1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 24. prosince 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplaci se
v Praze v administraei
na měsla
na čtvrt lota
skz
s dvojí donáškou
a mésle
ikei
na étvrt ista
ve fliálkáoh.“ „ K so
na miěsíe
Poštou
na eríeta . . . k e
s dvojí sásilkoe
očalo
na derieta : . k S
Praha
5
article
Dnešní číslo má pro Prahu i pro
Dnešní číslo má pro Prahu i pro
venkov 8 stran.
Praha
6
article
Po zajímavé delegační
Po zajímavé delegační
kampani.
7
article
Skončená právě podzimní kampaň rakou-
sko-uherských delegac lišila se potud prospě-
šně od svých předchůdkyň, žev ní ztlumočeno
trpké mínění národův o zahraniční politice na-
ší vůči světodějnému převratu na Balkáně
všestrannější kritikou její chyb a bludův osud-
ných, za něž bylonárodům tohoto soustátí vy-
trpčti strastí a škod nezměrných, aniž by v ná-
hradu za ně i za nesmírná břemena, rovnající
se těžké kontribucí válečné, kynul jim v bu-
doucnosti jakýs bytelný úspěch.
Kdežto dosud převážná většina delegátův
německých jako maďarských nesúčastnila se
hrubě kritiky a stížností delegátův českých
jihoslovanských, ale naopak proti nim šma-
hem schvalovala zahraniční politiku byť si
byly výsledky její sebe smutnější: tentokráte
krušná tíseň zlé národohospodářské krise na-
učila i ty německé „Dalibory“ housti s námi
v jedno.
Událo se zajisté dne 27. listopadu ponej-
prv v delegaci rakouské, že při hlasovánío
rozpočtu ministerstva zahraničních věcí ve
výboru delegačním většina delegátův vysla-
ných ze sněmovny poslanecké byla
proti disposičnímu fondu, čimž politice hr.
Berchtolda projevila zřejmě nedůvěru sněmo-
vny lidové. Delegáti panské sněmovny dispo-
siční fond ovšem povolili. Však nejvýznamněj-
ší momont letošní kampaně delegační tušíme
v tom spočívá, že všechny strany svorně co
nejdůtklivěji vyslovily přání po míru s balkán-
skými státy, ano po zahájení vůči nim politiky
blahovůle a přátelství, aby bylo lze dosíci s
nimi se všemi výhodných obchodních smluv
a spojení v zájmu našeho těžce strádajícího
průmyslu a obchodu.
Dalibor
Berchtold
Balkán
panská sněmovna
8
article
Všeobecnému tomuto přání slíbila společ-
ná vláda vyhověti a slib ten opakuje i při do-
slovu ke skončené kampani delegační ivlád-
ní tisk. Neméně zajímavými byly dva projevy
společné vlády, jeden na počátku, druhý ke
konci kampaně delegační. Prvým projevem
míníme výrok hr. Berchtolda o „a bsolut-
ní nutností konsoliduce vni ti
ních poměrů v obou polovinách říše, na-
by se mohla dělat dobrá zahraniční politika“
— druhým pak byl slib říšského ministra vo-
jenství ryt. Krobatina, učiněný ve schůzi
rakouské delegace dne 19. t.m., že bude na dá-
le ve vojště rakouském stejně ctěna a šetřena
každá národnost a její jazyk, pročež bude do
služebního řádu vloženo toto vý-
slovné ustanovení : „Pocit nejvroucnější
pospolitosti jakož i vzájemné úcty nech
spojuje všechny příslušníky branné moci b ez
rozdílu národnosti. — Nešetření ná-
rodního citu, posmívání se mu, jakož vůbec
vše, cokoliv by mohlo způsobiti nevraživost
uvnitř ozbrojené mocí, nebo oslabiti její dů-
stojnost na venek, jest nehodné a nedovolené.
Pevná, věrná svornost všech bez rozdilu je
svátým odkazem vojska a zakládá sílu jeho“-
Pod dojmem této konečné vymoženosti.
jež stála dlouhé námahy našinců, bylo lze de-
legátům našim hlasovati pro vojenský rozpo-
čet, vyžadující na národech takých obětí dal
ších.
