ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9125e460-710f-11dc-928d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 57, org 24, work 2, person 230
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 4. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 64.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přody lláicí sa v Praze v alministracl na měsíe na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čoníškeu na měs na čtvit leta . . . . 7 K oo h ve slialkách: 2 K 30h na měsíe .. Pošton: a měnee nn.! : . . Ke s dvojí zísilkou na měs nrr ta. . . Kk
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Paříže, 3. března. (Zvl. telegram »Nár. L.e) Petrohradskému »Heraldu- sdělují: »Uvažuje se možnost, aby Francie neprodleně postoupila Ru- sku Obok, Džibuti anebo T ad- žuru na Rudém moři, jakož i sku- pinu Pulocondor jižně od Sai- gonu. Takový postup je za války dle mezinárodního práva dovolen Rusku dostalo by se tím důležitých stanic uhelných. Z Petrohradu, 3. března. (Zvláštn telegram »Nár. Listů«.) (7 hod. 50 min. več. Není více pochybnosti, že Čína za- sáhne do války. General Ma, jenž až do včerejška nehybně stál s voj- skem o 10.000 mužích 70 km, o Mukdenu, dal se dnes na pocho přímo na Mukden. Ze Šauchaj- kvanu docházejí rovněž znepoko- jující depeše: Gendral Juanši- kaj stojí severně od tohoto města s ohromnou silou vojska, jehož počet páčí se na 60.000 mužů. Z Mukdenu došla do Petrohradu během dnešního dne spousta depeši a velmi četné odeslány nazpět- Obsah jejich naprosto se tají. Z Petrohradu, 3. března. (Zvl. te- legram »Nár. Listů«.) Dle zpráv plukov- níka Marova napadena byla ruská hlídka u Palejheotse tlupou čín- ských lupičů, počtem asi pěti set mužů, v průsmyku horském, vý- chodně od Hajšenu. Lupičská rot vyzbrojena byla manlicherkami. Ruské vojsko, počtem jednoho pra- poru pěchoty, bilo se statečně, ale teprve, když přibyly dvě nové set- niny, lupiči zahnáni. Bitka byla velmi krvavá. Na bojišti zůstalo 42 padlých Rusů a 38 zraněno; na straně útočníků nalezeno 87 mrt- vých. Poněvadž lupiči utekli do blízké vesnice Čuvanho a zde se opět bránili, byla vesnice vypálena. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Paříž Herald Francie Džibut Sai Rusko Petrohrad Čína Mukden Šauchaj General Ma km Gendral Juanša
6 article Před osudným experimentem v Uhrách.
Před osudným experimentem v Uhrách. Kdežto šlechetný patron německých obstruk čníkův dr. Körber zkouší udolat naši obstruke svými spanilomyslnými repressaliemi vůči sněmu českému a financím královstvi českého, — translajtánský kollega jeho Tisz a Ištván chápe se proti obstrukci maďarské prostředku jiného chystá se dnes nebo zejtra podati sněmu uherskému návrh na změnu jedna- cího řádu, kterou chce dosíci toho, by určité státní nezbytnosti, jako zejmena rozpočet státní, branecké a vyrovnací předlohy bylyv určité lhůtě sněmem uherským vyřízeny, aniž by tomu menšina opposiční jakýmikoliv prostředky obstrukčními zabrániti dovedla. Napohled dosti tvrdý oříšek, ale syn sta- rého lišáka Kolomana Tiszy zdědil prý po ote
doktor Körber Koloman Tisza Uhry
7 article
potřebně vlohy: smělost i prohnanost. Vtip za mýšlené Tiszovy »opravy« jednacího řádu má sice cizí peří — pocházíť od jistého dra. Eugena Ullmanna, který ho dal k lepšímu již dne 13. ledna t. r. ve vládním »Pester Lloydu« — ale to nevadí; vem kde vem, jen když to pomáhá. Nápad záleží v tom, že na příště každá zvlášť za nutnou označená vládní předloha považuje se za přijatou, pakliže nebyla sněmem v určité lhůtě (půlletní neb roční) od svého podání většinou zamit- nutal! Tím má býti opposice donu- cena, aby raději pustila se chutě do projednání a možného opravení nelibých sobě vládníc předloh, než aby obstrukcí svou každé hlaso- vání o nich mařila a tak vládě jen ku nezmě- něnému jich uzákonění dopomohla.
