1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 5. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí se
v Praze v administraci
na měsíe . . . . .
BE čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáško-
na měsíe
: koi
na čtvit lota
ve alialkách
za něsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsíe
ns dtnrt lela . . . . 9 K e0
s dvojí zlsilken
na měsí
na čivrt leta . . . . 11 K e0n
Praha
5
article
Válkaa.
Válkaa.
b. Z Petrohradu, 4. března v 7 hod.
20 min. večer. (Původní telegram »Národních
Listů«.) Pro vojenský obvod petro-
hradský vydán byl rozkaz, aby
ukončeno bylo cvičení nováčků c
nejrýchlejí.
Přehlídky vojenské a manévry
konati se budou již 1. března na
místě 1. dubna.
Z Brestu, 4. března. (C.-B.) Ministr
námořnietva uložil prefektuře ná-
mořní, aby povolala na lodi všechny
dovolence, mimo ty, kteří hlášeni
jsou jako nemocní.
(Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz
na straně 3. )
Od úspěchů vojenských
k úspěchum obchodním.
Maďaři jsou nejen odvážní, ale i velm
praktičtí politikové. Přese všecky posavadní tuhé
zápasy o předlohy branecké, pád několika mini-
sterstev, stav mimozákonný a trvání obstrukce
nikoho není ani mezi námi tajno, že za tuto
vnitřní parlamentní vojnu uherskou nynějšímu
předsedovi ministerstva hr. Tiszovi a jeho před-
chůdcům podařilo se dosíci velmi cenných
úspěchů vojenských, byť i ještě neznamenaly
zvláštní maďarskou součásť společné armády,
t. j. vlastní armádu uherskou. Vůdce strany ne-
odvislostí doznává v anglické revui, že když se
strana přesvědčila, že nyní ještě nelze docíliti
úplného splnění maďarských vojenských cílů, t.j.
vlastní, samostatné armády, odhodlala se uzavříti
kompromis s vládou, vymínivši si určité cenné
ústupky. Výsledkem dohody té bude dle Ko-
šuta, že v několika letech uherské sbory. vojen-
ské budou opatřeny uherskými důstojníky, vy-
cbovanými v národním duchu s znalými jazyka
maďarského; rovněž jest zabezpečena maďarština
při reformě vojenského trestního řízení. Zmíniv
se pak o dalších, rozvoji ústavních práv napo
máhajících podminkách kompromissu, dodává
Tato důležitá a blahodárná dohoda nebyla při
jata pouze nepatrnou skupinou, podporovanou
klerikály, jež v odporu pokračuje, a může způso-
biti nesnáze ...
Maďar
Petrohrad
Brest
6
article
My sice nepodceňujeme dosah posavadního
odporu skupiny ugronovců, přes to však máme
za to, že nelze přehlédnouti, že síly této skupiny
nestačily na zmaření první branecké předlohy
a že dle vší pravděpodobnosti nestačí ani n zma-
ření druhé, včera již došlo na závěrečné řeči
a snad již zejtro se přikročí ke hlasování. Tím
by byla otázka odvodní v Uhrách vyřízena, ne
nadejdou-li jiné, mimo dosah vnitřního maďar
ského soupeření působící silnější komplikace
Tyto jsou však dotud pravděpodobné, dokud pře-
vládá ve Vídni pomocí úřadnického ministerstva
ona část německé menšiny, jejímž vetem dr
Körber se řídí a jež své postavení vděčí dobré
vůli — Maďarů. A jako tato německé menšina
ztrávila vojenské ústupky Maďarům učiněné, jer
aby nepozbyla svého vlivu, tak spolkne i vý-
sledky zahájeného vyjednávání o obchodn
smlouvy, a rozumí se samo sebou, že odvážní
a praktičtí politikové maďarští ani při této pří
ležitosti nezapomenou, že německá pýcha zde
živoří — z jejich milosti.
Körber
Maďar
Uhry
Vídeň
7
article
Co to bylo v posledních letech šumu v lese
německého časopisectva, co deklamací o potřebe
hospodářského vyrovnání, o úpravě nových ob-
chodních smluv, co projevů různých hospodář
ských ústředí — a hle, dnes, kdy vešlo ve zná-
most, že podán byl v uherské sněmovně návrk
zákona, kterýmž se vláda má zmocniti k vyjed-
návání obchodních smluv s Německem a s Italií
pozbylo německé časopisectvo, vídeňské šma-
hem, řeč, zaznamenavši prostě došlou z Uhe
sněmovní zprávu. A přece jest návrh tohoto zá-
kona dalekosáhlý, jeho obsah velmi důležitý pro
veškeré hospodářské zájmy. V Cislajtánii se po-
kračuje pouze ve známém hořekování, že Ma-
daři vymýšlejí nové a nové prostředky ku po-
vznesení svého odbytu, ale proto se nestávaji
interessenti této poloviny státu hybnějšími; ba
zápas proti uherské mouce, s tolika hlomozem
vedený, vykazuje na př. i po zrušení mlecího ři-
zení neúspěch za neúspěchem, zaznamenaný ve
výkazech úřadní statistiky: dovoz mouky
té dosáhl loni výše dosud nebý
valé! A nejsmutnější při tom jest, že tento
úspěch maďarský v značné míře vznikl ze sou-
kromé čilosti a podnikavosti!
