ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 905ab470-8f1d-11dd-a933-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 28, person 62, org 16, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 24. prosince 1913.
Praha
3 masthead
Císlo 351.
4 article
Na ranni a večerní listy předplaci se v Praze v administraei na měsla na čtvrt lota skz s dvojí donáškou a mésle ikei na étvrt ista ve fliálkáoh.“ „ K so na miěsíe Poštou na eríeta . . . k e s dvojí sásilkoe očalo na derieta : . k S
Praha
5 article Dnešní číslo má pro Prahu i pro
Dnešní číslo má pro Prahu i pro venkov 8 stran.
Praha
6 article Po zajímavé delegační
Po zajímavé delegační kampani.
7 article
Skončená právě podzimní kampaň rakou- sko-uherských delegac lišila se potud prospě- šně od svých předchůdkyň, žev ní ztlumočeno trpké mínění národův o zahraniční politice na- ší vůči světodějnému převratu na Balkáně všestrannější kritikou její chyb a bludův osud- ných, za něž bylonárodům tohoto soustátí vy- trpčti strastí a škod nezměrných, aniž by v ná- hradu za ně i za nesmírná břemena, rovnající se těžké kontribucí válečné, kynul jim v bu- doucnosti jakýs bytelný úspěch. Kdežto dosud převážná většina delegátův německých jako maďarských nesúčastnila se hrubě kritiky a stížností delegátův českých jihoslovanských, ale naopak proti nim šma- hem schvalovala zahraniční politiku byť si byly výsledky její sebe smutnější: tentokráte krušná tíseň zlé národohospodářské krise na- učila i ty německé „Dalibory“ housti s námi v jedno. Událo se zajisté dne 27. listopadu ponej- prv v delegaci rakouské, že při hlasovánío rozpočtu ministerstva zahraničních věcí ve výboru delegačním většina delegátův vysla- ných ze sněmovny poslanecké byla proti disposičnímu fondu, čimž politice hr. Berchtolda projevila zřejmě nedůvěru sněmo- vny lidové. Delegáti panské sněmovny dispo- siční fond ovšem povolili. Však nejvýznamněj- ší momont letošní kampaně delegační tušíme v tom spočívá, že všechny strany svorně co nejdůtklivěji vyslovily přání po míru s balkán- skými státy, ano po zahájení vůči nim politiky blahovůle a přátelství, aby bylo lze dosíci s nimi se všemi výhodných obchodních smluv a spojení v zájmu našeho těžce strádajícího průmyslu a obchodu.
Dalibor Berchtold Balkán panská sněmovna
8 article
Všeobecnému tomuto přání slíbila společ- ná vláda vyhověti a slib ten opakuje i při do- slovu ke skončené kampani delegační ivlád- ní tisk. Neméně zajímavými byly dva projevy společné vlády, jeden na počátku, druhý ke konci kampaně delegační. Prvým projevem míníme výrok hr. Berchtolda o „a bsolut- ní nutností konsoliduce vni ti ních poměrů v obou polovinách říše, na- by se mohla dělat dobrá zahraniční politika“ — druhým pak byl slib říšského ministra vo- jenství ryt. Krobatina, učiněný ve schůzi rakouské delegace dne 19. t.m., že bude na dá- le ve vojště rakouském stejně ctěna a šetřena každá národnost a její jazyk, pročež bude do služebního řádu vloženo toto vý- slovné ustanovení : „Pocit nejvroucnější pospolitosti jakož i vzájemné úcty nech spojuje všechny příslušníky branné moci b ez rozdílu národnosti. — Nešetření ná- rodního citu, posmívání se mu, jakož vůbec vše, cokoliv by mohlo způsobiti nevraživost uvnitř ozbrojené mocí, nebo oslabiti její dů- stojnost na venek, jest nehodné a nedovolené. Pevná, věrná svornost všech bez rozdilu je svátým odkazem vojska a zakládá sílu jeho“- Pod dojmem této konečné vymoženosti. jež stála dlouhé námahy našinců, bylo lze de- legátům našim hlasovati pro vojenský rozpo- čet, vyžadující na národech takých obětí dal ších. Doufejme, že tento zásadně jistě důležitý předpis nezůstane na papíře služebního řádu vojenského, jako zůstal na papíře rakouskéu-
Berchtold Pevná
9 article NAl
NAl Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražse akelové tiskárny. stavy článek XIX. základních její zákonův vyhlášených 21. prosince 1867, tedy právě před 46 lety. Z obvyklých doslovův při závě- ru delegace zaznamenáváme dikuvzdání moc- nářovo, tlumočené delegátům hr. Berchtolden „za jich osvědčenou vlasteneckou obětavost“ dále projev předsedy rakouské delegace dra. Lea, jenž pravil :„Všeobecně bylo projeveno přání a očekávání, že hospodářská depres donáhne bohdá konce, a že povolaní činitel. podniknou vše, aby byly odčiněny škody kris způsobené“. Tím byla letošní podzimní kampaň delega- ční skončena. Nyní se zřetel veřejnosli obrá- tí k říšské radě s otázkou: jak tato skončí?