Ullmann Lloyd
8 article
Poněvadž by se však dalo namítati, že by pak mohla vláda sama i proti větši ně každoukoliv předlohu svou prosadití, když by jen uměle prodlužovala rokování o ní třeba lstivým drážděním opposice nebo v tajném do- rozumění s menšinou —: má býti na ochranu vůle většiny zavedeno toto parlamentní unicum: když v dané kratší lhůtě proti t které vládní předloze podá se pí semný protest podepsaný větši no poslanců, nesmí se předloha ta státi zákonem, leč byla-li řádným hlaso- váním přijata většinou v plné sněmovně. Protes dotčený může se týkati také jen jednotlivých odstavců vládní předlohy, čímž jejich uzákonění bude vyloučeno. — Nedá se upřiti: slakovitě chytře upletená to klička na prospěch vlád a na úkor opposič- ních menšin: ale zároveň nad míru nebez- pečná oprátka pro budoucnos říší, v jichž zastupitelstvech národních nestoji proti sobě jen strany politické nebo stavovské, nýbrž strany národní, představující křivdou a bezprávím roztrpčené a znesnadněné spolu národy. Představme si tak nesprave dlivě v ohledu národním složen sněm, jakým jest podnes poslanecká sně movna uherská.
9 article
V jaké nebezpečí trvalé a beznadějné byla bý tu vydána většina nemaďarských národů pod vládou a většinou sobě nepřátel- skou, dokud by se jí nepodařilo dosíci vol- bami rozhodné většíny ve sněmu uherském. Na štěstí však není Tisza mužem tak velikým sympatickým, aby mu podobný husarský kousek. otřásající samými principy a základy sněmov- ního zřízení, tak snadno prošel. Drsnou a pří- krou svou povahou odpuzuje i politické stou- pence, kdežto z odpůreů politiekých činí si soky osobní. Přes všechny cenné, ba obdivuhodné vymoženosti, jež přinesl nedávno maďarskému národu na poli vojenském, — nevydobyl si Tisza důvěry a lásky maďarských srdci. Strana Košu tova sice od chvíle té postavila obstrukční ruč- nici k noze, ale — jak včera Polonyi důrazně Tiszovi do očí připomněl, neuzavřela proto ješt žádného spolku s vládou proti obstrukci, neza- vázala se, že ji chce potírati v jejím boji za ma- ďarský armádní jazyk v plucích uhe ských, nýbrž sleduje s ní týž eil a varuje vládu, aby se ne- opovažovala sáhnouti na svobodomyslný jednac řád uherské sněmovny s obmysly utlačovacími proti menšině opposiční. »Za našich poměrů by bylo osudným, sáhnouti na drahý nám všem poklad našeho svobod- ného řádu jednacího!« zvolal ve jménu celé strany Košutovy Polonyi včera na pana Tiszu: »Je-li zapotřebí nějaké změny našeho jednacího řádu, pak staň se změna ta nikoli v plamenech vášní, nýbrž za klidu a pospolitého míru. Nechť nezapomíná ministerský předseda,
Tisza Koša Košutův Polonyi uherský sněmovna
10 article
kterak povstal tento náš jednací řád sněmovní Že povstal na základě úmlu vy stran a byl eelou sněmovnou schvá- len, tak že jest zaručen a zabezpe- čen mužným slovem veškerých po- slancův a nemůže býti změnén slušně jinak. než za dobrovolného souhlasu všech!« Tak opovídal Polonyi překvapenému Tiszovi předem již boj ve jménu silné strany Košutovy, aniž by ještě znal potměšilého obsahu Tiszova nového jednacího řádu. Důrazné pro- hlášení, „že strana neodvislo st schvaluje a podporuje cíle, z a ně bojuje obstrukce Ugronovy frakce“ — předcházela však rozhořčená dvoudenní po- týčka a pponyovcův proti Tiszovi, pro- zrazující hluboké spodní proudy nenávisti a ne- důvěry osobní. Ba věru, spíše s Košutem Feren czem i s Polonyem dovedl by lstivý, energický Ištván Tisza býti hotov, nežli s chytrým a cti žádostivým osobním sokem svým, Albertem Ap ponyem, jenž mu onen delegační souboj ze dne 23. února sotva kdy odpusti! Všechen politický svět užasl nad prudkost a jízlivostí nájezdu Tiszova proti bývalému před- sedovi uherské sněmovny poslanecké. Jaká bylr asi příčina té neobyčejné podrážděnosti a bez ohlednosti, s jakou ve Vídni, před forem de legačním napadl Tisza hraběte Apponye, vy- týkaje mu proteovskou nedůslednost, věčnou rýpavost a potutelné, úkladné kazimírství při ne- jasnosti politických cilů. Napadený Apponyi sice se dovedl bránit, nezůstal Tiszovi mnoho dlužen — ale po souboji nepodali si sokové pravice. nýbrž rozešli se nesmířenější než před tím. A tento osten hněvu osobního v prsou Appo- nyových stane se bezpochyby Tiszovi osudným. Sok, který povalil tak rázem Khuena-Hédervára uštve a udolá bezpečně také nenáviděného Tiszu! Ke změně jednacího řádu ve sněmovně uherské asi tak brzy nedojde — spíše k nove obstrukci a k nové krisi] —