Německo
Ma
8
article
Zmíněným zákonem zmocňovacím dostává
se na pořad jednací obrovský soubor všech ho-
spodářských zájmů — a „ticho všude, co to
bude,“ mohli bychom si povzdychnouti slovy
písně polské.
Dnes máme již po ruce celé znění uher-
ského zmocňovacího zákona, jenž zní v podstatě
Vláda se zmocňuje, aby s německou a italskou
vládou na místě posavadních, s Italií do 30. zář
t. r. prodloužené, obchodních a plavebníe
smluv započala vyjednávání o uzavření nových
smluv na základě návrhu autonomního cel
ního tarifu uhersko-rakouského, podaného sně
movně dne 28. ledna 1903 (smluvený mezi Szel
lem a drem. Körbrem v pověstné sylvestrovské
noci r. 1902.) Zákon tento nabývá i hned plat
nosti a ministerstvo se pověřuje, aby ho pro-
vedlo.
V důvodech k návrhu tohoto zákona prav
uhetský ministr obehodu Hieronymi, že vláda
německá, přijavši nový celní tarif, přeje si na
jeho základě nové uspořádání zahraničného
svého obchodu. S Ruskem a Italií již zahájila
vyjednávání. Kdežto my na tato vyjednávání ne-
činně pohližime, včas se ho ne-
účastníme, a nebudeme sto své ho-
spodářské zájmy uhájiti. Smlouva
prozatímní s Italií mimo to již za šest měsíců
Rusko
9
article
skončí. Vedle hospodářských zájmů vyžaduje
rychlého započetí jednání i mezinárodní
slušnost. Nutno proto vyjednávání i hne
zahájiti, aby mohly se smlouvy uzavříti, jakmile
vyjednávání se provede a dány budou zákon-
né předpoklady. Vyjednávati se bude na základě
návrhu nového celního tarifu, nejen proto, že
to v zákoně z r. 1889 ustanoveno, ale i proto,
že jest vláda přesvědčena, že tento tarif jest
přihodný k ochraně všech hospodářských zájmů
uherského království. Konečně žádá Hieronymi.
aby sněmovna vyřídila zákon tento jakožto
pilny.
Nápadno jest, proč vláda žádá za totc
zvláštní zmocnění, jsouc i tak dle platných zá-
konů oprávněna vyjednávání takové zahájiti
bezpochyby proto, že vyjednávání předpokládá
již schválený celní tarif, zde však jest pouze
návrh nového celního tarifu.
Jak známo, spočívá nynější hospodářský po-
měr obou polovin soustáti k sobě na reciprocitě
ani v zákoně zmocňovacím, ani k důvodům jeho
nečiní se o tom zmínka, jak se má tento nejistý
poměr vyjádřiti při vyjednávání s cizinou.
Jakési světlo vrhají na tento poměr zprávy
jež pronikají do veřejnosti o společné poradě
obou vlád ve Vídni, v neděli konané, jež zavdala
podnět k výtkám opposice v uherské sněmovně.
Dle zpráv těch docílilo se zásadniho sou-
hlasu mezi oběma vládami ohledně základů pro
vyjednávání s Německem. Proto prý v celnía
obchodní konferenci, jež právě zasedá a v níž
zastoupeny jsou obě poloviny soustátí, nena-
skytnou se nijaké vážné různosti
tak že nebude těžko zjednati souhlas i v po-
drobnostech. Na Německu se bude hlavně žádati
snížení obilních cel, především na ječmen, kdežto
žito ponecháno bude Rusku.
Hierony
Vídeň
Německo
Rusko
10
article
Méně nadějně pohlíží se na vyjednáváníse
stran, jež (zvláště v Německu), se domnívají, že
návrh nového celního tarifu rakousko-uherského
není právě vzorem dokonalosti; do-
hodovali prý se o něj tak, že jak na žádost Ma-
darů se zvyšovaly celní sazby agrární, tak od-
měnou za to Cislajtánii se zvyšovaly sazebn
položky průmyslové i nakupilo prý se v návrhu
tem množstvi vysokých cel. Vůbec pr
— dle týchž německých názorů — nebude an
třeba schváliti parlamentně tento návrh nového
celního tarifu, protože stačí přijetí s mlu-
veného celního tarifu, jak se za vyjednáván
o obehodní smlouvy konečně upraví; pokud se
týká Cislajtánie beztoho prý jest po ruce čl. 14
Dle toho jest jisto, že při nastávajícím vy
jednávání s Německem pouze Maďaři s plnou ji
stotou mohou očekávati, že se na jejich přání
vezme náležitý zřetel, aby konečný tarif
smlouvy ujednané, ve sněmovně obstály, kdežl
tato polovina soustátí zásluhou ničím neodůvod-
něné panovačnosti a veta německé menšiny
jímž se řídí ministerstvo dra. Körbra, bude nu-
cena vzíti za vděk vším, co se vejde pod široký
plášť čl. 14.