Nal doktor Heller Leo pražský akciový tiskárna
10 article Sitnace.
Sitnace. Z Vídně, 23. prosince. Můžeme oznámiti, že dvě věci jsou rozhod- nuty. Propuštění ministra Dlugosze budeú- řadně vyhlášeno ještě v tomto týdnu, nejspíše v neděli 28. t. m. Dlugosz opustil Vídeň a ode- jel, neví se kam. Je pravděpodobno, že se vů- bec již do sněmovny nevráti. Polšti poslane prohlásili hr. Stürgkhovi, že by žádný z nich nepřijal polské ministerstvo krajanské. Ná- sledkem toho hr. Stürgkh bude nucen hledati budoucího polského ministra krajana mezí by- rokraty. Můžeme čznámiti, poněvadž ukázala se kandidatura bývalého místodržitele dra Michala Bobrzynského nemožnou, že na prv ním místě mezi kandidáty nalézá se chef mi- nisterstva vyučování dr.Cwiklinski. Co by se stalo, kdyby v Meranu zemřel za dnů nejbliž- ších velmi těžce nemocný ministr financí hr Václav Zaleski, nemůže nikdo pověděti. Pol- ští poslanci ujistilí vašeho zpravodaje, že by žádný z nich ani tohoto portefeuillu nepřijal. nýbrž zůstavili hr. Stürgkhoví, chce-li jmeno- vati druhým polským ministrem ve svém ka- binetě nějakého úřadnika a který resort chc mu dáti. Poměr Kola polského k hr.Stürgkho- vi je nevlídný, ba lze řící nejistý. Není mezini mi žádného jednání.
Dlugosz Stürgkh Michalus Bobrzynský Zaleski Pol Vídeň Merano
11 article
Druhá věc, kterou lze pokládati rozhodnu- tou, je aktivování jak pololetního zatimního rozpočtu roku 1914., tak finančního plán paragrafem čtrnáctým za současné aktivace služební pragmatiky pro státní úřadníky Panská sněmovna vyslovila přání, by její ple- num proneslo se o jednotlivých částech finan- čního plánu. Vláda však netají si, že kdyby fi- nanční plán, panskou sněmovnou projednán vrácen byl sněmovně poslanecké, trvalo by dlouho, ba snad hodné dlouho, než by posla- necká sněmovna přistoupila na změny vyko- nané panskou sněmovnou, nepočítajíc ani pravděpodobností, že by poslanecká sněmov- na na všechny změny panské sněmovny nepři- stoupila, což by mělo v následek, že by fi- nanční reforma šla do panské sněmovny po druhé. Kromě toho zdráhají se pairové učiniti nějaké usnesení stran osobní daně z příjmůa stran daně líhové, dokud nebudou věděti, jak bude pro zemské úděly naloženo s výtěžkem obou těchto daní. Všemi těmito momentyje ovšem situace do krajnosti komplikována tak že nezbude, leč rozetnouti uzel a jak proviso- rium tak finanční plán, tak služební pragmati- ku na něm závislou aktivovati postupem mi moparlamentním.
