ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 91394550-710f-11dc-ba08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 47, person 54, org 11, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 5. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 65.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí se v Praze v administraci na měsíe . . . . . BE čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáško- na měsíe : koi na čtvit lota ve alialkách za něsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsíe ns dtnrt lela . . . . 9 K e0 s dvojí zlsilken na měsí na čivrt leta . . . . 11 K e0n
Praha
5 article Válkaa.
Válkaa. b. Z Petrohradu, 4. března v 7 hod. 20 min. večer. (Původní telegram »Národních Listů«.) Pro vojenský obvod petro- hradský vydán byl rozkaz, aby ukončeno bylo cvičení nováčků c nejrýchlejí. Přehlídky vojenské a manévry konati se budou již 1. března na místě 1. dubna. Z Brestu, 4. března. (C.-B.) Ministr námořnietva uložil prefektuře ná- mořní, aby povolala na lodi všechny dovolence, mimo ty, kteří hlášeni jsou jako nemocní. (Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz na straně 3. ) Od úspěchů vojenských k úspěchum obchodním. Maďaři jsou nejen odvážní, ale i velm praktičtí politikové. Přese všecky posavadní tuhé zápasy o předlohy branecké, pád několika mini- sterstev, stav mimozákonný a trvání obstrukce nikoho není ani mezi námi tajno, že za tuto vnitřní parlamentní vojnu uherskou nynějšímu předsedovi ministerstva hr. Tiszovi a jeho před- chůdcům podařilo se dosíci velmi cenných úspěchů vojenských, byť i ještě neznamenaly zvláštní maďarskou součásť společné armády, t. j. vlastní armádu uherskou. Vůdce strany ne- odvislostí doznává v anglické revui, že když se strana přesvědčila, že nyní ještě nelze docíliti úplného splnění maďarských vojenských cílů, t.j. vlastní, samostatné armády, odhodlala se uzavříti kompromis s vládou, vymínivši si určité cenné ústupky. Výsledkem dohody té bude dle Ko- šuta, že v několika letech uherské sbory. vojen- ské budou opatřeny uherskými důstojníky, vy- cbovanými v národním duchu s znalými jazyka maďarského; rovněž jest zabezpečena maďarština při reformě vojenského trestního řízení. Zmíniv se pak o dalších, rozvoji ústavních práv napo máhajících podminkách kompromissu, dodává Tato důležitá a blahodárná dohoda nebyla při jata pouze nepatrnou skupinou, podporovanou klerikály, jež v odporu pokračuje, a může způso- biti nesnáze ...
Maďar Petrohrad Brest
6 article
My sice nepodceňujeme dosah posavadního odporu skupiny ugronovců, přes to však máme za to, že nelze přehlédnouti, že síly této skupiny nestačily na zmaření první branecké předlohy a že dle vší pravděpodobnosti nestačí ani n zma- ření druhé, včera již došlo na závěrečné řeči a snad již zejtro se přikročí ke hlasování. Tím by byla otázka odvodní v Uhrách vyřízena, ne nadejdou-li jiné, mimo dosah vnitřního maďar ského soupeření působící silnější komplikace Tyto jsou však dotud pravděpodobné, dokud pře- vládá ve Vídni pomocí úřadnického ministerstva ona část německé menšiny, jejímž vetem dr Körber se řídí a jež své postavení vděčí dobré vůli — Maďarů. A jako tato německé menšina ztrávila vojenské ústupky Maďarům učiněné, jer aby nepozbyla svého vlivu, tak spolkne i vý- sledky zahájeného vyjednávání o obchodn smlouvy, a rozumí se samo sebou, že odvážní a praktičtí politikové maďarští ani při této pří ležitosti nezapomenou, že německá pýcha zde živoří — z jejich milosti.
Körber Maďar Uhry Vídeň
7 article
Co to bylo v posledních letech šumu v lese německého časopisectva, co deklamací o potřebe hospodářského vyrovnání, o úpravě nových ob- chodních smluv, co projevů různých hospodář ských ústředí — a hle, dnes, kdy vešlo ve zná- most, že podán byl v uherské sněmovně návrk zákona, kterýmž se vláda má zmocniti k vyjed- návání obchodních smluv s Německem a s Italií pozbylo německé časopisectvo, vídeňské šma- hem, řeč, zaznamenavši prostě došlou z Uhe sněmovní zprávu. A přece jest návrh tohoto zá- kona dalekosáhlý, jeho obsah velmi důležitý pro veškeré hospodářské zájmy. V Cislajtánii se po- kračuje pouze ve známém hořekování, že Ma- daři vymýšlejí nové a nové prostředky ku po- vznesení svého odbytu, ale proto se nestávaji interessenti této poloviny státu hybnějšími; ba zápas proti uherské mouce, s tolika hlomozem vedený, vykazuje na př. i po zrušení mlecího ři- zení neúspěch za neúspěchem, zaznamenaný ve výkazech úřadní statistiky: dovoz mouky té dosáhl loni výše dosud nebý valé! A nejsmutnější při tom jest, že tento úspěch maďarský v značné míře vznikl ze sou- kromé čilosti a podnikavosti!