Proto jsou Němci a jejich časopisy tak
málomluvny ohledně zahájeného vyjednávání
obchodní smlouvu s Německem. Obětují svě
protiústavní choutce panovačné raději i hospo-
dářské zájmy všeho obyvatelstva, jen když Ma
daři je milostivě ponechají v užívání veta prot
právůn. většiny zdejších národůl
A tak Maďaři od vojenských úspěchů po
kročí k úspěchům hospodářským.
Maďar
Němec
Německo
Ma
11
article
Roentgenovaný Wieser.
Roentgenovaný Wieser.
Denní tisk německý jaksi úplně zahluchl
na vývody kom. rady p. L. Bondyho, učiněné
v poslední schůzi obchodní komory z geniáln
práce prof. bar. Wiesra o »Německé poplat
nosti a veřejném hospodářství v Čechách«
v »Deutsehe Arbeit« otištěně a z důsledků ve-
dených z ní libereckou obchodní komorou v po
věstné resoluci její o zemském rozpočítáván
v Čechách.
Krom neslaných nemastných podotknut
pana cís. rady Sobotky v debatě o pamětním
spise komory k referátu cís. rady Bondyho pro-
nesených, krom několika víc jalových než jizli
vých poznámek německých zpravodajů o schůzi
neslyšeli jsme dosud ani slova s německé strany
k meritornímu obsahu řeči pana L. Bondyho,
která přece byla od začátku až do konce věcná
polemicky vzácně umírněná, klidná a těsně
k »methodě« německého učence přilehlá. Řečník
německé menšiny, vzpomenutý již p. rada So-
botka, sice prohlásil, že strana německá nebyla
na debatu o lyrieko-politicko-ekonomickém ela-
borátu prof. Wiesra připravena a tu bylo ji se
strany předsedy komory p. Řivnáče dáno ochotně
ujištění, že bude jí poskytnuta příležitost, aby
obhájíla vědeckou reputaci statistického básník
prof. bar. Wiesra, kteráž utrpěla řečí cís. rady
Bondyho pohmožděniny prvního, druhého i třetlho
stupně.
Wieser
L Bondy
Bondy
profesor
Wiesr
Řivnáč
bar
Čechy
Deutsehe Arbeit
rada Sobotka
rada so
12
article
Na tyto námitky, jichž odročení jaksi do-
kumentovalo nedostatek debatérské parátnost
německých komorních radů, bude tedy nulno
odpověď vyčkati. Leč ani orgán pro všeobecné
blaho v otázkách národohospodářských spíš pro
hnaný než honěný »Prager Tagblatt«, toto pro-
slavené »rychlopalné dělo« pražských Němců.
neosmělil se sáhnouti pevně skloubené řeči rady
Bondyho na některý kloub a — mlčí. Kdo však
již mohl promluviti, toť autor hospodářskéa
fiskální fantasie o poplatnosti Němců v Čechách
pan professor baron sám. Nejsouť zajisté výtky,
jež beze slova věcné odvety musela jeho strana
v obchodní komoře pražské slyšeti, nijak zavi-
tými, nejasnými, podmínečnými aneb nepřímými,
jsouť především, a to by mělo p. bar. Wieserovi
okamžitě rozvázati ústa, nedvojsmyslnýma
hned velice závažnými důvody opřeným obvině-
ním nikoli z povrchnosti, lehkomyslnosti, s ja-
kou bar. Wieser svůj vědecký pokus do světa
pustil, ale z obmyslné, rafinované schválnosti
zfalšovati skutečný stav věci, vědecko
pravdu (ostalně nikterak nezjisti-
telno u pro tento případ) v těžkých zá-
hybech pseudovědy zardousiti
Řečník české většiny obchodní komory nikde
ovšem nevyslovil toto obvinění, ale má-li se věc
popadnouti holýma rukama bez něžných ruka-
vie oficiálního řečníka obchodní komory praž-
ské, kde většina i bureau podává německým
obchodním komorám vzor jednání s národní
menšinou — nutno doznati, že tyto výtky v re-
ferátu rady Bondyho zcela zjevně obsaženy jsou.