panská sněmovna
12 article
V kruzích, které nepřejí parlamentu vůbec a všeobecnému právu hlasovacímu zvláště, u- kazuje se k tomu, že síce delegace a parla- mení maďarský přijaly pololetní řádný rozpo- čet. poslanecká sněmovna rakouskávšak niko- li, ba tato že ani nevyřídila rozpočtové provi- sorium ve čtení prvním a že takovým způso- bem názorně ukázala svojí nedělnst. Leč také tam, kde nesdilejí názory protilidové, netají se, že nemůže prospěti váze sněmovny pos- lanecké, když odchází na prázdeň vánoční a novoroční žádnou z pilných věcí nedodělavši, nýbrž odcházejíc úplně s prázdnem. Nehledě k tomu je vyrovnání polsko - rusínské neskon- cováno, česko - německé neskoncováno, mi- nisterstvo zkomoleno, jeho opora v Kole pol- ském otřesena — ve stavu tak špatném dáv- no již neodcházela sněmovna na vánoce. Dnes byl tískem rozdán dodatek k zatimní- mu rozpočtu na první polovinu roku 1914. Ob- sahuje dvě položky: 251 mil. K na společné výdaje vojenské a námořni a 1.5 mil. K na drá- hy bosensko - hercegovské.
Ob poslanecký sněmovna
13 title
Ríšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Vídně,23. prosince Dnešní schůze trvala 4 hodíny a byla do- sti navštívena, protože mnoho Poláků zde je- ště zůstalo. Neudělalo se však nic. Prodlužuje se jenom zasedání docela marně, neboť nikdo v celém parlamentě není, kdo by mohl vyslovi- ti sebe menší nadějí, že budoucí týden něco positivního se vykoná. Sněmovna odročíla se do ponděl Bude zasedati také ještě v úterý, ale nemůže býti žádně pochyby, že to bude posledn schůze nejen v tomto roce, nýbrž také n dlouhou dobu. Z Vidně, 23. prosinge ( K.K.)President dr Sylvester zahajuje schůzí v 11 hod, a sdě- luje, že posl. dr. ryt Javorski složil svůj říšský mandát. Na to se pokračovalo v podrobné roz pravě o údělovém zákonu.
Polák K K Sylvester doktor Javorski Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Posl. dr. Viškovký prohlašuje, že pro korunní země jest takřka pokořující, že jsou stá- le odkázány na alimenty. Země učinily vlastně státu veliký dar tím,že osvobodily osobní daň příjmu od přirážek, ale nedostanou ani öplnou náhradu za úbytek přírážek. Finanční plán se za- stavil tedy co do úúpravy autonomních financi napůl cesty. Země zůstanou i na dále odkázány na zvýšení přirážek. Řečník lituje, že byf zamítnut agrární návr a projevuje pochybnost o správnosti hlasování. Panská sněmovna pracuje prolí sněmovně posla- nceké a chice finanční plán zlepšiti. Jest však známo, co takově zlepšení znamená. zabývá se pak pilným návrhem Pachrovým o poskytnuti státního přispěvku na haradu učltelských“ plate a praví, že tento návrh má jenom za cilaby uči- telé v Čechách byli opětovně ukonejšeni. Něme chtěli sice učitelům poskytnouti dar, ale nechtě- ti zemskému sněmu povoliti k tomu peníze. Ape- luje na německé poslance z Čech, aby neničili onu budovu v Čechách, která ještě dnes jest jedinou oprávněnou nadějí tisíců aaby zachránili, co lz zachrániti. Posl. Budzynovský podává n,vrh na zru- šení dvou nejnižších tříd domovní daně třídní.
