2
masthead
V Praze, ve středu dne 2l. srpna.
Praha
4
masthead
Číslo v Praze za 2h
a na venkové za 3
Praha
6
article
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 8oh
Praha
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 21. srpna. Hned po minu-
lých volbách říšských byl podán městským
okresem korneuburským protest proti
volbě posl. Seitze. Protest ten byl
přikázán legitimačnímu výboru poslanecké
sněmovny, který, jak povědomo, se usnesl,
aby konáno bylo v záležitosti té další še-
tření.
Dolnorakouské místodržitelství
vyslalo nyní do okresu korneu-
burského úřadníka, který má vy-
slechnouti členy různých volebních komisí.
jakož i voliče různých stran. Materiál takto
nabytý předloží se poslanecké sněmovněa
bude podkladem rozhodnutí o volbě posl.
Seitze.
Ze Štyrského Hradce, 21. srpna.
Klerikální »Linzer Volksblatt« vyslo-
vuje se co nejostřeji proti tomu, aby ně-
mecké země alpské musily se stále
podřizovati politickému ko-
mandu Němců v Čechách. Tento
málo čestný poměr — praví zmíněný list —
odsuzuje Němce zemí alpských k úloze po-
litických sluhů.
Seitz
Němec
Vídeň
Štyrský Hradec
Čechy
poslanecký sněmovna
Linzer Volksblatt
8
article
Dříve nebo později myšlenka ta dle na-
šeho přesvědčení v alpských zemích zajisté
pronikne, a až si lid uvědomí hrozných ztrát,
které musilo německé obyvatelstvo alpských
zemí převzíti na svůj vlastní účet po stránce
hospodářské komornickou politikou německé
strany lidové v minulém zasedání, bude
v alpských zemích značně schlazena touha,
súčastniti se všech dobrodružství če-
ských Němců. To přece nejde, aby byla
stažena a odřena kůže s alpských zemí za
tím účelem, aby v Čechách byl na nějakou
dobu zjednán mír. Němci v Čechách mají
příliš veliké nároky.
Z Berlína, 21. srpna. Ve dvorních
kruzích se proslýchá, že italští krá-
lovští manželé navštíví na pod-
zim Berlín. Dosud se nedá konstatovati,
zakládají-li se zprávy ty na pravdě. Oficiálně
však dosud návštěva ta ohlášena nebyla.
Z Říma, 21. srpna. Zdejší černo-
horský generální konsul zaslal li-
stu »Avanti« energické ohražení proti
obviňování, jakoby Černá Hora v Římě
provozovala politiku na vlastní pěsť a na
vlastní účet.
Nepravdou jest také, že Černá Hora
obdržela od italské banky půjčku a že ve
příčině Albanie sleduje sobecké cílea
že se snaží přátelský poměr mezi Rakou-
skem a Italií nějak zkaliti.
Němec
Čechy
Berlín
Řím
Černá Hora
Albánie
9
article
Telegrafcké znrávy.
Telegrafcké znrávy.
Z Vídně, 21. srpna. (C.-B.) Ministr vy-
učování potvrdil usnesení filosofické fakulty
něm. university pražské, aby prof. stát něm.
gymnasia na Král. Vinohradech dr. Vítězslav
Reiter byl připuštěn jako soukromý do-
cent klasické filologie na jmenované fakultě.
Z Londýna, 21. srpna. (C.-B.) Dle
zprávy »Westminster Gazette«, došel včera
večer do Londýna telegram, oznamující, že
vojsko na západním pobřeží
africkém obdrželo rozkaz ode-
brati se ihned k jezeru čad-
skému za účelem hájení zájmů anglických
v okolí Sokota.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 20. srpna. (C.-B.) Telegram
lorda Kitchenera z Pretorie ze dne 19.
srpna oznamuje: Od 12. srpna bylo 64 Burů
zabito, 20 zraněno, 248 zajato a 95 se vzdalo.
Dále bylo ukořistěno 267 pušek, 13.700 patron,
127 vozů, 940 koní a 4700 kusů dobytka.
Plukovník Benson překvapil dne 16.
srpna burský tábor u Doornpoortu: dva Bu-
rové byli zabiti, 30 zajato, mezi nimi setník
Braijtenbach a Devilliers, otec paní Schalk
Burgerová.
Plukovník Garratt přepadl včera burský
tábor u Honingspruitu a zajal 25 Burů, mezi
nimí Steyna z Vredefortu.