Prager
Němec
Bondy
Wieser
Čechy
13
article
Český řečník mluvil sice nejvýše jen
»smělých předpokladech« bar. Wiesera, ale do-
kázal-li mu hned v zápětí, že pro výpočty berní
a tytýž průmyslové výkonnosti české, abyji
snížil, volil rok průmyslné tisně, za to však za
účelem umělé zveleby číslie poplatnosti něme-
ekých podniků průmyslových čerpal z bilancí z
rok hospodářsky svěžejší, kterýmžto podloudni-
ctvím získával hned po celých dvacítkách procen
a sedmistotisícovkách daní výdělkových ve pro-
spěch Němců, pak lze již dnes mluviti o do-
losním pokusu německého učence směřujícím,
ke zťalšování veřejných, aneb aspoň takových
dát, kteráž od německých korporací, v první
řadě od obchodní komory liberecké přijímnána
(s věškerým ostatně vědomím jich nepravosti),
za ofieiální podklad resolučních usnesení se při-
jímají. Bar. Wieser snad bez rozpaků uchyluje
se k truchlivé výhodě německých řečníkůva
publicistův, ignorovati i nejpodstatnější vyvrácen
s české strany, nepožívající publicity v německ
veřejnosti a německý tisk pražský uchytil se
také této málo čestné taktiky, nejčastěji na ně-
mecké straně obvyklé, že o řeči rady Bondyho
ani obšírně nereferoval, čímž již bezděky
nevývratnou platnost jejich důvodů přiznal.
Čtenáři naší zajisté s velikým napjelím
nemenším zadostučiněním sledovali drtivé vývody
pana cís. rady Bondyho, kterýž, ať sáhl
kamkoli do snůšky Wieserovy, odevšad vyňal
vzorky škandálního a také úmyslného podvádění
veřejnosti, způsobem nesvědomitým, pro jaký
bohužel nelze zříditi pokusnou stanici, jako pro
porušování potravin s trestnými důsledky. Není
třeba tudíž podrobně vraceti se k jednotlivým
případům tohoto zavržitelného konání professor
Wiesera, který zavrhne sám svou občanskou
i vědeckou preslige, zůstaví-li výtky proti němu
pronesené bez vyčerpávajícího vyvrácení.
Wieser
Němec
Bondy
Wieserův
liberecký přijímnat
rada Bondy
14
article
Jednu věc však dlužno zjistiti již jako pro-
kázanou. Kom. rada Sobotka prohlásil, ž
vzhledem k mužné vážnosti a národní nestran-
nosti (II!) prof. Wiesera nelze pochybovat
o správnosti jeho podkladů a důsledků ani
v nejmenším. To proneseno naproti prolestup.
Bondya do Liberce naměřaného, aby číslice
wieserovského výzpytu považo
vány byly za oficiální. Toť meritum
debaty s důrazem vytýkané se strany předsedy
p. Řivnáče i českého řečníka p. Vaníčk
zvláště vzhledem k nebezpečí, že by číslice tyt
mohly býti učiněny podkladem pro případné jed
nání o vyrovnání v Čechách. Nuže, na pod-
poru tohoto českého protestu možno s úspě-
chem citovati i samého prof. Wiesera. Na kone
jeho obšírné studie hnulo se v něm totiž vě-
decké svědomí aspoň na tolik, že doznal vý
slovně:
»Pohříchu nedostačují nijak úplně pro užš
úkol, jejž jsem si vytkl, pomůcky soukro
měho zpracovatele, aby všechna t
velká látka s přemnonými svými po
drobnostmi jasně byla vyložena. Jest
liže jednou podstata věci bude bezprostředně
z pramenů úřadními pomůckami dolo
žena, zajisté že se mnohé ukáže v jiných po
měrech. Myslím však, že mně nestihne žádná hana
z toho, že jsem se přece pokusil podle svých
nejlepších sil podati vylíčení.
Je-li prof. Wieser skutečně naplněn jen
z pola onou počestností vědeckou, která mu
velela, aby si těmito slovy zbudoval zadní dvířka,
musí být prvním, jehož povinností jest prote-
stovati, aby jeho číslice byly brány za doku
ment vědecký, když jich nespolehlivost a mož
nost i žádoucnost korektury sám připoušt.
Wieser
Řivnáč
profesor
Sobotka
Liberec
Čechy
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. března. (O politické si
tuaci v Rakousku a v Uhrách) roze
psal se v anglické »The Nacional. Re
view« vůdce maďarské strany neodvislosti
Ferenc Košut. Ze studie té zajímavé jsou
pro nás názory Košutovy o postavení království
českého a o federaci. Uznává státoprávní po
stavení Čech, jež nebyly jakožto stát Rakou
skem dobyty; poměr jejich jest smluvní. Nie
méně následkem bělohorské katastrofy byly Če-
chy déle dvou set let v sgonii. Nyní na jedné
straně nalezá se panovnická moc a tradice te
právě tak německé jako kdykoliv před tím. Roz-
hodující kruhy a jejich okolí trvale přehlížejí
že jest to marné, udržovati na vrchu německý
ráz Rakouska od té doby, co bylo z Němgck
vyloučeno. Němci rakouští sami sdilejí tytéž illuse
a nechtějí se srovnati s myšlenkou, že dny ně
mecké nadvlády v Rakousku minuly. Na druhé
straně shledáváme slovanské národy, jež jsou
representanty plemenných skupin, důležité minu-
losti dějinné, jsouce si úplně vědomy, že spo-
lečně tvoři většinu dvoutřetinovo u.