Německo Ma
8 article
Zmíněným zákonem zmocňovacím dostává se na pořad jednací obrovský soubor všech ho- spodářských zájmů — a „ticho všude, co to bude,“ mohli bychom si povzdychnouti slovy písně polské. Dnes máme již po ruce celé znění uher- ského zmocňovacího zákona, jenž zní v podstatě Vláda se zmocňuje, aby s německou a italskou vládou na místě posavadních, s Italií do 30. zář t. r. prodloužené, obchodních a plavebníe smluv započala vyjednávání o uzavření nových smluv na základě návrhu autonomního cel ního tarifu uhersko-rakouského, podaného sně movně dne 28. ledna 1903 (smluvený mezi Szel lem a drem. Körbrem v pověstné sylvestrovské noci r. 1902.) Zákon tento nabývá i hned plat nosti a ministerstvo se pověřuje, aby ho pro- vedlo. V důvodech k návrhu tohoto zákona prav uhetský ministr obehodu Hieronymi, že vláda německá, přijavši nový celní tarif, přeje si na jeho základě nové uspořádání zahraničného svého obchodu. S Ruskem a Italií již zahájila vyjednávání. Kdežto my na tato vyjednávání ne- činně pohližime, včas se ho ne- účastníme, a nebudeme sto své ho- spodářské zájmy uhájiti. Smlouva prozatímní s Italií mimo to již za šest měsíců
Rusko
9 article
skončí. Vedle hospodářských zájmů vyžaduje rychlého započetí jednání i mezinárodní slušnost. Nutno proto vyjednávání i hne zahájiti, aby mohly se smlouvy uzavříti, jakmile vyjednávání se provede a dány budou zákon- né předpoklady. Vyjednávati se bude na základě návrhu nového celního tarifu, nejen proto, že to v zákoně z r. 1889 ustanoveno, ale i proto, že jest vláda přesvědčena, že tento tarif jest přihodný k ochraně všech hospodářských zájmů uherského království. Konečně žádá Hieronymi. aby sněmovna vyřídila zákon tento jakožto pilny. Nápadno jest, proč vláda žádá za totc zvláštní zmocnění, jsouc i tak dle platných zá- konů oprávněna vyjednávání takové zahájiti bezpochyby proto, že vyjednávání předpokládá již schválený celní tarif, zde však jest pouze návrh nového celního tarifu. Jak známo, spočívá nynější hospodářský po- měr obou polovin soustáti k sobě na reciprocitě ani v zákoně zmocňovacím, ani k důvodům jeho nečiní se o tom zmínka, jak se má tento nejistý poměr vyjádřiti při vyjednávání s cizinou. Jakési světlo vrhají na tento poměr zprávy jež pronikají do veřejnosti o společné poradě obou vlád ve Vídni, v neděli konané, jež zavdala podnět k výtkám opposice v uherské sněmovně. Dle zpráv těch docílilo se zásadniho sou- hlasu mezi oběma vládami ohledně základů pro vyjednávání s Německem. Proto prý v celnía obchodní konferenci, jež právě zasedá a v níž zastoupeny jsou obě poloviny soustátí, nena- skytnou se nijaké vážné různosti tak že nebude těžko zjednati souhlas i v po- drobnostech. Na Německu se bude hlavně žádati snížení obilních cel, především na ječmen, kdežto žito ponecháno bude Rusku.
