Číslo 267.

V Praze, dne 29. září 1900.

Ročník IV.

Medskce, admínístrace oxpedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí ozapečetěné reklamace jaou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátk vždy o dvanácté dině polední. Jednotlivé číslo za

KAl Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 57 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 42 minuty večer.

LICK Sobo ta: Sv. Michaela, archanděla.

Lle Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Matky Boží před Týnem od 26.—29. t. m. Prahu Předplatné pro s donáškou do domu 2.80 měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: mésičně. . . .. čtvrtletně ... K 9.— K 36.— geloročně. Předplatné do cizozem- ska: Némecka a Srbska: čtvrtletně . . celoročně. . . . K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarska, Ita- ie, Belgio a Anglie: K 13.20 čtvrtletní K 52.80 geloročně Telcf, administraca il26.

Pro čest matičky Prahy! Zachmuřené nejasno visí nad královskou Prahou i celým královstvím českým. Mlhavými pře- háňkami jedno však jasně prokmitává — zapřísáhlé nepřátelství vůči všemu českému. Ve znamení tomto všichni naši nepřátelé odložili vzájemnou kyselosta srážejí se v mohutný jeden šik. Štěstí odvážným přeje. A proto i německo-židovská strana pražská dodává si odvahy a chce vraziti ve vážné době pří- tomné ostrý klín do obecní representace matičky Prahy při letošních říjnových volbách na pokyni podnět německého spolku pro obecní záležitosti. Sta- robylé Staré Město jest cílem troufalého výpadu pražských židoněmců. Z nehistorického Josefova, kde kdysi byli obmezeni, šíří se dál a dále na Staréi Nové Město, a to i se svými synagogami. Nedělní volby do živnostenského soudu vetkly jim do jich opatrných bot zajisté ostruhy. Buďme na stráži! Nedopusťme, aby štít slo- vanské Prahy, jíž »Neue Freie Presse«, posuzujíe škodolibě cenné dílo Hipmanovo »Čechové XIX. století«, přisuzuje nerakouské tendence, poražen byl živlem nečeským. Praha náležiž povždy jen Čechům!

Zastupitelstvo zadlužené Prahy nemá a nebude míti na růžích ustláno. Prázdná pokladna, ale veliké úkoly. Zavřená ruka státní, ale přes to nezadržitelný rozvoj a rozmach srdce Čechie, Prahy. Praha velikou se stane, byť i Veliká Praha nebyla tomu neb onomu po chuti. Vážně si vedoucí zastupitelstvo na- šeho král. hlavního města povede Prahu k lesklé velikosti ve směru moderním při zachování nesmazatelných cen- ných památek historických a staro- bylého rázu jejího! Praha, slavné někdy sídlo českých králů, nepřestane býti královskou mateří českých měst, chovajíc pevné i nezvratné přesvědčení a nezlomnou naději, že Zikmund, jenž v pátek večer v ladném souzvuku se zvony dómu svatovítského po patnácti letech opětně zahlaholil, jednou přece vítati a pozdravovati bude českého ko- runovaného krále za všeobecného jásotu a plesu všeho obyvatelstva, jemuž konečně dáno bude to, co mu od věků po právu a spravedlnosti náleží . ..

Od chyby se člověk učí. V posledním čase za- stupitelstvo pražské valně utrpělo na své reputaci, smýkáno jsouc v soudní síni, v denních listech do- mácích i cizích a v ústech obyvatelstva, vidoucího tu a tam nedosti porozumění pro zdárné hospodářství města a jeho rozkvět. V nejednom kuse bylo více strannické a osobní řevnivosti, nežli věcného pod- kladu. Kdo blátem hází, často i sám se zamaže. Středeční soudní síň snad byla poslední nechutnou prskavkou pro snahu, učiniti pražské zastupitelstvo směšným! Kdo střízlivě soudí, musí pronésti podobný úsudek. Obyvatelstvo nechť vyšle do zastupitelstva obec- ního vždy celé muže, kteří by byli ne- zištnými pracovníky jenom pro dobro obce, nehledajíce u obce vlastního prospěchua zájmu, kteří by byli spravedlivými zá- stupci obce a obyvatelstva, dovedouce přesně i přísně vážiti výhody a škody, které z toho či onoho kroku Praze mohou pravděpodobně vzejíti, a kteří by byli skrz na skrz nestran- nými obecními staršími, dávajíce každému, což jeho jest. V tomto hesle všichni vlastenečtí poctivci růz- ných odstínů politických musí se sejítia svorně postupovati, tane-li jim na mysli a tkví-li jim zároveň v srdci moc a sláva Prahy, hlavy království českého a dědictví Václavova! Ve znamení tomto jisté jest naše vítězství. A uvidí-li židé a Němci pražští, že pražské obyvatelstvo jest ze samých kvá- drův a celé město že jest ze žuly, zajde jim věru po drubé chuť a laskominy — na troufalé vrážení svého klínu do slovanské Prahy!