Posl doktor Viškovký Čechy Ape
16 article
Dodatečné návrhy. Posl. Glöckel podává následující dodate- čný návrh k § 3.: Království české nedostane žá- dných ödělů ze státní pokladny, pokud údkoly které jsou zemskému výboru přikázány, obstará- vá zemská správní komise. V této době dostanou učitelé a učitelky na obecných a měšťanských školách v Čechách ze státní pokladny přídavky ku svým platům v celkovém obnosu 14 mil.K. Rozdělení těchto přídavků upraví se nařízením ministerstva vyučování, při čemž dodržženy budot zásady, které byly stanoveny v osnově zákona právních poměrech učitelů, na kterém se usnesl školská komlse zemského sněmu českého. Posl. Hartl podává k 2. odslavci § 3. údě- lovéhozákona tento návrh : Pro nové přirážky nebo zvýšení přirážek, které budou právoplatně usneseny po vyhlášení předloženého zákona, má býti základem přírážky státní reální daň ve vý- měře snížené podle odstavce 2. Posl. Seliger navrhuje ku 4. bodu § T.změ. nulhůt uvedených jako minoritní votum, a to tak
Posl Hartl Seliger Čechy zákon právní poměr učitel
17 article
že úděly přikážou se zemskému londu jenom o- něchkrálovství a zemí,ve kterých nojpozději do 1. dubna 1914 místo do 1. ledna 1914 buce usne- sena zákonná čprava učitelských platá se zpělno působností od kledna 1914 místo od l.května 1913. Na návrh posl.Teufela byla dobata skončenu Generálními řečníky byli zvoleni pro posl. Jarek proti posl. Glöckel. Posl. Jarek zříká se slova. Posl. Clöekel nadhazuje otázku, kde jes ústavní podklad pro to, že zemim se přikazuji státní peníze. Zemské sněmy jsou špalnými sprá vci školstvípročežž se stalo nutnou potřebou ohra ničiti právní sféru ve příčině školy mezi stáťem a zeměmi. Jo-li nevný úmysl dáti učitelům skuteč ně příspěvky z daně lihové, musí se tento ömys v zákoně uskulečalli. Je směšno tvrdili.že říšské rada sedopouští zasáhnuti do autonomie zemské jestliže činí opatřeni ve příčině příkázuných cb nosů. Řečník pojednává pak o poměrech v Čechách
Jarek Posl Čechy
18 article
a prohlašuježe Čechové a Němcl mají všecku pří- činu národní svár utlumiti, aby v oboru péče o lid mohli vykonali,co je nezbylno. Řečník obra se proti německým nacionálům, kteří žádají pr Čechy reformu volební, která má volební bezprá ví ještě zvětšiti. Dá-li se nám v Čechách Badeni- ova kurie, uvídí se, že ve zdánlivě tak klidném a trpělivém lidu dělnickém je dosti energie a od- poru. Je politickým zločinem českých a něme- ckých stran měšťanských,že nás svou zhoubnou činností přivedly tam, že porušení östavy spáchan absolutismem má zdání oprávněnosti. Politickou demoralisaci tím způsobenou nebude možno nikdy napraviti. Měsťácké strany mají žhavá slova ob- žaloby protl správní komisi, dnes, kdy jde o ödely království českému a mají přiležilost ukázati, dali tomysli vážně. Sociální demokrati podávají jim prvním odstavcem svého návrhu příležitost ke sta novlsku protl správní komisi. Bylo by povinnost každého ústavověrného a demokratického poslan ce, aby použil všech účinných prostředků by ab solutistický režím v Čechách znemožnil. ( živá pochvala u soc. dem.). Po některých věných opravách a dotazech schůze skončena. Příšti v pondělí 29. prosince
Čecho Čechy
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. Vyrovnání v Čes. Budějovících hotovo. V neděli schválili českobudějovičtí Češ v Besedě a Němci v Německém domě taměj- ším ,osnovu národnostního vyrovnání pro Čes- Budějovice, býv. zems. poslancem drem Zát- kou před šesti léty hned po prvním českémú- spěchu při obecních volbách vypracovanou od té doby pilnými poradami v obou komi- tétech, českém i německém , upravovanou. konečně pak schválenou od předsedy minister stva i jednntlivých oslborných ministrů i ná- rodními organisacemi obou stran. Jednotlivé předlohy upravují na základě poměrného za- stoupení