Doufejme, že tento zásadně jistě důležitý
předpis nezůstane na papíře služebního řádu
vojenského, jako zůstal na papíře rakouskéu-
Berchtold
Pevná
9
article
NAl
NAl
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražse akelové tiskárny.
stavy článek XIX. základních její zákonův
vyhlášených 21. prosince 1867, tedy právě
před 46 lety. Z obvyklých doslovův při závě-
ru delegace zaznamenáváme dikuvzdání moc-
nářovo, tlumočené delegátům hr. Berchtolden
„za jich osvědčenou vlasteneckou obětavost“
dále projev předsedy rakouské delegace dra.
Lea, jenž pravil :„Všeobecně bylo projeveno
přání a očekávání, že hospodářská depres
donáhne bohdá konce, a že povolaní činitel.
podniknou vše, aby byly odčiněny škody kris
způsobené“.
Tím byla letošní podzimní kampaň delega-
ční skončena. Nyní se zřetel veřejnosli obrá-
tí k říšské radě s otázkou: jak tato skončí?
Nal
doktor
Heller
Leo
pražský akciový tiskárna
10
article
Sitnace.
Sitnace.
Z Vídně, 23. prosince.
Můžeme oznámiti, že dvě věci jsou rozhod-
nuty. Propuštění ministra Dlugosze budeú-
řadně vyhlášeno ještě v tomto týdnu, nejspíše
v neděli 28. t. m. Dlugosz opustil Vídeň a ode-
jel, neví se kam. Je pravděpodobno, že se vů-
bec již do sněmovny nevráti. Polšti poslane
prohlásili hr. Stürgkhovi, že by žádný z nich
nepřijal polské ministerstvo krajanské. Ná-
sledkem toho hr. Stürgkh bude nucen hledati
budoucího polského ministra krajana mezí by-
rokraty. Můžeme čznámiti, poněvadž ukázala
se kandidatura bývalého místodržitele dra
Michala Bobrzynského nemožnou, že na prv
ním místě mezi kandidáty nalézá se chef mi-
nisterstva vyučování dr.Cwiklinski. Co by se
stalo, kdyby v Meranu zemřel za dnů nejbliž-
ších velmi těžce nemocný ministr financí hr
Václav Zaleski, nemůže nikdo pověděti. Pol-
ští poslanci ujistilí vašeho zpravodaje, že by
žádný z nich ani tohoto portefeuillu nepřijal.
nýbrž zůstavili hr. Stürgkhoví, chce-li jmeno-
vati druhým polským ministrem ve svém ka-
binetě nějakého úřadnika a který resort chc
mu dáti. Poměr Kola polského k hr.Stürgkho-
vi je nevlídný, ba lze řící nejistý. Není mezini
mi žádného jednání.
Dlugosz
Stürgkh
Michalus Bobrzynský
Zaleski
Pol
Vídeň
Merano
11
article
Druhá věc, kterou lze pokládati rozhodnu-
tou, je aktivování jak pololetního zatimního
rozpočtu roku 1914., tak finančního plán
paragrafem čtrnáctým za současné aktivace
služební pragmatiky pro státní úřadníky
Panská sněmovna vyslovila přání, by její ple-
num proneslo se o jednotlivých částech finan-
čního plánu. Vláda však netají si, že kdyby fi-
nanční plán, panskou sněmovnou projednán
vrácen byl sněmovně poslanecké, trvalo by
dlouho, ba snad hodné dlouho, než by posla-
necká sněmovna přistoupila na změny vyko-
nané panskou sněmovnou, nepočítajíc ani
pravděpodobností, že by poslanecká sněmov-
na na všechny změny panské sněmovny nepři-
stoupila, což by mělo v následek, že by fi-
nanční reforma šla do panské sněmovny po
druhé. Kromě toho zdráhají se pairové učiniti
nějaké usnesení stran osobní daně z příjmůa
stran daně líhové, dokud nebudou věděti, jak
bude pro zemské úděly naloženo s výtěžkem
obou těchto daní. Všemi těmito momentyje
ovšem situace do krajnosti komplikována tak
že nezbude, leč rozetnouti uzel a jak proviso-
rium tak finanční plán, tak služební pragmati-
ku na něm závislou aktivovati postupem mi
moparlamentním.
panská sněmovna
12
article
V kruzích, které nepřejí parlamentu vůbec
a všeobecnému právu hlasovacímu zvláště, u-
kazuje se k tomu, že síce delegace a parla-
mení maďarský přijaly pololetní řádný rozpo-
čet. poslanecká sněmovna rakouskávšak niko-
li, ba tato že ani nevyřídila rozpočtové provi-
sorium ve čtení prvním a že takovým způso-
bem názorně ukázala svojí nedělnst. Leč také
tam, kde nesdilejí názory protilidové, netají
se, že nemůže prospěti váze sněmovny pos-
lanecké, když odchází na prázdeň vánoční a
novoroční žádnou z pilných věcí nedodělavši,
nýbrž odcházejíc úplně s prázdnem. Nehledě
k tomu je vyrovnání polsko - rusínské neskon-
cováno, česko - německé neskoncováno, mi-
nisterstvo zkomoleno, jeho opora v Kole pol-
ském otřesena — ve stavu tak špatném dáv-
no již neodcházela sněmovna na vánoce.