Košut
Košutův
Roza
Němec
Praha
Rakousko
Uhry
Čechy
the Nacional
16
article
Základem každé ústavní vlády jest panství
většiny; a protože většina v Rakousku jest slo-
vanská, jest zřejmo, že nemůže být ovládáno
ústavně německou menšinou proti vůli slovan-
ské většiny. Jest tudíž velmi pravdépodobno, že
stav, jaký trvá ve Vídní od sedmi let, a kterýž
úplně zastavil pravidelnou činnost parlamentní
vlády — hned tak nevezme za své; naopak
zdá se, že s krátkými přestávkami stanese
trvalým stavem v Rakousku. — Vylíčiv pak
snahy tendenční, pokračuje Košut: Jest zřejmo,
že vzrůst federačních snah jest přirozeným dů
sledkem skutečných poměrů. Ale až po dnešní
den nepokročilo Rakousko v tomto směru od
třiceti let; a tento stav nehybný potrvá tak
dlouho, jak to život panovníkův připusti. Z ta
kovéhoto stavu rakouských poměrů nemůže vze
jíti nic dobrého. Nepřispěje zajisté ke konsoli
daci vnitřních poměrů, čímž se oslabuje mezi
národní postavení státu a činí jej méně z pů
sobilým k vyplnění jeho poslán
v Evropě: udržovati rovnováhu
ve středu jejím.
Rakousko
Vídeň
Evropa
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Sarafov.
Sarafov neví, co dělat, telegrafoval přede
včírem náš zpravodaj ze Sofie. Snaha bulharské
vlády uzavříti s Tureckem vyrovnání, nejde do
jeho rozpočtu, neboť vyrovnání znamená míra
mír kazi Sarafovu řemeslo. Ale nemůže dělat
ani povstání, neboť, jak telegrafují »Novému
Vremeni« z Vídně, probil všecky peníze, v zímě
na povstání sebrané, ještě za svého pobytuv
Ženevě. Částka, na povstání sebraná a Sarafo
vem promrhaná, jest udána na 20.000 lib. št
Sarafův
Sofie
Turecko
Vídeň
Ženeva
lib
18
article
Boj proti vládě Combesově.
Boj proti vládě Combesově.
Rozpočtový výbor sněmovny francouzské.
jenž včera za předsednictví Doumera, odpůrce
Combesova, zabýval se otázkou námořnictva,
usnesl se, jak stručně již sděleno, zkoumati výtky
pronesené proti námořní správě Pelletanové. Vý
bor vyslechne o věci té nejprve Pelletanovy od-
půrce, Lockroye, Elienna a Choumeta, potom
Pelletana sama a kontreadmirála Campiona, ná-
čelníka generálního štábu námořnictva. Potom
rozhodne se teprve, je li nutno, dosaditi i zvláštní
subkomitét k prozkoumání stížnosti. Jiné nebez-
pečí kyne vládě Combesově z toho, že Serrieu.
vůdce jedné radikální skupiny, až dotud vládní
stále ostřeji se staví proti Combesovi, vytýkaje
mu, že poddává se stále více terroru Jaurěsově.
V každém případě kynou vládě Combesově dny
daleko svízelnější než dosud, neboť jednota vládn
strany zdá se býti při passivnosti ministerstva
vůči událostem zahraničním zviklána v samých
základech svých, oproti tomu nezdá se, že by
proces Dreyfusův, právě zahájený, měl nějaký
vliv na existenci vlády Combesovy, neboť proce
ten, o němž zprávy na náležítém místě přinášíme.
nebudí v mimožidovské veřejnosti francouzsko
téměř žádného již zájmu a pozbyv hrotů svých.
pozbyl také již politického významu.
Elienn
Choumet
Pelletan
Combesův
Combes
Dreyfusův
výbor sněmovna
19
article
Národ Moravě a sobě.
Národ Moravě a sobě.
Při všelikém duchovním snažení svém vykázat
se může národ náš pozoruhodnými úspěchy na ka-
ždém lánu kultury, největšími však na pol
umění. Literatura, hudba, malba sochařství, uměn
dramatické — všechny ty obory tvoření uměleckého
poslupují ku předu, dospívajíce svojí tvorbou na rodné
půdě k dílům monumentním a dobývajíce v širén
světě uznání a cti našemu jménu českému.
