ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 91553690-66ef-11dc-9b84-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: org 3, person 21, work 3, place 8
1 masthead
21. srpna 1901.
2 masthead
NAU
3 masthead
NÝ OBZO
4 masthead
Číslo z
5 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍOHA „NÁRODNÍCH
ZVLÁSTNÍ Příoha
6 masthead
LIeTu
7 article Theodor Novák.
Theodor Novák. Bílých květů dech zumíral a věnce uvadly, jež ruce truchlící položily před několika týdny na hrob jeden olšanský, kryjící tělo mladého muže. Několik snad minut v objetí chladných proudů labských stačilo, aby navždy světu vyrván byl nadějný život. Smrt v mládí sama jest tragická a tu ztracen mladý, neobyčejný talent. Rostl za vlivu vzdělaných a pečlivých ro- dičů, ruka dobrého učitele na škole střední zdatně jej připravila na dráhu, na níž chtěl se rozvíjeti. Živá letora, plna rozpínavých vědy chtivých záchvěvů nabádala jej, aby pronika vždy širší a širší území věd přírodních, až tam, kde nad bádáním kraluje filosofování. Není divu, že talent tak expansivní záhy usilovala vedl k produktivnosti, jejíž rychlost a poměrná četnost skoro jakoby dávaly tušiti předčasný skon svého tvůrce. Práce Novákovy, ač dosud rázu referujícího, jak jinak ani býti nemůže. význačně již nesly se dvojím směrem, na němž vyzbrojen vlastním tvořením, chtěl se pokusiti o vítězství. K obojímu, k odbornému bádání i filosofickému přemítání, výberně byl připraven a v ohledu tom vynikal vysoko nad úroveňu nás obyčejnou a pěstovanou.
Novák Novákův
8 article
K talentu Novákovu pojily se ještě dvě vlastnosti, jež činily jej zjevem u nás odlišným a neskonale vzácným: schopnosti jeho zroseny byly karakterem ušlechtilým a zaníceny půvaby krásna. Kdo, poměrů znalý, přišel ve styk s mladým tím mužem, věřil, že schopen jest vykonati něco neobyčejného. Skoro však bál se budoucnosti, až jemná duše opustivši čarovnou zahradu, v níž ssála opojnou vůni květů vědy. vydá se mezi nehostinné srázy, aby sama trhala na strmých, nedostupných úbočích rostouc vzácné květiny poznání. Nad mrtvými nadějemi. jež zhynuly s Theodorem Novákem, nechť ne- truchlí jen zarmoucení rodičové, sourozenci dobří přátelé, nechť truchlí i malý národ, jehož jest největším neštěstím, dočkává-li se věku dlouhého prostřednost a hyne-li, záhy podťata, schopnost.
Novákův Novák čarovný zahrada
9 article
Připojujeme několik dat životopisných seznam prací zesnulého. Theodor Novák narodil se 21. ledna 1879 v Litomyšli, studoval na gymnasiu tamže a na akad. gymnasiu v Praze, pak vědy přírodní a filosofli na vysokém učení českém. Připravoval práci dissertační a rostlinná chemie fysiologická měla býti jeho povoláním životním. Na bota- nické cestě, již podnikl počátkem prázdnin le- tošních, stihla ho smrt. Utonul v Labi dne 26. července. Uveřejnil v »Živě« (1899—1 900) - »Oběh dusíku v rostlinstvu«, »Vznik a přeměny rostlinných uhlohy drátů«, »O mimoblanném plasmatě« a řadu menších statí; v »Chemických Listech« (1900): »0 dusíkatých derivátech uhlohydrátů« (též sam. otisk); ve »Ves- míru (1899—1900): »O chemickém slo- žení rostinné blány bunečné«, »Ra- šeliny Žďárského pohoří«; v »Roz hledech (1898—1901): »Extense indivi- dua jako princip soustavy světo- vé«, »Naše země«, »O rostinné a ssi- milaci«, »Sjezd německých příro- dozpytců a lékařů«, »Arnošt Hae- ckel jako biolog a filosof« (též sam. otisk), Van t'Hoff, »Vývoj přírod- ních věd v XIX. stol.«, »Idealisma realism v přírodní vědě«; v »Ottově Slov. Nauč.« (1901): »Neodarwinism«. »Neolamarckism«; v Ottových »Čechách« (1901): »Přírodní přehled východ. Čech«; v »České mysli« (1900—1901) Sully, »Studie dětství« (posudek), A. Mach, »Die Analyse der Empfin- dungen« (posudek); v »Ženském světě« (1897—1901): »Ženské studium u nás a jinde«, »Ilerschelová Karolina«, humusu a sloučenin železa. k číslu 230.