Dnes byl tískem rozdán dodatek k zatimní-
mu rozpočtu na první polovinu roku 1914. Ob-
sahuje dvě položky: 251 mil. K na společné
výdaje vojenské a námořni a 1.5 mil. K na drá-
hy bosensko - hercegovské.
Ob
poslanecký sněmovna
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně,23. prosince
Dnešní schůze trvala 4 hodíny a byla do-
sti navštívena, protože mnoho Poláků zde je-
ště zůstalo. Neudělalo se však nic. Prodlužuje
se jenom zasedání docela marně, neboť nikdo
v celém parlamentě není, kdo by mohl vyslovi-
ti sebe menší nadějí, že budoucí týden něco
positivního se vykoná.
Sněmovna odročíla se do ponděl
Bude zasedati také ještě v úterý, ale nemůže
býti žádně pochyby, že to bude posledn
schůze nejen v tomto roce, nýbrž také n
dlouhou dobu.
Z Vidně, 23. prosinge ( K.K.)President dr
Sylvester zahajuje schůzí v 11 hod, a sdě-
luje, že posl. dr. ryt Javorski složil svůj říšský
mandát. Na to se pokračovalo v podrobné roz
pravě
o údělovém zákonu.
Polák
K K
Sylvester
doktor
Javorski
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Posl. dr. Viškovký prohlašuje, že pro
korunní země jest takřka pokořující, že jsou stá-
le odkázány na alimenty. Země učinily vlastně
státu veliký dar tím,že osvobodily osobní daň
příjmu od přirážek, ale nedostanou ani öplnou
náhradu za úbytek přírážek. Finanční plán se za-
stavil tedy co do úúpravy autonomních financi
napůl cesty. Země zůstanou i na dále odkázány
na zvýšení přirážek.
Řečník lituje, že byf zamítnut agrární návr
a projevuje pochybnost o správnosti hlasování.
Panská sněmovna pracuje prolí sněmovně posla-
nceké a chice finanční plán zlepšiti. Jest však
známo, co takově zlepšení znamená. zabývá se
pak pilným návrhem Pachrovým o poskytnuti
státního přispěvku na haradu učltelských“ plate
a praví, že tento návrh má jenom za cilaby uči-
telé v Čechách byli opětovně ukonejšeni. Něme
chtěli sice učitelům poskytnouti dar, ale nechtě-
ti zemskému sněmu povoliti k tomu peníze. Ape-
luje na německé poslance z Čech, aby neničili onu
budovu v Čechách, která ještě dnes jest jedinou
oprávněnou nadějí tisíců aaby zachránili, co lz
zachrániti.
Posl. Budzynovský podává n,vrh na zru-
šení dvou nejnižších tříd domovní daně třídní.
Posl
doktor
Viškovký
Čechy
Ape
16
article
Dodatečné návrhy.
Posl. Glöckel podává následující dodate-
čný návrh k § 3.: Království české nedostane žá-
dných ödělů ze státní pokladny, pokud údkoly
které jsou zemskému výboru přikázány, obstará-
vá zemská správní komise. V této době dostanou
učitelé a učitelky na obecných a měšťanských
školách v Čechách ze státní pokladny přídavky
ku svým platům v celkovém obnosu 14 mil.K.
Rozdělení těchto přídavků upraví se nařízením
ministerstva vyučování, při čemž dodržženy budot
zásady, které byly stanoveny v osnově zákona
právních poměrech učitelů, na kterém se usnesl
školská komlse zemského sněmu českého.
Posl. Hartl podává k 2. odslavci § 3. údě-
lovéhozákona tento návrh : Pro nové přirážky
nebo zvýšení přirážek, které budou právoplatně
usneseny po vyhlášení předloženého zákona, má
býti základem přírážky státní reální daň ve vý-
měře snížené podle odstavce 2.