ob. a okr. volby, vol. řád zajištuje pře devším čisté volby národnostními katastry mandáty rozdělují se mezi Čechy i Němce po dle početného poměru voličstva. Rovnopráv nost jazyků v obci i okresu zajišťuje se v pl ném rozsahu. Položky k národním účelům po volují se jenom za souhlasu obou stran, kaž dá z obou národních kurií může se však usná šeti na národnostní přirážce ke svým účelům. aniž by národní přírážka převyšovala 10 proc. přirážky obecní. Přijimání úřadníků a zřízenců obecních a okresních děje se se zřetelem národnostem co do počtu i tříd platebních, př obecních dodávkách platí zřetel k oferentůn obou národností podle poplatnosti. Dosavadn smíšená školní obec českobudějovická zrušu- je se a zřízují se dvě školní obce česká a ně- mecká, každá z nich vydržuje své školy sama. slabší školní obec není vázána platit vyšší škol- ní přirážky než druhá školní obec, diferenci u- hražuje školní okres — česká školní obec při- pojuje se k českému školnímu okresu. Dět příslušníků českého katastru mohou býti při- jímány do německých škol jenom se svolenín
Němec Čechy ČeBudějovice doktor Zát
21 article
V drobném podejle ranmí 3isle a soba sa s večurni e l V. šiltálkách na venikověo rannl člsln rečer Inseráty ptati se uotové napřed Předpiseení „ mnserty příjíma administrane v Marlanské ul.,a fum nacháznyí se váž redakos, tiskárna a ekpudlne „Národnish Llstů“ Eukopisy se bovranei
Marlanský ulice Národnish Llstus
22 article
zvkáštního rozhodčího soudu a jenom tenkrá- te, ovládá-li řádně jazyk německý — totěž platí o německých dětech. V obci českobudě- jovické zařizují se národnostní katastry do nichž zanášení budou na základě přiznání k jedné či druhé národnosti. Schůzí českého voličstva zahájil jménem Národní Rady dr. A. Zátka, jenž zvolen za předsedu, referáty po- dali dr. Jos. . Hezký za výbor Nár. Rady řed. měšť, školy Smetana, pro o sno- vy vyrovnání prommluvili: jménem živ- nostníků p. Schättinger, p. Lebeda předseda spolku českých majitetů domů, proí. č. gymnasia p. Barda předseda gremia neprotokolovaných obchodníků p. Tom an. člen obchodní komory pan Vydra, p. red. J Kr atochvIl. Řeči jejich přijaty s napro- stým hlučným souhlasem. Proti vyrovnání mlu víli pp. red. Gregor a prof. Zdráhal Jím odpověděl za vzrůstajícího souhlasu dr. Zátka, vyvrátiy všecky jejich námitky. Když povstal poslední řečník proti dr. Š ko- la, zdvihli se všichní účastnící sehůze do jed- noho k odchodu, takže dr. Škola vzdav se slova odešel také... Definitivní usnesení o paktu českobudějovickém stane se ve zvlášt- ní schůzi obecního výboru.
doktor A Zátka Jos Lebeda Tom an Gregor profesor Zdráhal Zátka J Králové škola Smetan spolek český majitet obecní výbor
23 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24 article Stapiňski, Dlugosz, Jaworsk
Stapiňski, Dlugosz, Jaworsk Našim Polákům stala se nemilá nehoda. Až do nedávna Poláci vůbec a jich Kolo pol- ské zvláště pokládáni právem za nejlépe dis- ciplinovanou politickou stranu v Rakousku. Právem mohl o nich říci nynější předseda Kola, dr. Leo, že různice mohou býti jen vnitřní záležitostí Kola polského, na venek vystupuje Kolo polské vždy jako pevně slitý celek. Dály se i dříve nepěkné věcí v táboř polském, ale na šírší veřejnost se nedostaly. Věci se změnily od té doby, co do Kola polského po reformě říšského volebního řá- du vstoupili také lidovci, vedení Stapiňským. Stapiňski už nejednou ohrozil jednotu Kola polského a nyní jí skutečně rozbil. Ale před tím odehrály se sceny, které nazvány halič- skou panamou, ale mohly by se právem na- zvati panamou rakouskou. Stapiňski byl u- svědčen, že se dával podpláceti a nebránil s proti té výtce. V Řešově přiznal se veřejně, že bral na pravo i na levo a jeho selští poslu- chači ještě ho pochválili. Proč prý by nebral když dávají.