Jest proto povinností a prospěchem všeho ná
roda našeho, aby nezanedbávaje níjak svůj rozvoh
na ostatních polích fysické i duševní práce své, vše-
možně přispíval k dalšímu rozruchu
svého umění. Náleží jemu — náleží nám všem
— činiti tak tím spíše, anyť úspěchy umělecké ne-
prospivají pouze umění samému, nýbrž mají v zá
pětí i prospěch všeobecně národní. Umě-
ním v tom směru nejpůsobivějším
nejůčinnějším jest umění dramatické
To, má li úspěšně se rozvíjeti, žádá nejen zdat
ných, nadaných uměleckých pracovníků, nýbrž
i stavu sobě přiměřeného, důstojného.
Čím se stalo národu našemu doma i v cizině
naše Národní divadlo v Praze, netřeba vykládati
V království pak českém vedle zemského a Národ
ního divadla v Praze vzniklo i stálé městské di-
vadlo v Plzni a vznikne za nedlouho stálé městsk
divadlo na Král. Vinohradech — obě dvě v budo-
vách důstojných, do valné míry i nádherných.
Král
Morava
Uma
Praha
národní divadlo
20
article
Ale na celé sesterské Moravě není až dosud ani
jediného stálého divadla českého, ve kterém by se
hráti mohlo po celý rok a které zároveň vykázati by
se mohlo budovou, representující důstojně národ náš
Takové národa našeho důstojné divadlo zřídit
se má nyní v král. hlav. městě Moravy v Brně. Zři
diti se má a může tak jako naše první Národní di
vadlo v Praze jen sbírkami národními. Nemaje ni-
koho, kdo by mu ochotně co dal, národ náš sám
sobě jest a musí býti Mecenášem největším. Celý
národ k oněm sbírkám na brněnské Národní divadlo
již přispívá — naše královská Praha a města sou
sední, s ní jeden celek tvořící, nesmí zůstati při tom
pozadu.
Praha i sousední města její, my všechny
korporace, spolky a my všichni jedno
tlivci, muží i ženy, musíme radostně a ochotně
vyjíti vstříc tužbě národa našeho na Moravě, musím
k tomu s dostatek přispěti, aby chystaná sbírk
v Praze a obcích sousedních vykázala se tím vý
sledkem, jaký od ní právem se čeká.
Přispějme k ní každý, přispějme každý dl
zámožnosti své, přispějme jednou pro vždy, ale vy-
datně.
Co dáme svému umění dramatickému na Mo
ravě, dáme sobě, dáme celému národ
svému, který z dalšího rozvoje umění dramati-
ckého zvláště na Moravě a zvláště v Brn
vezme prospěch veliký
V Praze, dne 1. března 1904.
Družstvo Národního divadla v Praze: F. A. Šubert
předseda. Dr. Karel Marek, místopředseda. Artuš
hrabě Aichelburg pokladník. Dr. Lad. Pinkas
jednatel. Společnost Národního divadla: Jan A. Ši-
máček, předseda. Dr. Otakar Kose, člen výboru
G. Schmoranz, ředitel. Umělecká beseda: Fr
Herites, starosta. Dr. Čeněk Klier, jednatel.
Šubert
doktor
Karel Marek
Artuš
Aichelburg
Lada
Pinkas
Jan
ša
Kos
G Schmoranz
Klier
Morava
Morava v Brno
Praha
Brno
Francie
národní divadlo
národní divadlo v Praga
21
article
Požární policie.
Požární policie.
Prvě než přikročeno ve včerejší schůzi Spol ku
architektův a inženýrů ku pokračování v za-
jímavé přednášce řed. hasičských sborů pražských
p. Fr. Vejdělka, učinil předseda spolku, cís. r. inž
Jahn, některá sdělení presidiální, především pal
vřelou vzpomínku věnoval včera zesnulému inž. p
Ad. Paterovi, jehož památka uctěna povstáním
Ředitel pražských sborů hasičských pan Fr. Vej
dělek přistoupil potom ku pokračování ve své před
nášce o požární policii a promluvil o organisaci ha-
sičstva, zejmena u nás v Praze asi takto:
Máli pomoc hasičská býti účinnou, musí býti
především rychlou a tu dlužno po stránce technické
dvě hlavní okolnosti vzíti v úvahu. 1. Náležité roz
ložení stanic po městě tak, by veškeré části téhož byly
stejnou měrou chráněny a 2. náležité zřízení stanic
by výprava co nejrychleji mohla býti provedena.
Pokud se týče otázky prvé, jest v Praze zřízena
na Starém městě stanice ústřední a kolem této jsou
poboční stanice počtem 6 tak rozloženy, že lze pl
v drebném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za
. . . . za žh
edpoleddní. . .
