Číslo 69.

Praze, dne 12. března 1900

Ročník IV

Hedakce, administrace expeaice praha, Pštrossova ulice, číslo 200 - II. Refrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Rezapečetěne reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častějsí inserci pc- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šeste hodině ranní.

KAl V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za Teleton redakce č. 1126 Slunce vychází v 6 hodin 23 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 58 minut odpol.

LKl Pondělí: Sv. Řehoř Veliký, papež. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně V c. k. dv. kapli na hradě Praž. od 12.—16. t. m. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . . K 33.6 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . . . K 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- te, Anglie a Ruska: čtvrtletně . . . K 13.20 . K 52.80 eloročně Telefon redakce č. 1126.

7Oleté narozeniny Josefa Hessouna. Večer dp. Josefa Hessouna, amerického Čecha- vlastence a faráře v St Louis, uspořádala včera li- terární sekce družstva Vlasť v sále Katolické Besedy za neobyčejného účastenství posluchačů, mezi nimiž znamenali jsme zvláště synovce oslavencova, sekretáře při c. k. řiditelství pošt a telegrafů v Praze, pana Jos. Hessouna, c. a. k. dvorního lesního p. Fr. Ma- touše, p. prof. dra. Matěje Kováře, spisovatelku pí. Vlastu Pittnerovou, pí. Marii Eberlovou, majitelku spediterského závodu aj Místopředseda p. řídící učitel Josef Flekáček zahájil schůzi po 6. hodině večerní a uvítal pří- tomné slovy: »Každý z nás rád vzpomíná dob svého mládí, protože teprve ve věku pokročilém dovede chápatia oceniti kouzlo jejich. Své dětství ztrávil jsem po vět- šině na českém jihu, kde býval jsem svědkem hro- madného stěhování lidu českého do daleké ciziny za moře. Byli to lavně agenti, kteří vábili lid k od- chodu do Ameriky. Když pak vystěhovalci někteří dopisy pamatovali na své příbuzné v českém kraji, dvojí stesk líčili na stránkách svých listů. Předně stesk po vlasti a domovu a druhé po českých kně- žích, aby nebyla oh rožena jejich víra a náboženství. A tomuto volání dalekých krajanů za mořem vyho- věti se odhodlal nejeden kněz z českých končin.

Mezi prvními pak těmito apoštoly byl náš dnešní oslavenec dp. farář Josef Hessoun, o němž laskavě promluví slavnostní řečník dp. Vlastimil Hálek. Řeč- ník promluvil pak asi takto: Rok co rok opouští naši zemi českou jistý pocet dobrovolných exulantů a ubírá se za oceán hledat lepšího sousta . . . Mimo pouta příbuzenská vížíje láska k sv. víře a k vlasti, v nichž zrozeni a vycho- váni. »Co srdce pojí, voda nerozdvojí» stalo se heslem Čechů amerických. Než v dálné Americe, jež jest sídlem klamných hesel lžisvobodomyslných zůstanou sice mnozí z krajanů českoslovanských zbožnými a řádnými lidmi, ale mnoho jich též zachází a zprone- věřuje se katolické církvi. — Jest proto třeba stádci pastýřů duchovních, kteří by se stali též dobrovol- nými exulanty s nimi. Myšlénky té průkopníkem stal se kněz budějo- vické diecése Josef Hessoun. Když r. 1865 zvěčnělý biskup Jirsík uveřejnil dojemné dopisy ze St. Louis od českých osadníků žádajících úpěnlivě o kněze. přihlásil se Josef Hessoun, nastoupil cestu do Ame- riky, kdež nyní 35 roků požehnaně působí a letoš- ního roku své sedmdesátiny slaví ozdoben populárním jménem »St. Louiského tatíčka«. Přehlédneme-li u milníku 70. roku jeho půso- bení, shledáme v něm před chodem do Ameriky pra- vého lidového kněze na jihu českém; v Americe pak stal se duší náboženského života mezi Čechy a za- kladatelem literárních i vzdělávacích podniků, v po- měru pak k literatuře katolické v Čechách bystrým jejím pozorovatelem a podporovatelem.

Jistou a nezvratnou pravdou jest. že jako mno- hým jiným dobrým kněžím k blahoplodnému jeho působení položila základ jeho matka prostičká, avšak zbožná. Narodil se dne 2. srpna 1830 ve vísce Vr- covicích u Písku, jevil v mládí duševní nadání, stu- doval v Písku, bohosloví pak v Budějovicích stav se pro vzorné mravy miláčkem velikého biskupa Jirsíka. Byv roku 1853 vysvěcen na kněze, kaplanoval v Se- dlici u Blatné a v Jíníně u Strakonic, kdež dle svě- dectví strýce svého + Josefa Souhrady »obracel na sebe zraky celého okolí jako výmluvný kazatel, ne- úhonný kněz a dobrodinec chudiny«. Po smrti své matky šel za hlasem svého biskupa a roku 1865, ačkoli bolně se loučil se starou vlastí, odebral se do Ameriky dokládaje: »Bylo by to nanejvýš smutné, kdyby nikdo ise nenašel, jenž by nechtěl slyšeti úpěnlivé volání rodáků za mořem, jenž by nechtěl podporou býti klesajícím, andělem strážným pobloudi- lým. Lid náš, část národa českého za mořem umírá, my víme o bídě jich a my bychom mohli zůstati ne- činnými? Na příchodu kněze záleží snad zachránění tisíce životů otců, matek a dítek pro život věčný, za- chování cti jména českého v cizině . . .« Dne 4. října 1865 byl v St. Louisu v kostele