Stapiňski Dlugosz Jaworsk Polák doktor Lea Rakousko
25 article
Ale ve Vídni se zaškaredili, neboť v témž Řešově ministr krajan Dlugosz, obratný, ačv prostředcích, málo vybíravý obchodník, ale rozhodně špatný politik, vyzradil, že Stapiň- ského podplácela také rakouská vláda. Dostal od ní dle jedné verse 80.000, dle jiné 120.00 K na koupi časopisu s podmínkou, že nebude překážeti vládní politice polských konserva- tivců. Řešovský výrok ministra Dlugosze neda se zatušovati a tak hr. Stürgkhovi nezbylo. než v odpovědí na učíněný k němu dotaz poslanecké sněmovně přiznati, že poskytl Stapiňskému z disposičního fondu na žádost vlivné, vládě vždy oddané polské strany pe- níze na zakoupení časopisu. Po tomto přizná- ní ministerského předsedy překvapilo, že předseda Kola polského, dr. Leo, za debaty Stürgkhově odpovědi prohlásil, že vláda po- skytla peníze Stapiňskému bez vědomí nyněj- šího předsedníctva Kola, Jtedy vyjímaje Sta- píňského, který byl, ale už není místopřed- sedou Kola], ba i bez vědomí ministra Dlugo- sze a že Kolo si svou politiku vládou určovati nedá.
Dlugosz Stürgkh Stapiňský doktor Lea Stürgkhův Vídeň poslanecký sněmovna
26 title
FEURLETON.
27 article Ruské úsudky o koncertě moravských učitelů.
Ruské úsudky o koncertě moravských učitelů. Koncert pěveckého sdružení moravskýc učitelů, pořádaný 17. prosince v Dvorjanském sobrání I šlechtickém kasíně ] v Petrohradě, byl pro Rusy dvojnásob novinkou. Novinkou skoro vesměs byli hudební skladatelé, jejichž skladby moravští učitelé přednesli, a novinkou byli i pěvcí sami, protože Rusko dosud o nich skoro nic neslyšelo,třebaže moravské pěvecké sdružení jest v jisté rodové souvislosti s rus- kým sborovým zpěvem, pokud si původně vza- lo za vzor sbor Slavjanského. Úsudky před- níchruských časopisů vyznívají vesměs neoby- čejnou chválou. Kritik „Nového Vremene“ pí- še: „Naší čeští hosté snad neudivují jakosti hlasů, ale překvapují inteligentností svých vý- konů. Muzikálnost Čechů dávno již jest příslo- večna, ale potřebna je také inteligentnost, kte- rá dovoluje naším slovanským bratřím dělati to, co mohou dělati jen nemnohé sbory i tam kde zpěv kvete od nepamětných dob. Zazpíva- ti tak bezvadně, jak oni zazpívali včera vel- mi složitý sbor A. Thomasa „Noc duchů“ dáno jest nemnohým. Jak ve včerejším pro- gramu Francouz [Thomas] zvítězil nad ostat- ními skladateli, tak naši hosté zvítězili na svými zahraničními soupeři. Z dalšího progra- mu chválí pro hudební vlastnosti skladby Foe- rsterovy, zvláště „Polní cestou.“ Při té příležitosti na jiném místě rozepsal se spolupracovník „Nového Vremene“. A Stolypin, bratr zavražděného ministra pre- sidenta, o sociálním a národním významu to- ho fakta, že moravští učitelé dovedli svou dis- ciplinou a vytrvalostí dosáhnouti takových skvělých výsledků, o jakých jejich ruští kole- gové ani sníti nemohou. Při tom smělou hi- storickou paralelou načrtal kulturní styky Mo- ravy a Ruska, od „prvých moravských učite- lů“. sv. Cyrila a Mothoda, až po styky Rus- kého Zrna s moravskými rolníky a nynější zá- jezd moravských pěvců-učitelů.