Posl. Seliger navrhuje ku 4. bodu § T.změ.
nulhůt uvedených jako minoritní votum, a to tak
Posl
Hartl
Seliger
Čechy
zákon právní poměr učitel
17
article
že úděly přikážou se zemskému londu jenom o-
něchkrálovství a zemí,ve kterých nojpozději do
1. dubna 1914 místo do 1. ledna 1914 buce usne-
sena zákonná čprava učitelských platá se zpělno
působností od kledna 1914 místo od l.května
1913.
Na návrh posl.Teufela byla dobata skončenu
Generálními řečníky byli zvoleni pro posl. Jarek
proti posl. Glöckel. Posl. Jarek zříká se slova.
Posl. Clöekel nadhazuje otázku, kde jes
ústavní podklad pro to, že zemim se přikazuji
státní peníze. Zemské sněmy jsou špalnými sprá
vci školstvípročežž se stalo nutnou potřebou ohra
ničiti právní sféru ve příčině školy mezi stáťem
a zeměmi. Jo-li nevný úmysl dáti učitelům skuteč
ně příspěvky z daně lihové, musí se tento ömys
v zákoně uskulečalli. Je směšno tvrdili.že říšské
rada sedopouští zasáhnuti do autonomie zemské
jestliže činí opatřeni ve příčině příkázuných cb
nosů. Řečník pojednává pak
o poměrech v Čechách
Jarek
Posl
Čechy
18
article
a prohlašuježe Čechové a Němcl mají všecku pří-
činu národní svár utlumiti, aby v oboru péče o
lid mohli vykonali,co je nezbylno. Řečník obra
se proti německým nacionálům, kteří žádají pr
Čechy reformu volební, která má volební bezprá
ví ještě zvětšiti. Dá-li se nám v Čechách Badeni-
ova kurie, uvídí se, že ve zdánlivě tak klidném
a trpělivém lidu dělnickém je dosti energie a od-
poru. Je politickým zločinem českých a něme-
ckých stran měšťanských,že nás svou zhoubnou
činností přivedly tam, že porušení östavy spáchan
absolutismem má zdání oprávněnosti. Politickou
demoralisaci tím způsobenou nebude možno nikdy
napraviti. Měsťácké strany mají žhavá slova ob-
žaloby protl správní komisi, dnes, kdy jde o ödely
království českému a mají přiležilost ukázati, dali
tomysli vážně. Sociální demokrati podávají jim
prvním odstavcem svého návrhu příležitost ke sta
novlsku protl správní komisi. Bylo by povinnost
každého ústavověrného a demokratického poslan
ce, aby použil všech účinných prostředků by ab
solutistický režím v Čechách znemožnil. ( živá
pochvala u soc. dem.).
Po některých věných opravách a dotazech
schůze skončena. Příšti v pondělí 29. prosince
Čecho
Čechy
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
Vyrovnání v Čes. Budějovících hotovo.
V neděli schválili českobudějovičtí Češ
v Besedě a Němci v Německém domě taměj-
ším ,osnovu národnostního vyrovnání pro Čes-
Budějovice, býv. zems. poslancem drem Zát-
kou před šesti léty hned po prvním českémú-
spěchu při obecních volbách vypracovanou
od té doby pilnými poradami v obou komi-
tétech, českém i německém , upravovanou.
konečně pak schválenou od předsedy minister
stva i jednntlivých oslborných ministrů i ná-
rodními organisacemi obou stran. Jednotlivé
předlohy upravují na základě poměrného za-
stoupení ob. a okr. volby, vol. řád zajištuje pře
devším čisté volby národnostními katastry
mandáty rozdělují se mezi Čechy i Němce po
dle početného poměru voličstva. Rovnopráv
nost jazyků v obci i okresu zajišťuje se v pl
ném rozsahu. Položky k národním účelům po
volují se jenom za souhlasu obou stran, kaž
dá z obou národních kurií může se však usná
šeti na národnostní přirážce ke svým účelům.
aniž by národní přírážka převyšovala 10 proc.
přirážky obecní. Přijimání úřadníků a zřízenců
obecních a okresních děje se se zřetelem
národnostem co do počtu i tříd platebních, př
obecních dodávkách platí zřetel k oferentůn
obou národností podle poplatnosti. Dosavadn
smíšená školní obec českobudějovická zrušu-
je se a zřízují se dvě školní obce česká a ně-
mecká, každá z nich vydržuje své školy sama.