Hierony Vídeň Německo Rusko
10 article
Méně nadějně pohlíží se na vyjednáváníse stran, jež (zvláště v Německu), se domnívají, že návrh nového celního tarifu rakousko-uherského není právě vzorem dokonalosti; do- hodovali prý se o něj tak, že jak na žádost Ma- darů se zvyšovaly celní sazby agrární, tak od- měnou za to Cislajtánii se zvyšovaly sazebn položky průmyslové i nakupilo prý se v návrhu tem množstvi vysokých cel. Vůbec pr — dle týchž německých názorů — nebude an třeba schváliti parlamentně tento návrh nového celního tarifu, protože stačí přijetí s mlu- veného celního tarifu, jak se za vyjednáván o obehodní smlouvy konečně upraví; pokud se týká Cislajtánie beztoho prý jest po ruce čl. 14 Dle toho jest jisto, že při nastávajícím vy jednávání s Německem pouze Maďaři s plnou ji stotou mohou očekávati, že se na jejich přání vezme náležitý zřetel, aby konečný tarif smlouvy ujednané, ve sněmovně obstály, kdežl tato polovina soustátí zásluhou ničím neodůvod- něné panovačnosti a veta německé menšiny jímž se řídí ministerstvo dra. Körbra, bude nu- cena vzíti za vděk vším, co se vejde pod široký plášť čl. 14. Proto jsou Němci a jejich časopisy tak málomluvny ohledně zahájeného vyjednávání obchodní smlouvu s Německem. Obětují svě protiústavní choutce panovačné raději i hospo- dářské zájmy všeho obyvatelstva, jen když Ma daři je milostivě ponechají v užívání veta prot právůn. většiny zdejších národůl A tak Maďaři od vojenských úspěchů po kročí k úspěchům hospodářským.
Maďar Němec Německo Ma
11 article Roentgenovaný Wieser.
Roentgenovaný Wieser. Denní tisk německý jaksi úplně zahluchl na vývody kom. rady p. L. Bondyho, učiněné v poslední schůzi obchodní komory z geniáln práce prof. bar. Wiesra o »Německé poplat nosti a veřejném hospodářství v Čechách« v »Deutsehe Arbeit« otištěně a z důsledků ve- dených z ní libereckou obchodní komorou v po věstné resoluci její o zemském rozpočítáván v Čechách. Krom neslaných nemastných podotknut pana cís. rady Sobotky v debatě o pamětním spise komory k referátu cís. rady Bondyho pro- nesených, krom několika víc jalových než jizli vých poznámek německých zpravodajů o schůzi neslyšeli jsme dosud ani slova s německé strany k meritornímu obsahu řeči pana L. Bondyho, která přece byla od začátku až do konce věcná polemicky vzácně umírněná, klidná a těsně k »methodě« německého učence přilehlá. Řečník německé menšiny, vzpomenutý již p. rada So- botka, sice prohlásil, že strana německá nebyla na debatu o lyrieko-politicko-ekonomickém ela- borátu prof. Wiesra připravena a tu bylo ji se strany předsedy komory p. Řivnáče dáno ochotně ujištění, že bude jí poskytnuta příležitost, aby obhájíla vědeckou reputaci statistického básník prof. bar. Wiesra, kteráž utrpěla řečí cís. rady Bondyho pohmožděniny prvního, druhého i třetlho stupně.
Wieser L Bondy Bondy profesor Wiesr Řivnáč bar Čechy Deutsehe Arbeit rada Sobotka rada so
12 article
Na tyto námitky, jichž odročení jaksi do- kumentovalo nedostatek debatérské parátnost německých komorních radů, bude tedy nulno odpověď vyčkati. Leč ani orgán pro všeobecné blaho v otázkách národohospodářských spíš pro hnaný než honěný »Prager Tagblatt«, toto pro- slavené »rychlopalné dělo« pražských Němců. neosmělil se sáhnouti pevně skloubené řeči rady Bondyho na některý kloub a — mlčí. Kdo však již mohl promluviti, toť autor hospodářskéa fiskální fantasie o poplatnosti Němců v Čechách pan professor baron sám. Nejsouť zajisté výtky, jež beze slova věcné odvety musela jeho strana v obchodní komoře pražské slyšeti, nijak zavi- tými, nejasnými, podmínečnými aneb nepřímými, jsouť především, a to by mělo p. bar. Wieserovi okamžitě rozvázati ústa, nedvojsmyslnýma hned velice závažnými důvody opřeným obvině- ním nikoli z povrchnosti, lehkomyslnosti, s ja- kou bar. Wieser svůj vědecký pokus do světa pustil, ale z obmyslné, rafinované schválnosti zfalšovati skutečný stav věci, vědecko pravdu (ostalně nikterak nezjisti- telno u pro tento případ) v těžkých zá- hybech pseudovědy zardousiti Řečník české většiny obchodní komory nikde ovšem nevyslovil toto obvinění, ale má-li se věc popadnouti holýma rukama bez něžných ruka- vie oficiálního řečníka obchodní komory praž- ské, kde většina i bureau podává německým obchodním komorám vzor jednání s národní menšinou — nutno doznati, že tyto výtky v re- ferátu rady Bondyho zcela zjevně obsaženy jsou.