Zastupitelstvo pražské budiž vždycky jednomyslné. Bude-li si tak vésti, budou projevy jeho a osvědčení v nejširší veřejnosti působiti mohutným a mocným dojmem. Rozmíšek a svárů domácích bylo již dost a dost. Nepřítel před branami, a proto důstojně a svorně v před! Ješitné a neschopné jednotlivce, jímž vlastní já jest nad celek, a jimž vlastní osobnost jest vším, oddělme a vylučme, neboť z činnosti jich vzchází obci pouze škoda a újma. Úkoly Prahy jsou veliké a důležité, a pro ty každý není. Vůle vždycky nepostačí, třeba také schop- ností a síly. Jednotlivé strany nikdy nemají přehlížeti důležitou tuto okolnost; kdyby tomu tak bývalo, mohlo býti o leckterou mrzutost méně. Pracujme vsichni do jednoho se zápalem a nad- šením o tom, aby Praha zůstala a nepřestala býti slovanskou, ale se stejnou horlivostí zároveň přičiňujme se každý i doma i mimo rodinný svůj krb, aby slovanská Praha nepřestala býti a zůstala křesťanskou, nejenom však na povrchu, alei v jádru, v životě veřejném i soukromém! Nepřehlíd- neme-li obojí této stránky, buďme jisti, že Prahy nepřemohou brány německé ani s nepředloženého jihu, ani s hltavého severu . . Vojvodo české země, nedej zahynouti nám budoucím !

Zprávy politické.

V Praze, 29. září.

Tak zv. česká lidová strana svolala na včerejšek do Prahy sjezd svých zemských rádců. Sjezd, jenž konán byl v místnosti Měšťanské besedy, předsedal prof. dr. Masaryk. Bylo usneseno m. j.: I. Česká strana lidová stojí programově na požadavku všeobecného rovného práva hlasovacího, tudíž co nej- širší a nejrovnější účasti všeho lidu v působení par- lamentním, stojí dále na zásadě již dříve žurnalisticky hlásané, že k částečnému alespoň odstranění křikla- vých vad dnešního volebního řádu do rady říšské místa poslanecká z tak zvané páté kurie mají býti ponechána těm vrstvám, které v ostatních voličských třídách volebního práva nemají; česká strana lidová uvažujíc konečně, že vlastní politickou představitel- kou těchto tříd je nyní strana sociálně demokratická, se kterou však téměř veškery ostatní strany politické pro svoje kandidáty ve volební boj vejdou, usnáší se za příčinou nastávajících voleb do říšského parla- mentu svojí radou: Ve všeobecné třídě voličské tam, kde strana sociálně-demokratická kandidáta postaví, nekandidovati, za to však uložiti svým přívržencům, aby se voleb a volební akce v páté kurii súčastnili a hlasy svoje kandidátu sociální demokracie dali. II. Rada doporučuje všem stoupencům strany, aby ihned všestranně a co nejúčinněji zasahovali do ruchu volebního. Mají-li, a ve kterých volebních okresích ostatních tříd voličkých, býti ustanoveni kandidáti. určí výkonný výbor české strany lidové po dohod- nutí s povolanými (dle organičního statutu) orgány strany. Jubileum Gorice a Gradisky. Císař odjel včera večer do Gorice, aby se súčastnil slavností, konaných na památku 400letého přivtělení obou zemí k říši.

»Wien. Abendpost« rozepisuje, se o cestě cí- sařově, píše: Jako před několika dny na dalném vý- chodu říše, tak nyní ve slunné jižní pohraniční marce monarchie zasypán bude císař projevy dynastické věr- nosti a vlasteneckého rozmachu, i bude tím poznovu dosvědčeno, že nad všeliké různosti původu, jazykai víry povznesena jest vyšší a spojující jednota nezlomné oddanosti k panovníku, nejjasnějšímu domu císařskému a k staroslavné říši. Car, carevna a dět! odjeli včera ze Spala na Krym. V Poznani konány byly zvláštní ministerské konference, kteréž mají za účel vynajíti prostředky. jimiž bylo by lze poznaňskou provincii a hlavní město Poznaň co nejdříve zgermanisovati. Kongres socialistů v Paříži skončil včera své porady. Přijal několik resolucí proti koloniální politice a militarismu, žádá zavedení všeobezného hla- sovacího práva a odmítá generální stávku, Členové mezinárodního socialistického kongresu odebrali se včera dopoledne na hřbitov Pére Lachaise a položili na hroby svých soudruhů věnce. V Bruselu kolují poznovu a sice tentokráte dosti určité zprávy, že král Leopold v nejbližší