Novák Živa Roza hled Hae Hoff Ottův Čech Sulla A Mach Litomyšl Praha Čechy Český mysl Ilerschelová Karolina
10 article
»Květena v oknech«, »O topení«, »O výživnosti potravin« a řadu po- sudků. Antonín Štolc. Něco o půdě a o potřebě půdo- znaleckého výzkumu. Napsal prof. Cyril rytíř Purky ně. Půda jest nejsvrchnější, obyčejně kypráa zemitá vrstva naší kůry zemské, pokud jest schopna živiti vegetaci nějakou, třeba sebe chudší. Ornicí čili ornou půdou zoveme onu část půdy, které užívá hospodář k vypěstování rostlin kulturních. Její svrchnější část jest pluhem na- kypřována a rozkladem zbytků rostlinných a hnojením více méně humifikovaná vrstva, jež se již tmavší barvou od spodiny liší. Jest tedy mocnost ornice závislá na větší menší hloubce orání. Vedle ornice rozeznáváme i půdu luční lesní a j. Pokud se týče spodiny, na př. její propustnosti vodní, prolinavosti, stavu spodn vody atd., může důležité služby rolníku proká zati geologie s petrografií výzkumem uložení vrstev a vlastností petrografických. Jen podrobnou znalosti spodiny (i základu! můžeme dosíci racionelního vyhledávání a zu žitkování hospodářských hodnot v ornici ulože- ných. Na znalosti té závislý bývá ve mnohých případech blahobyt zemí. Proto uznati dlužno velký význam geolo- gických ústavů, jež nás mapami i popisem se- znamují s geologickým složením krajin a tím nás již částečně poučují o povaze půd orných těch krajin. Avšak aby mapy geologické úkolu svému po stránce půdoznalecké i pedologické zcela vy- hovovaly, měly by býti zhotoveny v měřítku co největším, alespoň 1 : 25.000, a dále b v nich měly býti vytknuty barvami a různým tiskem nejen útvary zvláště nejmladší (dilluvium. alluvium), nýbrž především i horniny, ze kte- rých zvětráváním půda se tvoři.
Štolc profesor Cyril rytíř
11 article
Vzorem mohou nám býti mapy půdozna- lecké, jež na podkladě map geologických zhotoveny byly v Německu, Švýcarsku, Francii i v Japonsku. Mapy ty neudávají jen určitou barvou na př. jistý stupeň křídového útvaru ony zároveň okazují, je li stupeň ten zastoupen opukou, kde pískovcem atd., neboť zajisté jen povaha horniny, nikoliv samo geologické stári útvaru neb stupně některého, má rozhodný vlv na složení ornice. V krajinách útvaru kamenouhelného rovněž nestačí pouhé barevné vyznačení toho útvaru. kde nutno rozeznávati lupky, z nichž vzniká půda jilovitá, pískovce křeminité (půdy písečnato a pískovce živci bohaté, arkosy, jez zvétráva jíce, tvoří půdy dosti úrodné, podobně jako žula. ale kde jsou již zvětralé, kde ze živce dávno již jen kaolin zbývá, tvoři písčité a jílovité půdy neúrodné. O hloubce ornice, mrtviny i základu poučí nás nejlépe vývrty, provedené zemními nebozezv na různých místech do hloubky 1—3 metrů; výsledky těch vrtání zaznamenají se rovněž v mapě a s vyvrtanými vzorky možno pak pro- vésti rozbory mechanické, chemické i jiné. Rozborem mechanickým poučujemes o množství a velikosti pevných součástek půdy. Síty s nestejně velkými vrtanými otvory a po- stupným plavením vodou, rozdruží se půda v nej- jemnější částečky splavitelné a v písek různých rozměrn. Zvláště tu výborné služby koná třídíe přístroj inž. Jos. Kopeckého. Lučebným rozborem seznáváme, ze kterýeh prvků se půda skládá v celku, jaké jest che- mické složení jednotiivých pevných součástek a tedy i kterých živin jest dostatek neb přebytek a kterých se nedostává. Zvláště jest při rozbo rech půd důležité seznání hlavních součástei předních: jílu, písku a uhličitanu vápenatého
Sítá Ing Kopeckij Lučebný Německo Švýcarsko Francie Japonsko
12 article