Prager Němec Bondy Wieser Čechy
13 article
Český řečník mluvil sice nejvýše jen »smělých předpokladech« bar. Wiesera, ale do- kázal-li mu hned v zápětí, že pro výpočty berní a tytýž průmyslové výkonnosti české, abyji snížil, volil rok průmyslné tisně, za to však za účelem umělé zveleby číslie poplatnosti něme- ekých podniků průmyslových čerpal z bilancí z rok hospodářsky svěžejší, kterýmžto podloudni- ctvím získával hned po celých dvacítkách procen a sedmistotisícovkách daní výdělkových ve pro- spěch Němců, pak lze již dnes mluviti o do- losním pokusu německého učence směřujícím, ke zťalšování veřejných, aneb aspoň takových dát, kteráž od německých korporací, v první řadě od obchodní komory liberecké přijímnána (s věškerým ostatně vědomím jich nepravosti), za ofieiální podklad resolučních usnesení se při- jímají. Bar. Wieser snad bez rozpaků uchyluje se k truchlivé výhodě německých řečníkůva publicistův, ignorovati i nejpodstatnější vyvrácen s české strany, nepožívající publicity v německ veřejnosti a německý tisk pražský uchytil se také této málo čestné taktiky, nejčastěji na ně- mecké straně obvyklé, že o řeči rady Bondyho ani obšírně nereferoval, čímž již bezděky nevývratnou platnost jejich důvodů přiznal. Čtenáři naší zajisté s velikým napjelím nemenším zadostučiněním sledovali drtivé vývody pana cís. rady Bondyho, kterýž, ať sáhl kamkoli do snůšky Wieserovy, odevšad vyňal vzorky škandálního a také úmyslného podvádění veřejnosti, způsobem nesvědomitým, pro jaký bohužel nelze zříditi pokusnou stanici, jako pro porušování potravin s trestnými důsledky. Není třeba tudíž podrobně vraceti se k jednotlivým případům tohoto zavržitelného konání professor Wiesera, který zavrhne sám svou občanskou i vědeckou preslige, zůstaví-li výtky proti němu pronesené bez vyčerpávajícího vyvrácení.
Wieser Němec Bondy Wieserův liberecký přijímnat rada Bondy
14 article
Jednu věc však dlužno zjistiti již jako pro- kázanou. Kom. rada Sobotka prohlásil, ž vzhledem k mužné vážnosti a národní nestran- nosti (II!) prof. Wiesera nelze pochybovat o správnosti jeho podkladů a důsledků ani v nejmenším. To proneseno naproti prolestup. Bondya do Liberce naměřaného, aby číslice wieserovského výzpytu považo vány byly za oficiální. Toť meritum debaty s důrazem vytýkané se strany předsedy p. Řivnáče i českého řečníka p. Vaníčk zvláště vzhledem k nebezpečí, že by číslice tyt mohly býti učiněny podkladem pro případné jed nání o vyrovnání v Čechách. Nuže, na pod- poru tohoto českého protestu možno s úspě- chem citovati i samého prof. Wiesera. Na kone jeho obšírné studie hnulo se v něm totiž vě- decké svědomí aspoň na tolik, že doznal vý slovně: »Pohříchu nedostačují nijak úplně pro užš úkol, jejž jsem si vytkl, pomůcky soukro měho zpracovatele, aby všechna t velká látka s přemnonými svými po drobnostmi jasně byla vyložena. Jest liže jednou podstata věci bude bezprostředně z pramenů úřadními pomůckami dolo žena, zajisté že se mnohé ukáže v jiných po měrech. Myslím však, že mně nestihne žádná hana z toho, že jsem se přece pokusil podle svých nejlepších sil podati vylíčení. Je-li prof. Wieser skutečně naplněn jen z pola onou počestností vědeckou, která mu velela, aby si těmito slovy zbudoval zadní dvířka, musí být prvním, jehož povinností jest prote- stovati, aby jeho číslice byly brány za doku ment vědecký, když jich nespolehlivost a mož nost i žádoucnost korektury sám připoušt.
Wieser Řivnáč profesor Sobotka Liberec Čechy
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. března. (O politické si tuaci v Rakousku a v Uhrách) roze psal se v anglické »The Nacional. Re view« vůdce maďarské strany neodvislosti Ferenc Košut. Ze studie té zajímavé jsou pro nás názory Košutovy o postavení království českého a o federaci. Uznává státoprávní po stavení Čech, jež nebyly jakožto stát Rakou skem dobyty; poměr jejich jest smluvní. Nie méně následkem bělohorské katastrofy byly Če- chy déle dvou set let v sgonii. Nyní na jedné straně nalezá se panovnická moc a tradice te právě tak německé jako kdykoliv před tím. Roz- hodující kruhy a jejich okolí trvale přehlížejí že jest to marné, udržovati na vrchu německý ráz Rakouska od té doby, co bylo z Němgck vyloučeno. Němci rakouští sami sdilejí tytéž illuse a nechtějí se srovnati s myšlenkou, že dny ně mecké nadvlády v Rakousku minuly. Na druhé straně shledáváme slovanské národy, jež jsou representanty plemenných skupin, důležité minu- losti dějinné, jsouce si úplně vědomy, že spo- lečně tvoři většinu dvoutřetinovo u.