Polonyi Tisz Košutův Košut Feren Polony Ištván Tisza Albert Apa Appa Vídeň Tisza Apponya
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. března. (Uherské vlád n předlohy.) K referátu o včerejší schůzi uher- ské poslanecké sněmovny dodáváme seznam předloh, podaných vládou sněmovně. Ministn obchodu Hieronymi podal osnovu zákona, jímž má vláda býti zmocněna, aby zahájíla s Německem a Italií vyjednávání o obchodních smlouvách. Ministr honvédů Alex. Nyiri podal předlohu, jíž se dosavadních 250 nadačních míst pro uherské chovance vojenských ústavů roz- množuje o 1073, a sice o 93 místa ve vojenských akademiích, 180 míst ve vojenských reálkách 800 míst v kadetních školách. Náklad na tyto nové nadace bude obnášeti 612.800 K, ale na- dace budou zřizovány postupně, tak že na letošní rozpočet by připadlo jen asi 75.000 K. Ministn spravedlnosti Alex. Plosz podal předlohu zá- kona, jímž se pro členy panovnické rodiny zři- zuje nový uherský vrchní maršálský soud; ob- sah této předlohy podán už ve včerejším referátě. Hr. Tisza jako správce ministerstva vnitra po- dal předlohu stran úpravy platů stoličných úřadníků, tak aby úřadníci samosprávní byl v platech srovnáni se státními úřadníky od Xl. do VI. platební třídy. Týž podal další předlohu stran úpravy platů obecních a okresních notářů (tajemníků), dle níž roční služné tajemníka ne- smí býti menší než 1600 K a poměrné příby- tečně neb naturální byt. Konečně ministr vnitrn podal další osnovu zákona, jímž se mění a opra- vují některé odstavce zákona o vedení matrik. Z Pešti, 3. března. (Objednávka no- vých monitorů.) „Pesti Naplo“ měl zprávu. že ministerstvo vojenství objednalo v peštsk loděnici „Danubius“ dva nové monitory pr
Alex K Ministn Tisza Pest Napnout Praha Německo Hradec Pešť Danubius
12 article
Dunaj s podmínkou, že musejí býti dohotoveny s největším urychlením, začež se společnosti do- stane zvláštní náhrady. Se strany úřadní vysvě- tluje se, že objednávka obou monitorů stala se již před rokem následkem usnesení obou dele gací, že se na monitorech skutečně pracuje, jich dohotovení vyžaduje celkem asi půldruhého roku, že však se žádné strany nebylo naleháno na urychlení práce a také žádná mimořádná ná- hrada loděnicím neslíbena. Z Krakova, 2. března. (Ze „Slov an ského klubu“.) Krakovský „Slovanský klub“ věnoval svou nedělní schůzi uetění pa- mátky nedávno zesnulého prof. moskevské uni- versity, Borisa Čičerina. Ve schůzi, velm četně navštívené, vylíčil prof. Zdziechowski věde ckou činnost zesnulého ruského právníka a za- stavil se podrobněji zejmena u jeho názorů na poměr rusko-polský. Boris Čičerin dle líčení řeč- níkova byl právník a filosof, vzdělaný na zá- sadách filosofie německé, zvláště Heglovy, při tom však hluboce náboženský, poctivý, šlechetný a neobmezeně spravedlivý, šířil zásady nejvzne- šenější ethiky, opřené o víru v boha a lepší bu- douenost lidskosti. Polska osobně neznal, ale otázka polská poutala ode dávna jeho pozornost a neustával hlásati, že Rusko jest povinno na- hraditi Polákům křivdy na nich spáchané. Či- čerin napsal ve zvláštní brožuře, že Polákům v říši ruské má se dostati úplné rovnoprávnosti s Rusy. Poctivý smír s Poláky byl Čičerinu zá- rukou klidné budoucnosti Ruska. Výklad prof.
Boriso Čičerin profesor Zdziechowski Čičerin Heglův Polák Rus Krakov Polsko Rusko
13 article
Zdziechowského zavdal podnět k delší debatě v níž projeveno mínění, že snad myšlenka Čiče- rinova jest dnes bližší svého uskutečnění, než kdykoli dříve a že nynější válka rusko-japonská může vésti také ke smíru rusko-polskému. Usku, tečněním myšlenky Čičerinovy Rusko nabylo by nových sil k udolání mnohem nebezpečnějšího nepřítele, než jest Japonsko a hrozícího současně všemu Slovanstvu. Tím nepřítelem jest Prusko a nával germanismu. Ze schůze vyslán též sou- strastný telegram vdově Čičerinově.