době v zdá se trůnu ve prospěch svého synovce, prince A lberta. Vrchní komisař pro Krétu, princ Ji ří řecký, odjede dnes z Athen. Jak se proslýchá, vydá prohlášení, že nepřijme obnovení své plné moci nad Krétou na dobu 3 měsíců a že u mocností se za- sadí, aby Kréťané sami si rozhodli o konečném svém osudu. — Jistý vídeňský list oznamuje, že princ Jří zajede co nejdříve k italskému dvoru, aby přednesl přání krétského lidu, týkající se konečného upravení rozháraných poměrů na Krétě. — Korunní prine Konstantin jmenován byl vrcním velitelem ar- mády, zároveň pak opatřen byl rozsáhlou plnomocí. Proti zvýšení pozemkové daně v Tu- recku. Četní němečtí, italští, řečtí, angličtí a ame- ričtí majitelé pozemků v Bairutu zaslali sultánovi a ministru věcí zahraničních pamětní spis, v němž pretestují proti zvýšení pozemkové daně, jež zavedla zvláště k tomu ustanovená komise a žádají sultána za okamžitou odpomoe. Turecko srbský diferenční tarif. Protože Srbsko přijalo návrhy Porty, docílila smíšená komise ve své poslední schůzi mezi Tureckem a Srbskem shody ohledně toho, uby turecký diferenční tarif byl zrušen na 9 měsíců. Nová nehoda Američanů na Filipinách. Setník Schields, jená dne 21. t. m. s 51 muži amerického vojska vypravil se ze Santa Cruz do Torridosu, jest od té doby nezvěstným. Praví se, že celý jeho sbor zajat byl od Filipinců po tuhém boji, ve kterém četní Američané byli buď zabiti nebo ra- něni. Zprávu tu zaslal do Nového Yorku sám ge- nerál Max Arthur, vrchní velitel amerického vojska na Filipinách. Nový presídent v Mexiku »Globe« ozna- muje, že Porfirio Diaz jednohlasně byl zvolen mexi- ckým presidentem.

První sjezd slovanských řemeslníků a živnostníků v soustátí rakouském sešel se v Praze včerejšího dne za protektorátu rady král. hlav. města Prahy. V předvečer svátku sv. Václava konán na Žofíně za veliké účasti animovaný večer na uvítanou, při němž promluvila řada řečníků; při tom ovšem p. dr. Podlipný nemohl si dáti ujíti příležitost, aby nepromluvil zase »vlasteneckou« řeč, která na sjezd řemeslnicko-živnostenský naproste nepatřila. Včera pak dopoledne konán v hořejším sále ostrova žofínského sjezd; účastníci vyplnili včecka téměř místa. Z poslanců dostavili se pp. dr. He- rold, dr. Baxa, V. Březnovský, inž. Kaf- tan, Vorlíček, red. Anýž, Vychodil, Ně- mec, Hořica, inž. Materna, Adámek a Krejčík.

Schůzi o půl 10. hod. dopol. zahájil vřelým oslovením p. Jirousek. Čeští řemeslníci a živnost- níci účastni byli po 6 sjezdů řemeslnicko-živnosten- ských ve Vídni — leč tam nebylo dovoleno zástup- cům Slovanů mluviti jinak než německy. (Hanba !) a proto zástupci čeští prohlásili, že sjezdu ve Vídni se nesúčastní; a totéž učinili Moravané, Poláci i Slo- vinci dříve se mezi sebou dorozuměvše. Slovanské řemeslnictvo a živnostnictvo dovede samo pracovati pro sebe, hájiti své zájmy. (Tak jest !) Sjezd zdařil se, ač předpovídáno, že očekávání sklame. Na sjezdu manifestuje se veliká slovanské myšlénka bratrské vzájemnosti. Pan řečník zmiňuje se o vídeňském parlamentu o nastávajících volbách. Na konec pro- náší řečník přání, aby i na dále slovanské řemesl- nictvo a živnostnictvo se scházelo a vítá přítomné hosty. Řemeslnictvo a živnostnictvo nežádá nic, než co mu po právu přináleží a patří. Svatý Václave, nedej zahynouti nám, ni budoucím .. Při představování zmýlil se řečník ve jménu primátora měst pražských, což bylo příčinou trapného okamžiku. Pak jménem Boha, císaře a vlasti zahájil pan Jirousek sjezd. Veliké ovace dostalo se primátoru měst pražských p. dr. Srbovi, který jménem me tropole král. českého, zlaté slovanské Prahy pozdravil tento velikolepý manifestační sjezd. Vítá všecky účast-