Košut Košutův Roza Němec Praha Rakousko Uhry Čechy the Nacional
16 article
Základem každé ústavní vlády jest panství většiny; a protože většina v Rakousku jest slo- vanská, jest zřejmo, že nemůže být ovládáno ústavně německou menšinou proti vůli slovan- ské většiny. Jest tudíž velmi pravdépodobno, že stav, jaký trvá ve Vídní od sedmi let, a kterýž úplně zastavil pravidelnou činnost parlamentní vlády — hned tak nevezme za své; naopak zdá se, že s krátkými přestávkami stanese trvalým stavem v Rakousku. — Vylíčiv pak snahy tendenční, pokračuje Košut: Jest zřejmo, že vzrůst federačních snah jest přirozeným dů sledkem skutečných poměrů. Ale až po dnešní den nepokročilo Rakousko v tomto směru od třiceti let; a tento stav nehybný potrvá tak dlouho, jak to život panovníkův připusti. Z ta kovéhoto stavu rakouských poměrů nemůže vze jíti nic dobrého. Nepřispěje zajisté ke konsoli daci vnitřních poměrů, čímž se oslabuje mezi národní postavení státu a činí jej méně z pů sobilým k vyplnění jeho poslán v Evropě: udržovati rovnováhu ve středu jejím.
Rakousko Vídeň Evropa
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Sarafov. Sarafov neví, co dělat, telegrafoval přede včírem náš zpravodaj ze Sofie. Snaha bulharské vlády uzavříti s Tureckem vyrovnání, nejde do jeho rozpočtu, neboť vyrovnání znamená míra mír kazi Sarafovu řemeslo. Ale nemůže dělat ani povstání, neboť, jak telegrafují »Novému Vremeni« z Vídně, probil všecky peníze, v zímě na povstání sebrané, ještě za svého pobytuv Ženevě. Částka, na povstání sebraná a Sarafo vem promrhaná, jest udána na 20.000 lib. št
Sarafův Sofie Turecko Vídeň Ženeva lib
18 article Boj proti vládě Combesově.
Boj proti vládě Combesově. Rozpočtový výbor sněmovny francouzské. jenž včera za předsednictví Doumera, odpůrce Combesova, zabýval se otázkou námořnictva, usnesl se, jak stručně již sděleno, zkoumati výtky pronesené proti námořní správě Pelletanové. Vý bor vyslechne o věci té nejprve Pelletanovy od- půrce, Lockroye, Elienna a Choumeta, potom Pelletana sama a kontreadmirála Campiona, ná- čelníka generálního štábu námořnictva. Potom rozhodne se teprve, je li nutno, dosaditi i zvláštní subkomitét k prozkoumání stížnosti. Jiné nebez- pečí kyne vládě Combesově z toho, že Serrieu. vůdce jedné radikální skupiny, až dotud vládní stále ostřeji se staví proti Combesovi, vytýkaje mu, že poddává se stále více terroru Jaurěsově. V každém případě kynou vládě Combesově dny daleko svízelnější než dosud, neboť jednota vládn strany zdá se býti při passivnosti ministerstva vůči událostem zahraničním zviklána v samých základech svých, oproti tomu nezdá se, že by proces Dreyfusův, právě zahájený, měl nějaký vliv na existenci vlády Combesovy, neboť proce ten, o němž zprávy na náležítém místě přinášíme. nebudí v mimožidovské veřejnosti francouzsko téměř žádného již zájmu a pozbyv hrotů svých. pozbyl také již politického významu.
Elienn Choumet Pelletan Combesův Combes Dreyfusův výbor sněmovna
19 article Národ Moravě a sobě.