slabší školní obec není vázána platit vyšší škol-
ní přirážky než druhá školní obec, diferenci u-
hražuje školní okres — česká školní obec při-
pojuje se k českému školnímu okresu. Dět
příslušníků českého katastru mohou býti při-
jímány do německých škol jenom se svolenín
Němec
Čechy
ČeBudějovice
doktor Zát
21
article
V drobném podejle
ranmí 3isle a soba
sa s
večurni
e l
V. šiltálkách na venikověo
rannl člsln
rečer
Inseráty
ptati se uotové napřed
Předpiseení „ mnserty příjíma
administrane v Marlanské ul.,a
fum nacháznyí se váž
redakos, tiskárna a ekpudlne
„Národnish Llstů“
Eukopisy se bovranei
Marlanský ulice
Národnish Llstus
22
article
zvkáštního rozhodčího soudu a jenom tenkrá-
te, ovládá-li řádně jazyk německý — totěž
platí o německých dětech. V obci českobudě-
jovické zařizují se národnostní katastry do
nichž zanášení budou na základě přiznání
k jedné či druhé národnosti. Schůzí českého
voličstva zahájil jménem Národní Rady dr. A.
Zátka, jenž zvolen za předsedu, referáty po-
dali dr. Jos. . Hezký za výbor Nár. Rady
řed. měšť, školy Smetana, pro o sno-
vy vyrovnání prommluvili: jménem živ-
nostníků p. Schättinger, p. Lebeda
předseda spolku českých majitetů domů, proí.
č. gymnasia p. Barda předseda gremia
neprotokolovaných obchodníků p. Tom an.
člen obchodní komory pan Vydra, p. red. J
Kr atochvIl. Řeči jejich přijaty s napro-
stým hlučným souhlasem. Proti vyrovnání mlu
víli pp. red. Gregor a prof. Zdráhal
Jím odpověděl za vzrůstajícího souhlasu dr.
Zátka, vyvrátiy všecky jejich námitky.
Když povstal poslední řečník proti dr. Š ko-
la, zdvihli se všichní účastnící sehůze do jed-
noho k odchodu, takže dr. Škola vzdav se
slova odešel také... Definitivní usnesení o
paktu českobudějovickém stane se ve zvlášt-
ní schůzi obecního výboru.
doktor
A Zátka
Jos
Lebeda
Tom an
Gregor
profesor
Zdráhal
Zátka
J Králové
škola Smetan
spolek český majitet
obecní výbor
23
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24
article
Stapiňski, Dlugosz, Jaworsk
Stapiňski, Dlugosz, Jaworsk
Našim Polákům stala se nemilá nehoda.
Až do nedávna Poláci vůbec a jich Kolo pol-
ské zvláště pokládáni právem za nejlépe dis-
ciplinovanou politickou stranu v Rakousku.
Právem mohl o nich říci nynější předseda
Kola, dr. Leo, že různice mohou býti jen
vnitřní záležitostí Kola polského, na venek
vystupuje Kolo polské vždy jako pevně slitý
celek. Dály se i dříve nepěkné věcí v táboř
polském, ale na šírší veřejnost se nedostaly.
Věci se změnily od té doby, co do Kola
polského po reformě říšského volebního řá-
du vstoupili také lidovci, vedení Stapiňským.
Stapiňski už nejednou ohrozil jednotu Kola
polského a nyní jí skutečně rozbil. Ale před
tím odehrály se sceny, které nazvány halič-
skou panamou, ale mohly by se právem na-
zvati panamou rakouskou. Stapiňski byl u-
svědčen, že se dával podpláceti a nebránil s
proti té výtce. V Řešově přiznal se veřejně,
že bral na pravo i na levo a jeho selští poslu-
chači ještě ho pochválili. Proč prý by nebral
když dávají.
Stapiňski
Dlugosz
Jaworsk
Polák
doktor
Lea
Rakousko
25
article
Ale ve Vídni se zaškaredili, neboť v témž
Řešově ministr krajan Dlugosz, obratný, ačv
prostředcích, málo vybíravý obchodník, ale
rozhodně špatný politik, vyzradil, že Stapiň-
ského podplácela také rakouská vláda. Dostal
od ní dle jedné verse 80.000, dle jiné 120.00
K na koupi časopisu s podmínkou, že nebude
překážeti vládní politice polských konserva-
tivců.