Zdziechowski Čič Čičerinův Rusko Japonsko Prusko
14 article Pohřeb dra. Erazima Vlasáka
Pohřeb dra. Erazima Vlasáka Truchlivé bylo putování po Černokostelecké sil- nici k okresní vinohradské nemocnici, s jejíž průčel od otevření tohoto humanitního ústavu poprvé vlály smuteční prapory. Jak králce tomu, co okresní ne- mocnice ve slavnostním hávu vítala četně hodnosty Tenkráte primář nemocnice dr. Erazim Vlasák srdečné a upřímné proslovení učinil účastníkům slavnostního olevření nové okresní nemocnice. A v téže místnosti. kde ujisťoval, s jakými krásnými snahami ujme se důležilého svého úkolu, v téže místnosti byl primáři dru. Vlasákovi vystaven mohutný katafalk. Náhle úmrtí milovaného lékaře vzbudilo netušený rozruc i za hranicemi místa působení dra. Vlasáka. Prolo také nekonečně zástupy putovaly včera odpoledne k vinohradské okres. nemocnici, aby odtud k věčnému odpočinku na vinohradský hřbitov doprovodili ob- níbeného tékaře. Tělesné ostatky jeho spočívaly v kovově čern rakvi na vysokém katafalku. Na rakvi položen věnec z bílých květin, jejž dceruška tatínkovi věnovala. A kolkolem ze svěžího zelení a květin utvořen háj. jejž několik řad planoucích voskovic ozařovalo.
Erazim Vlasák doktor Vlasák
15 article
Věnce a kytice věnovali dále: Josef a Eleonora Jungwirthovi, ct. M. sestry nemocnice, rodiny Herb- stova, Očenáškova, Pr. Krátkého, Trnkova, Maršne- reva, Urbanova, Záveských, Součkova, prof. Ště- pěnka a Grundova, Měšťanská beseda na Kr. Vino- hradech, Bedř, Čáslavský, osiřelá redakce „Časopisu českých lékeřů“, dr. Jan Třebický, Mělnicko- roudnická župa, Župa lékalů z Česko-Brodska, karlínská, král.- vinohradská a žižkovská, Ústřední jednota českých lékařů, Sokol pražský, Radim, Jiří a Jaroslav Horá- kovi, nádhernou kytici palmovou věnovali „Přátel z bývalých velkých středisk českého studentstva“ Česká obec sokolská, Jeniček Huse, MUDr. Fr. Rubeš Spolek českých lékařů v Praze, dr. O. Pílanzer, Marie Horáková, Vlasta Čížkova, Ant. Brich a j. v. Kaple ústavu už dávno před ustanovenou hodinou pohřbu byla navštívena přečetnými smutečními hosty. jichž shromáždilo se před 3. hod. odpol. takové množ- ství, že naplněno bylo celé rozsáhlé prostranství před administrativní budovou nemocnice. Byli pak mezi smulečními hosty zejmena: zástupcové obce vino-
Josef Jungwirthův Herb Očenáškův Krátký Trnkův Maršne Urbanův Záveský Součkův profesor Šta Grundův Kristus Čáslavský doktor Třebický Radim Jiří Jaroslav Horý Hus MUDr Rubeš Pílanzer Horáková Čížkův Antonín Brich Mělnicko ČeskoBrodsko Francie Praha Vinohrad Bedř Sokol pražský spolek český lékař
16 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za S . . za zk Vodlpole dní Ve filialkách na renkorě: n0 ranní číslo. . . . . odpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty platí se hotově napřea Přečplacení a inserty přijímá v dminl- strace v Mazianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce, Uakárna u ezpodise „ Národnich Listě“ Eukopisy se nevracsji.
Inserý Mazianský ulice
17 article
hradské pp. starosta Víšek, náměstek Bureš, Hen- drych, Vodička, Mokrý, Holeček, Bílek, Očenášek. Novotný, dr. Jahn, dr. Hněvkovský, Štěpánek, Pro- kopec, dr. Čmuchal a Masák, za okresní výbor vino- hradský pp. dr. Herold a Maršner, okr. tajemník dr. Uchytil; za okresní výbor žižkovský pp. dr. Kotýnek, dr. Želenka, Baroubek, Tožička, Kurz, Šmídl, Praus, Bucháček a Nápravník; za obec Vršovice pp. starosta Drobný a Jäger; obecní starší král. hl. města Prahy pp. Šindelář a prof. Horáček; J. Švehla ze Záběhlic; professoři českého vysokého učení Karlo - Ferdinan- dova pp. dr. Reinsberg, dr. Hlava, dr. Maixner, dr. Rubeška, dr. Kaufmann, dále pp. prof. dr. Franken- berger, předseda lékařské komory, prof. dr. Kimla, primář dr. Haasz, vrchní zdravotní rada dr. Dvořák, ředitel porodnice, prof. dr. Pešina, prof. dr. Henl, doe. dr. Heveroch, prof. dr. Hanel, doc. dr. Výmola, doc. dr. Sylaba, doc. dr. Haškovec, prof. dr. Slavík, soudní lékař dr. Prokop, dr. Kristen, prof. dr. Krejčí, d Zeman z Hostouně, dr. Porges, dr. Klika, dr. Nečas, dr. Danda z Klobuk, dr. Pilař, zdravotní rada dr. Záhoř, dr. Janatka, dr. Symon, dr. Stretti, dr. Švácha, doc. dr. Pitha, okr. lékař dr. Horníček, ryt. Webe z Pravomilů, zem. škol. inspektor Rosický, dr. Stolz, dr. Rejthárek, řed. nemocnice v Král. Městci, dr. Hněvkovský, doc. dr. Švehla, dr. Hausmann, dr. Se- merád, dr. Honzák za redakci „Č. č. L.“, dr. Janda z Řepína, dr. Rubeš z Vodňan, dr. Srba a dr. Kub z Kralup, dr. Sommer z Košíř, dr. Jirsa z Pankráce, dr. Kvasnička, okr. lékař dr. Kulhánek, dr. Koutník z Lán, dr. Kohout ze Žleb, za Ústřední jednotu českých lékařů dr. Kallmünzer z Mělníka, za Spolek zubních lékařů dr. Väter, Chládek a Havlín; dále pp. posl. red.