Národ Moravě a sobě. Při všelikém duchovním snažení svém vykázat se může národ náš pozoruhodnými úspěchy na ka- ždém lánu kultury, největšími však na pol umění. Literatura, hudba, malba sochařství, uměn dramatické — všechny ty obory tvoření uměleckého poslupují ku předu, dospívajíce svojí tvorbou na rodné půdě k dílům monumentním a dobývajíce v širén světě uznání a cti našemu jménu českému. Jest proto povinností a prospěchem všeho ná roda našeho, aby nezanedbávaje níjak svůj rozvoh na ostatních polích fysické i duševní práce své, vše- možně přispíval k dalšímu rozruchu svého umění. Náleží jemu — náleží nám všem — činiti tak tím spíše, anyť úspěchy umělecké ne- prospivají pouze umění samému, nýbrž mají v zá pětí i prospěch všeobecně národní. Umě- ním v tom směru nejpůsobivějším nejůčinnějším jest umění dramatické To, má li úspěšně se rozvíjeti, žádá nejen zdat ných, nadaných uměleckých pracovníků, nýbrž i stavu sobě přiměřeného, důstojného. Čím se stalo národu našemu doma i v cizině naše Národní divadlo v Praze, netřeba vykládati V království pak českém vedle zemského a Národ ního divadla v Praze vzniklo i stálé městské di- vadlo v Plzni a vznikne za nedlouho stálé městsk divadlo na Král. Vinohradech — obě dvě v budo- vách důstojných, do valné míry i nádherných.
Král Morava Uma Praha národní divadlo
20 article
Ale na celé sesterské Moravě není až dosud ani jediného stálého divadla českého, ve kterém by se hráti mohlo po celý rok a které zároveň vykázati by se mohlo budovou, representující důstojně národ náš Takové národa našeho důstojné divadlo zřídit se má nyní v král. hlav. městě Moravy v Brně. Zři diti se má a může tak jako naše první Národní di vadlo v Praze jen sbírkami národními. Nemaje ni- koho, kdo by mu ochotně co dal, národ náš sám sobě jest a musí býti Mecenášem největším. Celý národ k oněm sbírkám na brněnské Národní divadlo již přispívá — naše královská Praha a města sou sední, s ní jeden celek tvořící, nesmí zůstati při tom pozadu. Praha i sousední města její, my všechny korporace, spolky a my všichni jedno tlivci, muží i ženy, musíme radostně a ochotně vyjíti vstříc tužbě národa našeho na Moravě, musím k tomu s dostatek přispěti, aby chystaná sbírk v Praze a obcích sousedních vykázala se tím vý sledkem, jaký od ní právem se čeká. Přispějme k ní každý, přispějme každý dl zámožnosti své, přispějme jednou pro vždy, ale vy- datně. Co dáme svému umění dramatickému na Mo ravě, dáme sobě, dáme celému národ svému, který z dalšího rozvoje umění dramati- ckého zvláště na Moravě a zvláště v Brn vezme prospěch veliký V Praze, dne 1. března 1904. Družstvo Národního divadla v Praze: F. A. Šubert předseda. Dr. Karel Marek, místopředseda. Artuš hrabě Aichelburg pokladník. Dr. Lad. Pinkas jednatel. Společnost Národního divadla: Jan A. Ši- máček, předseda. Dr. Otakar Kose, člen výboru G. Schmoranz, ředitel. Umělecká beseda: Fr Herites, starosta. Dr. Čeněk Klier, jednatel.
Šubert doktor Karel Marek Artuš Aichelburg Lada Pinkas Jan ša Kos G Schmoranz Klier Morava Morava v Brno Praha Brno Francie národní divadlo národní divadlo v Praga
21 article Požární policie.
Požární policie. Prvě než přikročeno ve včerejší schůzi Spol ku architektův a inženýrů ku pokračování v za- jímavé přednášce řed. hasičských sborů pražských p. Fr. Vejdělka, učinil předseda spolku, cís. r. inž Jahn, některá sdělení presidiální, především pal vřelou vzpomínku věnoval včera zesnulému inž. p Ad. Paterovi, jehož památka uctěna povstáním Ředitel pražských sborů hasičských pan Fr. Vej dělek přistoupil potom ku pokračování ve své před nášce o požární policii a promluvil o organisaci ha- sičstva, zejmena u nás v Praze asi takto: Máli pomoc hasičská býti účinnou, musí býti především rychlou a tu dlužno po stránce technické dvě hlavní okolnosti vzíti v úvahu. 1. Náležité roz ložení stanic po městě tak, by veškeré části téhož byly stejnou měrou chráněny a 2. náležité zřízení stanic by výprava co nejrychleji mohla býti provedena. Pokud se týče otázky prvé, jest v Praze zřízena na Starém městě stanice ústřední a kolem této jsou poboční stanice počtem 6 tak rozloženy, že lze pl v drebném prodejii ranní číslo o sobě . . . za . . . . za žh edpoleddní. . . Ve fillalkách na venkověa ranní čěíslo odpolodní . . . . . . . . 5b Inserát platí se hotově např Předplacení a inserty přijímá zdminl- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí ae těš reda kce tiskárna a ezpedice a Národnich Listá“. Rukopiiy se novracsjl.