Řešovský výrok ministra Dlugosze neda
se zatušovati a tak hr. Stürgkhovi nezbylo.
než v odpovědí na učíněný k němu dotaz
poslanecké sněmovně přiznati, že poskytl
Stapiňskému z disposičního fondu na žádost
vlivné, vládě vždy oddané polské strany pe-
níze na zakoupení časopisu. Po tomto přizná-
ní ministerského předsedy překvapilo, že
předseda Kola polského, dr. Leo, za debaty
Stürgkhově odpovědi prohlásil, že vláda po-
skytla peníze Stapiňskému bez vědomí nyněj-
šího předsedníctva Kola, Jtedy vyjímaje Sta-
píňského, který byl, ale už není místopřed-
sedou Kola], ba i bez vědomí ministra Dlugo-
sze a že Kolo si svou politiku vládou určovati
nedá.
Dlugosz
Stürgkh
Stapiňský
doktor
Lea
Stürgkhův
Vídeň
poslanecký sněmovna
27
article
Ruské úsudky o koncertě
moravských učitelů.
Ruské úsudky o koncertě
moravských učitelů.
Koncert pěveckého sdružení moravskýc
učitelů, pořádaný 17. prosince v Dvorjanském
sobrání I šlechtickém kasíně ] v Petrohradě,
byl pro Rusy dvojnásob novinkou. Novinkou
skoro vesměs byli hudební skladatelé, jejichž
skladby moravští učitelé přednesli, a novinkou
byli i pěvcí sami, protože Rusko dosud o nich
skoro nic neslyšelo,třebaže moravské pěvecké
sdružení jest v jisté rodové souvislosti s rus-
kým sborovým zpěvem, pokud si původně vza-
lo za vzor sbor Slavjanského. Úsudky před-
níchruských časopisů vyznívají vesměs neoby-
čejnou chválou. Kritik „Nového Vremene“ pí-
še: „Naší čeští hosté snad neudivují jakosti
hlasů, ale překvapují inteligentností svých vý-
konů. Muzikálnost Čechů dávno již jest příslo-
večna, ale potřebna je také inteligentnost, kte-
rá dovoluje naším slovanským bratřím dělati
to, co mohou dělati jen nemnohé sbory i tam
kde zpěv kvete od nepamětných dob. Zazpíva-
ti tak bezvadně, jak oni zazpívali včera vel-
mi složitý sbor A. Thomasa „Noc duchů“
dáno jest nemnohým. Jak ve včerejším pro-
gramu Francouz [Thomas] zvítězil nad ostat-
ními skladateli, tak naši hosté zvítězili na
svými zahraničními soupeři. Z dalšího progra-
mu chválí pro hudební vlastnosti skladby Foe-
rsterovy, zvláště „Polní cestou.“
Při té příležitosti na jiném místě rozepsal
se spolupracovník „Nového Vremene“. A
Stolypin, bratr zavražděného ministra pre-
sidenta, o sociálním a národním významu to-
ho fakta, že moravští učitelé dovedli svou dis-
ciplinou a vytrvalostí dosáhnouti takových
skvělých výsledků, o jakých jejich ruští kole-
gové ani sníti nemohou. Při tom smělou hi-
storickou paralelou načrtal kulturní styky Mo-
ravy a Ruska, od „prvých moravských učite-
lů“. sv. Cyrila a Mothoda, až po styky Rus-
kého Zrna s moravskými rolníky a nynější zá-
jezd moravských pěvců-učitelů.
Rus
Čecho
A Thomasa
Francouz
Thomas
Foe
Stolypin
svatý . Cyril
Mothoda
Zrna
Petrohrad
Rusko
Nový Vremen
pěvecký sdružený moravskýcarsko učitel
28
article
V„Rěči“, kadetském orgáně, čteme ta-
kovýto úsudek hudebního kritika: „Sbor sklá-
dá se z 54 pěvců, ale jakých! Každý chorista
moravský učítel, představuje uměleckou jed-
notku, nadšenou společnou myšlenkou dosáh-
nouti krajních možných mezí uměleckého pro-
vedení. Jen takové nadšení, taková láskak
věci kromě přirozených hlasových a hudebních
vloh, solídní znalostí a houževnatostí mohou
stvořiti ty obdivuhodné výsledky, jaké nám u-
kázali moravští učitelé.“ Chválí zvláště do-
konalou znalost partitury, která s technického
hlediska dělá z tohoto sboru sbor vzorný. Da-
vá však přednost tenorům moravského adru-
žení před barytony a bassy. Velmi zajímavý
byl prý i repertoir pěveckého sdružení, skor
neznámý ruskému obecenstvu. Kritikovi „Rě
či“ zvláště se líbily skladby Foerstrovy a Kříž
kovského „Dáreček z lásky.“
Svět“ píše, že koncert moravského sdru
žení stal se vynikající událostí nynější hudeb
ní sezony v Petrohradě, kde sborový zpěv mi-
lují, rozumějí a dovedou oceniti.