Víšek Bureš Vodička Mokrý Holeček Bílek Očenášek Novotná doktor Jahn Hněvkovský Štěpánek Herold Maršner Uchytil Kotýnek Želenka Baroubek Tožička Kurz Šmídl Praus Bucháček Nápravník Drobná Jäger Šindelář profesor Horáček J Švehla Reinsberg Maixner Rubeška Kaufmann Franken Kiml Haasz Dvořák Pešina Henl Heveroch Hanel docent Výmola sylaba Haškovec Slavík Prokop Kristen Krejčí Zeman Porges Klik Nečas Danda Pilař Záhoř Janatka Symon Stretti Švácha Pith Horníček Rosický Stolz Rejthárek Král Švehla Hausmann Honzák Janda Rubeš Srba Kuba Sommer Jirsa Kvasnička Kulhánek Koutník Kohout Kallmünzer Väter Chládek Havlín Vršovice Praha Záběhlice Hostouň Klobuky Městec Řepín Vodňany Kralupy Košíře Pankrác Lány Mělník žižkovský page vysoký učený KarlaFerdinany lékařský komora spolek zubní lékař
18 article
Anýž, za Sokol pražský dr. Podlipný a dr. Novotný. dr. Hovorka, dr. Rezníček, dr. Rašín, dr. Třebický, dr. Preiss, dr. Dutka, dr. Hlaváč, dr. Žák, za okresní soud vinohradský adjunkti Erhardt, Kopřiva a Kořínek, pak pp.: K. St. Sokol, Štěpánek, okresní soudce rada Spěšný, řed. K. V. Rais, lit. Hora, adjunkt Krouský, Em. Svagrovský, tajemník Waněk, dr. Josifko, sub- stitut dr. Karhan, dr. Mareš, dr. Doubravský z Kro- čehlav, dr. Šmakal z Čakovic, dr. Mudrych z Podolí, za Jednotu samosprávných úřadníků pp. Řezníček a Materka, za Spolek zvěrolékařů p. Hamáček, za Sdru- žení lázeňských lékařů pp. dr. Mladějovský a dr. Kříž, za Spolek českých mediků pp. MUC. Sylaba, MUC. Kršík a MUst. Jirkovský, dále nakl. Grosman, Č. Kra- tochvíl, řed. Vlach, K. Brejška, Kubát. A. E. Mužík, za Českou obec sokolskou JUC. Mašek z Vysočan, dr.
Podlipná doktor Novotná Hovorka Rezníček Rašín Třebický Preiss Dutka Hlaváč Erhardt Kopřiva Kořínek Sokol Štěpánek K V Rais Krouská em Josifko Karhan Mareš Doubravský Mudrych Materka page Mladějovská Kršík MUst Jirkovský Grosman Vlach K Brejšek Kubát A E Mužík Mašek Čakovice Podolí Vysočany Sokol pražský doktor rada Spěšná Waněk spolek český medik sokolský JUC
19 article
Ostrčil za Politický klub vinohradský, za Spolek če- ských feriálních osad dr. Klíma a Švestka, zástupcové Klubu vinohradských cyklistů, Měšťanské besedy, Ob- chedního gremia, Nemocenské pokladny, různých živ- ností, Kuratoria okr. nemocnice, Odboru Ú. M. Š. na Král. Vinohradech, prof. inž. Novolný, dr. Heiler, zem. škol. insp. Procházka, řed. Kavka, řed. Kanda, dr. Sekerka z Unhoště, starosta obce Volovic p. Houdek, okresní lékař dr. Horníček ze Smíchova, okr. lékař dr. Fischer z Karlína, dr. Sejk, dr. Požár z Bělé, vrch. okreslní lékař dr. Friedl, tajemník komory lékařské dr. Kondrla, úřadníci obce vinohradské v čele s ře- dítelem p. drem. Fuksou, zástupcové obcí Nuslea Podolí, členové Sokela vinohradského se starostou Hermannem, četné dámy vinohradských spolků a j. v. O 3. hod. odpol. monsig. Lehner za assistence duchovních vykonal pohřební obřady a než byla ra- kev snesena do pohřebního vozu, rozloučil se s milým kollegou primář chirurgického oddělení p. MUDr.