Vejdělek Jahn Ing Francie Praha Marlanský ulice Národnich Listat Ada
22 article
požárech mime místní pobočku i ústřední stanicí v čas pomoci poskytnouti. Výjimku činí toliko pobočka libeňská, která, majíc do jisté míry samostatné řízení, toliko ve zvláštních případech velkých požárů z Pra- hy se doplňuje. Pobočky obsazeny jsou 7 muži, z nichž k ohni vyjíždí toliko 6, t. j. tolik, mnoho-li stačí k uhašení každého požáru v zárodku, po případě ohmezení téhož až do přijetí ústřední stanice. V ústřední stanici jest soustředěna stráž příbližně denně 40 mužů. Jelikož obec pražská hodlé již v nejbližší době zbudovati pro hasičský sbor novou centrální stanici, která by všem požadavkům pokroku vyhovovala, nebude zajisté nezajímavo se o této zá- ležitosti podrobněji zmíniti Připomenuto budiž zde již předem, že zmíněná centrála hasičská nemá býti společnou veškerému členstvu hasičského sboru budoucí velké Prahy, nýbrž jest toliko větší hlavní stanicí, ve které jest vrchní správa sboru soustředěna a členstvo nynějšího sboru hasičského ubytováno.
Praha
23 article
Druhá větší stanice mohla by se časem zřídi v pobočce na Novém městě a od této závisely by opět stanice okolní, ovšem že by bylo lze se zřízením této stanice ústřední počítati teprve po uskutečnění Velké Prahy. Na zřízení jediné velké slanice ústřední pro ve- škeré mužstvo hasičského sboru budoucí Velké Prahy nelze vůbec pomýšleti, jelikož by se tím i v tom při- padě, že by bylo lze umístiti tuto stanici přesně upro- střed stanic pobočních, vzdálenost mezi stanicí ústřed- ní a pobočkami při tak značné rozloze města (Velké Prahy) tak zvětšila, že by s poskytnutím rychlé po- moci, která musí zůstati vždy okolností rozhodující nebylo lze počítati Naskytá se ještě otázka, zda by nebylo výhodn místo centrály zříditi více samostatných stanic ha- sičských, kde by mužstvo stále bylo ubytováno, kde by se i cvičilo, ve službě střídalo atd Obec pražská vzala obě tyto možnosti v úvahu a dospěla konečně k přesvědčení, že vzhledem k roz- loze a poměrům místním jest nejlépe voliti cestu střed- ní, t. j. zříditi centrálu v rozměrech, jak již bylo uve- deno.
Praha Velká Praha
24 article
Důvody, které proli zřízení samostatných stanie byly uvedeny, jsou: 1. Rozdělením veškerého mužsiva hasičského sboru po více samostatných stanicích, jest sice pro prvý okamžik v té které stanici o několik mužů více k disposici, je-li však třeba vydatné posily, nelze této žádnou stanicí ihned poskytnouti, jelikož jest člen- stvo po všech stanicích v malých oddílech rozděleno. Shromáždění tohoto, pre první pomoc přebytečného a jakožto záloha nepostačitelného mužstva ze stanic pobočních v jedné, t. j. ústřední stanici, nebo dle ve- likosti města v několika podobných stanicích, jest zajisté výhodou nepopíratelnou, jelikož se z této sta- nice hlavní, ode včech odvislých poboček stejně vzdá- lené, vydatná posila tam může poslati, kde jest jí skutečně třeba. O správnosti této úvahy podává nám skulečnost nejlepší obraz. V ústřední stanici hasičské koná stráž 25, zálohu 15 mužů. Tuto zálohu bylo by lze po pobočkách rozděliti a připadlo by na 6 poboček po dvou mužích, tolikéž obdržela by i stanice ústfední.