Všude ovšem vyznamenávají zasloužený
mi pochvalami dirigenta prof. Vacha. Ale nej-
nadšenější z petrohradckých lictů je snad
„S. Pb. Ztg.“ Bylo prý odvážno vystoupiti
Dvorjanském sobrání s neznámým pěveckým
sborem bez „táhnoucích solistů, ale návštěva
překonala očekávání; snad zásluhou četné čes-
ké kolonie petrohradské. A dále píše kritil
„S. Pb. Ztg.“ Takovou virtuositu v mužském
pěveckém sboru jsem považoval skoro za ne-
možnou. Rozsah hlasový, báječná pamět zpě-
váků, způsob, jak sbor vyhovuje požadavkůmn
pěvecké techniky, umění dechu, na to stačě
jen slovo „dokonale“. Jestlíže jame za vystou-
pení berlínské „Liedertafel“ poznali zázraky
jedné věci byli překonáni Moravany: ve varia-
cích zvuku mužského hlasu. Řekl bych, až k
imitaci orchestru.....
Rěč
Foerstrův
profesor
Vach
Petrohrad
29
article
Vady veřejného zdravotnictví u nás.
Vady veřejného zdravotnictví u nás.
(Hlas z kruhů lékařských.)
Nebezpečí asijské cholery v Praze před několik
týdny mocně pohnulo veřejností a obrátilo zase
jednou její pozornost k opatřením, týkajícím se
pěče o veřejné zdravotnictví. Ukázalo se při tom
že na prvním stupni našich zdrávotních úřadů, do-
kud je ještě řídí samospráva, tedy v obcích, dostále
zodpovědní činitelé čestně svým povinnostem, ale
v hlavě veřejného zdravotnictví říše, u státníc
centrálních úřadů ve Vídni objevlly
se velmi závažné nedostatky. Veřejnos
má právo seznati jejich příčiny a proto v následu-
jícím poukážeme na jednu z hlavních.
Do styku se širokými vrstvami lidu přicházejí za-
jisté nejvice praktičtí lékaři, kteří tedy mají nej-
více přiležitosti poznati jednak, jakých zdravotni-
ckých opatření jest potřebí, jednak jsou-li nařízen
prováděna a vůbec proveditelna. Proto jest důle-
žito seznati, v jakém postavení k veřejným zdra-
votnickým institucím stojí tito praktičtí lékaři.
Ani rakouský stát nemohl se uzavřiti samozřej-
mé zásadě, že o zdravotnictví mají jednati v prvn
řadě lidé ho znalí, t. j. lékaří, a že lékařské konání
mají posuzovati především zase jenem lékaři. Na
papíře stát tuto zásadu uznal, a k jejímu provádění
utvoříl zastupitelstva lékařů, lékařské komory. Jen-
že tato stavovská zastupitelstva nadal právy, jež
jměna toho vůbec nezasluhují.
Především jim zákon sám vyměřil zcela ne-
patrný samosprávný okruh, ktorý ještě praxí c.k
úřadů byl skoro docela zrušen. Nejlépo jest to vi-
děti v záložitostech disciplinárních. Při těch jde
jenom o vnitřní záležitostí stavu lékařského, t.i
o stavovskou čest lékařů, o důstojnost lékařského
slavu čili o posuzování cti a důstojnosti mnohem
přísnější, než se provádí v deaním životě.
Praha
Vídeň
lékařský komora
30
article
Jest přirozeno, že pouze lékaři mohou nejspíše
správně posouditi, jedná-li lékař stavu důstojně čil
nic, že pouze lékaří mohou býti strážci lékařskéh
stavovského řádu. Zákon o lékařských komorách
jim toto právo také příznal, ale pouze pro prvn
instanci! Konečné rozhodování však ponechal zem
skému politickému úřadu, kde čistě lékařské zále
žitosti posuzují — nelékařil
Z tohoto jednání c. k. úřadů v záležitosteci
lékařů veřejnosti se netýkajících dá se souditi, že
v ostatních jsou práva zákonem lékařským komo
rám zaručená via facti ještě více zkracována. Lé
kařské komory jsou na př. povinny ve všech zále-
žitostech, které se nějak lékařů dotýkají, podá-
vati úřadům svá dobrozdání, a úřady jsou povinay
je vyžadovati. Ve skutečnosti však dějí se rozhod
nutí o nejdůležitějších věcech z oboru zdravotni-
ctví, aniž by se úřady lékařských komor vůbee
na jejich mínění tázaly.