Ostrčil doktor Klím Švestka Ú M Š Král profesor Ing Heiler Procházka Kavka Sekerka Houdek Horníček Fischer Sejk Požár Friedl Kondrla Fuksa Sokel Hermann Lehner Ob Kanda Unhošť Smíchov Karlín Bělá spolek če komora lékařský doktor Nuslea Podolí
20 article
Michal těmito slovy, mohutný dojem způsobivšími, takže jediné oko nezůstalo nezarosené: Za nedlouho l udou tomu teprve dvě léta, co tato tichá síň byla pcsvěcena. Zde byli jste tehdy shromážděni, když dojemnou řečí starosta kuraforia nemocnice p. dr. He- rold a náměstek p. Bureš odevzdávali dokončenou, nákladnou stavbu okresní nemocnice a zde slyšeli jste odpověď a slib, který dr. Vlasák jménem obou primá řů výmluvnými ústy skládal. Tehdy slunný jarní den, hrdost a nadšení pro zdařilé dílo humanity plnily tuto síň, chodbu i schodiště. Dnes shromáždili jste se opět a to v počtu ještě větším. Než jaký to rozdíl! Dnes vlají nám vstříc prapory smuteční, a síň slav- nostní zastřena černě. V ní stojí katafalk, plají vo- skovice, všude i ve tvářích rozložil se smutek. Jeden ze strážců, jímž svěřili jste svůj poklad, není mezi námi. Neúprosný osud sprostil jej slibu a povolal na místo jiné, odkud není návratu a vy shromáždili jste se, abyste uctili jeho památku. Četné shromá ždění vaše, vřelá účasť veřejná, posmrtné články časopisů všech směrů politických, svorně zásluhy našeho ze- snulého velebící, jsou důkazem, že nezemřel člověk všední. Jsem prodchnut vědomím, že nemožno vše- strannou jeho činnost v krátké řeči vylíčit. Zásluhy jeho o národ v politickém ohledu, jako spisovatele, žurnalisty, zásluhy jeho o Král. Vinohrady — budou zajisté vděčně vzpomenuty jinými, povolanějšími ústy. Chci nastíniti obraz Vlasáka jako lékaře, lidu- mila a primáře nemocnice. Pocházel z českého ven- kova, měl otevřenou hlavu, zdravý, úsudek, odhodla- nost, pohotovost, svědomitost, neúmornou píli, sebe-
Michal tento He Bureš doktor Vlasák Král
21 title
FEUILLETON.
22 article Z naší novodobé minulosti.
Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Serváo Heller.
doktor Serváo Heller
23 article
V době absolutismu.
24 article
(Slavnost dekorovaného purkmistra. — Německé divadelní hry. — Různé produkce. — Zlatá doba dilettanské hudby. — Doba poroby s du- hové perspektivy. — Prostý život. — Jak se svítilo.) V předchozí části těchto upomínek zmíni jsem se o slavnosti národní gardy vlašimské. Však rozpomínám se ještě na jednu slavnos z pozdější doby, na slavnost, jež tvoří v pamět mé jakýsi pendant čili protějšek ke slavnostní mu svěcení praporu národní gardy mého rodí- ště — bylo to slavnostní dekorování vlašim- ského purkmistra Františka Říhy záslužným kří- žem asi ve druhém nebo v třetím roce Bachovy absolutní vlády. Byio opět krásné nedělní jitro a vlašimské zvony, jejichž zvuk a harmonie sobě rovné hle- dají, zněly zase tak velebně, lahodně a tklivě že jsem jako opojen naslouchal, jakémusi luz nému snění se oddávaje. A kolem okna našeho druhého rohového pokoje, cestou, kudy lidé do kostela chodili a ve »velké době« setník Toula národní gardu k bohoslužbám vodíval, co chvíli po zpátku před ní kráčeje, bral se opět slav- nostní průvod, ale tentokráte docela civilní. Vidím dosud jasně pana purkmistra Říhu v čer- ném upjatém fraku a s lesklým cylindrem na hlavě, kterak mezi dvěma radními a obecním zastupitelstvem provázen — všechno bylo černé a cylindry svítily všem nad temeny — kolem školy kráčel zamyšlen, bled a jako nad ostatní svět povznešen . . . . . Za obecním výbo- rem a přednosty pořádků postupoval velký dav lidu, po stranách průvodu kráčeli zástup- cové cechů s rozžatými, mosazí kovanými sví- tilnami na dlouhých černých žerdích, na valech
Říha Bachův Byio Toul
25 article
u zámku a za kostelem vypalovány hmoždíře před chrámovými vraty vítaly oslavence fnan fáry trubačů s vířením vlašských měděných V kostele bylo v prvních lavicích shromá- žděno státní úřadnictvo v plné parádě, nebot podkrajský hejtman z Benešova, pan Přibyl, z vítal sám do Vlašimi, aby purkmistrovi při slavné bohoslužbě připjal na hruď lesklý křížek s purpurovou stuhou. V zaskleném pak arkýř vrchnostenského oratoria bylo vidět krásnou tehda kněžnu, klečící před rozevřenou modli tební knihou a za ní vysokou, štíhlou postavu vůdce státoprávní opposice posledního českého stavovského sněmu z roku 1847, potom hlav- ního odpůrce našich politických snah, knížele Karla z Auerspergů . . . Co pak v kostele se dělo, netřeba vypravovati. Po skončené boho- službě sešla se honorace města na zámku v obřadovém sálu, kdež velká hostina byla uspo- řádána, a po požehnání hrály ve všech hostin- cích hudby. Touto slavností byl také případně vyzna- čen převrat, jenž ve veřejných našich poměrech a v rozpoložení lidu tak rychle se udál.