sv. Jana Nepom. osadě představen a započal svůj úřad. »Ta radost, s jakou mne ti věrní zdejší Češi přijali, ta nikterak vypsati se nedá«, praví o svém uvítání. Podniky Hessounovy v Americe záležely v za- ložení katolického listu, katolické školy, kostela a zor- ganisování spolkového života. Zřízení »Katolických Novin« v Chicagu se mu sice zdařilo, ale po nějaké době upustil od jich vy- dávání. Za to však s větším zdarem založil katolický »Hlas« v St. Louis pomocí zřízeného »Literárního družstva«. »Hlas« prorazil si cestu do nejvzdálenějších končin amerických a stal se našim krajanům knězem, učitelem a nejmilejším přítelem. Čítá přes 4000 od- běratelů, vypraven jest po způsobu amerických listů. S »Hlasem« v příloze »Zábavník« vyšlo mnoho pěkných katolických románův a povídek. Roku 1883 přistoupil J. Hessoun s. P. Molitorem k vydávání ka- tolického kalendáře. Roku 1869 přistoupil k založení dobré katolické školy. Stavba stála 10.000 dolarů, což uhrazeno obcí, sbírkami a půjčkou. Náleží k nejlepším budovám v St. Louis, a nese zlatý nápis ve štítě: »Škola sv. Jana Nep.« Přispěla mnoho ke zvýšení dobrého mí- nění o Češích. Píše pak Hessoun: »Češi zde neměli dobrého jména, myslelo se o nich, že nejsou žádného pokroku schopni. A tu pojednou vystaví ti chudí Češi krásnou školu. Oni ji staví ze svých krvavých mozolů . . .« Nyní vyučují v ní školní sestry v 8 třídách, a jest 600 dětí v nich.

Roku 1878 podnikl stavbu nového kostela ke cti sv. Jana Nepom. Ve svatvečer téhož světce po- ložen základní kámen za velikých slavností. Roze- chvěn zaznamenává Hessoun, »a ten náš. věrný český lid radostí oplývá nad tímto slavným výjevem, mnohé oko zalévá se slzami radosti. Tak dlouho a tak snažně čekali zdejší věřící Češi na tuto radostnou chvíli. « — Kostel zbudován v gothickém slohu s plynovým osvětlením a zimním vytápěním nákladem 30.000 dol., jež opatřeny byly též sbírkami a půjčkou. Život spolkový v české osadě sv. Jana Nepom. nikoli bez přičinění Jos. Hessouna, rozkvetl, takže r. 1890 tu bylo 22 katolických spolků. Vzdělavací studnicí pro ně jest farní knihovna jím zřízená a vy- kazující 1500 děl. V dobách letních zabývá se Hessoun missionář- stvím u rozptýlených krajanů našich české národ- nosti, jimž káže, sv. svátosti udílí. Jak si ho váží, vidno z toho, že před několika lety na sta spolkůa obcí vyhotovilo zvláštní prosbu k sv. Stolici, by byl jmenován českým biskupem. Skromnost a pokročilé jeho stáří postavily se proti tomu, takže z toho sešlo. K literárním podnikům v Čechách zachovává J.

Hessoun vřelé sympatie. Uznávaje důležitost družstva Vlasť stal se od počátku jeho příznivcem i členem. Když v Žižkově vytlučena byla okna v redakci »Vlasti«, věnoval jí 300 zl. Při zakládání »Dělni- ckých Novin« r. 1891 napsal zasílaje jim 200 zl. »Podívám-li se někdy ještě jednou do staré vlasti, tož Bohu povědomo. Co mne tam odtud začíná těšiti, to je probuzení činnosti mezi tamním kněžstvem. Však už byl svrchovaný čas. Na vydávání katoli- ckých listů pro dělnictvo a rolnictvo mělo se už dávno pomysliti. Abych ukázal, že beru vřelého po- dílu na duchovním životě v »starém kraji«, chci také něčím přispěti. Vyřiďte spolu mou radost nad tím podnikem a nejvřelejší přání, aby započaté krásné bohumilé dílo se vydařilo a mnoho dobrého mezi na- šim českým lidem působilo.« U svého arcibiskupa st. louiského požívá veliké důvěry, a bývá k mnohým výkonům jím ustanovován na př. k svěcení hřbitovů, k svěcení chrámů atd.