úřad lékařský komora
Zákon o lékařský komora
31
article
Máme v Rakousku zemské zdravotní rady, má
me také vrchní zdravotní radu. Členství v těchto
korporacích jest čestné, všechnu práci konají čle-
nové bezplatně. Vynikající odborníci podávají
těchto korporacích obšírná a podrobně odůvodněno
dobrozdání, rozhodujícími však v těchte
záležitostech nejsou zdravotní rady, nýbrž vedouc
úřadníci ministerstev, nelékaři, kteří velmí často
dobrozdání odborníků ignorují a rozhodují pro pra-
vý opak.
Vrchní zdravotní rada není vůbe
svolávána, á když se jednou za rok sejde, smí ko
nati jen parádní schůzi. A přece jest u nás tolík
veledůležitých věcí, o nichž by měla pronášet
svůj úsudekl Karakteristické jest laké, že jednán
těchto korporací jest důvěrná, t. i. tajné, tak že—
bez svelení předsedova, t. i. ministra anebo místo-
držitele — nesmí ani čístě vědecké dobrozdání, v
schůzí přednosené, býti uveřejněno. Jest na bíle dni
že nepříjemně práce, byť representovaly muož-
ství odborných vědomostí, pilnou práci a velko
peněžní oběti se strany autora, neslyšné zapadaj
v hlubokých e. k. koších na papir, ač by veřejní
zájem vyžadoval, aby široká veřejnost ie sesnal
a prodebafovala.
Rakousko
32
article
Do zemských zdravotních rad nejsou
namnoze zástupci lékařských komor ani zváni, ač
komory je jmenovati musí, na př. v Čechách. Kde
jsou zvání, musí se často opět příti o právo, aby
směli také do porad mluviti a hlasovati.
Tím, že takto jsou lékaři vylučováni tam, kde
se o veřejném zdravotnictví rozhoduje, že jejich
zastupitelstvu se upírá veškerá exekutiva, z po-
maluje se všechen postup veřejného
zdravotnictví, což se může státi prá-
vě v době hrozící epidemie osudným.
Proto žádalo už lékařstvo celé Cislajtanie opě-
tovně, aby a spoňústřední úřady, zabývajíce
se veřejným zdravotnictvím, byly soustředěny
jednotně vybudovány. Dnes má zdravotní oddělene
ministerstvo vnitra, má je také ministerstvo želez-
nic a mají je skoro všechna ostatní ministerstva.
Čechy
lékařský komora
33
article
Ale, byť i se jednalo o zamezení a potření neber-
pečné nákazy, nezvíjedno oddělení o tom
co dělá oddělení druhé, a zví-li náhodou,
nesmí do jeho kompetence zasáhnouti. Aspoň na
tak dlouho, dokud není skončeno byrokratické
jednání mezi oběma ministerstvy. Že tím ubíhá
mnoho času a epidemie zatím se může rozšířiti.
nevadí. Může se tak státi tím spíše, že aní úřad-
nílékaři těchto oddělení nemají prá-
va rozhodovacího a nařizovacího, ale
že smějí pouze podávati návrhy, které jejich před-
nostové, nelékaři, buď přijímají anebo také za-
milají
Proto už dávno žádali lékaři zřízení ú-
středny pro veřejné zdravotnletve
která by péčí o ně ve všech oborech veřejné sprá-
vy soustředila a v níž by lékaři sasní o nutných
opatřeních rozhodovali a sami k jejich provádění
dozírali, ale marně. Měla-li by tato ústředna být
samostatným a řádně vybudovaným departemen-
lem při mínisterstvu vnitra, anebo zvláštním zdra.
vetnickým nnisterstvem, jest pro věc lhostejnu.
Ale všechny takové hlasy lékařských komor i své-
pomocných organisací vyzněly dosud na prázdn
u vlády i — veřejnostií A přece idle o veřejný
zájemt
lékařský komora