Ve fillalkách na venkověa
ranní čěíslo
odpolodní .
. . . . . . . 5b
Inserát
platí se hotově např
Předplacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marlanské ulici č. 3.
Tam nacházejí ae těš reda kce
tiskárna a ezpedice a Národnich Listá“.
Rukopiiy se novracsjl.
Vejdělek
Jahn
Ing
Francie
Praha
Marlanský ulice
Národnich Listat
Ada
22
article
požárech mime místní pobočku i ústřední stanicí
v čas pomoci poskytnouti. Výjimku činí toliko pobočka
libeňská, která, majíc do jisté míry samostatné řízení,
toliko ve zvláštních případech velkých požárů z Pra-
hy se doplňuje.
Pobočky obsazeny jsou 7 muži, z nichž k ohni
vyjíždí toliko 6, t. j. tolik, mnoho-li stačí k uhašení
každého požáru v zárodku, po případě ohmezení téhož
až do přijetí ústřední stanice. V ústřední stanici
jest soustředěna stráž příbližně denně 40 mužů.
Jelikož obec pražská hodlé již v nejbližší
době zbudovati pro hasičský sbor novou
centrální stanici, která by všem požadavkům pokroku
vyhovovala, nebude zajisté nezajímavo se o této zá-
ležitosti podrobněji zmíniti
Připomenuto budiž zde již předem, že zmíněná
centrála hasičská nemá býti společnou veškerému
členstvu hasičského sboru budoucí velké Prahy, nýbrž
jest toliko větší hlavní stanicí, ve které jest vrchní
správa sboru soustředěna a členstvo nynějšího sboru
hasičského ubytováno.
Praha
23
article
Druhá větší stanice mohla by se časem zřídi
v pobočce na Novém městě a od této závisely by opět
stanice okolní, ovšem že by bylo lze se zřízením této
stanice ústřední počítati teprve po uskutečnění Velké
Prahy.
Na zřízení jediné velké slanice ústřední pro ve-
škeré mužstvo hasičského sboru budoucí Velké Prahy
nelze vůbec pomýšleti, jelikož by se tím i v tom při-
padě, že by bylo lze umístiti tuto stanici přesně upro-
střed stanic pobočních, vzdálenost mezi stanicí ústřed-
ní a pobočkami při tak značné rozloze města (Velké
Prahy) tak zvětšila, že by s poskytnutím rychlé po-
moci, která musí zůstati vždy okolností rozhodující
nebylo lze počítati
Naskytá se ještě otázka, zda by nebylo výhodn
místo centrály zříditi více samostatných stanic ha-
sičských, kde by mužstvo stále bylo ubytováno, kde
by se i cvičilo, ve službě střídalo atd
Obec pražská vzala obě tyto možnosti v úvahu
a dospěla konečně k přesvědčení, že vzhledem k roz-
loze a poměrům místním jest nejlépe voliti cestu střed-
ní, t. j. zříditi centrálu v rozměrech, jak již bylo uve-
deno.
Praha
Velká Praha
24
article
Důvody, které proli zřízení samostatných stanie
byly uvedeny, jsou:
1. Rozdělením veškerého mužsiva hasičského
sboru po více samostatných stanicích, jest sice pro
prvý okamžik v té které stanici o několik mužů více
k disposici, je-li však třeba vydatné posily, nelze této
žádnou stanicí ihned poskytnouti, jelikož jest člen-
stvo po všech stanicích v malých oddílech rozděleno.
Shromáždění tohoto, pre první pomoc přebytečného
a jakožto záloha nepostačitelného mužstva ze stanic
pobočních v jedné, t. j. ústřední stanici, nebo dle ve-
likosti města v několika podobných stanicích, jest
zajisté výhodou nepopíratelnou, jelikož se z této sta-
nice hlavní, ode včech odvislých poboček stejně vzdá-
lené, vydatná posila tam může poslati, kde jest jí
skutečně třeba.
O správnosti této úvahy podává nám skulečnost
nejlepší obraz. V ústřední stanici hasičské koná stráž
25, zálohu 15 mužů. Tuto zálohu bylo by lze po
pobočkách rozděliti a připadlo by na 6 poboček po
dvou mužích, tolikéž obdržela by i stanice ústfední.
25
article
Kdyby při tomto rozdělení mužstva vznikl na pr.
větší požár na Malé straně, vyjede k ohni pobočka na
Malé straně a ústřední stanice. Po vyjetí stráží zůstane
na Malé straně a ve stanici ústřední po 2 mužích
nelze v případě ohně na jiném místě Malé strany nebo
vlastního okresu ústřední stanice ani stanicí ústřední
ani pobočkou na Malé straně k potlačení ohně v síle
nejméně 5 mužů nutnou stráž vyslati, taktéž i obsa-
zení parních strojů, žebříků atd. jest holou nemož-
Jest samozřejmo, že v tomto případě ostatnich
8 mužů, kteří po vzdálených od ohně slanicích by se
rozdělili, aniž by tamtéž po vyjetí stráže valné služby
mohli konati, v případě soustředění sil v ústřední sta-
nici výborné služby by konati mohlo.