Význačným rysem povahy jest jest — skromnost. Když r. 1889 vyšel v »Čechu« článeček o jeho zá- služném působení, psal faráři J. Souhradovi v Chu- denicích, že se mrzí nad tím z mnohých příčin: »Za prvé, že tam v Evropě ty zdejší věci objevují se ve vyšším světle než toho zasluhují — za druhé, že totéž konají i jiní kněží a -- za třetí, že se tím budí žárlivost jiných, čehož si právě nepřeji.« Nechceme se ani tímto prohřešiti proti skrom- nosti ideálního oslavence dnešního, nicméně dle zá- sady »zásluze koruna« bylo spravedlivým nakresliti při sedmdesátinách jeho slabými slovy to, co štědreji bude jednou odměňovati Pán. Vždyť zasvětil celý život myšlénce duchovního blaha če- ských katolíků v Americe, o které pěje český kněz americký Jan Vránek: A v této vlasti dálné za mořem ve chrámech našich dále bude znít, kdy ti, kdož víry v Boha neznají i s řečí svojí budou potřeni. až cizí vlna ve hrob smete je . .. Řeč tato zajímavá i předmětem svým i předne- sem vyslechnuta byla od posluchačů s napjatou po- zorností a účastí a odměněna zaslouženým potleskem. Řečník ukázal znalost poměrů amerických Čechů, ji- miž se zabýval již jako posluchač theologie jsa ode dávna v písemném spojení se stařičkým oslavencem. Po té místopředseda poděkovav p. řečníku za jeho krásnou řeč a přítomným za účastenství jejich, slav- nostní večer prohlásil za skončený.

Zprávy polltické. K situaci. Osou veškeré vnitřní naší politické situace ani dosud ještě nepřestalo býti poslední usne- sení klubu mladočeského, na základě jehož upustil od obstrukce při předloze o kontingentu nováčků, opověděl však plnou obstrukci proti předlohám in- vestičním. Uznává se všeobecně, že mladočeský klub přivedl do rozpaků nejenom levici, nýbrž i vládu, protože sjednotila se opětně pravice, kteráž považo- vána byla od levice i od vlády za roztříštěnou. Nové sjednocení dodalo jí však také nové síly i nelzesi přáti nic jiného, než aby pravice, jsouc této své síly si vědoma, vládě i levici ji také prokázala. Poslanecká sněmovna bude podle nejnovějších zpráv konati v tomto témdni schůzi den co den. Bude-li odročena koncem tohoto, nebo počátkem pří- štího téhodne, rozhodnuto dosud není, ale záleží to na tom, bude-li moci sociálně-politický výbor podati až do té doby nějakou zprávu. Protože delegace kaž- dým řádem sestoupí se v měsíci květnu, převládá v parlamentárních kruzích domnění, že volby do nich vykonány budou ještě v tomto zasedání. Dodávají k tomu pak listy německo-liberální, že nejlépe spra- vené politické kluby ve Vídni považují posta vení ministerstva Körbrova za velmi kri- tické. Může sice prý pochlubiti se pěkným úspě- chem, kteréhož dosáhlo při předloze o kontingentu nováčků, ale přes to prý přiblížila se k mrtvému bodu, takže nadejdou pro ni poměry, jichž nebude možno udržeti. Povlekou se snad ještě po jeden nebo po dva měsíce, potom však nadejde prý rozhodný obrat věcí, kterýž jest asi vypočítán po delší dobu.

Německo-liberální listy narážejí tím patrně na zave- dení absolutismu, kteréhožto strašáka však neleká a nebojí se dnes již nikdo. Požadavky polského klubu. Polský klub usnesl se ve své poslední, včera konané schůzi na podání resoluce, v níž vláda se vyzývá, aby co nejrychleji předložila osnovu zákona, týkající se vy- stavení vodních silnic. Je to zvláště dunajsko- oderský a vislanský průplav ve spojení s odvětvími vislansko- sanskými a dněsterskými do Brna, Olomouce a uhelné pánve karvínské, pak průplavové spojení Odry a Labe s odvětvím do Sodowy, Wizně a Brodů. Dále se usnesl polský klub, aby ve zvláštní schůzi bylo po- rokováno o stanovisku, na jaké bylo by postaviti se polským členům železničního výboru ke druhému železničního výboru ke druhému železničnímu spojení s Terstem. Konečně zabýval se polský klub otázkou, týkající se sazeb pro surový olej a petrolej, kteréž ministerstvo železniční chce podle doslechu zvýšiti. Debata, jež trvala dosti dlouho, byla prohlášena za důvěrnou, načež byla přikázána celá záležitost zvláště volenému čtyřčlennému výboru. Březnová slavnost. Vídeňské dělnictvo ko nalo včera známou březnovou slavnost, které se súčast- nilo na 20.000 osob, mezi kterýmiž nalézali se také socialističtí studenti. Veliký průvod na ústřední hřbi- tov započal o 2. hodině a dospěl tam o půl 4. hod. Dr. Ellenbogen promluvil na hřbitově krátkou řeč, ve kteréž m. j. pravil, že lid jest nyní prodán V Praze, 12 března.