Rus Čecho A Thomasa Francouz Thomas Foe Stolypin svatý . Cyril Mothoda Zrna Petrohrad Rusko Nový Vremen pěvecký sdružený moravskýcarsko učitel
28 article
V„Rěči“, kadetském orgáně, čteme ta- kovýto úsudek hudebního kritika: „Sbor sklá- dá se z 54 pěvců, ale jakých! Každý chorista moravský učítel, představuje uměleckou jed- notku, nadšenou společnou myšlenkou dosáh- nouti krajních možných mezí uměleckého pro- vedení. Jen takové nadšení, taková láskak věci kromě přirozených hlasových a hudebních vloh, solídní znalostí a houževnatostí mohou stvořiti ty obdivuhodné výsledky, jaké nám u- kázali moravští učitelé.“ Chválí zvláště do- konalou znalost partitury, která s technického hlediska dělá z tohoto sboru sbor vzorný. Da- vá však přednost tenorům moravského adru- žení před barytony a bassy. Velmi zajímavý byl prý i repertoir pěveckého sdružení, skor neznámý ruskému obecenstvu. Kritikovi „Rě či“ zvláště se líbily skladby Foerstrovy a Kříž kovského „Dáreček z lásky.“ Svět“ píše, že koncert moravského sdru žení stal se vynikající událostí nynější hudeb ní sezony v Petrohradě, kde sborový zpěv mi- lují, rozumějí a dovedou oceniti. Všude ovšem vyznamenávají zasloužený mi pochvalami dirigenta prof. Vacha. Ale nej- nadšenější z petrohradckých lictů je snad „S. Pb. Ztg.“ Bylo prý odvážno vystoupiti Dvorjanském sobrání s neznámým pěveckým sborem bez „táhnoucích solistů, ale návštěva překonala očekávání; snad zásluhou četné čes- ké kolonie petrohradské. A dále píše kritil „S. Pb. Ztg.“ Takovou virtuositu v mužském pěveckém sboru jsem považoval skoro za ne- možnou. Rozsah hlasový, báječná pamět zpě- váků, způsob, jak sbor vyhovuje požadavkůmn pěvecké techniky, umění dechu, na to stačě jen slovo „dokonale“. Jestlíže jame za vystou- pení berlínské „Liedertafel“ poznali zázraky jedné věci byli překonáni Moravany: ve varia- cích zvuku mužského hlasu. Řekl bych, až k imitaci orchestru.....
Rěč Foerstrův profesor Vach Petrohrad
29 article Vady veřejného zdravotnictví u nás.
Vady veřejného zdravotnictví u nás. (Hlas z kruhů lékařských.) Nebezpečí asijské cholery v Praze před několik týdny mocně pohnulo veřejností a obrátilo zase jednou její pozornost k opatřením, týkajícím se pěče o veřejné zdravotnictví. Ukázalo se při tom že na prvním stupni našich zdrávotních úřadů, do- kud je ještě řídí samospráva, tedy v obcích, dostále zodpovědní činitelé čestně svým povinnostem, ale v hlavě veřejného zdravotnictví říše, u státníc centrálních úřadů ve Vídni objevlly se velmi závažné nedostatky. Veřejnos má právo seznati jejich příčiny a proto v následu- jícím poukážeme na jednu z hlavních. Do styku se širokými vrstvami lidu přicházejí za- jisté nejvice praktičtí lékaři, kteří tedy mají nej- více přiležitosti poznati jednak, jakých zdravotni- ckých opatření jest potřebí, jednak jsou-li nařízen prováděna a vůbec proveditelna. Proto jest důle- žito seznati, v jakém postavení k veřejným zdra- votnickým institucím stojí tito praktičtí lékaři. Ani rakouský stát nemohl se uzavřiti samozřej- mé zásadě, že o zdravotnictví mají jednati v prvn řadě lidé ho znalí, t. j. lékaří, a že lékařské konání mají posuzovati především zase jenem lékaři. Na papíře stát tuto zásadu uznal, a k jejímu provádění utvoříl zastupitelstva lékařů, lékařské komory. Jen- že tato stavovská zastupitelstva nadal právy, jež jměna toho vůbec nezasluhují. Především jim zákon sám vyměřil zcela ne- patrný samosprávný okruh, ktorý ještě praxí c.k úřadů byl skoro docela zrušen. Nejlépo jest to vi- děti v záložitostech disciplinárních. Při těch jde jenom o vnitřní záležitostí stavu lékařského, t.i o stavovskou čest lékařů, o důstojnost lékařského slavu čili o posuzování cti a důstojnosti mnohem přísnější, než se provádí v deaním životě.
Praha Vídeň lékařský komora
30 article
Jest přirozeno, že pouze lékaři mohou nejspíše správně posouditi, jedná-li lékař stavu důstojně čil nic, že pouze lékaří mohou býti strážci lékařskéh stavovského řádu. Zákon o lékařských komorách jim toto právo také příznal, ale pouze pro prvn instanci! Konečné rozhodování však ponechal zem skému politickému úřadu, kde čistě lékařské zále žitosti posuzují — nelékařil Z tohoto jednání c. k. úřadů v záležitosteci lékařů veřejnosti se netýkajících dá se souditi, že v ostatních jsou práva zákonem lékařským komo rám zaručená via facti ještě více zkracována. Lé kařské komory jsou na př. povinny ve všech zále- žitostech, které se nějak lékařů dotýkají, podá- vati úřadům svá dobrozdání, a úřady jsou povinay je vyžadovati. Ve skutečnosti však dějí se rozhod nutí o nejdůležitějších věcech z oboru zdravotni- ctví, aniž by se úřady lékařských komor vůbee na jejich mínění tázaly.