Znamenitý chemik německý, Justus von Lie- big považoval ještě chemické vlastnosti půdy za jedině rozhodující; teprve později uznány též mechanické vlastnosti půdy, t. j. její chování se k vodě, vzduchu, teplu atd., za stejně důležité činitele při posuzování hodnoty půdy a v no- vější době i výzkumem bakteriologickým vy- světleny různé zjevy nad míru důležité. Které vlastnosti, mimo chemické složení, dlužno míti na zřeteli, máme-li správně posu- zovati hodnotu půdy, podáváme v následujících řádkách. Ze zkušenosti jest každému známo, že k sobě částečky půdy nestejně lnou, že mají nestejnou soudružnost. Největší má jíl, hlína; půdy vápenité tvoří střed a nejmenší soudružnost mají půdy písčité. Vlastnost ta má velký význam vzhledem ke vzrůstu kořenů, jež musí soudruž- nost přemáhati, vzhledem k pohybu vodyv půdě atd. I vnímavost půdy k vodě jest velmi důle- ležita. K náležitému vzrůstu potřebují rostliny jistého optima vlhkosti půdy; je-li toto větší, nastává zhoršení v normálním vývoji rostliny, kdežto v případě klesání vlhkosti půdy pod ono optimum, postupně také vzrůst rostlin se umen- šuje. Voda se rozvádí v půdě uzounkými prů- chody vlásečnými tak, jako olej ve knotu lampy.
Justus Lie
13 article
Mají-li částečky půdy rozměr 2 mm, přestává vzlínavost; závisí tedy zvedání vody na jemnosti součástek půdy. V hlíně a ju vystupuje voda vzlínavostí do výše 1—1.5 m. a to velmi po- malu; v písku vystoupí jen do výše asi 40 cm., ale za to rychle. Voda opět klesá s hůry tím pomalejí, čím jsou částečky jemnější a tím rychleji se ztrácí do zpodiny, čím jsou částečky hrubší. Schopnost, zadržovati vodu u větším neb menším množství, zove se kapacitou a vyjadřuje se v procentech objemu půdy. Rozeznává se největší či plná a absolutní či nejmenší kapa- cita, jež se zkoumá v dlouhých, kaučukovými hadicemi spojených trubicích skleněných. Ab- solutní kapacita udává tedy nejmenší množství vody, jež půda za všech přirozených okolností podržuje.
mm centimetr
14 article
Propustnost či permeabilita zabraňuje pře- sycení půdy vodou. Schopnost výparu půdy jest závisla na teplotě a vlhkosti vzduchu, ona vzrůstá, zvětšuje-li se povrch ornice, na příklad oráním a rostlinnou pokrývkou. Z humusu a hli- nitých půd vypařuje se více vody než z půd písčitých, poněvadž mohou více vody pohlcovati a ztrátu výparem vzniklou snadněji vzlínavostí nahraditi. Pro vzrůst kořenů jest neméně důležit poměr půdy ke vzduchu a plynům. Porovitost či vzdušná kapacita ožnačuje poměr porů a cel- kového objemu. Vlhkost půdy má zajisté nej- větší vliv na vzdušnou kapacitu. Provlhlé půdy hlinité obsahují méně vzduchu, kdežto provihlé půdy hrubší mivají vzduchu množství dosta- tečně. V nich děje se také dostatečná výměna vzduchu zemního se vzduchem atmosferickým. Schopnost plyny pohlcovati jest největší u humusu; želežitost půdy má značný vliv na pohlcování plynů. Zvláště pro vývoj kořenů jest důležité pohlcování kyslíku. Vzrůst rostlin začiná při jisté nejnižší teplotě, stoupá až k jistému optimu, jež u nás nebývá nikdy překročeno a klesá opět při dalším stoupání teploty. Teplota půdy nepochází ze vnitřku země, nýbrž všecka od paprsků slu- nečních. Schopnost pohlcování teploty závislá jest hlavně na barvě půdy, čím jest půda tmavší, tím více tepla pohlcuje; na barvě té závisí z části i vyzařování teploty za dne; v noci zá- visí na hmotném složení půdy, nikoliv na barvě. Značná ztráta teploty nastává vypařováním se vody na povrchu a jest proto ochlazování též závislo na množství vody, jež půda ob- sahuje. Měrná (specifická) teplota půdy vztahuje se k objemu a vyjadřuje se jednotkami tepelnými.
Porovitost