25 article
Kdyby při tomto rozdělení mužstva vznikl na pr. větší požár na Malé straně, vyjede k ohni pobočka na Malé straně a ústřední stanice. Po vyjetí stráží zůstane na Malé straně a ve stanici ústřední po 2 mužích nelze v případě ohně na jiném místě Malé strany nebo vlastního okresu ústřední stanice ani stanicí ústřední ani pobočkou na Malé straně k potlačení ohně v síle nejméně 5 mužů nutnou stráž vyslati, taktéž i obsa- zení parních strojů, žebříků atd. jest holou nemož- Jest samozřejmo, že v tomto případě ostatnich 8 mužů, kteří po vzdálených od ohně slanicích by se rozdělili, aniž by tamtéž po vyjetí stráže valné služby mohli konati, v případě soustředění sil v ústřední sta- nici výborné služby by konati mohlo. Tím právě, že se záložní členstvo v jedné stanici soustředí, lze poměrně malým počtem členstva a ma- lým výdejem velkých výsledků docíliti To, co uvedeno zde bylo o členstvu, má částečně platnost i pro koňstvo a nářadí. Kdyby záložní pomocná oddělení měla z každě pobočky vyjížděti, musilo by býti tamtéž postaráno o více potahů, každá pobočka musila by býti opatřena nářadím všeho druhu, kdežto naopak, postačí poměrně ne patrný počet koňstva a nářadí (par- ních stříkaček, posunovacích žebříků atd.), umístí-li se toto ve stanici ústřední, která všem pobočkám po- mocí přispívá. 2. Zřízením více samostalných stanic trpí jed- notnost výcviku a ke kontrole jest třeba i roz- množení dozorčího personálu.
26 article
3. Jelikož jest při samostalných pobočkách nutno zřizovati v každé zvláštní lešení na cvi- čení, sprchy, kuchyně, mimo to míti v záloze více koňstva a nářadí, jichž se ve stanici ústřední spo- lečně pro veškeré odvislé stanice používá, jest i ná- klad na samostatné stanice mnohem větší. 4. Konečně budiž zde uvedeno, že hlavní vý- hoda samostatných stanic menších — t. j. lepší orientace mužstva v okresu, kde stále služb koná a stále se zdržuje — nemůže v Praze v úvahu býti vzata, jelikož v okresích některých stanic, jako na př.: Hradčan, Malé strany, sv. Bartoloměje, holí do roka třeba jen jednou, kdežto mužstvo stanic ostat- ních, zvláště však stanice ústřední k ohni skoro každo- denně vyjíždí. Tím, že by se mužstvo nestřídalo, trpěl by nejen praktický výcvik při ohni, ale i z ohledu stejnoměr- ného rozdělení práce a služby nelze se za zřízení sa- mostatných pobočních stanic a tím i za stálé rozdělení členstva po stanicích přimlouvati. Zásada soustředění sil uprostřed za předním oddíly, by oněch dle potřeby mohlo býti použito tam. kde jest posily třeba, není ostatně novou, a jsou dle ní i v jiných větších městech vždy kolem větších stanic seskupeny stanice menší Provedení této zásady jest ovšem podmíněno rozlohou města a tím i vzdáleností stanic a jest ny- nější Praha ještě v mezi, ve které lze zřízení jedné centrály (zde není míněna velká centrála pro Velkou Prahu) doporučití a bylo by zajisté neprávné. kdyby výhod, kterých zřízení jedné stanice poskytuje, nehledě ani k velké úspoře vydání, náležitě nebylo využito.
svatý . Bartoloměj Praha Velká Praha
27 article
Přichází ke druhé podmínce rychlého dostavení se stráže hasičské na místo ohně, t. j. k praktickému a účelnému zařízení stanic hasičských Uvádí v krátkém přehledu několik vzorů kasáren hasičských, v nejnovější době postavených, jichž prak- tické zařízení umožňuje, by doba od oznámení ohně do vyjetí netrvala déle 30 vteřin Jest samozřejmo, že této dokonalosti lze jen tehdy dosáhnouti, jsou-li hlavní 3 činitelé, t. j. mužstvo strá- že, koňstvo a povozy, pokud možno blízko sebe umí- stěny, tak aby zapřažení koní nevyžadovalo více času než vyzbrojení mužstva a vysednutí téhož na povozy. Při tom se ovšem předpokládá, že mužstvo spí úplně oblěknuto, jak jest to u všech stálých stráží hasičských zavedeno. Volba vzoru pro centrálu pražského sboru hasič- ského bude závislou ovšem od místních poměrů, zvlá- ště však od pozemku, který k tomu účelu bude určen, a jest jen k přání, by se s touto, z ohledu veřejně bez- pečnosti důležitou stavbou co nejdříve započalo. (Vý- borně! Potlesk. V debatě, potom se rozvinuvší, promluvil vrchní inženýr p. Krátký o průmyslových závodech a vy- slovil, že musí býti pro tyto závody kladeny zcela jiné podmínky než pro obyčejné budovy Arch. p. Čenský promluvil pak o bezpečnosti divadel s poukazem na požár divadla „Iroquois“ v Chi- cagu.
Krátká Čenská
28 article
V Praze 3. března.
Praha