Přibyl Karel Auersperg Benešov Vlašim
26 article
Jak hluboko národní reakce zasáhla, vidno mimo jiné z okolnosti, že i do Vlašimi jako před rokem 1848 zase německé kočující diva- delní společnosti přijížděly a zde třebas několik neděl německá představení pořádaly ! Obecenstvo nebylo tím nikterak pohoršeno a divadelní sál hostince »Na poště« býval večer skoro vždy slušně navštíven. Zjev tento nebyl tehda žádnou zvláštností Do roku 1849 nebylo totiž vůbec žádných če- ských divadelních společností a řečeného roku 1849 zřízena péčí předních pražských vlastenců a politiků společnost Prokopova, jež měla v če- ském lidu budit chuť a lásku k divadelním hrám, jakožto pomůckám pronikavého národního probouzení. Tato společnost přečkala absolu- tismus a přešla potom do éry konstituční. Vedle ní hrály po česku kočovním způsobem od roku 1851 do 1853 společnost Jos. Kaj. Tyla (na koncesi J. Kullasa) a od roku 1853 společnost Standerova (na koncesi Filipa Zöllnera), jeiímž
Tyl J Kullasa Standerův Zöllner Vlašim Prokopův Jos
27 article
kotlo. režisérem byl Tyl a po smrti Tylově (r. 1856) Grau a po tomto Čížek. Roku 1860 rozešli se Zöllner a Šlandera a tento převzal pak (už bez překážky) koncesi Kullasovu. Hrály tedy po ce- lou dobu absolutismu českému lidu — v Če- chách a ve Vídni — stále jenom dvě kočujieí společnosti. Více koncesí nebylo lze na pražském místodržitelství vymoci a ježto se také ochotni- ckým hrám českým velké překážky činily, měly německy hrající společnosti takřka monopol takž stávalo se, že i nejryzejší česká města místa, jako moje rodiště Vlašim, občas na ně meckých představeních nalezala pochoutku.
Tyl Grau Zöllner Šlander Kullasův Vídeň Vlašim
28 article
Já sám chodíval jsem jako hoch se zalí- bením do těchto předslavení, ačkoli jsem tomu. co na jevišti se mluvilo, skoro nic nerozuměl Vstupného jsem neplatil. Můj otec půjčoval totiž hudebníkům nástroje do orkestru a za to měli jsmo ku představením vždy volný vstup. Mne bavily především lesklá zbroj rytířů a citová ro mantika tehdejších činoherních kusů, jež dět skou moji fantasii hojně podněcovaly; děj kusů chápal jsem asi tak, jako chápeme smysl dobře prováděné němohry. Můj otec do takovýchto německých představení nechodil, ani matka má, ačkoli byla »moravskou Němkyní«, t. j. deerou z měšťanské rodiny v Jihlavě, ale brojit proti německým hrám se nesmělo, nejméně pak smě se toho odvážiti venkovský učitel, a takž pova- žoval jsem německé hry za prostou, nezávadnou zábavu. Z měšťanstva chodili do německých představení všichni, kdož německy mluvit uměli aneb aspoň německy rozuměli, ba nemýlím se asi, tvrdě, že tam chodili mnozi a mnohé, je- nom aby se zdálo, že německy umějí. Mimo představení kočujících společnosti v mém rodišti jiných německých her nebývalo, avšak v jiných, větších městech českých nebylo žádnou vzácností, že i ochotníci, tedy češtía snad i uvědomělí občané pro zábavu svých spoluobčanů německé kusy německy hrávali, čehož je hojně pamětníků a svědků. Snad či- nili tak proto, že jim příslušný úřad česky hráti nedovoloval, ale jisto je, že se podvolovali panujíeí politické módě anebo úřadnímu ná- tlaku se srdcem až přilis lehkým.