Tím právě, že se záložní členstvo v jedné stanici
soustředí, lze poměrně malým počtem členstva a ma-
lým výdejem velkých výsledků docíliti
To, co uvedeno zde bylo o členstvu, má částečně
platnost i pro koňstvo a nářadí.
Kdyby záložní pomocná oddělení měla z každě
pobočky vyjížděti, musilo by býti tamtéž postaráno
o více potahů, každá pobočka musila by býti opatřena
nářadím všeho druhu, kdežto naopak, postačí
poměrně ne patrný počet koňstva a nářadí (par-
ních stříkaček, posunovacích žebříků atd.), umístí-li
se toto ve stanici ústřední, která všem pobočkám po-
mocí přispívá.
2. Zřízením více samostalných stanic trpí jed-
notnost výcviku a ke kontrole jest třeba i roz-
množení dozorčího personálu.
26
article
3. Jelikož jest při samostalných pobočkách nutno
zřizovati v každé zvláštní lešení na cvi-
čení, sprchy, kuchyně, mimo to míti v záloze více
koňstva a nářadí, jichž se ve stanici ústřední spo-
lečně pro veškeré odvislé stanice používá, jest i ná-
klad na samostatné stanice mnohem větší.
4. Konečně budiž zde uvedeno, že hlavní vý-
hoda samostatných stanic menších —
t. j. lepší orientace mužstva v okresu, kde stále služb
koná a stále se zdržuje — nemůže v Praze v úvahu
býti vzata, jelikož v okresích některých stanic, jako
na př.: Hradčan, Malé strany, sv. Bartoloměje, holí
do roka třeba jen jednou, kdežto mužstvo stanic ostat-
ních, zvláště však stanice ústřední k ohni skoro každo-
denně vyjíždí.
Tím, že by se mužstvo nestřídalo, trpěl by nejen
praktický výcvik při ohni, ale i z ohledu stejnoměr-
ného rozdělení práce a služby nelze se za zřízení sa-
mostatných pobočních stanic a tím i za stálé rozdělení
členstva po stanicích přimlouvati.
Zásada soustředění sil uprostřed za předním
oddíly, by oněch dle potřeby mohlo býti použito tam.
kde jest posily třeba, není ostatně novou, a jsou dle
ní i v jiných větších městech vždy kolem větších stanic
seskupeny stanice menší
Provedení této zásady jest ovšem podmíněno
rozlohou města a tím i vzdáleností stanic a jest ny-
nější Praha ještě v mezi, ve které lze zřízení
jedné centrály (zde není míněna velká centrála pro
Velkou Prahu) doporučití a bylo by zajisté neprávné.
kdyby výhod, kterých zřízení jedné stanice poskytuje,
nehledě ani k velké úspoře vydání, náležitě nebylo
využito.
svatý . Bartoloměj
Praha
Velká Praha
27
article
Přichází ke druhé podmínce rychlého dostavení
se stráže hasičské na místo ohně, t. j. k praktickému
a účelnému zařízení stanic hasičských
Uvádí v krátkém přehledu několik vzorů kasáren
hasičských, v nejnovější době postavených, jichž prak-
tické zařízení umožňuje, by doba od oznámení ohně
do vyjetí netrvala déle 30 vteřin
Jest samozřejmo, že této dokonalosti lze jen tehdy
dosáhnouti, jsou-li hlavní 3 činitelé, t. j. mužstvo strá-
že, koňstvo a povozy, pokud možno blízko sebe umí-
stěny, tak aby zapřažení koní nevyžadovalo více času
než vyzbrojení mužstva a vysednutí téhož na povozy.
Při tom se ovšem předpokládá, že mužstvo spí úplně
oblěknuto, jak jest to u všech stálých stráží hasičských
zavedeno.
Volba vzoru pro centrálu pražského sboru hasič-
ského bude závislou ovšem od místních poměrů, zvlá-
ště však od pozemku, který k tomu účelu bude určen,
a jest jen k přání, by se s touto, z ohledu veřejně bez-
pečnosti důležitou stavbou co nejdříve započalo. (Vý-
borně! Potlesk.
V debatě, potom se rozvinuvší, promluvil vrchní
inženýr p. Krátký o průmyslových závodech a vy-
slovil, že musí býti pro tyto závody kladeny zcela
jiné podmínky než pro obyčejné budovy
Arch. p. Čenský promluvil pak o bezpečnosti
divadel s poukazem na požár divadla „Iroquois“ v Chi-
cagu.
Krátká
Čenská
28
article
V Praze 3. března.
Praha