úřad lékařský komora Zákon o lékařský komora
31 article
Máme v Rakousku zemské zdravotní rady, má me také vrchní zdravotní radu. Členství v těchto korporacích jest čestné, všechnu práci konají čle- nové bezplatně. Vynikající odborníci podávají těchto korporacích obšírná a podrobně odůvodněno dobrozdání, rozhodujícími však v těchte záležitostech nejsou zdravotní rady, nýbrž vedouc úřadníci ministerstev, nelékaři, kteří velmí často dobrozdání odborníků ignorují a rozhodují pro pra- vý opak. Vrchní zdravotní rada není vůbe svolávána, á když se jednou za rok sejde, smí ko nati jen parádní schůzi. A přece jest u nás tolík veledůležitých věcí, o nichž by měla pronášet svůj úsudekl Karakteristické jest laké, že jednán těchto korporací jest důvěrná, t. i. tajné, tak že— bez svelení předsedova, t. i. ministra anebo místo- držitele — nesmí ani čístě vědecké dobrozdání, v schůzí přednosené, býti uveřejněno. Jest na bíle dni že nepříjemně práce, byť representovaly muož- ství odborných vědomostí, pilnou práci a velko peněžní oběti se strany autora, neslyšné zapadaj v hlubokých e. k. koších na papir, ač by veřejní zájem vyžadoval, aby široká veřejnost ie sesnal a prodebafovala.
Rakousko
32 article
Do zemských zdravotních rad nejsou namnoze zástupci lékařských komor ani zváni, ač komory je jmenovati musí, na př. v Čechách. Kde jsou zvání, musí se často opět příti o právo, aby směli také do porad mluviti a hlasovati. Tím, že takto jsou lékaři vylučováni tam, kde se o veřejném zdravotnictví rozhoduje, že jejich zastupitelstvu se upírá veškerá exekutiva, z po- maluje se všechen postup veřejného zdravotnictví, což se může státi prá- vě v době hrozící epidemie osudným. Proto žádalo už lékařstvo celé Cislajtanie opě- tovně, aby a spoňústřední úřady, zabývajíce se veřejným zdravotnictvím, byly soustředěny jednotně vybudovány. Dnes má zdravotní oddělene ministerstvo vnitra, má je také ministerstvo želez- nic a mají je skoro všechna ostatní ministerstva.
Čechy lékařský komora
33 article
Ale, byť i se jednalo o zamezení a potření neber- pečné nákazy, nezvíjedno oddělení o tom co dělá oddělení druhé, a zví-li náhodou, nesmí do jeho kompetence zasáhnouti. Aspoň na tak dlouho, dokud není skončeno byrokratické jednání mezi oběma ministerstvy. Že tím ubíhá mnoho času a epidemie zatím se může rozšířiti. nevadí. Může se tak státi tím spíše, že aní úřad- nílékaři těchto oddělení nemají prá- va rozhodovacího a nařizovacího, ale že smějí pouze podávati návrhy, které jejich před- nostové, nelékaři, buď přijímají anebo také za- milají Proto už dávno žádali lékaři zřízení ú- středny pro veřejné zdravotnletve která by péčí o ně ve všech oborech veřejné sprá- vy soustředila a v níž by lékaři sasní o nutných opatřeních rozhodovali a sami k jejich provádění dozírali, ale marně. Měla-li by tato ústředna být samostatným a řádně vybudovaným departemen- lem při mínisterstvu vnitra, anebo zvláštním zdra. vetnickým nnisterstvem, jest pro věc lhostejnu. Ale všechny takové hlasy lékařských komor i své- pomocných organisací vyzněly dosud na prázdn u vlády i — veřejnostií A přece idle o veřejný zájemt
lékařský komora