Němkyně Jihlava
29 article
Takové poklesnutí národního ducha zaví nila u nás politická reakce, takovou protiná rodní reakci způsobil v našem životě několika- letý absolutismus! Když německá divadelní společnost město opustila, nastala vlašimské honoraci zase doba stálé večerní nudy, kterouž si pánové z elity to jest z úřadnictva, zaháněli schůzkamiv »kasině«, jež bylo v knížecím pivovaru na se- verní straně zámku, dámy pak kávovými schůz- kami, jež arci odpoledne již začínaly a dříve končily, než kasinové táčky pánův. Příslušníe mimoelitní honorace scházeli se v nejlepším tou dobou hostinci. Velkými událostmi bývaly »akademie«, kte- rýmž se později říkalo »besedy«. Byly to kon- certní večery, na jejichž programu se nalezaly produkce orkestrální, sborové a sólové zpěvy čísla houslová nebo klavírní a deklamace, vše po důkladných zkouškách prováděno místními ochotníky. Aby proti nim nebylo s úřadní strany činěno námitek, voleny k pořádání jich naroze- niny nebo jmeniny císařovy a císařovniny, den nastoupení vlády panujícím císařem nebo po dobné více méně »loyální« příležitosti. Cvičitelem a dirigentem orkestru býval vždy můj otec, jenž vůbec celý hudební program sestavoval.
30 article
Občas, ale málo kdy, mívali jsme také pro- dukce umělců z povolání. Přicházeli toliž druhdy potulní absolvovaní konservatoristé a po- řádali s dovolením přislušného úřadu koncerty na různé nástroje, na hoboj, fagot, klarinet lesní roh, na violu d'amour, violoncello, housle a také na kontrabas. Ba i jednotlivé balletní tanečnice zavál k nám časem na produkce praž- ský nebo vídeňský vítr a tu byla ovšem celá společnost jako elektrisována. Leč to vše dosta- vovalo se jenom zřídka kdy a bývalo pravou slavností. Jinak plynul všemu lidu čas v tiché nudě jednotvárného života. Hluchou téměř monotonii ve- řejného klidu přerušovaly u nás a vůbec na venkově za denní doby občasné návštěvy potulných du- dákův, italských pifferarů, srbských nebo hiucul ských medvědářů, domorodých kejklířů a akro- batů, což arci namnoze dosud se děje, ale ni- kterak už tolik a takové pozornosti nevzbuzuje, jako za onoho času, kdy vše ostatní spalo.
klarinet lesní roh
31 article
Tato doba úřadně žádaného a také vynu- ceného ztišení, v níž všechny politické, národní a společenské snahy na povel utuchly, hospo- dářské otázky a problémy do lidu ještě nevni- kaly, vědecký ruch nepatrný byl, technické od- bory teprve k nějakému rozmachu těžce se pro- pracovávaly a vyšší umělecký život jenom přední, vznešenější kruhy velkých měst zajímal, byla velmi přihodnou pro ochotnické čili dilettantské pěstování hudby. Jako v dobách předbřezno- vých byla i po opětném nastolení absolutismu hudba zálibou a sportem všech idealněji rozpo- ložených povah. Učitelové byli téměř všude do- brými, namnoze výtečnými a všestranně vycvi- čenými hudebníky a učiteli hudby; vedle nich pak nalezalo se ve všech i menších městech hojně úřadníkův, obchodníkův a řemeslníků, kteří s láskou a vážnou opravdovosti hru na nějaký nástroj pěstovali a ke spolupůsobení při veřej- ných produkcích vždy s radostí ochotni byli. Za takových okolnosti bylo možno pořádati s velmi slušným úspěchem shora dotčené »aka- demie« i v městech docela malých a hudba chrámová prožívala tu svoji zlatou dobu. Času bylo dosti, veřejných podniků a zábav pramálo, a takž bylo hudebníkům diletlantům namnoz skutečnou pochoutkou, ztráviti řadu večerů aneb i půldnů zkouškami k veřejnému provedení skladeb symfonických, oratorií a velkých figu- rálních mší. Produkce tyto nedostihovaly arci výše velkoměstských koncertů, ale měly pel vůni čisté, idešlní a do jisté míry také obětavé lásky k hudebnímu umění a působily obecen- stvu vždy srdečné, osvěžující a povznášející potěš ení. V jistém ohledu vzpomínám dob absolu tismu s jakousi pochoutkou. Když totiž myšlen- kami do časů svého mládí zalétám a způsob tehdejšího života dle věrné paměti si předsta- vuji, zdá se mi, že lidé tehda, za generálního