Jižně od Thabanchu operuje generál Kno
proti 250 Burům, kteří se nyní zdržují v okolí
Wepeneru a proti stejnému počtu Burů pod
velením Kruitzingra, kteří byli Fren-
chem zahnáni za řeku oranžskou.
K úmrtí dra. Kaizla.
Časopisy všech politických stran, domácí
i zahraničné, věnují zvěčnělému politikovia
Král
doktor
Reiter
Kitchener
Pretorius
Benson
Braijtenbach
Devilliers
Kno
Kruitzingr
Kaizl
Vídeň
Londýn
Sokoto
Wepener
Westminster Gazette
Schalk Burgerová
Garratt
Bur
10
article
LSII
LSII
Předpla cení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
11
article
bývalému ministru dru. Kaizlovi své vzpomínky.
Zejmena posuzují jeho činnost státnickou v době,
když v ministerstvu hr. Thuna působil jako
ministr financí.
S drem. Kaizlem — píše »W. Allg. Ztg. « —
mizí s jeviště politického osobnost rázu mimo-
řádného. Nebyl to politik, s jakými často se se-
tkáváme. Bylť státníkem, který dovedl pro své
záměry využiti skutečných poměrů, jehož snahy
nesměřovaly k problémům, nýbrž opíraly se
o sociální poměry. Byl mužem činu a cifry,
vzor klidného, střízlivého řečníka, výtečný debatér,
jemuž půda skutečnosti nikdy pod nohama ne-
zmizela.
Za koalice byl obávaným vůdcem opposice,
strůjcem mladočeské obstrukce, již vedl ovšem
jen za kulisami. Když nastoleno ministerstvo
Badenovo, náležel k jeho nejspolehlivějším parla-
mentním oporám, ba měl se státi jeho členem.
Dr. Kaizl nebyl zjevem obyčejným. V opposici
byl demokratem a když nabyl moci, autokra-
tem. Jen nepříznivé politické poměry zmařily
že nemohl rozvinouti své schopnosti na onom
místě, kde mohl pro obecné dobro nejvíce pra-
covati. Politické otázky zabraly v letech 1898,
1899 všechny jeho síly. Úmrtím dra. Kaizla
objevila se mezera, kterou sotva bude možno
vyplniti. Parlament ztrácí v něm velikou, vý-
značnou sílu pracovní, která svým obsáhlým
věděním ovládala hospodářské otázky naší říše.
Kaizl
Thun
W Allg
Badenův
doktor
12
article
Poslanec dr. B. Pacák, předseda klubu
českých neodvislých poslanců na radě říšské,
přerušiv svůj pobyt v lázních misdroyských,
přibyl dnes ráno do Prahy. Z Misdroye zaslal
hned po obdržení neblahé zprávy o úmrtí
dra. J. Kaizla, ovdovělé jeho choti soustrastný
telegram.
Z Išlu, 20. srpna. (Zvl. tlgrm. »N. L.«)
Poslanci dru. Pacákovi, předsedovi klubu če-
ských poslanců. Hluboce dojat bolestnou ztrátou,
již utrpěl český národ úmrtím jednoho ze svých
mužů nejvíce vynikajících, projevuji českému
klubu svou nejhlubší soustrasť. Biliňsk i.
Klub ruských poslanců z Haliče zaslal
dru. Pacákovi, předsedovi českého klubu tento
telegram do Misdroye: Nezapomenutelné všem
Slovanům Rakouska zůstane jmeno Vašeho,
nyní zesnulého kollegy klubovního, Jeho Excel-
Pacák
J Kaizl
Praha
Išlu
Halič
Rakousko
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kukačka.
Kukačka
14
article
Žalovala s vysokého dubu ve vonný les.
Zvolna, opatrně, by ani křoví jim pod no-
hami nezapraskalo, blížili se k dubu milenci
Došli až k porostlině, stanuli a dívali se vzhůru
Kukačka na okamžik umlkla, tušilat
blízkost lidí, když však nehnuli sebou, volala dále.
Usedli pod dub, slova nemluvíce, jen po-
slouchali, jak žaluje.
A tu vytryskly dívce slzy s očí.
»Ale jdi, blázínku!« zvolal, snímaje jí ruku
s obličeje.
