru.
Kostková Hnojská Král Zbi Praha Tylův náměstí Černovice Amerika Temešvár
36 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nestěstí na pařížském výstavištl. Z Pa- říže, 29. dubna. (C.-B.) Dnes o 4. hodině odpoledne událo se ve výstavním obvodu neštěstí: Lávka, jež spojovála Martovo pole s panorama- tem GlobjeCéleste, na Avenue Saflren, sřítila se s dělníky, kteří se na ní na- lezali. Mnoho osob se zabilo. Zahájena ihned všemi prostředky pomocná akce. — (V 6 hodin 15 minut večer.) Všichni na vý- stavišti zaměstnaní dělníci povolání k odklízení tro- sek. Na místo neštěstí dostavili se náčelníci všech úřadů. President Loubet vyslal na místo ordonančního důstojníka, aby mu podal zprávu. Výstava bylav době, kdy neštěstí se událo, silně navštívena. — (V 7 hodin 30 minut večer.) Dosud vytaženo sedm mrtvol z trosek, na jichž odklízení se ještě pra- cuje. Sřítivší se lávka, která spojovala výstavu s panoramatem Globe Céleste, jež k vtastní výstavě nepatří, nebyla ještě docela hotova. Pylo na ní jenom osm dělníků. Na neštěstí šlo v tu chvíli mnoho návštěvníků vý- stavy pod lávkou. Z dosavadního vyšetřování vysvítá, že jsou za neštěstí zodpovědni podnikatelé, kteří předčasně odstranili opory. — Korrespondenční kanceláři telegrafují z Paříže 29. dubna. Dle časopiseckých zpráv je mezi usmrce- nými při sřícení lávky na výstavě Maďar jmenem Nebout. Generální komisař Picard zakázal dnes ráno vstupovati na lávku, poněvadž je nejista — Neboux, který sřícenou lávkou byl usmrcen, není Maďar, jak se původně dle listin u něho nalezených za to mělo, nýbrž Francouz, který často do Uher jezdil. Při ne- štěstí byli zranění také p. L'Homme a pí. Cattaisová. Oba, byvše dopraveni do nemocnice, zranění pod- lehli. Počet mrtvých obnáší 8. Stav některých zra- něných budí vážné obavy. Práce spojené s odstra- něním ssutin ještě trvají.
Martův Loubet Maďar Picard Neboux Francouz L Homme Cattaisová Paříž Uhry Glob Céleste