»Nu mlč! a nehněvej se! Už se stalo
Však tě neopustím !«
Leč dívka se upokojit nedala. Štkala use-
davě, až kukačka poplašena ulétla. Těšil ji jak
mohl. »Co je jiných a taky je to život nestálo
Jdi; já tě mám tak rád!« A přívinul ji k sobě.
»Ale ta hanba!«
»Hlouposti! Bubské tlachy! Nu, mlč! Vid,
nehněváš se přece?« Počal ji líbat na čelo,
ústa, na bílou šíji. Konečně se upokojila hlavu,
opřela o peň dubu a nechala se líbat.
Konvalinky vysílaly k nim svoji jemnou
vůni, kolem potoka modraly se pomněnky a
zlatil blatouch. Běláskové mihali se v tanci nad
nimi a kukačka volala kdesi na blízku. Cukro-
valy hrdličky a zdálo se, že na světě je věčná
láska, veliká, mocná, jejíž dech omamuje a jejíž
ruka sílí.
Konvalinka
15
article
Takové jsou chvíle, ve kterých nešťastníci
doufajíce ve štěstí, kdy lidé zapomínají, že svět
je kupa hlíny, červy se hemžící.
Položila hlavu na jeho prsa a on zlíbal
jí všechny slzy s tváří, zapomněli, že polibky
v slzi se mění.
A jak se změnily !
Po roce blížila se bledá žena s dítětem
k dubu. Usedla, rozhalila živůtek a podala
děcku prs. Ssálo dychtivě to malé stvoření
žena dívala se na ně se smutným úsměvem.
A pojednou nad nimi zavolala kukačka.
Ženě se opět oči zalily, ještě trpčí slzy
tekly jí po lících a děcko ty slzy pilo. Kukačka
kukala, kolem zpívali ptáci a konvalinky voněly
tak jako tehdy, když zde sliboval jí, že jí ne-
opustí, když prosil, by se nehněvala, když
ji těšil. -
Ah, ona mu odpustila tehdy, přivinula se
k němu a nechala se líbat. Kdyby byla tušila,
koho to líbá, komu odpouští, koho omlouvá ve
své čisté duši!
Naklonila se k děcku, křečovitě je políbila
a slzami skropila. Co jí zbylo z té její lásky
Ten červíček malý, ubožátko, jež pilo její kre
a její slzy, jež se také hlásilo světu o své
právo, jež chtělo žít.
Žit! Bože, na to dítě, její dítě, čeká také
život !
Matka se otřásla. Život!
Co je to vlastně vůbec a co bude život
takového tvora, jakým je ta její holčička?
Viděla v duchu jak roste, jak stává se
z ní dívka již a znovu se zarazila. Což přijde-li
Kukačka
16
article
také takový svůdce a strhá květ z duše jejía
pak ji opustí? Tak se jí zdálo, že ta její hanba
musí se přeněst i na to dítě, jež prozatím pije
matčiny slzy. Co čeká je později? A v duchu
viděla své dítě také zrazené, také zhanobené,
nešťastné plačící a bez pomoci.
Bezděky pohledla k nebi, jako by za ně
prositi chtěla, tu spatřila kukačku, jež bez pře-
stání volala nad nimi, jako hodinové kyvadlo,
tepna lesa.
Zamrazilo ji. Ta kukačka ! Proč jí přivedla
na mysl onu chvíli vylhaného štěstí, a proč
kuká zrovna tak jako tehdy, když ona zde
usoužená a bídná? A proč tak bezcitné volá,
nevšímajíc si jejich slzí a toho ubožátka zde?
Ach bože, nejsou ti lidé právě takoví jako
ta kukačka ? Vedou stále svou, bez kusu citu,
beze změny, chladnokrevně se odvrátí od ubo-
hých a mluví do světě jako ta kukačka volá
v lesy. A všechno, všechno kolem odpovídá
stejně svým úsměvem, jako ti lidé na její
žaloby.
Atak bude také tehdy, až bude její dcerka . ..
»Ne! to raději...!« zaúpěla, tisknouc dítě kře-
čovitě k sobě. Bylo již usnulo, nyní však za-
plakalo, byvši bolestí vzbuzeno.
Rázem procitla žena ze svého hrozného
dojmu. Hlava jí hořela, pálila, srdce divoce
tlouklo a po lícich stékaly velké slzy.
Bože! co by to byla málem učinila ? Ubohé
dítě, ubohé, ubohé!
A počala je prudce líbat.
Dítě se rozplakalo — kukačka uletěla
zlekána.
bůh